Zákon počínaje r. 2024 stanoví, že první pásmo sazby daně se vztahuje na příjmy nepřesahující 36 násobek průměrné mzdy, tj. sazba daně z příjmů fyzických osob bude činit 15 % pro část základu daně do 36 násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 36 násobek průměrné mzdy. Pro účely daní z příjmů se podle § 21g odst. 2 zákona o daních z příjmů průměrnou mzdou rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. zákon o pojistném na sociální zabezpečení).

Průměrná mzda pro rok 2024 vychází z nařízení č. 286/­2023 Sb., a činí 43 967 Kč, tedy sazba 23 % se za zdaňovací období roku 2024 použije pro část základu přesahujícího částku 1 582 812 Kč (36 × 43 967 Kč).

Pro rok 2023 šlo, v souladu s nařízením vlády č. 290/­2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu, o částku 1 935 552 Kč (48 × 40 324).

2. Sazba zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti

Podle § 38h odst. 2 sazba zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti počínaje r. 2024 činí:

– 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3 násobku průměrné mzdy a

– 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3 násobek průměrné mzdy.

Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy. Tyto zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Průměrná mzda je definována v § 21g odst. 2 a jedná se o průměrnou mzdu stanovenou podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Pro rok 2024 jde, v souladu s nařízením vlády č. 286/­2023 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu, o částku 131 901 Kč (43 967 × 3). Pro rok 2023 šlo, v souladu s nařízením vlády č. 290/­2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu, o částku 161 296 Kč (40 324 × 4).

Počínaje r. 2024 se v návaznosti na změnu sazby daně z příjmů fyzických osob, která činí 15 % pro část základu daně do 36 násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 36 násobek průměrné mzdy, mění výše zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

3. Paušální záloha

Paušální záloha zahrnuje:

- zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,

- zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

- zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná.

Celková měsíční záloha na paušální daň činí pro zálohové období roku 2024:

4. Slevy na dani

     Sleva na studenta

Zákon počínaje r. 2024 ruší slevu na studenta po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona.

Sleva na studenta činila do konce r. 2023 podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona 4 020 Kč za zdaňovací období na poplatníka (popř. 1/12 této částky za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny). Počínaje r. 2024 může student uplatnit základní slevu na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona, v jejímž důsledku nebude dani z příjmů podléhat příjem až do výše 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu ve výši cca 17 100 Kč.

     Sleva na manžela

Počínaje r. 2024 podmínky pro uplatnění slevy na manžela stanoví § 35bb zákona, a to namísto zrušené slevy za umístění dítěte. Novou podmínkou pro uplatnění slevy na manžela žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč je od r. 2024 to, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti také s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let).

Zákon stanoví, že výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud:

a)  poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a

b)  manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují:

a)  dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

b)  příspěvky na péči a na sociální služby,

c)  státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

d)  stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

e)  příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvo­bozen,

f)  příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a

g)  příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Do příjmů, které se nezahrnují do limitu vlastních příjmů manžela, jsou od r. 2024 doplněny příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně.

     Sleva na dítě, které uzavřelo manželství

Zákon v § 35c odst. 8 počínaje r. 2024 stanoví, že uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Zákon stanoví podmínku žití vyživovaného dítěte podle § 35c odst. 6 zákona, které uzavřelo manželství, s manželem a rovněž tak s vyživovaným dítětem do věku 3 let (§ 35bb) ve společně hospodařící domácnosti. Při aplikaci § 35c odst. 8 zákona dochází počínaje r. 2024 ke změně práva na daňovou úlevu z manžela na rodiče vyživovaného dítěte podle § 35c odst. 6 zákona za předpokladu, že toto vyživované dítě žije ve společně hospodařící domácnosti též s vyživovaným dítětem do věku 3 let. Pouze za této situace může manželovi vzniknout nárok na slevu na manžela, který je nevyhnutelným předpokladem pro uplatnění slevy podle § 35c odst. 8 zákona.

5. Zdaňování příjmů ze závislé činnosti srážkou

Podle § 6 odst. 4 zákona jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1:

a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, nebo

b)  v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Počínaje r. 2024 v návaznosti na změnu částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce na nemocenském pojištění v § 7a zákona o nemocenském pojištění, je provedena úprava § 6 odst. 4 písm. a) zákona tak, aby se výše této částky nemusela měnit vždy se změnou zákona o nemocenském pojištění. Částka rozhodná pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění bude v zákoně o nemocenském pojištění představovat 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Průměrná mzda pro rok 2024 podle nařízení vlády č. 286/­2023 Sb., činí 43 967 Kč, příjmy plynoucí na základě dohod o provedení práce tak budou samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou, pokud jejich úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne počínaje červencem 2024 (změna zákona o nemocenském pojištění nabývá účinnosti dnem 1. července 2024) částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění ve výši 10 500 Kč (25 % ze 43 967 Kč za­okrouhlené na celé pětisetkoruny směrem dolů).

Jedná-li se o příjmy podle § 6 odst. 4 písm. b) zákona, podle Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/­2022 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, od 1. ledna 2023 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 4 000 Kč.

6. Příjem zaměstnance z titulu poskytnutí vozidla zaměstnavatelem

Zákon v § 6 odst. 6 od r. 2024 stanoví, že poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla.

Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí:

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo jak ke služebním, tak k soukromým účelům, považuje se tento příjem v podobě poskytnutí vozidla na straně zaměstnance za zdanitelný příjem a jeho výše je vyčíslena jako určená část vstupní ceny poskytnutého vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc, ve kterém mu bylo vozidlo takto poskytnuto. Pojem bezemisní a nízkoemisní vozidlo je uveden v § 21b zákona.

Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem. Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO₂.

?  Příklad 1

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci současně za kalendářní měsíc jedno vozidlo s konvenčním pohonem se vstupní cenou 600 000 Kč, jedno hybridní vozidlo se vstupní cenou 900 000 Kč a jedno bezemisní vozidla se vstupní cenou 1 000 000 Kč.

Příjem zaměstnance bude ve výši součtu 1 % z částky 600 000 Kč (6 000), součtu 0,5 % z částky 900 000 Kč (4 500) a součtu 0,25 % z částky 1 000 000 Kč (2 500), tj. 6 000 Kč + 4 500 Kč + 2 500 = 13 000 Kč.

n

7. Příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování

K velké změně počínaje r. 2024 došlo i v oblasti stravování zaměstnanců během směny. Zákon v § 6 odst. 9 písm. b) stanoví, že od daně je osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí:

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování.

Zákon sjednotil postup pro osvobození příspěvků na stravování, na straně zaměstnance se osvobození všech příspěvků na stravování poskytovaných zaměstnavatelem omezuje 70 % hranicí stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Do konce r. 2023 byla hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění na straně zaměstnance osvobozeným příjmem v plném rozsahu, peněžní příspěvek na stravování byl osvobozen 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Výše 70 % hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin činí od r. 2024 na základě vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad 166 × 0,7 = 116,20 Kč.

Vzhledem k tomu, že za zaměstnance je pro účely daní z příjmů podle § 6 odst. 2 zákona považován poplatník s příjmy ze závislé činnosti, tj. nejen zaměstnanec v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, ale také osoba s příjmy například v podobě funkčních požitků nebo odměny likvidátora či člena orgánu právnické osoby, nad rámec dosavadní právní úpravy se stanoví daňový režim osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku na stravování i pro takové zaměstnance, kteří sice vykonávají činnost, z níž plynou příjmy ze závislé činnosti, nicméně výkon této činnost není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu.

V případě zaměstnance vykonávajícího práci rozvrženou na směny, bude plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování jak v nepeněžní, tak peněžité formě osvobozeno, pokud zaměstnanec během pracovní směny vykonával práci alespoň 3 hodiny. Další příspěvek na stravování poskytnutý tomuto zaměstnanci bude osvobozen do stejné výše (tj. do výše 70 % horní hranice stravného) v případě, kdy zaměstnanec během pracovní směny vykonával práci alespoň 3 hodiny a zároveň délka této směny v úhrnu s přestávkou v práci, byla delší než 11 hodin.

Příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud byl poskytnut zaměstnanci, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zvláštního právního předpisu [např. § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce].

V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, která není rozvržena na směny, bude příjem v podobě příspěvku na stravování osvobozen, pokud vykonával práci po dobu alespoň 3 hodin, nikoliv však v rámci jedné směny, nýbrž v rámci jednoho dne. I v tomto případě platí, že příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud zaměstnanci v průběhu kalendářního dne vznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Další příspěvek na stravování poskytnutý tomuto zaměstnanci v rámci nikoliv jedné směny, ale jednoho kalendářního dne, bude osvobozen za podmínky, že zaměstnanec během tohoto kalendářního dne vykonával práci alespoň po dobu 11 hodin.

U příjmu zaměstnance ve formě příspěvku na stravování ve vlastním stravovacím zařízení, se jedná o příspěvek, kterým se rozumí příspěvek zaměstnavatele na hodnotu jídla poskytovaného zaměstnanci. Podmínky by měly být upraveny např. v kolektivní smlouvě. Uhradí-li zaměstnanec zaměstnavateli část hodnoty jídla s tím, že zbývající částka hodnoty jídla, přesáhne stanovený limit 70 % horní hranice stravného, bude rozdíl zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. Obdobně se bude postupovat i v případě, že zaměstnanec neuhradí zaměstnavateli žádnou částku a výše hodnoty jídla přesáhne stanovený limit 70 % horní hranice stravného.

Z přechodného ustanovení č. 3 zákona č. 349/­2023 Sb. plyne, že jedná-li se o příspěvek, na jehož poskytnutí zaměstnanci vznikl nárok před 1. 1. 2024, ale k jehož poskytnutí, resp. vyplacení, došlo až od 1. 1. 2024, pak na základě tohoto přechodného ustanovení bude takový příspěvek na straně zaměstnance osvobozen za podmínek, které platily v době, kdy mu nárok na tento příspěvek vznikl. Naopak příspěvky na stravování, na které nárok vznikl až od 1. 1. 2024, se již budou posuzovat podle nově úpravy. Obdobně na straně zaměstnavatele bude za stejných podmínek posuzován výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z titulu stravování zaměstnanců.

Na straně zaměstnavatele budou výdaje na příspěvky na stravování výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona. V návaznosti na změny § 6 odst. 9 písm. b) zákona, na základě kterých se podmínky upravené v tomto ustanovení pro daňovou uznatelnost výdaje na příspěvky na stravování na straně zaměstnavatele stávají podmínkami pro osvobození tohoto příspěvku na stravování na straně zaměstnance, se od r. 2024 v § 24 odst. 2 písm. j) současný bod 4 ruší. Na straně zaměstnavatele bude daňová uznatelnost výdajů na příspěvky na stravování nově posuzována podle nového § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 (stávající bod 5) zákona, který stanoví, že daňovým výdajem jsou výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

8. Příjem z nepeněžního plnění poskytovaný zaměstnanci

Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona jsou počínaje r. 2024 od daně osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Osvobození veškerých nepeněžních plnění definovaných § 6 odst. 9 písm. d) zákona na straně zaměstnance se od r. 2024 omezuje ročním limitem ve výši poloviny průměrné mzdy, kterou vymezuje v § 21g odst. 2 zákona. Z toho důvodu je z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona vypuštěn limit na rekreaci a zájezdy.

Průměrnou mzdu pro rok 2024 stanoví nařízení č. 286/­2023 Sb., a činí 43 967 Kč. Celkový roční limit pro osvobození veškerých nepeněžních plnění uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) zákona pro rok 2024 tak bude činit 21 983,50 Kč.

Přechodné ustanovení č. 4 zákona č. 349/­2023 Sb., stanoví, že na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Převýší-li příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona stanovený limit a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související výdaje zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Tato vazba se však vztahuje pouze na nepeněžitá plnění ve formě uvedené v § 25 odst. odst. 1 písm. h) zákona. Například výdaje zaměstnavatele na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku budou daňově uznatelným výdajem na základě § 24 odst. 2 písm. zs) zákona, i když na straně zaměstnance nepeněžní příjem v podobě použití zařízení péče o děti předškolního věku bude pro účely osvobození podléhat nově stanovenému úhrnnému limitu v § 6 odst. 9 písm. d) zákona ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, tj. pro r. 2024 ve výši 21 983,50 Kč.

     zrušení slevy na umístění dítěte – školkovného

Počínaje r. 2024 zákon zrušil slevu za umístění dítěte podle § 35bb zákona a v návaznosti na to § 24 odst. 2 písmeno zs) stanoví, že daňovým výdajem zaměstnavatele jsou výdaje v podobě:

1. výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo

2. příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců.

Pojem mateřská škola nově zahrnuje také mateřské školy podle zahraniční právní úpravy.

Na straně zaměstnance jsou příjmy z titulu zaměstnavatelem hrazené péče o dítě od daně osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 2 zákona, pokud ve zdaňovacím období nepřesáhnout zákonem stanovený celkový roční limit (tj. polovinu průměrné mzdy) a současně budou hrazeny z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů. Přestože výdaje na provoz zařízení péče o děti předškolního věku jsou daňově uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. zs) zákona, je zachována dosavadní možnost uplatnit na straně zaměstnavatele předmětné výdaje nedaňově s tím, že v takovém případě bude toto nepeněžní plnění na straně zaměstnance od daně osvobozeno, pokud bude poskytnuto do zákonem stanoveného úhrnného limitu podle § 6 odst. 9 písm. d).

V případě, že však zaměstnavatel uplatní příslušné výdaje do výdajů daňových v souladu s § 24 odst. 2 písmeno zs), bude se na straně zaměstnance jednat o zdanitelný příjem, osvobození podle 6 odst. 9 písm. d) zákona se neuplatní.

9. Jednotlivé druhy ostatních příjmů

Počínaje r. 2024 se do § 10 odst. 1 zákona doplňuje, že odstavec 1 obsahuje výčet jednotlivých druhů ostatních příjmů s tím, že každý bod představuje jednotlivý druh příjmu. V návaznosti na tuto úpravu je do § 10 odst. 1 doplněno nové písmeno q), které představuje v rámci ostatních příjmů „sběrný“ druh příjmu pro příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, které nelze zařadit pod žádný z výše uvedených jednotlivých druhů příjmu. Tyto úpravy navazují na zavedení obecného limitu pro osvobození jednotlivého druhu ostatního příjmu v § 10 odst. 3 písm. a) zákona ve výši 50 000 Kč pro jednotlivý druh ostatního příjmu.

Příjmem podle § 10 odst. 1 písm. q) zákona bude např. státní podpora fyzické osobě poskytovaná podle zákona upravujícího stavební spoření. Zákon zrušil osvobození státní podpory fyzické osobě poskytovaného podle zákona upravujícího stavební spoření. Uvedené příjmy budou od r. 2024 zdaňovány jako ostatní příjem s tím, že budou od daně osvobozené, pokud nepřesáhnou s dalšími příjmy spadajícími do tohoto druhu příjmu v úhrnu částku 50 000 Kč za zdaňovací období podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona.

     příjem z titulu porušení zákonných podmínek

Do § 10 odst. 1 bylo doplněno nové písmeno p), které stanoví, že jednotlivým druhem příjmu je příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně. Jde například o situace podle § 15 odst. 4, 5 a 6 zákona, tj. nezdanitelné části z titulu bytové potřeby, penzijního připojištění a soukromého životního pojištění, kdy dochází k dodatečnému zdanění dříve poskytnutých daňových výhod, u kterých následně poplatník nesplnil podmínky pro jejich uplatnění a příslušná částka podléhá dani.

10. Zdaňování kursového zisku

Zákon od r. 2024 zrušil osvobození kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně podle § 4 zákona. Uvedené příjmy budou zdaňovány jako ostatní příjem podle nového § 10 odst. 1 písm. q) zákona a budou od daně osvobozené, pokud nepřesáhnou s dalšími příjmy spadajícími do tohoto druhu příjmu v úhrnu částku 50 000 Kč za zdaňovací období.

Současně § 10 odst. 5 stanoví, že u příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.

Protože kursový zisk je ostatním příjmem, zákon stanoví, že kursová ztráta z této směny je výdajem a tedy v případě, že bude tento kursový zisk zdaňován (tedy pokud se na druh příjmu podle § 10 odst. 1 písm. q) zákona neuplatní osvobození podle § 10 odst. 3 písm. a)), bude se snižovat o případnou kursovou ztrátu.

Jedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, budou se kursové zisky i nadále zdaňovat jako příjem ze samostatné činnosti (§ 7 zákona).

Kursové rozdíly, na které se dosavadní osvobození kursových zisků nevztahuje, a to kursové rozdíly z měnových obchodů uskutečňovaných na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterých se obchody s těmito měnami uskutečňují, budou i nadále zdaňovány v režimu ostatních příjmů (§ 10 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona).

Výjimkou jsou situace, kdy budou tyto měnové obchody financovány z prostředků, které jsou vloženy do obchodního majetku poplatníka, v takovém případě budou i tyto kursové zisky zdaňovány jako příjem ze samostatné činnosti (§ 7 zákona).

11. Osvobození ostatních příjmů
od daně

Počínaje r. 2024 § 10 odst. 3 písmeno a)stanoví, že od daně jsou osvobozeny ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč.

V návaznosti na vznik povinnosti podávat daňové přiznání podle § 38g odst. 1 zákona, kde je již počínaje r. 2023 stanoven limit 50 000 Kč, je od r. 2024 zaveden stejný obecný limit i pro osvobození vybraných ostatních příjmů od daně. Jde o příjmy, které v rámci zákona nemají stanoveny zvláštní podmínky pro jejich osvobození, a tudíž budou moci být osvobozeny právě na základě § 10 odst. 3 písm. a) zákona.

Výše uvedené ostatní příjmy lze dělit na dvě skupiny z hlediska toho, jak u nich bude limit 50 000 Kč posuzován. Ostatní příjmy, které nepodléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, budou od daně z příjmů osvobozeny, pokud jejich úhrn v rámci jednotlivého druhu příjmu nepřesáhne za kalendářní rok 50 000 Kč. U těchto ostatních příjmů je rozhodující, zda součet těchto příjmů spadajících do jednoho druhu příjmu nepřesáhl stanovený limit.

Ostatní příjmy, které podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně [tj. příjmy podle písmene f) bodu 1, g), h) bodu 1, ch), k) a o)], se limit pro osvobození neposuzuje úhrnně za jednotlivý druh příjmu, ale za každý příjem samostatně. Důvodem je skutečnost, že u příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou, často různými plátci daně, by bylo jen obtížně zjistitelné, zda daný poplatník již limit v rámci jednotlivého druhu příjmu překročil a srážka má být provedena, či nikoliv.

Stejně se bude postupovat i v případě, kdy se bude jednat o ostatní příjmem plynoucí ze zahraničí, který lze podle § 10 odst. 9 zákona (dosavadní § 10 odst. 10) zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou podle § 16a zákona.

12. Zdaňování výher a cen

Zákon o daních z příjmů zrušil počínaje r. 2024 osvobození příjmu v podobě ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1 zákona, ocenění v oblasti kultury, ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže slosování, ceny ze sportovní soutěže, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč podle § 4.

Podle § 10 odst. 1 písm. h) zákona ostatním příjmem jsou výhry z:

1. loterie a tomboly,

2. kursové sázky a totalizátorové hry,

3. technické hry,

4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,

5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a

6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5.

Podle § 10 odst. 1 písm. ch) zákona ostatními příjmy jsou příjmy z reklamních soutěží a reklamních slosování, z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.

Výše uvedené příjmy jsou od r. 2024 zdaňovány jako ostatní příjem podle § 10 zákona s tím, že jednotlivé druhy příjmu budou od daně osvobozené, pokud nově nepřesáhnou v úhrnu částku 50 000 Kč ročně podle nového § 10 odst. 3 písm. b) zákona. Ten stanoví, že od daně jsou osvobozeny výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč. Jde o příjmy, které nepodléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

U ostatních výher, které podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, tj. příjmy podle písmene h) bod 1a ch) zákona, se limit pro osvobození neposuzuje úhrnně za jednotlivý druh příjmu, ale za každý příjem samostatně v souladu s § 10 odst. 3 písm. a) zákona.

Pro výhry, které podléhají srážkové dani, platí přechodné ustanovení č. 8 zákona č. 349/­2023 Sb., které stanoví, že na ostatní příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona po­užije zákon č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Rozhodným okamžikem pro zdanění příjmu zdaňovaného srážkou je okamžik vzniku příjmu, a nikoliv okamžik získání výhry, tj. nová limitace se bude aplikovat na výhry plynoucí poplatníkovi od 1. 1. 2024.

13. Osvobození ostatních bezúplatných příležitostných příjmů od daně

Podle § 10 odst. 3 písm. c) jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

V návaznosti na zavedení obecného limitu pro osvobození ostatních příjmů v § 10 odst. 3 písm. a) zákona se od r. 2024 sjednotil limit pro osvobození příležitostných bezúplatných příjmů z 15 000 Kč na 50 000 Kč.

14. Příjem z chovu včel

Nový režim zákon od r. 2024 stanoví i pro příjem z chovu včel. Podle § 10 odst. 4 příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo.

Příjem z takového chovu včel bude osvobozen od daně, pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč.

15. Zrušení dvou nezdanitelných částí základu daně

Zákon počínaje r. 2024 ruší možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace této odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců (§ 15 odst. 7) a dále možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/­2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 15odst. 8).

V návaznosti na zrušení § 15 odst. 8 zákona, týkajícího se nezdanitelné části základu daně z titulu úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, je zrušen i text § 24 odst. 2 písm. zo) zákona po něhož daňovým výdajem byly do konce r. 2023 výdaje vynaložené poplatníkem s příjmy podle § 7 na uhrazení úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání [aby nedošlo ke změně označení všech následujících ustanovení, je dosavadní text nahrazen textem § 24 odst. 2 písm. zz) zákona, které je poté zrušeno].

16. Vyloučení výdajů za tiché víno z výdajů daňových

Zákon z § 25 odst. 1 písm. t), podle kterého jsou z daňových výdajů vyloučeny výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar, přičemž za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není předmětem spotřební daně, počínaje r. 2024 vyloučil výjimku pro tiché víno.

17. Odpisy

     Mimořádné odpisy

Podle § 30a odst. 1 hmotný majetek, který je bezemisním vozidlem, pořízený v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2028 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

Přechodné ustanovení č. 9 zákona č. 349/­2023 Sb., stanoví, že na majetek, u kterého poplatník využil možnost mimořádných odpisů, se právní úprava v dosavadním znění použije i nadále.

     Odpisování vozidla kategorie M1

Počínaje r. 2024 § 30e stanoví, že do daňových výdajů se zahrnuje pouze poměrná část odpisů vozidla kategorie M1, a to část vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u takového vozidla a úhrnu výdajů vynaložených na takové vozidlo tak, aby v souvislosti s vozidlem kategorie M1 nemohlo být prostřednictvím odpisů uplatněno jako výdaj více než 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na vstupní cenu vozidla.

Obdobný postup zákon stanoví v § 30f pro vozidla kategorie M1 pořizovaná na finanční leasing.

18. Registrační povinnost

Zákon počínaje r. 2024 zrušil registrační povinnost poplatníků daně z příjmů fyzických osob podle § 39. Do § 39 je přesunuta část ustanovení § 39b zákona, který stanoví, že plátce daně, který je plátcem příjmu ze závislé činnosti, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.

V souvislosti se zrušením registrační povinnosti podle § 39, je do zákona o daních z příjmů doplněna oznamovací povinnost. Podle § 38t odst. 4 poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým:

a)  rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

b)  nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.

19. Změny z titulu zvýšení minimální mzdy

     osvobození dávek nebo služeb z pojištění

Od daně je podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona osvobozen příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

Jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36 násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

Zákonný limit pro osvobození důchodu od daně pro r. 2024 činí 36 × 18 900 = 680 400 Kč). Podle nařízení vlády č. 465/­2022 Sb., zákonný limit pro osvobození důchodu od daně pro r. 2023 činil 36 × 17 300 = 622 800 Kč.

     náhrada z titulu darování krve

Podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona je od daně osvobozen příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vyložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů.

Ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 373/­2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy. Tato částka je od daně z příjmů osvobozena.

Pro r. 2024 jde o částku 0,05 × 18 900 = 945 Kč. Pro r. 2023 šlo o částku 0,05 × 17 300 = 865 Kč.

     daňový bonus na děti

Zákon v § 35c odst. 3 stanoví, že je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč ročně.

Počínaje r. 2018 § 35c odst. 4 zákona stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Zákon zpřísnil podmínky pro vyplácení daňového bonusu, příjmy z nájmu a kapitálového majetku se nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se od r. 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.

Minimální mzda pro r. 2024 činí 18 900 Kč, zákonný limit pro daňový bonus za r. 2024 činí 6 × 18 900 = 113 400 Kč. Minimální mzda pro r. 2023 činila 17 300 Kč, zákonný limit pro daňový bonus za r. 2023 činil 6 × 17 300 = 103 800 Kč.

     měsíční daňový bonus na děti

Zákon v § 35d odst. 4 stanoví, že je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba, nižší, než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem.

Měsíční daňový bonus je možno v souladu s § 35d odst. 4 zákona vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč (maximální výše měsíčního daňového bonusu 5 025 Kč je počínaje r. 2022 zrušena).

Zaměstnavatel je v souladu s § 35d odst. 4 zákona povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů, tj. v r. 2024 ve výši 18 900 : 2 = 9 450 Kč (v r. 2023 ve výši 17 300 : 2 = 8 650 Kč).

Ing. Eva Sedláková