Změny ve zdravotním pojištění
k 1. 1.
2023
Ve kterých situacích zdravotního pojištění je pro zaměstnavatele důležitá minimální mzda? Kterých osob jako zaměstnanců se týká nová výše rozhodného příjmu 4 000 Kč? Kdy platí OSVČ alespoň minimální zálohu? Kolik platí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ a jaká je výše odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance?
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2023 se týkají všech skupin plátců, kterými jsou zaměstnavatelé (za zaměstnance i za sebe), osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a také stát, který platí pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce.
MINIMÁLNÍ MZDA V SOUVISLOSTECH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance hraje roli především tehdy, když příjem zaměstnance nedosahuje:
a) minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc
b) poměrné části minima tehdy, když se (ve vazbě na kalendářní dny trvání dané skutečnosti) jedná o některou ze situací, definovaných v ustanovení § 3 odst. 9 z č. 592/1992 Sb., třeba když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo když je zaměstnanec nemocen
Pokud příjem zaměstnance nedosahuje minimálního vyměřovacího základu (tedy od 1. 1. 2023 částky 17 300 Kč) nebo jeho poměrné části, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima například v těchto situacích:
a) tehdy, pokud zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Doplatek do povinného minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele). Na zaměstnavatele přechází povinnost úhradu tohoto doplatku v situaci, kdy se jedná o překážku v práci na jeho straně ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.
b) při provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů nedosahuje minima17 300 Kč
c) neplatném rozvázání pracovního poměru
Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:
1) dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance
2) odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy
3) zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:
· nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.,
· byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
· po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.
Pokud platila některá z těchto podmínek po část tohoto období, nemusí být minimální pojistné odvedeno za takový kalendářní měsíc, případně za jeho část.
d) při řešení přečerpané dovolené
Pokud dochází v kalendářním měsíci, ve kterém je rozvazován pracovní poměr, k odúčtování náhrady mzdy z důvodu přečerpané dovolené, musí být (i při odečtení této náhrady) dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.
Z částky příjmu nižší než 17 300 Kč odvádí zaměstnavatel pojistné tehdy, pokud se jedná o osobu nebo situaci, vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. U těchto osob je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, a to bez ohledu na další okolnosti (například jiné zaměstnání, souběžnou samostatnou výdělečnou činnost, nemoc, neplacené volno apod.)
Minimum 17 300 Kč nemusí být dodrženo například tehdy, když zaměstnání skončí třeba 17. 1. 2023 a příjem zaměstnance je alespoň 9 487,09 Kč, což se vypočte jako [(17 : 31) × 17 300]. Výší příjmu je v tomto případě dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu.
Nekolidující zaměstnání a zdravotní pojištění
Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání). Ve vazbě na výši minimální mzdy lze s uchazečem o zaměstnání uzavřít například pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (nikoli však dohodu o provedení práce), od 1. 1. 2023 tak s příjmem maximálně 8 650 Kč.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zdravotní pojišťovně kódem „P“ skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J“. Vyměřovacím základem je dosažený příjem, maximálně však částka 8 650 Kč, neboť za tuto zaměstnanou osobu současně platí pojistné stát.
Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů
Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2023 částku 2 336 Kč, do prosince 2022 činila tato platba 2 187 Kč.
Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:
- nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a
- není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.) a ani
- není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.
Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.
Průměrná mzda pro účely zdravotního pojištění a rozhodná částka příjmu 4 000 Kč
V důsledku hodnoty průměrné mzdy pro rok 2023 (jedná se o částku 40 324 Kč) se při řešení určitých situací zvyšuje od data 1. 1. 2023„rozhodná částka“ příjmu na 4 000 Kč. Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné a plnit související zákonné povinnosti, musí být dosaženo příjmu alespoň 4 000 Kč u:
a) člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
b) osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
c) dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.
Poznámka:
K nejbližšímu zvýšení rozhodné částky (k 1. 1. kalendářního roku), a to na 4 500 Kč, dojde tehdy, až průměrná mzda dosáhne alespoň 45 000 Kč.
MINIMUM OSVČ A SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ SE SAMOSTATNOU VÝDĚLEČNOU ČINNOSTÍ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2023 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 40 324 Kč, tj. 20 162 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z částky 20 162 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2023 z dosavadních 2 627 Kč na 2 722 Kč, tj. o 95 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy za měsíc leden 2023 ve výši 2 722 Kč (jakož i každé jiné zálohy za tento měsíc) je 8. únor 2023.
Alespoň minimální zálohu, tedy od 1. 1. 2023 částku 2 722 Kč, platí pojištěnec tehdy, pokud je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikání hlavním zdrojem jeho příjmů, anebo tehdy, je-li podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů. Minimální zálohu platí většina OSVČ.
PRAVDĚPODOBNÉ POJISTNÉ - Pokud zaměstnavatel nepředloží zdravotní pojišťovně ve stanoveném termínu (tedy za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, mají zdravotní pojišťovny legislativní sankční nástroje, které mohou v této souvislosti vůči zaměstnavateli (a také vůči OSVČ) uplatnit. Za toto porušení zákona může být zaměstnavateli uložena pokuta až 50 000 Kč. Kromě toho může být jako relevantní pohledávka zdravotní pojišťovny vyměřeno tzv. pravděpodobné pojistné (včetně navazujícího penále).
Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2023 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, kdy hodnota tohoto parametru je 38 294 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 57 441 Kč (1,5 × 38 294), 13,5 % pojistného u jednoho zaměstnance pak po zaokrouhlení 7 755 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2023 poloviční (3 878 Kč).
Podotýkáme, že veškeré nároky plátců i zdravotních pojišťoven lze ve zdravotním pojištění uplatňovat v rámci promlčecí doby, která je s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá).
Vyměřovací základ pro platby pojistného státem a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance
Jedním z řešení, jak zabezpečit financování systému veřejného zdravotního pojištění, je vhodným způsobem stanovit platby státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“.
Zákonem č. 260/2022 Sb., kterým se mění z. č. 592/1992 Sb., se do konce roku 2022 snížila platba státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 1 487 Kč jako 13,5 % z vyměřovacího základu 11 014 Kč. S účinností od 1. ledna 2023 se pak zvyšuje vyměřovací základ pro tyto platby na 14 074 Kč a měsíční platba státu vzroste na 1 900 Kč. Zákon (s výjimkami platnými od 1. 1. 2023) nabyl účinnosti dnem 31. 8. 2022.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ představuje současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. Od 1. ledna 2023 se tak částka odpočtu zvyšuje na 14 074 Kč. Tento nárok může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Pokud příjem takového zaměstnance nedosáhne u tohoto speciálního zaměstnavatele od ledna 2023 částky 14 074 Kč, neplatí zaměstnavatel (ani zaměstnanec) při uplatnění odpočtu žádné pojistné.
Ing. Antonín Daněk
§ 3 zákona č. 592/1922 Sb.
(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.
(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.
(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud...
