Změny některých školních vyhlášek

Vyhláška č. 177/­2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou a vyhláška č. 422/­2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři byly novelizovány. Jaké změny nastanou od 1. října 2026 a 1. září 2026?

Dne 16. června 2026 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 99/­2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 177/­2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 422/­2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost vyhlášky je dělená, změny ve vyhlášce č. 177/­2009 Sb. nabydou účinnosti až 1. října 2026 a změny ve vyhlášce č. 422/­2023 Sb. na počátku nového školního roku 1. září 2026.

Vyhláška č. 177/­2009 Sb. blíže rozvádí

ustanovení § 77 až 82 ŠZ o maturitních zkouškách. Je značně obsáhlá, sestává z více jak 60 paragrafů a 8 příloh. Celkem je rozčleněna do 16 částí – Obecná ustanovení, Společná část maturitní zkoušky, Profilová část maturitní zkoušky, Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky, Odlišnosti konání maturitní zkoušky s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, Hodnocení zkoušek, Protokoly maturitní zkoušky a další dokumenty, Opravné zkoušky a náhradní zkoušky, Zkušební maturitní komise, Vymezení dalších činností orgánů a osob zabezpečujících maturitní zkoušky, Bezpečnostní opatření, Jednotlivá zkouška. Společná, přechodná a zrušovací ustanovení, Účinnost, s tím, že dvě části jsou bez názvu. V příloze č. 1 je vzor „Přihláška k maturitní zkoušce“, v příloze č. 1a je vzor „Přihláška k jednotlivé zkoušce“, v příloze č. 1b je vzor „Přihláška k maturitní zkoušce“, příloha č. 2 obsahuje „Kategorizaci žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky“, příloha č. 3 obsahuje podmínky pro „Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky“, v příloze č. 3a je vzor „Formulář doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky“, v příloze 4 je vzor „Protokol o výsledcích didaktických testů žáků“, v příloze 5 je vzor „Osvědčení o jednotlivé zkoušce“, v příloze č. 6 je vzor „Osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky“, v příloze č. 7 je vzor „Žádost o přezkoumání zkoušky profilové části maturitní zkoušky“ a v příloze č. 8 je vzor „Žádost o přezkoumání zkoušky společné části konané formou didaktického testu“. Vyhláška č. 177/­2009 Sb. tedy v podstatě stanoví podrobnosti pro organizaci maturitních zkoušek. Legislativně navazuje na ustanovení § 77 až 82 ŠZ.

AKTUÁLNÍ POJETÍ MATURITNÍCH ZKOUŠEK spočívá zejména v zavedení tzv. společné části maturitní zkoušky, která je stanovena státem. Stanovením státem zadávaných a vyhodnocovaných zkoušek má být více zaručena srovnatelnost jednotlivých druhů, resp. typů škol. Zároveň se předpokládá, že takové maturitní zkoušky budou mít vyšší vypovídací hodnoty i ve vztahu k přijímacímu řízení na vysoké školy. V profilové části maturitní zkoušky jsou pak ověřovány zejména znalosti a dovednosti, které jsou charakteristické pro profil absolventa příslušné školy v daném oboru vzdělání.

K úspěšnému vykonání maturitní zkoušky, a tím i dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, musí žák úspěšně složit všechny povinné zkoušky obou částí maturitní zkoušky. Nevykoná-li úspěšně kteroukoliv z určených povinných zkoušek obou částí maturitní zkoušky, nezíská střední vzdělání s maturitní zkouškou. Na druhou stranu případný neúspěch v nepovinných zkouškách neznamená nesložení celé maturitní zkoušky.

Společná část maturitní zkoušky se skládá ze dvou povinných zkoušek, a to vždy z českého jazyka a dále buď z cizího jazyka (z nabídky stanovené MŠMT vyhláškou č. 177/­2009 Sb.), nebo z matematiky. Podle původní právní úpravy bylo možné konat zkoušku z cizího jazyka, který byl vyučován na škole (podle jakéhokoliv rámcového i školského vzdělávacího programu). Poté, co byla písemná práce a ústní zkouška přesunuta do profilové, je nutné, aby daný jazyk byl součástí školského vzdělávacího programu daného oboru, ve kterém se žák vzdělává, neboť profilace maturitní zkoušky s sebou nese nutnost vazby na odborná témata a slovní zásobu daného oboru.

Vedle těchto dvou povinných zkoušek má žák možnost výběru až dvou nepovinných zkoušek v rámci společné části maturitní zkoušky. Vzhledem k omezení výběru nepovinné zkoušky jen na předměty cizí jazyk a matematika a dále vzhledem k odstranění dvou obtížností zkoušek společné části maturitní zkoušky je zřejmé, že v praxi je možnost volby dvou nepovinných zkoušek ve společné části využitelná jedině v případě, že žák skládá povinné zkoušky z předmětů český jazyk a cizí jazyk a jako nepovinné předměty společné části si zvolí další ve škole vyučovaný cizí jazyk a matematiku. Každá jiná kombinace by znamenala vykonání povinné i nepovinné zkoušky z téhož předmětu, což by byla z praktického hlediska nesmyslná volba. Nicméně platí, že volba předmětů v rámci případných nepovinných zkoušek je zcela na vůli žáka. Volbu cizího jazyka v rámci povinné zkoušky ve společné části musí žák provést podle toho, jakým cizím jazykům škola vyučuje v době, kdy se žák k maturitní zkoušce přihlašuje. Nelze tedy připustit volbu cizího jazyka, který byl vyučován v minulosti (a žák jej měl v rozvrhu), ale který škola aktuálně již nevyučuje.

Zkoušky společné části maturitní zkoušky se konají formou didaktického testu (centrálně zadávaný, centrálně administrovaný a centrálně vyhodnocovaný). Ve srovnání s předchozím právním stavem u společné části maturitní zkoušky tedy odpadly dílčí zkoušky realizované formou písemné práce a formou ústní zkoušky. Tyto dílčí zkoušky se u předmětů český jazyk a cizí jazyk přesunuly do školní části maturitní zkoušky.

Zkoušku z českého jazyka skládají všichni žáci středních škol zařazených ve školském rejstříku, tedy i škol s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, neboť je nutné respektovat právo státu ověřit u každého absolventa školy znalost úředního jazyka státu. Pro zachování práv příslušníků národnostních menšin se do profilové části maturitní zkoušky zařazuje zkouška z cizího jazyka národnostní menšiny. Dále se v § 81 odst. 8 ŠZ výslovně stanoví právo volby žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, zda budou maturitní zkoušku konat v českém jazyce, nebo v jazyce národnostní menšiny (s výjimkou zkoušky z českého jazyka).

Platná právní úprava již neobsahuje dvojí úroveň maturitní zkoušky (základní a vyšší). Ve společné části maturitní zkoušky se tak uplatňuje jen jedna úroveň obtížnosti bez možnosti volby její změny.

Profilová část maturitní zkoušky

je upravena v ustanovení § 79 ŠZ. Ve srovnání s předchozím právním stavem se profilová část maturitní zkoušky rozšířila o zkoušku z českého jazyka a literatury a dále o zkoušku z cizího jazyka (pokud si žák ve společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk). Ve společné části tak u těchto dvou zkoušek podstupují žáci didaktický test, v profilové části pak skládají zkoušku z těchto dvou předmětů formou písemné práce a formou ústní zkoušky. Profilová část maturitní zkoušky se dále skládá ze dvou až tří povinných zkoušek. Konkrétní počet povinných zkoušek je dán rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělávání. Jednou z těchto zkoušek je tak pro žáky s vyučovacím jazykem národnostní menšiny vždy zkouška z jazyka národnostní menšiny. Stanovení nabídky jednotlivých zkoušek, forem a termínů jejich složení je zcela v kompetenci ředitele školy. Přitom se však musí dodržet § 14 vyhlášky č. 177/­2009 Sb., podle kterého lze do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze předměty, jejichž součet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících stanovený učebním plánem školského vzdělávacího programu činí za celou dobu vzdělávání minimálně 4 hodiny.

