Živelní pohromy
– pracovněprávní souvislosti

Povodně mají své dopady i do pracovněprávních vztahů. V důsledku povodní dochází k tzv. překážkám v práci na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec například pomáhá při odstraňování následků povodní nebo se nemůže dostavit do zaměstnání v důsledku povodní. Naopak na straně zaměstnavatele může nastat situace, kdy zaměstnavatel není schopen v důsledku povodní přidělovat práci zaměstnancům z důvodu například poruchy zaplaveného zařízení nebo chybějící dodávky surovin nebo v důsledku výpadků elektrické energie. Jak správně řešit uvedené situace?

Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci v případě, že nastanou důležité osobní překážky, které vyjmenovává v ust. § 191 zákoníku práce (např. dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování dítěte mladšího než 10 let). Kromě těchto důležitých osobních překážek, které jsou vyjmenované v ust. § 191 zákoníku práce, předpokládá zákoník práce dále ještě v ust. § 199 okruh tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

V ust. § 199 odst. 2 zákoníku práce je zmocněna vláda k vydání nařízení, v němž se stanoví okruh tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci. V souladu s tímto zmocněním vláda vydala nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V příloze k tomuto nařízení je uveden okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Kromě důležitých osobních překážek v práci tvoří další samostatnou skupinu překážek na straně zaměstnance překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu jsou druhem překážek v práci na straně zaměstnance, které podléhají určité ochraně z důvodů veřejného či celospolečenského zájmu. Tyto překážky se člení na překážky z důvodu výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Platí zde tedy zásada, že tyto úkony je zaměstnanec povinen v prvé řadě provádět v době svého volna mimo pracovní dobu. Pokud však zaměstnanec tyto úkony nemůže učinit v době svého volna, lze výkon činnosti z důvodu obecného zájmu považovat za překážku v práci.

Zaměstnanec odstraňuje následky povodní na svém majetku

V případě, že zaměstnanec odstraňuje následky povodní na svém vlastním majetku (např. nemovitosti, automobilu apod.) a činí tak pouze ve svém vlastním zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o důležitou osobní překážku v práci v práci na straně zaměstnance dle ust. § 199 odst. 1 zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že tato překážka není uvedena v příloze nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, náhrada mzdy nebo platu za dobu jejího poskytnutí nenáleží. Možné ovšem je, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnul, že takto zameškanou dobu napracuje.

Pokud by zaměstnavatel chtěl poskytovat v těchto případech náhradu mzdy, mohl by doplnit kolektivní smlouvu nebo vydat vnitřní předpis, kde by byly rozšířeny nároky zaměstnanců na náhradu mzdy, popřípadě další pracovní volno. Zaměstnavatel tak může v rámci vnitřního předpisu např. stanovit, že v případě živelní pohromy bude zaměstnanci postiženému povodní (požárem, vichřicí apod.) poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy v délce 2 dnů. U rozpočtových a příspěvkových organizací může být rozšířen pouze nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy.

Obdobná situace může nastat, v případě, že by zaměstnanec odstraňoval následky povodní na svém majetku, ale současně ve veřejném zájmu (například z důvodu ohrožení sousední stavby zřícením nebo z hygienických důvodů). V takovém případě by se jednalo o překážku v práci z důvodu obecného zájmu podle ust. § 202 zákoníku práce. Ustanovení § 202 zákoníku práce obsahuje demonstrativní výčet případů, kdy se jedná o plnění občanských povinností, a zaměstnanci tak od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v rozsahu nezbytně nutném k tomu, aby mohl svoji občanskou povinnost vykonat.

Dle ust. § 202 zákoníku práce se o výkon občanských povinností jedná kromě jiného při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech. V těchto případech náleží zaměstnanci pracovní volno, ovšem náhrada mzdy nepřísluší ani v tomto případě. Zaměstnanec je povinen existenci této překážky (plnění této povinnosti) zaměstnavateli prokázat (např. potvrzením od obecního úřadu, od policie, od Hasičského záchranného sboru České republiky apod.). Zaměstnanci po dobu trvání překážky v práci nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy/platu, pokud se mezi sebou nedohodnou jinak. Zaměstnanec by případně mohl požadovat náhradu mzdy od subjektu, pro něhož byl v době uvolnění činný (např. od obecního úřadu, od okresní hygienické stanice apod.).

Nastat může i situace, kdy zaměstnanec potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno k zařízení svých důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí (např. jednání s pojišťovnou, vyřízení nových osobních dokladů apod.). Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy (tzv. neplacené volno) k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí. Zaměstnanec se může v těchto případech se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje. Právo na pracovní volno s náhradou mzdy má zaměstnanec jen tehdy, je-li to stanoveno v kolektivní smlouvě, jiné smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo ve vnitřním předpisu.

Zaměstnanec osobně pomáhá při povodních jiným osobám

Zaměstnanec, který například při povodni pomáhal lidem, kteří se dostali do tíživé životní situace, má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Jedná se o překážku v práci z důvodu výkonu občanské povinnosti dle ust. § 202 zákoníku práce. Zaměstnanec by měl svou účast na této činnosti doložit potvrzením příslušné instituce či fyzické osoby (podmínkou přitom není, že by pomoc musela být organizována). Může se také jednat o situaci, kdy zaměstnanec pomáhá při odstraňování následků živelní pohromy jiné právnické nebo fyzické osobě, např. je povolán jako člen hasičského záchranného sboru nebo člen krizového štábu obce (neuvolněný funkcionář) apod. I v tomto případě se jedná o překážku v práci z důvodu výkonu občanské povinnosti dle ust. § 202 zákoníku práce. Ani v tomto případě nenáleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy/platu. Zaměstnanci poskytne náhradu mzdy ten, pro koho byl uvolněn (např. obecní úřad apod.).

Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci, který vykonává činnost jako dobrovolný hasič, pracovní volno poskytnout na nezbytně nutnou dobu. Za výkon občanské povinnosti zaměstnanci nepřísluší nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, pokud není dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zaměstnanec má nárok na refundaci mzdy.

Dle výše uvedeného zákona je zřizovatel jednotky sboru dobrovolných hasičů, tj. obec povinna poskytnout náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době nebo v době, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech. Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci pro uvedenou činnost pracovní volno i s náhradou mzdy, může tento následně sám refundaci žádat po příslušné obci, kde zaměstnanec jako dobrovolný hasič působí.

Překážkou z důvodu plnění občanských povinností není situace, kdy zaměstnanec na příkaz zaměstnavatele vykonává činnost k odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody v objektu zaměstnavatele. V takovém případě se jedná o převedení zaměstnance na jinou práci podle ust. § 41 odst. 4 zákoníku práce. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby v případě, že je to třeba k odvrácení mimořádné události, živelní událost nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků. Pokud byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za kterou náleží nižší mzda (plat), přísluší mu po dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Zaměstnanec se nemůže dostavit do zaměstnání v důsledku povodní

Nastat může situace, kdy se zaměstnanec nemůže dostavit do zaměstnání pro nepředvídané přerušení dopravního provozu. V tomto případě má zaměstnanec nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nemohli-li dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, upravuje v příloze (okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci) v bodě 3 přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. Dle tohoto bodu pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu z důvodu nepředvídaného přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků za podmínky, že místa pracoviště nemohl zaměstnanec dosáhnout včas jiným přiměřeným způsobem. Podstatnou podmínkou, která musí být splněna, aby bylo možné situaci považovat za překážku v práci, je nepředvídatelnost přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků.

V nařízení vlády je použito neurčitého pojmu „jiným přiměřeným způsobem“. Při posuzování, který způsob dopravy do zaměstnání lze považovat za přiměřený, bude vždy záviset na specifických okolnostech případu, a to zejména vzdálenosti od místa pracoviště, dostupnosti a ceně jiného dopravního prostředku. Není například možné po zaměstnanci požadovat, aby k dopravě na pracoviště použil namísto hromadného dopravního prostředku vozidlo taxislužby, neboť takto vynaložené náklady by byly nepřiměřené v porovnání s cenou jízdného při obvyklé dopravě zaměstnance do zaměstnání. Naopak v případě, že se pracoviště nachází v blízkosti zaměstnance, bude přiměřené, aby zaměstnanec ušel malou vzdálenost pěšky, pokud mu v tom nebrání jeho současný zdravotní stav (např. zlomená noha). Za přiměřený jiný způsobe lze také považovat vlak v případě, že by se zaměstnanec nemohl dostat do zaměstnání autobusem z důvodu nesjízdnosti silnice, ale vlakové spojení by fungovalo.

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. dále stanoví v příloze (okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci) v bodě 4 překážku v práci označenou – znemožnění cesty do zaměstnání. Znemožnění cesty do zaměstnání je speciální překážkou v práci, která se poskytuje pouze těžce zdravotně postiženému zaměstnanci. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá. Bude se jednat o případy, kdy těžce zdravotně postižený zaměstnanec používá k cestě do zaměstnání osobního automobilu, kterého však z různých povětrnostních důvodů (například z důvodu nesjízdnosti silnic kvůli povodni apod.) nemůže použít. Příčinou nemožnosti dopravit se do zaměstnání mohou být pouze povětrnostní důvody. V případě, že by cestu do zaměstnání znemožnily jiné okolnosti než povětrnostní důvody, jednalo by se o překážku v práci uvedenou pod bodem 3 přílohy nařízení vlády.

PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE představují situaci, kdy zaměstnavatel neplní nebo nemůže plnit svoji povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. V takovém případě je zaměstnanec připraven pracovat a nikoliv z důvodu na jeho straně mu není práce přidělována, a proto přísluší zaměstnanci po dobu trvání překážek v práci na straně zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, případně alespoň v jeho určité procentuální části.

Mezi překážky v práci na straně zaměstnavatele patří zejména:

•    prostoj,

•    přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí,

•    jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Zaměstnavatel v důsledku povodní nemůže přidělovat práci zaměstnancům

Důvodem nepřidělování práce zaměstnancům mohou být různé situace. Zaměstnanci nemohou vykonávat práci z důvodu:

a)  přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události (ust. § 207 písm. b) zákoníku práce),

b)  prostoje (ust. § 207 písm. a) zákoníku práce),

c)  ostatních překážek na straně zaměstnavatele (ust. § 208 zákoníku práce).

