Zdravotní pojištění – letní brigády studentů a sezónní zaměstnávání

Jak se přihlašují u zdravotní pojišťovny studenti jako zaměstnanci v případě sjednání pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Platí pro studenty-zaměstnance ustanovení o minimálním vyměřovacím základu? Kdy se zaměstnavatel zabývá u zaměstnaného studenta problematikou poměrné části minimálního vyměřovacího základu?

Studenti jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami, velmi často formou brigády nebo sezónní výpomoci.

Přihlašování a odhlašování studenta – zaměstnance

Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování, již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej podle písmene d) tohoto zákonného ustanovení přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:

-    u dohody o pracovní činnosti alespoň 4 000 Kč (po celý rok 2024),

-    u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč (tato rozhodná částka platila v době zpracování článku v dubnu 2024).

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Oznamování „státní kategorie“

Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „G“, a to vždy společně s kódem „P“ – oba kódy se použijí ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání. Kód „G“ se rovněž použije i v případě zahájení studia v průběhu zaměstnání (na základě dokladu o zahájení studia doloženého zaměstnancem).

Pokud student skončí zaměstnání a nadále ve studiu pokračuje, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by de facto (a irelevantně) ukončil evidenci pojištěnce v kategorii nezaopatřeného dítěte neboli osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

Osoba ve „státní kategorii“ je povinna platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána (platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele), nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Osoby, pro které dále uvedené podmínky platí, naleznete vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., kdy značně specifikou skupinu představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

PODMÍNKY PŘI PLACENÍ POJISTNÉHO

Významné zvýhodnění studentů při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že zaměstnavatelé (ani studenti jako OSVČ) nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je v roce 2024:

-    u zaměstnance dosažený příjem, tedy částka i nižší než 18 900 Kč (za kalendářní měsíc),

-    u OSVČ sazba 50 % daňového základu (za kalendářní rok), bez povinnosti placení alespoň minimálních záloh.

Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok).

Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv:

-    u zaměstnance na nutnost odvodu pojistného zaměstnavatelem nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz dále),

-    u OSVČ na dodržení minimálního vyměřovacího základu za takový měsíc včetně nutnosti zaplacení alespoň minimální zálohy.

Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu z titulu registrace pojištěnce u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, musí být ve mzdové evidenci zaměstnavatele kopií příslušného dokladu řádně doložen nárok na odvod pojistného ze skutečné výše příjmu.

V následujícím textu si formou příkladů ukážeme postupy zaměstnavatele při placení pojistného v právních podmínkách roku 2024.

Příklad 1

Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu na měsíce červenec až září s příjmem 3 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy třeba i nižší než 4 000 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. Pojistné bude činit 405 Kč (13,5 % z 3 000 Kč).

Příklad 2

Zaměstnavatel sjednal se studentem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 23. 7. do 22. 8. Za měsíc červenec mu zúčtoval 2 800 Kč a za měsíc srpen 4 500 Kč.

Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc červenec (nedosahuje 4 000 Kč), u příjmu za měsíc srpen ve výši 4 500 Kč platí následující:

-    zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,

-    v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 8.) a „O“ (k datu 22. 8.),

-    zaměstnanec bude za srpen započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Příklad 3

Student pracoval v měsíci srpnu u dvou zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem mu byl za období 1. 8. – 9. 8. zúčtován příjem 8 400 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 19. 8. – 31. 8. příjem 10 000 Kč. Nejedná se o dohody o provedení práce.

Každý ze zaměstnavatelů odvede pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 1 134 Kč resp. 1 350 Kč, bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Příklad 4

Student je současně zaměstnán na dohody o pracovní činnosti u dvou zaměstnavatelů s příjmy 6 800 Kč a 8 200 Kč. U zaměstnavatele s vyšším příjmem bylo studentovi poskytnuto neplacené volno v rozsahu čtyř kalendářních dnů.

Ani v jednom z těchto zaměstnání se nebude provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné se odvede ze skutečně dosaženého příjmu. Pojistné bude poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 918 Kč a 1 107 Kč. Poskytnuté neplacené volno nemá na stanovení vyměřovacího základu zaměstnaného studenta žádný vliv.

Příklad 5

Příjem studenta zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti nepřetržitě od 1. 6. do 31. 8. činil za měsíc červen 3 999 Kč, za měsíc červenec 4 600 Kč a za měsíc srpen 3 850 Kč.

Vzhledem k tomu, že příjmy za měsíce červen a srpen nedosahují částky 4 000 Kč, pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí. Za měsíc červenec činí pojistné 621 Kč (13,5 % z částky 4 600 Kč).

Při přihlašování a odhlašování zaměstnance musí zaměstnavatel u dohod o pracovní činnosti (a také u dohod o provedení práce) respektovat kritérium vzniku, resp. zániku účasti na zdravotním pojištění ve vazbě na výši zúčtovaného příjmu. Pokud v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) účast na zdravotním pojištění vzniká, vztahuje se na zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k placení pojistného – a naopak.

V našem konkrétním případě je postup zaměstnavatele následující: zaměstnavatel se přihlásí k platbě pojistného za tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny až ode dne 1. 7. Od platby pojistného se odhlásí ke dni zániku účasti na zdravotním pojištění, tj. posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém zúčtovaný příjem poklesne pod 4 000 Kč, v našem případě tedy ke dni 31. 7.

Příklad 6

Dohoda o provedení práce je se studentem uzavřena na období od 17. června do 26. července. Za měsíc červen činil dosažený příjem 9 500 Kč, za měsíc červenec 12 800 Kč. Od 1. července do 26. července je osoba na základě této dohody o provedení práce evidována ve zdravotním pojištění jako zaměstnanec. Do měsíce srpna je studentovi na základě takto sjednané dohody o provedení práce dodatečně zúčtována odměna 4 000 Kč.

Jedná se o příjem po skončení zaměstnání, které založilo účast na zdravotním pojištění. Zaměstnavatel přihlásí studenta jako zaměstnance kódem „P“ k datu 1. 7. a odhlásí kódem „O“ k datu 26. 7. Vyměřovacím základem je za měsíc červenec částka 12 800 Kč. Zaměstnavatel zahrne na tiskopise Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za srpen do úhrnu vyměřovacích základů i částku 4 000 Kč (včetně pojistného 540 Kč), do počtu zaměstnanců se však tato osoba nezapočítává – v srpnu není zaměstnancem. Protože zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na měsíc srpen u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, zůstává den vzniku a zániku zaměstnání (1. 7. resp. 26. 7.) beze změny.

Poměrná část minima

Tuto problematiku řeší zaměstnavatel například při dovršení 26 let věku.

Příklad 7

Student vysoké školy dovrší 26 let dne 2. 8. 2024. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc srpen a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku, bude-li nad 4 000 Kč na základě dohody o pracovní činnosti, nebo se provede dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že dovršením věku 26 let přestává stát pojistné platit (podmínky platné u studentů prvně studujících v doktorském studijním programu jsou uvedeny níže). Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 4 000 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit za srpen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem – viz § 3 odst. 9 písm. c) z. č. 592/1992 Sb. Tato poměrná část minima se vypočte jako [(29:31) × 18 900] a činí tedy 17 680,64 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci srpnu této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 17 680,64 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být i nižší než minimální měsíční vyměřovací základ 18 900 Kč. Od měsíce září však již musí vyměřovací základ činit alespoň 18 900 Kč.

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci srpnu příjmu alespoň 4 000 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah – de facto pro celý tento kalendářní měsíc – by vyřešily dva dny registrace ve „státní kategorii“.

Od 1. ledna 2018 je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 z. č. 48/1997 Sb.; za dobu uvedeného studia se pro daný účel považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Příklad 8

Zaměstnaný student je poživatelem invalidního důchodu. Má v tomto případě nárok na uplatnění odpočtu?

Dle aktuálně platné právní úpravy nárok na odpočet od dosaženého příjmu existuje pouze v případě zaměstnanců zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců, přičemž tento nárok může být uplatněn pouze u osoby, které byl přiznán invalidní důchod. V této souvislosti lze konstatovat, že brigádnicky zaměstnaný student nemá nárok na odpočet. Tento nárok by mohl uplatnit pouze u zaměstnavatele splňujícího výše uvedené podmínky.

ZÁVĚR – U zaměstnaného studenta vždy mějte k dispozici doklad o studiu – jednak pro oznámení „státní kategorie“, jednak pro možnost odvodu pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ a také pro případnou kontrolu ze zdravotní pojišťovny. Aby zaměstnavatel plnil u studenta zaměstnaného na základě některé z dohod zákonné povinnosti, musí příjem dosáhnout částky, která odvodu pojistného na zdravotní pojištění podléhá.

Ing. Antonín Daněk