Zdravotní pojištění
– právní prostředí

Zaměstnání řeší u pojištěnce jeho pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, a to i tehdy, pokud trvá třeba jen po část kalendářního měsíce. Naproti tomu zaměstnavatel má zodpovědnost za to, že za zaměstnance odvede pojistné podle zákona.

Zákoník práce jako základní právní norma v oblasti pracovněprávních vztahů řeší ve vztahu ke zdravotnímu pojištění například nástup zaměstnance do zaměstnání, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance nebo překážky v práci na straně zaměstnavatele a třeba i konkurenční doložku nebo odstupné.

Po zásadním odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění k datu 1. 1. 2008 zůstala v této oblasti z pohledu zdravotního pojištění v podstatě jediná návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění. Tato návaznost se týká vzniku zaměstnání s ohledem na výši zúčtovaného příjmu konkrétně u osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3. – 6. zákona č. 48/1997 Sb.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance vychází od 1. 1. 2008 z filosofie, že placení pojistného na zdravotní pojištění podléhá plnění zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), mimo výjimek uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Naopak, pokud je zaměstnanci zúčtován příjem zdaňovaný podle jiných ustanovení zákona o daních z příjmů, pojistné se neodvede.

Stát je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného mj. za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., konkrétně pak podle ustanovení § 10 až 16.

V přímé vazbě na zákon č. 435/2004 Sb. řeší zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění především problematiku zaměstnávání uchazečů o zaměstnání v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání a uplatňování odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance.

Ing. Antonín Daněk

3.1     Zákoník práce

362. Nemoc zaměstnance jako důležitá osobní překážka
       v práci na jeho straně

V době nemoci (přesněji – v době čerpání pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce) kratší než celý kalendářní měsíc se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů. To znamená, že pojistné musí být odvedeno za ty kalendářní dny, ve kterých nemoc netrvala. Snížení minimálního vyměřovacího základu platí po celou dobu nemoci.

Pokud by zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci nadstandardně náhradu mzdy nad rámec stanovený zákonem, podléhá tento příjem zdanění a tedy i povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

Jak postupuje zaměstnavatel v případě, kdy zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc?

Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (pokud například není do tohoto měsíce zúčtována odměna).

Takového zaměstnance zaměstnavatel u pracovní smlouvy vykazuje v Přehledu měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem (nemocná osoba se v příslušném kalendářním měsíci započítává do celkového počtu zaměstnanců). Jinak je tomu u některé z dohod, kdy v případě poklesu příjmu pod částku zakládající povinnost platit pojistné musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc/měsíce odhlášena.

Nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně doloženo dokladem o pracovní neschopnosti.

Bez ohledu na nemoc má pojištěnec u pracovní smlouvy řešen pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno). Při odhlášení u některé z dohod si musí v příslušném kalendářním měsíci řešit zdravotní pojištění jiným způsobem, třeba zaplacením pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Pokud by byla nejméně jeden celý kalendářní měsíc nemocná zaměstnaná osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (vystavila by o splnění podmínek této péče zaměstnavateli čestné prohlášení), oznámil by zaměstnavatel zdravotní pojišťovně skutečnost, že se za tuto osobu stal plátcem pojistného stát. Například při nemoci od 10. 5. do 21. 9. by použil kód „L“ s datem 1. 6. a kód „T“ s datem 31. 8. Těmito kódy se vymezuje období celých kalendářních měsíců, ve kterých nemá tato osoba příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, v důsledku čehož je za ni v tomto období plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb.

363. Nástup zaměstnance do zaměstnání v den pracovního klidu

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. května 2023, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 2. května.

Ke kterému dni přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny?

V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě.

Na základě výše uvedeného přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele prostřednictvím kódu „P“ k datu 1. 5. 2023.

364. Odstupné

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:

a)  1-násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b)  2-násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c)  3-násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

Jak se posuzuje vyplacené odstupné v souvislosti se stanovením vyměřovacího základu zaměstnance?

V těchto případech se jedná o situace, kdy se zaměstnavatel ruší či přemísťuje anebo se stal zaměstnanec nadbytečným. Je-li obdobným způsobem ukončen pracovní poměr podle § 52 písm. d) zákoníku práce (pracovník nesmí konat práci z důvodu pracovního úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání), přísluší zaměstnanci odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku. V takových případech se vždy jedná o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, v podstatě bez ohledu na počet násobků průměrného výdělku, proto se pojistné na zdravotní pojištění neodvede.

Naopak, zúčtuje-li zaměstnavatel zaměstnanci plnění v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce (zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost), nejedná se o odstupné podle zákoníku práce a jeho výše podléhá povinnosti placení pojistného. Popisované postupy vycházejí z ustanovení § 67 zákoníku práce.

365. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Právní úprava zdravotního pojištění návazně respektuje obecně platné podmínky pro uzavírání dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce (§ 74 až 77 zákoníku práce), přičemž podmínky vzniku zaměstnání se odvíjejí od výše příjmu, konkretizované v zákoně č. 187/2006 Sb. – viz dále.

Kdy plní zaměstnavatel zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění při zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr?

U dohody o pracovní činnosti vzniká z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem) tehdy, je-li zaměstnané osobě zúčtován příjem alespoň 4 000Kč – tato „rozhodná částka příjmu“ platí od 1. 1. 2023. Do konce roku 2022 byla tato rozhodná částka stanovena ve výši 3 500 Kč.

U osob činných na základě dohody o provedení práce se z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti vztahují na zaměstnavatele od 1. 1. 2012 obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud výše zúčtovaného příjmu přesáhne 10 000 Kč. Za této situace nastupuje pro zaměstnavatele povinnost platit pojistné sazbou 13,5 % ze zúčtovaného příjmu a řádně plnit za zaměstnance oznamovací povinnost.

Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce více než 10 000 Kč, přihlíží zaměstnavatel dle situace případně i k potřebě dodržet minimální vyměřovací základ.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Při placení pojistného na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce není podstatné, zda zaměstnanec pracuje na dohodu po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část – významná je výše příjmu za rozhodné období příslušného kalendářního měsíce.

Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne alespoň 4 000 Kč nebo u dohody o provedení práce nepřesáhne 10 000 Kč, nepovažuje se osoba pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel ji u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, resp. ji musí na daný měsíc odhlásit (je-li přihlášena).

366. Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce

V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl. V těchto souvislostech zaměstnavatelé řeší například výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena.

Jak se stanoví vyměřovací základ zaměstnance v situaci, kdy nemoc zaměstnance trvá od4. 5 do 26. 5.?

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (8: 31) x 17 300 = 4 464,51 Kč

kde

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

8 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce května (tedy období mimo nemoci)

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

17 300= výše minimální mzdy v roce 2023

Pmin = 4 464,51 x 0,135 = 603 Kč

Pmin = minimální pojistné

Za měsíc květen musí vyměřovací základ zaměstnance činit alespoň 4 464,51 Kč.

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné a penále – obojí vždy na celou korunu směrem nahoru.

367. Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Hrubý příjem zaměstnance činil od ledna 2023 částku 24 000 Kč. Podle § 209 odst. 2 zákoníku práce se zaměstnavatel dohodl s odborovou organizací o poskytování náhrady mzdy od 1. 7. 2023 ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu činí od července hrubá mzda zaměstnance 14 400 Kč.

Jakým způsobem bude od července probíhat odvod pojistného?

Vztahuje-li se na zaměstnance povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, je při výpočtu a odvodu pojistného postup zaměstnavatele následující:

Prostřednictvím zaměstnavatele se odvede doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky 2 900 Kč (17 300 – 14 400) x 0,135 = 392 Kč (hradí zaměstnavatel, neboť se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele – § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.)

Zaměstnavatel odvede pojistné v celkové výši: 0,135 x 17 300 = 2 336 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu 14 400 x 0,135 = 648 Kč což představuje celkovou platbu zaměstnance.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel:

2/3 pojistného z hrubé mzdy 14 400 Kč, tj. 1 296 Kč

a dále doplatek pojistného 392 Kč, tj. celkem 1 688 Kč.

Pokud se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 207 a § 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady doplatku do minima na zaměstnavatele.

368. Přečerpaná dovolená

Podle ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na níž mu právo nevzniklo. Zaměstnanec končí pracovní poměr po dohodě k 31. 5. 2023, přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou, za kterou byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 6 400 Kč .Hrubý příjem za květen činí 26 000 Kč.

Jakým způsobem se projeví zúčtovaná náhrada mzdy při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance za měsíc květen?

S účinností od 1. 1. 2015 byla zrušena ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. v podobě platné do konce roku 2014. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že se z obecného pohledu již nenavyšuje vyměřovací základ a pojistné z titulu neplaceného volna a ani při neomluvené absenci, avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele) povinné minimum ve zdravotním pojištění platí. Stejný postup se adekvátně použije i v případě přečerpané dovolené.

Při výpočtu výše pojistného za měsíc květen zaměstnavatel odúčtuje náhradu mzdy, rozdílová částka představuje vyměřovací základ zaměstnance.

Hrubá mzda 26 000 Kč

Náhrada mzdy za přečerpanou dovolenou -6 400 Kč

Rozdíl 19600 Kč

Kdyby byl výsledný příjem nižší než 17 300 Kč, provedl by zaměstnavatel za květen dopočet a doplatek pojistného do celoměsíčního minima 17 300 Kč.

369. Konkurenční doložka v souvislostech zdravotního pojištění

Zákoník práce definuje v ustanovení § 310 podmínky, za kterých lze v rámci pracovněprávního vztahu sjednat konkurenční doložku. Tento institut slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele.Byla-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

Jaké podmínky platí ve zdravotním pojištění pro zaměstnavatele při sjednání konkurenční doložky?

Toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 z.č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí.

Protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se do počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, nicméně částky vyměřovacího základu a pojistného na Přehled patří.

Na základě této skutečnosti nemá osoba v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ – s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Není-li využita některá z těchto možností, stává se příjemce plnění z titulu konkurenční doložky na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit v roce 2023 pojistné v částce 2 336 Kč.

3.2     Zákon o nemocenském pojištění

370. „Rozhodné částky“ příjmu 4 000 Kč a 10 000 Kč

Pokud je pojištěnec ve zdravotním pojištění zaměstnancem, má z titulu zaměstnání vyřešený svůj pojistný vztah.

Kdy zaměstnavatel plní zákonné povinnosti v přímé vazbě na tyto důležité částky příjmu?

Aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit níže vyjmenované osoby jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a následně pak odvést pojistné na zdravotní pojištění podle zákona, musí být:

1.  u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) dosaženo příjmu převyšujícího 10 000 Kč – viz § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb.)

2.  u:

–   členů družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci (i funkci), za kterou jsou tímto družstvem odměňováni

–   osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele

–   dobrovolných pracovníků pečovatelské služby

     dosaženo příjmu alespoň 4 000 Kč (blíže viz § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve spojení se Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb.).

Zaměstnavatelé musejívěnovat pozornost i příjmům zúčtovaným po skončení dohody, a to jak v situaci, kdy dohoda účast na zdravotním pojištění založila nebo nezaložila.

3.3     Zákon o daních z příjmů

371. Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance

Ve zdravotním pojištění jsou pro zaměstnavatele důležité příjmy zaměstnance ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.

Které příjmy zaměstnance podléhají a naopak nepodléhají povinnosti odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy, neboli příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP) nebo jsou od daně osvobozené (§ 4, § 4a a § 6 odst. 9 ZDP).

372. Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Zaměstnanci je zúčtován na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek hrubý příjem 16 000 Kč a současně užívá motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, kde je mu měsíčně zúčtována částka 1 % pořizovací ceny ve výši 3 500 Kč. Zaměstnavatel musí v tomto případě provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu z důvodu příjmu z pracovní smlouvy nižšího než 17 300 Kč.

Je předmětná úvaha správná?

Vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn všech příjmů (plnění), zúčtovaným zaměstnavatelem zaměstnanci za podmínky, že jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP. Jelikož je hodnota 1 % pořizovací ceny motorového vozidla, poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci bezplatně k používání pro služební i soukromé účely předmětem zdanění podle § 6 odst. 6 cit. zákona, připočte se k částce zúčtovaného příjmu i tato hodnota. Tímto postupem je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance a pro dopočet do minima není v tomto případě důvod.

Dopočet do minimálního vyměřovacího základu by se prováděl tehdy, pokud by nebylo součtem obou složek příjmu částky 17 300 Kč dosaženo.

373. „Poslední prázdniny“ studenta

Student úspěšně ukončil studium na střední škole maturitou a nepokračuje v dalším studiu.

Kdy může být během prázdnin ještě osobou, za kterou je plátcem pojistného stát?

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria, je-li tato zkouška konána v květnu nebo v červnu, do konce období školního vyučování školního roku.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se dále považuje období školních prázdnin (tj. 1. 7. – 31. 8.) bezprostředně navazujících na ukončení studia, nebo na dobu uvedenou v § 13 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb. za předpokladu, že dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona o státní sociální podpoře, včetně činnosti vykonávané v zahraničí za účelem dosažení příjmu, a ani nemělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Období tzv. „posledních prázdnin“, na které již bezprostředně nenavazuje další studium, se z hlediska ukončení nezaopatřenosti dítěte posuzuje z pohledu výkonu výdělečné činnosti následovně:

–   dítě vykonává výdělečnou činnost po celý měsíc červenec (v srpnu ne nebo jen po část měsíce) – nezaopatřeným dítětem je do 30. 6. a potom od 1. 8. do 31. 8.

–   dítě vykonává výdělečnou činnost po celý měsíc srpen (to znamená, že v červenci tuto činnost nevykonává vůbec nebo ji vykonává jen část měsíce) – ukončení nezaopatřenosti k 31. 7.

–   dítě vykonává výdělečnou činnost jen po část měsíce července nebo srpna nebo po část jednoho z těchto měsíců nebo v červenci a v srpnu nevykonává žádnou výdělečnou činnost – ukončení nezaopatřenosti k 31. 8.

Analogický postup se uplatní i při případném pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci.

S ohledem na tyto skutečnosti zaměstnavatel oznamuje kódem „F“ zdravotní pojišťovně den ukončení nároku na zařazení zaměstnance jako nezaopatřeného dítěte v případech, kdy zaměstnává nebo začne zaměstnávat dítě po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání, pokud na ukončení studia na střední škole již bezprostředně nenavazuje další studium.

Například při celoměsíční výdělečné činnosti v červenci by se bývalý student musel sám přijít odhlásit jako „státní pojištěnec“ a zaměstnavatel by jej přihlásil jako zaměstnance. V srpnu, kdy už by nepracoval, by jej zaměstnavatel musel zase odhlásit a pojištěnec by se doložením maturitního vysvědčení sám přihlásil u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou po celý kalendářní měsíc srpen platí pojistné stát.

374. Poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci

V přímé vazbě na zdanění řeší zaměstnavatelé i odvod pojistného na zdravotní pojištění v případě, kdy je zaměstnanci poskytnuto zaměstnavatelem bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Zákonem č. 142/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 7. 2022 k novelizaci § 6 odst. 6 ZDP v souvislosti s poskytováním nízkoemisních motorových vozidel.

Jaké podmínky platí po této novele?

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla (jedná se o nepeněžní příjem, nejméně ve výši 1 000 Kč). V dané záležitosti zaslala VZP ČR dne 20. 7. 2022 pro Komoru daňových poradců ČR následující vyjádření:

Pro účely zdravotního pojištění lze zvýhodnění v souvislosti s novelou § 6 odst. 6 ZDP uplatnit až ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. od 1. 7. 2022, a nikoli zpětně pro období prvního pololetí roku 2022.

Měsíční vyměřovací základy pro odvod pojistného na zdravotní pojištění za leden až červen 2022 byly stanoveny správně, přechodná ustanovení novely č. 142/2022 Sb., uvedená v čl. II. odst. 1 na ně nelze aplikovat.

375. Plnění u dvou zaměstnavatelů

Zaměstnanec pracuje v roce 2023 u dvou zaměstnavatelů. U prvního obdrží nepeněžní bezúplatné plnění v hodnotě 1 900 Kč, u dalšího zaměstnavatele pak v hodnotě 2 000 Kč, v obou případech jsou splněny podmínky ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

Jaké podmínky platí pro zdravotní pojištění?

Obě plnění jsou osvobozena od zdanění a placení pojistného na zdravotní pojištění, neboť osvobození se posuzuje samostatně vůči každému ze zaměstnavatelů.

V takových případech nemusí zaměstnavatel věnovat pozornost plnění obdobného charakteru, poskytnutého zaměstnanci jiným zaměstnavatelem.

3.4     Zákon o zaměstnanosti

376. Uchazeči o zaměstnání ve zdravotním pojištění

Uchazeči o zaměstnání, evidovaní na Úřadě práce, patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění nepřicházelo v úvahu, aby mohly tyto osoby současně vykonávat výdělečnou činnost. Vpravdě průlomovou změnu však v této souvislosti přinesl ve sféře placení pojistného na zdravotní pojištění zákon č. 435/2004 Sb.

Za jakých podmínek je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání?

Ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

a)  výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky sčítají.

To znamená, že příjem osoby v tzv. nekolidujícím zaměstnání nesmí v roce 2023 převýšit za stanovených podmínek 8 650 Kč.

377. Nárok na odpočet

Určitou zvláštností zdravotního pojištění je možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance.

Které podmínky platí v této souvislosti pro zaměstnance a zaměstnavatele?

Odpočet od dosaženého příjmu lze aktuálně uplatnit za těchto značně specifických podmínek:

–   nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců

–   u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet (od 1. ledna 2023 ve výši 14 074 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tak nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.

3.5     Zákon o státní sociální podpoře

378. Ukončení studia na střední nebo vysoké škole

Za studenty je plátcem pojistného stát.

Které podmínky platí, aby mohlo být dítě po ukončení studia považováno za nezaopatřené?

V souvislosti s ukončením studia se dítě považuje za nezaopatřené, tedy s nárokem na registraci ve „státní kategorii“, v případě řádného:

a)  ukončení studia na střední škole ještě v období bezprostředně navazujících školních prázdnin (tzv. posledních prázdnin – tedy již nepokračuje v dalším studiu) za předpokladu, že dítě:

–   nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona o státní sociální podpoře, včetně činnosti vykonávané v zahraničí za účelem dosažení příjmu, a ani

–   nemělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci

     přičemž obě výše uvedené skutečnosti na sebe v průběhu kalendářního měsíce nenavazovaly tak, že by trvaly po celý kalendářní měsíc.

b)  ukončení studia na vysoké škole:

–   v kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium, a 

–   v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud nejsou splněny stejné podmínky jako při ukončení studia na střední škole [viz. podmínky v předcházejícím bodě a)]

Jestliže na ukončení studia plynule navazuje další studium, jsou obdobím nezaopatřenosti i školní prázdniny.

V tomto případě registrujeme jednu specifickou situaci. Při ukončení studia na jedné vysoké škole a navazujícího pokračování dalšího vysokoškolského studia je soustavnou přípravou na budoucí povolání doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, nejdéle však doba 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

379. Pokračování ve studiu

Student úspěšně odmaturoval a pokračuje ve studiu na vysoké škole.

Oznamuje student zdravotní pojišťovně zahájení studia na vysoké škole?

Do období soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku, se zahrnuje také doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, tj. do 30. 6., a doba bezprostředně navazujících školních prázdnin. Po celé toto období je za úspěšného absolventa střední školy plátcem pojistného stát.

Jestliže student bude pokračovat bez přerušení v dalším studiu, je nezaopatřeným dítětem od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy, a dále pak jako student vysoké školy. Pojišťovně však nesmí zapomenout oznámit a doložit zahájení studia (zápisu ke studiu) na další škole.

Případná výdělečná činnost v období prázdnin nehraje v tomto případě z hlediska registrace ve „státní kategorii“ žádnou roli.

Řešení č. 396 až 413 zpracoval Ing. Antonín Daněk (V/2023)