Změny ve školství

V ustanovení § 16 ŠZ o podpoře vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami dochází celkem ke třem změnám.

Předně v § 16 odst. 2 ŠZ dochází ke zrušení podpůrného opatření spočívající ve využití dalšího pedagogického pracovníka. Zavádí se (na úrovni zákona úžeji vymezené) podpůrné opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga. Změny budou promítnuty ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Dále se pak do ustanovení doplňují dva odstavce – odstavec 11 a 12.

Podpůrné opatření psycholog nebo speciální pedagog nebude moci být poskytováno žákovi základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má nárok na financování činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 nebo 4 ŠZ, a žákovi srovnatelné základní školy, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí. Srovnatelnou školou je taková, která jinak naplňuje parametry příslušného nařízení vlády podle § 161 odst. 3 ŠZ (které se nicméně samo o sobě vztahuje jen na školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí). K možné indexaci se pro určení srovnatelnosti nepřihlíží.

Řediteli běžné základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí se nově zavádí povinnost zajistit práci školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga v rozsahu maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu na základě § 161 odst. 3 nebo 4 ŠZ, respektive příslušného nařízení vlády, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné. Analogicky se toto uplatní i u srovnatelných základních škol jiných zřizovatelů.

V těchto školách by tedy měla být, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné, zajištěna práce psychologa nebo speciálního pedagoga celkově až v úhrnu týdenní pracovní doby (zjednodušeně úvazku), jaký odpovídá příslušnému maximálnímu týdennímu počtu hodin financovanému u základních škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí ze státního rozpočtu (nařízení vlády č. 123/2018 Sb.) a stanovenému rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti psychologa a speciálního pedagoga (nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů). Žáci běžných základních škol jiných zřizovatelů by tedy neměli být v tomto ohledu v horším postavení než žáci běžných základních škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí, kde se podpůrná opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga nebudou poskytovat v souvislosti s parametrizací těchto pozic. Smyslem této úpravy je zajistit kontinuitu individuální podpory psychologem nebo speciálním pedagogem (včetně předmětu speciálně-pedagogické péče) pro žáky běžných základních škol, ve kterých v souvislosti s parametrizací těchto pozic nebude poskytováno podpůrné opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga.

VZDĚLÁVÁNÍ CIZINCŮ A OSOB DLOUHODOBĚ POBÝVAJÍCÍCH V ZAHRANIČÍ - V ustanovení § 20 ŠZ o vzdělávání cizinců a osob dlouhodobě pobývajících v zahraničí dochází k několika změnám.

Pro přehlednost se původní odstavec 4 § 20 ŠZ rozděluje do tří odstavců. Odstavec 4 upravuje pouze úlevy u přijímacích zkoušek. Dále se provádí formální úprava v počtu let potřebných pro úlevu u přijímacích zkoušek. Systém jinak zůstává stejný.

Uchazeč, který po určitou dobu studoval v zahraničí, má právo na prominutí přijímací zkoušky z oboru vzdělání Český jazyk a literatura. To znamená, že se mu jednak promíjí písemný test ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura (§ 60b odst. 2 ŠZ) jednotné přijímací zkoušky. Dále se mu promíjí i test školní přijímací zkoušky ověřující znalosti ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Pokud škola koná např. test obecných studijních předpokladů, pak uchazeč nekoná konkrétní úlohy, které ověřují dané znalosti, nebo mu nejsou započteny. Uchazeči se tedy promíjí úlohy, které ověřují znalosti gramatiky, pravopisu, slovotvorby, větné stavby aj. Ostatní přijímací zkoušky, zejména test z matematiky, však uchazeč koná, a to i přesto, že mohou ověřovat obecné znalosti českého jazyka (např. slovní úlohy v matematice).

V odstavci 5 § 20 ŠZ se stanoví stávající povinnost školy ověřit rozhovorem znalost českého jazyka osoby, které byla zkouška prominuta, zůstává zachována.

V odstavci 6 se pak jednoznačně stanoví podmínky, které musí uchazeč splnit, aby měl nárok na úlevu u maturitní zkoušky. Pro úlevu u maturitní zkoušky obecně platí pravidlo 1 roku v zahraničí z posledních 7 let, přičemž rok, kdy uchazeč podává přihlášku, se do těchto let započítává.

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky podle odstavce 5 nebo 6 a způsob hodnocení.

V neposlední řadě se stanoví, aby kromě cizinců měli nárok na bezplatnou jazykovou přípravu rovněž čeští občané, kteří mají prokazatelně obdobné integrační potřeby jako cizinci. Jedná se o zásadní preventivní krok ke zmírnění jejich školní neúspěšnosti. Doposud bylo posílení výuky českého jazyka možné v rámci podpůrných opatření, ale je žádoucí poskytovat těmto žákům podporu bez nutnosti vyšetření ve školském poradenském zařízení na základě posouzení přímo ve škole a je efektivní, aby mohli být nárokově začleněni do skupin pro jazykovou přípravu cizinců zřizovaných podle § 10 až § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

Tyto změny nabývají účinnosti 1. ledna 2026.

KOMBINOVANÁ VÝUKA - Do školského zákona se zařazují nové § 25a – 25c ŠZ, kterými se stanoví možnost zavedení kombinované výuky, tedy výuky kombinací prezenční a distanční výuky a základní pravidla pro vzdělávání tímto způsobem.

V § 25a ŠZ se vymezují druhy škol, ve kterých je možné realizovat kombinovanou výuku s distančními prvky. Kombinovanou výuku mohou zařadit střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy. Použití kombinované výuky se omezuje na denní formu vzdělávání. Nejedná se o novou formu vzdělávání, ale pouze o způsob vzdělávání v denní formě. Zároveň se však vylučují z možnosti uskutečňovat kombinovanou výuku školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 ŠZ.

Také se stanoví povinnost řediteli školy zveřejnit informaci ohledně podmínek a organizace kombinované výuky ve škole, a to před začátkem školního roku. Tento krok je nezbytný k tomu, aby škola prokazatelně informovala zákonné zástupce žáka/zletilého žáka nebo studenta a případně i domov mládeže o všech požadavcích nezbytných pro úspěšnou účast žáka v kombinované výuce.

Budou zveřejněny zejména tyto informace: rozsah kombinované výuky v jednotlivých oborech vzdělání, v předmětech a ročnících, vymezení dnů v týdnu, měsíci nebo jiném období, kdy se bude realizovat kombinovaná výuka, včetně uvedení časového vymezení v konkrétních dnech, platforma pro komunikaci online, technické specifikace pro připojení, způsob podání žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka nebo studenta, že se žák přestává účastnit kombinované výuky a odvolání této žádosti. Zveřejnění podrobných informací je podstatné také z toho důvodu, že zákonní zástupci/zletilí žáci nebo studenti mají možnost projevit aktivní nesouhlas s účastí na kombinované výuce, proto jsou informace o podmínkách kombinované výuky nezbytné pro jejich rozhodnutí. Informace musí být přístupná všem zainteresovaným stranám také proto, aby měli dostatečný čas na přípravu a případné řešení všech souvisejících požadavků.

Maximální možný rozsah distančních prvků výuky je 40 % vyučovacích hodin. Prezenční výuka tedy musí činit alespoň 60 %. Konkrétní rozsah vymezí vyhláška, která musí dodržet toto pravidlo. V neposlední řadě se stanoví, že rámcový vzdělávací program příslušného oboru středního vzdělání může umožnit uskutečňování praktického vyučování kombinovanou výukou. Pokud toto rámcový vzdělávací program neumožní (např. to vůbec neřeší), pak nelze uskutečňovat praktické vyučování kombinovanou výukou.

Bude platit, že škola zajistí na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti řediteli školy, ve škole vhodné místo pro účast žáka nebo studenta na kombinované výuce, výpočetní techniku a dohled nad žákem nebo studentem. Toto ustanovení se uplatní v případech, kdy zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák nebo student souhlasí s kombinovanou výukou, ale nemá k dispozici například adekvátní technické vybavení, není možnost zajistit dohled nad žákem, nebo nelze zajistit bezpečnost žáka během výuky v domácím prostředí. V takových případech je škola povinna zajistit prostorové a materiální podmínky, které umožní žákovi plnohodnotnou účast na kombinované výuce.

Ředitel školy je odpovědný za implementaci těchto opatření a musí zajistit, aby všechny tyto podmínky byly splněny, čímž se umožní rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny žáky a individuální podmínky.

Žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami budou v rámci kombinované výuky poskytnuta podpůrná opatření ve stejném rozsahu, jako při prezenční výuce. To znamená, že žákovi nebo studentovi budou poskytnuty nezbytné pomůcky, které mu umožní plnohodnotné zapojení do vzdělávacího procesu v rámci distanční výuky. Škola nebude poskytovat fyzickou přítomnost asistenta pedagoga, speciálního pedagoga ani jiného odborníka přímo v rámci výuky mimo prostory školy s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící. Místem výkonu práce musí být škola, resp. obvyklé místo, nikoli bydliště žáka nebo studenta.

V ustanovení § 25b ŠZ se stanoví, že žák nebo student se přestává účastnit kombinované výuky na základě žádosti zákonného zástupce, přičemž k ukončení účasti dojde bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti řediteli školy, pokud se ředitel školy a zákonný zástupce nedohodnou jinak. Jiná dohoda může zahrnout zařazení žáka v delší lhůtě než 3 pracovních dnů. Vyjádření nesouhlasu se zařazením žáka nebo studenta do kombinované výuky je zcela na odpovědnosti zákonného zástupce/zletilého žáka nebo studenta, škola respektuje žádost zákonných zástupců/zletilých žáků nebo studentů ohledně formy vzdělávání, kterou považují za nejvhodnější.

Ustanovení také umožňuje řediteli školy rozhodnout o ukončení kombinované formy výuky žáka nebo studenta v následujících případech:

•   v případě neomluvené absence v rámci kombinované výuky. Pokud žák nebo student opakovaně neplní svou povinnost účastnit se distanční výuky bez řádného omluvení, ředitel školy může na základě vyhodnocení této situace rozhodnout o ukončení jeho účasti kombinované formy výuky. Jasná pravidla budou ukotvena ve školním řádu školy. Neomluvené absence jsou považovány za vážné porušení školního řádu a mohou signalizovat nedostatečný zájem o vzdělávání nebo problémy spojené se záškoláctvím, které nelze efektivně řešit v rámci kombinované výuky,

•   jestliže výsledky vzdělávání žáka nebo studenta výrazně klesají a žák nebo student neprokazuje dostatečný pokrok nebo adekvátní úroveň znalostí a dovedností v rámci kombinované výuky, může ředitel školy na základě objektivního hodnocení rozhodnout o jejím ukončení. Zhoršení vzdělávacích výsledků může být indikátorem, že daná forma výuky není pro žáka nebo studenta vhodná a že je potřeba přejít na běžný způsob vzdělávání, který lépe odpovídá jeho individuálním potřebám a schopnostem.

Rozhodování probíhá ve správním řízení.

Nakonec v § 25c ŠZ se MŠMT zmocňuje k vydání prováděcího právního předpisu, který bude stanovovat bližší podmínky organizace a průběhu kombinované výuky, rozsah informací zveřejňovaných ředitelem školy podle § 25a odst. 3 ŠZ a dále rozsah distančních prvků výuky ve školním roce (nejvýše však 40 % vyučovacích hodin). Ve školách bude konkrétní rozsah prezenční a distanční části stanoven na úrovni školního řádu a školního vzdělávacího programu. Vyhláškou budou stanoveny maximální nebo minimální podíly prezenční výuky, distanční synchronní a distanční asynchronní výuky.

Tato ustanovení nabydou účinnosti také 1. ledna 2026.

ORGANIZACE STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ – je stanovena v ustanovení § 65 ŠZ. Na nezletilé žáky středních škol se při praktickém vyučování vztahují právní předpisy v oblasti bezpečnosti práce podle § 65 odst. 3 ŠZ, které ve speciálních právních předpisech váží řadu činností na zletilost. V návaznosti na zpřísňování podmínky zletilosti při některých pracovních činnostech v těchto právních předpisech je nezbytné ve školském zákoně tento odkaz upravit v souvislosti s praktickým tak, aby byla zachovaná bezpečnost žáků.

Jedná se zejména o nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, neumožňuje žákům mladším 18 let práci s motorovou pilou a práci na elektrickém zařízení při praktickém vyučování ani pod přímým dohledem. Také zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů stanovuje v § 19 Odborná způsobilost k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím stanovuje v § 3a) – osoba poučená je povinna splňovat předpoklady odborné způsobilosti, a to plnou svéprávnost.

V důsledku této úpravy u některých oborů vzdělání není umožněno osvojení všech kompetencí stanovených příslušným rámcovým vzdělávacím programem potřebných pro výkon povolání, na jehož výkon se žáci připravují.

Novela ustanovení § 65 ŠZ tyto překážky odstraňuje a umožňuje v dostatečném rozsahu práci s řetězovou pilou a práci na elektrickém zařízení pod přímým dohledem. V důsledku této úpravy budou vytvořeny podmínky pro to, aby bylo žákům umožněno osvojení všech potřebných kompetencí stanovených příslušným rámcovým vzdělávacím programem pod přímým dohledem odborně způsobilé osoby. To je činěno zrušením podmínky věku nebo plné svéprávnosti žáků při činnostech v rámci praktického vyučování za splnění podmínek stanovených zákonem, tj. za předpokladu, že škola zajistí, že je činnost vykonávána pod přímým dohledem instruktora.

Toto ustanovení nabylo účinnosti 1. září 2025.

DUÁLNÍ PRAKTICKÉ VYUČOVÁNÍ - Do zákona se vkládají nové paragrafy § 65a až § 65f ŠZ, které zavádí tzv. duální větev praktického vyučování. V jeho rámci jsou doplňována do školského zákona ustanovení popisující základní parametry spolupráce odborných škol s budoucími zaměstnavateli v rámci „školní“ přípravy.

Nejvýznamnější body novely jsou

např. ověření způsobilosti poskytovatelů poskytovat duální praktické vyučování certifikací od zaměstnavatelských svazů s celostátní působností (podle rozdělení vyplývající z jejich dohody), upřesněné povinnosti poskytovatele zahrnující např. povinnost souladu poskytovaného duálního praktického vyučování s organizací výchovy a vzdělávání ve středních školách, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci žáků, informovat školu o výsledcích duálního praktického vyučování žáka, ale také povinnost školy zpracovat školní vzdělávací program ve spolupráci s poskytovateli duálního praktického vyučování, možnost odchylek ve školním vzdělávacím programu v uspořádání organizace vzdělávání (zejména v praktickém vzdělávání), dále povinnost mít odpovídající materiální vybavení, zavedení pozice Instruktora praktického vyučování a způsob spolupráce školy a instruktora nebo požadavku na zajištění učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku s příslušnou odbornou kvalifikací, doplnění vztahu žáka k poskytovateli ve věcech hodnocení a omlouvání nepřítomnosti žáka na pracovišti poskytovatele nebo doplnění možnosti i poskytovatele účastnit se závěrečné nebo maturitní zkoušky.

Předávání informací o průběhu a výsledcích praktického vyučování probíhá ve stejném režimu jako v případě dosavadního provádění praktického vyučování na pracovištích firem podle § 12 vyhlášky č. 13/2005 Sb.

V případě uzavírání dohod mezi školou, zákonným zástupcem, resp. zletilým žákem a poskytovatelem duálního vzdělávání jde o soukromoprávní smlouvu, resp. tzv. nepojmenovanou smlouvu na základě ustanovení § 1746 OZ.

Toto ustanovení nabývá účinnosti 1. ledna 2026.

ŠKOLSKÁ PORADENSKÁ ZAŘÍZENÍ - Podstatným způsobem se rozšiřuje ustanovení § 116 ŠZ o školských poradenských zařízeních. Nově se rozlišují typy školských poradenských zařízení – pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum.

Poradna poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou a speciálně pedagogickou pomoc při vzdělávání a speciálně pedagogické centrum poskytuje poradenské služby zejména při vzdělávání dětí, žáků a studentů s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, autismem nebo jiným obdobným znevýhodněním. Speciálně pedagogické centrum může poskytovat poradenské služby i jen pro jeden druh znevýhodnění nebo jen některá znevýhodnění.

Dosavadní legislativní úprava ukotvovala typy školských poradenských zařízení a jejich činnost pouze na úrovni prováděcího právního předpisu. Nyní se výslovně na úrovni zákona pro veřejné pedagogicko-psychologické poradny stanoví povinnost metodického vedení mateřských, základních a středních škol běžného vzdělávacího proudu.

Spádový obvod pro účely metodického vedení škol ze strany pedagogicko-psychologických poraden určí opatřením obecné povahy vydané podle nového § 171a ŠZ.

Toto ustanovení nabývá účinnosti také 1. ledna 2026.

PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLÁCH je název nového ustanovení § 120a ŠZ, které se vkládá do školského zákona. Tím nově dochází ke specifikaci poradenských služeb zajišťovaných školou na úrovni zákona. Stanovuje se povinnost pro ředitele mateřské, základní a střední školy zajišťovat obecně vymezené poradenské služby a pro jejich poskytování zabezpečit personální kapacity. Účelem poskytování poradenských služeb v mateřských, základních a středních školách je zejména naplňování vzdělávacích možností dětí a žáků s potřebou podpory, a to i dětí a žáků nadaných.

V odstavci 2 se stanoví základní vymezení personálního zajištění poskytování poradenských služeb. Na poskytování poradenských služeb v základní a střední škole se podílejí zpravidla výchovný poradce a školní metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky i ostatními zaměstnanci školy, obecně může poradenské služby ve škole zajišťovat psycholog, speciální pedagog nebo jiný pedagogický pracovník.

Navíc se stanoví, že v základních školách běžného vzdělávacího proudu, které mají nárok na financování činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády podle § 161 odst. 3 nebo 4 ŠZ, jakož i ve srovnatelných základních školách běžného vzdělávacího proudu ostatních zřizovatelů (§ 16 odst. 11 ŠZ) zajišťuje poradenské služby vždy psycholog nebo speciální pedagog. Poradenské služby poskytované ve školách budou specifikovány vyhláškou.

Toto ustanovení nabývá účinnosti také 1. ledna 2026.

JUDr. Eva Dandová