Zdravotní pojištění

3. Zdravotní pojištění

3.1 Základní informace

Právní úprava
zdravotního pojištění

Právní úprava zdravotního pojištění v ČR je obsažena zejména v následujících předpisech:

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Okruh osob, na které
se vztahuje zdravotní pojištění

Veřejnému zdravotnímu pojištění podle českých předpisů podléhají:

a) osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR (bez ohledu na jejich státní občanství),

b) osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR (je nutné však respektovat skutečnosti související s členstvím ČR v EU).

Kromě těchto osob jsou zdravotně pojištěny též další fyzické osoby uvedené v § 2 zákona č. 48/1997 Sb. nebo fyzické osoby, které podléhají příslušným koordinačním nařízením EU (viz kapitolu „Cizinci a zdravotní pojištění“). Jedná se zejména o občany EU, kteří jsou výdělečně činní, ať už důvodu zaměstnání nebo podnikání, týká se to též jejich nezaopatřených rodinných příslušníků. Někteří cizinci však jsou vyňati ze zdravotního pojištění (například cizinci působící v diplomatických službách, podrobněji viz text dále).

Tyto osoby jsou pro účely veřejného zdravotního pojištění označovány jako „pojištěnci“.

Osoby, které jsou vyňaty z veřejného zdravotního
pojištění (§ 2 odst. 5)

Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty:

• Osoby, které na území ČR vykonávají nelegální práci (to znamená v případě, pokud fyzická osoba cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území ČR, je-li podle zvláštních předpisů vyžadováno).

• Osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR a jsou činné v ČR:

- pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo

- pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR.

V případě občanů s trvalým pobytem na území ČR jsou vyňati z českého systému veřejného zdravotního pojištění:

• Osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné na zdravotní pojištění v souladu s § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. Za dlouhodobý pobyt v cizině se přitom považuje nepřetržitý pobyt delší 6 měsíců. Uvedená osoba musí učinit o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení (Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, příslušný tiskopis lze nalézt na internetových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny http://www.vzp.cz/platci/tiskopisy. Od dne, kdy zanikla povinnost této osoby platit pojistné až do dne, kdy se opětovně přihlásí u příslušné zdravotní pojišťovny, však už nemá nárok na poskytování hrazených služeb (blíže viz § 13 až § 15 zákona č. 48/1997 Sb.). Povinnost platit pojistné zaniká dnem, který pojištěnec uvedl v prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. V případě opětovného přihlášení je pojištěnec povinen předložit zdravotní pojišťovně:

- doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud takový doklad nepředloží, je povinen doplatit zdravotní pojišťovně zpětně pojistné za příslušnou dobu, jako by dlouhodobě v cizině nepobýval.

• Osoby, pokud vykonávají výdělečnou činnost v rámci států Evropské unie ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Ve vztahu k Islandu, Norsku, Lichtenštejnsku (do 31. 5. 2012) a Švýcarsku (do 31. 3. 2012) se postupovalo podle nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72. Od 1. 4. 2012 se k aplikaci nových nařízení zavázalo Švýcarsko, od 1. 6. 2012 pak Island, Lichtenštejnsko, Norsko. Tyto osoby však musí po návratu doložit dobu výkonu výdělečné činnosti (zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti), případně dobu pojištění tak, aby po nich nemohlo být českou zdravotní pojišťovnou požadováno doplacení pojistného za dobu pobytu v cizině, případně za část této doby, nepokrytou zdravotním pojištěním.

Právo na výběr
zdravotní pojišťovny

• Pojištěnec (to znamená například i zaměstnanec) má právo na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li zákon jinak (§ 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Omezení volby zdravotní pojišťovny platí pro novorozence, které se stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození (§ 11a). Dále se omezení týká vojáků v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a žáků vojenských škol (uvedené osoby jsou pojištěny u Vojenské zdravotní pojišťovny dle § 11 odst. 3).

• Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu kalendářního pololetí (§ 11a). Ovšem pozor, přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.

• Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Viz následující tabulku:

Kód	Název	Internetové stránky
111	Všeobecná zdravotní pojišťovna	www.vzp.cz
201	Vojenská zdravotní pojišťovna	www.vozp.cz
205	Česká průmyslová zdravotní pojišťovna	www.cpzp.cz
207	Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví	www.ozp.cz
209	Zaměstnanecká pojišťovna Škoda	www.zpskoda.cz
211	Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra	www.zpmvcr.cz
213	RBP213 zdravotní pojišťovna (Revírní bratrská pokladna),	www.rbp213.cz

3.2 Zaměstnavatelé

Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí:

• Právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu (tzn. zákona o daních z příjmů),

- zaměstnává zaměstnance

- a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

• Organizační složka státu.

Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí:

• činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle zákona o daních z příjmů.

Lze zdůraznit, že pojem „zaměstnání“ je pojat velmi široce. V zásadě každá činnost, ze které plynou fyzické osobě příjmy ze závislé činnosti ve smyslu zákona o daních z příjmů, je pro účely veřejného zdravotního pojištění považována za „zaměstnání“. Tedy kupříkladu i činnost člena orgánu právnické osoby (například jednatele, člena správní rady, člena představenstva) je z tohoto pohledu považována za zaměstnání, i když není vykonávána v pracovněprávním vztahu.

3.3 Zaměstnanci

Při používání příslušných pojmů je vždy nutné respektovat definice, které jsou používány daným právním předpisem. Pojem „zaměstnanec“ definovaný pro účely zákoníku práce tudíž nemusí být shodný se stejným označením, které používá jiný právní předpis. Z tohoto důvodu je vhodné si přesně vymezit, jak chápat pojem „zaměstnanec“ z pohledu právních předpisů upravujících oblast zdravotního pojištění.

Kdo je zaměstnancem
pro účely zdravotního pojištění

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje (§ 5):

• fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou:

- osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

- žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku (výše příjmu nerozhoduje), tyto příjmy jsou přitom osvobozené od daně z příjmů,

- osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmů ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (tzv. započitatelný příjem, v případě dohody o provedení práce do roku 2024 částka nad 10 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2025 částka ve výši 25 % průměrné mzdy, blíže k tomu viz kapitolu „Dohoda o provedení práce a nemocenské pojištění“; pro rok 2026 jde o částku 12 000 Kč dle Sdělení MPSV 396/2025 Sb., započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

- člena družstva, který vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (od roku 2025 částka 4 500 Kč), jak vyplývá z nařízení vlády č. 282/2024 Sb., uvedená částka vychází jako výsledek výpočtu 43 682 Kč x 1,0658 = 46 556 Kč, po vydělení 10 vychází 4 655,62 Kč, po zaokrouhlení na 500 Kč dolů vychází 4 500 Kč, viz též Sdělení MPSV č. 308/2014 Sb.).

- člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

- osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (od roku 2025 částka 4 500 Kč); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

- dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (od roku 2025 částka 4 500 Kč),

- člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů.

Od 1. 1. 2026 se tedy mění podmínky v případě příjmu člena družstva (už není uvedeno, že jde o člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu). Dále se výčet výjimek rozšiřuje o příjem člena společenství vlastníků jednotek, pokud nedosáhl započitatelného příjmu.

Příklad 32

Žák středního odborného učiliště vykonává odbornou praxi ve školní provozovně. S touto provozovnou nemá uzavřen žádný pracovněprávní vztah. Za provedenou práci v rámci praktického výcviku obdržel:

a) odměnu ve výši 2 500 Kč,

b) odměnu ve výši 40 000 Kč,

c) odměnu ve výši 5 000 Kč.

Výše odměny není pro účely zdravotního pojištění v uvedeném případě důležitá. Jak vyplývá z definice „zaměstnance“, nejedná se v daném případě o zaměstnance, z odměny nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. V případě, že se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, není pro účast na zdravotním pojištění stanovena podmínka, týkající se výše příjmu.

Příklad 33

Starobní důchodce dosáhl v roce 2026 odměnu z dohody o provedení práce ve výši 11 999 Kč za měsíc květen a ve výši 12 000 Kč za měsíc červen. Postup: Jedná se o odměnu z dohody o provedení práce. V případě, pokud byl v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem do 11 999 Kč, není v daném měsíci starobní důchodce účasten nemocenského pojištění (§ 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. a Sdělení MPSV č. 396/2025 Sb.). Pak z odměny z dohody o provedení práce nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Tato hranice 11 999 Kč však byla překročena za měsíc červen, byť o pouhou 1 Kč. To znamená, že za měsíc červen již bude dotyčný starobní důchodce považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a z odměny vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o starobního důchodce, z tohoto hlediska není důležitá, na výši limitní částky 11 999 Kč měsíčně to nemá vliv. Obdobně v případě, pokud by se jednalo o fyzickou osobu, která má nárok na předčasný starobní důchod, předdůchod nebo invalidní důchod.

Od roku 2025 je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (to znamená i zdravotního pojištění) v případě, pokud odměna z dohody o provedení práce dosáhne aspoň 25 % průměrné mzdy, vyhlášené MPSV ve Sbírce zákonů (výše částky se zaokrouhluje na 500 Kč, v roce 2026 jde již o příjem ve výši 12 000 Kč). V roce 2025 byl pro tyto účely hraniční měsíční příjem ve výši 11 500 Kč, kdy vznikla zaměstnanci účast na nemocenském pojištění, jak vyplývá z novely zákona o nemocenském pojištění provedené zákonem č. 470/2024 Sb.

Příklad 34

Žena, která pobírá rodičovský příspěvek, dosáhla odměnu z dohody o pracovní činnosti ve výši 8 000 Kč za práci vykonanou v období od 1. dubna do 30. dubna 2026, dále ve výši 2 200 Kč za měsíc květen 2026, kdy byla 14 dní nemocná. Postup: Jedná se o odměnu z dohody o pracovní činnosti, dosažený příjem je rozhodující, z odměny za duben vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění za měsíc duben. Za měsíc květen nebyl dosažen příjem ve výši 4 500 Kč, z odměny za měsíc květen nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, ani skutečnost, že byla po část měsíce nemocná, nemá vliv na limit ohraničený částkou 4 500 Kč měsíčně (započitatelný příjem rozhodný pro účely účast na nemocenském pojištění od roku 2025).

Více dohod o provedení práce
nebo dohod o pracovní činnosti

Pro úplnost je možné zmínit změny, které přinesla novela zákona č. 48/1997 Sb., provedená zákonem č. 267/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015. Na základě uvedené novely se postupuje takto:

a) příjmy z více dohod o pracovní činnosti uzavřené u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci se sčítají (obdobně v případě více dohod o provedení práce). Až do 31. 12. 2014 se příjmy v uvedeném případě posuzovaly samostatně (to znamená, že se nesčítaly),

b) započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce (obdobně v případě dohody o pracovní činnosti) považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.

Započitatelný příjem

Pojem „započitatelný příjem“ – viz § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o částku, která je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění. Není však pro účely zdravotního pojištění rozhodující, v jaké výši byl příjem sjednán (rozhoduje pouze skutečně dosažený příjem).

Výše příjmu, který osoba v kalendářním měsíci dosáhla, je rozhodující pro posouzení, zda se jedná pro účely zdravotního pojištění o zaměstnance, v následujících případech:

• člena družstva, který vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2025 již může mít člen družstva sjednán s družstvem pracovněprávní vztah, jedná se o změnu provedenou na základě novely provedené zákonem, č. 289/2025 Sb. od 1. 1. 2026),

• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti,

• osoby činné na základě dohody o provedení práce,

• člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován (novela od 1. 1. 2026, provedená zákonem, č. 289/2025 Sb.),

• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Pokud osoba, spadající do uvedených skupin, nedosáhne v kalendářním měsíci započitatelný příjem (nedosáhne v roce 2026 příjem alespoň 4 500 Kč), není z titulu tohoto příjmu považována pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel z tohoto příjmu neodvádí zdravotní pojištění.

Pro účely zdravotního pojištění již neplatí další pravidla, známé z dřívější doby, jako například

• není vyloučen vztah trvající kratší dobu než 15 kalendářních dnů (krátkodobé zaměstnání),

• nepoužívá se pojem „zaměstnání malého rozsahu“.

Odměny člena orgánu právnické osoby a dalších osob

Co je důležité, je skutečnost, že pokud se nejedná o výše uvedené výjimky, je fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti vždy považována za zaměstnance, a tudíž vzniká povinnost hradit zdravotní pojištění z těchto příjmů, a to i tehdy, pokud měsíční příjem nedosahuje 4 500 Kč (od roku 2025). To znamená například i tehdy, pokud jednatel pobírá měsíční odměnu dle § 6 odst. 1 písm. c) na základě smlouvy o výkonu funkce nebo příkazní smlouvy ve výši 4 499 Kč nebo nižší. Za příjmy ze závislé činnosti jsou považovány rovněž funkční požitky (kdo pobírá funkční požitky, viz § 6 odst. 10 ZDP). Opět pro účely zdravotního pojištění není rozhodující výše příjmu (funkčního požitku). Tyto osoby jsou považovány z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, neboť pobírají příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP.

Uvedené druhy příjmů nejsou uvedeny v § 5 zákona č. 48/1997 Sb. mezi příjmy, pro které je stanovena podmínka dosažení příjmu alespoň ve výši započitatelného příjmu.

Rozhodný příjem

Pojem „započitatelný příjem“, používaný pro účely zdravotního pojištění, je provázán s pojmem „rozhodný příjem“, který je používán v zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Z ustanovení § 6 zákona č. 187/2006 Sb. vyplývá, že rozhodný příjem byl stanoven od roku 2025 na částku 4 500 Kč, v návaznosti na Sdělení MPSV č. 308/2024 Sb.

Odlišně je stanovena částka pro osoby činné na základě dohody o provedení práce, kde až do roku 2024 pro účely účasti zaměstnance na zdravotním pojištění rozhodovalo, zda započitatelný příjem přesáhl hranici 10 000 Kč měsíčně, jak to vyplývalo z § 7a zákona o nemocenském pojištění. Od roku 2025 platí hranice 25 % průměrné mzdy (tj. 11 500 Kč) od roku 2025 hranice 12 000 Kč dle sdělení MPSV č. 396/2025 Sb.

Vybrané skutečnosti, které nemají vliv na výši započitatelného příjmu

Na výši započitatelného příjmu ve výši 4 500 Kč měsíčně, popřípadě ve výši 12 000 Kč měsíčně v případě dohody o provedení práce, nemá například vliv:

• Zda se jedná o osobu, za kterou platí zdravotní pojištění stát (např. starobní nebo invalidní důchodce, student, osoba na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku).

• Zda dotyčná osoba nevykonávala v příslušném měsíci práci z důvodu nemoci.

Rozhoduje tedy zejména:

- druh pracovněprávního či jiného vztahu,

- a pak ve vymezených případech skutečnost, zda skutečně dosažený příjem dosáhl nebo přesáhl započitatelný příjem, jak je uvedeno výše.

Příklad 35

Osoba, která je činná pro zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, nedosáhla v měsíci září 2026 příjem ve výši započitatelného příjmu (odměna z dohody nedosáhla výše 4 500 Kč). Postup: Dosažený příjem z dohody o pracovní činnosti nedosáhl započitatelného příjmu ve výši 4 500 Kč, nevznikla povinnost odvést z odměny pojistné na zdravotní pojištění [§ 5 písm. a) bod 5 zákona č. 48/1997 Sb.]. Pokud by však odměna z dohody o pracovní činnosti činila v roce 2026 měsíčně 4 500 Kč, pak by příjem už dosáhl výše započitatelného příjmu a odměna z takové dohody by podléhala zdravotnímu pojištění.

Příklad 36

Zaměstnavatel uzavřel v roce 2026 se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti, sjednaná odměna měla přesáhnout částku 4 500 Kč měsíčně. Zaměstnanec dosáhl za měsíc říjen odměnu z dohody ve výši 4 490 Kč, za měsíc listopad odměnu ve výši 5 800 Kč a za měsíc prosinec odměnu ve výši 4 500 Kč. Postup: Za měsíc říjen, kdy příjem z dohody o pracovní činnosti nedosáhl částky započitatelného příjmu ve výši 4 500 Kč, nevznikla povinnost odvést zdravotní pojištění. Za měsíc listopad však je nutné z odměny odvést zdravotní pojištění, protože odměna přesáhla částku 4 500 Kč měsíčně. Obdobně za měsíc prosinec je nutné z odměny odvést zdravotní pojištění, protože odměna dosáhla rozhodného příjmu ve výši 4 500 Kč.

Příklad 37

Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává pro družstvo práci a obdržel měsíční odměnu za měsíc říjen ve výši 4 500 Kč a za měsíc listopad ve výši 3 990 Kč. Postup: Za měsíc říjen, kdy příjem dosáhl alespoň částky 4 500 Kč, vznikla povinnost odvést zdravotní pojištění. Za měsíc listopad však není nutné z odměny odvést zdravotní pojištění, protože odměna nedosáhla rozhodné částky 4 500 Kč měsíčně.

3.4 Vznik a zánik veřejného zdravotního pojištění

Pravidla pro vznik a zánik veřejného zdravotního pojištění (§ 3)

Pravidla pro vznik a zánik veřejného zdravotního pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“) jsou uvedena v § 3 zákona č. 48/1997 Sb. Pro tyto účely je důležité, zda jde o osobu, která získala trvalý pobyt na území ČR, anebo tento trvalý pobyt nemá, avšak splňuje příslušné podmínky.

Zdravotní pojištění vzniká:

• dnem narození, pokud se jedná o osobu, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením,

• dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu, jedná-li se o osobu, která získala trvalý pobyt na území ČR povolením trvalého pobytu,

• dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, jde-li o osobu, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území ČR rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li aspoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území ČR nebo se na území ČR nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna,

• dnem nástupu do zaměstnání, jde-li o osobu bez trvalého pobytu na území ČR,

• v ostatních případech, jde-li osobu bez trvalého pobytu na území ČR, dnem uvedeným v § 3 zákona č. 48/1997 Sb. (například dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území ČR nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území ČR).

Zdravotní pojištění zaniká:

- smrtí pojištěnce,

- skončením trvalého pobytu na území České republiky,

- osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem ukončení zaměstnání,

- v ostatních případech dnem uvedeným v § 3 zákona č. 48/1997 Sb., jde-li o osobu bez trvalého pobytu na území České republiky (například dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území ČR, dnem zániku tohoto oprávnění nebo dnem, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou).

3.5 Povinnost platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění v případě pojištěnce, který je zaměstnancem, vzniká dnem nástupu do zaměstnání (§ 8 zákona č. 48/1997 Sb.). Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného na zdravotní pojištění za své zaměstnance vzniká rovněž dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání. Který den je považován pro tyto účely za „den nástupu do zaměstnání“, případně naopak, za „den ukončení zaměstnání“ je pak blíže definováno v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. Z příslušné poměrně široké škály možností je vhodné uvést jen ty nedůležitější pro podnikatelskou sféru:

- Zaměstnanec v pracovním poměru: V případě pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů se za den nástupu do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce. Za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

- Člen družstva: V případě členů družstev, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, pokud pro družstvo vykonávají práci, za kterou jsou jím odměňováni, se za den nástupu do zaměstnání považuje den započetí práce pro družstvo. Za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu.

- Dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce: V případě zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti se za den nástupu do zaměstnání považuje den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci. Za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně.

Zaměstnanec je povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěný. Obdobně má tuto povinnost v případě, pokud v době trvání zaměstnání zaměstnanec zdravotní pojišťovnu změní (§ 12 zákona č. 48/1997 Sb.). V případě úhrady penále zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec neoznámil nebo opožděně oznámil zaměstnavateli skutečnosti, které měl povinnost zaměstnavateli oznámit (například změnu zdravotní pojišťovny), zaměstnavatel má právo požadovat po tomto zaměstnanci nebo již bývalém zaměstnanci úhradu takového penále [§ 12 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.].

3.6 Plátce pojistného na veřejné zdravotní pojištění

Platí následující pravidla. Plátci pojistného na zdravotní pojištění jsou:

• zaměstnavatelé (odvádí pojistné za zaměstnance),

• stát (platí pojistné za určité osoby),

• pojištěnci, kterými jsou:

- zaměstnanci (jedná se o osoby, které splňují podmínky uvedené v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.),

- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),

- další osoby uvedené v § 5 zákona č. 48/1997 Sb. (osoby bez zdanitelných příjmů).

Zaměstnavatel
jako plátce pojistného

Zaměstnavatel je plátcem části pojistného na zdravotní pojištění:

• za své zaměstnance, s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. (dlouhodobý pobyt v cizině). Zaměstnavatel je plátcem části pojistného z příjmů ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání (viz také § 3 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., který stanoví, že do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnou příjmy ze závislé činnosti, zúčtované mu po skončení zaměstnání).

• Na základě § 8 odst. 4 není povinen platit pojistné na zdravotní pojištění pojištěnec po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, při splnění dalších podmínek uvedených v § 8 odst. 4. Za dlouhodobý pobyt v cizině se přitom považuje nepřetržitý pobyt delší 6 měsíců.

Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za celou řadu osob. Proto není účelné uvádět zde úplný výčet všech osob, za které je plátcem pojistného stát. Ve stručnosti lze uvést zejména následující skupiny osob:

- nezaopatřené děti, nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,

- poživatelé důchodu z důchodového pojištění, za poživatele důchodu je považován i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží,

- příjemci rodičovského příspěvku,

- ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění,

- uchazeči o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání,

- osoby osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě do 7 let věku, za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,

- osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území ČR podle zákona o dočasné ochraně cizinců (ovšem pozor, po uplynutí 90 dní se pro účely zdravotního pojištění považují za osoby s trvalým pobytem na území ČR, což představuje změnu v tom, že plátcem zdravotního pojištění přestává být stát, platí to pro osoby, které dovršily věk 18 let a současně nedovršily 65 let věku, z toho platí některé výjimky dle § 7 zákona č. 65/2022 Sb. tzv. „Lex Ukrajina“),

- příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu (předdůchod dle zákona o doplňkovém penzijním spoření), pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření (tj. první splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy a měsíční splátky jsou v neklesající výši),

- další specifické skupiny osob, uvedené v § 7 zákona č. 48/1997 Sb.

V případě, pokud jsou tyto osoby současně i zaměstnanci, pak zdravotní pojištění platí stát i zaměstnanec. Jinak řečeno, pokud se nejedná o případnou výjimku, pokud osoba, za kterou je plátcem zdravotního pojištění stát, má též příjmy ze zaměstnání, nepřichází tím o postavení, že za ni je plátcem zdravotního pojištění i nadále také stát.

Změny od roku 2026

Od roku 2026 se vypouští placení pojistného na zdravotní pojištění za rodiče pečující nejméně o dvě děti do 15 let. Stát bude toto pojistné platit za osoby osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě do 7 let věku. Současně se vypouští podmínka „celodenní péče“. Tuto podmínku nebylo možné dodržet při zkráceném úvazku. Dále již rodiče nebudou limitováni dobou, po kterou mohou být děti v předškolním zařízení (doposud pouze 4 hodiny denně). Ovšem pozor na podmínku, že pojištěnec (rodič), který má alespoň jedno dítě do 7 let a bude chtít toto hledisko uplatnit, aby nebylo nutné dodržet minimální vyměřovací základ, bude muset nejdříve tuto skutečnost ohlásit své zdravotní pojišťovně a poté ji také doložit svému zaměstnavateli.

Zaměstnavatelé budou ze skutečností rozhodných pro platbu státem povinně oznamovat pouze nástup na mateřskou a rodičovskou dovolenou za použití kódů „M“ v případě vzniku této skutečnosti. Z důvodu flexibilního čerpání rodičovské dovolené podle § 196 zákoníku práce nemusí zaměstnavatel od roku 2026 oznamovat změny vždy do 8 dnů při každé změně skutečnosti, ale souhrnně je ohlásí vždy po skončení měsíce nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc (tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce). Nově zaměstnavatel nemusí za zaměstnance oznamovat například přiznání nebo odebrání důchodu, péči o dítě do 7 let, studium do 26 let apod.

Bližší informace k těmto změnám lze nalézt například na webových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny www.vzp.cz.

3.7 Vyměřovací základ

Jaké příjmy se zahrnují
do vyměřovacího základu

Pravidla pro stanovení vyměřovacího základu pro zaměstnance jsou uvedena v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. následujícím způsobem:

Vyměřovacím základem zaměstnance je:

• úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a

• které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Novelou, provedenou na základě zákona č. 267/2014 Sb. od 1. 1. 2015 je pamatováno na případy, kdy zaměstnavatel odvádí daň z příjmů ze závislé činnosti v jiném státě EU než v ČR, ale podle příslušných koordinačních nařízení je povinen odvádět pojistné na zdravotní pojištění v ČR. Vzhledem k tomu, že příjmy zaměstnance nejsou v daném případě předmětem daně z příjmů fyzických osob v ČR, bez této právní úpravy by takový zaměstnanec neměl pro účely zdravotního pojištění příjmy, které by byly zahrnovány do vyměřovacího základu.

Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí:

- plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo

- předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo

- spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Splnění či naopak, nesplnění podmínky, že se jedná o „zúčtovaný příjem“, je významné například v případě, pokud zaměstnanec nedodrží podmínky pro daňovou podporu produktů spoření na stáří a v důsledku navracení této daňové podpory mu vznikne příjem ze závislé činnosti dle § 6, avšak tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 15b odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy výše uvedené, zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Výjimkou jsou případy, uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Viz následující odstavec „jaké příjmy snižují vyměřovací základ“.

Příklad 38

Zaměstnanec skončil pracovní poměr k 31. 12. 2025. Od ledna 2026 je mu však vypláceno měsíčně peněžité vyrovnání podle § 310 zákoníku práce (tzv. „konkurenční doložka“). Uvedené peněžité vyrovnání je pak zahrnováno do vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, protože se jedná o příjem, zúčtovaný zaměstnanci po skončení zaměstnání.

Jaké příjmy snižují
vyměřovací základ

Vyměřovací základ zaměstnance se snižuje o následující příjmy:

• náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

• odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

• věrnostní přídavek horníků,

• plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí 1 roku ode dne skončení zaměstnání,

• jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Novelou provedenou na základě zákona č. 267/2014 Sb. došlo ke sjednocení definice vyměřovacího základu stanoveného pro účely zdravotního pojištění s právní úpravou vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění, uvedenou v § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

S účinností od 1. 1. 2015 je zdůrazněno, že do vyměřovacího základu se nezahrnuje odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné při skončení pracovního, služebního a obdobného vztahu, na která vzniká nárok na základě zákona, nikoliv však ta plnění, která případně zaměstnavatel poskytuje dobrovolně a nazve je odstupným.

Novela zákoníku práce od 1. 6. 2025 přinesla významnou změnu v případě rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů, tedy například pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí (výpověď danou zaměstnavatelem dle § 52 písm. d) nebo pokud došlo k rozvázání pracovního poměru dohodou uzavřenou z téhož důvodu). V takovém případě se již nejedná o odstupné ve smyslu § 67 zákoníku práce, ale nově dle § 271ca o jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru. Tato náhrada zůstává jako dříve ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku a nahradila s účinností od 1. 6. 2025 dosavadní povinnost zaměstnavatele poskytovat v těchto případech odstupné.

Tato náhrada je hrazena ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Jedná se tedy v takovém případě o náhradu škody, což znamená, že nepodléhá odvodům na sociální pojištění ani odvodům na zdravotní pojištění. Podléhá však dani z příjmů, jak vyplývá z novelizovaného znění § 4 odst. 1 písm. d) bod 6 ZDP.

Pokud jde o náhrady škody, které se nezahrnují do vyměřovacího základu pro účely zdravotního pojištění, v zákoníku práce jsou povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody konkrétně popsány v části jedenácté hlavě III díl 5. Ustanovení § 269 zákoníku práce řeší povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Obdobně v případě vzniku nemoci z povolání. Jedná se tedy o náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a) a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 271b).

Výjimky

Zaměstnavatel zaměstnávající osoby
se zdravotním postižením:

• Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem dle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.:

- částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. (Jedná se o částku uvedenou v § 3c zákona č. 592/1992 Sb., konkrétně jde od 1. 1. 2025 o částku 15 749 Kč, a od 1. 1. 2026 je navýšena na částku 16 206 Kč (dle nařízení vlády č. 357/2025 Sb.).

- Podmínky vzniku nároku na invalidní důchod jsou uvedeny v § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Pracovní poměr uzavřený
podle cizích právních předpisů

• Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou:

- příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují:

» výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo

» škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem,

» příjmů, o které se snižuje vyměřovací základ zaměstnance, uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.

• Výše uvedená pravidla pro konstrukci vyměřovacího základu jsou uvedená v § 3 odst. 12 zákona č. 592/1992 Sb. pro zaměstnance s pracovním poměrem uzavřeným podle cizích právních předpisů.

Pozor!

Povinnost o stanovení minimálního vyměřovacího základu platí obdobně i pro zaměstnance v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních předpisů.

Příjem v cizí měně (§ 3 odst. 5)

• Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. To znamená, že v případě, pokud se jedná o zaměstnavatele, který je účetní jednotkou, použije se při přepočtu cizí měny na Kč kurz uplatněný v účetnictví, tj. denní kurz ČNB platný ke dni uskutečnění účetního případu, popřípadě pevný kurz ČNB, platný pro předem stanovené období (měsíc, čtvrtletí atd.). Uvedený postup přepočtu vyplývá z § 38 zákona o daních z příjmů a § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb.

• Kurz, který zaměstnavatel použil pro uvedený účel, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.

3.8 Sazby pojistného
a rozhodné období

Sazby pojistného

• Výše pojistného nadále i v roce 2026 činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období (§ 2 zákona č. 592/1992 Sb.).

• Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel (§ 9 zákona č. 48/1997 Sb.).

Rozhodné období

• Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je v případě zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí (§ 4). V případě OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok.

Pravidla pro zaokrouhlování

• Pojistné na zdravotní pojištění se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

• Měsíční vyměřovací základ se nezaokrouhluje.

• Pojistné z jedné třetiny, které hradí zaměstnanec, se nezaokrouhluje.

• Pojistné ze dvou třetin, které hradí zaměstnavatel, se nezaokrouhluje.

Příklad 39

Zaměstnanec za měsíc únor dosáhl hrubou mzdu ve výši 35 000 Kč. Tato částka je vyměřovacím základem pro zjištění výše pojistného na zdravotní pojištění. Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Pojistné je tedy ve výši 0,135 x 35 000 Kč = 4 725 Kč. Pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel. Zaměstnanec tedy hradí na pojistném částku 4 725 Kč / 3 = 1 575 Kč, zaměstnavatel hradí na pojistném částku 4 725 Kč / 3 x 2 = 3 150 Kč. Celkem 1 575 Kč + 3 150 Kč = 4 725 Kč.

Poznámka

Téměř stejný výsledek lze obdržet při výpočtu výše zdravotního pojištění způsobem: 4,5 % hradí zaměstnanec, 9 % hradí zaměstnavatel. Tento postup je však spojen s určitými nedostatky, pokud jde o určení výše pojistného z pohledu zaokrouhlování na celé Kč. Pojistné se totiž zaokrouhluje na celé Kč nahoru, avšak není stanoveno, že se takto mají zaokrouhlovat jednotlivé částky, vypočtené způsobem, kdy 4,5 % hradí zaměstnanec, 9 % hradí zaměstnavatel. Viz následující příklad.

Příklad 40

Zaměstnanec za měsíc březen dosáhl hrubou mzdu ve výši 29 512 Kč, která je současně i vyměřovacím základem pro zjištění výše pojistného na zdravotní pojištění. Výpočet: 4,5 % z částky 29 512 Kč = 1 328,04 Kč (po zaokrouhlení jde o částku 1 329 Kč), 9 % z částky 29 512 Kč = 2 656,08 Kč (po zaokrouhlení jde o částku 2 657 Kč). Součet obou částek je 3 986 Kč = 1 329 Kč + 2 657 Kč. Správná částka je však 13,5 % z částky 29 512 Kč = 3 984,12 Kč (po zaokrouhlení 3 985 Kč).

3.9 Minimální vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ je stanoven odlišně v závislosti na tom, zda jde o:

• zaměstnance,

• OSVČ,

• osobu bez zdanitelných příjmů,

• osobu, za kterou je plátcem pojistného stát.

Minimální vyměřovací základ v případě zaměstnance

Pro zaměstnance je minimální vyměřovací základ stanoven takto:

• Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, pokud není zákonem č. 592/1992 Sb. stanoveno jinak.

• Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda (v roce 2025 ve výši 20 800 Kč, od roku 2026 ve výši 22 400 Kč). Minimální výše pojistného tak v uvedeném případě v roce 2025 byla ve výši 2 808 Kč = 13,5 % z 20 800 Kč, a od roku 2026 vychází ve výši 3 024 Kč = 13,5 % z 22 400 Kč.

• Minimální vyměřovací základ zůstává roven minimální mzdě bez ohledu na to, zda zaměstnanci bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci. Od 1. 1. 2015 došlo k novelizaci příslušného ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. (viz znění platné do 31. 12. 2014) a v této souvislosti též ke zrušení ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., které se týkalo možnosti uzavření písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v případě, kdy zaměstnanec čerpá pracovní volno bez náhrady příjmu a zaměstnanec se zaváže uvedenou smlouvou zavazuje uhradit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající zdravotnímu pojištění, kterou má v dotyčné době povinnost hradit zdravotní pojišťovně za dotyčného zaměstnance jeho zaměstnavatel.

Pravidla pro doplatky na pojistném (§ 3 odst. 10)

• Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci.

• Pokud je vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ z důvodů překážek na straně organizace (zaměstnavatele) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Čerpání pracovního volna

V případě, kdy zaměstnanec čerpá pracovní volno (bez náhrady příjmu), může nastat rovněž situace, kdy je nutné řešit odvod zdravotního pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu (s výjimkou zaměstnanců, pro které minimální vyměřovací základ neplatí). V případě, pokud zaměstnanec bude čerpat celý kalendářní měsíc neplacené pracovní volno, odvede prostřednictvím zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu.

Pokud bude trvat pracovní volno jen po část měsíce a příjem zaměstnance dosáhne minimálního vyměřovacího základu, pojistné bude uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud však bude dosažený příjem nižší, než je minimální vyměřovací základ, uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele pojistné z dosaženého příjmu (na částce se podílí zaměstnanec i zaměstnavatel), a rovněž pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu (toto pojistné hradí pouze zaměstnanec).

Příklad 41

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu. Jeho příjem ze závislé činnosti, který se zahrnuje do vyměřovacího základu, dosáhl za příslušný měsíc roku 2026 částky 7 800 Kč. Zaměstnanec nepatří mezi osoby, na které se nevztahuje povinnost stanovit minimální vyměřovací základ. Vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, avšak nikoliv z důvodů na straně zaměstnavatele.

Postup výpočtu: Pojistné z vyměřovacího základu: 0,135 x 7 800 Kč = 1 053 Kč. Jednu třetinu (1 053 Kč / 3 = 351 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 053 Kč / 2 x 3 = 702 Kč) hradí zaměstnavatel. Dále zaměstnanec doplatí pojistné do minimálního vyměřovacího základu, tj. 13,5 % z částky 14 600 Kč, tj. pojistné ve výši 1 971 Kč. Výpočet: 22 400 Kč – 7 800 Kč = 14 600 Kč. Celkem bude zdravotní pojišťovně odvedeno pojistné ve výši 3 024 Kč, z toho zaměstnavatel hradí 702 Kč, zaměstnanec hradí částku ve výši 2 322 Kč = 351 Kč + 1 971 Kč. Částku 2 322 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci z jeho příjmu (hrubé mzdy).

Příklad 42

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu ve výši 40 500 Kč. Z důvodů na straně zaměstnavatele však dosáhl za měsíc říjen 2026 příjem ze závislé činnosti jen ve výši 14 800 Kč. Důvodem byl nedostatek zakázek, zaměstnavatel nemohl přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby (§ 209 zákoníku práce). Zdravotní pojištění je nutné odvést z minimálního vyměřovacího základu, a představuje částku 3 024 Kč (22 400 Kč x 0,135). Zaměstnanci bude strženo pojistné z vyměřovacího základu ve výši 14 800 Kč x 0,135 / 3 = 666 Kč. Pojistné, které odvede zaměstnavatel, se skládá ze dvou částek. První částka je vypočtena z vyměřovacího základu, kterým je dosažený příjem zaměstnance, tj. částka 14 800 Kč x 0,135 / 2 x 3 = 1 332 Kč. Druhá částka je doplatek ve výši 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem a vyměřovacím základem, tj. částka 0,135 x (22 400 Kč – 14 800 Kč) = 1 026 Kč. Zaměstnavatel tedy uhradí částku ve výši 2 358 Kč = 1 332 Kč + 1 026 Kč, zaměstnanci strhne částku 666 Kč, celkem bude na účet zdravotní pojišťovny odvedena částka 3 024 Kč = 2 358 Kč + 666 Kč.

Minimální vyměřovací základ neplatí v následujících případech

Jak již bylo uvedeno, existují výjimky z pravidla, kdy i v případě, že se jedná o zaměstnance, není pro takovou osobu stanoven minimální vyměřovací základ.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.):

• s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu (§ 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením),

• která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

• která současně vedle zaměstnání je osobou samostatně výdělečnou činnou a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),

• za kterou je plátcem pojistného stát (jedná se o osoby uvedené v § 7 zákona č. 48/1997 Sb.),

• která je pouze příjemcem odměny pěstouna.

Pozor!

Další podmínkou je, že výše uvedené skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). To samozřejmě ale neznamená, že zaměstnanec by musel pracovat po kalendářní měsíc, důležité je, aby výše uvedené skutečnosti trvaly po celý měsíc (například že plátcem pojistného je stát po celý kalendářní měsíc).

Od 1. 1. 2026 dochází na základě novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 289/2085 Sb.) ke změně podmínek, za kterých stát hradí zdravotní pojištění za osoby pečující o děti. Dosavadní kategorie „osoba pečující o dvě a více dětí mladších 15 let“ je k 31. 12. 2025 zrušena.

Od 1. 1. 2026 bude stát hradit zdravotní pojištění za osoby, které:

- osobně a řádně pečují alespoň o 1 dítě do 7 let věku,

- a nejsou současně na mateřské nebo rodičovské dovolené, ani nepobírají rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství.

Pojištěnec je však povinen tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Nárok vzniká nejdříve dnem doručení uvedeného oznámení zdravotní pojišťovně (§ 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb.).

Současně jsou zrušena některá omezení pro vznik nároku na zařazení do této kategorie státních pojištěnců. Končí například maximální stanovená délka pobytu dítěte ve školce nebo zákaz příjmů ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.

Podmínkou pro zařazení mezi státní pojištěnce na základě péče o dítě je, že se jedná o osobní a řádnou péči, kdy dítě není svěřeno do péče jiné osoby, a to ani z rodiny. Nebude již platit omezení pro pobyt dítěte v jeslích, mateřské nebo základní škole, tudíž dítě předškolního věku bude moci být v těchto zařízeních i delší dobu než 4 hodiny denně a dítě chodící do školy bude moci navštěvovat školní družinu. Podmínkou ale zůstává, že dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem (například stacionáře, ústavní zařízení). Nově může mít také rodič nebo pečující osoba příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.

Pro doplnění lze uvést, že stát platí za své pojištěnce od 1. 1. 2025 částku 2 127 Kč z vyměřovacího základu 15 749 Kč a od roku 2026 částku 2 188 Kč z vyměřovacího základu 16 206 Kč (nařízení vlády č. 357/2025 Sb.).

V případě, že se jedná o výše uvedenou výjimku, pak vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem. Uvedené je možné vysvětlit s pomocí následujícího příkladu.

Příklad 43

Zaměstnavatel zaměstnal na dohodu o pracovní činnosti v době od 1. března do 31. března starobního důchodce. Hrubý příjem z dohody o pracovní činnosti byl dosažen ve výši 16 200 Kč. Starobní důchodce byl v době od 21. března do 31. března nemocen a nepracoval. Postup: Starobní důchodce je pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance, příjem z dohody o pracovní činnosti je vyšší než rozhodný příjem ve výši 4 500 Kč měsíčně. Vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění je ve výši 16 200 Kč. Starobní důchodce patří mezi osoby, za které je plátcem zdravotního pojištění stát (§ 7 zákona č. 48/1997 Sb.). Znamená to, že v daném případě, kdy vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, nebude vyměřovacím základem minimální vyměřovací základ, ale skutečně dosažený příjem ve výši 16 200 Kč, ze kterého zdravotní pojišťovně bude odvedeno celkem zdravotní pojištění ve výši 2 187 Kč, z toho částka 729 Kč (1/3 z 2 187 Kč) bude stržena zaměstnanci.

Obdobně by se v uvedeném případě postupovalo, pokud by zaměstnavatel zaměstnal například studenta, ženu na mateřské či rodičovské dovolené, osobu, která je příjemcem rodičovského příspěvku, invalidního důchodce atd. Všechny uvedené osoby patří mezi osoby, za které platí zdravotní pojištění stát.

Výčet osob uvedený v příkladu je jen ilustrativní, pro jejich úplný výčet je nutné se obeznámit s ustanovením § 7 zákona č. 48/1997 Sb. Jejich výčet lze rovněž nalézt na webových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny www.vzp.cz, pod odkazem „státní pojištěnci“, případně pod odkazem www.vzp.cz/platci/informace/stat.

Kdy se minimální vyměřovací základ poměrně snižuje (§ 3 odst. 9)

Od výše uvedené výjimky, kdy pro zaměstnance není stanoven minimální vyměřovací základ, je nutné odlišit situace, kdy se minimální vyměřovací základ poměrně snižuje. Jedná se o následující situace.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

• zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

• zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (blíže viz § 191 zákoníku práce nebo kapitolu „náhrada mzdy při překážkách v práci“)

• zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou:

- s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 329/2011 Sb.),

- která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

Lze jen připomenout, že od 1. 1. 2026 patří mezi státní pojištěnce osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku, pokud učinili příslušné oznámení zdravotní pojišťovně (takovou osobou však může být vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).

Příklad 44

Zaměstnanec nastoupil do práce dne 17. května. Za odpracované dny obdržel mzdu ve výši 8 000 Kč. Zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc. Znamená to, že minimální vyměřovací základ se poměrně snižuje, a to v závislosti na počtu kalendářních dní trvání zaměstnání. V daném případě zaměstnání trvalo v květnu 15 kalendářních dní, měsíc květen má 31 kalendářních dnů. Minimální vyměřovací základ se snižuje na částku: 22 400 Kč / 31 x 15 = 10 838,71 Kč. Vyměřovací základ zaměstnance (8 000 Kč) je nižší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu (10 838,71 Kč). Zdravotní pojištění musí být odvedeno celkem ve výši 0,135 x 10 838,71 Kč = 1 463,23 Kč (po zaokrouhlení 1 464 Kč). Dvě třetiny z vyměřovacího základu hradí zaměstnavatel (8 000 Kč x 0,135 / 3 x 2 = 720 Kč), jednu třetinu hradí zaměstnanec (8 000 Kč x 0,135 / 3 = 360 Kč). Zaměstnanec dále uhradí 13,5 % z rozdílu mezi poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu a vyměřovacího základu, tj. částku ve výši 0,135 x (10 838,71 Kč – 8 000 Kč) = 383,23 Kč, tj. 384 Kč. Celkem bude na účet zdravotní pojišťovny odvedena částka 1 464 Kč = 720 Kč + 360 Kč + 384 Kč.

Příklad 45

Zaměstnanec onemocněl dne 3. března 2026 a byl v dočasné pracovní neschopnosti až do 29. března. Dočasná pracovní neschopnost je z pohledu zákoníku práce „důležitou osobní překážkou v práci“. Minimální vyměřovací základ za měsíc březen se tedy poměrně snižuje v závislosti na počtu kalendářních dnů. Jedná se o dny 1. a 2. březen, 30. a 31. březen, kdy zaměstnanec nebyl v dočasné pracovní neschopnosti. Výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu za měsíc březen: 22 400 Kč / 31 x 4 = 2 890,32 Kč. Pojistné na zdravotní pojištění musí být odvedeno ve výši 13,5 % z 2 890,32 Kč. Výpočet: 0,135 x 2 890,32 Kč = 390,19 Kč (po zaokrouhlení jde o 391 Kč).

Pokud tedy zaměstnanec dosáhl za měsíc březen příjem ze závislé činnosti, který se zahrnuje do vyměřovacího základu, například ve výši 2 000 Kč, bude nutné doplatit částku ve výši 13,5 % z rozdílu 2 890,32 Kč – 2 000 Kč = 890,32 Kč. Zaměstnavatel tedy uhradí částku 0,135 x 2 000 Kč / 3 x 2 = 180 Kč, zbývající částka 175 Kč (výpočet: 211 Kč = 391 Kč – 180 Kč) bude stržena zaměstnanci. Celkem bude zdravotní pojišťovně odvedena částka 391 Kč = 180 Kč + 211 Kč.

Obdobný výsledek vychází pří výpočtu 2 000 Kč x 0,135 / 3 + 890,32 Kč x 0,135 = 211 Kč (po zaokrouhlení na Kč).

Poznámka

Zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy za podmínek uvedených v § 192 zákoníku práce. Nemocenská a náhrada mzdy však patří mezi příjmy, které jsou od daně z příjmů osvobozené při splnění podmínek uvedených v 4 odst. 1 písm. g) a § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Příjmy osvobozené od daně z příjmů se nezahrnují do vyměřovacího základu pro účely zdravotního pojištění.

Souběh příjmů

V praxi mohou nastat situace, kdy zaměstnanec ve stejném kalendářním měsíci dosahuje souběžně několik příjmů a jedná se o zaměstnance, pro kterého platí minimální vyměřovací základ. Pozornost je vhodné zaměřit zejména na následující situace:

1) Zaměstnanec dosahuje příjem současně od dvou zaměstnavatelů.

2) Zaměstnanec dosahuje příjem v zaměstnání a současně jako OSVČ.

Pro účely další analýzy bude nyní předpokládáno, že se nejedná o příjem z dohody o provedení práce, kde rozhodujícím faktorem pro účast na zdravotním pojištění je od roku 2026 částka ve výši 12 000 Kč měsíčně.

V případě, pokud zaměstnanec dosahuje příjem současně od dvou zaměstnavatelů, mohou se vyskytnout například tyto možnosti:

a) Příjem od obou zaměstnavatelů je vyšší než minimální vyměřovací základ. Zdravotní pojištění se odvede z obou příjmů, z vyměřovacího základu, ve výši 13,5 %.

b) Příjem od jednoho zaměstnavatele je vyšší než minimální vyměřovací základ, příjem od druhého zaměstnavatele je nižší než minimální vyměřovací základ. V případě příjmu, který je nižší než minimální vyměřovací základ, nemusí dotyčný zaměstnavatel dopočítávat příslušnou částku do výše minimálního vyměřovacího základu. Předpokladem však je, že má potvrzení od zaměstnavatele, u kterého je za zaměstnance odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

c) Příjem od obou zaměstnavatelů je nižší než minimální vyměřovací základ, jejich úhrn v kalendářním měsíci je však vyšší než minimální vyměřovací základ. V uvedeném případě každý ze zaměstnavatelů odvede zdravotní pojištění ze skutečné výše příjmu, avšak musí mít každý z nich doloženo od druhého zaměstnavatele, že je dodržován minimální vyměřovací základ za příslušný kalendářní měsíc.

d) Příjem od obou zaměstnavatelů je nižší než minimální vyměřovací základ, jejich úhrn v kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ. V uvedeném případě jeden ze zaměstnavatelů, kterého si zaměstnanec zvolí, provede dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

Pozor!

K tomuto lze ještě doplnit toto upozornění: Uvedené situace souběhu příjmů od dvou zaměstnavatelů jsou po praktické stránce komplikovány tím, že zaměstnanec sice předloží jednomu zaměstnavateli potvrzení od druhého zaměstnavatele, že za něho odvádí zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, avšak v průběhu následujících měsíců dojde k tomu, že zaměstnanec pro tohoto druhého zaměstnavatele přestane pracovat a prvnímu zaměstnavateli tuto skutečnost nenahlásí včas, anebo dokonce vůbec. Což samozřejmě přináší problém s nedodržením výše pojistného z minimálního vyměřovacího základu.

V případě souběhu příjmů ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti mohou nastat tyto situace:

a) Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání. Pak z příjmu ze zaměstnání musí být odvedeno zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. U samostatné výdělečné činnosti nemusí pak jako OSVČ odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu (§ 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.) a nemusí platit zálohy (§ 8 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.).

b) Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost. Pak jako OSVČ odvádí zálohy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V zaměstnání odvádí zaměstnavatel zdravotní pojištění ze skutečné výše příjmů, bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Rovněž v tomto případě je nutné, aby zaměstnanec včas oznámil zaměstnavateli změnu, pokud ukončil nebo přerušil svoji samostatnou výdělečnou činnost a přestal odvádět zálohy na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu jako OSVČ. V opačném případě to má za následek nedodržení odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu u zaměstnavatele.

3.10 Maximální vyměřovací základ

Jak vyplývá z novely zákona č. 592/1992 Sb., provedené zákonem č. 267/2014 Sb., příslušná ustanovení § 3 zákona č. 592/1992 Sb., týkající se maximálního vyměřovacího základu jsou od 1. 1. 2015 zrušena.

3.11 Povinnosti zaměstnavatele

Oznamovací povinnost

Zaměstnavatelé mají zákonem uloženu oznamovací povinnost. Za její nesplnění mohou být pokutováni. Oznamovací povinnost vůči zdravotním pojišťovnám vyplývá zejména:

• z ustanovení § 25 zákona č. 592/1992 Sb.,

• z ustanovení § 10 zákona č. 48/1997 Sb.,

• nařízení vlády č. 201/2010 Sb. (v případě pracovních úrazů).

Veškerá oznámení se provádějí v příslušné lhůtě (do 8 dnů, pokud zákon nestanoví jinak) od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, a vždy na formulářích k tomu určených.

POZOR!

Od 1. 1. 2026 dochází k určitým změnám, mezi něž patří mimo jiné povinnost zaměstnavatele činit příslušná podání vůči zdravotní pojišťovně pouze elektronicky. Jedná se o přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (PPZ) a hromadná oznámení zaměstnavatele (HOZ).

Blíže k tomu jsou uvedeny informace v novelizovaném znění § 25 zákona č. 592/1992 Sb. anebo na webových stránkách například Všeobecné zdravotní pojišťovny www.vzp.cz.

Oznamovací povinnosti lze rozdělit na:

- oznámení údajů, které se týkají zaměstnavatele (viz například § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb.),

- oznámení údajů, které se týkají zaměstnance (viz například § 10 zákona č. 48/1997 Sb.),

- oznámení údajů, které se týkají vyměřovacích základů zaměstnanců a výše pojistného (viz § 25 odst. 3 a 4 zákona č. 592/1992 Sb.),

- oznámení údajů, které sděluje zaměstnanec zaměstnavateli nebo zdravotní pojišťovně (viz například § 10 odst. 2, 4 až 9 zákona č. 48/1997 Sb.).

Přihláška zaměstnavatele

Při plnění oznamovací povinnosti je zaměstnavatel povinen sdělit (§ 25 zákona č. 592/1992 Sb.):

V případě, pokud je zaměstnavatelem právnická osoba:

- obchodní název,

- právní formu právnické osoby,

- sídlo,

- identifikační číslo osoby,

- číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného.

V případě, pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též:

• jméno, příjmení,

• rodné číslo,

• adresu trvalého bydliště.

Výše uvedené údaje sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pomocí formuláře „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“. Na tomto formuláři je nutné v případě přihlášení zaškrtnout křížkem políčko „přihlášení“. Na tomto formuláři se oznamují také veškeré změny výše uvedených údajů týkajících se zaměstnavatele, a to do osmi dnů od jejich zjištění. V tomto případě se na uvedeném formuláři zaškrtne políčko „změna“. Dále zaměstnavatel oznamuje ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace (§ 25 odst. 2).

Uvedený formulář je možné nalézt na internetových stránkách příslušné zdravotní pojišťovny (například v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny na internetové stránce www.vzp.cz, pod odrážkou „Plátci“ a „Formuláře“). Povinnost vydávat příslušné tiskopisy potřebné k hlášení údajů vyplývá pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu z ustanovení § 28 zákona č. 592/1992 Sb.

Jak vyplývá z výše uvedeného formuláře, při přihlašování sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kromě jiného též svoji desetimístnou identifikaci. Číslo zaměstnavatele má tvar IČaa. Číslo zaměstnavatele (přesněji řečeno číslo plátce pojistného) tedy tvoří jeho identifikační číslo (IČ) a dvoumístné číslo „aa“, které hraje významnou roli pro identifikaci v případě, pokud má zaměstnavatel více mzdových účtáren.

Pokud má zaměstnavatel pouze jedinou mzdovou účtárnu je číslo „aa“ rovno „00“. Jinak se může pohybovat číslo „aa“ v rozmezí intervalu „01“ až „99“, v závislosti na počtu mzdových účtáren, které má daný zaměstnavatel. V případech, kdy zaměstnavatel nemá IČ, přiděluje číslo IČ sama zdravotní pojišťovna.

Od 1. 1. 2024 došlo v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů ke zrušení institutu „plátcových pokladen“.

Oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání (§ 10)

Oznamovací povinnost zaměstnavatele, pokud jde o údaje týkající se zaměstnance, je popsána v § 10 zákona č. 48/1997 Sb.

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:

• nástupu zaměstnance do zaměstnání,

• ukončení zaměstnání,

• nástupu zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání v případě osoby, která nemá trvalý pobyt na území ČR,

• změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,

Dále je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně:

• skutečnosti rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné za osoby na mateřské nebo na rodičovské dovolené, a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Změny od roku 2026:

• Nově zaměstnavatel již nemusí za zaměstnance oznamovat zdravotní pojišťovně přiznání nebo odebrání důchodu, příjem rodičovského příspěvku, péči o dítě do 7 let, studium do 26 let apod.

• Kategorie L, za kterou platí zdravotní pojištění stát: V případě péče o dítě do 7 let věku (do 31. 12. 2025 péče o dvě děti do 15 let věku) tuto skutečnost oznamuje pojištěnec (zaměstnanec) zdravotní pojišťovně písemně sám, a zároveň je nutné, aby toto oznámení učinil včas, protože nelze nárok na evidenci v této kategorii pojištěnce oznamovat zpětně. Nárok vzniká až ode dne následujícího po doručení, takže v případě, pokud jde o například o červen 2026, je nutné tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně již v květnu 2026.

Dohody o provedení práce a pracovní činnosti

V případě, že se jedná o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci veřejného zdravotního pojištění podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 6. Tuto změnu přinesla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění provedená s účinností od 1. 1. 2025 zákonem č. 163/2024 Sb., kterým byl novelizován příslušný § 10, upravující oznamovací povinnosti plátců zdravotního pojištění. Další výše uvedené změny týkající se oznamovací povinnosti přinesla novela provedená zákonem č. 289/2025 Sb., s účinností od 1. 1. 2026.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel následující údaje o zaměstnanci:

• jméno, příjmení,

• trvalý pobyt,

• rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce,

• v případě, jde-li o cizince, který nemá trvalý pobyt, se sděluje adresa místa pobytu.

Oznamovací povinnost vyplývající z § 10 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění plní zaměstnavatel pomocí formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (HOZ), a to při použití dohodnutých kódů. Například

Nástup do zaměstnání:

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání.

Kód „P“ se použije při nástupu zaměstnance s trvalým pobytem na území ČR do zaměstnání nebo zaměstnance s dlouhodobým pobytem, který má již přiděleno číslo pojištěnce. Při ukončení zaměstnání se použije kód „O“.

Co je považováno za „den nástupu zaměstnance do zaměstnání“ stanoví § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění.

Další povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně (§ 25)

Na základě § 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. je zaměstnavatel zejména povinen:

• Nejpozději v den splatnosti pojistného dle § 5 (tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného zaměstnavatele (PPZ), který obsahuje:

- údaj o typu přehledu (označí se křížkem, zda se jedná o „řádný“),

- identifikaci zaměstnavatele,

- za jaké období je Přehled podáván, ve tvaru „MM/RRRR“,

- součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny,

- celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny (tzn. 13,5 % z vyměřovacího základu každého zaměstnance nebo bývalého zaměstnance, pojištěného u dané zdravotní pojišťovny, zaokrouhleno na Kč směrem nahoru),

- počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují, pojištěných u dané zdravotní pojišťovny. Do počtu zaměstnanců se zahrnují i zaměstnanci, kterým nebyl v měsíci, za který se Přehled podává zúčtován žádný příjem nebo nebyl stanoven vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění (nemoc, pracovní volno bez náhrady příjmů, mateřská dovolená). V případě, pokud má zaměstnanec u zaměstnavatele více vztahů, ze kterých mu plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů, zahrnuje se do počtu jen jedenkrát. Do počtu zaměstnanců se nezahrnují bývalí zaměstnanci, kterým byl v příslušném měsíci zúčtován nějaký příjem.

• Platit a odvádět pojistné na zdravotní pojištění, z toho dvě třetiny hradí zaměstnavatel, jednu třetinu hradí zaměstnanec (§ 9 zákona č. 48/1997 Sb.). Zaměstnavatelem je pojistné na zdravotní pojištění odváděno na účet zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou dlouhodobě v cizině a postupují podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.

• Vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného.

• Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny je povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.

Jak vyplývá z výše uvedeného, zaměstnavatel je povinen předat příslušným zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci, tzv. „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ nejpozději v den splatnosti pojistného, to znamená nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Uvedený formulář lze nalézt na internetových stránkách příslušné zdravotní pojišťovny (například v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny na internetové stránce www.vzp.cz, pod odrážkou „Plátci“ a „Formuláře“).

Pokud jde o změny údajů, na již předaném přehledu o platbách pojistného, je zaměstnavatel povinen je ohlásit do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl, a to prostřednictvím opravného přehledu o platbách pojistného.

Odhlášení zaměstnavatele (§ 25)

Na základě § 25 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. má zaměstnavatel rovněž oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně v případě ukončení činnosti, zrušení organizace nebo jejího vstupu do likvidace. Pro tyto případy použije zaměstnavatel rovněž formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“, kde zaškrtne křížkem políčko „odhlášení“.

Přechod zaměstnanců
k jinému zaměstnavateli

Samozřejmě mohou nastat situace, kdy všichni zaměstnanci přecházejí k novému zaměstnavateli. Jako příklad lze uvést přeměny obchodních korporací podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (přeměnou se rozumí například fúze nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva). V takovém případě postupuje každý zaměstnavatel při plnění své oznamovací povinnosti opět podle § 25 zákona č. 592/1992 Sb. a § 10 zákona č. 48/1997 Sb.:

• bývalý zaměstnavatel:

- odhlásí zaměstnance u zdravotních pojišťoven ke dni skončení pracovního poměru (pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele), splní tak svoji oznamovací povinnost podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb.,

- o ukončení činnosti informuje zdravotní pojišťovnu (pomocí formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele), splní tak svoji oznamovací povinnost podle § 25 zákona č. 592/1992 Sb.,

• nový zaměstnavatel:

- přihlásí se jako zaměstnavatel – plátce pojistného u všech zdravotních pojišťoven, jejichž pojištěnce zaměstnává (pomocí formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele), splní tak svoji oznamovací povinnost podle § 25 zákona č. 592/1992 Sb.,

- přihlásí zaměstnance u příslušných zdravotních pojišťoven (pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele), splní tak svoji oznamovací povinnost podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb.

Povinná elektronická forma

Od 1. 1. 2026 dochází k novele zákona č. 592/1992 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., kterou se zavádí povinnost zaměstnavatele činit příslušná podání pouze elektronickou formou, a to datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovených příslušnou zdravotní pojišťovnou. Jedná se například o následující podání:

- přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (PPPZ),

- hromadné oznámení zaměstnavatele (HOZ),

- další povinná hlášení či podání.

Uvedená povinnost vyplývá z novely provedené zákonem č. 289/2025 Sb., kterým byly novelizovány příslušná ustanovení zákonů č. 592/1992 Sb. a č. 48/1997 Sb. Konkrétně se jedná o novelizované znění § 25 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Zdravotní pojišťovny tedy budou akceptovat výhradně elektronicky doručená podání. Zaměstnavatelé mohou k elektronické komunikaci se zdravotní pojišťovnou:

- použít portál zdravotní pojišťovny (například VZP Point v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo eKomunikace v případě ZPMV ČR) nebo

- použít datovou schránku.

Hlášení pracovních úrazů

Zaměstnavatel má též oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně v případě pracovního úrazu, podrobněji k této povinnosti viz § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech od 1. 1. 2026 (nařízení vlády č. 201/2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu bylo zrušeno k 31. 12. 2025).

POZOR!

Od 1. 1. 2026 budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky. Portál je dostupný přes odkaz www.suip.cz, případně na odkazu: http://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Zaměstnavatelé se do portálu přihlásí pomocí elektronické identity, vyplní a odešlou hlášení a záznam o úrazu a mají také možnost si data ukládat, tisknout nebo aktualizovat.

Pokuta za nesplnění
oznamovací povinnosti

Za nesplnění oznamovací povinnosti uvedené v § 25 zákona č. 592/1992 Sb. může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti (§ 26).

Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Za nesplnění oznamovací povinnosti uvedené v § 10 zákona č. 48/1997 Sb. může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pokutu zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč.

3.12 Splatnost a odvod pojistného

Splatnost pojistného

• Pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce (§ 5 zákona č. 592/ 1992 Sb.).

• Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce.

Splatnost pojistného tedy nezávisí na dni, který je určen zaměstnavatelem pro výplatu mezd.

Odvod pojistného

• Zaměstnavatel odvádí:

- část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance,

- současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.

• Pojistné se odvádí na účet zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění, u níž je pojištěnec pojištěn.

Den platby pojistného

Za den platby pojistného se považuje:

• V případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny. Za den platby pojistného se nepovažuje den, kdy bylo provedeno odepsání z účtu plátce pojistného.

• V případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.

• V případě platby poštovní poukázkou (složenkou) je Česká pošta povinna předat platbu poskytovali platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do 2 pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal.

Penále (§ 18)

• V případě, pokud pojistné na zdravotní pojištění nebylo zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo zaplaceno v nižší částce, je plátce pojistného (zaměstnavatel) povinen zaplatit penále, které se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení (novelou provedenou zákonem č. 286/2021 Sb., bylo od 1. 1. 2022 zrušeno stanovení penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení).

• Penále se nepřepíše v případě, pokud nepřesáhne v úhrnu 100 Kč za 1 kalendářní rok.

• Chyby při platbách: V případě, pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud byla platba poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě. Penále se však nepředepíše za podmínky, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, avšak pod nesprávným variabilním symbolem (§ 18 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb.).

3.13 Cizinci a zdravotní pojištění

Vstupem ČR do Evropské unie, tzn. dnem 1. května 2004, nabyly pro účely veřejného zdravotního pojištění na významu následující právní normy:

- nařízení Rady EHS č. 1408/71, o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství,

- nařízení Rady č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Uvedenými nařízeními se do 30. dubna 2010 řídily všechny státy EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarsko.

Po 1. květnu 2010 se státy EU řídí novými nařízení Rady, a to konkrétně:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

S účinností od 1. 4. 2012 jsou tato nařízení platná i vůči občanům a institucím ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 se jejich působnost rozšířila též na Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Uvedená nařízení jsou přímo platná ve všech státech EU a mají přednost před tuzemskými právními předpisy. Jejich konsolidovaná znění lze nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz, pod odkazem „Zahraniční vztahy a EU“, „Evropská unie“, „Právní předpisy ES v gesci MPSV“, „Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci EU“.

Bližší informace k problematice zdravotní péče v EU lze nalézt na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví www.mzcr.cz, pod odkazem „Mezinárodní vztahy a EU“, „Evropská unie“, „Zdravotní péče v EU“.

Pokud jde o zdravotní pojištění cizinců, platí následující zásady:

• Cizinci s trvalým pobytem v ČR. Na základě § 2 zákona č. 48/1997 Sb., je zdravotně pojištěna každá osoba s trvalým pobytem v ČR. To znamená i cizinec, pokud podle výše zmíněných nařízení Rady nepodléhá právním předpisům jiného státu EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Zdravotní pojištění vzniká cizincům získáním trvalého pobytu na území ČR a zaniká ukončením trvalého pobytu na území ČR, případně úmrtím nebo prohlášením za mrtvého. Cizinci s trvalým pobytem na území ČR mají ve zdravotním pojištění stejná práva a povinnosti jako občané ČR s trvalým pobytem na území ČR.

• Cizinci bez trvalého pobytu v ČR.

V případě cizince ze zemí mimo EU, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko, může být na území ČR tato osoba zdravotně pojištěna v případě, že je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, nebo v případě, pokud splní podmínky uvedené ve výše uvedených nařízeních Rady (například v případě, pokud je nezaopatřeným rodinným příslušníkem živitele pojištěného v rámci českého systému veřejného zdravotního pojištění), případně je občanem jednoho ze států, se kterými má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, která upravuje i oblast zdravotního pojištění, seznam těchto smluv lze nalézt na internetových stránkách www.cmu.cz, pod odkazem „Mezinárodní smlouvy“).

V případě cizince ze zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska bez trvalého pobytu v ČR, je tato osoba účastna zdravotního pojištění v případě zaměstnání (zaměstnanec zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR), nebo pokud splní příslušná kritéria uvedená ve výše zmíněných nařízeních Rady (nezaopatření rodinní příslušníci osoby z EU, která v ČR pracuje atd.). Při čerpání lékařsky nezbytné péče v ČR jsou občané z uvedených zemí povinni se prokazovat Evropským průkazem zdravotního pojištění (European Health Instance Card – zkratka EHIC), případně Potvrzením dočasně nahrazujícím průkaz EHIC.

Obdobně jako v případě ostatních zaměstnanců je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně vznik i zánik účasti ve zdravotním pojištění v případě cizince, který nemá trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojišťovna pak vystaví cizinci příslušný zdravotní průkaz.

Uprchlíci z Ukrajiny
a zdravotní pojištění

Právní předpisy

Dne 21. 3. 2022 byly ve Sbírce zákonů zveřejněny 3 zákony související s přílivem uprchlíků z Ukrajiny a upravující mimo jiné jejich zaměstnávání. Jedná se o konkrétně o zákony č. 65/2022 Sb. č. 66/2022 Sb., a č. 67/2022 Sb. Na základě § 2 zákona č. 65/2022 Sb. je občanům Ukrajiny, kteří prchají před válkou, od 31. 3. 2022 udělována tzv. „dočasná ochrana“. Dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území ČR podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.

Z pohledu zdravotního pojištění jsou nejdůležitějšími ustanovení § 7 a § 8 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace a navazující ustanovení zákona č. 48/1997 Sb.:

• Cizinec (uprchlík z Ukrajiny), kterému byla udělena dočasná ochrana, se od dne udělení dočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Stává se tak pojištěncem, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu. Po praktické stránce to znamená, že patří mezi osoby, za které je plátcem zdravotního pojištění stát. Z tohoto pravidla pak platí níže uvedené výjimky.

• V případě, pokud se jedná o uprchlíka z Ukrajiny, který dovršil 18 let věku a současně nedovršil 65 let věku, se po uplynutí 90 dnů ode dne udělení dočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění již považuje za osobu s trvalým pobytem na území ČR. Znamená to, že se uvedený cizinec (uprchlík z Ukrajiny) považuje za osobu, za kterou platí zdravotní pojištění stát, pouze po dobu 90 dnů. Pak již musí řešit, jak bude hrazeno jeho zdravotní pojištění (například tím, že nastoupí do zaměstnání).

• V případě, že je jako uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce, pak za něj hradí zdravotní pojištění stát [§ 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb.].

• Stát hradí zdravotní pojištění za všechny děti a mladistvé do dovršení věku 18 let (§ 7 zákona č. 65/2022 Sb.).

• Dítě, které se narodilo na území ČR cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana podle uvedeného zákona, se ode dne narození považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.

• Za neopatřené děti je plátcem zdravotního pojištění stát, nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (§ 11 zákona č. 117/1995 Sb.). Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochrana pro účely veřejného zdravotního pojištění, považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách v ČR nebo na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku (§ 11 a § 12 zákona č. 117/1995 Sb.). Zdravotní pojištění za takové děti hradí stát. V případě studia na střední nebo vysoké škole v cizině (na Ukrajině) je nutné doložit rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v ČR [§ 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb.].

• Obdobně hradí stát zdravotní pojištění za uprchlíky z Ukrajiny, kterým je 65 let nebo více (§ 7 zákona č. 65/2022 Sb.).

Minimální vyměřovací základ

Pozor!

Z ustanovení § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 48/1997 Sb. vyplývá, že uvedené pravidlo o tom, že plátcem zdravotního pojištění je stát neplatí v případě, pokud osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bod 5 má příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti! Uvedené ustanovení § 2 se týká osob, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území ČR podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území ČR za takovou osobu považuje. Znamená to, že v případě takového uprchlíka z Ukrajiny, pokud má příjem ze závislé činnosti, rovněž platí příslušná ustanovení o minimálním vyměřovacím základu na veřejné zdravotní pojištění. Minimální vyměřovací základ se případně krátí příslušným způsobem nebo se nepoužije ve stejných případech jako v případě českých zaměstnanců (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění).

Například Ukrajinka, které bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany. Zdravotní pojištění se odvede ze skutečně dosaženého příjmu ze zaměstnání nebo z minimálního vyměřovacího základu, pokud je vyšší než dosažený příjem ze zaměstnání, vstupující do vyměřovacího základu.

V případě, pokud se jedná o občana Ukrajiny, který je zaměstnancem českého zaměstnavatele, a zaměstnavatel mu poskytne pracovní volno na základě povolávacího rozkazu, pak se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci podle § 199 zákoníku práce. V takovém případě po dobu trvání tohoto pracovního volna zaměstnanci není stanovena povinnost platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu a pojistné se platí ze skutečně dosaženého příjmu. V případě, pokud příjem ze zaměstnání není žádný, pojistné na veřejné zdravotní pojištění se neplatí [§ 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.].

Přihlášení zaměstnance,
který je uprchlíkem z Ukrajiny

Pokud je uprchlík z Ukrajiny již registrován platným vízem a získal tak dočasnou ochranu a je evidován tak i v systému veřejného zdravotního pojištění (například přes Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině), zaměstnavatel takového pojištěnce přihlásí již s kódem „“P“. Kód „C“ se uvádí v případě, kdy se jedná o osobu, která nemá v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR přiděleno číslo pojištěnce. Uprchlík z Ukrajiny, který pobírá ukrajinský důchod, nebude hlášen kódem „D“. Kód „D“ se používá v případě, kdy se jedná o poživatele důchodu podle českých právních předpisů.

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Trestní zákoník
s komentářem

950,00 Kč

950,00 Kč

Zákon o inspekci práce Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po noveláchs komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Trestní zákoník s komentářem

950,00 Kč

950,00 Kč

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Trestní zákoník
s komentářem