Zdravotní pojištění – specifické situace při placení pojistného zaměstnavatelem

Zaměstnavatelé standardně uzavírají se zaměstnanci „klasickou“ pracovní smlouvu anebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kdy rozhoduje částka příjmu 4 000 Kč? Jak se posuzují typově různé pracovněprávní vztahy u jednoho zaměstnavatele? U kterých zaměstnanců neprovádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima? Jak se přihlašuje zaměstnanec v případě jednodenního zaměstnání?

Odvod pojistného z každé částky příjmu

Pokud je na základě pracovní smlouvy dosaženo za rozhodné období kalendářního měsíce příjmu třeba i nižšího než 4 000 Kč neboli jakéhokoli příjmu, pojistné se odvádí, případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ. Obdobně se postupuje například i u odměn členů statutárních orgánů [§ 6 odst. 1 písm. c) bod 1 z. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen ZDP] a při vyplácení funkčních požitků, tedy odměn za výkon funkce ve spolcích, sdruženích, orgánech a institucích atd. podle § 6 odst. 10 písm. b) téže právní normy.

DOHODY – ROZHODUJE VÝŠE PŘÍJMU - Příjmy zúčtované zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v přímé vazbě na tzv. „započitatelný příjem“, jehož výše je v roce 2024 určena částkou 4 000 Kč. To znamená, že účast zaměstnance na zdravotním pojištění vzniká a pojistné se platí za předpokladu, že zúčtovaný hrubý příjem činí alespoň 4 000 Kč za rozhodné období kalendářního měsíce.

Osoba pracující na dohodu o provedení práce se považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance při příjmu převyšujícím 10 000 Kč (rozhodná částka příjmu 10 000 Kč platila v době zpracování článku v květnu 2024).

Upozorňujeme, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňujeme, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se pro účel odvodu pojistného a dodržení zákonného minima sčítají všechny příjmy zaměstnance.

ODVOD POJISTNÉHO ZAMĚSTNAVATELEM A MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Při placení pojistného na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel zodpovědně posoudit, jakým způsobem stanovit vyměřovací základ a následně odvést pojistné za zaměstnance, a to s ohledem na sjednaný pracovněprávní vztah, případně na charakter či výši zúčtovaného příjmu. Pojistné musí být odvedeno buď:

–   ze skutečné výše příjmu, tedy nižšího než minimální vyměřovací základ (v takovém případě je nutno doložit kontrolnímu orgánu doklad opravňující zaměstnavatele k tomuto postupu – například rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu zaměstnanci, potvrzení o studiu, doklad o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu) nebo

–   alespoň z částky minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc s tím, že fakticky od roku 2013 není ve zdravotním pojištění stanoven maximální vyměřovací základ.

Zaměstnanci, pro které neplatí minimum

Podle ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti (samostatně nebo bezprostředně na sebe navazující) trvají po celé rozhodné období, tj. kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem této zaměstnané osoby je skutečný příjem bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v rámci kalendářního měsíce, období nemoci, případný souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti nebo jiného zaměstnání apod.

Zákonem č. 363/2021 Sb. se s účinností od 1. ledna 2022 rozšířil okruh osob, pro které neplatí ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V písmenu f) se pojistné pouze z odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce ČR, odvádí při výplatě dávky pěstounské péče ze skutečné výše odměny, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Důvodem pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pěstounská péče je výkonem společensky prospěšné aktivity, nahrazující do určité míry úkoly státu vůči ohroženým dětem.

Podívejme se formou příkladů na postupy zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a plnění oznamovací povinnosti v právních podmínkách roku 2024, primárně s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část – viz § 3 odst. 4, 6, 9 a 10 z. č. 592/1992 Sb.

Pracovní smlouva

Příklad 1

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 15 400 Kč.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

(18 900 – 15 400) x 0,135 = 473 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 18 900 = 2 552 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(15 400 x 0,135) : 3 = 693 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem:

693 + 473 = 1 166 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 552 – 1 166 = 1 386 Kč

Ve zdravotním pojištění nehraje roli rozsah pracovního úvazku, ale zásadně rozhoduje výše příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce.

