Zkrácené pracovní úvazky
pro osoby ohrožené na trhu práce

Nová právní úprava cílí zejména na podporu větší flexibility trhu práce, motivuje zaměstnavatele k uzavírání většího počtu zkrácených pracovních úvazků, podporuje zaměstnanost u ohrožených skupin obyvatel, kde je dle dlouhodobých statistik míra nezaměstnanosti nadprůměrná.

Česká republika se na trhu práce dlouhodobě potýká s nedostatečným počtem nabízených zkrácených pracovních úvazků a proto se osoby, které v důsledku různých životních situací nemohou pracovat na plný pracovní úvazek, často potýkají s nezaměstnaností s vyloučením z trhu práce, což je třeba v kontextu stávající ekonomické situace urychleně řešit a podpořit zaměstnávání takových skupin osob, protože v každé krizi čelí tyto skupiny zvýšenému ohrožení nezaměstnaností.

Podpora flexibilních pracovních úvazků

rodičům má za cíl sladění rodinného a profesního života. Podpora kratších pracovních úvazků včetně výhodného zdanění slevou na pojistných odvodech zvyšuje flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců. Zkrácené pracovní úvazky jsou v mezinárodním kontextu, velmi častou formou zaměstnání specifických skupin obyvatel, ale v ČR je však tato forma zaměstnávání zcela minoritní – 5,7 %; Německo – 27,9 %; Rakousko – 28,7 %.

Pro efektivní podporu zkrácených úvazků je potřebné kromě jiných opatření snížit pojistné na sociální zabezpečení na straně zaměstnavatele. Předpokládá se, že toto opatření bude přirozeně motivovat zaměstnavatele zkrácené úvazky více vytvářet a nabízet. Výše celkového zdanění práce, do kterého se započítává i výše pojistného na sociální zabezpečení zásadně ovlivňuje zaměstnanost české populace.

I přes v mezinárodním měřítku relativně vysokou celkovou míru zaměstnanosti české populace ve věku od 20 do 64 let (ČR – 80,0 %, Polsko – 75,4 %, Maďarsko – 78,8 %, Slovensko – 74,6 %, EU – 73,1 %) v ČR existují velmi početné skupiny obyvatel s naopak velmi nízkou mírou zaměstnanosti, mezi které patří ženy pečující o malé děti a osoby blízké, mladí zaměstnanci, senioři, osoby se zdravotním postižením. Například zaměstnanost mladých v ČR 24,8 % je nižší nejen než průměrná zaměstnanost mladých nejen v EU jako celku 32,7 %, ale s výjimkou Slovenska i všech sousedních zemí (27,3 % až 50,2 %). Zaměstnanost matek s dětmi do 6 let byla v roce 2021 v ČR pouze 41,8 % tedy byla o třetinu nižší než v Německu (65,0 %) nebo Rakousku (67,0 %) Mezi osobami se zdravotním postižením pracovalo v roce 2020 na pracovní úvazek pouze 39 % osob.

Snižuje se pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem o 5 % za níže uvedených podmínek: Sjednaná týdenní pracovní doba zaměstnance se pohybuje v rozsahu 8 až 30 hodin týdně (zkrácený pracovní úvazek) a zaměstnanec patří do jedné ze skupin, u které je potřeba podpořit zaměstnanost tj.: osoby starší 55 let, rodiče dětí do 10 let věku nebo osoby nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o děti mladší 10 let, osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci jiné osoby, osoby studující na střední nebo vysoké škole, osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce a osoby na rekvalifikaci.

Snižuje se pojistné i u skupiny osoby mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku. U této skupiny osob je třeba podpořit jejich zaměstnávání obecně. Klade se důraz na to, aby zejména absolventi středních škol a odborných učilišť, co nejdříve po absolvování studia, vstupovali na trh práce a získávali odborné a praktické zkušenosti, zároveň je žádoucí podpořit získávání praktických dovedností pro trh práce již v průběhu studia a podpořit soulad výkonu práce a studia.

Sleva na pojistném bude náležet za jednoho konkrétního zaměstnance vždy jen u jednoho uzavřeného zkráceného úvazku a jen jednomu zaměstnavateli. Vylučuje se souběh poskytování slevy na pojistném za více zkrácených pracovních úvazků uzavřených s jedním zaměstnancem. Nepovažuje se za účelné poskytovat slevu na pojistném za více zkrácených úvazků uzavřených s jedním zaměstnancem, ať již u jednoho zaměstnavatele nebo u více.

Při uzavřených zkrácených úvazcích, za které by sleva na pojistném náležela, u více zaměstnavatelů, bude rozhodující, který zaměstnavatel oznámí záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance ČSSZ jako první.

Cílem nové právní úpravy je v co největší míře zabránit neúměrně dlouhé neúčasti na trhu práce nebo předčasným odchodům z pracovního života, které u stárnoucí společnosti také znamenají velkou zátěž sociálního i zdravotního systému. Naopak je důležité vytvořit vhodné podmínky a prostředí pro ty, kdo se dobrovolně rozhodnou pracovat i po dosažení důchodového věku. Sleva na pojistném na sociální zabezpečení sníží náklady práce na zkrácený pracovní úvazek a tím přivede na trh práce osoby doposud nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Výše uvedené se zásadním způsobem týká komplexní rodinné politiky, aktivní politiky zaměstnanosti a také nastavení konkrétních parametrů důchodového systému.

Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216 ze dne 29. června 2022, kterým se mění zákon č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Právní úprava zavádí slevu na pojistném pro zaměstnavatele z úhrnu vyměřovacích základů vyjmenovaných zaměstnanců. Okruh zaměstnanců je volen tak, aby se jednalo o osoby, které z důvodu různých životních situací často nemohou nebo z důvodu vyššího věku nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, a aby byl zaměstnavatel finančně motivován k tomu, aby tyto osoby považoval za více preferované při obsazování zkrácených pracovních úvazků.

Záměrem změny této právní úpravy je co nejvíce využít pracovní potenciál těchto osob a zajistit jim nebo zachovat zaměstnání byť v omezeném rozsahu, čímž bude zajištěn jejich příjem z výdělečné činnosti spojený s odvody pojistného do státního rozpočtu a sníží se též pravděpodobnost poskytování sociálních dávek. Jsou vytipovány skupiny osob, u kterých se jeví často v praxi jako obtížné pracovat na plný pracovní úvazek, a které se potýkají s nedostatečnou nabídkou pracovních míst se zkráceným pracovním úvazkem.

Předně se jedná o osoby starší 55 let nebo naopak osoby nízkého věku do 21 let. Dále se poskytuje sleva ke zkráceným úvazkům při péči o dítě do 10 let věku dítěte, tj. do doby, kdy je sladění péče o dítě s plným pracovním úvazkem nejobtížnější. Zde se předpokládá, že u rodičů dětí do 10 let věku je zvýšená potřeba pro uzavírání zkrácených pracovních úvazků a z důvodu nedostatku nabídky takových pracovních míst na trhu práce se stává, že se rodiče po rodičovské dovolené na trh práce vrátí později, že by měli zájem, a jsou na trhu práce zbytečně dlouho neaktivní. U rodičů dětí do 10 let se faktický výkon péče nebude sledovat a zaměstnanec jej nebude prokazovat, neboť v této souvislosti se nepředpokládá, že by rodiče, kteří o dítě nepečují, měli zájem pracovat na zkrácený pracovní úvazek a snížit si tím příjmy. Stejné postavení jako rodiče budou mít i osoby, které převzaly do péče nahrazující péči rodičů dítě do 10 let věku a pečují o ně.

Osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci mají rovněž z důvodu poskytování této pomoci, která je často časově náročná, ztíženou pozici na trhu práce. Tyto osoby eviduje Úřad práce. Zaměstnanec zde nebude muset prokazovat příbuzenským vztahem, že je osobou blízkou, neboť již samotným potvrzením z Úřadu práce bude tato skutečnost doložena. Z potvrzení Úřadu práce bude možné rozlišit osobu blízkou neformálně pečující od asistenta sociální péče. I zde se předpokládá, že osoby, které pečují o osoby závislé na pomoci jiné osoby, mohou jen velmi obtížně pracovat na plný pracovní úvazek a není pro ně snadné získat na trhu práce vyhovující pracovní místo na zkrácený pracovní úvazek.

V rámci okruhu osob, na které zaměstnavateli vzniká nárok na slevu na pojistném jsou uvedeny i osoby se zdravotním postižením, které mají vzhledem ke svému zdravotnímu stavu významně sníženou možnost uplatnění na trhu práce.

Nová právní úprava podporuje též zaměstnávání studentů, tj. zaměstnanců mladších 21 let, aby již při studiu získávali potřebnou odbornou praxi na trhu práce a po absolvování škol měli snazší uplatnění na trhu práce.

Do okruhu osob, za které může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistné jsou zařazeny dále osoby, které nastoupily jako uchazeči o zaměstnání na rekvalifikaci podle zákona č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, neboť změna profesního zařazení zejména z důvodu nedostatku pracovních zkušeností může způsobovat přechodně nižší produktivitu, což snižuje zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání rekvalifikovaných osob a celkový efekt rekvalifikace. Do okruhu osob vymezeném rekvalifikací patří osoby v určeném období 12 měsíců od zahájení rekvalifikace. Pro uplatnění slevy na pojistném se nezkoumá, zda rekvalifikace byla dokončena úspěšně, resp. z jakého důvodu byla ukončena. Cílem je po určitou dobu tj. nejdéle 12 měsíců od nástupu na rekvalifikaci podpořit zkrácené pracovní úvazky pro všechny osoby, které na rekvalifikaci jako uchazeči o zaměstnání nastoupily, a to ať už rekvalifikaci ukončily nebo se jí stále, již jako zaměstnanci, účastní tj. jako uchazeči o zaměstnání s nekolidujícím zaměstnáním či jako zájemci o zaměstnání.

PODMÍNKY PRO NÁROK NA SLEVU NA POJISTNÉM - Základní podmínkou s výjimkou zaměstnanců do 21 let je sjednaná kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání a limit počtu hodin platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady. Tento počet hodin platí obecně, tj. bez zřetele na různé délky týdenní pracovní doby u konkrétního zaměstnavatele. Podmínka zkráceného pracovního úvazku bude splněna i v případě změny rozsahu pracovního úvazku, například při přechodu z plného na zkrácený pracovní úvazek. Sleva na pojistném bude náležet i v případě, že kratší pracovní úvazek byl sjednán již před účinností tohoto zákona. Výjimka ohledně zaměstnanců mladších 21 let je odůvodněna záměrem podpořit zaměstnávání čerstvých absolventů odborných učilišť a středních škol, kteří vstupují na trh práce, a umožnit jim získávání profesních zkušeností. Za téhož zaměstnance lze zaměstnavateli slevu poskytnout jen na jeden zkrácený pracovní úvazek. V případech, kdy bude mít zaměstnanec několik zkrácených pracovních (služebních) úvazků u téhož zaměstnavatele, které nepřekročí stanovený rozsah v kalendářním měsíci, může zaměstnavatel uplatnit slevu jen na jeden ze zkrácených pracovních úvazků.

Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží,

pokud:

-    úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5 násobek průměrné mzdy. Účelem této podmínky je neposkytovat slevu v případech vysokých výdělků, kdy je zřejmé, že i při kratším pracovním úvazku je na trhu práce o zaměstnance zájem.

-    úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy. Pokud průměrný vyměřovací základ připadající na jednu odpracovanou hodinu bude vyšší než průměrná hodinová mzda vypočtená výše uvedeným postupem, sleva na zaměstnance za takový kalendářní měsíc nenáleží.

