Zletilost a nezletilost dle OZ
Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Jak definuje OZ zletilost a nezletilost? Jaká omezení platí pro nezletilé? Za jakých podmínek mohou nezletilí vykonávat výdělečnou nebo závislou činnost?
ZLETILOST – Odst. 1 ustanovení § 30 OZ zakotvuje nabytí svéprávnosti dovršením zletilosti a odst. 2 nabytí svéprávnosti rozhodnutím soudu nebo uzavřením manželství.
Občanský zákoník rozlišuje mezi zletilostí a svéprávností. Zletilostí se rozumí dosažení věkové hranice – 18 let. Dovršením této hranice člověk nabývá ze zákona plné svéprávnosti, tedy způsobilosti nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).
Dosažením zletilosti se nabývá svéprávnost v plném rozsahu (plná svéprávnost). Plné svéprávnosti se nabývá až nabytím zletilosti. Existují však dvě výjimky, kdy lze svéprávnosti nabýt i před dosažením zletilosti, tedy před dosažením věku osmnácti let. Prvním případem je takzvaná emancipace, která je blíže upravena v ust. § 37 OZ, a dalším případem je uzavření manželství, které je blíže upraveno v ust. § 672 OZ.
OMEZENÍ SVÉPRAVNOSTI NEZLETILÝCH - Ustanovení § 31 OZ upravuje omezenou svéprávnost nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti. V ustanovení je pozitivně vymezeno, k jakým jednáním je nezletilý, který ještě nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý – způsobilý je k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Rozumovou vyspělostí se rozumí schopnost posoudit následky svého vlastního jednání, a to jak pozitivní, tak i negativní. Nezletilý tedy musí být schopen pochopit jak podstatu právního jednání, tak i hlavní následky takového jednání. Schopnost uvědomovat si negativní dopady právního jednání samozřejmě vzrůstá s věkem nezletilců. Volní vyspělostí se rozumí schopnost své jednání ovládnout, tj. jednání svou vůlí řídit. Nezletilý je tedy schopen řídit vlastní vůlí své jednání adekvátním způsobem, například dokáže dát najevo, zda dar přijímá.
Souhlas zákonného zástupce nezletilých k určitému právnímu jednání
Ustanovení § 32 OZ bylo upraveno novelou o tzv. dětských dluzích, tj. zákonem č. 192/2021 Sb.
Ustanovení upravuje tzv. částečnou svéprávnost nezletilých, kteří dosud nenabyli svéprávnosti. Tato částečná svéprávnost je podmíněna souhlasem zákonného zástupce nezletilého. Na základě tohoto ustanovení je možné, aby zákonný zástupce nezletilého, který ještě nenabyl plné svéprávnosti, udělil ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nezletilého. V takovém případě bude právní jednání, i pokud k němu nebyl nezletilý způsobilý, platné.
Souhlas k výdělečné činnosti
Ustanovení § 33 OZ řeší problematiku samostatného provozování obchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti nezletilým. Ustanovení § 33 dopadá na problematiku samostatného provozování obchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti nezletilým a upravuje zvláštní omezenou svéprávnost nezletilého pro právní jednání spojená se samostatným provozováním obchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti, k jejichž provozování udělil zákonný zástupce souhlas a přivolil jim soud.
Shodně jako v případě ust. § 32 vychází také ust. § 33 z toho, že právě zákonní zástupci (zpravidla rodiče) nejlépe znají nezletilého a dokáží posoudit jeho rozum, vůli. V případě § 33 uděluje zákonný zástupce souhlas ke specifické činnosti, totiž k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti. Nezbytné podmínky provozování těchto činností:
- souhlas zákonného zástupce a
- přivolení soudu.
Zákonný zástupce tedy musí nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, udělit s provozováním těchto činností souhlas. Platnost souhlasu zákonného zástupce je však podmíněna přivolením soudu. Soud musí objektivně posoudit, zda navrhované je skutečně v zájmu nezletilého a odpovídá jeho schopnostem i poměrům.
Pokud je souhlas zákonného zástupce k provozování samostatného obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti udělen platně, tj. s přivolením soudu, stává se nezletilý, který dosud nenabyl plné svéprávnosti, způsobilým k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. Může se jednat o právní jednání spočívající v uzavírání smluv se zákazníky, s dodavateli, se zaměstnanci, o právní jednání vůči orgánům státu.
Dle odst. 2 ustanovení § 33 přivolení soudu je potřebné nejen pro platnost souhlasu zákonného zástupce, ale zároveň nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem.
Zákaz závislé práce nezletilých
Ustanovení § 34 OZ výslovně vymezuje okruh nezletilých, kterým je závislá práce zakázána.
Dle tohoto ustanovení je závislá práce zakázána:
- nezletilým mladším než patnáct let,
- nezletilým, kteří nedokončili povinnou školní docházku (a to bez ohledu na věk, tedy i v případě, že jsou již starší patnácti let).
Fyzická osoba mladší 15 let nebo sice starší 15 let, pokud nemá ukončenu povinnou školní docházku, může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost.
Závislá práce nezletilých starších než patnáct let
Ustanovení § 35 OZ bylo podstatně dotčeno novelou – zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, a to s účinností od 28. 2. 2017.
Ustanovení navazuje na ust. § 34, který upravuje závislou práci nezletilých mladších než patnáct let. Z praxe vzešel požadavek, aby zejména s ohledem na skutečnost, že nezletilý ještě před ukončením povinné školní docházky má často zájem sjednat si již v tomto období, tj. před ukončením povinné školní docházky, pracovní poměr či jiný pracovněprávní vztah na dobu po skončení povinné školní docházky. Ze shora uvedených důvodů pak bylo přistoupeno k novelizaci tak, že jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky nezletilého.
Nezletilý, který sice ještě neukončil povinnou školní docházku, se tak může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu, s tím, že jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy tento nezletilý ukončí povinnou školní docházku.
Obecné omezení způsobilosti nezletilého jednat samostatně
Ustanovení § 36 OZ bylo změněno novelou o tzv. dětských dluzích, tj. zákonem č. 192/2021 Sb.
Ustanovení § 36 OZ upravuje objektivní meze způsobilosti právně jednat v případech, kdy i zákonný zástupce takového nezletilého potřebuje k právnímu jednání, které činí za nezletilého, přivolení soudu, a to bez ohledu na rozumovou a volní vyspělost konkrétního nezletilého, jak ji chápe § 31, a také bez ohledu na souhlas zákonného zástupce nezletilého. Účelem ust. § 36 je chránit zájmy nezletilého a zvýšit právní jistotu ohledně těch právních jednání, která mají pro nezletilého (a i pro třetí osoby) závažné důsledky. Takové právní jednání, k němuž by tedy i zákonný zástupce nezletilého (který nenabyl plné svéprávnosti) potřeboval přivolení soudu a které by tento nezletilý učinil samostatně, bude absolutně neplatné.
Novelou občanského zákoníku byl doplněn odst. 2, který stanovuje pravidla v případě podmínění účinků právního jednání následným souhlasem zákonného zástupce. Zároveň se určuje, kdy takovou podmínku ujednat nelze. Ustanovení se týká jak právních jednání, ke kterým je nezletilý způsobilý jako dostatečně rozumově a volně vyspělý jedinec, tak právních jednání, ke kterým je způsobilý, protože mu byl předběžně udělen zákonným zástupcem souhlas.
PŘIZNÁNÍ SVÉPRAVNOSTI – Občanský zákoník umožňuje, aby se plně svéprávným stal i nezletilý tím, že bude emancipován a bude mu svéprávnost v plném rozsahu přiznána. Institutem emancipace občanský zákoník reaguje na situace, kdy nezletilý ve věku blízkém zletilosti je schopen zcela samostatně spravovat své záležitosti, a není proto potřeba, aby požíval ochrany, kterou zákon přiznává nezletilým s částečnou svéprávností, nebo aby byl jakkoli omezován v právním jednání.
Institut emancipace umožňuje za stanovených podmínek přiznat svéprávnost i nezletilému, který dosáhl věku 16 let. Z vážných důvodů lze uvažovat i o přiznání svéprávnosti osobě mladší 16 let.
Předpoklady v ust. § 37 stanovené pro přiznání svéprávnosti jsou:
a) návrh nezletilého a souhlas zákonného zástupce s tímto návrhem,
b) dosažení věku šestnácti let,
c) osvědčení schopnosti nezletilého sám se živit a obstarat si své záležitosti.
Kritéria schopnosti samostatně se živit i schopnosti samostatně obstarávat své záležitosti musejí být posuzována jak objektivně, tak i subjektivně, podle konkrétního nezletilého, o jehož emancipaci se jedná. Pokud by nezletilý nebyl schopen sám se živit a sám si své záležitosti obstarat, neplnilo by přiznání svéprávnosti takovému člověku účel. Nezletilý je schopen sám se živit, je-li schopen zabezpečit si soustavně takový příjem, který mu dostačuje na pokrytí jeho životních potřeb. Nezletilý je schopen sám si obstarat své záležitosti, pokud je natolik rozumově a volně vyspělý, že je schopen své záležitosti spravovat řádně i bez pomoci jiných osob.
JUDr. Jana Drexlerová