Příklad 2

Zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 12 000 Kč a 8 000 Kč.

Z obou pracovních poměrů se bude odvádět pojistné, vyměřovací základ bude u tohoto zaměstnance činit 20 000 Kč, tedy s platbou pojistného v úhrnné částce 2 700 Kč.

Příklad 3

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s hrubým příjmem 9 000 Kč a současně pracuje u jiného zaměstnavatele, kde jeho příjem taktéž na základě pracovní smlouvy činí 8 000 Kč.

Oba zúčtované příjmy se pro účel minima sčítají, a jelikož není v úhrnu dosaženo částky 18 900 Kč, pověří zaměstnanec za účelem provedení dopočtu a doplatku do minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.

Příklad 4

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem od 1. 5. 2024 pracovní smlouvu s hrubým příjmem 22 000 Kč.

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že u pracovní smlouvy se kód „P“ používá ke dni, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu zaměstnance do práce, v podstatě tedy bez ohledu na to, kdy zaměstnanec začne skutečně pracovat. V tomto případě zdravotní pojištění návazně vychází z ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce. Je-li v pracovní smlouvě uveden jako den nástupu zaměstnance do práce státní svátek 1. 5. (i když zaměstnanec fyzicky začal pracovat ve čtvrtek 2. 5.), bude zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny k 1. 5.

V případě sjednání pracovní smlouvy od 2. 5. (tj. s přihlášením zaměstnance u zdravotní pojišťovny od 2. 5.) má tato skutečnost dopad třeba v situaci, kdyby byl pojištěnec zaměstnancem a současně by podnikal, přičemž by samostatná výdělečná činnost byla vedlejším zdrojem jeho příjmů. V takovém případě by musela být za květen 2024 zaplacena alespoň minimální záloha 2 968 Kč (musel by být při ročním zúčtování dodržen za měsíc květen minimální vyměřovací základ v samostatné výdělečné činnosti) z toho důvodu, že zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc – viz postup podle ustanovení § 3a odst. 3 písm. b) z. č. 592/1992 Sb. včetně dovětku.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Příklad 5

Zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti. V měsíci srpnu onemocněl, dohoda byla ukončena k datu 23. 8. a vzhledem k nemoci nedosáhl za srpen příjmu 4 000 Kč.

Zaměstnanec byl odhlášen k 23. 8. s tím, že dne 31. 8. nastoupil do jiného zaměstnání, což doložil zaměstnavateli, u kterého skončila dohoda o pracovní činnosti.

Skutečnost, že zaměstnanec nastoupil do jiného zaměstnání dne 31. 8. nemá faktický význam pro zaměstnavatele, kde ke dni 23. 8. skončila dohoda o pracovní činnosti, a to z následujících důvodů.

Jelikož příjem za srpen nedosáhl částky 4 000 Kč, měla být osoba jako zaměstnanec odhlášena k datu 31. 7. za podmínky, že příjem za červenec činil alespoň 4 000 Kč. Tím, že zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 31. 8., má jako pojištěnec z pohledu zdravotního pojištění vyřešený celý kalendářní měsíc srpen, za zbylých 30 kalendářních dnů se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Zaměstnavatel, u kterého osoba pracovala na dohodu o pracovní činnosti tak v měsíci srpnu ve zdravotním pojištění „nic neřeší“.

Příklad 6

Pojištěnec je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem 10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu ve výši 144 000 Kč ročně a rovněž příležitostné příjmy podle § 10 ZDP.

Protože žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá, nemá osoba v takové situaci vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Pojištěnec se tak stává osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v roce 2024 ve výši 2 552 Kč měsíčně.

Příklad 7

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem jako jediné zaměstnání dohodu o provedení práce od 1. 8. do 30. 8. s příjmem 14 000 Kč.

