11.03.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

2.11 Dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu

Zaměstnanec byl nemocen v období 8. 1. – 25. 1. a za měsíc leden mu zaměstnavatel zúčtoval na základě dohody o pracovní činnosti jako jediného zaměstnání hrubý příjem 8 220 Kč.

Bude vyměřovacím základem částka dosaženého příjmu anebo musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného?

Při odvodu pojistného za měsíc leden musí zaměstnavatel dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu ve vazbě na počet kalendářních dnů nemoci – dočasné pracovní neschopnosti.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně: PČminVZ = (13 : 31) × 18 900 = 7 925,80 Kč, kde

PČminVZ =     poměrná část minimálního vyměřovacího základu

13          = počet kalendářních dnů trvání výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce ledna (tedy mimo období nemoci)

31          = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

18 900   = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2024

Pmin      = 7 925,80 × 0,135 = 1 070 Kč

Pmin      = minimální pojistné

Za měsíc leden musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné za tohoto zaměstnance alespoň z vyměřovacího základu 7 925,80 Kč, tj. minimálně v částce 1 070 Kč. Odvodem pojistného ze zúčtovaného hrubého příjmu 8 220 Kč je zabezpečen odvod pojistného podle zákona, dopočet do hodnoty měsíčního minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč se v takových případech neprovádí.

2.12 Platba pojistného státem za „státní pojištěnce“ a valorizace této platby v dalším období

Pravidelné měsíční platby pojistného zdravotním pojišťovnám státem představují významnou složku příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Jak se v uplynulém období vyvíjela výše těchto plateb? Jak se bude v této oblasti postupovat v dalším období?

Zákonem č. 260/­2022 Sb., kterým se mění zákona č. 592/­1992 Sb., se do konce roku 2022 snížila platba státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 1 487 Kč jako 13,5 % z vyměřovacího základu 11 014 Kč. S účinností od 1. ledna 2023 se pak zvýšil vyměřovací základ pro tyto platby na 14 074 Kč a měsíční platba státu vzrostla na 1 900 Kč.

Zákon č. 260/­2022 Sb. také zavedl každoroční zvyšování plateb za „státní pojištěnce“. Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvýší o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle § 3c odstavců 3 až 5 zákona č. 592/­1992 Sb. se zaokrouhlením na celé koruny nahoru.

Nařízením vlády č. 288/­2023 Sb. se s účinností od 1. 1. 2024 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 14 074 Kč, platné do konce roku 2023, na 15 440 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2024 z hodnoty 1 900 Kč na 2 085 Kč (13,5 % z částky 15 440 Kč po zaokrouhlení).

To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2024 měsíčně navíc 185 Kč.

2.13 Nekolidující zaměstnání

Každé zvýšení minimální mzdy se projeví v případě zaměstnávání osob evidovaných na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání.

Které podmínky platí pro zaměstnavatele?

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o pra­covní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají. To znamená, že v tzv. nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2023 příjem maximálně ve výši 8 650 Kč, od 1. 1. 2024 se tato horní hranice zvýšila na 9 450 Kč. V rámci tohoto režimu již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

2.14 OSVČ bez povinnosti placení záloh

Právní úprava zdravotního pojištění vymezuje situace, ve kterých nemusí OSVČ platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné.

Kdy OSVČ zálohy ve zdravotním pojištění neplatí?

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné tehdy, pokud:

l   je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,

l   se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. Pokud se však jedná o podnikatele, který splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3a odst. 3 písm. a) zákona č. 592/­1992 Sb., nelze tuto výjimku uplatnit. Protože pojištěnec vykazuje příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, není ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/­1997 Sb. a alespoň minimální zálohy musejí být placeny.

l   byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů

l   pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2023 jí v roce 2024 nevznikne – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2023 byla ve ztrátě

l   pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2024 je průběžně ve ztrátě)

Jestliže OSVČ zálohy neplatí, tak provede úhradu celé částky vypočteného doplatku pojistného jednorázově ve lhůtách výše uvedených. Popisované postupy vycházejí ze situace, kdy pojištěnec nevykonával v roce 2023 svoji samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu.

Řešení č. 2.1 až 2.14 zpracoval Ing. Antonín Daněk (XII/2023)

Nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání

a zdravotní pojištění

Nejčastějšími důvody (někdy i déletrvající) nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání jsou nemoc a neplacené volno, občas se vyskytne i případ neomluvené absence. Těmto situacím musejí zaměstnavatelé věnovat ve zdravotním pojištění vždy zvýšenou pozornost, především správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance a řádně splnit oznamovací povinnost.

