Živelní pohromy
– pomoc poskytnutá obcí

Vzhledem ke klimatickým změnám a souvisejícími, stále častějšími extrémními projevy počasí, může docházet k situacím, které se označují jako živelní pohromy. Potom jsou obce často v pozici poskytovatelů pomoci postiženým osobám.

Že tomu tak může být, vyplývá z § 9 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kde je stanoveno, že z rozpočtu obce se hradí, mimo jiné, jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. V souladu s postavením obce jako vlastníka se připouštějí výdaje realizované formou darů a příspěvků, a to zejména těm subjektům, jejichž činnost je natolik prospěšná, že má obec důvod ji finančně podpořit.

Rozhodování o poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce a o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí je vyhrazeno dle § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů zastupitelstvu obce. V případě těchto situací je nepochybné, že je naplněn sociální či humanitární účel.

Obec poskytne peněžní prostředky svému občanovi

je první situace, kterou se budeme zabývat. Potom platí, že pokud by se jednalo o dotaci či příspěvek z rozpočtu obce, na straně občana fyzické osoby je tento příjem osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, protože se jedná o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví. Pokud se tedy jedná o dotaci z rozpočtu obce na odstranění následků živelní pohromy, jedná se o příjem osvobozený od daně. Tento příjem již není nutné nikam dále uvádět, nebude tedy zahrnut do daňového přiznání atd.

Příklad 1

Obcí prošlo menší tornádo a poničilo střechu několika domů v obci. Orgány obce rozhodly, že postiženým občanům bude poskytnuta účelová dotace na odstranění této škody.

Na straně občanů jako příjemců dotace se bude jednat o příjem osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů.

ŽIVELNÍ POHROMA - K tomu je nutné doplnit, co se považuje za živelní pohromu z pohledu daně z příjmů.

Co se považuje za živelní pohromu je vymezeno v § 24 odst. 10 ZDP a jedná se o nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřici s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplavu, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.

Aby byly tyto náklady prokazatelné, musí být výše škody doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo příp. posudkem soudního znalce. Pokud by se jednalo o škodu, která by nebyla způsobena takovou událostí, kterou ZDP považuje za živelní pohromu, potom by nebylo možné použít osvobození přijatého příjmu podle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP.

DAR - Pokud se jedná o dar, tedy bezúplatné plnění, je pravděpodobné, že bude uplatněna úprava § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů, podle které jsou osvobozeny od daně bezúplatné příjmy na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky. Pokud bude poskytnut obcí dar za účelem odstranění následků živelní pohromy, nepochybně se jedná o humanitární nebo charitativní účel.

Příklad 2

Krupobití poškodilo občanovi obce střechu rodinného domu. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o starobního důchodce, zastupitelstvo obce rozhodlo, že občanovi poskytne dar ve výši 100 000 Kč na opravu takto poničené střechy.

Na straně občana jako příjemce daru je tento dar osvobozený od daně podle § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů, a to bez dalších podmínek či uplatnění v daňovém přiznání apod.

Pokud by tuto podporu obdržel zaměstnanec obce, bude situace zase opět jiná. Pokud zaměstnanec obce obdrží dotaci nebo příspěvek z rozpočtu obce na odstranění následků živelní pohromy, jedná se opět o příjem osvobozený od daně podle zmiňovaného § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů.

Pokud zaměstnanec obce obdrží od obce sociální výpomoc, potom lze aplikovat ustanovení § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů, podle kterého jsou u zaměstnance osvobozené od daně příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

SOCIÁLNÍ FOND OBCE - Vzhledem k tomu, že na obce se úprava fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje (jedná se o vyhlášku č. 114/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů), u obcí bývá za obdobných podmínek zřízen sociální fond, ze kterého je možné tuto sociální výpomoc poskytnout. Potom se do výše 500 000 Kč bude jednat o příjem osvobozený od daně.

Pro úplnost doplňme, že vyhlásit nouzový stav může vláda, popř. předseda vlády podle čl. 5 zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Příklad 3

Zaměstnanec obce obdrží od obce sociální výpomoc ve výši 300 000 Kč na odstranění následků škody na rodinném domě způsobené záplavou. Sociální výpomoc byla poskytnuta ze sociálního fondu obce.

Na straně zaměstnance se bude jednat o příjem osvobozený od daně podle § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů.

Příklad 4

Zaměstnanec obce obdrží od obce sociální výpomoc ve výši 800 000 Kč na odstranění následků škody na rodinném domě způsobené záplavou. Sociální výpomoc byla poskytnuta ze sociálního fondu obce.

Na straně zaměstnance se bude jednat o příjem osvobozený od daně podle § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů pouze do výše 500 000 Kč. Částka nad tuto hranici představuje zdanitelný příjem zaměstnance.

A pokud zaměstnanec obdrží dar na výše uvedené účely, potom i v případě zaměstnance dochází k aplikaci § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů, protože tato úprava se vztahuje na všechny poplatníky fyzické osoby, tedy i zaměstnance.

Příklad 5

Zaměstnanec obdržel na základě rozhodnutí zastupitelstva obce finanční dar na odstranění následků požáru v okolí rodinného domu ve výši 50 000 Kč.

V daném případě se jedná o příjem u zaměstnance osvobozený od daně na základě § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů.

Příjemcem těchto plnění ale mohou být i právnické osoby. K tomu je nutné poznamenat, že ustanovení § 19b zákona o daních z příjmů, upravující osvobození bezúplatných příjmů u právnických osob, obsahuje obdobné ustanovení jako je tomu u fyzických osob a osvobozuje bezúplatné příjmy plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel. Vzhledem k tomu, že náhrada škod plynoucí z následků živelní pohromy bude splňovat humanitární nebo charitativní účel, lze předpokládat osvobození i v těchto případech. Je důležité si uvědomit, že tato úprava se vztahuje jak na veřejně prospěšné poplatníky, tak i na ostatní právnické osoby, včetně podnikatelských subjektů.

Z pohledu daňové uznatelnosti je rozhodující

ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů, podle kterého nelze za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely uznat manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 zákona o daních z příjmů. Z toho tedy vyplývá, že pokud není v § 24 tohoto zákona výslovně uvedeno jinak, potom se náklady z titulu manka a škody považují za daňové pouze do výše souvisejících náhrad.

Nejdříve je tedy nutné zkoumat ustanovení § 24 zákona o daních z příjmů. Rozhodující je úprava § 24 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů, podle kterého se za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů považují také:

-    škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, nebo

-    škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem, anebo

-    škody vzniklé jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy.

S výše uvedenou úpravou potom souvisí také ustanovení § 24 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů, podle kterého se za daňově uznatelný náklad považuje také zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písm. l), tedy právě s výjimkou živelní pohromy a neznámého pachatele. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle účetních předpisů, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů.

Příklad 6

Zemědělský podnikatel vlastní stavbu, skladovací prostory. V důsledku požáru byla stavba zcela zničena, takže dojde k jejímu vyřazení. Jak postupovat z hlediska možných daňových nákladů?

Pokud se bude jednat o nezaviněný požár, jedná se o škodu způsobenou živelní pohromou a daňově uznatelné tak budou náklady v plné výši.

Pokud by se jednalo o zaviněný požár, potom se nejedná o živelní pohromu a v souladu s § 25 odst. 1 písm. n) ZDP jsou daňové náklady pouze do výše náhrad.

Protože obce mohou poskytovat různá plnění fyzickým i právnickým osobám za účelem odstraňování následků živelních pohrom, cílem příspěvku bylo vysvětlit zejména daňové dopady u příjemců těchto plnění.

Ing. Zdeněk Morávek

§ 4a zákona č. 586/1992 Sb.

Osvobození bezúplatných příjmů

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

a) z nabytí dědictví nebo odkazu,

b) obmyšleného z majetku, který

1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo

2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,

c) z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je

1. zástupcem cizího státu pověřeným v České republice,

2. příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti,

3. jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky,

d) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách,

e) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést fyzické osobě,

f)  ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev,

g) plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč,

h) příjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího řešení úpadku,

i)  poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j)  poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na vzdělávání, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, nebo na léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

l)  z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby,

m) v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud

1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, dítě manžela, manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou...