Změny exekučních srážek od 1. 1. 2025

Změny (jak parametrické ohledně výše nezabavitelných částek, tak i pravidel o jejich užití) platí již pro lednovou výplatu mzdy za prosinec 2024! Jako tomu bylo a je každoročně, tak dochází i k 1. lednu 2025 ke změně výše nezabavitelných částek a dalších parametrů („rozhodujících čísel“, limitů) exekučních srážek ze mzdy jako jsou výše jednotlivých třetin zbytku čisté mzdy (které zbudou po odečtení nezabavitelných částek) určujících, kolik lze srazit povinnému dlužníkovi pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy) jeho oprávněných věřitelů, a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, a to na základě navýšení příslušného normativu nákladů na bydlení. Navíc však dochází též ke změně pravidel pro zápočet (použití, uplatnění) nezabavitelné částky na vyživovanou osobu, a to na manžela (manželku) resp. partnera podle občanského zákoníku nebo (registrovaného) partnera podle zákona o registrovaném partnerství.

(Ostatně zápočet nezabavitelné částky na partnera nebo partnerku, pokud k němu dochází, je sám o sobě další novinkou, dosud se nezabavitelná částka počítala jen na manžela nebo manželku.)

Na manžela (manželku) resp. zákonného partnera (partnerku) bude od 1. 1. 2025 započítávána nezabavitelná částka jen, pokud je povinný dlužník nebo jeho manžel (manželka) či zákonný partner (partnerka) poživatelem starobního důchodu, sirotčího důchodu nebo důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně.

Odlišná pravidla, pokud je povinný dlužník nebo jeho manžel (manželka) či partner (partnerka) poživatelem důchodu

Pravidla exekučních srážek se tak nově významně liší podle toho, zda je povinný dlužník poživatelem uvedených důchodů ze státního důchodového pojištění nebo ne. – Relativně nedávno, a to od 1. 10. 2024, bylo totiž zavedeno pravidlo, že při 4 a více nařízených exekucích pro uspokojení peněžitých pohledávek je povinnému dlužníkovi ze mzdy sráženo jako při exekuci pro přednostní pohledávky, tedy ze dvou třetin zbytku čisté mzdy po odečtení celkové nezabavitelné částky (a ne jen jedné třetiny), a to i když žádné takové prioritní pohledávky exekučně uspokojovány nejsou, přičemž se toto pravidlo neuplatní, je-li povinný dlužník poživatelem právě starobního nebo sirotčího důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně.

Okamžitá aplikace nových pravidel – již při lednové výplatě prosincové mzdy

Dosud jsme byli zvyklí na to, že nové nezabavitelné částky a další parametry exekučních srážek pro daný (nový) kalendářní rok ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden daného roku, zúčtovanou a vyplácenou v únoru daného roku, zatímco mzda za měsíc prosinec roku předchozího vyplácená v lednu následujícího (nového) kalendářního roku je (ještě) zúčtována podle nezabavitelných částek pro předchozí kalendářní rok. (Podle ust. § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.totiž platí, že zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.) V roce 2025 tomu je výjimečně jinak, nové parametry srážek ze mzdy se uplatní již při zúčtování mzdy za prosinec 2024 v lednu 2025. (Podle nově s účinností k 1. 1. 2025 formulovaného ust. § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, ust. § 4 odst. 1 zmíněného nařízení vlády se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.) Plátci mzdy a obdobných plnění, s nimiž se zachází při exekuci jako se mzdou, tak mají resp. měli jen minimum času na přípravu realizace nových pravidel v praxi.

Zafixování výše životního minima a normativních nákladů na bydlení, a tak i nezabavitelných částek, pro celý kalendářní rok 2025

Výše životního minima a normativních nákladů na bydlení k 1. 1. 2025 se tedy, jak plyne z ust. § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., v platném znění, použije pro výpočet srážek po celý rok 2025. Případné změny (valorizace) životního minima a normativních nákladů v průběhu roku 2025 se do výpočtu výše nezabavitelných částek a srážek ze mzdy v tomto roce nepromítnou.

KONSTRUKCE (VÝPOČET) A UŽITÍ NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK - Základní částka, která nesmí být (podle ust. § 278 občanského soudního řádu) sražena povinnému (dlužníkovi) z měsíční mzdy, je rovna úhrnu:

1. nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka, která sestává ze dvou třetin součtu

a)  částky životního minima jednotlivce a

b)  částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli podle zákona o státní sociální podpoře (a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný dlužník bydlí a zda vůbec bydlí nebo nebydlí v nájemním bytě)

     a

2. nezabavitelných částek na vyživované osoby (na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné), a to ve výši jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na povinného dlužníka.

Nezabavitelná částka na manžela se nově už zásadně (automaticky) nepočítá, ale jsou výjimky

Manžel (manželka) povinného dlužníka nebo partner (partnerka) povinného podle občanského zákoníku nebo podle zákona o registrovaném partnerství se nově za osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné, nepovažuje! (Dle ust. § 1 odst. 1 věty první části za středníkem nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 441/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025.) Proto se na ně nezabavitelná částka nepočítá, až na výjimky: Na manžela povinného nebo partnera povinného podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství se však započítává (dle ust. § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2025) jedna čtvrtina nezabavitelné částky, a to i když má samostatný příjem, doloží-li povinný (dlužník) plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod. Zjistí-li plátce důchodu (tedy ČSSZ, pokud jde o exekuce z důchodu) ze své úřední činnosti, že povinnému byl přiznán zmíněný důchod, započte na manžela povinného nebo partnera povinného podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství jednu čtvrtinu nezabavitelné částky, i když mu povinný tuto skutečnost nedoloží.

Nezabavitelná částka na vyživované dítě se počítá beze změny

Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. (Je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.)

Povinný dlužník musí být aktivní a doložit titul pro zápočet nezabavitelné částky na vyživovanou osobu

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy osoby vyživované povinným, musí povinný (zaměstnanec) plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat. Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství i partnerství podle občanského zákoníku se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Přiznání příslušného důchodu lze prokázat zejména příslušným rozhodnutím o jeho přiznání, popř. sdělením o jeho valorizaci apod.

Výpočet nezabavitelné částky na povinného dlužníka

Životní minimum jednotlivce bylo naposledy zvýšeno od 1. 1. 2023 na 4860 Kč (a to nařízením vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima).

Výše normativu nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy v obci s aspoň 70 000 obyvateli je od 1. 1. 2025 stanovena na hodnotě 14 680 Kč (a to ust. § 2 písm. a) nařízení vlády č. 465/2024 Sb.)

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka spočítáme tedy jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce 4860 Kč a částky normativu nákladů na bydlení v nájemním bytě pro 1 a 2 osoby v obci s aspoň 70 000 obyvateli čili 14 680 Kč, tedy jako 2/3 z 19 540 Kč čili činí 13 026,67 Kč.

Výpočet nezabavitelné částky na vyživovanou osobu

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1/4 nezabavitelné částky na povinného čili 3256,67 Kč.

Tady ještě jednou zdůrazněme, že nově se započítává nezabavitelná částka na manžela či manželku nebo partnera či partnerku podle občanského zákoníku či podle zákona o registrovaném partnerství (jako vyživovanou osobu) jen tehdy, pokud samotnému povinnému nebo manželovi (manželce) či partnerovi (partnerce) je přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod (nikoliv invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně).

Součet nezabavitelné částky na samotného povinného a nezabavitelných částek na vyživované osoby je základní (celkovou) nezabavitelnou částkou

Nezabavitelnou základní (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

JAK POČÍTAT A ZAOKROUHLOVAT - Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (t.j. nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného dlužníka, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Od jaké částky jsou srážky prováděny bez omezení

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, a to ve výši jedenapůlnásobku součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro 1 nebo 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli, činí 29 310 Kč. (Jelikož nařízení vlády vlády č. 595/2006 Sb., v platném znění, neupravuje způsob jejího zaokrouhlení, měla by být, pokud nevyjde celé číslo, zaokrouhlena podle běžných matematických pravidel.)

POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK - Exekuční srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody. Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) – nebo příjmů, s nimiž se při exekučních srážkách zachází jako se mzdou, např. s důchody – se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

Rozdělení limitovaného zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek na třetiny

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – je rovna nebo nižší 29 310 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. (Maximální výše jedné třetiny z 29 310 Kč je 9770 Kč. Případný zbytek odečtený od zbytku čisté mzdy – 1 nebo 2 Kč – při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému.)

Postup při provádění srážek po třetinách zbytku čisté mzdy dle druhu pohledávky

1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.

Absolutní přednost i v rámci přednostních pohledávek má výživné

Dochází-li srážkám z 2. třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z 2. třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. (Nepostačí-li částka sražená z 2. třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.) Nebylo-li by však částkou sraženou z 2. třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z 2. třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Pokud 2. třetina zbytku čisté mzdy nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. A pak jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z 1. třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve 2. třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, jak už jsme naznačili, uspokojují se ještě z 1. třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí. – Pořadí pohledávek se přitom řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Tabulka: Meziroční porovnání parametrů exekučních srážek a jejich uplatnění

Příklad 1

Poměrné uspokojení pohledávek

Shodou okolností byly zaměstnavateli doručeny dva exekuční příkazy pro přednostní i nepřednostní pohledávku téhož dne. Příslušná třetina zbytku čisté mzdy činí 5000 Kč. Přednostní pohledávka činí 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč.

Pohledávky budou uspokojovány poměrně bez ohledu na to, že jedna je přednostní a jedna nepřednostní: Celková výše pohledávek je součtem 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč. Vypočteme poměrné číslo jako podíl částky, z níž se sráží, tedy 5000 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,03125. Poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částku 2812,50 Kč ohledně přednostní pohledávky ve výši 90 000 Kč a částku 2187,50 Kč ohledně nepřednostní pohledávky ve výši 70 000 Kč, které budou ze mzdy sráženy.

Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Co (kolik) zůstává povinnému dlužníku a co (kolik) se sráží ve prospěch oprávněných věřitelů

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

ROZLIŠENÍ PŘEDNOSTNÍCH A NEPŘEDNOSTNÍCH POHLEDÁVEK

Přednostní pohledávky specifikuje ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. Přednostními pohledávkami jsou:

a)  pohledávky výživného;

b)  pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;

c)  pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;

d)  pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,

f)  pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

g)  pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

h)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

i) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

j) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

k)  pohledávky za náhradní výživné.

Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy

Postavení přednostní pohledávky má v podstatě i paušální náhrada náhrada nákladů pro plátce mzdy (nebo jiného příjmu) za provádění exekuce. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se totiž uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny. Plátce mzdy má od 1. 1. 2022 nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka. Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný dlužník. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu však nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní – celkové nezabavitelné částky), v případě, že je sráženo pro přednostní pohledávky, nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy, je-li sráženo jen pro nepřednostní pohledávky (nebo jsou nařízeny vůči mzdě více jak 3 exekuce) 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje. Např. když po odečtení nezabavitelného minima (nezabavitelných částek a dalších předepsaných částek) od čisté mzdy povinného zaměstnance, zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele, tak paušální náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).

Nárok na paušální náhradu nákladů však vzniká plátcům mzdy pouze u nových výkonů rozhodnutí resp. exekucí, které byly zahájeny 1. 1. 2022 a později. (Na řízení zahájená před 1. 1. 2022, v nichž přede dnem 1. 1. 2022 bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se pravidla o paušální náhradě nákladů pro plátce mzdy, účinná od 1. 1. 2022, nepoužijí.)

Ostatní pohledávky jsou nepřednostní

V praxi jde např. o nezaplacený výsledek (nedoplatek na) vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn. Spadají sem nezaplacené pokuty (přirážky k jízdnému) za jízdu načerno (bez platné jízdenky) ve veřejné dopravě. Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka ze zápůjček, úvěrů, přečerpaných kreditních karet apod.

Na nepřednostní pohledávky se použije toliko jedna třetina zbytku čisté mzdy, ovšem jen pokud jsou nařízeny pouze maximálně 3 exekuce; při 4 a více nařízených exekucích srážky probíhají ze dvou třetin zbytku čisté mzdy Je-li v rámci exekuce sráženo ze mzdy toliko pro nepřednostní pohledávky, sráží se vždy jen z jedné třetiny (z 1. třetiny) zbytku čisté mzdy. Ze dvou třetin zbytku čisté mzdy (1. a 2. třetiny) se případně sráží v případě uspokojování přednostních pohledávek. Jsou-li však na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí (exekuce) k vymožení splatných peněžitých pohledávek (a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno plátci mzdy resp. jiného příjmu), pak se sráží ze dvou třetin zbytku čisté mzdy (čili 1. a 2. třetiny).

To však neplatí, doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod (anebo plátce důchodů zjistil ze své úřední činnosti, že dlužníkovi byl alespoň jeden z výše uvedených důchodů přiznán a srážky jsou prováděny z takového důchodu). Dochází-li ke srážení ze dvou třetin zbytku čisté mzdy z důvodu 4 a více exekučně vymáhaných pohledávek, pak se 2. třetina (zbytku čisté mzdy – jinak určená pro vydobytí přednostních pohledávek) přičte k 1. třetině (zbytku čisté mzdy – určené pro vydobytí nepřednostních pohledávek). Jsou-li však vedle nepřednostních pohledávek vymáhány i přednostní pohledávky, uspokojují se z 2. třetiny přednostní pohledávky a k 1. třetině se připočte (samozřejmě jen) zbývající část (z 2. třetiny).

Jednoduché ilustrativní příklady výpočtu exekučních srážek

Příklad 2

Srážky pro 1 nepřednostní pohledávku při neuplatnění nezabavitelné částky na manželku:

Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi pobírá čistou mzdu 30 000 Kč. Exekučně splácí 1 nepřednostní pohledávku.

Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a 2 částek na vyživovanou osobu (na děti, nikoliv už na manželku) po 3256,67 Kč, takže činí 19 540,01 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 19 541 Kč. Ze mzdy po jejím odečtení zbývá 10 459 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 3486 Kč + zbytek 1 Kč. Jedna třetina 3486 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 19 541 Kč + 2 × 3486 Kč čili 6972 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy) a zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním, takže celkem 26 514 Kč (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)

Příklad 3

Srážky pro 1 nepředností pohledávku při uplatnění nezabavitelné částky na manželku:

Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi pobírá čistou mzdu 30 000 Kč. Exekučně splácí 1 nepřednostní pohledávku. Manželka zaměstnance je plně invalidní (pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně), a proto bude započtena částka na vyživovanou osobu nejen na děti, ale i na manželku.

Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a 3 částek na vyživovanou osobu (na 2 děti a na manželku) po 3256,67 Kč, takže činí 22 796,68 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 22 797 Kč. Ze mzdy po jejím odečtení zbývá 7203 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 2401 Kč. Jedna třetina 2401 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 22 797 Kč + 2 × 2401 Kč čili 4802 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy), takže celkem 27 599 Kč (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)

Příklad 4

Srážky pro nadlimitní počet nepřednostních pohledávek – více jak 3 čili 4 a více, při neuplatnění nezabavitelné částky na manželku:

Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi pobírá čistou mzdu 30 000 Kč. Jsou vůči němu nařízeny 4 exekuce pro nepřednostní pohledávky. Exekučně splácí zatím jen 1 nepřednostní pohledávku, která je první v pořadí. Na úhradu pohledávky padnou dvě třetiny zbytku čisté mzdy.

Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a 2 částek na vyživovanou osobu (na děti, ne na manželku) po 3256,67 Kč, takže činí 19 540,01 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 19 541 Kč. Ze mzdy po jejím odečtení zbývá 10 459 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 3486 Kč + zbytek 1 Kč. Dvě třetiny po 3486 Kč budou sraženy ve prospěch oprávněného věřitele, takže celkem 6972 Kč. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 19 541 Kč + 3486 Kč a zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním, takže celkem 23 028 Kč (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)

Richard W. Fetter