Zaměstnanci i zaměstnavatelé bez minima

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečení odvodu pojistného za zaměstnance alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) 18 900 Kč za předpokladu, že se na zaměstnanou osobu tato povinnost vztahuje a zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Naproti tomu jsou však právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění konkrétně definováni zaměstnanci, u kterých nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen. Mezi tyto zaměstnance řadíme ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e) za kterou je plátcem pojistného i stát,

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud některá z výše uvedených skutečností (případně jejich návaznost) trvá po celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem zaměstnance je za této situace skutečná výše dosaženého příjmu, který tak reálně může být i nižší než 18 900 Kč.

Také platí, že když zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu nižšího než 18 900 Kč, musí mít tento postup řádně podložen, neboť právě na takové situace se kontrolní orgány zdravotních pojišťoven primárně zaměřují a vyžadují předložení dokladu, který zaměstnavatele k tomuto postupu opravňuje.

Ing. Antonín Daněk

     Nemoc zaměstnance

Nemoc jako důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance se ve zdravotním pojištění projevuje především ve snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb. To znamená, že (alespoň minimální) pojistné nemusí být za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno za kalendářní dny, kdy byl zaměstnanec během měsíce nemocen. Pokud zúčtovaný hrubý příjem za odpracované kalendářní dny přesáhne svojí výší poměrnou část minima, období nemoci se již nebere v úvahu a pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu. V souvislosti s placením pojistného je důležité respektovat zásadu, že pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnance nebo jeho poměrné části se vždy posuzují výhradně kalendářní dny trvání zaměstnání (a také nemoci) v příslušném kalendářním měsíci.

2.15 Nemoc a následný nástup na mateřskou dovolenou

Zaměstnankyně byla nemocná od 1. 3. a dne 28. 3. nastoupila na mateřskou dovolenou.

Jaký bude vyměřovací základ za měsíc březen?

V měsíci březnu trvají nepřetržitě (a po celý kalendářní měsíc) skutečnosti snižující minimální vyměřovací základ zaměstnance fakticky až na nulu – nemoc a „státní kategorie“ dle § 3 odst. 9 písm. b) a c) zákona č. 592/­1992 Sb. Za měsíc březen tak nebude odvedeno žádné pojistné (pokud nebude do tohoto měsíce zúčtována odměna).
Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně vznik nároku na zařazení zaměstnankyně do kategorie osob, za které platí pojistné stát, kódem „M“ s datem 28. 3. na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

Obdobným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby se jednalo o některou jinou „státní kategorii“ – například o přiznání kteréhokoli z důchodů, zahájení studia nebo péče o závislou osobu apod.

2.16 Nemoc osoby splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče

Jedná se o zvláštní skupinu osob, kdy při splnění zákonných podmínek je za takového zaměstnance plátcem pojistného stát.

Jak postupuje zaměstnavatel při plnění oznamovací povinnosti?

Odlišně se posuzuje situace, kdy onemocní osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, přičemž tato nemoc trvá nejméně po dobu jednoho celého kalendářního měsíce. Jestliže je takto pečující osoba nemocná, a tudíž nemá v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti, oznamuje zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu „L“ ji zařadí mezi osoby, za které platí pojistné stát.

Jakmile však bude mít tato osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, provede zaměstnavatel její vyřazení z kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód „T“). Tyto kódy se používají k prvnímu („L“), resp. k poslednímu („T“) dni příslušného kalendářního měsíce.

Například v případě nemoci od 20. 8. do 26. 11. se použijí kódy „L“ k datu 1. 9. a „T“ k datu 31. 10., kterými se vymezuje období, během kterého platí pojistné za tuto osobu stát.

2.17 Nemoc po část kalendářního měsíce

Nemoc zaměstnance trvající celý kalendářní měsíc nebo i jen jeho část zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, neboť systém zdravotního pojištění se nezabývá vyplácením nemocenského. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny musí být ve mzdové evidenci založena neschopenka jako doklad rozhodný pro výpočet výše pojistného. V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nemoc zahájí a zároveň ukončí, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za podmínky, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje. Otázkou je, jak zaměstnavatel postupuje v situaci, kdy je zaměstnanec nemocen v období od 11. 1. do 26. 1. 2024 a za měsíc leden mu zaměstnavatel zúčtoval hrubý příjem 9 680 Kč.

Jaké je správné řešení?

