1.

Přijaté změny zákona

(novela č. 274/­2021 Sb.)

Tímto zákonem se mění zákon č. 326/­1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V části šesté se mění zákon č. 592/­1992 Sb., upravující pojištění dětí narozených matce pobývající na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu (viz dále). Část sedmá pak obsahuje novelu zákona č. 48/­1997 Sb., jenž mj. definuje osoby, které jsou pojištěnci podle tohoto zákona, a taxativním výčtem upravuje vznik a zánik zdravotního pojištění.

    Pojištění narozeného dítěte

Změna zákona č. 592/­1992 Sb. se týká dětí narozených na území ČR, jejichž matka má v okamžiku porodu povolení k dlouhodobému pobytu v ČR, přičemž otec nemá v ČR trvalý pobyt. Rozhodným obdobím je období ode dne narození do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku. Dítě je účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění ode dne narození po dobu nejméně dvou měsíců, přesněji do konce měsíce, v němž dosáhne věku 60 dní. Následně je zapotřebí uzavřít komerční zdravotní pojištění, nebude-li získána jiná forma oprávnění k pobytu.

Narození dítěte je povinen oznámit jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka dítěte v ČR zdravotně pojištěna, oznámí narození dítěte zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Nejsou-li rodiče v ČR zdravotně pojištěni, oznamuje se narození dítěte VZP ČR.

Pojistné za tyto narozené děti platí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník jednorázově za celé rozhodné období. Pojistné je splatné od prvního do posledního dne rozhodného období. Vyměřovacím základem je dvojnásobek minimální mzdy za rozhodné období, což je v roce 2022 částka 4 374 Kč.

    Osobní rozsah zdravotního pojištění

Novela zákona č. 48/­1997 Sb. podrobně specifikuje osobní rozsah zdravotního pojištění, kdy pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která

a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo

b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud

1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,

2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu,

3. jí byl udělen azyl na území ČR,

4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,

5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,

6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby,

7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná,

8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,

9. se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo

10.    se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu.

Předchozí právní úprava řešila v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/­1997 Sb. účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění pouze ve vazbě na zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo s trvalým pobytem na území České republiky.

Nově jsou tak v právní úpravě zdravotního pojištění legislativně precizovány například návaznost na udělení azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky anebo postupy vyplývající z aplikace koordinačních nařízení Evropské unie či dvoustranné mezistátní smlouvy a sociálním zabezpečení, je-li Česká republika takovou smlouvou vázána a k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná.

    Vznik a zánik zdravotního pojištění

Pro placení pojistného a plnění zákonných povinností ve zdravotním pojištění je důležité, kdy pro pojištěnce účast na zdravotním pojištění vzniká a následně zaniká. Novelizované znění § 3 zákona č. 48/­1997 Sb. rozšiřuje a zpřesňuje podmínky vzniku a zániku zdravotního pojištění.

Zdravotní pojištění vzniká:

a) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením, dnem narození,

b) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu,

c) osobě, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území České republiky rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, nebo

d) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem

1. nástupu do zaměstnání,

2. nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,

3. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu,

4. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany,

5. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

6. vykonatelnosti předběžného opatření nebo usnesení soudu o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče,

7. kdy se Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, stala příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,

8. přihlášení občana České republiky k trvalému pobytu na území České republiky po předchozím pobytu v cizině,

9. narození, jde-li o osobu, která se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo

10.    narození, jde-li o osobu, která se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu.

Na vznik zdravotního pojištění musí systémově navazovat i jeho zánik. Přesný výčet podmínek zániku zdravotního pojištění naleznete v novelizovaném ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 48/­1997 Sb. Zdravotní pojištění zaniká například smrtí pojištěnce nebo skončením trvalého pobytu na území České republiky.

Účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění dále končí u osob bez trvalého pobytu na území České republiky také dnem ukončení zaměstnání nebo dnem skončení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu apod.

Avšak u osob výdělečně činných v ČR podle koordinačních nařízení Evropské unie nadále trvá účast na pojištění tehdy, jsou-li po skončení výdělečné činnosti aplikovány pro výdělečně činnou osobu a její nezaopatřené rodinné příslušníky podmínky rovného zacházení v souladu s právem Evropské unie. Takže zaměstnanec ze státu podléhajícího režimu koordinačních nařízení EU č. 883/­2004 a 987/­2009 zůstává po skončení zaměstnání pojištěn v České republice například tehdy, když čerpá českou podporu v nezaměstnanosti nebo při nároku na dávky vyplácené českým systémem nemocenského pojištění.

    Pojištěnec jako plátce pojistného a rozšíření okruhu „státních kategorií“

K výše uvedenému dodáváme, že pojištěnec je plátcem pojistného podle § 5 písm. d) zákona č. 48/­1997 Sb., pokud se jedná o osobu, která se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku.

Zákonem č. 274/­2021 Sb. také došlo k úpravě v kategoriích osob, za které je plátcem pojistného stát. S účinností od 2. 8. 2021 je stát podle § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 48/­1997 Sb. plátcem pojistného za osobu,

–  které byl udělen azyl na území České republiky,

–  které byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,

–  které bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,

–  která se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu,

za podmínky, že nemá příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Za každého „státního pojištěnce“ obdrží zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2022 měsíčně částku 1 967 Kč.

2.

Novela zákonů č. 48/­1997 Sb. a 592/­1992 Sb.

účinná od 1. 1. 2022

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/­2021 Sb. publikována novela zákonů č. 48/­1997 Sb. a č. 592/­1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. Účinnost drtivé většiny přijatých změn je od 1. ledna 2022. V následujícím textu si blíže rozebereme vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

    Změny v zákoně č. 48/­1997 Sb. od 1. ledna 2022

Přijaté změny se týkají například tematiky volebních komisí, nového pojetí OSVČ ve zdravotním pojištění, přestupků nebo nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem či pojištěncem a také rozhodování zdravotních pojišťoven.

    Členové okrskových volebních komisí

Do konce roku 2021 je v ustanovení § 5 písm. a) v bodě 7 zákona č. 48/­1997 Sb. specifikováno, že zaměstnanci pro účely zdravotního pojištění nejsou členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky. Podle novelou provedené úpravy se za zaměstnance nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

Pokud osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, což je právě člen okrskové volební komise, nevyplývají pro zaměstnavatele z této skutečnosti žádné povinnosti a osoba si musí řešit svůj pojistný vztah jiným způsobem. To znamená, že v rámci takového měsíce musí být evidována u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:

–  zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo

–  osoba samostatně výdělečně činná nebo

–  osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z výše uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.

    Osoby samostatně výdělečně činné ve zdravotním pojištění

Do konce roku 2021 jsou ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/­1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

S účinností od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení

Toto nová formulace vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 zákona č. 586/­1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

    Termín pro podání oznámení o změně zdravotní pojišťovny

Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny, standardně k datu 1. 1. a 1. 7. kalendářního roku, je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. Ve druhém a ve čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně podat nelze.

