Změny srážek ze mzdy
– podle valorizace životního minima

Jak se projeví zvýšení životního minima na parametrech a mechanismu nejen exekučních srážek ze mzdy?
Od kdy jsou změny účinné a od kdy se projeví v praxi mzdových účetních? Co vše je nového v právní úpravě
od 1. 1. 2022 a 1. 4. 2022 (praxe od 1. 5. 2022)?

Pro rok 2022 se již podruhé mění parametry exekučních srážek ze mzdy. V důsledku valorizace příslušného normativu nákladů na bydlení od 1. 1. 2022 byly zvýšeny nezabavitelné (exekučně nepostižitelné) částky (a také další veličiny potřebné pro výpočet srážek ze mzdy a obdobných příjmů), tedy i nezabavitelné minimum. (Je třeba odlišovat nezabavitelné částky od nezabavitelného minima, protože nezabavitelné minimum není tvořeno jen nezabavitelnými částkami, ale též jednou nebo dvěma třetinami zbytku čisté mzdy po odečtení právě nezabavitelných částek. Nezabavitelné minimum je součtem nezabavitelných částek a právě oné jedné nebo dvou třetin zbytku čisté mzdy. Nezabavitelné minimum tak může být rovno nebo vyšší, než součet všech nezabavitelných částek daného povinného dlužníka čili jeho základní nezabavitelná částka.)

Výše příslušného normativu se mění (resp. měnila) pravidelně, každoročně a v pevném termínu. Proto si odborná a možná i laická veřejnost již zvykla na pravidelnou změnu počátkem nového roku. Životní minimum se však mění nepravidelně a méně často. K jeho zvýšení došlo od 1. 4. 2022. (Znovu nikoliv k 1. lednu, ačkoliv se primárně předpokládá, že k jeho valorizaci má docházet s počátkem nového kalendářního roku.) Proto se nové parametry srážek ze mzdy v praxi uplatnily při zúčtování mzdy za leden 2022, tedy v praxi v únoru 2022, když pro exekuci na mzdu za prosinec 2021, zúčtovanou a vyplácenou v lednu 2022, platila dřívější pravidla (pro rok 2021).

Zatím stále ne zažitá novinka – srážení paušální náhrady pro plátce mzdy (oněch 50 či méně Kč)

Další novinkou, a to již od 1. 1. 2022 je, že při výpočtech toho, co připadne oprávněným věřitelům a co zůstane naopak povinnému dlužníkovi v rámci jeho nezabavitelného minima, je nutno nově zohledňovat paušálně stanovenou náhradu nákladů pro plátce mzdy (zaměstnavatele). Jde o marginální částku, ale její srážení mechanismus exekuce na mzdu nebo plat či obdobný příjem pochopitelně ovlivňuje.

Co určuje parametry srážek čili čísla, podle kterých se počítá

Parametry (limity) nejen exekučních srážek ze mzdy pro daný kalendářní rok odvisí:

1)  od pravidelně pro každý kalendářní rok s účinností od 1. ledna nově (pro účely státní sociální podpory) vyhlašovaného normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel a 

2)  od výše životního minima jednotlivce, které je valorizováno nepravidelně resp. méně často.

Životní minimum jednotlivce bylo zvýšeno k 1. 4. 2022, předtím k 1. 4. 2020.

V závislosti na uvedených hodnotách se vypočte výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, výše jednotlivých třetin čisté mzdy po odečtení nepostižitelných částek určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy) nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení. (Právě součet nezabavitelných částek čili celková – základní nezabavitelná částka a nejméně jedna třetina, popř. i dvě třetiny zbytku čisté mzdy (do určitého limitu), který zbývá po odečtení nezabavitelných částek, je nezabavitelným minimem, které vždy musí zůstat dlužníkovi.)

STANOVENÍ NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY - Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na (osobu samotného) povinného (dlužníka) – zaměstnance (popř. osobu pobírající určité peněžité částky – např. stanovené sociální dávky, s nimiž se při exekuci zachází jako se mzdou) stanovíme jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy nově (nařízením vlády č. 75/2022 Sb.: v ust. § 1) určené částky 4 250 Kč (oproti dosavadním 3 860 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný (dlužník) žije (a to i když nebydlí v nájemním bytě), která je od 1. 1. 2022 stanovena (nařízením vlády č. 507/2021 Sb.: v ust. § 2 písm. a) na 6 815 Kč – čili jako 3/4 z částky 11 065 Kč (součet částek 4 250 Kč + 6 815 Kč), dosud to byly 3/4 z částky 10 675 Kč. Nezabavitelná částka na povinného tak činí od 1. 4. 2022 8 298,75 Kč (dosud to bylo 8 006,25 Kč).

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme jako 1/3 nezabavitelné částky na povinného, bude tedy činit 2 766,25 Kč (dosud to bylo 2 668,75 Kč).

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Dlužník se musí starat o zachování svého nezabavitelného minima

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních, týkajících se zaměstnancovy mzdy, osoby vyživované povinným, musí povinný plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat. Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která má být v příslušném výplatním období povinnému sražena.

Součet nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelných částek na vyživované osoby

Nezabavitelnou základní (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Jak počítat a zaokrouhlovat

Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (t.j. nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, a to ve výši dvojnásobku součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy ve výši dvojnásobku součtu částek 4 250 Kč a 6 815 Kč, činí nově od 1. 4. 2022: 22 130 Kč (dosud to bylo 21 350 Kč).

Vývoj parametrů pro srážky ze mzdy v posledních letech

UPOZRNĚNÍ – INFORMACE O ODLIŠNÝCH PŘÍSTUPECH - Musíme však upozornit na jistý problém resp. rozpory. V našem článku, pokud jde o konstrukci parametrů srážek ze mzdy v roce 2022, zohledňujeme toliko dvě legislativní opatření, když počítáme

1)  se změnou příslušného normativu nákladů na bydlení k 1. 1. 2022, která byla provedena nařízením vlády č. 507/2021 Sb. a

2)  se změnou životního minima od 1. 4. 2022 (dle nařízení vlády č. 75/2022 Sb.).

Nicméně s účinností od 28. ledna 2022 došlo k další změně příslušného normativu pro rok 2022, a to zákonem č. 17/2022 Sb. Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč pro 1 osobu v bytě užívaném na základě nájemní (a podnájemní) smlouvy, a to toliko pro rok 2022, činí 1 120 Kč. Příslušný normativ tak činí 1 120 Kč + námi uváděných (a původně s účinností od 1. 1. 2022 stanovených) 6 815 Kč, tedy celkem 7 935 Kč! Této hodnotě pochopitelně odpovídají, resp. by odpovídaly zcela jiné parametry srážek ze mzdy – vyšší nezabavitelné částky i vyšší hodnota částky, nad kterou se (po odečtení nezabavitelných částek od zbytku čisté mzdy) sráží bez omezení. A to již od 1. 1. 2022, stejně jako od 1. 4. 2022.

Podle ust. § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů, platí, že:

Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Jestliže by tedy bylo nutno zohlednit (započíst) i druhou změnu normativu nákladů na bydlení pro rok 2022, jejíž účinnost je stanovena k 28. 1. 2022, potom by již pro srážky ze mzdy za měsíc leden 2022, platily vyšší nezabavitelné částky a vyšší částka, nad kterou se sráží bez omezení. Obdobně by byly vyšší tyto částky od 1. 4. 2022 v závislosti na navazující zvýšení životního minima, které ovlivňuje srážky ze mzdy za měsíc duben 2022.

Poznámka:

Autor článku se však přiklání k výkladovému přístupu některých soudů, které mimořádné a dočasné zvýšení normativu pro účely exekučních srážek ze mzdy resp. oddlužení při insolvenci nezohledňují:

Microsoft Word – Opatření IS 10. 3. 2022 HK.rtf (justice.cz)

ffff64ce-aa50-4350-abc5-dce40dd6984f (justice.cz)

Nepočítáme tak se změnou normativu k 28. 1. 2022, ale jen k 1. 1. 2022, jakož i se změnou životního minima k 1. 4. 2022. Ostatně proto jsme o žádné jiné změně parametrů srážek ze mzdy, než od 1. 1. 2022 (a dle právního stavu k 1. 1. 2022), neinformovali a spolehli se na to, že dostačují informace o zvýšení nezabavitelných částek odvozené od valorizace normativu nákladů na bydlení s účinností od 1. 1. 2022: Změny nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 20 | epravo.cz. Domníváme se, že druhé navýšení normativu pro rok 2022 platí pouze pro účely státní sociální podpory.

Dlužno však upozornit, že odlišný názor zaujímá Ministerstvo spravedlnosti: R003_metodika_vypoctu_splatek_od_220101.pdf (justice.cz).)

Připomenutí postupu při srážkách čili výpočtového vzorce srážek ze mzdy

Nyní rámcově připomeňme výpočtový vzorec srážek ze mzdy (v jehož rámci je třeba po odečtení nezabavitelných částek rozdělit přebývající částku čisté mzdy až do částky, nad kterou se sráží bez omezení, na třetiny), jakož i celkový (další) postup při realizaci srážek ze mzdy. Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody. Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (základní nezabavitelná částka) a, pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také další částky, jak jsou dále uvedeny (a to jedna nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní – celkovou – nezabavitelnou částku).

Počítání po třetinách zbytku čisté mzdy v závislosti na typu dluhu (uspokojované pohledávky)

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – je rovna nebo nižší 22 130 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. (Maximální výše jedné třetiny z 22 130 Kč je 7 376,66 Kč. (Dosud činila maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy 7 116 Kč z 21 350 Kč). Případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.)

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (22 130 Kč), se rozdělí na tři třetiny. Částka přesahující hranici 22 130 Kč se srazí bez omezení.

1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY A OSTATNÍ – NEPŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY

Přednostními pohledávkami jsou:

a)  pohledávky výživného;

b)  pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;

c)  pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;

d)  pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,

f)  pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

g)  pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

h)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

i)   pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

j)  pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

k)  pohledávky za náhradní výživné.

Ostatní pohledávky jsou nepřednostní. Jedná se např. o nezaplacené vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn. Spadají sem i tak časté nezaplacené pokuty (přirážky k jízdnému) za jízdu načerno (bez platné jízdenky) ve veřejné dopravě. Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka z půjček, úvěrů, přečerpaných kreditek apod.

Postavení přednostní pohledávky má nově (od 1. 1. 2022) i paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy.

Plátce mzdy má od 1. 1. 2022 nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka. Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný dlužník. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu však nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. (Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní – celkové nezabavitelné částky), v případě, že je sráženo pro přednostní pohledávky, nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy, je-li sráženo jen pro nepřednostní pohledávky 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje.)

Příklad 1

Po odečtení nezabavitelného minima (nezabavitelných částek a dalších předepsaných částek) od čisté mzdy povinného zaměstnance, zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele. Paušální náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).

Jde-li o tzv. mnohočetnou exekuci, tedy provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením stanovenou náhradu nákladů. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek). Ta je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Pohledávka paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy je tak prioritní a má přednost před ostatními pohledávkami, avšak jen při srážkách z 1. třetiny zbytku čisté mzdy, ale ne při srážkách z 2. třetiny zbytku čisté mzdy. Může ovšem získat přednostní postavení dokonce i vůči výživnému, které nebylo uspokojeno z 2. třetiny, a jeho pohledávka se převádí k uspokojení do 1. třetiny (zbytku čisté mzdy).

Příklad 2

Srážky paušální náhrady 50 Kč pro plátce mzdy dle dosavadních parametrů:

Ženatý zaměstnanec se 2 nezaopatřenými dětmi pobírá čistou mzdu 17 000 Kč. Na dítě z prvního manželství je mu sráženo výživné ve výši 4 000 Kč. Jeho nezabavitelná částka činí 8 006,25 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 × částku na vyživované osoby 2 668,75 Kč (na manželku a dítě z druhého manželství), tedy celkem 13 343,75 Kč, zaokrouhleno na 13 344 Kč. (Na oprávněné dítě se nezabavitelná částka nezapočítává, protože právě pro výživné určené jemu je nařízena exekuce.) Když se uvedené nezabavitelné částky odečtou (celková nezabavitelná částka odečte) od jeho čisté mzdy, zbude z ní 3 656 Kč. Tato částka (3 656 Kč) se rozdělí na 3 třetiny po 1 218 Kč a zbudou 2 Kč. Výživné je přednostní pohledávkou, ale k jejímu uspokojení nestačí 2. třetina (zbytku čisté mzdy) určená pro uspokojení přednostních pohledávek, takže se výživné bude uspokojovat i z 1. třetiny (zbytku čisté mzdy). K uspokojení splátky výživného však nestačí ani 1 218 Kč (z 2. třetiny) + 1 218 Kč (z 1. třetiny) = 2 436 Kč. Na výživném tak bude vznikat dluh. Nicméně z 1. třetiny (zbytku čisté mzdy) je třeba uhradit i 50 Kč paušální náhrady nákladů pro plátce mzdy, takže na výživné bude sraženo 1 218 Kč (z 2. třetiny), ale k tomu jen 1 168 Kč (t.j. 1 218 Kč – 50 Kč) z 1. třetiny, takže celkem bude na výživné sraženo 2 386 Kč (a ne 2 436 Kč). 50 Kč připadne zaměstnavateli. Zaměstnanci zůstane nezabavitelné minimum 13 344 Kč a 3. třetina zbytku čisté mzdy 1 218 Kč a zbytek 2 Kč (vzniklý zaokrouhlováním), tedy 14 564 Kč celkem.

Jestliže však vyjdeme z toho, že od 1. 1. 2022 (tedy prakticky od zúčtování příjmu za leden 2022) je nezabavitelná částka na povinného vyšší (s ohledem na další navýšení příslušného normativu nákladů na bydlení ještě o částku 1120 Kč) a činí 8846,25 Kč a nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 2948,75 Kč, pak srážka bude činit jen 1504 Kč a povinnému dlužníkovi zbudou 15 496 Kč. (Spočítáno na kalkulačce Ministerstva spravedlnosti: Výpočet srážek ze mzdy – Exekuce (justice.cz)).

Příklad 3

Srážky paušální náhrady 50 Kč pro plátce mzdy podle nových parametrů

Znovu budeme počítat s případem ženatého zaměstnance se 2 nezaopatřenými dětmi, který pobírá čistou mzdu 17 000 Kč. Jeho nezabavitelná částka činí 8 298,75 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 × částku na vyživované osoby 2 766,25 Kč (na manželku a dítě z druhého manželství), tedy celkem 13 831,25 Kč, zaokrouhleno na 13 832 Kč. (Na oprávněné dítě se nezabavitelná částka nezapočítává, protože právě pro výživné určené jemu je nařízena exekuce.) Když se uvedené nezabavitelné částky odečtou (celková nezabavitelná částka odečte) od jeho čisté mzdy, zbude z ní 3 168 Kč. Tato částka (3 168 Kč) se rozdělí na 3 třetiny po 1 056 Kč. Výživné je přednostní pohledávkou, ale k jejímu uspokojení nestačí 2. třetina (zbytku čisté mzdy) určená pro uspokojení přednostních pohledávek, takže se výživné bude uspokojovat i z 1. třetiny (zbytku čisté mzdy). K uspokojení splátky výživného však nestačí ani 1 056 Kč (z 2. třetiny) + 1 056 Kč (z 1. třetiny) = 2 112 Kč. Na výživném tak bude vznikat dluh (a to ještě větší, než dosud). Nicméně z 1. třetiny (zbytku čisté mzdy) je třeba uhradit i 50 Kč paušální náhrady nákladů pro plátce mzdy, takže na výživné bude sraženo 1 056 Kč (z 2. třetiny), ale k tomu jen 1 006 Kč (t.j. 1 056 Kč – 50 Kč) z 1. třetiny, takže celkem bude na výživné sraženo 2 062 Kč (a ne 2 112 Kč). 50 Kč připadne zaměstnavateli. Zaměstnanci zůstane nezabavitelné minimum 13 832 Kč a 3. třetina zbytku čisté mzdy 1 056 Kč, tedy 14 888 Kč celkem, což je více než dosud. Naopak bude sraženo méně na výživné, než dosud, a to jen 2 062 Kč + 50 Kč pro zaměstnavatele.

Jestliže od 1. 4. 2022 (tedy prakticky od zúčtování příjmu za duben 2022) nezabavitelná částka na povinného činí 9 138,75 Kč a na vyživovanou osobu 3 046,25 Kč, potom srážka bude činit 1 178 Kč a povinnému dlužníkovi zůstane 15 822 Kč. (Spočítáno na kalkulačce Ministerstva spravedlnosti: Výpočet srážek ze mzdy – Exekuce (justice.cz)).

Ilustrovali jsme na příkladech jak navýšení nezabavitelného minima pro povinné dlužníky (z opačného úhlu pohledu snížení uspokojování pohledávek věřitelů resp. prodloužení uspokojování jejich pohledávek), tak i současně srážku paušální náhrady nákladů pro plátce mzdy.

Nárok na paušální náhradu nákladů však vzniká plátcům mzdy pouze u nových výkonů rozhodnutí resp. exekucí, které byly zahájeny s účinností zákona č. 286/2021 Sb., který přinesl její právní úpravu, tedy 1. 1. 2022 a později! (Na řízení zahájená před 1. 1. 2022, v nichž přede dnem 1. 1. 2022 bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se pravidla o paušální náhradě nákladů pro plátce mzdy, účinná od 1. 1. 2022, nepoužijí.)

RADA!

Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena (kterou si opomněl zaměstnavatel odečíst, strhnout) za daný měsíc, zaniká (Ust. § 270 odst. 2 věty páté občanského soudního řádu.). Nestrženou částku paušální náhrady mzdy si tak nemůže plátce mzdy strhnout třeba příští měsíc. Můžeme zhodnotit, že srážení paušální částky náhrady nákladů je dobrovolné – zaměstnavatel nemusí svůj nárok uplatňovat.

Richard W. Fetter

§ 4 NV č. 595/2006 Sb.
Citace na straně 13

Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.

§ 270 zákona č. 99/1963 Sb.
Citace na straně 16

(1) Spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady.

(2) Oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.

(3) Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud uložit, aby složil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí; jinak soud výkon rozhodnutí zastaví.

(4) Pro náhradu nákladů výkonu rozhodnutí použije se i ustanovení § 147 až 150.

§ 271 zákona č. 99/1963 Sb.

Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům nebo plátci mzdy prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Může také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu, popřípadě uložit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí již zaplatil.

§ 24a zákona č. 117/1995 Sb.

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci pro rok 2022

(1) Nárok na příspěvek na bydlení pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, splňuje-li podmínky podle § 24 odst. 1. Ustanovení § 24 odst. 2 vět první a druhé, odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Pro stanovení výše nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení se použijí obdobně ustanovení § 25 až 27 určená pro vlastníky bytů.

(2) Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí příspěvku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), § 8, 11, 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod.

(3) Kontrolu, zda stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, provádí pro účely tohoto zákona na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad.

(4) Při provádění kontroly podle odstavce 3 se postupuje podle ustanovení zákona o kontrole.

(5) K žádosti o příspěvek na bydlení musí být dále přiloženy doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci; pokud je předložení uvedených dokladů...