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (15 : 31) × 18 900 = 9 145,16 Kč

kde

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

15 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce ledna (tedy období mimo nemoci)

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

18 900 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2024

Pmin = 9 145,16 × 0,135 = 1 235 Kč

Pmin = minimální pojistné

Za měsíc leden musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné za tohoto zaměstnance alespoň z vyměřovacího základu 9 145,16 Kč, tj. minimálně v částce 1 235 Kč. Odvodem pojistného ze zúčtovaného hrubého příjmu 9 680 Kč je zabezpečen postup podle zákona, dopočet do minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč se v takových případech neprovádí. Pokud by však vyměřovací základ zaměstnance nedosáhl částky 9 145,16 Kč (typicky v případě zkráceného pracovního úvazku), musel by zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima podle § 3 odst. 9 písm. b) a § 3 odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb. Obdobně by zaměstnavatel postupoval při výpočtu výše pojistného i tehdy, kdyby nemoc trva­la ještě v dalším (předcházejícím nebo následujícím) kalendářním měsíci.

Tyto podmínky platí při zaměstnávání na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, mohlo by se však také jednat například o jediný příjem člena statutárního orgánu. V případě dohody o provedení práce by se pojistné (bez ohledu na dobu trvání nemoci) neplatilo, neboť příjem za měsíc leden nepřevýšil 10 000 Kč.

2.18 Nemoc trvající po celý kalendářní měsíc

Zaměstnavatel musí řešit v souvislostech zdravotního pojištění i situace, kdy nemoc zaměstnance trvá celý kalendářní měsíc.

Jak se postupuje v případě pracovní smlouvy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr?

I když je zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy nemocný po celý kalendářní měsíc, je zaměstnavatelem započítáván do celkového počtu zaměstnanců za daný kalendářní měsíc v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – s nulovým vyměřovacím základem (není-li do takového měsíce zaměstnanci například zúčtována odměna). Za takto nemocného zaměstnance není pojistné placeno, nicméně i v tomto případě má pojištěnec řešen v příslušném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah.

Jedná-li se však o práci na základě některé z dohod a příjem zaměstnance nedosahuje částky podléhající odvodu pojistného (reálně je nulový), musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena a svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, si řeší jiným zákonným způsobem. Zaměstnavatel odhlašuje zaměstnance se na příslušný kalendářní měsíc tehdy, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč (Poznámka: U dohod o provedení práce budou platit od 1. 7. 2024 nové podmínky).

2.19 Nemoc zaměstnance – specifická situace

Určitou zvláštností při placení pojistného na zdravotní pojištění v případě nemoci zaměstnance je situace, kdy je zaměstnanec nepřetržitě nemocen třeba od 2. dne kalendářního měsíce (například od úterý 2. 1. 2024) až do jeho konce neboli dne 1. 1. nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem.

Jak postupuje zaměstnavatel v dané situaci?

Pokud tedy zaměstnanec onemocní dne 2. 1., je nemocný po celý zbytek ledna a za den 1. 11. nemá žádný příjem, je povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za tento jeden kalendářní den, kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tento postup vychází z aplikace ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb.

To znamená, že pojistné bude podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci (31) činit:

(1 : 31) × 18 900 × 0,135 = 609,67 × 0,135 = 83 Kč (po zaokrouhlení)

Tímto způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. (viz výše).

Pokud by byl zaměstnanci zúčtován za den 1. 1. příjem alespoň 609,67 Kč, pak:

–  odvede zaměstnavatel pojistné z příjmu zúčtovaného za tento jeden den (tj. za kalendářní měsíc leden) a žádný další dopočet neprovádí.

V opačném případě, tedy při příjmu nižším než 609,67 Kč, by zaměstnavatel provedl dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima – typicky v případě pracovní smlouvy sjednané na zkrácený pracovní úvazek.

     Neplacené volno

Lze konstatovat, že pro placení pojistného na zdravotní pojištění nejsou důležité kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. Z pohledu zaměstnavatele jde o to, zda musí (nebo naopak nemusí) dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum. Z uvedeného tak plyne, že pokud se na zaměstnance a zaměstnavatele vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo také neomluvené absence.

Zaměstnavatele nemusí z hlediska stanovení vyměřovacího základu zajímat rozsah neplaceného volna nebo neomluvené absence u zaměstnaných osob, pro které neplatí minimální vyměřovací základ dle citovaného ustanovení § 3 odst. 8 cit. zákona č. 592/­1992 Sb., kdy se například jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát. U těchto zaměstnanců je vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy částka i nižší než 18 900 Kč, případně může být vyměřovací základ i v nulové hodnotě.

