Změny ve zdanění dohod
o pracovní činnosti

Základními pracovněprávními vztahy jsou dle § 3 zákoníku práce pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Pozornost zaměříme na zdanění obou dohod. K jakým změnám ve zdanění dohody o pracovní činnosti došlo od 1. 1. 2023?

Příklady využití dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Řada zaměstnanců má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Dohody bývají uzavřeny zaměstnancem i u hlavního zaměstnavatele, a to na jiné činnosti, než činnost vyplývající z hlavního pracovního poměru. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku.

DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR DLE ZÁKONÍKU PRÁCE - Zákoník práce se řešením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zabývá v § 74 až § 77, přičemž z § 74 odst. 2 ZP vyplývá, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

Řešení dohody o provedení práce v § 75 ZP

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, přičemž dohoda může být uzavřena jak na jednorázovou činnost, tak na déletrvající pracovní činnost zaměstnance s tím, že jediným omezením je časový limit 300 hodin v kalendářním roce.

Řešení dohody o pracovní činnosti v § 76 ZP

Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby, a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Společné zásady pro obě dohody dle § 77 ZP

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

a)  dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,

b)  výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo

c)  okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Další ustanovení ZP vztahující se na dohody

Výše odměny u obou dohod a podmínky pro její poskytování se dle znění § 138 zákoníku práce sjednávají v příslušné dohodě. Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16 odst. 1 zákoníku práce. V souladu se zněním § 111 odst. 1 zákoníku práce je nutno i u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti respektovat skutečnost, že odměna nesmí být nižší než minimální mzda (pro rok 2023 vyplývající z nařízení vlády č. 465/2022 Sb.).

Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr poskytnout dle § 155 zákoníku práce pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní cestu v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.

DOHODY A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ - Z § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění vyplývá, že nemocenského pojištění jsou účastni rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti i zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, přičemž platí následující podmínky pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění:

Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti

U těchto zaměstnanců platí podmínky účasti zaměstnanců na pojištění vymezené v § 6 zákona o nemocenském pojištění. Podle znění § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona je podmínkou účasti zaměstnance na nemocenském pojištění, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem). Částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Na základě sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. činí od 1. 1. 2023 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 4 000 Kč (do konce roku 2022 se jednalo o částku 3 500 Kč).

Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce

U těchto zaměstnanců jsou stanoveny podmínky účasti zaměstnanců na pojištění v § 7a zákona o nemocenském pojištění. Dle znění § 7a odst. 1 jsou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) zákona a byl jim zúčtován započitatelný příjem (odměna z dohody) v částce vyšší než 10 000 Kč, přičemž jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč.

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je rovněž účasten pojištění, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 000 Kč. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele. Z § 8 zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.

DOHODY A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ - Podle znění § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jsou poplatníky pojistného rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Přitom platí podle § 3 odst. 3 tohoto zákona, že zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni důchodové pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.

DOHODY A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se uvádí, že pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem, přičemž za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, s následujícími výjimkami platnými pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr:

•    osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě na základě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (částka 10 000 Kč); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.

•    osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě na základě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka 4 000 Kč v roce 2023); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou tedy považováni pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud jejich příjem v kalendářním měsíci dosáhne od jednoho zaměstnavatele aspoň částky 10 001 Kč. Příjem z více dohod o provedení práce v kalendářním měsíci se sčítá a tento součet se posoudí s hranicí 10 000 Kč, zakládající vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění.

Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti v roce 2023 nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce výše 4 000 Kč, nepovažuje se tato osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel nemá povinnost odvádět za tuto osobu pojistné na zdravotní pojištění. Rovněž u dohody o pracovní činnosti se příjmy dosažené v kalendářním měsíci z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele pro vznik zdravotního pojištění sčítají a součet se posuzuje s hranicí 4 000 Kč.

ZDANĚNÍ DOHOD, POKUD POPLATNÍK UČINÍ PROHLÁŠENÍ K DANI - Pokud poplatník učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, zdanění odměny z dohod probíhá vždy podle § 38h odst. 1 ZDP, a to bez ohledu na výši odměny z dohody. Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Základem pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na daň je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených za kalendářní měsíc, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Vypočtenou měsíční zálohu na daň plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP (měsíční základní sleva na poplatníka, sleva na invaliditu a sleva na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad 1

Zaměstnanec se třemi pracovněprávními vztahy

Zaměstnanec má uzavřeny v roce 2023 u téhož zaměstnavatele souběžně tři pracovněprávní vztahy – pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele učinil prokazatelně prohlášení k dani. Za měsíc květen 2023 má zúčtovány následující příjmy:

•    příjem na základě pracovní smlouvy 28 000 Kč,

•    odměna z dohody o provedení práce 9 900 Kč,

•    odměna z dohody o pracovní činnosti           3 900 Kč.