Pokud se zaměstnanec dostaví na pracoviště, ale zaměstnavatel mu nemůže přidělovat práci z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, tak zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci na základě ust. § 41 odst. 4 nebo odst. 5 zákoníku práce. Překážka v práci spočívající v přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nastává z důvodů nepřízně počasí, jako je například vítr, déšť, teplo nebo chlad, které znemožňují nebo podstatně ztěžují výkon práce. Zaměstnanec v takovém případě nemůže konat práci, neboť by jinak bylo ohroženo jeho zdraví, zdraví či majetek dalších osob atd. Podstatná je konkrétní vykonávaná práce a místo, kde je vykonávána. Například pro zaměstnance pokrývače mohou být důvodem pro přerušení práce silné poryvy větru, zatímco pro zaměstnance pracujícího v kanceláři se nebude jednat o překážku v práci.

Překážka v práci na straně zaměstnavatele může spočívat také v přerušení práce způsobeném živelní událostí (např. povodeň, požár, tornádo). Může se jednat o situaci, kdy podnik zaměstnavatele je zatopen při povodních a zaměstnanci do něj nemají přístup. Nastává překážka v práci na straně zaměstnavatele a práci je nutno přerušit z důvodu živelní události.

Pokud zaměstnavatel nepřevede zaměstnance na jinou práci, tak v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku dle ust. § 207 písm. b) zákoníku práce. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Tato možnost (tedy sjednání náhrady mzdy až do výše průměrného výdělku) platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Zaměstnavatel například může mít stanoveno v rámci vnitřního předpisu, že v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 75 % průměrného výdělku.

Na rozdíl od ostatních překážek v práci, kdy se v jejich důsledku doba neodpracovaná zaměstnancem posuzuje jako výkon práce, doba, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, se jako výkon práce neposuzuje [dle ust. § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce].

Nastat může i taková situace, kdy zaměstnanec se dostaví na pracoviště, které jinak nebylo postiženo povodní, ale zaměstnavatel mu nemůže přidělovat práci z důvodu přerušení dodávky surovin nebo pohonné síly nebo z důvodu jiných podobných provozních příčin. V tomto případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele – prostoj podle ust. § 207 písm. a) zákoníku práce. Zaměstnance, který nemůže kvůli prostoji konat práci, může zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, avšak pouze s jeho souhlasem (ust. § 41 odst. 5 zákoníku práce).

Prostojem se rozumí situace, kdy zaměstnanec nemůže konat práci (resp. mu ji zaměstnavatel nemůže přidělovat) z důvodu přechodné závady, která vznikla náhle, nečekaně a nezávisle na vůli zaměstnavatele. Prostoj může být způsoben:

-    poruchou na strojním zařízení, kterou zaměstnanec nezavinil (např. porucha montážní linky, nefungující počítač),

-    chybou v dodávce surovin nebo pohonné síly (např. nebudou dodány určité komponenty, nastane výpadek elektřiny),

-    chybnými pracovními podklady,

-    jinými provozními příčinami (např. výpadek internetu).

Pokud nedošlo k převedení zaměstnance z důvodu například toho, že zaměstnavatel žádnou jinou práci nemá nebo zaměstnanec převedení odmítl, má zaměstnanec po dobu této překážky v práci na straně zaměstnavatele právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.

Nastat mohou také jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. V případě, že nemůže zaměstnanec vykonávat práci z důvodu jiných překážek na straně zaměstnavatele, náleží mu na základě ust. § 208 zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. To přichází v úvahu v případě, že by se nejednalo o nepříznivé povětrnostní vlivy nebo o prostoj.

Převedení na jinou práci je výjimkou z povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a z ust. § 40 zákoníku práce, dle kterého je možné změnit obsah pracovního poměru, jen tehdy, dohodnou-li se na tom obě smluvní strany.

V případě živelní události nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků může dle ust. § 41 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatel převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na nezbytně nutnou dobu na jinou práci než byla sjednána. Zaměstnavateli je tedy umožněno převést zaměstnance na jinou práci za účelem odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků. Převedení zaměstnance na jinou práci má v těchto případech krátkodobou povahu, když je možné pouze na dobu nezbytné potřeby, tj. aby došlo ke splnění účelu převedení na jinou práci spočívající v odvrácení těchto událostí či zmírnění jejich následků. Může se jednat o situaci odklízení následků povodní. Pokud je dosažená mzda zaměstnance při převedení nižší, náleží mu za tuto dobu podle ust. § 139 zákoníku práce doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

RADA!

Pokud nemůže zaměstnanec konat práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostojů, lze zaměstnance dle ust. § 41 odst. 5 zákoníku práce převést na jinou práci než byla sjednána jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí. V případě, že dosažená mzda zaměstnance při převedení je nižší, náleží zaměstnanci doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

JUDr. Jana Drexlerová