S ohledem na dosavadní nejednotnou praxi ohledně posuzování posledního dne a lhůty, která má uplynout během víkendu či ve svátek, se stanoví, že – obdobně jako v případě počítání času podle správního řádu – se tato lhůta považuje za prodlouženou do nejbližšího následujícího pracovního dne.

    Přestupky

V novém § 44 jsou mj. uvedeny subjekty, které se porušením konkrétně vyjmenovaných ustanovení zákona č. 48/­1997 Sb. dopustí přestupku.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se při poskytování hrazených služeb prokáže průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, přestože v té době jejím pojištěncem nebyla. Za tento přestupek může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až 5 000 Kč.

Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku například tím, že:

–  nezveřejní smlouvu nebo zvláštní smlouvu anebo dodatky k nim podle § 17 odst. 9, § 17a odst. 2 nebo § 39v odst. 6 – pokuta až 10 000 000 Kč,

–  v rozporu s § 40 odst. 10 písm. a) nevede nebo nezveřejní seznam smluvních poskytovatelů – pokuta až 100 000 Kč,

–  nezajistí svým pojištěncům poskytování hrazených služeb podle § 46 odst. 1 (pokuta až 10 000 000 Kč), nebo

–  v rozporu s § 52 odst. 2 uzavře smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s uchazečem bez doporučení (pokuta až 1 000 000 Kč).

Přesnou specifikaci přestupků zdravotní pojišťovny naleznete v ustanovení § 44 odst. 6, tyto projednává Ministerstvo zdravotnictví. V následujícím odstavci 7 jsou uvedeny horní hranice pokuty za konkrétní přestupek.

S účinností od 1. 1. 2022 se tak ruší ustanovení § 45a ve znění účinném do konce roku 2021 ve věci přestupků a sankcí.

Ustanovení § 44a odst. 3 zákona č. 48/­4997 Sb. dává zdravotním pojišťovnám možnost benevolentního či vstřícného přístupu v situaci, kdy povinný subjekt poruší zákonnou povinnost. Zdravotní pojišťovna, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.

    Oznamování změn zdravotní pojišťovně

Oznamovací povinnost mají ve zdravotním pojištění jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci, a také pojištěnci, kteří nejsou zaměstnanci.

Sdělování nových skutečností, jakož i oznamování změn, má význam z hlediska validity údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven. Relevantnost těchto dat ovlivňuje, jak povinnost platit pojistné nebo platby pojistného od státu, tak garantuje nárok na úhradu hrazených služeb podle podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Případné evidenční nesrovnalosti mohou mít, a mnohdy i reálně mají, negativní dopady jak na zaměstnavatele nebo jejich zaměstnance, tak i na občany jako fyzické osoby, kdy problémové situace musejí řešit pracovníci zdravotních pojišťoven za přímé součinnosti s těmi, jichž se dotýkají.

     Zaměstnavatel

Podle ustanovení § 10 odst. 1 je zaměstnavatel povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:

a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,

b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,

c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

Za nesplnění oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

     Pojištěnec

Do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, je pojištěnec povinen sdělit zdravotní pojišťovně podle § 10 odst. 3, 4 a 5 následující:

–  zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.

–  skutečnost, že se stal pojištěncem podle § 5 písm. c) – jedná se o zařazení do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů

–  skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7.

Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby s omezenou svéprávností plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník.

Za nesplnění oznamovací povinnosti může být pojištěnci uložena pokuta až do výše 10 000 Kč.

     Společná ustanovení

Pokutu lze uložit do 2 let od dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

    Platby pojistného od státu

Pokud není zdravotní pojišťovně oznámena zaměstnavatelem nebo pojištěncem skutečnost, že se za osobu stal plátcem pojistného i stát, pak zdravotní pojišťovna přichází o měsíční platby pojistného za takovou osobu, což je v roce 2022 částka 1 967 Kč. Kromě oznamování počátku povinnosti státu platit pojistné nelze zapomínat ani na oznámení ukončení této povinnosti (například odejmutím některého z důchodů).

    Oznámení údajů o pojištěnci

Podle ustanovení § 12 písm. k) je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trva­lého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje.

Při porušení této povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci ve správním řízení pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

    Rozhodování zdravotních pojišťoven

Ustanovení § 53 odst. 1 definuje případy, v nichž přísluší zdravotní pojišťovně rozhodovat. Do působnosti zdravotní pojišťovny se svěřuje rozhodování sporných případů ve věcech:

–  naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle zákona č. 48/­1997 Sb. nebo podle jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce,

–  placení pojistného a penále platebními výměry. Odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek.

–  vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné,

–  o hrazení částek podle § 16b.

Zdravotní pojišťovny dále rozhodují například ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného nebo zřízení zástavního práva podle § 53d.

    Výkazy nedoplatků

Vydání výkazu nedoplatků je definováno jako první úkon v řízení, kterému nepředchází např. oznámení o zahájení řízení. Výkaz nedoplatků se stává vykonatelným dnem doručení s možností podání námitek § 53 odst. 4 (důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést). Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.

    Odstraňování tvrdosti ve zdravotním pojištění

Penále nevzniká ve zdravotním pojištění tehdy, pokud plátce pojistného, tedy zaměstnavatel, osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba bez zdanitelných příjmy platí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) včas a ve správné výši. Penále naopak vznikne, pokud není úhrada provedena podle zákona, tedy pojistné je zaplaceno po dni splatnosti nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, anebo není úhrada provedena vůbec.

V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. ledna 2022 zvyšuje hranice penále, o kterém rozhodují zdravotní pojišťovny, ze 20 000 Kč na 30 000 Kč.

Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. Od 1. 1. 2022 tak nelze podat žádost o odstranění tvrdosti při uložení pokuty. Institut odstranění tvrdosti se tedy nadále nevztahuje na pokutu, protože je ta ukládána v řízení o přestupku.

V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána do 8 dnů ode dne jeho vykonatelnosti.

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 30 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 30 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

    Zřízení zástavního práva

Za účelem zvýšení efektivity vymáhání pohledávek se umožňuje zdravotním pojišťovnám zřizovat zástavní právo k majetku dlužníka pojistného nebo penále za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud není zákonem stanoveno jinak. Bez bližší specifikace se konstatuje, že hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.

    Přechodné ustanovení

Správní řízení zahájená podle zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 371/­2021 Sb., která nebyla přede dnem nabytí účinnosti zákona (tj. k 1. 1. 2022) pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

    Změny v zákoně č. 592/­1992 Sb. od 1. ledna 2022

Podle § 14 zákona č. 592/­1992 Sb. je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci přeplatek na pojistném (a na penále) do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Zdravotní pojišťovny nově nebudou vracet nízké částky přeplatku. Rovněž se zvyšuje aktuální hodnota nevymáhané dlužné částky pojistného. Z důvodu nadbytečnosti se ruší ustanovení týkající se počítání času a doručování písemností z toho důvodu, že jsou řešena úpravou obsaženou ve správním řádu.

    Přeplatky a dlužné částky nižších hodnot

S účinností od 1. ledna 2022 se z racionálních důvodů stanovuje minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, kdy tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč. Jak vyplývá z ustanovení § 19, stejně se postupuje i při vracení přeplatku na penále – po dohodě se zdravotní pojišťovnou lze přeplacené penále převést na pojistné.

Nelze vymáhat nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné zdravotní pojišťovny 200 Kč. Tyto nízké dlužné částky se v rámci desetileté promlčecí doby připočítají k případně dalšímu nově vzniklému dluhu na pojistném.

Odlišně postupují zdravotní pojišťovny u evidovaného penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. Takové penále se ani v budoucnu nebude připočítávat k případnému dalšímu penále.

Nicméně pohledávky na dlužném pojistném a na penále, převyšující tyto minimální hodnoty, se již stávají předmětem zájmu zdravotní pojišťovny. Její důležitou úřední a kontrolní činností je zajistit v rámci systému veřejného zdravotního pojištění dostatek zdrojů na úhradu hrazených služeb, vykázaných smluvními poskytovateli.

    Lhůty a počítání času

Zrušuje se ustanovení § 26b, které do konce roku 2021 určovalo pravidla pro běh lhůt a počítání času ve zdravotním pojištění. V dalším období se bude v této oblasti vycházet z ustanovení § 39 a následujících zákona č. 500/­2004 Sb., správní řád, v platném znění.

Pro účely zdravotního pojištění tak lze dovodit, že pokud je provedení určitého úkonu vázáno na lhůtu, platí například tyto podmínky:

–  do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin,

–  lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce,

–  připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.

Zákonné lhůty jsou závazné jak pro plátce pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, tak pro občany – pojištěnce. V této souvislosti lze konstatovat, že z hlediska plnění oznamovací povinnosti rozlišujeme ve zdravotním pojištění v podstatě dvojí lhůtu, a sice:

- osmidenní (například dle § 10 zákona č. 48/­1997 Sb.),

- třicetidenní [dle § 12 písm. k) zákona č. 48/­1997 Sb. – oznámení změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla].

Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. V pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak.

Dodržování lhůt si v dalším textu ukážeme formou několika příkladů.

    Doručování písemností

Zdravotní pojišťovny vystupují při správě pojistného na veřejné zdravotní pojištění jako správní orgány ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 500/­2004 Sb., správní řád, v platném znění. Doručování písemností správním orgánem je komplexně řešeno úpravou obsaženou ve správním řádu v ustanovení § 19 a následujících. Z tohoto důvodu není nutné ponechávat v zákoně č. 592/­1992 Sb. zvláštní ustanovení, proto je § 26d s účinností od 1. 1. 2022 zrušen.

Správní orgán doručuje písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, alternativně pak sám, prostřednictvím obecního úřadu, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do datové schránky kontaktního místa veřejné správy. Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, doručuje správní orgán na požádání účastníka řízení na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí. Ve stanovených případech se doručuje do vlastních rukou.

    Lhůty ve zdravotním pojištění

Významné povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí změnové informace o jejích pojištěncích.

Příklad 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od neděle 1. srpna 2021 (v pracovní smlouvě je datum nástupu do práce uveden tento den), přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání – začal pracovat – v pondělí dne 2. srpna.

V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, nebo také sobotu či neděli, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 8. 2021, oznamovací povinnost musí být splněna do 9. 8.

Příklad 2

Po skončení mateřské dovolené předložila zaměstnankyně zaměstnavateli doklad o pobírání rodičovského příspěvku od 23. 8.

V obou situacích, tedy při mateřské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku, se ve zdravotním pojištění jedná o „státní kategorie“.

Pokud na sebe plynule, tedy bez přerušení, navazuje ukončení mateřské dovolené a počátek pobírání rodičovského příspěvku, pak zaměstnavatel oznámí pouze kódem „M“ nástup ženy na mateřskou dovolenou a následně kódem „U“ až ukončení pobírání rodičovského příspěvku, vše v zákonné osmidenní lhůtě. Jestliže se však v daném časovém období objeví „mezera“ (například čerpáním řádné dovolené), musí zaměstnavatel na tuto situaci reagovat použitím již zmíněných kódů „U“ a „M“. Za zaměstnankyni je stát plátcem pojistného po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku, což může být období až do čtyř let věku dítěte.

Poznámka:

Na rodičovské dovolené, což je ve zdravotním pojištění také „státní kategorie“, může být osoba nejdéle do tří let věku dítěte.

Příklad 3

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na období od 1. 9. 2021 (pracovat zaměstnanec začal dne 2. 9.) do 31. 3. 2022, kdy zaměstnanec naposledy pracoval v úterý dne 29. 3.

Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o provedení práce sjednána. Použije tedy kód „P“ s datem 2. 9., což oznámí zdravotní pojišťovně nejpozději 10. 9. Zaměstnance pak odhlašuje ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, tj. k 29. 3., opět s dodržením osmidenní lhůty (tedy bez ohledu na to, kdy zaměstnanec naposledy pracoval). Tento postup platí pouze v případě, kdy příjem na dohodu o provedení práce přesáhne v každém z měsíců září až března 10 000 Kč.

Kdyby příjem například v měsíci listopadu poklesl na částku 10 000 Kč nebo nižší, musela by být osoba jako zaměstnanec na kalendářní měsíc listopad odhlášena. Zaměstnavatel by použil kódy „O“ k 31. 10. a následně „P“ k 1. 12.

Pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců platí stejné podmínky i u dohod o pracovní činnosti, zde v návaznosti na „rozhodnou částku“ 3 500 Kč.

Příklad 4

Ukrajinský zaměstnanec pracoval na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, která skončila dnem 30. 9. 2021. Dne 10. 9. onemocněl a nemoc pokračovala i v měsíci říjnu.

Zaměstnavatel do osmi dnů (tj. do 8. 10.) odhlásí zaměstnance kódem „O“ dnem skončení pracovního poměru, tedy k datu 30. 9., současně se vrací průkaz pojištěnce. Počínaje dnem 1. 10. již nemá tento bývalý ukrajinský zaměstnanec nárok na poskytování hrazených služeb podle zákona č. 48/­1997 Sb.

Poznámka:

Odhlášení k datu 30. 9. by se neprovedlo u osoby ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království, pojištěné v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/­2004 a 987/­2009. Důvodem pro tento postup je v případě nemoci skutečnost, že osoba by byla po skončení zaměstnání příjemcem dávek nemocenského pojištění – za předpokladu, že nezahájila ve státě bydliště výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění a ani tam nezačala pobírat dávky v nezaměstnanosti.

3.

Další změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2022

Změny přijaté v průběhu roku 2021 mají přímý vliv na placení pojistného jednotlivými skupinami plátců, kterými jsou ve zdravotním pojištění (mimo státu):

a) hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance)

b) samoplátci, mezi které řadíme:

–  osoby samostatně výdělečně činné,

–  osoby bez zdanitelných příjmů.