2.20 Příjem nižší než minimální mzda a neplacené volno

Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 14 000 Kč, současně měl vykázány dva dny neplaceného volna.

Jak bude zaměstnavatel postupovat při výpočtu výše pojistného?

Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto:

Ze skutečně dosaženého příjmu 14 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 890 Kč. Jednu třetinu (630 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 260 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 4 900 Kč ve výši 662 Kč – uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

Z celkové (minimální) částky pojistného 2 552 Kč je zaměstnanci sraženo 1 292 Kč (630 + 662), zaměstnavatel hradí 1 260 Kč.

K počtu dnů poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel nepřihlíží.

2.21 Neplacené volno a odměna

I když má zaměstnanec neplacené volno, nic nebrání zaměstnavateli, aby mu do tohoto měsíce zúčtoval odměnu. Otázkou je, jak se postupuje při výpočtu výše pojistného v případě, kdy má zaměstnanec po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období.

Jaké je správné řešení?

Pokud výše odměny nedosahuje částky 18 900 Kč, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu dle předcházejícího příkladu.

Je-li částka odměny 18 900 Kč a vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % s tím, že ve zdravotním pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ.

2.22 Výkon činnosti pro jiného zaměstnavatele

Zaměstnanec se může se svým (stálým) zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu, po kterou bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. S tímto přechodným zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

Kdy zaměstnavatel neodvede žádné pojistné?

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 zákona č. 592/­1992 Sb. musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny dokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele. Tento přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a řádně platí pojistné.

Kdyby příjem u přechodného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by tento zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, pokud by byl k tomu pověřen.

Žádné pojistné by zaměstnavatel neodvedl ani tehdy, kdyby zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci neplacené volno na celý kalendářní měsíc v situaci, kdyby byl zaměstnanec současně OSVČ a platil by si v roce 2024 alespoň minimální zálohy 2 968 Kč, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením.

Může také nastat situace, kdy zaměstnanec bude vykonávat veřejnou funkci. V tomto případě bude ze strany zaměstnavatele uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Zaměstnanec není odhlášen a je započítáván do celkového počtu zaměstnanců, měsíčně oznamovaného zdravotní pojišťovně na formuláři Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele. Pojistné není placeno z toho důvodu, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (dokladováno potvrzením úřadu), jinými slovy, v rozhodném období příslušného kalendářního měsíce je zákonné minimum dodrženo.

2.23 „Pečující osoba“ s příjmem i bez příjmu

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc červen neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci červnu nevykázala, za měsíc červenec jí byl zúčtován hrubý příjem 7 800 Kč.

Jaký bude vyměřovací základ za měsíc červenec?

Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 6.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 30. 6.) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát.

Pojistné za měsíc červenec se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 1 053 Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

     Neomluvená absence

I v případě neomluvené absence platí pro zaměstnavatele povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum. Při déletrvající neomluvené nepřítomnosti v práci může zaměstnavateli reálně vzniknout problém v tom smyslu, že pojistné za zaměstnance zdravotní pojišťovně odvést musí, ovšem získat konkrétně v roce 2024 od zaměstnance měsíční částku pojistného 2 552 Kč (13,5 % z minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč) může být někdy v takových případech, kdy je se zaměstnancem často přerušena veškerá komunikace, hodně složité.

2.24 Neomluvená absence zaměstnance trvající po celý kalendářní měsíc

Zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy měl celý kalendářní měsíc únor 2024 neomluvenou absenci.

Kolik činí částka pojistného odvedená zaměstnavatelem?

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka minimální mzdy coby minimálního vyměřovacího základu zaměstnance v hodnotě 18 900 Kč. Pojistné činí 13,5 % z této částky, tedy 2 552 Kč. Toto pojistné zaplatí v plné výši zaměstnanec zaměstnavateli, který jej odvede v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za daný kalendářní měsíc.

Absentující zaměstnanec se v příslušném měsíci samozřejmě započítává do celkového počtu zaměstnanců uváděného na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele a rovněž má v daném měsíci řešen svůj pojistný vztah, jelikož je zaměstnán.

2.25 Neomluvená absence a skončení zaměstnání

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 4. 3. 2024, v měsíci březnu měl pouze neomluvenou absenci.

Které okolnosti jsou důležité pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance za měsíc březen?

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného dodržena za měsíc březen poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 4 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:

(4 : 31) × 18 900 = 2 438,70 Kč, kde

4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

18 900 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2024

Pojistné z této poměrné části minima činí 330 Kč (0,135 × 2 438,70) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

2.26 Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem

V praxi se může vyskytnout dlouhodobá neomluvená absence zaměstnance.

Jak musí zaměstnavatel reagovat z hlediska skončení pracovněprávního vztahu?

Je-li sjednána pracovní smlouva a zaměstnanec (třeba dlouhodobě) nedochází do zaměstnání, pak má i za této situace vyřešený svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, kde je stále veden jako zaměstnanec. Po dobu trvání zaměstnání musí být (mimo zákonem daných výjimek) zabezpečen odvod pojistného ze stanoveného minima. Pojistné hradí zaměstnanec, ale odvádí zaměstnavatel. Z tohoto důvodu se může objevit problém, jak příslušnou částku pojistného od zaměstnance získat.

Zaměstnanec se odhlašuje ke dni skončení pracovněprávního vztahu. Každopádně však jde o to, aby bylo toto ukončení právně relevantní, tedy aby nebyl zaměstnanci zavdán důvod k žalobě na neplatnost rozvázání pracovního poměru.

     Soudní spor

2.27 Neplatné rozvázání pracovního poměru

Jestliže nedojde v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, obrátí se zaměstnanec za účelem uplatnění svých práv na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Jak postupuje zaměstnavatel ve zdravotním pojištění, bude-li zaměstnanec v soudním sporu úspěšný?

Pokud dojde k situaci, kdy zaměstnavatel rozváže se zaměstnancem neplatně pracovní poměr, vztahují se na něj ve zdravotním pojištění tyto povinnosti:

1. Dodatečně přihlásí zaměstnance

Na období neplatné výpovědi je zaměstnavatel povinen zaměstnance dodatečně zpětně přihlásit. Kdyby zaměstnavatel odhlásil zaměstnance například k datu 31. 3. 2020, musela by být (po prohraném sporu) dodržena kontinuita pracovněprávního vztahu a zaměstnanec by musel být zpětně přihlášen k datu 1. 4. 2020.

2. Odvede pojistné z přiznané náhrady mzdy

Z pohledu zdravotního pojištění není náhrada mzdy, zúčtovaná v souvislosti s neplatným rozvázáním pracovního poměru, vyjmenována mezi plněními, ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, z tohoto důvodu podléhá toto plnění platbě pojistného. Pojistné se platí standardním způsobem, to znamená, že jedna třetina je sražena zaměstnanci a dvě třetiny platí zaměstnavatel.

3. Provede doplatek pojistného do zákonného minima

Jestliže soud rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. I v těchto případech je nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi. To znamená, že při zpětném přihlášení zaměstnance k datu 1. 4. 2020 činí odvod pojistného za každý kalendářní měsíc roku:

2020 (tj. od dubna) částku 1 971 Kč (13,5 % z 14 600 Kč)

2021 částku 2 052 Kč (13,5 % z 15 200 Kč)

2022 částku 2 187 Kč (13,5 % z 16 200 Kč)

2023 částku 2 336 Kč (13,5 % z 17 300 Kč)

2024 částku 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč) – za každý kalendářní měsíc roku 2024, předcházející kalendářnímu měsíci, do kterého je zúčtována přiznaná náhrada mzdy.

Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje. Jelikož se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, platí celou částku pojistného zaměstnavatel. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.

Doplatek pojistného do zákonného minima za jednotlivé měsíce se naopak netýká osob, které:

–  nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát),

–  byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy (zaměstnavatel má k dispozici potvrzení dalšího zaměstnavatele o této skutečnosti),

–  po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ, což je zaměstnavateli dokladováno čestným prohlášením.

4. Podá opravné Přehledy

Protože zpětně dochází ke změně v počtu zaměstnanců a zpravidla i ve výši vyměřovacího základu a v částce pojistného, podává zaměstnavatel za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází, opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť zdravotní pojišťovna musí disponovat relevantními údaji.

Opravné Přehledy je zapotřebí podat i tehdy, když zaměstnavatel minimální pojistné nedoplácí, a to z toho důvodu, že v takové situaci dochází od dubna 2020 v každém kalendářním měsíci ke změně v počtu zaměstnanců.

Řešení č. 2.15 až 2.27 zpracoval Ing. Antonín Daněk (XII/2023)

2024

1000 řešení č. 1-2 - Pomocní mzdové účetní

Vyprodáno

Tištěná + e-verze

253,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky