Změny v zákonech zdravotního pojištění – porovnání právního stavu

V rámci legislativního procesu byly novelou č. 289 /­2025 Sb. přijaty poměrně rozsáhlé změny mimo jiné v základních zákonech zdravotního pojištění č. 48/­1997 Sb. a č. 592/­1992 Sb. Naprostá většina těchto změn vstoupí v účinnost k datu 1. ledna 2026.

Podívejme se nyní rámcově na některé z nich. Pro lepší názornost si novou podobu porovnáme s aktuálně platnou právní úpravou, tj. účinnou do konce roku 2025. Jakmile se bude blížit účinnost přijatých změn, bude zpracována podrobnější analýza jednotlivých tematických oblastí. Budeme se věnovat jak změnám dále uvedeným, tak i těm, které v tomto článku zmíněny nejsou.

ZMĚNY ZÁKONA O VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ (zákon č. 48/­1997 Sb.).

Člen družstva, pracovněprávní vztah a rozhodný příjem

•    Do konce roku 2025

Pokud byl člen družstva v pracovněprávním vztahu k družstvu (fakticky bez ohledu na výši příjmu z tohoto vztahu) a mimoto vykonával pro družstvo práci, nebo také funkci, za kterou byl družstvem odměňován, pozbýval výhody neplatit z této odměny pojistné právě z důvodu existence tohoto pracovněprávního vztahu.

•    Od 1. ledna 2026

Jestliže člen družstva vykonává pro družstvo práci nebo funkci, i když je v pracovněprávním vztahu k družstvu (bez ohledu na výši příjmů z tohoto vztahu plynoucích), podléhá ve vazbě na výši průměrné mzdy od 1. 1. 2026 odvodu pojistného částka příjmu, resp. odměny, 4 500 Kč (případně 5 000 Kč) a vyšší.

Členové výborů Společenství vlastníků jednotek

•    Do konce roku 2025

Odvodu pojistného podléhá každá výše odměny, případě i s ohledem na minimální vyměřovací základ, platný ve zdravotním pojištění pro zaměstnance a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného.

•    Od 1. ledna 2026

V § 5 písm. a) se podle nového bodu 5 nepovažuje pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance člen Společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, platného od 1. 1. 2026, což bude částka buď 4 500 Kč nebo 5 000 Kč. Společenství tedy bude odvádět pojistné z příjmu tohoto zaměstnance alespoň 4 500 Kč (nebo alespoň 5 000 Kč), dle situace i s přihlédnutím k potřebě dodržet minimální vyměřovací základ.

Náhrada výdělku za podání výpovědi (svědectví) – nově bez odvodu pojistného

•    Do konce roku 2025

Na dobu podávání svědecké výpovědi (což je obvykle jeden den) se svědek stává zaměstnancem orgánu veřejné moci, u kterého svědectví podal. Tento orgán je jako zaměstnavatel svědka povinen plnit všechny povinnosti vůči zdravotní pojišťovně (přihlášení a odhlášení zaměstnance – na jeden den kódem Q, započtení příjmu zaměstnance, částky pojistného a osoby jako zaměstnance za příslušný měsíc na Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele a zaplacení pojistného).

•    Od 1. ledna 2026

Nově je v § 5 na konci písmene a) doplněn bod 9, kdy se z pohledu zdravotního pojištění nebude za zaměstnance považovat osoba, které bylo podle jiných právních předpisů přiznáno svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo jiném řízení. Z toho plyne, příjem tohoto charakteru nebude podléhat odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

Osoby pečující o dítě (děti)

•    Do konce roku 2025

Stát je plátcem pojistného za osobu celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku pouze tehdy, pokud osoba nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud tato osoba vykazuje, byť i velmi nízké příjmy ze zaměstnání či z podnikání, stát za ni pojistné neplatí.

•    Od 1. ledna 2026

Pro účel placení pojistného státem je zrušena podmínka neexistence příjmů ze zaměstnání nebo podnikání, čímž dojde k odstranění dosavadní nerovnosti mezi pojištěnci. Rodiče pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku tak získají stejné postavení, jaké mají pojištěnci, za které stát platí pojistné z jiného titulu, a kteří nejsou limitováni příjmem ze zaměstnání nebo podnikání (například poživatelé důchodu, studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené aj.). Jestliže bude mít rodič pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání, bude za něj platit pojistné stát i zaměstnavatel, a v zaměstnání nebo v podnikatelské činnosti nebude pro něj (jako pro „státního pojištěnce“) platit minimální vyměřovací základ.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele u osob, za které je plátcem pojistného stát

•    Do konce roku 2025

Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Příslušné skutečnosti však musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit a doložit. V opačném případě se takové osoby samy musejí postarat o povinné náležitosti, tedy o oznámení „státní kategorie“.

