398. Právo na změnu zdravotní pojišťovny

Problematiku práv pojištěnce v oblasti zdravotního pojištění a právo na výběr, resp. změnu zdravotní pojišťovny naleznete v ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a od 1. 9. 2015 pak v § 11a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Jaké jsou termíny pro změnu zdravotní pojišťovny a kdy nemůže pojištěnec tohoto práva využít?

Do 31. srpna 2015 měl pojištěnec právo změnit zdravotní pojišťovnu standardním způsobem jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. 1. kalendářního roku.

Od 1. 9. 2015 platí, že zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. To znamená, že přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. Ve druhém a ve čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně podat nelze.

Oproti této obecně platné úpravě je pojištěnec oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší. Zákon taxativním výčtem vyjmenovává situace, kdy lze změnit zdravotní pojišťovnu k jinému datu než pouze k 1. 1. nebo k 1. 7., avšak tehdy, pokud:

a) zdravotní pojišťovna, u které je osoba pojištěna, vstoupila do likvidace,

b) byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je osoba pojištěna, zavedena nucená správa, nebo

c) došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna,

a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c).

Svobodná volba zdravotní pojišťovny je omezena ve dvou případech. Narozené dítě je pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna jeho matka. Není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. To znamená, že v případech, kdy je pojištěncem pouze otec dítěte a nikoliv matka, se určí příslušnost zdravotní pojišťovny podle otce.

Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny.

399. Vznik pohledávky a závazku zaměstnavatele

Již bylo uvedeno, že neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem způsobuje vznik přeplatku u jedné zdravotní pojišťovny (u té, které platby pojistného již nenáležejí) a současně vznik nedoplatku na pojistném včetně penále u té zdravotní pojišťovny, které úhrady správně patří.

Jakým způsobem lze dané nežádoucí situaci předejít? Jak se postupuje u reálně vzniklého přeplatku na pojistném?

Aby zaměstnavatel předešel tomuto problému, doporučuji dotázat se vhodnou formou všech zaměstnanců, třeba v rámci ročního zúčtování, zda nezměnili zdravotní pojišťovnu k datu 1. 1., resp. k 1. 7. (případně i k jinému datu – viz výjimky výše uvedené). Zároveň je vhodné zaměstnance poučit v tom smyslu, že pokud by se v budoucnosti k takovému kroku odhodlali, nejedná se v případě zaměstnání o jejich soukromou záležitost, nýbrž je jejich povinností sdělit tuto novou skutečnost zaměstnavateli.

Jiným řešením může být spolupráce se zdravotními pojišťovnami, kdy si může zaměstnavatel po dohodě nechat zaslat seznam zaměstnanců, evidovaných u příslušné zdravotní pojišťovny, který si následně porovná se svou evidencí. Touto cestou se dají poměrně snadno identifikovat případné nesrovnalosti.

Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci za předpokladu, že tento nemá vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek. Řešením vzniklé situace může být i započtení přeplatku s následnou platbou (platbami) pojistného, nejlépe po dohodě se zdravotní pojišťovnou. V této souvislosti lze rovněž doplnit, že pojistné platí zaměstnavatel na účet té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.

400. Příslušnost ke zdravotní pojišťovně a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele

Pokud zaměstnanec změní v průběhu zaměstnání zdravotní pojišťovnu, ovlivňuje toto jeho rozhodnutí placení pojistného zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance. Není jasné, z jakého důvodu je pro zaměstnavatele důležitá informace o příslušnosti jeho zaměstnance ke zdravotní pojišťovně.

Které postupy je zaměstnavatel povinen v dané souvislosti použít?

Pro zaměstnavatele je klíčovou záležitostí vědět, u které zdravotní pojišťovny je jeho zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je mu zúčtován příjem, a to z toho důvodu, aby odváděl pojistné správné zdravotní pojišťovně.

Při nástupu do pracovního poměru (zaměstnání) má zaměstnanec povinnost sdělit zaměstnavateli zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání, kdy tuto povinnost splní do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny.

Jednou z povinností zaměstnavatele podle § 12 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je písemně potvrdit pojištěnci (zaměstnanci) přijetí učiněných oznámení o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně a o oznámené změně zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. V této souvislosti lze využít tyto doporučené vzory textů potvrzení zaměstnavatele o přijetí oznámení pojištěnce jako zaměstnance ve věci pojištění u zdravotní pojišťovny v případě:

a)  Příslušnosti ke zdravotní pojišťovně při nástupu do zaměstnání

Potvrzujeme přijetí sdělení zaměstnance (zaměstnankyně) pana (paní) ……………, že je ke dni nástupu do zaměstnání dne …………… pojištěn(a) u ………………… Upozorňujeme zaměstnance, že případnou změnu zdravotní pojišťovny je povinen oznámit zaměstnavateli do osmi dnů od data změny.

V …… dne ……

Jméno a příjmení odpovědného pracovníka zaměstnavatele, funkční zařazení,
otisk razítka, podpis ……

b)  Změny zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání

    Potvrzujeme přijetí sdělení zaměstnance (zaměstnankyně) pana (paní) …………, že je ode dne ……………… pojištěn(a) u ……………

V …… dne ……

Jméno a příjmení odpovědného pracovníka zaměstnavatele, funkční zařazení,
otisk razítka, podpis ……

Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem (zaměstnancem).

401. Platby za „státní pojištěnce“

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele je sdělit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě skutečnost rozhodnou pro vznik (nebo zánik) povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, pokud zaměstnanec tuto skutečnost zaměstnavateli sdělí a doloží. Tato povinnost platí pro zaměstnavatele i tehdy, jestliže povinnost státu platit pojistné vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu za předpokladu, že mu jsou tyto skutečnosti známy.

Které kódy použije zaměstnavatel v případě, že mu změnu zdravotní pojišťovny oznámí poživatel invalidního důchodu?

Změní-li zdravotní pojišťovnu zaměstnaný poživatel invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity), sděluje zaměstnavatel nově zvolené zdravotní pojišťovně jak skutečnost, že se stává jako zaměstnavatel plátcem pojistného za tohoto pojištěnce (kódem „P“), tak její nárok na platbu pojistného státem (kódem „D“).

Stejným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby se jednalo o poživatele důchodu starobního, vdovského nebo vdoveckého.

402. Konkurenční doložka jako příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání a odvod pojistného zaměstnavatelem

Obzvláště obezřetný by měl být zaměstnavatel v situaci, kdy například do července zúčtuje zaměstnanci plnění (odměnu) po skončení jeho pracovního poměru. Pokud by totiž tento bývalý zaměstnanec změnil zdravotní pojišťovnu k 1. 7., muselo by být pojistné odvedeno již ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil. V takových případech doporučuji si vhodnou formou situaci u zdravotní pojišťovny ověřit. K obdobné situaci může dojít třeba i při platbě z titulu konkurenční doložky.

Jak obě strany postupují v takovém případě?

Pro zaměstnavatele i pojištěnce platí u konkurenční doložky zejména tyto základní zásady:

–  toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění p. p., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí,

–  protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se do celkového počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, nicméně částky vyměřovacího základu a pojistného na Přehled patří,

–  na základě této skutečnosti nemá osoba v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ – s respektováním podmínek konkurenční doložky –, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát.

Není-li využita některá z těchto možností, stává se příjemce plnění z titulu konkurenční doložky na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit pojistné v částce 2 187 Kč (od 1. 1. 2022).

Kdyby měl zaměstnavatel pouze jednoho zaměstnance, jehož zaměstnání by skončilo dne 30. 6. 2022, a do měsíce července by mu ještě po skončení zaměstnání zúčtoval odměnu 5 000 Kč, uvedl by na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za červenec úhrn vyměřovacích základů 5 000 Kč, částku pojistného 675 Kč a počet zaměstnanců nula.

403. První zaměstnanec u zdravotní pojišťovny

Může nastat situace, kdy zaměstnavatel přijme (do pracovněprávního vztahu zakládajícího účast na zdravotním pojištění) zaměstnance pojištěného u zdravotní pojišťovny, jejíž pojištěnce dosud nezaměstnával, přičemž do stejné situace se může dostat i v případě oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem.

Které povinnosti vyplývají v tomto případě pro zaměstnavatele?

Aby mohl zaměstnavatel řádně plnit za takového zaměstnance všechny zákonné povinnosti, musí se nejprve přihlásit do registru zaměstnavatelů – plátců pojistného – u dané zdravotní pojišťovny vyplněním formuláře „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“.

Následně zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, které bude odvádět pojistné. K přihlašování a odhlašování zaměstnanců slouží formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ včetně Poučení, ve kterém je popsán účel jednotlivých kódů.

Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, tedy den, který je takto uveden v pracovní smlouvě, což může být i státní svátek.

Plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) z. č. 48/1997 Sb. V souladu s tímto ustanovením přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci.

404. Důsledky neoznámené změny zdravotní pojišťovny pro zaměstnavatele i zaměstnance

Zaměstnanec neoznámil svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny. Tato skutečnost byla zjištěna kontrolními pracovníky zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil, kdy bylo zaměstnavateli v důsledku tohoto zaměstnancova pochybení doměřeno dlužné pojistné včetně penále. Není jasné, zda musí zaměstnavatel skutečně doplatit dlužné pojistné zdravotní pojišťovně, k níž zaměstnanec přestoupil, zda si nemohou zdravotní pojišťovny tyto platby převést mezi sebou navzájem, a zda má zaměstnavatel možnost požádat o odpuštění penále a jaká je šance na vstřícný postoj pojišťovny za situace, kdy peníze ve skutečnosti byly ve zdravotním pojištění, ale u „nesprávné“ zdravotní pojišťovny, a dále, zda může zaměstnavatel nějak postihnout zaměstnance, pokud by zaměstnavateli penále případně nebylo prominuto, nebo by bylo prominuto pouze částečně.

Jaké je řešení dané situace?

Jestliže zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v zákonem stanovené lhůtě osmi dnů, nemohl tento zaměstnavatel v souvislosti s placením pojistného patřičným způsobem reagovat. Tyto nedostatky zpravidla zjistí zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti, případně je může objevit i sám zaměstnavatel. V popisovaném případě vznikl zaměstnavateli u zaměstnancovy „nové“ zdravotní pojišťovny nedoplatek na pojistném včetně penále. Obě tyto pohledávky bude vůči plátci pojistného příslušná zdravotní pojišťovna uplatňovat (je to její povinností), a pokud nebudou uhrazeny dobrovolně, budou řešeny v rámci správního řízení nebo vystavením výkazu nedoplatků. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění připouští možnost podání žádosti o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. Postup zdravotních pojišťoven je zpravidla (na což však nelze spoléhat) benevolentnější za situace, kdy příslušné finanční prostředky – pojistné – byly de facto v systému veřejného zdravotního pojištění.

Při řešení přeplatku na pojistném nelze postupovat formou vzájemného vypořádání plateb mezi zdravotními pojišťovnami, neboť přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci za předpokladu, že tento nemá vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek. Řešením vzniklé situace může být i započtení přeplatku s následnou platbou (platbami) pojistného, nejlépe po dohodě se zdravotní pojišťovnou.

Nastane-li popsaná situace s přeplatkem, resp. nedoplatkem pojistného, pak by měl zaměstnavatel prioritně řešit úhradu nedoplatku. Není vhodné čekat, až zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí, neboť tato má ze zákona na provedení tohoto úkonu měsíční lhůtu, a to buď od podání žádosti plátce, nebo za situace, kdy existenci přeplatku sama zjistí.

Protože nedoplatek na pojistném způsobuje vznik penále, je žádoucí uhradit dle možností co nejdříve vzniklý nedoplatek, neboť dnem úhrady nedoplatku pojistného v plné výši přestává běžet penále. Následně pak lze požádat druhou zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku, jehož vznik a výše budou v podané žádosti specifikovány.

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Pokud zdravotní pojišťovna podané žádosti o prominutí penále nevyhoví, případně jí vyhoví pouze částečně, může zaměstnavatel uplatňovat takto vzniklou škodu vůči zaměstnanci. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny. V takových situacích se může zaměstnanec vyvinit tehdy, pokud prokáže, že zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny řádně oznámil.

405. Neomluvená absence a změna zdravotní pojišťovny zaměstnancem

Zaměstnanec přestal docházet bez omluvy do zaměstnání ode dne 23. 11. 2021. Zaměstnavatel mu začal tímto dnem vykazovat neomluvenou absenci a po různých průtazích byla nakonec uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru k datu 31. 1. 2022. Mezitím zaměstnanec přestoupil k 1. 1. 2022 k jiné zdravotní pojišťovně.

Jakým způsobem řeší zaměstnavatel odvod pojistného za jednotlivé měsíce?

Nejprve bych chtěl zdůraznit, že od 1. 1. 2015 se pojistné z titulu neomluvené absence sice neodvádí (nenavyšuje se z tohoto důvodu vyměřovací základ zaměstnance), nicméně musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, pokud tento nepatří mezi výjimky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Minimální vyměřovací základ je určen hodnotou minimální mzdy a činil v roce 2021 částku 15 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

Výše pojistného za měsíce listopad a prosinec 2021, placeného ve prospěch bývalé zdravotní pojišťovny:

Pojistné za listopad se rovná nejméně 2 052 Kč.

Pojistné za prosinec se rovná 2 052 Kč.

Výše pojistného za měsíc leden 2022, placeného ve prospěch „nové“ zdravotní pojišťovny, činí 2 187 Kč (13,5 % z minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč).

I když pojistné odvádí zaměstnavatel jako plátce pojistného, musí nějakým způsobem toto pojistné od zaměstnance získat, neboť fakticky platí toto pojistné zaměstnanec – samozřejmě prostřednictvím zaměstnavatele.

406. Osoby, za které platí pojistné stát

Změnit zdravotní pojišťovnu může i osoba, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát.

Které osoby řadíme ve zdravotním pojištění mezi tzv. státní pojištěnce?

Je-li pojištěnec zaměstnán, oznamuje změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli, který v předmětné záležitosti dále informuje obě zdravotní pojišťovny. Není-li pojištěnec zaměstnán, oznamuje změnu zdravotní pojišťovny osobně. Důsledkem aktu provedení změny zdravotní pojišťovny u osob, za které platí pojistné stát, je „přelévání“ plateb pojistného od státu v rámci jednotlivých zdravotních pojišťoven, nicméně je pravdou, že vždy taková platba od státu zůstane v systému a poslouží k úhradě hrazených služeb, vykázaných smluvními poskytovateli.

Osoby, za které je plátcem pojistného stát, jsou taxativním výčtem vyjmenovány v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Mezi nejpočetnější skupiny těchto pojištěnců řadíme poživatele důchodu, nezaopatřené děti (studenty), ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a uchazeče o zaměstnání.

407. Pohledávka zdravotní pojišťovny na penále, vzniklá v důsledku změny zdravotní pojišťovny

Dluh na pojistném, vzniklý neoznámením nebo opožděně podaným oznámením o změně zdravotní pojišťovny, má za následek existenci penále.

Pokud zaměstnavatel požádá o prominutí penále, které skutečnosti, resp. okolnosti je vhodné do této žádosti uvést?

Nelze pochybovat o tom, že zdravotní pojišťovna se o své pohledávky dříve či později úřední cestou přihlásí, nehledě na desetiletou promlčecí dobu (viz dále), kterou může pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek využít. Zaměstnavateli se v této souvislosti naskýtá možnost pokusit se o vyžádání určité úlevy. Jinými slovy, pokud si zaměstnavatel podá žádost o prominutí evidované částky penále, může mu zdravotní pojišťovna buď vyhovět v plném rozsahu, to znamená, že celé penále promine, nebo jej alespoň sníží. Na prominutí vyměřeného penále však není právní nárok, ale zdravotní pojišťovna může takto vstřícně učinit na základě analýzy situace, která vznik penále zapříčinila.

Jedním z logických zdůvodnění zaměstnavatele při podání žádosti o prominutí penále bývá vyjádření, že vznik penále sám nezapříčinil, ale jedná se o chybu ze strany zaměstnance (neoznámení nebo opožděné oznámení změny zdravotní pojišťovny). Další okolností bývá konstatování, že příslušné finanční prostředky (pojistné) byly uhrazeny do systému veřejného zdravotního pojištění, byť nesprávné zdravotní pojišťovně. K těmto argumentům může příslušná zdravotní pojišťovna v rozhodovacím procesu přihlédnout, ale také nemusí. Vesměs záleží na podmínkách, jaké mají jednotlivé zdravotní pojišťovny pro takové situace nastaveny, třeba i s přihlédnutím k bilančnímu vývoji ve zdrojích a potřebách systému. Proto nelze v žádném případě spoléhat na to, že podané žádosti o prominutí penále musí být v každém případě nějak (kladně) vyhověno.

Z obecného pohledu nevadí, pokud zaměstnavatel registruje (byť nespecifikované) penále a zdravotní pojišťovna toto zatím nevyměří. Určitý problém může vzniknout tehdy, bude-li žádat o vystavení potvrzení o bezdlužnosti. V takových případech se vyžaduje, aby plátce neměl vůči zdravotní pojišťovně žádné závazky.

408. Promlčecí doba ve zdravotním pojištění

V důsledku poměrně značné intenzity finančních toků v systému veřejného zdravotního pojištění vznikají nedisciplinovaností plátců zdravotním pojišťovnám pohledávky na pojistném nebo na penále.

Jak dlouhou dobu mají zdravotní pojišťovny na řešení svých pohledávek?

Do 30. 11. 2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. byla tato lhůta od 1. 12. 2011 prodloužena na 10 let, čímž dostaly zdravotní pojišťovny podstatně delší období pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek. Je také pravdou, že ani relativně dlouhá pětiletá promlčecí doba mnohdy nestačila k vyměření pohledávek nebo alespoň k provedení tzv. kvalifikovaného (neboli nároky zdravotní pojišťovny zachovávajícího) úkonu. Tímto úkonem se přerušil běh promlčecí doby, a pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová (nyní již desetiletá) promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné (i penále) se promlčuje ve lhůtě deseti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, přičemž promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.

Adekvátním způsobem se změnily i podmínky pro vrácení přeplatku na pojistném nebo penále. Změnou v § 14 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se od 1. 12. 2011 nárok na vrácení přeplatku promlčuje za deset let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

S účinností od 1. ledna 2022 se z racionálních důvodů stanovuje minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, kdy tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč.

Nelze vymáhat nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné zdravotní pojišťovny 200 Kč. Tyto nízké dlužné částky se v rámci desetileté promlčecí doby připočítají k případně dalšímu nově vzniklému dluhu na pojistném.

Odlišně postupují zdravotní pojišťovny u evidovaného penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok.

409. Odměna po skončení zaměstnání

Se zaměstnancem byl rozvázán pracovní poměr ke dni 31. 12. 2021 a k tomuto datu byl kódem „O“ odhlášen od placení pojistného u své zdravotní pojišťovny. Do měsíce ledna 2022 byla tomuto bývalému zaměstnanci zúčtována odměna ve výši 2 000 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat z hlediska plnění oznamovací povinnosti a výpočtu výše pojistného včetně vazby na minimální vyměřovací základ?

V daném případě se odměna 2 000 Kč posuzuje jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. Z tohoto důvodu podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny ani započítávat tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Nicméně částky vyměřovacího základu (2 000 Kč) a pojistného (270 Kč) na tento Přehled patří. Bývalý zaměstnavatel neprovádí za této situace dopočet do minimálního vyměřovacího základu (osoba již není zaměstnancem) a pojistné bude odvedeno ze skutečně zúčtovaného příjmu.

Kdyby zaměstnanec přestoupil k datu 1. 1. 2022 k jiné zdravotní pojišťovně, provedl by zaměstnavatel odvod pojistného této nové zdravotní pojišťovně. V takových případech doporučuji zaměstnavateli si dotazem u zdravotní pojišťovny ověřit, zda bývalý zaměstnanec nezměnil k příslušnému datu zdravotní pojišťovnu.

410. Osoby samostatně výdělečně činné a změna zdravotní pojišťovny

Jednou z povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je placení záloh na pojistné, je-li OSVČ ze zákona povinna tyto zálohy platit.

Jak OSVČ postupuje, když se rozhodne pro změnu zdravotní pojišťovny?

Při každé změně zdravotní pojišťovny musí OSVČ předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených u „bývalé“ zdravotní pojišťovny z vyměřovacího základu, a to prostřednictvím formuláře „Doklad pro OSVČ o výši zálohy na pojistné“. Zároveň musí být provedeno předisponování platby záloh na příslušný příjmový účet „nové“ zdravotní pojišťovny, určený pro individuální platby pojistného.

Pokud OSVČ standardně změní zdravotní pojišťovnu k datu 1. 7., podává za kalendářní rok Přehledy oběma zdravotním pojišťovnám. Daňový základ je pro každou zdravotní pojišťovnu stanoven v poloviční výši, ovšem při nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ, pokud se bude na OSVČ tato povinnost po celý kalendářní rok vztahovat.

411. Osoby bez zdanitelných příjmů

Mezi tzv. samoplátce řadíme ve zdravotním pojištění podnikatele, tedy osoby samostatně výdělečně činné, a osoby bez zdanitelných příjmů (dále jen OBZP).

Kdo je ve zdravotním pojištění zařazen v samoplátcovské kategorii jako OBZP?

Za OBZP se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

–  nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání),

–  není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod., ani

–  není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci OBZP.

Měsíční platba pojistného činí u OBZP od 1. 1. 2022 částku 2 187 Kč (jako 13,5 % z částky 16 200 Kč), a mění se tak při každém zvýšení minimální mzdy.

Řešení č. 397 až 411 zpracoval Ing. Antonín Daněk (III/2022)