Zkušební doba
   v právních souvislostech

Při nástupu zaměstnance do nového zaměstnání se obvykle sjednává zkušební doba. Během zkušební doby je oběma smluvním stranám umožněno jednoduché ukončení sjednaného pracovního poměru – zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Novela zákoníku práce s účinností od 1. června 2025 podstatně změnila pravidla zkušební doby. Jak správně sjednat zkušební dobu a v jaké délce? Za jakých podmínek lze prodloužit zkušební dobu a kdy se zkušení doba prodlužuje automaticky?

SJEDNÁNÍ ZKUŠEBNÍ DOBY - Zkušební doba nevzniká automaticky ze zákona, ale její sjednání je dáno na vůli zaměstnance a zaměstnavatele. Právní úprava je obsažena v ust. § 35 zákoníku práce. Zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Právní úprava umožňuje sjednání zkušební doby nejen v případě vzniku pracovního poměru na základě pracovní smlouvy, ale i v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance dle ust. § 33 odst. 3 zákoníku práce. Jedná se však jen o případy, kdy je pracovní poměr jmenováním skutečně zakládán, nikoliv pouze měněn (např. jmenování zaměstnance, který u téhož zaměstnavatele do té doby pracoval na základě pracovní smlouvy).

Zkušební dobu mohou zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat jak v pracovní smlouvě, tak v samostatné jiné smlouvě. Zkušební dobu lze sjednat i po uzavření pracovní smlouvy, pokud tedy bezprostředně nedochází ke vzniku pracovního poměru, dodatkem nebo jinou smlouvou o pracovních podmínkách zaměstnance.

Příklad 1

Pokud je například pracovní smlouva uzavřena 18. ledna s nástupem do práce dnem 1. února, tak je možné ještě v období mezi 18. lednem a 1. únorem a dokonce i ještě dne 1. února uzavřít smlouvu o pracovních podmínkách zaměstnance, která bude obsahovat ujednání o zkušební době.

Zákoník práce předepisuje obligatorní písemnou formu sjednání zkušební doby. Zkušební doba musí být sjednána písemně. Zkušební dobu lze sjednat se všemi zaměstnanci (i mladistvými apod.) bez ohledu na to, zda jde o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo určitou.

Sjednání nebo prodloužení zkušební doby v rozporu se zákonem naplní skutkovou podstatu přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr dle § 12 a § 25 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Zaměstnavateli může být uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč.

Délka zkušební doby

nesmí přesáhnout 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. U vedoucích zaměstnanců je umožněno sjednávání zkušební doby až na dobu 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. Novela zákoníku práce tak prodloužila zkušební dobu u řadových zaměstnanců z původních 3 měsíců na 4 měsíce a u vedoucích zaměstnanců z původních 6 měsíců na 8 měsíců.

Zákoník práce v podstatě rozlišuje dva druhy zkušební doby, a to podle zaměstnancovy pozice sjednávané v pracovní smlouvě. Pokud má být zaměstnanec u daného zaměstnavatele vedoucí pozici, je možné s ním sjednat zkušební dobu nejdéle na osm měsíců, u všech ostatních zaměstnanců lze sjednat zkušební dobu v celkové délce nepřesahující čtyři měsíce. Otázkou je, jak postupovat v případě, že ve zkušební době zaměstnanec ztratí pozici vedoucího zaměstnance. K žádnému automatickému zkracování zkušební doby dle zákoníku práce nedochází. Sjednání zkušební doby je zřejmě nutné posuzovat podle doby, kdy bylo učiněno a zkušební doba tedy byla sjednána platně. Samozřejmě je ale možné v souvislosti se změnou zařazení zaměstnance sjednat změnu délky zkušební doby a tuto takto dohodou zkrátit.

Vymezení pojmu vedoucího zaměstnance obsahuje ust. § 11 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení se vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

Aby bylo možné označit zaměstnance za vedoucího zaměstnance ve smyslu zákoníku práce a sjednat s ním tedy zkušební dobu v délce až 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, musejí být splněny dvě základní podmínky:

1) zaměstnanec stojí v čele stupně řízení u zaměstnavatele a

2) z jeho postavení vyplývá právo řídit podřízené zaměstnance (existence podřízených zaměstnanců, vůči kterým tuto pravomoc uplatňuje).

Zkušební doba začíná běžet ode dne vzniku pracovního poměru. Pro počítání času se použije ust. § 333 zákoníku práce, dle kterého doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby, což platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.

Příklad 2

Pracovní poměr na dobu neurčitou vznikl 1. ledna a byla sjednána zkušební doba v trvání 4 měsíců. Zkušební doba skončí dnem 30. dubna bez ohledu na to, zda by tento den byl svátek nebo víkend.

V případě, že by byla dohodnuta zkušební doba delší, než zákoník práce umožňuje nebo by její délka nebyla uvedena vůbec, ačkoli zkušební doba jako taková sjednána byla, nemá to za následek neplatnost ujednání o zkušební době. Neplatné by bylo pouze ujednání o té části zkušební doby, která překračuje maximální hranici a bude platit obecná /čtyřměsíční nebo osmiměsíční/ zkušební doba. Bude se jednat pouze o částečnou neplatnost. Pokud by jedna ze smluvních stran pracovního poměru využila svého práva zrušit pracovní poměr ve zkušební době a stalo se tak po uplynutí zákonem dovolené maximální délky zkušební doby, v případě soudního sporu by soud prohlásil takové rozvázání pracovního poměru (zrušení pracovního poměru ve zkušební době) za neplatné.

DODATEČNÉ PRODLOUŽENÍ ZKUŠEBNÍ DOBY - Zákoník práce připouští i sjednání kratší zkušební doby a po novele zákoníku práce od 1. června 2025 je možné rovněž dodatečné prodlužování zkušební doby. Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena až do maximální zákoníkem práce dané délky, a to výhradně na písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem.

Dodatečné prodloužení zkušební doby je tedy možné za těchto podmínek:

-   za trvání zkušební doby (zkušební doba ještě neskončila),

-   na základě oboustranné vzájemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,

-   celkově nesmí zkušební doba přesáhnout délku 4 měsíců u řadových zaměstnanců a 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců.

Z uvedeného vyplývá, že dodatečné prodloužení zkušební doby není možné po uplynutí původně sjednané délky zkušební doby.

Příklad 3

Zkušební doba byla sjednána v délce 3 měsíce a 1 den po uplynutí 3 měsíců se zaměstnavatel se zaměstnancem písemně dohodl na dodatečném prodlužení zkušební doby na 4 měsíce, tak ujednání nebude platné. Zkušební dobu lze dodatečně prodloužit pouze v průběhu jejího trvání.

V tomto případě zkušební doba skončila a není ji možné dodatečně prodloužit.

Podstatná jsou v souvislosti s možností dodatečného prodloužení zkušební doby přechodná ustanovení novely zákoníku práce. Dle těchto zkušební doba sjednaná přede dnem nabytí účinnosti novely, tj. do 31. 5. 2025 se řídí § 35 zákoníku práce ve znění účinném do 31. 5. 2025. Z tohoto vyplývá, že pokud byla zkušební doba sjednána do 31. 5. 2025, tak tuto zkušební dobu není možné dohodou stran dodatečně prodloužit. Dodatečné prodloužení zkušební doby je možné až v případě sjednání zkušební doby od 1. 6. 2025.

Vzhledem k tomu, že zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tak není možné dodatečné sjednání zkušební doby v případě, kdy například den po nástupu do zaměstnání zjistí zaměstnavatel, že zapomněl se zaměstnancem sjednat zkušební doby. Dodatkem k pracovní smlouvě již není možné sjednání zkušební doby a takové ujednání o zkušební době by bylo neplatné. Dodatečně lze pouze prodloužit již sjednanou zkušební doby, ale nikoliv dodatečně sjednat zkušební dobu. Neplatné by bylo rovněž ujednání o zkušební době v případě, že by zaměstnanec začal fakticky pracovat, ale zapomněl podepsat pracovní smlouvu a ta byla podepsaná až den následující po faktickém vzniku pracovního poměru nástupem do práce. Vzhledem k tomu, že zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a pracovní smlouva byla podepsána až následující den, bylo by ujednání o zkušební době neplatné.

Sjednání zkušební doby v rámci pracovního poměru uzavíraného na dobu určitou je omezena.

Z důvodu ochrany zaměstnanců, s nimiž je sjednáván pracovní poměr na dobu určitou, bylo přijato omezující opatření, podle něhož nesmí délka zkušební doby v rámci tohoto pracovního poměru přesáhnout polovinu doby jeho trvání. Výkladem pojmu poloviny sjednané doby trvání pracovního poměru se také zabývala Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, dle které polovinu je třeba chápat v matematickém slova smyslu a plynutí doby jako čas počítaný obecně v kalendářních dnech. Na základě těchto předpokladů nezbývá než vymezenou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou vnímat jako určitý počet kalendářních dnů, jehož polovinu nesmí sjednaná délka zkušební doby přesáhnout (pokud bude tedy počet dnů trvání pracovního poměru lichý, půjde o „kratší polovinu“).

Příklad 5

Pokud by tedy například byl sjednán pracovní poměr v trvání od 01. května do 30. června, trvá pracovní poměr 61 kalendářních dnů a zkušební doba nemůže být sjednána delší než 30 kalendářních dnů.

ZKUŠEBNÍ DOBA A PŘEKÁŽKY V PRÁCI - Do zkušební doby se nezapočítává doba celodenních překážek v práci, celodenní dovolené a neomluveného zameškání práce. Dle ust. § 35 odst. 5 zákoníku práce se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Z dikce ust. § 35 odst. 5 zákoníku práce je zřejmé, že prodloužení zkušební doby se týká výhradně dovolené, překážek v práci a neomluveného zameškání práce, které připadají na celou směnu, nikoliv na její části. Zkušební doba se o dobu trvání několika hodinových překážek v práci (například návštěva lékaře) prodlužovat nebude, a to ani v případě, že by po jejich sečtení tvořily jeden či více pracovních dní. V případě, že zaměstnanec zamešká celou směnu i z více různých důvodů (např. půl směny pro překážku v práci, půl směny bude čerpat dovolenou), tak se tento celý den započítá pro účely prodloužení zkušební doby.

Příklad 6

Zaměstnanec měl sjednanou zkušební dobu od 1. února do 31. května a v rámci zkušební doby neomluveně zamešká 1,5 směny.

Zkušební doba se prodlouží o 1 pracovní den (1 zameškaná celá směna) a zkušební doba skončí 1. června.

Prodloužení zkušební doby se počítá v pracovních dnech (dnech, na které měl zaměstnanec rozvrženou směnu), nikoliv kalendářních. Pro účely prodlužování zkušební doby se proto berou jen zameškané pracovní dny zaměstnance a o ty se zkušební doba prodlužuje. Zkušební doba se tedy prodlouží o tolik pracovních dnů, kolik jich zaměstnanec během zkušební doby zameškal.

Novela zákoníku práce s účinností od 1. června 2025 zavedla automatické prodloužení zkušební doby i o dny neomluvené absence, pokud zaměstnanec zameškal celou směnu. Důvodová zpráva k novele výslovně také uvádí, že se zkušební doba neprodlužuje o dny svátků, za které zaměstnanci odpadla směna (tzv. placený svátek).

V případě, že by překážka v práci svým koncem přesáhla konec původně sjednané zkušební doby, pak se zameškané pracovní dny napočítají až po skončení překážky v práci.

Příklad 7

V rámci zkušební doby sjednané od 1. února do 31. května zaměstnanec kvůli dočasné pracovní neschopnosti zameškal od 23. do 27. března 5 pracovních směn.

Zkušební doba se prodlouží o 5 pracovních dní počítaných od 1. června. Pokud by dočasná pracovní neschopnost trvala od 27. května do 2. června, tj. také 5 pracovních směn, prodlužovala by se zkušební doba o 5 pracovních dnů až po skončení dočasné pracovní neschopnosti, tedy až od 3. června a skončila by 9. června.

RADA!

I po dobu překážek v práci nebo po dobu čerpání dovolené zkušební doba stále běží, a proto i v této době lze se zaměstnancem jednostranně zrušit pracovní poměr kromě případu upraveného v ust. § 66 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého nesmí zaměstnavatel ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.

JUDr. Jana Drexlerová