Zdravotní pojištění – změny a důležité hodnoty od 1. ledna 2026

Nejen ve zdravotním pojištění se každoročně mění k datu 1. ledna základní parametry jako je minimální vyměřovací základ zaměstnance (navázaný na výši minimální mzdy), průměrná mzda a od ní se odvíjející výše rozhodných částek příjmu, například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, či minimální záloha OSVČ. Průběžně se zvyšuje (a nadále podle nastavených pravidel i zvyšovat bude) vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, přičemž tato hodnota současně představuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance, ovšem při splnění specifických podmínek. Na které nové hodnoty se musí od 1. ledna 2026 plátci pojistného ve zdravotním pojištění připravit?

Mimoto se po dlouhé době mění některá ustanovení základních zákonů zdravotního pojištění č. 48/­1997 Sb. a 592/­1992 Sb., což je zmíněno v závěru. Nejdůležitější povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance a následně pak řádně provést odvod pojistného. Podívejme se v kontextu přijatých změn na určité hodnoty, které u zaměstnavatele stanoví, kdy musí být pojistné odvedeno, s přihlédnutím k minimálnímu vyměřovacímu základu, resp. k jeho poměrné části. A nastávají i situace, kdy zaměstnavatel za rozhodné období kalendářního měsíce žádné pojistné za zaměstnance neodvede.

Vyměřovací základ 0 Kč, pojistné 0 Kč

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů například v případě, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci, třeba z důvodu nemoci [§ 3 odst. 9 písm. b) z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s odkazem na ustanovení § 191 a násl. zákoníku práce].

Pokud je zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy nemocný po celý kalendářní měsíc, neodvádí zaměstnavatel za tohoto zaměstnance pojistné, na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele podávaném zdravotní pojišťovně však tohoto zaměstnance započítává do celkového počtu zaměstnanců, byť s nulovým vyměřovacím základem a nulovou částkou pojistného. Kdyby se však jednalo o zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a příjem zaměstnance by byl z důvodu nemoci nulový (resp. by nedosáhl částky podléhající odvodu pojistného), pak by musela být tato osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena.

Dalším případem neplacení pojistného zaměstnavatelem je například poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci, který byl uvolněn pro výkon veřejné funkce nebo vykonává práci pro jiného zaměstnavatele. Zaměstnavatel však musí mít potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel (např. úřad) odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Bez odvodu pojistného je třeba i situace, když zaměstnavatel poskytne na celý kalendářní měsíc neplacené volno zaměstnanci, pro kterého neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., například poživateli některého z důchodů.

PRŮMĚRNÁ MZDA PRO ROK 2026 - Pro vybrané skupiny zaměstnanců a pro jejich zaměstnavatele (jakož i pro OSVČ) je důležitá tzv. průměrná mzda, která nařízením vlády ČR č. 365/­2025 Sb. vychází pro rok 2026 pro účely zdravotního pojištění ze všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 (46 278 Kč) a z přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (1,0581). Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru průměrnou mzdu pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč.

Vyměřovací základ 4 500 Kč, pojistné 608 Kč

Z jedné desetiny průměrné mzdy (4 896,70 Kč) zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů se pro rok 2026 odvíjí výše rozhodné částky příjmu 4 500 Kč.

V souvislosti s posuzováním účasti na zdravotním pojištění zůstává v právních podmínkách roku 2026 nadále zachována (pouze však z hlediska výše příjmu) jistá vazba na účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to u zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 7. z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V návaznosti na novelu č. 289/­2025 Sb. je od 1. 1. 2026 osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel plní zákonné povinnosti při příjmu alespoň 4 500 Kč u:

-    člena družstva, který vykonává pro družstvo práci nebo funkci, i když je v pracovněprávním vztahu k družstvu, a to bez ohledu na výši příjmu z tohoto vztahu plynoucích,

-    člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován (do konce roku 2025 podléhala odvodu pojistného každá výše odměny),

-    osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele),

-    dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Z uvedeného plyne, že se tyto osoby stávají ve zdravotním pojištění zaměstnanci za podmínky, že dosáhnou za rozhodné období kalendářního měsíce příjmu alespoň ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění, tj. od 1. 1. 2026 nejméně 4 500 Kč. V této souvislosti nerozhoduje, zda zaměstnání trvá po dobu celého kalendářního měsíce nebo jen po jeho část, důležitá je výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci.

Poznámka: Odlišně se postupuje v případě pracovní smlouvy nebo u odměn členů statutárních orgánů, případně při odměnách za výkon funkce podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 a § 6 odst. 10 z.č. 586/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Je-li osobě (zaměstnanci) vykázán příjem, který je předmětem daně podle § 6 ZDP, podléhá povinnosti placení pojistného jakákoli částka zúčtovaného příjmu, tedy i nižší než 4 500 Kč.

Vyměřovací základ 12 000 Kč, pojistné 1 620 Kč

Ve zdravotním pojištění se zaměstnavatelé zabývají problematikou dohod o provedení práce až od 1. 1. 2012. Do konce roku 2011 se pojistné na zdravotní pojištění z tohoto pracovněprávního vztahu neodvádělo, přičemž nerozhodovalo, na jak dlouhé časové období byla dohoda uzavřena a ani se nepřihlíželo k částce zúčtovaného příjmu. Podle § 7a odst. 1 z. č. 187/­2006 Sb. činí rozhodná částka příjmu zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 z. č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Jak je výše uvedeno, je průměrná mzda pro rok 2026 určena částkou 48 967 Kč. Rozhodná částka příjmu se vypočte jako (48 967 × 0,25 = po zaokrouhlení 12 242 Kč) a po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů činí 12 000 Kč.

Výši této rozhodné částky vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Sdělením č. 396/­2025 Sb.

Důležité upozornění: K výše uvedenému je zapotřebí zdůraznit, že již příjem 4 500 Kč nebo 12 000 Kč zakládá v roce 2026 účast na zdravotním pojištění s povinnostmi zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance a platit pojistné podle zákona, tj. dle situace i s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část. Pojištěnec má takovým zaměstnáním vyřešen v daném kalendářním měsíci i svůj pojistný vztah.

Vyměřovací základ 16 206 Kč, pojistné 2 188 Kč

Nařízením vlády č. 357/­2025 Sb. se ve smyslu ustanovení § 3c odst. 2 zákona č. 592/­1992 Sb. zvyšuje s účinností od 1. 1. 2026 vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je plátcem pojistného stát, z částky 15 749 Kč platné v roce 2025, na 16 206 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2026 z 2 127 Kč na 2 188 Kč měsíčně (16 206 × 0,135 zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru).

Každé zvýšení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ se návazně vždy projeví při uplatňování odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/­1992 Sb. Na použití odpočtu má nárok:

-    zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců a

-    poživatel invalidního důchodu jako zaměstnanec (bez ohledu na stupeň invalidity).

Tento nárok lze použít i v situaci, kdy pobírání důchodu netrvá po celý kalendářní měsíc. V takovém případě však musí být po odečtení odpočitatelné částky 16 206 Kč od dosaženého příjmu dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec poživatelem invalidního důchodu nebyl. Právní úprava zdravotního pojištění nebrání možnosti použít tento odpočet současně i u více zaměstnavatelů.

Počínaje odvodem pojistného za měsíc leden 2026 uplatňují tito vybraní zaměstnavatelé odpočet od dosaženého příjmu ve výši 16 206 Kč, takže při příjmu maximálně 16 206 Kč zaměstnavatel žádné pojistné neodvede.

Vyměřovací základ 22 400 Kč, pojistné 3 024 Kč

Určitou zvláštnost zdravotního pojištění dlouhodobě představuje minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného. Minimum, jak je dále uvedeno, platí ve zdravotním pojištění i pro OSVČ, toto však vychází z tzv. průměrné mzdy (viz výše).

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2026 částka 22 400 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Vztahuje-li se na zaměstnance povinnost dodržet při placení pojistného minimální vyměřovací základ, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného za příslušný kalendářní měsíc nejméně v částce 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč). Pokud je zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální mzda platná v roce 2026, musí být proveden dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonného minima.

Tento postup zaměstnavatel neuplatní a pojistné ze skutečné výše příjmu odvede za situace, kdy:

-    se jedná o osobu (zaměstnance), na kterou se nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 8 z.č. 592/­1992 Sb.

-    je tato osoba současně zaměstnána u jiného zaměstnavatele a písemným potvrzením je doloženo, že u tohoto zaměstnavatele je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně je v součtu příjmů u obou zaměstnavatelů částky minima dosaženo (nutná spolupráce dotčených zaměstnavatelů)

-    je zaměstnanec současně OSVČ a odvádí v roce 2026 alespoň minimální zálohy 3 306 Kč (nutno doložit zaměstnavateli čestným prohlášením)

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

-    zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce)

-    zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

-    zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce

a)  osobou, za kterou platí pojistné stát,

b)  osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/­P podle zvláštního právního předpisu,

c)  osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.

Pokud zaměstnanec ukončí zaměstnání například dne 21. 1. 2026, musí jeho vyměřovací základ za leden činit alespoň 15 174,19 Kč [(21/31) × 22 400], jinak provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. V takových případech může být vyměřovací základ zaměstnance relevantně i nižší než 22 400 Kč.

Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Zaměstnání s odvodem pojistného zaměstnavatelem vždy řeší pojistný vztah neboli pokud je pojištěnec zaměstnán, nemůže mu vzniknout u jeho zdravotní pojišťovny problém.

Částka 22 400 Kč je vyměřovacím základem i pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, měsíční pojistné těchto osob tedy činí 3 024 Kč.

PŘIHLÁŠENÍ A ODHLÁŠENÍ ZAMĚSTNANCE - Pro plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem připomínáme aktuálně platné podmínky.

Povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné vzniká, resp. zaniká za podmínek uvedených v ustanovení § 8 odst. 2 z.č. 48/­1997 Sb., podle kterých zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny. U zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí podle písmene d) této právní úpravy, že zaměstnavatel:

-    přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal sjednanou práci vykonávat, a

-    odhlašuje zaměstnance dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána

Podle § 10 odst. 1 písm. a) z. č. 48/­1997 Sb. je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 cit zákona) a jeho ukončení.

Pokud se však jedná o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, provádí se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 6 z. č. 48/­1997 Sb. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

Minimální záloha 3 306 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2026 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 48 967 Kč, tj. 24 483,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2026 se vypočte jako 13,5 % z částky 24 483,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2026 z dosavadních 3 143 Kč na 3 306 Kč.

Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy za měsíc leden 2026 ve výši 3 306 Kč je 9. únor 2026 (8. února je v neděli).

Pokud je pro OSVČ její samostatná výdělečná činnost jediným (při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, přičemž pro OSVČ platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, hradí OSVČ v roce 2026 měsíční zálohy na pojistné nejméně v částce 3 306 Kč. V případě placení nižších záloh nebo při jejich neplacení, jakož i při opožděném placení vzniká dluh na pojistném včetně penále.

Zálohy v částce 3 306 Kč platí:

-    osoby, které v roce 2026 zahájí samostatnou výdělečnou činnost, pokud si samy nestanoví zálohu vyšší,

-    od ledna 2026 ty OSVČ, které podnikaly již v roce 2025 a platily zálohu nižší než 3 306 Kč.

Jestliže OSVČ platila v roce 2025 minimální zálohu 3 143 Kč, platí novou výši zálohy od kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2026 Přehled za rok 2025, přičemž tato záloha bude alespoň 3 306 Kč, každopádně však placená již za leden 2026. Je pravdou, že většina OSVČ platí právě tyto minimální zálohy. Určitě musí být v zájmu každé OSVČ, aby si pohlídala, zda tyto zálohy platí nejen včas, ale i ve správné výši. Částka 3 306 Kč je součástí celkové platby paušální zálohy u OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu.

OSVČ bez záloh

OSVČ jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh a případného doplatku pojistného. Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:

-    charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je tato činnost buď jediným (anebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším) zdrojem příjmů,

-    pojištěnec jako OSVČ musí/­nemusí dodržet minimální vyměřovací základ.

OSVČ není povinna platit v roce 2026 zálohy na pojistné:

1   v kalendářním roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti a v dalších letech podnikatelské činnosti za podmínky, že pro tuto osobu neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a z. č. 592/­1992 Sb.,

2)  v případě, kdy samostatná výdělečná činnost není při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem jejích příjmů.

Zálohy na pojistné se neplatí (není to povinností) za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně doložit, protože následně dochází v informačním systému zdravotní pojišťovny k úpravě výše zálohy na nulovou hodnotu na období těch kalendářních měsíců, ve kterých tyto skutečnosti trvají po celý měsíc.

Pro úplnost dodáváme, že od roku 2013 není ve zdravotním pojištění určen pro zaměstnavatele a ani pro OSVČ maximální vyměřovací základ.

ZMĚNY V ZÁKONECH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - K analýze nových hodnot parametrického charakteru doplňujeme stručný pohled na některé změny v základních zákonech zdravotního pojištění, účinné od 1. ledna 2026.

Změny v zákoně č. 48/­1997 Sb.

Dle nového ustanovení § 5 písm. a) bodu 9. se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance osoba, které bylo podle jiných právních předpisů přiznáno svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo jiném řízení. Do konce roku 2025 podléhala odvodu pojistného každá částka příjmu této povahy.

Podle § 5 písm. b) je od 1. 1. 2026 pro účely zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou osoba, které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP, nebo která vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP.

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je tak za osobu samostatně výdělečně činnou považován i ten pojištěnec, který, aniž by musel vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.

Stát je plátcem pojistného za osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby uvedené v § 7 odst. 1 v písmeni c) nebo d) nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem. Pobyt dítěte v mateřské škole nebo v obdobném předškolním zařízení již není omezen dobou maximálně 4 hodiny denně, což platilo do konce roku 2025. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. V případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení Evropské unie se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku ode dne, který uvedl v oznámení. Pojištěnec je osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nejméně do konce kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Dítě tedy může být umístěno v mateřské škole a v družině po celý den a pečující osoba může mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Byla zrušena možnost péče nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Za účelem snížení administrativní zátěže budou zaměstnavatelé oznamovat zdravotní pojišťovně podle nových podmínek v § 10 odst. 1 písm. c) pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. V této souvislosti je další zásadní změnou, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 z. č. 592/­1992 Sb. Ustanovení § 10c ukládá, že oznámení podle § 10 odst. 1 a § 10a lze učinit pouze elektronicky datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovených příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Podle § 10 odst. 5 je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly, skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t).

Skutečnosti oznamované jinou osobou než pojištěncem podle § 10 odst. 1 písm. a) a b) a skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za pojištěnce pojistné podle § 7 odst. 1 může příslušné zdravotní pojišťovně oznámit i pojištěnec – může tak učinit i jinak než elektronicky.

Podle § 12 písm. b) z. č. 48/­1997 Sb. je pojištěnec povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, a pokud je pojištěncem podle § 7 odst. 1, sděluje a na vyžádání zaměstnavatele i dokládá tuto skutečnost. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, nebo stane-li se nebo přestane-li být pojištěncem podle § 7 odst. 1v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne vzniku skutečnosti, která nastala. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit.

Změny v zákoně č. 592/­1992 Sb.

Dle § 3a odst. 4 písm. b) se minimální vyměřovací základ OSVČ snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná. Od 1. ledna 2026 se toto zvýhodnění rozšiřuje o osobu, která měla nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Do konce roku 2025 platily zálohy na pojistné v dalších letech své podnikatelské činnosti například osoby, za které je současně plátcem pojistného stát. I když se někdy jednalo o nízké částky, musely být tyto zálohy placeny.

Přijatými změnami v § 8 v odstavcích 1 a 3 již nebude povinna platit zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce této činnosti osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3a. A tyto osoby nebudou povinny platit zálohy ani v dalších letech výkonu samostatné výdělečné činnosti. Toto zvýhodnění, tj. neplacení záloh, se tak nově bude vztahovat třeba i na ty OSVČ, za které je plátcem pojistného stát, například na studenty nebo na poživatele důchodu. Pokud OSVČ neplatí (není povinna platit) zálohy, uhradí pojistné formou doplatku.

V souvislosti s úpravou lhůty zániku práva předepsat dlužné pojistné ode dne splatnosti z 10 let (do konce roku 2025) na 6 let, jak je deklarováno v § 16 odst. 1, se dle § 14 odst. 1 analogicky upravuje lhůta pro zánik nároku na vrácení přeplatku taktéž na 6 let. Tato doba pro nárok na vrácení přeplatku pojistného je stanovena jako prekluzivní. Nárok na vrácení přeplatku tak zaniká za 6 let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

Podle nového § 15a může zdravotní pojišťovna uzavřít s plátcem pojistného veřejnoprávní smlouvu o placení dlužného pojistného ve splátkách. Zdravotní pojišťovna stanoví výši jednotlivých splátek dluhu, dobu, způsob a podmínky splácení dluhu. Placení dlužného pojistného ve splátkách není přípustné, jestliže plátce pojistného vstoupil do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného. Na placení dlužného pojistného ve splátkách není právní nárok.

Byl zrušen § 6, protože oblast ručení za pojistné, které měl platit předchůdce, upravují nová ustanovení § 15b (Přechod povinnosti platit pojistné) a § 15c (Ručení). Provedenou změnou je jednoznačně stanoven přechod povinnosti platit pojistné a penále na právního nástupce plátce pojistného, a to jak na právního nástupce právnické osoby, tak i na dědice zůstavitele. Dlužné pojistné je povinen uhradit také ručitel, pokud mu právní předpis povinnost ručení ukládá a pokud mu zdravotní pojišťovna sdělí výši dluhu, za který ručí, a současně jej vyzve k úhradě dlužného pojistného a stanoví lhůtu pro úhradu tohoto dlužného pojistného.

Za účelem sjednocování zákonných lhůt v oblasti zdravotního pojištění se sociálním zabezpečením a s daňovými předpisy se v případě předepsání pojistného nahrazuje desetiletá promlčecí lhůta, platná do konce roku 2025, lhůtou v délce šesti let, která je prekluzivní. To znamená, že po uplynutí lhůty šesti let, pokud nebyl proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, dochází k zániku práva pojistné předepsat. Byl-li však proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová lhůta pro předepsání pojistného ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

Obdobně jako se zkracuje doba možnosti u práva předepsat dlužné pojistné dle § 16 odstavce 1, zkracuje se dle odst. 2 i doba pro právo vymáhat pojistné. Avšak na rozdíl od předepsání pojistného, kdy se jedná o lhůtu prekluzivní, se v případě vymáhání pojistného jedná o lhůtu promlčecí, a to jak v případě dlužného pojistného vyměřeného platebním výměrem, tak výkazem nedoplatků.

Obdobně jako je tomu v případě placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je dle § 17 od 1. 1. 2026 možná úhrada pojistného a dalších plateb pouze bezhotovostním platebním stykem.

ZÁVĚREM

Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Byla-li podána žádost o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, je povinna zaplatit penále. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

V případě, že zaměstnavatel zjistí nové skutečnosti, které mají vliv na údaje uvedené na předaném přehledu o platbách pojistného, je povinen ohlásit změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl, a to prostřednictvím opravného přehledu o platbách pojistného, který předá příslušné zdravotní pojišťovně.

Podání řádného a opravného přehledu zaměstnavatelem i OSVČ lze učinit pouze elektronicky datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovených příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Ing. Antonín Daněk

§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.

(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy; za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu

a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c),

b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,

c) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je 50 % daňového základu.

(4) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná

a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období,

b) měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná,

c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3,

pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.

(5) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani pro zvolené pásmo paušálního režimu, je pro

a) první pásmo paušálního režimu minimální vyměřovací základ podle odstavce 2,

b) druhé pásmo paušálního režimu částka 319 200 Kč a

c) třetí pásmo paušálního režimu částka 470 400 Kč.

(6) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna jiné paušální dani než pro zvolené pásmo paušálního režimu, je vyměřovací základ pro pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně.

(7) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, po které byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu. Pro vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, a osoby samostatně výdělečně činné, která byla alespoň po část rozhodného období poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů není rovna paušální dani, se nepoužijí odstavce 3 a 4.

§ 5 zákona č. 592/1992 Sb.
Citace na straně 43

(1) Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.

(2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

(3) Pojistné se odvádí na účet...