Změny v zaměstnávání osob se zdravotním postižením

V zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále ZOZ) přijala vláda několik zásadních změn, které budou po přijetí Poslaneckou sněmovnou a senátem platit od 1. ledna 2025. Mezi nejdůležitější patří změny, které se týkají zaměstnavatelů a jsou v oblasti odvodů do státního rozpočtu za nesplnění povinnosti v zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP).

Výše současného odvodu

Podle § 81 ZOZ mají zaměstnavatelé povinnosti při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Má-li zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, je povinen zaměstnat nejméně 4 % osob se zdravotním postižením.

Tuto povinnost může zaměstnavatel splnit:

-    zaměstnáváním těchto občanů ve výši uvedeného povinného podílu (4 %) v pracovním poměru, (tzv. přímé zaměstnávání) nebo

-    odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (např. zařízení invalidů, výrobní družstva apod.) nebo

-    odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

-    odvodem do státního rozpočtu.

Je nejvhodnější, aby zaměstnavatel povinnosti splnil tzv. přímým zaměstnáváním těchto osob.

JINÉ ZPŮSOBY PLNĚNÍ - Má-li např. zaměstnavatel tzv. přepočtený stav zaměstnanců 100, musí zaměstnávat alespoň 4 osoby se ZP anebo zvolit jinou z forem plnění. Formy plnění uvedené v zákoně může také kombinovat.

Zaměstnavatelé a OSVČ mohou poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením v předchozím kalendářním roce.

Pro zjišťování celkového počtu zaměstnanců a počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců. Započítávají se zaměstnanci pouze v pracovním poměru.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců

se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Celkový počet skutečně odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytované nemocenské, čerpání dovolené, překážek v práci na straně zaměstnavatele, v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny. Dále se započítávají zameškané dny bez náhrady mzdy z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance. Součet všech těchto hodin se vydělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků připadající ve sledovaném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.

Pro účely zjišťování přepočteného počtu zaměstnanců pro odebírání výrobků nebo služeb podle § 81 odst. 2 písm. b) ZOZ se vychází z příslušného čtvrtletí.

Příklad 1

Zaměstnanci odpracovali ve 40 hodinové týdenní pracovní době za čtvrtletí celkem 80 000 hodin. Součet všech neodpracovaných hodin (dovolená, ošetřování člena rodiny – „ošetřovné“) je 6 412. Celkový čtvrtletní fond pracovní doby (bez svátků) připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu 40 hodin týdně ve sledovaném roce činí 502 hodin.

Zjištění přepočteného stavu:

a)  celkový počet hodin:

     80 000 + 6 412 = 86 412.

b)  průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců:

     86 412 : 502 = 172,13

c)  povinný podíl: 4 % ze zjištěného přepočteného stavu zaměstnanců 172,13 = 6,88.

Zaměstnavatel má v uvedeném případě zaměstnávat 6,90 % osob se zdravotním postižením. Jeho přepočtený stav zaměstnanců je 172,13.

Zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za čtvrtletí se vztahuje k účelům odebírání výrobků nebo služeb.

Odebírání výrobků nebo služeb

Povinnost zaměstnávat tyto osoby zaměstnavatel může také splnit odebíráním výrobků od dodavatele, který zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením.

Při zjišťování počtu těchto osob, které se zaměstnavateli „započítávají“ do povinného podílu, i když odebírá výrobky nebo zadává zakázky, se postupuje takto:

Z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od subjektů, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku.

Zákonnou povinnost může zaměstnavatel splnit i zadáváním zakázek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více jak 50 % osob se ZP. Zadáváním zakázek se rozumí například výroba konečných výrobků z dodaných polotovarů nebo výroba polotovarů z dodaných součástek apod.

O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna. Tyto údaje je zaměstnavatel povinen sdělit krajské pobočce Úřadu práce v písemnosti (ohlášení), ve které dokládá splnění povinného podílu zaměstnávání osob se ZP.

Příklad 2

Zaměstnavatel odebral výrobky nebo služby od zaměstnavatele, který zaměstnával více než 50 % na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech za příslušné čtvrtletí v částce 750 000 Kč (po odečtení daně z přidané hodnoty a to pouze do výše 36 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství).

Tato částka se vydělí sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství (v současném příkladu je to pro rok 2024 částka 42 427 Kč), celkem 296 989 Kč. Zjištěný počet je pak stavem, který si může zaměstnavatel započítat jako zaměstnávání osob se ZPS.

Odvod do státního rozpočtu

Zaměstnavatel může zvolit jako způsob plnění povinného podílu odvodem do státního rozpočtu.

Na tomto úseku dojde novelou ZOZ, kterou schválila vláda, od 1. 1. 2025 k největším změnám.

Výše tohoto odvodu za každého občana se ZP, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, se odstupňuje.

Kdo bude zaměstnávat alespoň 3 % OZP, bude odvádět do státního rozpočtu průměrnou mzdu vyhlášenou v národním hospodářství, při zaměstnávání alespoň 1 % těchto osob bude odvádět 2 násobek průměrné mzdy a při zaměstnávání méně než 1 osoby se zvýší odvod na 3,5 násobek průměrné mzdy.

Nemění se povinnost zaměstnavatele písemně oznámit do 15. února kalendářního roku úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Za rok 2024 to tedy bude do 15. února 2025. V tomto termínu musí rovněž provést odvod do státního rozpočtu.

O změnách v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., budeme čtenáře v našich časopisech průběžně informovat.

JUDr. Ladislav Jouza

§ 81 zákona č. 435/2004 Sb.
Citace na straně 19

(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu,

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.

(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro...