Živelní pohromy
a podnikání

Z důvodu živelní pohromy může být narušeno fungování podniku zaměstnavatele, zaměstnanci se nedostanou do práce, případně může být přerušena výroba nebo nejsou k dispozici dodávky surovin nebo energie.

V důsledku živelních pohrom dochází k tzv. překážkám v práci na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele.

Překážky v práci na straně zaměstnance jsou skutečnosti, které zaměstnanci brání ve výkonu práce ve stanovené a rozvržené pracovní době po časově omezenou dobu. Zákoník práce upravuje případy, kdy zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci a zároveň případy, kdy je zaměstnavatel povinen poskytnout a v jakém rozsahu zaměstnanci pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu.

Překážky v práci na straně zaměstnance rozlišujeme na:

l   důležité osobní překážky

l   překážky v práci z důvodu obecného zájmu.

Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci v případě, že nastanou důležité osobní překážky, které vyjmenovává v § 191 zákoníku práce (např. dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování dítěte mladšího než 10 let). Kromě těchto důležitých osobních překážek, které jsou vyjmenované v § 191 zákoníku práce, předpokládá zákoník práce dále ještě v § 199 okruh tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V odstavci 2 ustanovení § 199 zákoník práce zmocňuje vládu k vydání nařízení, v němž se stanoví okruh tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci. V souladu s tímto zmocněním vláda vydala nařízení vlády č. 590/­2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V příloze k tomuto nařízení je uveden okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu jsou druhem překážek v práci na straně zaměstnance, které podléhají určité ochraně z důvodů veřejného či celospolečenského zájmu. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu tak jsou svou povahou stavěny na určitou vyšší pozici co do důležitosti, protože jim společnost takovou pozici označením „obecný“ zájem přiznává, což s sebou nese také určitá specifika oproti jiným překážkám v práci.

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Platí zde tedy zásada, že tyto úkony je zaměstnanec povinen v prvé řadě provádět v době svého volna mimo pracovní dobu. Pokud však zaměstnanec tyto úkony nemůže učinit v době svého volna, lze výkon činnosti z důvodu obecného zájmu považovat za překážku v práci. Ke splnění této podmínky má zaměstnavatel právo zjišťovat existenci této překážky v práci a od zaměstnance požadovat prokázání jejího naplnění způsobem, který stanoví nebo který upraví v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem. V případě, že nevyplývá nutnost konat tyto činnosti v pracovní době z povahy věci samé, případně pokud není tato skutečnost dostatečně zřejmá z dokladů předložených zaměstnancem, může si o tom zaměstnavatel vyžádat potvrzení od toho, z jehož podnětu nebo v jehož zájmu bylo zaměstnanci pracovní volno poskytnuto.

Překážky v práci mohou nastat i na straně zaměstnavatele. Překážky na straně zaměstnavatele představují situaci, kdy zaměstnavatel neplní nebo nemůže plnit svoji povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. V takovém případě je zaměstnanec připraven pracovat a nikoliv z důvodu na jeho straně mu není práce přidělována, a proto přísluší zaměstnanci po dobu trvání překážek v práci na straně zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, případně alespoň v jeho určité procen­tuální části.

JUDr. Jana Strachoňová Drexlerová

493. Přerušení práce způsobené nepříznivými
povětrnostními vlivy

Zaměstnanec se dostaví na pracoviště, ale zaměstnavatel mu nemůže přidělovat práci z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

Jak správně postupovat v předmětném případě?

V takovém případě mohou nastat dvě situace, a to:

1. zaměstnavatel převede zaměstnance na jinou práci, než byla sjednána. Pokud nemůže zaměstnanec konat práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostojů, lze zaměstnance dle § 41 odst. 5 zákoníku práce převést na jinou práci, než byla sjednána jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí.

2. zaměstnavatel nepřidělí zaměstnanci práci a ani ho nepřevede na jinou práci podle § 41 odst. 5 zákoníku práce. V tomto případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku dle § 207 písm. b) zákoníku práce.

494. Přerušení dodávek energie v důsledku živelní pohromy

Zaměstnanec se dostaví na pracoviště, ale zaměstnavatel mu nemůže přidělovat práci z důvodu přerušení dodávek energie v důsledku živelní pohromy.

Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele?

V případě, že pracoviště zaměstnavatele nebylo postiženo živelní událostí, ale zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci z důvodu přerušení dodávky energií, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele – prostoj podle § 207 písm. a) zákoníku práce. Zaměstnance, který nemůže kvůli prostoji konat práci, může zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, avšak pouze s jeho souhlasem (§ 41 odst. 5 zákoníku práce).

Při přerušení práce z důvodu prostoje přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 80 % průměrného výdělku.