S účinností od 1. ledna 2022 dochází ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného.

Podívejme se nyní blíže na změny a postupy jak konkrétně v právní úpravě zdravotního pojištění, tak v souvisejících právních předpisech (s důsledky do oblasti zdravotního pojištění), účinné od data 1. 1. 2022.

    Dopad zvýšení minimální mzdy pro zaměstnavatele a zaměstnance

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění především minimální vyměřovací základ zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2022 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:

a) provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 16 200 Kč. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele).

Naopak, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob – zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

b) provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek plně hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce z těchto důvodů:

- prostoje,

- přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

- zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

c) provádění dopočtu a doplatku za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů nedosahuje minima 16 200 Kč

Dopočet a doplatek pojistného provádí ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří, tato okolnost může být případně i součástí ujednání v pracovní smlouvě. Pro zajištění odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu si „pověřený“ zaměstnavatel vyžádá doklad o výši příjmu zaměstnance u dalšího zaměstnavatele (dalších zaměstnavatelů) za příslušný kalendářní měsíc.

d) dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb.

Pokud zaměstnanec ukončí zaměstnání například dne 21. 1. 2022, musí jeho vyměřovací základ za leden činit alespoň 10 974,19 Kč [(21 : 31) × 16 200], jinak provádí zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima. V takových případech může být vyměřovací základ zaměstnance relevantně i nižší než 16 200 Kč.

e) neplatném rozvázání pracovního poměru

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

a) dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance

b) odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy

c) zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:

- nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

- byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy

- po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ

f) řešení přečerpané dovolené

Minimální vyměřovací základ zaměstnance musí být dodržen i tehdy, pokud je zaměstnanci odúčtována náhrada mzdy za přečerpanou dovolenou.

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,

b) kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c) kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d) kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2022 nejméně v částce 2 627 Kč)

e) za které je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

    Další osoby bez minima ve zdravotním pojištění

Zákonem č. 363/­2021 Sb. se s účinností od 1. ledna 2022 rozšiřuje okruh osob, pro které v souladu s ustanovením § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. neplatí ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V novém písmenu f) se pojistné z odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce ČR, provádí při výplatě dávky pěstounské péče ze skutečné výše odměny, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Důvodem pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pěstounská péče je výkonem společensky prospěšné aktivity, nahrazující do určité míry úkoly státu vůči ohroženým dětem.

    Zaměstnavatelé a zaměstnanci neplatící pojistné

Pokud je pojištěnec zaměstnán, má ve zdravotním pojištění vyřešen svůj pojistný vztah právě tímto zaměstnáním, přičemž v příslušném kalendářním měsíci postačí dokonce i jen jeden den zaměstnání a za zbývající část tohoto měsíce se (od 1. 7. 2002) žádné pojistné nedoplácí. Obě tyto skupiny se podílejí na placení pojistného v zákonem stanoveném poměru (jedna třetina zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel).

Pojistné neodvádí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel například v případě:

–  příjmů ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny – především jde o příjmy uvedené v § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP),

–  zaměstnání na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč,

–  odměn žáků a studentů pouze u příjmů ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

–  kdy zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Takový zaměstnavatel může u poživatelů invalidního důchodu uplatnit od 1. 1. 2022 odpočet od dosaženého příjmu ve výši 14 570 Kč (viz dále).

–  osoby, která nedosáhla v kalendářním měsíci příjmu ve výši částky (započitatelného příjmu), která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodů 4–6 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nedosahuje-li zúčtovaný hrubý příjem od 1. 1. 2022 částky 3 500 Kč, neplatí se (stejně jako v roce 2021) pojistné u:

- člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto např. z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 3 500 Kč a vyšší.

- osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popř. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

- dobrovolného pracovníka pečovatelské služby,

–  poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci, který:

- vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

- je uveden v § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb., jedná se tedy o zaměstnanou osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ,

–  nemoci zaměstnance po celý kalendářní měsíc. Pokud netrvá nemoc celý kalendářní měsíc, musí být (mimo zákonné výjimky) odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tato podmínka platí například i v situaci, kdy zaměstnanec onemocní od 3. dne kalendářního měsíce (pondělí), je nepřetržitě nemocen do konce tohoto měsíce a za sobotu a neděli (1. a 2.) nemá žádný příjem – tato situace může reálně nastat již v lednu 2022. Tyto postupy platí při zaměstnání na základě pracovní smlouvy. Pokud (například z důvodu nemoci) příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 3 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.

    Platba pojistného státem a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Platba státu za osoby, za které stát pojistné platí, představuje jednak významnou složku příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění, jednak určuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za konkrétně definovaných podmínek (viz dále). Osoby, za které je plátcem pojistného stát, jsou taxativním výčtem vyjmenovány v § 7 odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb.

Ve srovnání s předcházejícím obdobím se k 1. 6. 2020 a k 1. 1. 2021 výrazně zvýšil vyměřovací základ pro platby za „státní pojištěnce“ a za účelem zajištění bilanční vyrovnanosti příjmů a výdajů systému dochází k jeho dalšímu zvýšení.

Nařízením vlády č. 253/­2021 Sb. se s účinností od 1. 1. 2022 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 13 088 Kč, platné do konce roku 2021, na 14 570 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2022 z hodnoty 1 767 Kč na 1 967 Kč (13,5 % z částky 14 570 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíčně navíc 200 Kč.

Od 1. ledna 2022 se tak návazně zvyšuje částka odpočtu na 14 570 Kč. Tento nárok může podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/­1992 Sb. použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Pokud příjem takového zaměstnance nepřevýší od ledna 2022 hodnotu 14 570 Kč, neplatí pojistné na zdravotní pojištění ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel.

Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

    Nekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 10. 2004 u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

To znamená, že v tzv. nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2021 příjem maximálně ve výši 7 600 Kč, od 1. 1. 2022 se tato horní hranice zvyšuje na 8 100 Kč.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“), že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J“.

Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu „přivydělat“ k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že byl možný souběh pobírání příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Od 1. ledna 2011 však byla možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání zrušena.

Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Z uvedeného vyplývá, že nekolidující zaměstnání je vhodné zejména pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým buď nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim již uplynula podpůrčí doba pro její poskytování. Reálně se tak může stát tato činnost „ekonomicky nezajímavou“, neboli příjem na základě nekolidujícího zaměstnání může být nižší než podpora v nezaměstnanosti.

V rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

    Penále od 1. 1. 2022

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Zákonem č. 286/­2021 Sb., část šestá, se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

    Maximální vyměřovací základ

Zákonem č. 500/­2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013–2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

Tematiku maximálního vyměřovacího základu následně zásadním způsobem ovlivnilo přijetí novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/­2014 Sb. V zákoně č. 592/­1992 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2015 kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli i osobami samostatně výdělečně činnými, což znamená, že od tohoto data je maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění trvale zrušen.

    Minimální záloha OSVČ

OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů a platí pro ně ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou povinny platit alespoň minimální zálohy. Tyto zálohy se k 1. 1. vždy zvyšují.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2022 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 38 911 Kč, tj. 19 455,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2022 se vypočte jako 13,5 % z částky 19 455,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2022 z dosavadních 2 393 Kč na 2 627 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

–  zálohu za prosinec 2021 ve výši 2 393 Kč zaplatí nejpozději dne 10. 1. 2022 (8. 1. je v sobotu)

–  zálohu za leden 2022 ve výši 2 627 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2022

a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny, určený pro samoplátce.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2021 (tedy například od dubna 2022) platí OSVČ nadále zálohu 2 627 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2021 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 627 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2022 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Jestliže OSVČ naopak patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/­1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 627 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2022 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.

Popisované postupy vycházejí ze situace, kdy pojištěnec nevykonává svoji samostatnou výdělečnou činnost v režimu paušální daně.

    Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2021

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2021 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

–  do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2021 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2022

–  pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 2. 5. 2022 a Přehled tak může podat až do 1. 8. 2022.

Do 8. 4. 2022 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2022 vychází na neděli, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2022.

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2021 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2021), podává Přehled za rok 2021 oběma zdravotním pojišťovnám.

Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola Finančního úřadu apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.

    Osoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2022 částku 2 187 Kč, do prosince 2021 činila tato platba 2 052 Kč.

    Hodnoty pravděpodobného pojistného

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Dle nařízení vlády č. 356/­2021 Sb. ze dne 27. 9. 2021 činí hodnota všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 částku 36 119 Kč.

Měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se u zaměstnavatele vypočte jako 1,5 násobek tohoto všeobecného vyměřovacího základu a pro rok 2022 tak činí 54 178,50 Kč (36 119 × 1,5), 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 7 315 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční – 3 658 Kč.

Takže pokud by zaměstnavatel nepodal za své tři zaměstnance Přehledy za měsíce leden až duben 2022, může mu zdravotní pojišťovna vyměřit pravděpodobné pojistné 87 780 Kč (7 315 × 3 × 4) včetně penále.

4.

„Rozhodná částka“ příjmu 3 500 Kč ve ZP

s příklady

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu velmi důležitou hodnotu. Touto hodnotou je částka 3 500 Kč, která podle ustanovení § 5 písm. a) bodů 4–6 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přímo ovlivňuje placení pojistného u:

a) člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován,

b) osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

c) dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

„Rozhodná částka“ vychází pro účely zdravotního pojištění z takzvané průměrné mzdy. Nařízením vlády č. 356/­2021 Sb. ze dne 27. 9. 2021 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 hodnotu 36 119 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0773. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2022 ve výši 38 911 Kč.

Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/­2006 Sb. (ještě ve spojení se Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 436/­2020 Sb.) se částka rozhodného příjmu zvýšila od 1. ledna 2021 na 3 500 Kč a tato hodnota platí i pro rok 2022. Z uvedeného tak plyne, že pokud příjem osob výše vyjmenovaných pod písmeny a) – c) nedosáhne v průběhu roku 2022 alespoň 3 500 Kč, nevznikají pro zaměstnavatele z titulu takového příjmu ve zdravotním pojištění žádné povinnosti a svůj pojistný vztah si musí dotyčná osoba řešit některou z těchto variant uvedených v závěru.

Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a osob samostatně výdělečně činných a ovlivňuje následující oblasti:

1. Účast vybraných skupin zaměstnanců na zdravotním pojištění v návaznosti na výši dosaženého příjmu – viz výše pod body a) – c)

2. Minimální vyměřovací základ a minimální výši zálohy OSVČ

3. Stanovení pravděpodobné výše pojistného.

V této části se nebudeme věnovat bodům 2 a 3, ale se v dalším textu formou příkladů zaměříme na postupy zaměstnavatele v přímé vazbě na výši zúčtovaného příjmu u specifických skupin osob – zaměstnanců, kdy si ukážeme i praktická řešení na přelomu let 2021/­2022.

I. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je tímto družstvem odměňován

Příklad 5

Člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo úklidové práce za odměnu 3 499 Kč.

Částka příjmu nezakládá účast na zdravotním pojištění. Zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, pojištěnec si sám musí řešit svůj pojistný vztah jiným způsobem.

Příklad 6

Člen družstva vykonává v družstvu funkci s měsíční odměnou 2 000 Kč. Zároveň je zaměstnancem s měsíčním příjmem 24 000 Kč.

Vyměřovacím základem bude v tomto případě úhrn příjmů, tedy částka 26 000 Kč. Neplacení pojistného z částky 2 000 Kč se týká výhradně situace, kdy jsou splněny podmínky definované v ustanovení § 5 písm. a) v bodě 4 zákona č. 48/­1997 Sb.

II. Zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

Příklad 7

Příjem zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, sjednanou od 1. 12. (kdy zaměstnanec i začal pracovat) do 31. 1., činil v prosinci 4 000 Kč, v lednu 3 000 Kč.

Zaměstnanec bude přihlášen kódem „P“ ke dni 1. 12., odhlášen bude kódem „O“ k datu 31. 12. Co se týká odvodu pojistného, je rozhodující, zda musí být u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pokud ano, pak zaměstnavatel provede za prosinec příslušný dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb.

Z vyměřovacího základu 4 000 (tedy bez dopočtu) by zaměstnavatel odvedl pojistné tehdy, kdyby:

–  měl k dispozici potvrzení, že jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo

–  byla osoba zaměstnána u jiného zaměstnavatele a úhrn příjmů by dosáhl minima (například by u dalšího zaměstnavatele pracoval s příjmem alespoň 11 200 Kč) nebo

–  mu zaměstnanec vystavil čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy (což je v roce 2021 částka 2 393 Kč měsíčně) nebo

–  zaměstnanec patřil mezi výjimky, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí – viz ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

Měsíc leden si pojištěnec řeší sám, na což může být zaměstnavatelem upozorněn. Pro zaměstnavatele z titulu příjmu 3 000 Kč povinnosti ve zdravotním pojištění neplynou.

Příklad 8

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě dvou dohod o pracovní činnosti s příjmy 1 600 Kč a 1 700 Kč.

Při řešení této situace není důležité, jestli se v kalendářním měsíci jedná o dohody uzavřené takzvaně „za sebou“ nebo o dohody souběžně běžící. Rozhodující skutečností je výše příjmu za daný kalendářní měsíc.

Protože není úhrnnou výší příjmu dosaženo částky 3 500 Kč, nemusí se zaměstnavatel touto situací zabývat.

Příklad 9

Pojištěnec je zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, u každého pracuje na dohodu o pracovní činnosti s příjmy 3 300 Kč a 3 400 Kč.

Protože ani v jednom zaměstnání nedosáhl příjem na dohodu o pracovní činnosti 3 500 Kč, nemá osoba řešen daným stavem svůj pojistný vztah a musí postupovat ve smyslu dále uvedeného. Tyto hodnoty nelze sečíst, jelikož nejsou zúčtovány u jednoho zaměstnavatele. Pro žádného zaměstnavatele povinnosti ve zdravotním pojištění nevznikají.

Příklad 10

Zaměstnanec pracuje od do června 2021 do prosince 2021 na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 3 000 Kč. Do měsíce ledna 2022 je na základě již skončené dohody zúčtována odměna 400 Kč.

V případě příjmů zúčtovaných po skončení některé z dohod platí při řešení této situace, že příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody (která nezaložila účast na zdravotním pojištění) se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila. Když sečteme příjem v měsíci prosinci ve výši 3 000 Kč s odměnou po skončení dohody 400 Kč, nebude v úhrnu dosaženo potřebné částky 3 500 Kč, a tudíž se problematika placení pojistného řešit nebude.

Kdyby však činila odměna zúčtovaná do ledna například 1 000 Kč (neboli alespoň 500 Kč), pak by se situace zásadním způsobem změnila. Dodatečně zúčtovaná odměna by v součtu s příjmem v kalendářním měsíci, ve kterém dohoda skončila, činila 4 000 Kč s těmito povinnostmi zaměstnavatele:

–  v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vznikne zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1. 12. 2021 a „O“ k datu 31. 12. 2021 (pokud dohoda neskončila v prosinci dříve)

–  podat za měsíc prosinec opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců (o jednoho)

–  za měsíc leden odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 4 000 Kč ve výši 540 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději do 21. 2. 2022 (20. 2. připadá na neděli), a to již připsáním platby na určený účet příslušné zdravotní pojišťovny.

Vzhledem k tomu, že 1. leden 2022 je datem, ke kterému mohou pojištěnci standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti vždy věnovali zvýšenou pozornost (v dané souvislosti podotýkám, že zdravotní pojišťovnu lze změnit i k 1. 7. kalendářního roku, ovšem jednou za dvanáct měsíců). Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k datu 1. ledna 2022 zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 540 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2022 přestoupil.

Příklad 11

Zaměstnanec (poživatel důchodu) pracoval u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti na přelomu let 2021/­2022 s těmito příjmy:

listopad: 3 600 Kč

prosinec: 3 800 Kč

leden: 1 860 Kč   (nemoc)

únor: 3 400 Kč

březen: 3 900 Kč

Pro placení pojistné a plnění dalších zákonných povinností zaměstnavatele rozhoduje ve zdravotním pojištění u dohod zásadně výše zúčtovaného příjmu, neřeší se například problematika zaměstnání malého rozsahu. V návaznosti na výši zúčtovaného příjmu je postup zaměstnavatele následující:

1. Přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 11. 2021 (za předpokladu, že zaměstnanec skutečně tento den začal pracovat), zároveň použít k tomuto datu i kód „D“.

2. Příjem zaměstnance nedosáhl v měsících lednu a únoru 2022 „rozhodné částky“ 3 500 Kč. V této souvislosti použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 31. 12. 2021, čímž oznámí zdravotní pojišťovně, že tato osoba přestala být pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnancem, a to z důvodu výše příjmu.

3. Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 3., odhlásí jej kódem „O“ k datu 31. 3. a za měsíc březen odvede pojistné z dosaženého příjmu.

V měsících, kdy se částkou příjmu stane osoba zaměstnancem a vznikne ve zdravotním pojištění zaměstnání (tedy v listopadu, v prosinci a v březnu), odvede zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu.

Po celé období trvání dohody patří zaměstnanec mezi osoby, za které platí pojistné stát, takže odhlášením zaměstnance na měsíce leden a únor pojištěnci žádný problém ve zdravotním pojištění nevznikne. Zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.

Příklad 12

V jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 3 500 Kč a na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Protože se nejedná o stejný typ dohody, není v právní úpravě zdravotního pojištění opora pro sčítání takových příjmů, nezakládajících účast na zdravotním pojištění. Z titulu těchto zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože u žádné z dohod není dosaženo potřebné částky příjmu. V takových a obdobných případech je ze strany zaměstnavatele vhodné či žádoucí, aby uvědomil pojištěnce (zaměstnance) o dané skutečnosti, případně mu naznačil dále uvedené možnosti řešení vzniklé situace.

     Řešení pojistného vztahu

Pokud nemá pojištěnec řešené zdravotní pojištění zaměstnáním, v situacích definovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4–6 zákona č. 48/­1997 Sb. s příjmem alespoň 3 500 Kč za rozhodné období kalendářního měsíce, přicházejí v úvahu tyto možnosti:

1. jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění dle § 5 písm. a) zákona č. 48/­1997 Sb.,

2. podnikání jako OSVČ ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) stejné právní úpravy,

3. registrace v kategorii osob, ze které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 téhož zákona,

přičemž postačí v rámci příslušného kalendářního měsíce třeba i jen jeden den evidence v některé z těchto tří kategorií. Například celý kalendářní měsíc leden je de facto vyřešen tím, když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 31. 1. – ovšem za situace, kdy zaměstnavateli vznikne povinnost odvést z dosaženého příjmu pojistné, což je vždy například při sjednání pracovní smlouvy.

Není-li využita ani jedna z těchto tří uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do této kategorie a zaplatit pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy, což je v roce 2022 částka 2 187 Kč.

Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejvyužívanějšími možnosti jsou:

a) Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie

U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/­2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.

b) Dlouhodobý pobyt v zahraničí

O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,

2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna [stejně jako při ukončení pojištění z důvodu uvedeného v bodě a)] odevzdat průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

5.

Výpočty ve ZP na přelomu let 2021/­2022

Na přelomu let se mohou zaměstnavatelé dostat do situace, kdy budou řešit stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a související plnění zákonných povinností ve značně specifických případech. Na základě poznatků z praxe si v následujícím textu formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při řešení různorodých situací.

Příklad 13

Pravidelný měsíční příjem zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy činí 12 000 Kč. Zaměstnavatel současně disponuje potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kde zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce s příjmem převyšujícím 10 000 Kč. Tato dohoda je však ukončena k datu 31. 3. 2022.

Za této situace je do března 2022 vyměřovacím základem zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy částka 12 000 Kč. Pojistné se do minima 16 200 Kč nedopočítává, jelikož jiný zaměstnavatel zabezpečuje odvod pojistného z částky, která toto minimum převyšovala (resp. přinejmenším byla alespoň na jeho úrovni), což má zaměstnavatel písemně potvrzeno.

Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce a který příslušné potvrzení vystavil, si musí hlídat, aby informoval druhého zaměstnavatele tehdy, pokud by:

–  v průběhu trvání dohody o provedení práce poklesl příjem na částku 10 000 Kč nebo nižší nebo

–  byla dohoda o provedení práce ukončena, resp. v posledním měsíci/měsících trvání takové dohody by příjem nepřesáhl 10 000 Kč.

V obou případech je povinností zaměstnavatele zaměstnance odhlásit.