-    odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin, pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru. Zkrácený pracovní úvazek je vymezen podmínkou sjednání týdenní pracovní doby do stanoveného limitu a při práci nad rámec sjednané pracovní doby by však cíl tohoto opatření nebyl naplněn a mohlo by dojít k práci v rozsahu standardní pracovní doby jen při formálně sjednaném zkráceném pracovním úvazku. Splnění podmínek pro nárok na slevu bude proto posuzováno i podle skutečně odpracované doby za kalendářní měsíc.

-    zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, neboť na tyto zaměstnance je zaměstnavateli poskytován příspěvek tj. refundace skutečně vynaložených mzdových nákladů včetně pojistného v měsíční výši 75 % maximálně však 13 600 Kč. V případě, že 75 % mzdových nákladů zaměstnavatele, které jsou uvedeným příspěvkem refundovány, je nižších než maximální částka příspěvku, má zaměstnavatel uznaný za zaměstnavatele na chráněném trhu práce nárok na refundaci dalších nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Poskytnutím slevy by tak došlo k situaci, kdy by zaměstnavatel mohl nárokovat vyšší částky na dodatečné náklady

nebo

-    je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti.

Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout

za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli. Za téhož zaměstnance může být sleva na pojistném poskytována pouze z jednoho zaměstnání bez ohledu na to, jestli zaměstnanec vykonává zároveň více zaměstnání, z nichž by mohl vzniknout nárok na slevu na pojistném a platí to jak v případě výkonu více takových zaměstnání u téhož zaměstnavatele, tak u více zaměstnavatelů.

Záměr uplatňování slevy na pojistném

Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli jen pokud před uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance a tímto oznámením se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu podle § 9 odst. 2 za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, sleva na pojistném za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první.

Podmínkou nároku na uplatnění slevy na pojistném je oznámit ČSSZ záměr uplatňovat tuto slevu. Každý zaměstnavatel je povinen zaslat tento záměr ČSSZ proto, aby bylo vyloučeno využívání uplatnění slevy za konkrétního zaměstnance více zaměstnavateli. Zaměstnavateli nemůže být poskytnuta sleva v případě, že už někdo jiný záměr uplatňovat slevu již oznámil a předpokládá se, že ji již uplatňuje.

VÝŠE SLEVY NA POJISTNÉM za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 24,8 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Od takto vypočteného pojistného si bude zaměstnavatel odečítat slevu na pojistném. Předpokládá se, že výše slevy bude pro zaměstnavatele dostatečně finančně motivující, aby byli ochotni zaměstnávat pracovníky, kteří nejsou schopni práce na plný pracovní úvazek. Sleva pojistného za kalendářní měsíc bude odečítána přímo od částky vypočteného pojistného, které je zaměstnavatel povinen za příslušný kalendářní měsíc odvést za všechny zaměstnance. Tento způsob je pro zaměstnavatele administrativně nejjednodušší a současně zajišťuje nejrychlejší způsob realizace této podpory.

Stanovení slevy na pojistném u více zaměstnání

Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu. Vylučuje se souběh poskytnutí slevy na pojistném z více zaměstnání, přičemž není rozdílný postup v situacích, kdy má zaměstnanec uzavřeno více zkrácených pracovních úvazků u jednoho zaměstnavatele nebo u více. Sleva na pojistném se může poskytnout pouze u jednoho zkráceného úvazku (jednoho zaměstnání) a pouze z vyměřovacího základu, který k danému zkrácenému úvazku náleží. Je-li splněna podmínka pro poskytnutí slevy na pojistném v kalendářním měsíci u více zaměstnání, může si zaměstnavatel zvolit, u kterého zaměstnání uplatní slevu.

Více důvodů pro uplatnění slevy na pojistném

Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy na pojistném, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou. V praxi mohou nastat situace, kdy budou důvody pro poskytnutí slevy na pojistném u konkrétního zaměstnance kumulovány (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením). Je proto třeba výslovně stanovit zásadu, že v takovém případě náleží sleva na pojistném zaměstnavateli pouze jednou.

Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném

musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. Všechny podmínky pro slevu na pojistném musí být splněny po celý kalendářní měsíc a tudíž nebude tedy postačovat, aby podmínky byly plněny jen po část kalendářního měsíce (například zaměstnanec pracuje do 20. dne v měsíci na plný pracovní úvazek a pak přejde na zkrácený pracovní úvazek od 21. dne nebo zaměstnanec v průběhu kalendářního měsíce dovrší stanovený věk – sleva na pojistném v těchto případech nenáleží, neboť zkrácený pracovní úvazek nebo stanovený věk netrvá celý kalendářní měsíc). Pokud však zaměstnanec nastoupí do zaměstnání až v průběhu kalendářního měsíce, lze slevu uplatnit, avšak stanovené podmínky musí být plněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v tomto měsíci (například vznikne-li zaměstnanci pracovní poměr od 15. dne v měsíci, musí být stanovené podmínky plněny od 15. dne do konce měsíce).

UKLÁDÁNÍ POKUTY ZAMĚSTNAVATELI - Vedení evidence údajů souvisejících s uplatňováním nároku na slevu na pojistném u konkrétních zaměstnanců je nezbytné k tomu, aby mohla být správnost uplatnění této slevy v rámci kontrolní činnosti ověřena. Rodné listy dětí, resp. jejich kopie, nemusí zaměstnavatel uchovávat, nýbrž postačí vedení údaje o věku dítěte. V případě, že jeden zaměstnanec bude mít více zkrácených úvazků, bude evidence obsahovat samostatně každý úvazek zaměstnance. O některých skutečnostech zakládajících nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném se zaměstnavatel může dozvědět bez toho, aniž by mu zaměstnanec tyto skutečnosti oznámil (např. rodič dítěte uplatňuje slevu na dani). Zaměstnanec tedy nemusí vědět, že na něj zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném, a nelze mu proto uložit povinnost sdělovat zaměstnavateli změny rozhodných skutečností, aniž by byl o uplatňování slevy informován. Stanovuje se proto povinnost zaměstnavateli, aby zaměstnance o uplatňované slevě informoval včetně důvodu uplatňování slevy.

Porušení povinností uložených zaměstnavateli bude přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Zaměstnancům se v souvislosti se slevami na pojistném pokuty ukládat nebudou.

K části třetí: Změna zákona č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti

Do zákona o zaměstnanosti se vkládá nový § 109 b), který zní: „Pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti krajská pobočka Úřadu práce vydá osobě na její žádost potvrzení, že jako uchazeč o zaměstnání nastoupila na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a, s uvedením dne, kdy na tuto rekvalifikaci nastoupila.“ Do zákona o zaměstnanosti se tímto doplňuje nové ustanovení o vydávání potvrzení o rekvalifikaci pro účely poskytování slevy na pojistném, a to v návaznosti na čl. I body 1 a 5 [§ 7a odst. 1 písm. e) a § 23c odst. 2 písm. d)], kde jsou upraveny podmínky nároku na slevu z titulu rekvalifikace.

Mgr. Olga Bičáková

§ 9 zákona č. 435/2004 Sb.

(1) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost krajských poboček Úřadu práce do 15 dnů ode dne, kdy obdrželi žádost, provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby (§ 21).

(2) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a jinými právními předpisy. Úhradu poskytne Úřad práce, a to na základě vyúčtování předloženého poskytovatelem zdravotních služeb.

§ 67 zákona č. 435/2004 Sb.
cit. na straně 15

(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány

a) invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením“),

b) invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo

c) zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“).

(3) Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

(5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba

a) posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b),

b) potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c).

(6) Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

§ 78 zákona č. 435/2004 Sb.
cit. na straně 15

Chráněný trh práce a dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce

(1) Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen „dohoda o uznání zaměstnavatele“). Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

(2) Dohodu o uznání zaměstnavatele lze se zaměstnavatelem uzavřít za podmínky, že

a) zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců,

b) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se...