Z odměny z dohody o provedení práce se neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění (příjem je nižší než 10 000 Kč), rovněž tak z odměny z dohody o pracovní činnosti se neodvádí pojistné (příjem je nižší než 4 000 Kč).

Zdanění u zaměstnance proběhne ze součtu příjmů 41 800 Kč následovně:

Příklad 2

Starobní důchodce a dohoda o provedení práce

Starobní důchodce uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 15. 6. 2023 do 31. 8. 2023, přičemž je mu zúčtována odměna za červen ve výši 8 000 Kč, za červenec ve výši 14 000 Kč a za srpen ve výši 16 000 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v červenci a srpnu, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla hranici 10 000 Kč, a proto v obou měsících odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za červen se z odměny neodvádí pojistné, protože odměna z dohody nepřekročila částku 10 000 Kč.

Vzhledem k tomu, zaměstnanec učinil prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne podle § 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.

Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování záloh na daň podle § 38ch ZDP. Pokud poplatník nemá kromě starobního důchodu, který je osvobozen od daně, jiné zdanitelné příjmy, uplatní v rámci ročního zúčtování záloh na daň základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a jeho daňová povinnost bude nulová. Zaměstnavatel mu vrátí sraženou zálohu na daň ve výši 280 Kč.

ZDANĚNÍ DOHOD, POKUD POPLATNÍK NEUČINÍ PROHLÁŠENÍ K DANI - Pokud poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na něho vztahovat zdanění získaných příjmů z dohod dle § 6 odst. 4 ZDP, tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP]. Toto ustanovení § 6 odst. 4 ZDP se vztahuje na dva druhy vymezených příjmů poplatníka, který neučiní prohlášení k dani u zaměstnavatele podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP:

•    pod písmenem a) je obsaženo zdanění příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč a 

•    pod písmenem b) je obsaženo zdanění příjmů malého rozsahu, tj. příjmů v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (v roce 2023 jde o částku 4 000 Kč).

Pro výpočet srážkové daně se zaokrouhluje základ daně dle § 36 odst. 3 ZDP na celé koruny dolů a rovněž daň zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Poplatník v těchto případech zdanění svých příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP nemusí tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud se však zaměstnanec rozhodne, může příjmy zdaněné srážkou daně uvést do daňového přiznání jako příjem podle § 6 ZDP a uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP, slevy na dani podle § 35ba ZDP, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V tomto případě se dle § 36 odst. 6 ZDP daň sražená z těchto příjmů srážkou započte na jeho výslednou daň s tím, že přeplatek na dani mu správce daně vrátí. K daňovému přiznání doloží poplatník potvrzení od zaměstnavatele (plátce daně) ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP.

Upozornění na odlišné chápání částky 4 000 Kč pro účely zdanění a pro účely pojištění

Zatímco dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP platí, že srážková daň se použije pro příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění (částka 4 000 Kč v roce 2023), z § 6 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4 000 Kč (od 1. 1. 2023).

Příklad 3

Zaměstnanec bez prohlášení k dani s dalšími příjmy z dohody

Zaměstnanec kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, uzavřel dvě krátkodobé dohody o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele. První dohoda byla uzavřena na činnosti v měsíci prosinci 2022 a zaměstnanci byla zúčtována odměna 3 600 Kč. Druhá dohoda byla uzavřena na činnosti v měsíci dubnu 2023 a zaměstnanci byla zúčtována odměna 5 200 Kč.

U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Zdanění u obou dohod proběhne dle § 38h odst. 5 ZDP formou zálohy na daň.

Příklad 4

Zaměstnanec s dalšími příjmy z dohody o pracovní činnosti

Zaměstnanec kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, ještě uzavřel dohodu o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele na dobu dvou měsíců od září do října 2023. Za září je mu zúčtována odměna ve výši 3 999 Kč a za říjen odměna ve výši 4 000 Kč.

U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Druhý zaměstnavatel za oba měsíce postupuje dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP, přičemž pojistné bude uplatněno v říjnu, ale nebude uplatněno za měsíc září.

Z údajů vyplývá, že přestože v měsíci říjen je odměna z dohody o pracovní činnosti vyšší o 1 Kč, je výše čisté odměny nižší o 440 Kč nižší. Je to způsobeno odlišnými podmínkami pro uplatnění srážkové daně (uplatní se, pokud příjem nepřesáhne 4 000 Kč) a pro uplatnění pojistného (uplatní se, pokud příjem dosáhne alespoň částky 4 000 Kč).

Příklad 5

Současná dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti od hlavního zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani. Současně u druhého zaměstnava-

tele uzavřel dohodu o provedení práce a na jinou činnost dohodu o pracovní činnosti. U druhého zaměstnavatele nemohl učinit prohlášení k dani. Za měsíc duben 2023 je mu zúčtována odměna z dohody o provedení práce ve výši 9 990 Kč a odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 4 000 Kč.

U druhého zaměstnance nebude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění z dohody o provedení práce, ale bude odváděno pojistné z dohody o pracovní činnosti, protože odměna z této dohody dosáhla částky 4 000 Kč. Protože zaměstnanec neučinil prohlášení k dani u zaměstnavatele, bude u dohody o provedení práce i u dohody o pracovní činnosti použito zdanění dle § 6 odst. 4 ZDP formou srážkové daně.

Poplatník může požádat hlavního zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani, o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023, ve kterém se nepromítnou příjmy z obou dohod od druhého zaměstnavatele, které podléhají srážkové dani. Pokud to bude pro poplatníka výhodnější, může postupovat dle znění § 36 odst. 6 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023. Do daňového přiznání pak zahrne jak příjmy na základě potvrzení hlavního zaměstnavatele, tak příjmy z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti, ze kterých byla plátcem sražena a odvedena srážková daň, a zálohy na daň sražené hlavním zaměstnavatelem, i sraženou daň z dohod poplatník započte na vypočtenou výslednou daň.

Příklad 6

Zaměstnanec s uzavřenou dohodou o provedení práce s podnikatelem

Zaměstnanec pracuje na základě uzavřené pracovní smlouvy u zaměstnavatele a současně na dobu od 1. 8. 2023 do 20. 9. 2023 uzavřel dohodu o provedení práce se zemědělským podnikatelem na sběr ovoce. Za měsíc srpen je mu zúčtována odměna z dohody ve výši 10 100 Kč a za měsíc září odměna ve výši 10 000 Kč. Poplatník nemohl učinit u druhého zaměstnavatele prohlášení k dani.

Z dohody o provedení práce je zaměstnanec počínaje 1. 8. 2023 a konče 31. 8. 2023 účasten nemocenského pojištění, protože jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč. V tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění za srpen neproběhne dle § 6 odst. 4 ZDP, ale proběhne formou měsíční zálohy na daň. Za měsíc září odměna z dohody nepřesáhne částku 10 000 Kč, proto se z odměny neodvádí pojistné a zdanění proběhne srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP.

Vzhledem k tomu, že ve zdaňovacím období 2023 pobírá zaměstnanec mzdu od dvou plátců současně, nelze provést u zaměstnance roční zúčtování daně dle § 38ch a zaměstnanec musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023. Poplatník může využít znění § 36 odst. 6 ZDP a v daňovém přiznání zahrnout i příjem z dohody o provedení práce za měsíc září 2023, ze kterého byla plátcem sražena a odvedena srážková daň a tuto sraženou daň započíst na výslednou daň, pokud to bude pro poplatníka výhodnější.

Příklad 7

Zaměstnanec bez prohlášení k dani

Zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele závislou činnost na základě uzavřené pracovní smlouvy a současně u téhož zaměstnavatele uzavřel dohodu o pracovní činnosti na úklidové práce. U zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani. Za měsíc červen 2023 má zúčtován příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 21 000 Kč a odměnu z dohody o pracovní činnosti ve výši 7 200 Kč.

U zaměstnance bude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění nejen z příjmů dosažených v rámci pracovní smlouvy, ale i z odměny z dohody o pracovní činnosti (příjem je vyšší než 4 000 Kč). Příjmy se sečtou a tvoří jeden dílčí základ daně dle § 6, ze kterého bude sražena záloha na daň z příjmů.

Ing. Ivan Macháček