V tomto případě se musí přihlédnout k tomu, zda je výší příjmu zakládající povinnost placení pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za dobu trvání zaměstnání. Jelikož zaměstnání trvá 30 kalendářních dnů, činí tato poměrná část minima 18 290,32 Kč, což se vypočte jako [(30:31) x 18 900]. Protože zúčtovaný příjem této poměrné části minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést za měsíc srpen příslušný dopočet a odvést celkové pojistné 2 470 Kč jako 13,5 % z částky 18 290,32 Kč.

Příklad 8

Zaměstnavatel uzavřel v červnu se zaměstnancem jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč.

Pro vznik povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je u dohod důležitá výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce, délka trvání zaměstnání není podstatná. Vzhledem k tomu, že příjem převýšil 10 000 Kč, stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem. Pro přihlášení zaměstnance na jeden den slouží ve zdravotním pojištění kód „Q“, obdobně například jako v případě svědka u soudu. Kdyby byl pojištěnec registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů, musel by se na měsíc červen z této kategorie odhlásit. Pokud by již měl za takový měsíc zaplacené pojistné 2 552 Kč, vznikl by mu nárok na vrácení této částky. Případně by o vrácení zaplacené částky pojistného nemusel žádat, pokud by předpokládal, že bude opětovně osobou bez zdanitelných příjmů.

Souběžné příjmy

Příklad 9

Firma zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance s hrubým příjmem 15 000 Kč. Kromě toho ještě tento zaměstnanec současně prováděl na dohodu o pracovní činnosti, uzavřenou od 1. 1. do 30. 6., drobné pomocné práce, kde se jeho měsíční příjem pohyboval v rozpětí od 3 000 Kč do 5 000 Kč. Tato dohoda nebyla k datu 1. 7. obnovena.

Vycházíme ze zásady, že pro účel účasti na zdravotním pojištění a placení pojistného se každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně. To znamená, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne alespoň 4 000 Kč, připočítá se tato částka k hrubému příjmu 15 000 Kč a z takto vzniklého vyměřovacího základu odvede zaměstnavatel pojistné podle zákona. Úhrnem příjmů je v roce 2024 dodržen minimální vyměřovací základ.

Jestliže je v rozhodném období kalendářního měsíce příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 4 000 Kč, provede zaměstnavatel při příjmu z pracovní smlouvy ve výši 15 000 Kč dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč.

Protože trvá pracovní smlouva, zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje skutečnost, že dohoda o pracovní činnosti k datu 30. 6. skončila.

Od července tak zůstal u zaměstnance pouze příjem na základě pracovní smlouvy, tedy každopádně s dopočtem a doplatkem pojistného do aktuálního minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč.

Příklad 10

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 14 400 Kč a u druhého zaměstnavatele s příjmem na dohodu o provedení práce 10 000 Kč.

Příjem z dohody o provedení práce nezakládá účast na zdravotním pojištění. Protože příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosahuje minima 18 900 Kč, musí být zaměstnavatelem proveden dopočet a doplatek pojistného podle § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.

Příklad 11

Učitel pracuje ve škole (tedy u jednoho zaměstnavatele) na dva pracovní úvazky a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.

Zákon č. 267/2014 Sb. provedl několik úprav i v oblasti zdravotního pojištění, jejichž důsledkem bylo mj. zrušení (resp. změna) § 3 odst. 5 z. č. 592/1992 Sb. včetně souvisejícího § 9 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb., řešících v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance (aktuální text § 3 odst. 5 z. č. 592/1992 Sb. se dotýká podmínek přepočtu příjmu vypláceného v cizí měně na českou měnu).

Pokud se na zaměstnance, a na zaměstnavatele, vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna (nebo neomluvené absence). Jinak také řečeno, neplacené volno, poskytnuté v dalším pracovněprávním vztahu, nemá vliv na placení pojistného. Činí-li příjem (vyměřovací základ) učitele alespoň 18 900 Kč, je dodržením minima zajištěn postup podle zákona.

Ing. Antonín Daněk