Změny některých vyhlášek
   v oblasti školství

V prosinci loňského roku byla publikována ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhláška č. 533/2025 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství. Vyhláška nabyla účinnosti z převážné části hned 1. ledna 2026, pouze jedna změna nabude účinnosti 1. července 2026 a dvě 1. září 2026. Jaké změny novela přinesla?

OBSAHEM NOVÉ VYHLÁŠKY jsou drobné úpravy 12 vyhlášek v oblasti školství, které opravují některé nepřesnosti a opomenutí ve vyhlášce č. 306/2025 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství. Jedná se o následující změny vyhlášek:

•    vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání,

•    vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři,

•    vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky,

•    vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání,

•    vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních,

•    vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání,

•    vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních,

•    vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků,

•    vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou,

•    vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání,

•    vyhlášky č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 34/2024 Sb.

•    vyhlášky č. 306/2025 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství,

•    vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků.

Stručně si proto připomeneme, o jaké změny se jedná.

Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání

Zde se v § 3 odst. 5 zpřesňuje a stanovuje nejnižší počet povinných vyučovacích hodin praktické přípravy. Stanovuje se minimální rozsah praktické přípravy v délce 1 200 hodin za celé období tříletého studia. Praktická výuka v délce 30 týdnů je koncipována tak, aby odpovídala přibližně jedné třetině celkové délky studia na vyšší odborné škole, a to pouze pro denní formu vzdělávání.

U regulovaných povolání (např. zdravotnických) je vždy počet hodin stanoven jiným právním předpisem, který je k této vyhlášce v postavení lex specialis. Počty hodin v jednotlivých obdobích jsou stanoveny tak, aby bylo dodrženo minimálně 200 hodin za období. Samotné rozložení v jednotlivých obdobích je v kompetenci ředitele školy a je uvedeno ve vzdělávacím programu.

Přechodné ustanovení stanoví, na které vzdělávací programy se změna aplikuje, přičemž rozhodné je datum účinnosti vyhlášky a datum akreditace vzdělávacího programu.

Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

V ustanovení § 10 se zavádí kompetence udělit žákovi za stanovených podmínek pochvalu nebo jiné ocenění, rovněž tak i podle závažnosti odstupňované druhy dalších kázeňských opatření (napomenutí, důtka, důtka ředitele) byla vedle třídního učitele přiznána novelou školského zákona i pověřenému pedagogickému pracovníkovi. Proto se mění označení “napomenutí třídního učitele” a “důtka třídního učitele” na obecné označení “napomenutí” a “důtka” bez označení osoby, která ji může uložit. Třídní učitel nebo nově ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník dále neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. Ruší se části ustanovení upravující podněty a informování mezi zaměstnanci školy.

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

V této vyhlášce dochází ke změně čtyř ustanovení – § 3a, § 6, § 7 a § 17.

Novela školského zákona přinesla řadu systémových klíčových nástrojů pro změny v oblasti přístupu k odkladům povinné školní docházky a plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou. Jedná se zejména o změnu termínu zápisu do mateřské školy na 15. března až 15. dubna, screening školní zralosti (i v kontextu školní připravenosti) v mateřských školách k zajištění včasné identifikace potřeb dětí, individuální vzdělávací plán v případě odkladu povinné školní docházky, změnu termínu zápisu do základní školy na 15. ledna až 15. února, adaptační období před zahájením školní docházky a v 1. ročníku základní školy a související aktivity, systémovou podporu asistenta pedagoga ve třídách, ve kterých se vzdělává alespoň 15 žáků 1. ročníku základní školy, financování psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách, postupný náběh omezení odkladů školní docházky a zrušení dodatečných odkladů školní docházky, předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy a další.

Z tohoto důvodu se v novém § 3a vyhlášky upravuje podoba a funkce zápisu k povinné školní docházce. Ruší se aktivity neformální části zápisu vedoucí k posuzování školní připravenosti dítěte k docházce do školy. Tyto aktivity jsou součástí vzdělávání v mateřské škole a informace o pedagogickém diagnostikování se předává základní škole po přijetí dítěte. U škol s převisem poptávky oproti kapacitním možnostem školy je umožněno neformální část zápisu vůbec nerealizovat a po skončení správního řízení spíše zorganizovat určitou formu motivačního programu pro přijaté budoucí prvňáčky a jejich rodiče. Smyslem této změny je zefektivnit proces zápisu. V těchto školách nyní dochází v případě následně nepřijatých dětí ke zbytečnému maření času všech zúčastněných (dítě, učitel, zákonní zástupci) a navíc frustraci a zklamání nepřijatého dítěte. Jde pouze o možnost, neformální část zápisu se i nadále může konat, bude záležet na rozhodnutí dané školy. Pro školy bez předpokladu převisu poptávky může být jednodušší nadále konat formální i neformální část zápisu najednou.

Zároveň se zohledňuje, že zápis se může skládat pouze z formální části, které se nemusí fyzicky účastnit ani dítě, ani zákonný zástupce. Formální část zápisu je ošetřena v § 36 odst. 4 ŠZ a není tak nutné toto duplikovat ve vyhlášce. Tato změna nabude však účinnosti až 1. září 2026.

Změny v ustanovení § 6 odst. 2 a 3 jsou ryze legislativně technické.

Změna v § 7 reaguje na změnu školského zákona. Školský zákon nově v § 36a ukládá povinnost předávání informací při zahájení povinné školní docházky, a to i v případě předškolního vzdělávání v přípravné třídě. Forma předaných údajů je uvedena v příloze vyhlášky č. 48/2005 Sb. Předávání další zprávy popsané v § 7 odst. 6 a 7 je proto nadbytečné a zatěžující. Odstavce 6 a 7 se ruší.

V ustanovení § 17 dochází celkem k osmi změnám, některé jsou však legislativně technické. V podstatě se jedná o to, že kompetence udělit žákovi za stanovených podmínek pochvalu nebo jiné ocenění, rovněž tak i podle závažnosti odstupňované druhy dalších kázeňských opatření (napomenutí, důtka, důtka ředitele) byla vedle třídního učitele přiznána i pověřenému pedagogickému pracovníkovi. Z tohoto důvodu se mění jejich názvy takto: Napomenutí, Důtka, Důtka ředitele. Jedná se o univerzálně použitelné názvy kázeňských opatření odstupňované podle závažnosti. Odstraňuje se z pojmenování opatření přímá souvislost s pozicí osoby, která opatření uděluje. Třídní učitel nebo nově ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání

Z ustanovení § 8 odst. 1 se z výčtu výdajů, které nevstupují do výpočtu výše úhrady, vypouští ty výdaje, které budou od 1. ledna 2026 hradit zřizovatelé v důsledku změny financování nepedagogické práce ve školství. Výdaje, které bude nově hradit zřizovatel, mohou tímto vstupovat do výpočtu výše úhrady.

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Zde dochází ke změně ustanovení § 7 a přílohy č. 3. Z ustanovení § 7 odst. 5 je vyjmuta povinnost pro mateřské školy, která byla nově součástí vyhlášky po novele č. 306/2025 Sb., zpracovávat preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování. Mateřské školy budou metodicky vedeny k zapracování prevence rizikového chování do školních vzdělávacích programů. Zpracování preventivního programu by pro mateřské školy, které ani nemají pozici školního metodika prevence, znamenalo nepřiměřenou zátěž. Děti v mateřské škole se nacházejí ve vývojovém období, kdy je prevence rizikového chování realizována především prostřednictvím běžných výchovně-vzdělávacích činností. Proto je plně dostačující, pokud mateřská škola uvede informace o preventivních aktivitách přímo ve svém školním vzdělávacím programu.

V příloze č. 3 části A je v souvislosti se změnou § 7 odst. 5 ze standardních činností učitele mateřské školy vyjmuta povinnost zpracování preventivního programu školy, ze standardních činností speciálního pedagoga v mateřské škole je vyjmuta povinnost podílení se na zpracování preventivního programu školy a ze standardních činností psychologa v mateřské škole je vyjmuta povinnost podílení se na zpracování preventivního programu školy.

V příloze č. 3 části B se jedná o legislativně technickou změnu spočívající v odstranění slovního spojení „školní poradenské pracoviště“, a to v souladu s terminologií školského zákona.

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Z ustanovení § 12 se z výčtu výdajů, které nevstupují do výpočtu výše úhrady, vypouští ty výdaje, které budou od 1. ledna 2026 hradit zřizovatelé v důsledku změny financování nepedagogické práce ve školství. Výdaje, které bude nově hradit zřizovatel, mohou tímto vstupovat do výpočtu výše úhrady.

Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních

Zde se předně do úvodní věty vyhlášky doplňuje zmocnění ze školského zákona podle § 31 odst. 1 k možnosti udělování pochval nebo jiných ocenění a uložení dalších kázeňských opatření pro žáka, které nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta ubytovaného v domově nebo žáka ubytovaného v internátu.

Do vyhlášky se vkládá nove ustanovení § 9a. Ředitel domova nebo internátu a pedagogický pracovník pověřený ředitelem domova nebo internátu může udělit žákovi nebo studentovi pochvalu nebo jiné ocenění, rovněž tak i uložit podle závažnosti odstupňované druhy dalších kázeňských opatření (napomenutí, důtka, důtka ředitele), a to za vymezených podmínek pro jejich udělování a ukládání. Pravidla stanoví vnitřní řád domova a internátu. Udělení pochvaly, jiného ocenění nebo uložení dalšího kázeňského opatření se vždy neprodleně oznámí zákonnému zástupci nezletilého žáka, zletilému žákovi nebo studentovi a zaznamená do dokumentace školského zařízení.

Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

Změna v ustanovení § 8a odst. 5 písm. b) reaguje na potřebu zpřesnit požadavek na vzdělání lektorů programu Studium pro provázející učitele. Dosavadní formulace mohla být vykládána tak, že požadovaný rozsah 80 vyučovacích hodin v oblasti vedení lidí, mentoringu nebo supervize musí být naplněn jedním souvislým kurzem. Tento výklad však nekoresponduje se záměrem předkladatele a neodpovídá běžné praxi v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kde může být odborný obsah často rozdělen do více tematicky zaměřených kurzů. Vzdělávací instituce běžně nabízejí kratší specializované kurzy, které se vzájemně doplňují a dohromady tvoří ucelenou přípravu v dané oblasti. Neumožnění sčítání by vedlo k neodůvodněnému znevýhodnění lektorů, kteří absolvovali více kratších, ale obsahově relevantních vzdělávacích programů.

Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Zde dochází celkem k deseti změnám.

V ustanovení § 14a odst. 2 se stanoví pro konání písemné práce z českého jazyka a literatury podmínka, že pro daný den a čas konání zkoušky jsou vždy stanovena nejméně 4 zadání, jež jsou zpřístupněna bezprostředně po zahájení zkoušky, a z nichž žák 1 zadání zvolí. Jedná se o úpravu, jež umožní situaci, že by ještě v tomtéž zkušebním období mohla být konána písemná práce s jiným zadáním např. pro žáka, který z důvodu nemoci/úrazu konat písemnou práci nemohl.

V ustanovení § 14a odst. 3 se vymezuje konání písemné práce v daném dni a čase pro všechny žáky daného oboru s výjimkou těch, na něž se uplatní § 25 odst. 2 věty druhé.