Tímto však vzniká pro zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy, potřeba zajistit formou dopočtu a doplatku odvod pojistného ze zákonného minima, od dubna 2022 z vyměřovacího základu 16 200 Kč.

Jak je již výše uvedeno, měl by ukončení dohody o provedení práce každopádně oznámit druhému zaměstnavateli ten zaměstnavatel, který odváděl pojistné z dohody o provedení práce, případně sám zaměstnanec. V takovém případě doporučuji obezřetný přístup obou zaměstnavatelů, obzvláště pak na konci roku, kdy se dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr obnovují, resp. neobnovují.

Pomocně lze použít i postup, kdy si zaměstnavatel, řádně odvádějící pojistné z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ, nechá vystavit od zaměstnance čestné prohlášení například tohoto znění:

„Čestně prohlašuji, že pokud za mě nebude jiný zaměstnavatel odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, oznámím tuto skutečnost svému zaměstnavateli do osmi dnů od data změny. Jsem si vědom toho, že neoznámením této skutečnosti může zaměstnavateli vzniknout škoda.“

Příklad 14

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k 31. 12. 2021, do měsíce ledna 2022 byla bývalému zaměstnanci zúčtována odměna 3 000 Kč. Podléhá tato odměna platbě pojistného, když je zaměstnanec již odhlášen?

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Následující ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, resp. o které se vyměřovací základ snižuje. V této souvislosti se do vyměřovacího základu nadále začleňují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Tato problematika je upravena v § 3 odst. 3 citovaného zákona, kde je uvedeno, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

V daném případě se zúčtovaná odměna posuzuje jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání, z tohoto důvodu podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat v lednu bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny a ani započítávat tuto osobu v daném měsíci do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

V takovém případě by si měl zaměstnavatel dát pozor na možnou změnu zdravotní pojišťovny a ověřit si dotazem, zda u bývalého zaměstnance ke změně zdravotní pojišťovny k datu 1. 1. 2022 nedošlo, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v měsíci, do kterého je příjem zúčtován.

Příklad 15

Zaměstnanci byla za prosinec vyplacena hrubá mzda ve výši 28 000 Kč a v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru obdržel odstupné ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. V měsíci lednu uzavřel s jiným zaměstnavatelem jednorázovou dohodu o pracovní činnosti na provedení odborných prací v období od 12. 1. do 20. 1. a za provedenou práci obdržel 10 800 Kč.

Zaměstnavatel, se kterým zaměstnanec rozvazuje pracovní poměr, odvede pojistné pouze z hrubé mzdy ve výši 28 000 Kč, z odstupného, na které vznikl nárok podle zákoníku práce (což je tento případ), se pojistné neplatí.

Za měsíc leden bude zaměstnavatelem odvedeno pojistné z dosaženého příjmu včetně přihlášení a odhlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny k uvedeným datům 12. 1. resp. 20. 1.

I když zaměstnání netrvalo v měsíci lednu po celý kalendářní měsíc, má osoba ještě v tomto měsíci vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Ovšem od února (a to od kteréhokoli dne tohoto měsíce) již musí být registrována u zdravotní pojišťovny v některé, tedy alespoň v jedné, z těchto kategorií:

–  zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., případně s příjmy alespoň v částce 3 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce

–  osoba samostatně výdělečně činná

–  osoba, za kterou platí pojistné stát.

Není-li využita ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec od 1. 2. 2022 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v částce 2 187 Kč měsíčně.

Příklad 16

S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 10. 2021 – 31. 12. 2021 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 3 400 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 1. 2022 s příjmem 4 000 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 18. 1. 2022.

Výší příjmu nezaložila tato dohoda v roce 2021 účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 4 000 Kč, dohodnutá po 1. 1. 2022, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:

–  v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 18. 1. 2022

–  odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.

Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci nebo trvání dohody pouze po část měsíce) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 3 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 18. 1. 2022 a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne v roce 2022 alespoň 3 500 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2022 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou částku“ 3 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.

Příklad 17

Pojištěnec ukončil zaměstnání k 31. 12. 2021, od roku 2020 je poživatelem starobního důchodu. Současně však již delší dobu podniká. Při souběhu se zaměstnáním nebylo jeho povinností platit zálohy a pojistné vždy doplatil jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu. Změnila se nějak skončením zaměstnání situace OSVČ? Je povinností placení záloh?

OSVČ není povinna platit zálohy v případě, kdy je zároveň zaměstnancem a své zdravotní pojišťovně prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. V těchto případech se pojistné uhradí do 8 dnů po podání Přehledu za uplynulý kalendářní rok. Jiným obecným důvodem, kdy OSVČ není povinna platit zálohy je skutečnost, že OSVČ byla po dobu celého kalendářního měsíce uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Podnikající osoby, za které je zároveň po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného stát (a nejsou zaměstnány), musejí zálohy platit. Výhoda těchto osob spočívá ve skutečnosti, že se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ. V podávaném Přehledu takový podnikatel vyznačí, ve kterých měsících mu nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a z jakého důvodu (v tomto případě s použitím varianty „plátcem pojistného byl i stát“). Zálohy se platí ve výši vypočtené na základě daňového základu. Pojistné se pak případně uhradí formou doplatku po podání Přehledu včetně stanovení záloh pro další období – zálohy se platí tehdy, pokud je v předcházejícím roce dosaženo kladného výsledku podnikatelské činnosti. Zálohy na pojistné neplatí „státní pojištěnci“ pouze v kalendářním roce, ve kterém svoji podnikatelskou činnost zahajují, anebo tehdy, pokud jsou za předcházející kalendářní rok „v mínusu“.

Od ledna 2022 je povinností poživatele důchodu zálohy platit, a to ve výši vypočtené v Přehledu za rok 2020. I kdyby zálohy představovaly velmi nízké měsíční částky, musí je OSVČ pravidelně platit, eventuálně se lze se zdravotní pojišťovnou domluvit na jednorázové úhradě záloh na několik měsíců dopředu. K další změně výše zálohy pak dojde od měsíce podání Přehledu v roce 2022 (za rok 2021).

    Končící dohody

Může dojít k situaci, kdy ke dni 31. 12. 2021 končí třeba dohoda o provedení práce. Dne 1. 1. 2022 je uzavřena nová dohoda o provedení práce, přičemž zaměstnanec začne na základě této nové dohody poprvé pracovat až dne 3. 1. 2022.

Protože se zaměstnanec přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci, použijí se v tomto případě kódy „O“ s datem 31. 12. 2021 a „P“ s datem 3. 1. 2022.

Kdyby však zaměstnanec začal na základě nové dohody pracovat již dne 1. 1. 2022, zaměstnavatel by na přelomu let žádné oznámení neprováděl, protože by oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule navázaly. Tento postup platí i tehdy, když zaměstnanec bude naposledy pracovat třeba 22. 12. 2021, ale dohoda bude sjednána až do 31. 12. 2021. Z hlediska plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem platí, že u dohody o provedení práce (jakož i u dohody o pracovní činnosti) se zaměstnanec odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Podmínkou pro použití těchto postupů je příjem zaměstnance převyšující v měsících prosinci i lednu částku 10 000 Kč, případně i s dopočtem do zákonného minima.