Profilovou část maturitní zkoušky úspěšně vykoná žák, který prospěje u všech povinných zkoušek. V rámci profilové části maturitní zkoušky dále může dobrovolně konat nejvýše dvě další nepovinné zkoušky, pokud si je zvolí. Nabídku pro nepovinné zkoušky stanoví ředitel školy.

Zákon dále definuje možné formy konání jednotlivých zkoušek profilové části maturitní zkoušky. Bližší podmínky pro jejich konání stanoví § 14a až § 19 vyhlášky č. 177/­2009 Sb.

Oproti předchozí právní úpravě je možnost výběru forem rozšířena (zejména o formu zpracování maturitní práce a její obhajoby před maturitní komisí). O výběru formy rozhoduje ředitel školy, v níž se profilová část maturitní zkoušky bude konat.

Zavedení více forem zkoušek profilové části maturitní zkoušky a kompetence ředitele školy k rozhodnutí o formě vykonání jednotlivých zkoušek je zdůrazněním pedagogické autonomie školy v oblasti profilové části maturit. Ředitel školy může jednak rozhodnout o žádoucí profilaci školy, na druhé straně se znalostí konkrétních podmínek a limitů může svým rozhodnutím zamezit případným nežádoucím důsledkům plošné změny maturit.

Podmínka úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělání je podle § 79 odst. 6 ŠZ výslovně spojena jen s vykonáním zkoušky formou obhajoby maturitní práce a formou ústní zkoušky. Z toho vyplývá, že vykonání zkoušky v profilové části v ostatních možných formách (tj. formou písemné a praktické zkoušky) může proběhnout i dříve, než žák úspěšně ukončí poslední ročník. Právě tak není podmínkou pro připuštění žáka ke zkouškám profilové části předchozí úspěšné vykonání zkoušek společné části. Profilovou část maturitní zkoušky tak lze absolvovat i v případě, že žák nebyl úspěšný u některé dílčí zkoušky (nebo dokonce u všech zkoušek společné části).

Stejně jako je tomu u společné části maturitní zkoušky, může žák z každé zkoušky, která je součástí profilové části maturitní zkoušky, konat dvakrát zkoušku opravnou. To je rozdíl od předchozí právní úpravy, která v případě neúspěchu u dvou předmětů maturitní zkoušky stanovila, že žák musí opakovat maturitní zkoušku celou, tj. i zkoušky z těch předmětů, které již vykonal úspěšně.

K úspěšnému vykonání maturitní zkoušky a tím i dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou musí žák složit obě části maturitní zkoušky, tj. společnou i profilovou.

Novela vyhlášky č. 177/­2009 Sb.

Jak jsme uvedli úvodem, vyhláška č. 177/­2009 Sb. je rozčleněna do 16 částí. Novela vyhlášky provedená vyhláškou č. 99/­2026 Sb. s účinností od 1. října 2026 se dotýká části třetí nazvané „Profilová část maturitní zkoušky“, konkrétně ustanovení § 15.

Předmětná část třetí vyhlášky zahrnuje ustanovení § 14 až 19a. Tato část vyhlášky nastavuje podrobnosti konání profilové části maturitní zkoušky, a blíže tak rozvádí § 79 ŠZ.

Platnost zveřejněných témat ústní zkoušky v profilové části byla rozšířena i na opravné a náhradní zkoušky, a tedy z časového hlediska na celé 5leté období, v němž je konkrétní žák ke konání těchto zkoušek oprávněn. Úprava se sjednocuje s pravidly zpracování maturitní práce.

Podmínky pro stanovení doby přípravy k ústní zkoušce byly upraveny. V původní verzi měla příprava k ústní zkoušce trvat nejméně 15 minut, nyní platí, pokud to vyžaduje charakter zkoušky, že může ředitel školy stanovit prodloužení trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle na 30 minut.

Ředitel školy určuje nejen zadání praktické zkoušky a způsobu jejího konání, ale také délku jejího trvání. To neznamená, že by dříve tuto kompetenci neměl, nyní však vyhláška výslovně stanoví jeho povinnost určit předem i délku trvání praktické zkoušky v rámci profilové části mateřské zkoušky.

V návaznosti na § 80d ŠZ, který umožňuje konání profilové části maturitní zkoušky také zpracování komplexní profilové práce, nastavuje § 18a až 18f této vyhlášky podmínky zadání, přihlášení, hodnocení a obhajoby komplexní profilové práce.

Novela vyhlášky se týká ustanovení § 15 „Maturitní práce a její obhajoba před zkušební komisí“. Nová právní úprava maturitní vyhlášky reaguje na předchozí dvě novely této vyhlášky, konkrétně na novely č. 306/­2025 Sb. a č. 533/­2025 Sb., ve kterých se mimo jiné upravovala možnost konání maturitní práce s obhajobou společně více žáky. Ty způsobily, že platné znění maturitní vyhlášky neumožňuje dle stávajícího znění společnou obhajobu žáků konajících maturitní práce s obhajobou, které by tematicky byly na sebe vázány. Pro každou maturitní práci musí být zpracován vedoucím práce a oponentem samostatný posudek a každý žák obhajuje svoji práci před zkušební maturitní komisí samostatně. Je taktéž na základě zveřejněných kritérií samostatně hodnocen.

Po zveřejnění novel obdrželo ministerstvo podněty, že není zcela jasné, jak lze dále přistupovat k zadávání maturitních prací s obhajobou, které by tematicky byly na sebe vázány, a jak zajistit jejich hodnocení, aniž by byla omezena možnost vzájemné kooperace mezi žáky zpracovávajícími takové práce. Uvedený názor byl doplněn o požadavek navrácení vyhlášky v původní stav před citované novely.

Z uvedených důvodů tedy ministerstvo přistouplo k navrácení vyhlášky do znění před vydáním vyhlášek č. 306/­2025 Sb. a č. 533/­2025 Sb., ovšem se zdůrazněním možnosti a práva ředitele školy o této formě části maturitní zkoušky rozhodnout.

V ustanovení jsou celkem čtyři změny – 3 v odstavci 1 a 1 v odstavci 2. Umožňuje se tedy v zadání maturitní práce s obhajobou určit i části tématu zpracovávaných jednotlivými žáky a taktéž umožnit obhajovat maturitní práci několika žáky společně. Hodnocen však bude každý žák samostatně.

Vyhláška č. 422/­20023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

je oproti vyhlášce 177/­2009 Sb. stručnější, obsahuje pouze ustanovení § 1 až 33, která jsou rozčleněna do čtyř částí „Organizace přijímacího řízení do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole a konzervatoři“, „Organizace přijímacího řízení do vyššího ročníku“, „Společná ustanovení“ a „Účinnost“ a 2 přílohy. Příloha č. 1 nese název „Úprava podmínek přijímání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami a kategorie uzpůsobení konání přijímací zkoušky“ a příloha č. 2 obsahuje „Vzor formuláře doporučení školského poradenského zařízení pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání“.

Vyhláška č. 422/­2023 Sb. v návaznosti na nový systém přijímacích zkoušek ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři nastavená po novele školského zákona od roku 2024 byla zrušena a vyhláška č. 353/­2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu zdělávání, a s účinností od 1. ledna 2024 byla nahrazena právě touto vyhláškou.

RADA!

Stanovuje se nová kategorie uzpůsobení. Pokud uchazeč má pouze jiný vyučovací jazyk a nemá jiné speciální vzdělávací potřeby, bude zahrnut v kategorii VJ, nikoliv v kategorii. Pokud by uchazeč měl i jiné speciální vzdělávací potřeby než jen jiný vyučovací jazyk, pak může být zařazen do kategorie VJ a zároveň i do jedné jiné kategorie.

JUDr. Eva Dandová