Zdravotní pojištění od 1. 1. 2025
– dopady zvýšení minimální mzdy a další změny ve zdravotním pojištění

Ve kterých situacích hradí zaměstnavatel doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu? Musí podnikatel platit zálohy v případě souběhu zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti? Platí osoby bez zdanitelných příjmů pojistné nebo zálohy na pojistné? Jak se zvyšuje částka odpočitatelná od dosaženého příjmu zaměstnance a kdy lze tento odpočet uplatnit?

Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2024 Sb.

ze dne 23. září 2024 se od 1. 1. 2025 zvyšuje minimální mzda na částku 20 800 Kč.

Povinnost zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu je zakotvena v § 3 odst. 4 ve spojení s odstavcem č. 6 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc minimální mzda (od 1. 1. 2025 tedy v hodnotě 20 800 Kč) za podmínky, že musí být zaměstnavatelem u zaměstnance dodržena. Situace definované v § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb. snižují minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, a to podle počtu kalendářních dnů trvání některé ze skutečností v tomto ustanovení vyjmenovaných.

Výjimku z povinnosti dodržet u zaměstnance celoměsíční minimum nebo jeho poměrnou část vždy představují osoby nebo situace uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., kdy vyměřovací základ může být i nižší než zákonem stanovené minimum. V takových případech, tedy pokud zaměstnavatel odvádí pojistné z částky nižší než povinné minimální, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje a tento doklad předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Proberme si nyní některé ze situací, ve kterých hraje u zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) roli minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance s ohledem na to, zda musí nebo naopak nemusí být určené minimum zaměstnavatelem při odvodu pojistného dodrženo.

Příklad 1

Zaměstnanec, na kterého se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s příjmem 14 000 Kč. Současně má u téhož zaměstnavatele uzavřenu ještě dohodu o pracovní činnosti, kde příjem za měsíce prosinec 2024 i za leden 2025 Kč činil 5 000 Kč.

Při řešení odvodu pojistného zaměstnavatelem vycházíme v tomto případě primárně ze skutečnosti, že:

-    pro účely placení pojistného a dodržení minima se každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně,

-    se sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, což je v dané situaci v obou měsících příjem jak z pracovního poměru, tak z dohody o pracovní činnosti.

Za měsíc prosinec bude odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 19 000 Kč, čímž je zajištěn postup podle zákona, minimální vyměřovací základ 18 900 Kč je dodržen. Avšak za leden provede zaměstnavatel při příjmu 19 000 Kč dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč (viz následující příklad).

Příklad 2

Dle příkladu č. 1 došlo u zaměstnance v měsíci únoru k situaci, že příjem u dohody o pracovní činnosti poklesl na částku 4 400 Kč, u pracovní smlouvy činil i v tomto měsíci 14 000 Kč.

Protože příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v únoru 2025 částky 4 500 Kč, pak se pro zaměstnavatele mění situace, neboť částka nižší než 4 500 Kč nezakládá u tohoto pracovněprávního vztahu povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Jelikož tak jediným příjmem podléhajícím povinnosti odvodu pojistného zůstává částka 14 000 Kč u pracovní smlouvy, musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč, platného od 1. 1. 2025, následovně:

Ve vazbě na hodnotu minimální mzdy 20 800 Kč odvede zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc doplatek pojistného (sražený zaměstnanci) ve výši 13,5 % z rozdílové částky 6 800 Kč:

(20 800 – 14 000) × 0,135 = 918 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 20 800 = 2 808 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(14 000 × 0,135) : 3 = 630 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 630 + 918 = 1 548 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 808 – 1 548 = 1 260 Kč

Povinnost úhrady doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu (tj. v tomto příkladě částky 918 Kč) přechází na zaměstnavatele tehdy, jedná-li se o překážky v práci na jeho straně podle § 207 až § 209 zákoníku práce.

I když se při tomto souběhu příjmů neodvádí za měsíc únor pojistné z dohody o pracovní činnosti, neprovádí zaměstnavatel odhlášení zaměstnance, neboť tento je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.

Příklad 3

Hrubý příjem zaměstnance činí 28 000 Kč. Současně tento zaměstnanec pracuje u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 4 600 Kč.

Z příjmu ve výši 28 000 Kč bude pojistné odvedeno ve výši 13,5 %, tj. 3 780 Kč. Jednu třetinu (1 260 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (2 520 Kč) hradí zaměstnavatel. Hrubý příjem v dalším zaměstnání sice nedosahuje minimální mzdy, ovšem s ohledem na skutečnost, že v „hlavním“ zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nevztahuje se v tomto případě na plátce zaměstnávajícího pracovníka s příjmem nižším než minimální mzda povinnost odvést pojistné v minimální zákonné výši, ale vyměřovacím základem je skutečný příjem 4 600 Kč. Z tohoto příjmu pak zaměstnanec zaplatí 207 Kč a zaměstnavatel odvede 414 Kč. Celý odvod pojistného bude u tohoto zaměstnavatele činit 621 Kč. V tomto případě předkládá zaměstnavatel kontrolnímu orgánu potvrzení o skutečnosti, že u jiného („hlavního“) zaměstnavatele je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Pokud by příjem na dohodu o pracovní činnosti poklesl pod 4 500 Kč, provedl by zaměstnavatel odhlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo částky příjmu alespoň 4 500 Kč dosaženo.

MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PLATÍ ve zdravotním pojištění i pro:

-    osoby jako zaměstnance účastné právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009],

-    cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,

-    případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.

Zaměstnavatel neplní zákonné povinnosti, a tudíž ani neodvádí pojistné u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tehdy, pokud zúčtovaný příjem nezakládá účast na zdravotním pojištění.

Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

K minimu se nepřihlíží

Ani po datu 1. 1. 2025 nemusí být minimální vyměřovací základ zaměstnance dodržen například v těchto situacích:

-    pokud se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát, resp. pokud pro osobu neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. – za podmínky, že registrace v některé z těchto skupin osob trvá po celý kalendářní měsíc,

-    jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což dalšímu zaměstnavateli, u kterého je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda, doloží písemným potvrzením. Případně si zaměstnavatelé musejí navzájem doložit výši příjmu.

-    v případě tzv. nekolidujícího zaměstnání, tedy při zaměstnání osoby současně registrované na úřadě práce po celý kalendářní měsíc jako uchazeče o zaměstnání za podmínek specifikovaných v § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Příjem tohoto zaměstnance nesmí převýšit polovinu aktuální hodnoty minimální mzdy (tj. v roce 2025 částku 10 400 Kč), s takovou osobou nelze sjednat dohodu o provedení práce.

-    zaměstnanec je současně OSVČ a zaměstnavateli formou čestného prohlášení doloží, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2025 měsíčně částka 3 143 Kč. Kdyby pojištěnec alespoň minimální zálohy neplatil, řeší tuto situaci zdravotní pojišťovna s fyzickou osobou jako podnikatelem. Na vyměření (a následně vymáhání) svých pohledávek mají zdravotní pojišťovny deset let. Čestné prohlášení zaměstnance je pro zaměstnavatele vždy rozhodným dokladem pro placení pojistného.

-    v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence trvajících celý kalendářní měsíc nebo jen část daného měsíce, pokud se jedná o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle již citovaného ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. Vyměřovacím základem je u těchto osob (zaměstnanců) vždy skutečně zúčtovaný příjem, který tak může být relevantně i nižší než 20 800 Kč, případně může být i v nulové hodnotě.

SOUBĚH PŘÍJMŮ - V souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností je ve zdravotním pojištění důležité, zda je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Pro posouzení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů je podstatné, které příjmy pojištěnec sám považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Toto svoje rozhodnutí musí pojištěnec zdravotní pojišťovně oznámit, neboť tato okolnost má (mimo výjimek) přímý vliv na dodržení zákonného minima v činnosti považované za hlavní zdroj příjmů.

Samostatná výdělečná činnost – hlavní zdroj příjmů:

-    OSVČ je povinna platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 3 143 Kč,

-    pokud OSVČ zahájila svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2024, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu o výši daňového základu v roce 2025 zálohy na pojistné podle daňového základu dosaženého za rok 2024, od ledna 2025 však nejméně v částce 3 143 Kč,

-    jestliže OSVČ zahajuje samostatnou výdělečnou činnost v roce 2025, platí od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, minimální zálohy 3 143 Kč, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší,

-    zahajuje-li OSVČ svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2025 a je-li současně osobou, za kterou platí pojistné stát, není povinna platit v roce 2025 zálohy na pojistné a pojistné doplatí jednorázově až v roce 2026 po podání Přehledu za rok 2025. Vykáže-li však tato osoba za rozhodné období kalendářního roku 2025 kladný hospodářský výsledek (daňový základ), bude v roce 2026 již zálohy platit, a to od měsíce, ve kterém podá, případně bude povinna podat Přehled.

Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů

-    v tomto případě není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2025 (bez nutnosti dodržení minima platného pro OSVČ) doplatí jednorázově v roce 2026,

-    v zaměstnání musí být odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (a to třeba i provedením dopočtu a doplatku pojistného do minima 20 800 Kč) a toto zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec,

který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2025 částku 2 808 Kč (13,5 % z minimální mzdy 20 800 Kč), do prosince 2024 činila tato platba 2 552 Kč.

Odpočty ve zdravotním pojištění

Nařízením vlády č. 271/2024 Sb. se s účinností od 1. 1. 2025 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 15 440 Kč, platné do konce roku 2024, na 15 749 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2025 z hodnoty 2 085 Kč na 2 127 Kč (13,5 % z částky 15 749 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2025 (ve srovnání s rokem 2024) měsíčně navíc 42 Kč.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 1. 2025 ve výši 15 749 Kč) je možné uplatnit za těchto značně specifických podmínek:

-    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

-    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

ZÁVĚR

V roce 2025, a ani v letech následujících, není ve zdravotním pojištění určen maximální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele) a ani OSVČ. Tato skutečnost znamená, že zaměstnavatel odvádí pojistné z každého (jakkoli vysokého) příjmu. U OSVČ není horní hranicí omezena hodnota zálohy a ani celková roční výše pojistného.

Ing. Antonín Daněk