V ustanovení § 14c odst. 2 se stanoví pro konání písemné práce z cizího jazyka podmínka, že pro daný den a čas konání zkoušky je vždy stanoveno 1 nebo více zadání, jež jsou zpřístupněna bezprostředně po zahájení zkoušky, a z nichž žák 1 zadání zvolí. Jedná se o úpravu, jež umožní situaci, že by ještě v tomtéž zkušebním období mohla být konána písemná práce s jiným zadáním např. pro žáka, který z důvodu nemoci/úrazu konat písemnou práci nemohl. Další úpravou je zpřesnění situace, že zadání může být složeno z více dílčích zadání.

V odstavci 3 téhož ustanovení se vymezuje konání písemné práce v daném dni a čase pro všechny žáky daného oboru s výjimkou těch, na něž se uplatní § 25 odst. 2 věty druhé. Zároveň však umožňuje strukturovat zadání odpovídající úrovni SERR dle školního vzdělávacího programu.

V ustanovení § 14d odst. 1 se umožňuje strukturovat zadání pro první a další cizí jazyk dle výstupní úrovně SERR dle školního vzdělávacího programu. První cizí jazyk a další cizí jazyk se mohou lišit výstupní úrovní, nelze tedy beze zbytku aplikovat, že stejná zadání platí pro všechny žáky daného oboru, ale zadání odpovídají výstupní úrovni.

V ustanovení § 15 odst. 1 se ruší se písmeno f), které ve vyhlášce bylo nedopatřením ponechané. Zadávat maturitní práci více žákům totiž již není možné.

V ustanovení § 18b odst. 1 je termín pro předání údajů Centru bude stejný jako při běžné přihlášce.

V ustanovení § 18f odst. 5 si nová úprava klade za cíl minimalizovat riziko nejednoznačného výkladu v případě konání opravné náhradní zkoušky způsobem komplexní profilové práce. Doplnění druhé věty do textu vyhlášky je nezbytné z důvodu zajištění právní jistoty a jednoznačnosti při aplikaci ustanovení o konání náhradních a opravných zkoušek. V současném znění není výslovně uvedeno, jakým způsobem se má konat opravná náhradní zkouška, což by mohlo vést k rozdílné praxi mezi jednotlivými školami.

Záměrem úpravy v ustanovení § 19a odst. 4 je výslovně zpřesnit, že lhůta pro sdělení, zda ředitel uzná standardizovanou zkoušku, končí poslední pracovní den před konáním zkoušky, aby žák jednoznačně věděl, zda zkoušku nahradil, či ji musí konat, a to alespoň jeden den před dnem konání první části profilové zkoušky, o jejíž nahrazení žák žádal.

Změna v ustanovení § 25 odst. 2 zpřesňuje situaci, kdy žákovi, který by z důvodu nemoci/úrazu nemohl konat některou zkoušku profilové části maturitní zkoušky, by mohl předseda zkušební maturitní komise povolit konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období, pokud to situace či specifikum zadání umožňuje.

Vyhláška č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání

Zde dochází ke dvěma změnám, a to v ustanovení § 1a a § 3 a obě nabývají účinnosti až 1. září 2026. V ustanovení § 1a se stanoví, že na vysvědčení se budou uvádět doložky o tom, že výuka některých předmětů probíhá v cizím jazyce (§ 13 odst. 3 ŠZ), nebo o tom, že maturitní zkouška probíhala s odlišnostmi (§ 81 odst. 9 ŠZ). Zároveň se upravují základní náležitosti doložek. Přesné znění vychází v daném případě z rozhodnutí MŠMT. V ustanovení § 3 se stanoví, že doložka o tom, že výuka některých předmětů probíhá v cizím jazyce, nebude obsažena ve výpisu vysvědčení. V případě vysvědčení o maturitní zkoušce se výpis nevydává, proto se v tomto ustanovení neřeší doložka o tom, že maturitní zkouška probíhala s odlišnostmi.

Vyhláška č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 34/2024 Sb.

Zde dochází celkem k sedmi změnám, převážně legislativně technickým, a to v ustanoveních § 1, § 3, § 7, § 12, § 23 a § 26.

V ustanovení § 1 písm. c) znění odkazuje na § 20 ŠZ, ve kterém došlo k úpravě znění a tím k doplnění odstavce 5 vedle odstavce 4. Úprava směřuje k věcnému zpřesnění.

V ustanovení § 3 odst. 1 písm. m) se jedná o legislativně technickou úpravu. Zrušený text odporuje § 60ha odst. 1 ŠZ, kde je stanoveno, že úprava jednotné zkoušky spočívající v jejím konání v jiném jazyce, uzpůsobení nebo prominutí je pro všechny termíny jejího konání jednotná.

V ustanovení § 7 odst. 1 se jedná o legislativně technickou úpravu. Znění je dáno do souladu s posunem číslování písmen v předchozí novele.

Také v ustanovení § 12 odst. 1 se jedná o legislativně technickou úpravu. Znění odkazuje na § 20 ŠZ, ve kterém došlo k úpravě znění a tím ke změně v číslování odstavců.

Také v ustanovení § 12 odst. 3 se jedná o legislativně technickou úpravu. Znění odkazuje na § 20 ŠZ, ve kterém došlo k úpravě znění a tím ke změně v číslování odstavců.

I v ustanovení § 23 odst. 3 se jedná o legislativně technickou úpravu. Zrušený text je nadbytečný. Ustanovení § 23 odst. 1 ukládá řediteli stanovit začátek a konec lhůty pro odeslání přihlášky. § 23 odst. 1 v první větě stanovuje termín pro vyhlášení přijímacího řízení, čímž je ohraničen začátek lhůty pro odeslání přihlášky, konec lhůty pak stanovuje § 23 odst. 3.

V neposlední řase i v ustanovení § 26 odst. 3 se jedná o legislativně technickou úpravu. Ustanovení § 26 odst. 1 neumožňuje uzpůsobení talentové zkoušky podle § 20 odst. 4. Proto nově zahrnutí talentové zkoušky do redukovaného pořadí bez uzpůsobení obsahuje písm. c) a dosavadní písm. c) se mění na písm. d).

Vyhláška č. 306/2025 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství

V této vyhlášce dochází pouze k jedné změně, navíc v přechodném ustanovení. Napravuje se chyba v psaní v přechodném ustanovení k novele vyhlášky č. 317/2005 Sb. Přechodné ustanovení souvisí s účinností a vztahuje se k datu 1. července 2026, nikoliv 2025. Tato změna nabývá účinnosti 1. července 2026. Prostřednictvím vyhlášky č. 306/2025 Sb. však dochází k několika změnám ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků

Zde dochází ke třem změnám, a to v ustanoveních § 5 odst. 7, § 5 odst. 8 a § 12 odst. 2.

V ustanovení § 5 odst. 7 dochází k legislativně-technickému přesunu textu z § 12 odst. 2. Úprava odpovídá znění § 12 odst. 2, pouze dochází k upřesnění rozsahu poskytované podpory. Namísto úvazku 1,0 je přesně stanoven průměrný týdenní rozsah 36 hodin přímé pedagogické činnosti.

V ustanovení § 5 odst. 8 se zdůrazňuje, že průměrný týdenní rozsah 36 hodin uvedený v odst. 7 se neposuzuje za každý týden zvlášť, ale za celé období školního roku. Případně za kratší období, v němž není splněna podmínka podle odstavce 7 písm. a) nebo b), za níž lze průměrný počet hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga navýšit. Škola může rozvrhnout podporu asistenta pedagoga nerovnoměrně, pokud v průměru za celé sledované období (školní rok nebo kratší období) nepřekročí limit 36 hodin.

V ustanovení § 12 odst. 2 jde o legislativně-technickou úpravu, kdy pro zpřehlednění dochází k přesunu textu do § 5.

JUDr. Eva Dandová