6.

Postupy zaměstnavatele při změně zdravotní pojišťovny

Jedním ze základních práv pojištěnce ve zdravotním pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny. Toto právo mohou uplatnit nejen osoby s trvalým pobytem na území České republiky, ale i zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele, pokud charakterem pracovněprávního vztahu nebo dosaženou výší příjmu účast na českém zdravotním pojištění vznikne.

Pokud se zaměstnanec rozhodne pro změnu zdravotní pojišťovny, musí vzít v úvahu, že tento jeho počin není pouze soukromým rozhodnutím. Změna zdravotní pojišťovny má přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v tom směru, že zaměstnavatel musí přesměrovat platby pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil.

    Podmínky pro změnu zdravotní pojišťovny

Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a § 11a zákona č. 48/­1997 Sb. lze změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí, tedy k 1. 1. nebo k 1. 7. Podmínky pro změnu zdravotní pojišťovny jsou uvedeny výše.

Změnit zdravotní pojišťovnu k jiným datům než 1. 1. resp. 1. 7. kalendářního roku může pojištěnec pouze v přesně vyjmenovaných případech. Oproti obecně platné úpravě je pojištěnec oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, pokud:

a) zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn, vstoupila do likvidace, nebo

b) byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěn, zavedena nucená správa, nebo

c) došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn,

a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c).

    Kdy nelze práva na výběr zdravotní pojišťovny použít

Svobodná volba zdravotní pojišťovny je omezena pouze ve dvou případech. Narozené dítě je pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna jeho matka. Není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. To znamená, že v případech, kdy je pojištěncem pouze otec dítěte a nikoliv matka, se určí příslušnost zdravotní pojišťovny podle otce.

Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny.

    Písemné potvrzení zaměstnavatele

Při nástupu do pracovního poměru (zaměstnání) má zaměstnanec povinnost sdělit zaměstnavateli zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání, kdy tuto povinnost splní do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích dvou vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit – viz § 12 písm. b) zákona č. 48/­1997 Sb.

    Porušení zákonné povinnosti zaměstnancem

Pokud zaměstnanec, a to i bývalý, neoznámí nebo opožděně oznámí svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny, vzniká zaměstnavateli u zaměstnancovy bývalé zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Naopak zdravotní pojišťovna, které platby řádně náležejí, bude po zaměstnavateli (neboť ten je v takovém případě partnerem zdravotní pojišťovny z hlediska placení pojistného) uplatňovat dlužné pojistné včetně penále. V této souvislosti nesmí zaměstnavatel opomenout přihlásit (odhlásit) zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven prostřednictvím kódů „P“ („O“).

Příklad 18

Zaměstnanec neoznámil svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny. Tato skutečnost byla zjištěna kontrolními pracovníky zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil, kdy bylo zaměstnavateli v důsledku tohoto zaměstnancova pochybení doměřeno dlužné pojistné včetně penále. Musí zaměstnavatel skutečně doplatit dlužné pojistné zdravotní pojišťovně, k níž zaměstnanec přestoupil? Nemohou si pojišťovny tyto platby převést mezi sebou navzájem? Má zaměstnavatel možnost požádat o odpuštění penále, a jaká je šance na vstřícný postoj pojišťovny za situace, kdy peníze ve skutečnosti byly ve zdravotním pojištění, ale u „nesprávné“ zdravotní pojišťovny? Může zaměstnavatel nějak postihnout zaměstnance, pokud by zaměstnavateli penále případně nebylo na základě podané žádosti prominuto nebo by bylo prominuto pouze částečně?

Jestliže zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v zákonem stanovené lhůtě, tedy do osmi dnů ode dne změny, nemohl tento zaměstnavatel v souvislosti s placením pojistného patřičným způsobem reagovat. Tyto nedostatky zpravidla zjistí zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti, případně je může objevit i sám zaměstnavatel. V popisovaném případě vznikl zaměstnavateli u zaměstnancovy „nové“ zdravotní pojišťovny nedoplatek na pojistném včetně penále. Obě tyto pohledávky bude vůči plátci pojistného příslušná zdravotní pojišťovna uplatňovat, neboť je to její povinností ze zákona, a pokud nebudou uhrazeny dobrovolně, budou řešeny v rámci správního řízení nebo vystavením výkazu nedoplatků.

Při řešení přeplatku na pojistném nelze postupovat formou vzájemného vypořádání plateb mezi zdravotními pojišťovnami, neboť přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci za předpokladu, že tento nemá vůči zdravotní pojišťovně žádný jiný splatný závazek. Řešením vzniklé situace může být i započtení přeplatku s následnou platbou (platbami) pojistného, nejlépe po dohodě se zdravotní pojišťovnou.

    Odstranění tvrdosti – prominutí penále

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění připouští možnost podání žádosti o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti.

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 30 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 30 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

V žádosti by měl plátce vždy uvést argumenty, které v dané záležitosti hovoří v jeho prospěch, resp. popsat a okomentovat okolnosti, které vznik penále zapříčinily. Každá podaná žádost je zdravotní pojišťovnou (zpravidla k tomuto účelu ustanovenou komisí) individuálně posuzována a po zvážení všech skutečností je penále buď prominuto v plné výši, prominuto částečně anebo není prominuto vůbec.

O prominutí vyměřeného penále je zapotřebí požádat do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru a do 8 dnů ode dne doručení výkazu nedoplatků. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

Primární okolností, kterou zdravotní pojišťovna při projednávání žádosti zkoumá, je úhrada aktuálního dlužného pojistného v plné výši neboli ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno žádné dlužné pojistné. Rovněž je brána v úvahu platební morálka, to znamená, jak plátce v uplynulém období platil pojistné. Přihlíží se i k tomu, zda se jedná o první nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

Pokud by zdravotní pojišťovna podané žádosti o prominutí penále nevyhověla, nebo by jí vyhověla pouze částečně, může zaměstnavatel neprominuté penále (které uhradí) uplatňovat po zaměstnanci, dokonce i po bývalém zaměstnanci.

    Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání

Obzvláště obezřetný by měl být zaměstnavatel v situaci, kdy třeba do ledna zúčtuje zaměstnanci plnění (odměnu) po skončení jeho pracovního poměru například k 31. 12. Pokud by totiž tento bývalý zaměstnanec změnil zdravotní pojišťovnu k 1. 1., muselo by být pojistné odvedeno již ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil. V takových případech doporučuji si vhodnou formou situaci u zdravotní pojišťovny ověřit.

    Platby pojistného zaměstnavatelem

Z výše uvedeného vyplývá, že změna zdravotní pojišťovny přímo ovlivňuje pojistný vztah pojištěnce (zaměstnance) na základě jeho svobodné volby a současně určuje, že od data této změny je potřebné provádět ve stanovených termínech úhrady pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které se osoba rozhodla přestoupit. Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny.