Změny v minimální mzdě

Současná ekonomická situace vyžaduje větší flexibilitu a pružnost trhu práce. Plnění tohoto cíle by mělo mít odraz v pracovněprávních předpisech. Proto legislativní orgány a vláda připravují zásadní úpravy, zejména v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Jaká je současná právní úprava a jaké změny se připravují?

MINIMÁLNÍ MZDA – ZMĚNY - První novela ZP ¹⁾ je v současné době ve fázi projednávání a schvalování v Poslanecké sněmovně a byla přijata v prvním čtení. Týká se zejména minimální a zaručené mzdy. Měla by nabýt účinnosti od 1. ledna 2025.

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2. ZP. Rovněž mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody zaměstnance minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

Zásadní změna spočívá v tom, že by mělo dojít k jinému způsobu výpočtu minimální mzdy a zaručená mzda by se měla vztahovat jen na zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 ZP. Jedná se např. o zaměstnance státu, územních samosprávných celků, některých příspěvkových organizací apod.

Jiný výpočet minimální mzdy

Podle návrhu se bude minimální mzda zjišťovat jiným způsobem. Dosud ji stanovila vláda nařízením v závislosti na růstu inflace, nákladů apod. Měsíční minimální mzda by měla být součinem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Příklad 1

V letošním roce je průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v částce 43 967 Kč.

Tomu odpovídá měsíční minimální mzda zjištěná podle uvedeného vzorce v částce 20 664 Kč.

Hodinová minimální mzda

pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

ZARUČENÝM PLATEM je plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle ZP, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru. Tím, že se mění okruh zaměstnavatelů a zaměstnanců, na který se bude zaručený plat vztahovat, se změnilo i pojmové označení: místo mzdy bude plat.

Plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší měsíční úroveň zaručeného platu. Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu se stanoví ve 4 úrovních tak, aby činila:

a)  v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,

b)  ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy,

c)  ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a

d)  ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.

Nedosáhne-li plat bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu.

Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 ZP se hodinová nejnižší úroveň zaručeného platu zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu snižuje úměrně odpracované době.

PLATOVÉ TARIFY - Zaměstnanci nepodnikatelských subjektů (viz § 109 odst. 3 ZP) jsou za práci odměňováni platem, nikoliv mzdou. Výše platu je ovlivněna zařazením zaměstnance do platové třídy a platového stupně podle jejich pracovní náplně (druhu práce) a získané praxe. Základní postup při zařazování zaměstnanců do platových tříd se stanoví v § 123 odstavec 1 až 3 ZP. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější práce, jejíž výkon na něm zaměstnavatel požaduje v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. To se týká i vedoucích zaměstnanců. Podmínky pro použití odchylek (zvláštní platový tarif) jsou uvedeny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Platový tarif (určení platu zaměstnavatelem) je průsečíkem zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně. Platových stupňů je 12 a jsou odstupňovány podle délky započitatelné praxe. Do platového stupně 1 jsou zařazeni např. zaměstnanci územních samosprávných celků s praxí do 1 roku, 2 stupeň do 3 let, 3 stupeň do 4 let, 10 stupeň do 27 let, 11 stupeň do 32 let a 12 stupeň nad 32 let. Zaměstnavatelé v oblasti veřejných služeb a správě mohou určit platový tarif zvláštním způsobem v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.

Podle návrhu dojde k úpravě stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5 § 123 ZP. Přihlédne se k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jeho významu. Platové tarify by se zvýšily z 12 140 Kč v první platové třídě až na 37 130 Kč v 16. platové třídě.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Výše příplatku bude odlišná, jako v dosavadní právní úpravě, podle druhu pracoviště. U zaměstnanců podnikatelských subjektů bude tento příplatek ve výši 10 % minimální mzdy. Zaměstnanci, na které se bude vztahovat zaručená mzda a budou pracovat ve ztíženém pracovním prostředí u zaměstnavatele nepodnikalského typu, dostanou příplatek v rozpětí 5 % až 15 % měsíční minimální mzdy za každý ztěžující prvek, jako např. hluk, vibrace, ionizující záření, nadměrná teplota apod. Výši příplatku určí zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.

Změna v dovolené

se v návrhu novely ZP (§ 217) týká zejména určení jejího nástupu. Nestanoví se podmínka, že musí být vyčerpána do konce kalendářního roku, ve kterém nárok na dovolenou vznikl. Zaměstnavatel bude muset při určení nástupu přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Nebude povinen provést písemný rozvrh dovolené ani si vyžadovat předchozí souhlas odborové organizace a rady zaměstnanců. Určenou dobu čerpání dovolené bude zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době.

Pozor na sankce

V souvislosti s první novelou ZP je připravena i úprava v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Rozšiřuje se okruh přestupků na úseku odměňování zaměstnanců, kterých se mohou dopustit zaměstnavatelé, včetně fyzických osob. Jestliže zaměstnavatel – právnická osoba nebo zaměstnavatel – fyzická osoba, neposkytne zaměstnanci mzdu alespoň ve výši minimální mzdy nebo plat ve stanovené výši, nejméně ve výši zaručeného platu, může dostat pokutu od inspektorátu práce až do výše 5 milionů korun.

Poznámka:

1)  Druhá novela zákoníku práce týkající se zejména skončení pracovního poměru výpovědí, zkušební doby, rozvržení pracovní doby, odstupného a dalších ustanovení, která mají přispět ke zvýšení flexibility trhu práce, je v současné době projednávána v legislativních orgánech vlády. S její činností se rovněž počítá od 1. ledna 2025. O její přípravě a přijetí budeme v našich časopisech čtenáře včas informovat.

JUDr. Ladislav Jouza