Zdravotní pojištění – změny

V právní úpravě zdravotního pojištění dochází ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se mění podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2023 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se minimální záloha OSVČ a také platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“. Na které změny se musejí plátci od 1. ledna 2023 připravit?

Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2023 na částku 17 300Kč při placení pojistného zaměstnavatelem

Minimální mzda představuje pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění významnou hodnotu, neboť určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně jeho poměrnou část, a projevuje se například:

•    při provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy je příjem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než 17 300Kč, přičemž musí být zaměstnavatelem u zaměstnance toto povinné minimum dodrženo nebo

•    při provádění tohoto dopočtu a doplatku pojistného v situacích, kdy se snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část dle ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například tehdy, když zaměstnání nebo „státní kategorie“ netrvají po celý kalendářní měsíc nebo když je zaměstnanec nemocen.

Obdobně musí být minimální vyměřovací základ dodržen i v případě přečerpané dovolené. Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za poslední měsíc trvání pracovního poměru, ve kterém se přečerpaná dovolená zohledňuje, odúčtuje zaměstnavatel pouze náhradu mzdy a odvede pojistné z takto dosaženého vyměřovacího základu. Kdyby byl tento vyměřovací základ nižší než stanovené minimum, provedl by zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného.

Je-li zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno, odvede zaměstnavatel v roce 2023pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 17 300Kč ve výši 2 336 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

To znamená, že zaměstnanec pojistné 2 336 Kč zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti, převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede zdravotní pojišťovně v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

a)  dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance,

b)  odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy,

c)  zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:

•    nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,

•    byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,

•    po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ. 

Pokud platila některá z těchto podmínek po část tohoto období, nemusí být minimální pojistné odvedeno za takový kalendářní měsíc, případně za jeho část.

Pracovněprávní vztahy a minimální vyměřovací základ

Zvýšení minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na částku 17 300 Kč ovlivňuje placení pojistného u:

•    dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele), pokud příjem činí od 1. 1. 2023 alespoň 4 000 Kč,

•    dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), pokud příjem převyšuje 10 000 Kč,

•    pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu

v situaci, kdy zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného platí povinnost zákonné minimum dodržet. Výjimkou z tohoto pravidla jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce jako jediné zaměstnání od 1. 1. 2023 (kdy skutečně začal pracovat) s příjmem 14 800 Kč.

U dohody o provedení práce primárně vycházíme ze zásady, že povinnosti ve zdravotním pojištění (tedy přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného podle zákona) plní zaměstnavatel tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč, což je v tomto případě splněno.

Zaměstnanec bude přihlášen u zdravotní pojišťovny ke dni zahájení práce na základě této dohody, což je datum 1. 1. 2023.

Vzhledem k tomu, že zaměstnání trvá již v lednu celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu takto:

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. ledna 2023 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky:

(17 300 – 14 800) x 0,135 = 338 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 17 300 = 2 336 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(14 800 x 0,135): 3 = 666 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 666 + 338 = 1 004 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 1 004 = 1 332 Kč

Zaměstnavatel by dopočet do minima 17 300 Kč neprováděl v těchto situacích:

-   zaměstnanec by měl ještě jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

-   zaměstnanec by v jiném zaměstnání dosáhl příjmu, který by v součtu s příjmem na dohodu o provedení práce zajistil dodržení minimálního vyměřovacího základu – takže by například třeba postačoval příjem u jiného zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy ve výši alespoň2 500 Kč. Zaměstnavatelé by si navzájem dokladovali výši příjmu v daném měsíci a žádný z nich by neprováděl dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

-   zaměstnanec by zároveň podnikal jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením,

-   zaměstnanec by spadal do některé ze skupin osob, pro které minimální vyměřovací základ neplatí podle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Nekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2022 příjem maximálně ve výši 8 100 Kč, od 1. 1. 2023 se tato horní hranice zvýšila na 8 650 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Zvýšení minimální mzdy vždy ovlivňuje placení pojistného touto specifickou kategorií plátců. Kdo je tedy ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Mezi tyto osoby – jako plátce pojistného – se řadí například:

•    žena v domácnosti, která

-   není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,

-   nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

-   nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,

-   není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.

•    pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 000 Kč a na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. V této souvislosti platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele;

•    pojištěnec, který se nepovažuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (například členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise plnící úkoly podle volebních zákonů);

•    student školy, která nebyla ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové školy);

•    student střední nebo vysoké školy v cizině, která nebyla rozhodnutím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postavena na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR, oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině nebylo provedeno;

•    absolvent vysoké školy, který po skončení kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém řádně ukončil studium, nenastoupí do zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění nebo nezačne podnikat anebo není veden u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ (např. uchazeč o zaměstnání), a to po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce;

•    student starší 26 let[výjimka je uvedena v § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.],

•    nezaměstnaný, který není v evidenci Úřadu práce,

•    osoba pracující v cizině mimo státy EU (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a také mimo Spojené království) pro cizího zaměstnavatele. To znamená, že taková osoba není výdělečně činná podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009;

•    člen náboženského řádu bez příjmu aj.

trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.

Pojištěnec, který chce být zařazen jako osoba bez zdanitelných příjmů, je povinen přihlásit se do této kategorie u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo a platit pojistné.

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2023 částku 2 336 Kč, do prosince 2022 činila tato platba 2 187 Kč.

Platby státu a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Zákonem č. 260/2022 Sb. se s účinností od 1. ledna 2023 zvýšil vyměřovací základ pro platby pojistného státem za „státní pojištěnce“ na 14 074 Kč a měsíční platba státu se zvýšila na 1 900 Kč. 

Zákon č. 260/2022 Sb. také zavedl každoroční zvyšování plateb za „státní pojištěnce“. Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvýší o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle § 3c odstavců 3 až 5 z. č. 592/1992 Sb. se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Počínaje zúčtováním mezd za leden 2023 představuje výše odpočtu částku 14 074 Kč. 

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2023

 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 40 324 Kč, tj. 20 162 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z částky 20 162 Kč a zvýšila se tak od ledna 2023 z 2 627 Kč na 2 722 Kč. 

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

•    zálohu za prosinec 2022 ve výši 2 627 Kč zaplatí nejpozději dne 9. 1. 2023,

•    zálohu za leden 2023 ve výši 2 722 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2023 (do tohoto data musí zaplatit pojistné za leden i osoba bez zdanitelných příjmů).

Částka 2 722 Kč také představuje nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ (pro kterou platí ve zdravotním pojištění minimum) povoleno zdravotní pojišťovnou v roce 2023 snížení výše placené zálohy.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 722 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2023 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.

Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2022

Pro podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

•    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2022 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 3. 5. 2023

•    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může Přehled podat až do 3. 8. 2023.

Do 11. 4. 2023 (z důvodu velikonočních svátků) jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají – např. nízké příjmy.

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože je termín 1. 5. 2023 státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2023.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2022 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2022), podává Přehled oběma zdravotním pojišťovnám.

Roční vyúčtování záloh

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2022, provedené až do 9. 1. 2023 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:

•    doplatky pojistného za rok 2021, případně za dřívější období,

•    platby penále či pokut,

•    platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2022 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Platby „nových“ záloh

Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti (daňového základu) za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část. Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:

•    provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce placeny zálohy v nové výši

•    samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného

Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku této skutečnosti dluh na pojistném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále.

Doplatky OSVČ

Pokud OSVČ:

•    není povinna platit zálohy na pojistné (při samostatné výdělečné činnosti jako vedlejším zdroji příjmů nebo v prvním kalendářním roce podnikání, jedná-li se o osobu, za kterou platí pojistné stát) a pojistné doplácí jednorázovou úhradou nebo

•    je na základě úhrnu zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti povinna provést ještě doplatek pojistného,

pak úhradu doplatku za rok 2022 provede v roce 2023 nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled za rok 2022, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.

ZÁKON o pojistném
na veřejné zdravotní pojištění

Vyměřovací základ

§ 3

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím zákla¬dem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní dů¬chod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jes¬lích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů; 14)

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřova¬cím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a)  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b)  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci, ...