•    Od 1. ledna 2026

Za účelem snížení administrativní zátěže budou zaměstnavatelé oznamovat zdravotní pojišťovně podle nových podmínek v § 10 odst. 1 písm. c) z. č. 48/­1997 Sb. pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. V této souvislosti je další zásadní změnou, že zaměstnavatelé budou oznamovat tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 z. č. 592/­1992 Sb.

ZMĚNY ZÁKONA O POJISTNÉM NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (zák. č. 592/­1992 Sb.).

Osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ

•    Do konce roku 2025

Tyto osoby jsou vyjmenovány v § 3 odst. 8 v písmenech a) až f).

•    Od 1. ledna 2026

Protože stát bude podle nové formulace plátcem pojistného za osobu osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku i tehdy, když má příjmy ze zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti, resp. bude zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, stalo se v § 3 odst. 8 písmeno c) nadbytečné, a proto bude vypuštěno. Osoby pečující osobně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nemají stanoven nemají stanoven minimální vyměřovací základ již z toho titulu, že je za ně plátcem pojistného stát.

Snížení minimálního vyměřovacího základu OSVČ na poměrnou část

•    Do konce roku 2025

Dle § 3a odst. 4 písm. b) se minimální vyměřovací základ OSVČ snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná.

•    Od 1. ledna 2026

Toto zvýhodnění se rozšiřuje o osobu, která má nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Pokud OSVČ pečuje o osobu blízkou, a tudíž se rovněž nemůže věnovat podnikání, získává tímto obdobné postavení, takže při ročním zúčtování nemusí dodržet minimální vyměřovací základ stejně, jako je tomu například u OSVČ, která má po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského.

OSVČ bez povinnosti placení záloh

•    Do konce roku 2025

Při souběhu zaměstnání s podnikáním, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné. Naproti tomu poživatelé důchodu, studenti a další pojištěnci, za které je plátcem pojistného stát, a také i pro ně neplatí minimum, musí jako OSVČ zálohy platit, byť třeba v malé částce.

OSVČ, za které platí pojistné stát, jsou zvýhodněny v tom smyslu, že není povinností platit zálohy v prvním kalendářním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti.

•    Od 1. ledna 2026

Pokud pro osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, není tato osoba povinna platit zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce této činnosti, a pojistné zaplatí formou doplatku.

V průběhu roku nemusí platit zálohy OSVČ, pro které neplatí minimální vyměřovací základ, typicky při souběhu podnikání se zaměstnáním v situaci, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů. Toto zvýhodnění, tj. neplacení záloh, se tak nově bude vztahovat například i na ty OSVČ, za které je plátcem pojistného stát (poživatelé důchodu, studenti, příjemci rodičovského příspěvku aj.).

Lhůta pro předepsání a vymáhání pojistného

•    Do konce roku 2025

Právo předepsat dlužné pojistné se podle § 16 promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

Právo vymáhat pojistné se promlčuje v desetileté promlčecí lhůtě počínaje právní mocí platebního výměru, kterým bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu, tedy i po dobu trvání exekuce. Rovněž na dlužné pojistné a penále předepsané formou výkazu nedoplatků se vztahuje desetiletá promlčecí doba s tím, že výkaz nedoplatků je vykonatelný (pro účely exekuce) dnem jeho doručení a běh promlčecí doby se počítá již od data jeho vykonatelnosti.

•    Od 1. ledna 2026

Za účelem sjednocování zákonných lhůt v oblasti zdravotního pojištění se sociálním zabezpečením a s daňovými předpisy bude v případě předepsání pojistného nahrazena desetiletá promlčecí lhůta lhůtou v délce šesti let, která bude prekluzivní. To znamená, že po uplynutí lhůty šesti let, pokud nebyl proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, dojde k zániku práva pojistné předepsat. Byl-li však proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová lhůta pro předepsání pojistného ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

Obdobně jako se zkracuje doba možnosti u práva předepsat dlužné pojistné dle § 16 odstavce 1, zkrátí se dle odst. 2 i doba pro právo vymáhat pojistné. Avšak na rozdíl od předepsání pojistného, kdy se jedná o lhůtu prekluzivní, se v případě vymáhání pojistného jedná o lhůtu promlčecí, a to jak v případě dlužného pojistného vyměřeného platebním výměrem, tak výkazem nedoplatků. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu podle jiného právního předpisu, po dobu provádění exekuce, po dobu přihlášení pohledávky na nedoplatku pojistného do insolvenčního řízení a po dobu povolení splátek pojistného podle nového § 15a.

RADA!

Pokud plátce pojistného namítne promlčení dlužného pojistného, zdravotní pojišťovna k námitce promlčení přihlédne. Promlčením práva rozumíme zásadní oslabení nároku věřitele (zdravotní pojišťovny), a i když právo jako takové nezaniká a dlužník může pořád svůj dluh splnit, může se plnění vyhnout právě tím, že pokud ho věřitel bude žalovat, uplatní u soudu námitku promlčení.

Ing. Antonín Daněk

§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),