Zdravotní pojištění – změny k 1. 1. 2022

K datu 1. ledna 2022 dochází ke změnám v základních zákonech zdravotního pojištění, kterými jsou zákony č. 48/­1997 Sb. a 592/­1992 Sb., jakož i v souvisejících právních předpisech. V následujícím textu je uveden přehled nejdůležitějších změn.

Zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2022

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Nařízením vlády České republiky se s účinností od 1. ledna 2022 zvyšuje minimální mzda na 16 200 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé z této nové částky.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2022 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projevuje především při:

a)  provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 16 200 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec;

b)  provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce,

c)  provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů,

d)  dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb.,

e)  řešení přečerpané dovolené (i při odúčtovaní náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou musí být v daném kalendářním měsíci dodrženo zákonné minimum),

f)  neplatném rozvázání pracovního poměru.

Nekolidující zaměstnání

Podle § 25 odst. 3 zákona č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 10. 2004 u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

a)  výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

To znamená, že v tzv. nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2021 příjem maximálně ve výši 7 600 Kč, od 1. 1. 2022 se tato horní hranice zvyšuje na 8 100 Kč.

Platby pojistného osobami
bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

Měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2022 částku 2 187 Kč, do prosince 2021 činila tato platba 2 052 Kč.

Daší změny k 1. 1. 2022

Podívejme se blíže na další změny, ke kterým ve zdravotním pojištění dochází.

Členové okrskových volebních komisí

Jednou z výjimek, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou členové okrskových volebních komisí při všech volbách, které se u nás konají.

Podle novelou provedené úpravy se za zaměstnance nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

Jelikož se objevují úvahy o tom, v jakém druhu voleb bude umožněno hlasování ze zahraničí, jedná se v rámci technické změny o určité zobecnění, zcela setrvávající v mezích stávajícího účelu výjimky.

Platí zásada, že pokud osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem [což je podle § 5 písm. a) bodu 7. zákona č. 48/­1997 Sb. i člen okrskové volební komise], nevyplývají pro zaměstnavatele z této skutečnosti žádné povinnosti a osoba si musí řešit své zdravotní pojištění jiným způsobem.

Další osoby bez minima ve zdravotním pojištění

Zákonem č. 363/­2021 Sb. se s účinností od 1. ledna 2022 rozšiřuje okruh osob, pro které v souladu s ustanovením § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. neplatí ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V novém písmenu f) se pojistné z odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce ČR, provádí při výplatě dávky pěstounské péče ze skutečné výše odměny, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Důvodem pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pěstounská péče je výkonem společensky prospěšné aktivity, nahrazující do určité míry úkoly státu vůči ohroženým dětem.

Právo na změnu zdravotní pojišťovny

Podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb. lze zdravotní pojišťovnu změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.

S ohledem na dosavadní nejednotnou praxi ohledně posuzování posledního dne a lhůty, která má uplynout během víkendu či ve svátek, se stanoví, že – obdobně jako v případě počítání času podle správního řádu – se tato lhůta považuje za prodlouženou do nejbližšího následujícího pracovního dne.

Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce, k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.

Přeplatek k vrácení – alespoň 200 Kč, nevymáhané dlužné pojistné

V uplynulém období docházelo k situacím, kdy zdravotní pojišťovny vyplácely částky přeplatku např. ve výši několika korun poštovními poukázkami s mnohem vyššími náklady. S účinností od 1. ledna 2022 se stanovuje minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, a tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč. Jak vyplývá z ustanovení § 19, stejně se postupuje i při vracení přeplatku na penále – po dohodě se zdravotní pojišťovnou lze přeplacené penále převést na pojistné.

Obdobným způsobem se také aktualizuje částka nedoplatků pojistného, kterou nelze vymáhat, a to z 50 Kč na 200 Kč. V této souvislosti upozorňuji, že jinak postupují zdravotní pojišťovny u penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. Dlužné pojistné a penále, převyšující tyto hodnoty, jsou zdravotní pojišťovny povinny vůči dlužníkům uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě jejich nezaplacení vymáhat – viz § 8 odst. 5 zákona č. 48/­1997 Sb. Naproti tomu pokutu za porušení zákona zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí.

Odstraňování tvrdosti

V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. ledna 2022 zvyšuje hranice penále, o kterém rozhodují zdravotní pojišťovny, z 20 000 Kč na 30 000 Kč. Důvodem pro přijetí této změny je mimo jiné i skutečnost, že za období fungování systému veřejného zdravotního pojištění, tedy od 1. 1. 1993, se výrazně zvýšily například minimální zálohy OSVČ, platby pojistného osobami bez zdanitelných příjmů nebo také minimální platby pojistného zaměstnavateli. Rozhodčí orgány zdravotních pojišťoven se tak mohou důkladněji zaměřit například na rozhodování o odvolání proti rozhodnutí zdravotních pojišťoven, které je časově i věcně náročnější.

Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. Od 1. 1. 2022 tak nelze podat žádost o odstranění tvrdosti při uložení pokuty. Institut odstranění tvrdosti se tedy nadále nevztahuje na pokutu, protože je ta ukládána v řízení o přestupku.

V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána do 8 dnů ode dne jeho vykonatelnosti.

Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.

Zřízení zástavního práva

Za účelem zvýšení efektivity vymáhání pohledávek se umožňuje zdravotním pojišťovnám zřizovat zástavní právo k majetku dlužníka pojistného nebo penále za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud není zákonem stanoveno jinak. Bez bližší specifikace se konstatuje, že hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.

Týká-li se řízení o zřízení zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zdravotní pojišťovna vyrozumí o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušný katastrální úřad, který zapíše k nemovitosti poznámku.

Možnosti zřizovat zástavní právo již řadu let úspěšně využívají orgány sociálního zabezpečení a správce daně.

Penále od 1. 1. 2022

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/­2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Zvýšení plateb za „státní pojištěnce“ a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Nařízením vlády č. 253/­2021 Sb. se s účinností od 1. 1. 2022 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 13 088 Kč, platné do konce roku 2021, na 14 570 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2022 z hodnoty 1 767 Kč na 1 967 Kč (13,5 % z částky 14 570 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíčně navíc 200 Kč.

Od 1. ledna 2022 se tak návazně zvyšuje částka odpočtu na 14 570 Kč. Tento nárok může podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/­1992 Sb. použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Pokud příjem takového zaměstnance nepřevýší od ledna 2022 hodnotu 14 570 Kč, neplatí pojistné na zdravotní pojištění ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel.

Beze změny ve zdravotním pojištění

V dále uvedených oblastech zůstávají podmínky ve zdravotním pojištění nezměněny.

Dohody o pracovní činnosti a „rozhodná částka“

„Rozhodná částka“ vychází pro účely zdravotního pojištění z takzvané průměrné mzdy. Nařízením vlády č. 356/­2021 Sb. ze dne 27. 9. 2021 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 hodnotu 36 119 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0773. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2022 ve výši 38 911 Kč.

Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/­2006 Sb. (ještě ve spojení se Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 436/­2020 Sb.) se částka rozhodného příjmu zvýšila od 1. ledna 2021 na 3 500 Kč a tato hodnota platí například u dohod o pracovní činnosti i pro rok 2022.

Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce roku 2022 částky 3 500 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel takovou osobu u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje a je-li jako zaměstnanec přihlášena, musí ji na příslušný kalendářní měsíc odhlásit. Pro posouzení této situace (vzniku zaměstnání) není důležité, zda osobu pracovala po celý kalendářní měsíc, nebo jen po jeho část, rozhoduje výhradně zúčtovaná výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem a zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele tak v roce 2022 vzniká:

1)  u pracovní smlouvy (a u příjmů z titulu výkonu funkce) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V této oblasti registrujeme jednu výjimku. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto např. z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 3 500 Kč a vyšší;

2)  u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 500 Kč,

3)  u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele se sčítají jednak pro účel placení pojistného a plnění zákonných povinností zaměstnavatelem, jednak pro řešení pojistného vztahu takto zaměstnané osoby.

Zaměstnavatelé musejí u dohod přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, a to za podmínky, že v rozhodném období kalendářního měsíce:

–   příjem na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) činí alespoň 3 500 Kč ,

–   příjem na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) převyšuje 10 000 Kč.

Pro plnění povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění není důležité, zda zaměstnání na základě dohody trvá celý kalendářní měsíc, nebo jen jeho část, nebo dokonce jen jeden den. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vždy rozhoduje pouze výše příjmu, neberou se například v úvahu podmínky platné v oblasti sociálního resp. nemocenského pojištění u tzv. zaměstnání malého rozsahu.

Z uvedeného tak plyne, že ve srovnání s rokem 2021 se pro rok 2022 „rozhodné částky“ 3 500 Kč a 10 000 Kč nemění.

Maximální vyměřovací základ

Zákonem č. 500/­2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013 – 2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

Tematiku maximálního vyměřovacího základu následně zásadním způsobem ovlivnilo přijetí novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/­2014 Sb. V zákoně č. 592/­1992 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2015 kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli i osobami samostatně výdělečně činnými, což znamená, že od tohoto data je maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění trvale zrušen.

Ing. Antonín Daněk