Zdravotní pojištění na přelomu let

Zdravotní pojištění
na přelomu let

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je, mimo zákonných výjimek, úhrn příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Nicméně zaměstnavatelé nesmějí zapomínat, že pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance. Kdy naopak pro zaměstnavatele tato povinnost neplatí?

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou od 1. ledna 2026 taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b) kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c) kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2026 nejméně v částce 3 306 Kč),

d) za které je plátcem pojistného stát,

e) kteří jsou pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti, případně i na sebe bezprostředně navazující, trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem bez ohledu na další okolnosti, jako jsou například trvání zaměstnání pouze po část daného měsíce, poskytnuté neplacené volno, souběžný výkon podnikatelské činnosti, nemoc apod.

Na přelomu let 2025/2026 se tak mohou zaměstnavatelé dostat do situace, kdy budou řešit stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a související plnění zákonných povinností ve značně specifických případech. Na základě poznatků z praxe si v následujícím textu formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při řešení různorodých situací.

Od 1. ledna 2026 dochází ke zvýšení minimální mzdy – jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance – na částku 22 400 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

Zaměstnavatelé budou od 1. 1. 2026 pracovat s novými podmínkami u dohod o provedení práce v tom směru, že se zvyšuje rozhodná částka příjmu pro účast na zdravotním pojištění na 12 000 Kč (v roce 2025 činila tato rozhodná částka příjmu 11 500 Kč). Zaměstnavatelé budou plnit zákonné povinnosti při příjmu 12 000 Kč a vyšším. U osob pracujících například na základě dohody o pracovní činnosti vzniká účast na zdravotním pojištění i nadále při příjmu alespoň 4 500 Kč. V této souvislosti podotýkáme, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

U všech dále uvedených příkladů se jedná o zaměstnance, u kterého musí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum, tedy minimální vyměřovací základ (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň poměrnou část tohoto minima při aplikaci ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ing. Antonín Daněk

2.1 Příjem po skončení dohody

Dohoda o provedení práce byla sjednána na období od 1. 8. 2025 do 31. 12. 2025 s měsíčním příjmem 10 000 Kč. Do měsíce ledna byla na základě této dohody zúčtována odměna 4 000 Kč. V měsících srpnu až prosinci 2025 si pojištěnec měsíčně platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 2 808 Kč.

Jak musí zaměstnavatel vyhodnotit příjem po skončení zaměstnání?

Příjem 10 000 Kč nezakládal u zaměstnání v období srpen až prosinec 2025 účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se (bez ohledu na minimální mzdu) z dosaženého příjmu neodvádělo.

Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti:

– v posledním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1. 12. 2025 a „O“ k datu 31. 12. 2025

– podat za měsíc prosinec opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém bude navýšen počet zaměstnanců

– za měsíc leden 2026 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 14 000 Kč (součet výše odměny a příjmu v kalendářním měsíci, ve kterém dohoda skončila) ve výši 1 890 Kč.

Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance nejpozději do 20. 2. 2026, a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

– pojištěnec požádá zdravotní pojišťovnu (s patřičným vysvětlením) o vrácení částky pojistného2 808 Kč za měsíc prosinec 2025, ve kterém dodatečně vzniklo zaměstnání.

Pokud by však pojištěnec předpokládal, že i v dalším období může být osobou bez zdanitelných příjmů, pak o vrácení platby žádat nemusí.

Vzhledem k tomu, že 1. leden 2026je datem, ke kterému mohou pojištěnci standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňujeme zaměstnavatele, aby této okolnosti věnoval zvýšenou pozornost. Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k uvedenému datu zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného za měsíc leden ve výši 1 890 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2026 přestoupil.

2.2 Odměna po skončení zaměstnání

Zaměstnanec ukončil zaměstnání k datu 31. 12. 2024. Firma měla v úmyslu vyplatit zaměstnanci odměnu 10 000 tak, aby ji měl k dispozici ještě před vánočními svátky 2025. Osoba nepobírá žádný důchod.

Odvedlo by se z takto zúčtované odměny pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud osoba nepobírá žádný důchod, pak se pojistné vždy odvede. Jinak by se však postupovalo tehdy, kdyby byl pojištěnec v měsíci zúčtování odměny poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. V takovém případě by se pojistné neodvedlo tehdy, pokud by se jednalo o plnění, které bylo poskytnuto poživateli některého z těchto dvou druhů důchodů po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Jinými slovy, pokud by byla odměna zúčtována do listopadu a vyplacena v prosinci, nebyla by naplněna dikce osvobození od platby pojistného dle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.

Avšak při zúčtování odměny do prosince 2025 a vyplacením v lednu 2026 by se pojistné na zdravotní pojištění již neplatilo, neboť tento příjem byl poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytnut po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

2.3 OSVČ a neplacené volno u zaměstnavatele

Zaměstnavatel vyhověl zaměstnanci a na jeho žádost mu poskytnul od 1. 12. 2025neplacené volno na dobu tří měsíců. Zaměstnanec je současně osobou samostatně výdělečně činnou a platí minimální zálohy.

Jak v této situaci postupuje zaměstnavatel?

Při splnění této zákonné podmínky, tedy placením záloh na pojistné jako OSVČ alespoň v minimální povinné výši (což zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením), se v zaměstnání podle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. neplatí v důsledku poskytnutého neplaceného volna žádné pojistné.

Zaměstnanec vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

2.4 Příjmy z nájmu a zdravotní pojištění

Pojištěnec (věk 56 let) ukončil k 31. 12. 2025 podnikání. Od ledna 2026 bude pouze najímat sklad za 45 000 Kč měsíčně.

Platí se z příjmů z nájmu pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud pojištěnec ukončí podnikání k datu 31. 12. 2025, oznámí zdravotní pojišťovně do osmi dnů ukončení samostatné výdělečné činnosti, ještě za měsíc prosinec zaplatí příslušnou zálohu a v roce 2026 podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2025.

Jelikož se z příjmů z nájmu u věci nezapsané v obchodním majetku neplatí pojistné, musí si dotyčná osoba řešit od ledna 2026 svůj pojistný vztah. To znamená, že pokud nebude zaměstnána nebo nebude mít nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, přihlásí se u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude platit měsíční pojistné 3 024 Kč.

2.5 Nejistá výše příjmu u dohody

Dohoda o provedení práce skončila k datu 31. 12. 2025, příjem za prosinec činil 17 000 Kč. Počínaje dnem 14. 1. 2026 byla uzavřena nová dohoda o provedení práce, přičemž není zaměstnavateli zřejmé, zda příjem za leden 2026dosáhne 12 000 Kč.

Jak zaměstnavatel v měsíci lednu postupuje?

Za měsíc prosinec odvedl zaměstnavatel pojistné s dopočtem a doplatkem do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč.

Co se týká zaměstnání v lednu, uplatní zaměstnavatel postup podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud příjem bude alespoň 12 000 Kč. V souladu s tímto ustanovením platí, že pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného, a to od 1. 1. 2026 podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 6 zákona č. 48/1997 Sb.

Při příjmu za leden alespoň 12 000 Kč bude osoba jako zaměstnanec přihlášena kódem „P“ s datem 14. 1. 2026 do 20. 2. 2026 s tím, že musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 18 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci ve výši 13 006,45 Kč [(18 : 31) × 22 400].

Pokud příjem za leden nedosáhne 12 000 Kč, bude zaměstnanec přihlášen k 1. dni kalendářního měsíce, za který bude příjem činit alespoň 12 000 Kč.

2.6 Osoba bez zdanitelných příjmů a jednodenní dohoda

Pojištěnec si po celý rok 2025 platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 2 808 Kč. Na den 29. 12. 2025 uzavřel dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč.

Může být i v prosinci osobou bez zdanitelných příjmů?

Uzavření této jednodenní dohody o provedení práce (při příjmu v roce 2025alespoň 11 500 Kč) mění u pojištěnce jeho situaci tím způsobem, že se v prosinci stává zaměstnancem, a tudíž nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

– nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a

– není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) a ani

– není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Na základě této skutečnosti se pojištěnec na měsíc prosinec odhlásí jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud si za prosinec zaplatil pojistné, což fakticky mohl učinit až do 8. 1. 2026, požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení provedené úhrady 2 808 Kč. Pojistné placené do listopadu 2025 měsíčně v částce 2 808 Kč je v pořádku. Kdyby byl pojištěnec od ledna 2026 nadále osobou bez zdanitelných příjmů, musel by zvýšit platbu pojistného na 3 024 Kč.

Bez ohledu na délku trvání zaměstnání (jeden den) musí zaměstnavatel přihlédnout k výši příjmu, která v příslušném kalendářním měsíci založila účast na zdravotním pojištění. V případě jednodenního zaměstnání slouží k přihlášení zaměstnance kód „Q“, který se do konce roku 2025 používal například k přihlášení svědka u soudu.

Z pohledu zdravotního pojištění také platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce zakládá účast na zdravotním pojištění, tj. s povinností odvodu pojistného zaměstnavatelem, pak je takovým zaměstnáním zabezpečen v daném kalendářním měsíci pojistný vztah dotyčné osoby.

2.7 Souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti

Pojištěnec, který je zaměstnán, se rozhodl současně začít od ledna 2026 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.

Jaké postupy platí ve zdravotním pojištění?

Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ, bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů (viz dále). V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je rozhodující, zda bude pro tohoto pojištěnce jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Pokud bude pojištěnec považovat zaměstnání i nadále za hlavní zdroj svých příjmů, nebude jeho povinností platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2026 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém bude, popřípadě měl být, v roce 2027 podán za rok 2026 Přehled o výši daňového základu podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.

Bude-li pojištěnec naopak považovat v daném souběhu svoji samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platí v roce 2026 od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 3 306 Kč. V zaměstnání pak nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ (minimální mzdu), ale bude, resp. může, odvádět pojistné ze skutečné výše příjmů zúčtovaných zaměstnanci. Tento postup však musí mít zaměstnavatel podložen tím způsobem, že ve své evidenci bude mít založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Zaměstnavatel není povinen zkoumat, zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí, čestné prohlášení je pro něj rozhodným dokladem pro odvod pojistného v zaměstnání. Kdyby zaměstnanec jako OSVČ alespoň minimální zálohy neplatil, řešila by tuto situaci zdravotní pojišťovna s pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.

Skutečnost, zda je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, si pojištěnec rozhoduje sám. Tuto důležitou okolnost oznamuje zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání, resp. zaměstnání, a také tehdy, pokud se posléze situace změní. Rovněž potvrzuje v podávaném Přehledu OSVČ zatržením příslušných měsíců (s uvedením důvodu) skutečnost, že v těchto měsících neplatil pro OSVČ minimální vyměřovací základ.

Podotýkáme, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

Může však nastat tato situace. Pojištěnec má souběh zaměstnání s podnikáním, svoji samostatnou výdělečnou činnost považuje za vedlejší zdroj svých příjmů, zálohy jako OSVČ neplatí. Jeho zaměstnání skončilo dne 31. 12. a do dalšího nastoupil v pátek dne 2. 1. Má tato okolnost vliv na placení pojistného osobou samostatně výdělečně činnou?

Ano. Protože zaměstnání netrvá v lednu celý kalendářní měsíc, bude muset být při zúčtování roku 2026 dodržen v samostatné výdělečné činnosti za měsíc leden minimální vyměřovací základ, což primárně bude zajištěno zaplacením alespoň minimální zálohy, která od ledna 2026 činí již zmíněných 3 306 Kč. Nutnost zaplacení alespoň minimální zálohy za leden 2026 vychází ze skutečnosti, že zaměstnání netrvalo po celý tento kalendářní měsíc, což blíže vysvětlené naleznete v ustanovení § 3a odst. 3 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., včetně dovětku.

2.8 Skončení rodičovské dovolené a minimum ve zdravotním pojištění

Žena na rodičovské dovolené pracuje od září 2025 na zkrácený pracovní úvazek na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 16 000 Kč. Tato dohoda pokračuje i v roce 2026 s tím, že rodičovská dovolená je ukončena dovršením tří let věku dítěte dnem 4. 1. 2026, žena nebere rodičovský příspěvek.

Jak zaměstnavatel stanoví vyměřovací základ?

Do data 4. 1. 2026 (včetně) je tato zaměstnankyně evidována u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát. V souvislosti s ukončením rodičovské dovolené oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně za použití kódu „U“ k datu 4. 1. 2026.

Z hlediska placení pojistného neplatil pro tuto osobu v měsících září až prosinci 2025 minimální vyměřovací základ, zaměstnavatel odváděl pojistné ze skutečné výše příjmu 16 000 Kč, k dopočtu do minima 20 800 Kč nebyl v tomto případě důvod.

Tato situace se změnila ukončením rodičovské dovolené v měsíci lednu. V souladu s ustanovením § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. musí být v měsíci lednu zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 27 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnankyně již nebyla registrována ve „státní kategorii“. Tato poměrná část minima činí 19 509,67 Kč a při výpočtu částky pojistného postupuje zaměstnavatel následovně:

PČ min VZ = (27 : 31) × 22 400 =19 509,67Kč

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

27 = počet kalendářních dnů mimo „státní kategorii“ měsíci lednu 2026

31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

22 400 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2026

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 19 509,67 Kč musí zaměstnavatel zaplatit pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 634 Kč (19 509,67 × 0,135). S ohledem na příjem (16 000 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 2 160 Kč. Jedna třetina (720 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 440 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 509,67 Kč, tj. 474 Kč. Tento doplatek, tedy 474 Kč, platí podle zákona zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele). Na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku pouze za situace, kdy by byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Z celkové částky pojistného 2 634 Kč je zaměstnanci sraženo 1 194 Kč (720 + 474), zaměstnavatel hradí 1 440 Kč. Tímto je ve věci odvodu pojistného zajištěn postup podle zákona. Od měsíce února se již provádí dopočet a doplatek pojistného do hodnoty minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč.

Kdyby však zaměstnankyně byla po skončení rodičovské dovolené příjemcem rodičovského příspěvku, byla by i nadále vyměřovacím základem částka 16 000 Kč.

2.9 Souběžné pracovněprávní vztahy a skončení jednoho z nich

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na základě dvou souběžných pracovněprávních vztahů. Pracovní smlouva (jako „hlavní příjem“) byla ukončena k datu 31. 10. 2025, nicméně dohoda o pracovní činnosti se sjednanou částkou příjmu 15 000 Kč pokračuje dále a bude ukončena k datu 28. 2. 2026. Od listopadu 2025 se tak jedná o jediný příjem zaměstnance.

Jak tyto skutečnosti ovlivní postup zaměstnavatele?

Vyměřovací základ zaměstnance sestával do října 2025 z příjmů na základě pracovní smlouvy a současně dohody o pracovní činnosti, neboť částka 15 000 povinnost placení pojistného zakládá. Od listopadu je jediným zdrojem příjmů zaměstnance pracovněprávní vztah na základě dohody o pracovní činnosti. Vzhledem k tomu, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, musí být v měsících listopad a prosinec zajištěn odvod pojistného z minima 20 800 Kč. Doplatek pojistného ve výši 783 Kč (13,5 % z rozdílu mezi dosaženým příjmem a minimálním základem v částce 5 800 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci. Obdobně musí být dodržen minimální vyměřovací základ 22 400 Kč i v měsících lednu a únoru 2026 s výší doplatku zaměstnance 999 Kč.

Ukončení pracovní smlouvy zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, protože účast na zdravotním pojištění z titulu zaměstnání není přerušena. Odhlášení zaměstnance proběhne až ke dni 28. 2. 2026, kdy skončí zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti. Kdyby však příjem za měsíc únor poklesl (například z důvodu nemoci) pod 4500 Kč, proběhlo by odhlášení k 31. 1. 2026.

Jednatel s. r. o. nemá se společností uzavřenu pracovní smlouvu, není tudíž jejím zaměstnancem, ale průběžně vykonává pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován. Výše zúčtovaného hrubého příjmu je značně kolísavá a pohybuje se v rozpětí od 2 000 Kč do 10 000 Kč měsíčně. Kromě těchto příjmů je u své zdravotní pojišťovny přihlášen jako samoplátce – osoba samostatně výdělečně činná a měsíčně platí v roce 2025 zálohy na pojistné v minimální částce 3 143 Kč, od ledna 2026 pak 3 306 Kč.

Jak má zaměstnavatel v tomto případě správně postupovat z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti?

Zaměstnavatel (s. r. o.) přihlašuje tuto osobu u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém začala pro společnost pracovat s tím, že odhlášení kódem „O“ se provede ke dni ukončení této práce. Ze strany s. r. o. (mzdové účetní) je tedy zapotřebí sledovat výši příjmů v jednotlivých měsících, a jelikož je tato osoba z pohledu zdravotního pojištění považována za zaměstnance (má tedy příjmy zdaňované podle § 6 ZDP), odvádí zaměstnavatel pojistné podle zákona a plní oznamovací povinnost včetně zahrnutí této osoby do měsíčně předkládaného Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Vzhledem k tomu, že jednatel společnosti je současně osobou samostatně výdělečně činnou a platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (což zaměstnavateli potvrdí čestným prohlášením a ten tak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ), má za dané situace svůj pojistný vztah vyřešen.

I když je zúčtovaný příjem z titulu výkonu práce pro společnost nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda), neprovádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvádí ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na jeho výši, tedy třeba i z částky 2 000 Kč.

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

367,00 Kč

367,00 Kč

Zákon o inspekci práce Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po noveláchs komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách s komentářem

367,00 Kč

367,00 Kč

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Stavební zákon po novelách
s komentářem