Změny ve zdravotním pojištění

od 1. ledna 2022

Jak jsou od 1. ledna 2022 definovány v právní úpravě zdravotního pojištění osoby samostatně výdělečně činné? Kdo se může dopustit přestupku a jaká pokuta může být za přestupek uložena? O jaké částce penále rozhodují zdravotní pojišťovny v případě, když plátce v rámci institutu odstranění tvrdosti požádá o jeho prominutí?

Český systém veřejného zdravotního pojištění

a plynoucí nároky, požadavky resp. povinnosti dotčených subjektů jsou řešeny v základní právní úpravě, kterou představují zákon č. 48/­1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/­1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů. Souvisejícími právními normami jsou v platném znění zákon č. 551/­1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon č. 280/­1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/­2021 Sb. publikována rozsáhlá novela z. č. 48/­1997 Sb. a také novela z. č. 592/­1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. V tomto pojednání se zaměříme na vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází s účinností od 1. ledna 2022 ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

Změny v zákoně č. 48/­1997 Sb. od 1. ledna 2022

Přijatými změnami se zpřesňuje či konkretizuje aplikace některých ustanovení nebo se určitá ustanovení ruší pro jejich nadbytečnost z toho důvodu, že jsou pro potřebu veřejného zdravotního pojištění dostatečně upravena jiným obecně závazným právním předpisem.

Členové okrskových volebních komisí

při všech volbách, které se u nás konají, jsou jednou z výjimek, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance.

Podle novelou provedené úpravy se za zaměstnance nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

Jelikož se objevují úvahy o tom, v jakém druhu voleb bude umožněno hlasování ze zahraničí, jedná se v rámci technické změny o určité zobecnění, zcela setrvávající v mezích stávajícího účelu výjimky.

Platí zásada, že pokud osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem [což je podle § 5 písm. a) bodu 7. z. č. 48/­1997 Sb. i člen okrskové volební komise], nevyplývají pro zaměstnavatele z této skutečnosti žádné povinnosti a osoba si musí řešit své zdravotní pojištění jiným způsobem.

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ - Podnikatelský sektor představuje jednu ze skupin plátců pojistného, proto je specifikace osob samostatně výdělečně činných důležitá pro zdravotní pojištění, tedy i pro naplňování příjmové stránky systému.

Osobami samostatně výdělečně činnými jsou pro zdravotní pojištění určitě osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo koncesní listiny. Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) z. č. 48/­1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o

daních z příjmů,

2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů

rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Toto zjednodušená formulace principiálně vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 z. č. 586/­1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto rovněž dochází k odstranění některých výjimek, kdy za osoby samostatně výdělečně činné nebyly považovány například osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, jejichž příjmy byly podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně.

Právo na změnu zdravotní pojišťovny

Podle ustanovení § 11a odst. 1  z. č. 48/­1997 Sb. lze zdravotní pojišťovnu změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.

S ohledem na dosavadní nejednotnou praxi ohledně posuzování posledního dne a lhůty, která má uplynout během víkendu či ve svátek, se stanoví, že - obdobně jako v případě počítání času podle správního řádu - se tato lhůta považuje za prodlouženou do nejbližšího následujícího pracovního dne.

Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce, k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.

PŘESTUPKY - V „sankční části“ zákona, nově vymezené ustanoveními § 44 a následujících, byly do konce roku 2021 vyjmenovány pokuty a přirážky k pojistnému. Novelou č. 371/­2021 Sb. byly dotčené části přepracovány a obsahují přestupky, kterých se mohou jednotlivé subjekty dopustit, včetně horních hranic sazeb jednotlivých pokut.

V novém § 44 jsou mj. uvedeny subjekty, které se porušením konkrétně vyjmenovaných ustanovení z. č. 48/­1997 Sb. dopustí přestupku. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se při poskytování hrazených služeb prokáže průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, přestože v té době jejím pojištěncem nebyla. Za tento přestupek může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až 5 000 Kč.

Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku například tím, že:

-    nezveřejní smlouvu nebo zvláštní smlouvu anebo dodatky k nim podle § 17 odst. 9, § 17a odst. 2 nebo § 39v odst. 6 – pokuta až 10 000 000 Kč

-    v rozporu s § 40 odst. 10 písm. a) nevede nebo nezveřejní seznam smluvních poskytovatelů – pokuta až 100 000 Kč,

-    nezajistí svým pojištěncům poskytování hrazených služeb podle § 46 odst. 1 (pokuta až 10 000 000 Kč), nebo

-    v rozporu s § 52 odst. 2 uzavře smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s uchazečem bez doporučení (pokuta až 1 000 000 Kč).

Přesnou specifikaci přestupků zdravotní pojišťovny naleznete v ustanovení § 44 odst. 6, tyto projednává Ministerstvo zdravotnictví. V následujícím odstavci 7 jsou uvedeny horní hranice pokuty za konkrétní přestupek.

S účinností od 1. 1. 2022 se tak ruší ustanovení § 45a ve znění účinném do konce roku 2021 ve věci přestupků a sankcí.

Ustanovení § 44a odst. 3 z. č. 48/­4997 Sb. dává zdravotním pojišťovnám možnost benevolentního či vstřícného přístupu v situaci, kdy povinný subjekt poruší zákonnou povinnost. Zdravotní pojišťovna, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.

OZNAMOVÁNÍ ZMĚN ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNĚ je jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů a pojištěnců. Povinnosti těchto subjektů jsou vyjmenovány v § 10 z. č. 48/­1997 Sb.

Zaměstnavatel

Podle ustanovení § 10 odst. 1 je zaměstnavatel povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:

a)  nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,

b)  změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,

c)  skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Za nesplnění oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

Pojištěnec

Do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, je pojištěnec povinen sdělit zdravotní pojišťovně podle § 10 odst. 3, 4 a 5 následující:

–   zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.

-    skutečnost, že se stal pojištěncem podle § 5 písm. c) – jedná se o zařazení do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů,

-    skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby s omezenou svéprávností plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník.

Za nesplnění oznamovací povinnosti může být pojištěnci uložena pokuta až do výše 10 000 Kč.

Společná ustanovení

Pokutu lze uložit do 2 let od dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

Oznámení údajů o pojištěnci

Podle ustanovení § 12 písm. k) je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje.

Při porušení této povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci ve správním řízení pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Rozhodování zdravotních pojišťoven

Ustanovení § 53 odst. 1 definuje případy, v nichž přísluší zdravotní pojišťovně rozhodovat. Do působnosti zdravotní pojišťovny se svěřuje rozhodování sporných případů ve věcech:

-    naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle zákona č. 48/­1997 Sb. nebo podle jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce,

-    placení pojistného a penále platebními výměry. Odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek.

-    vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné,

-    o hrazení částek podle § 16b.

Zdravotní pojišťovny dále rozhodují například ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného nebo zřízení zástavního práva podle § 53d.

Výkazy nedoplatků

V návaznosti na vývoj praxe i související soudní judikatury se zjednodušují pravidla pro vydání výkazu nedoplatků jako úkonu, kterým může zdravotní pojišťovna vyměřovat své pohledávky. Nově je vydání výkazu nedoplatků definováno jako první úkon v řízení, kterému nepředchází např. oznámení o zahájení řízení. Výkaz nedoplatků se stává vykonatelným dnem doručení s možností podání námitek § 53 odst. 4 (důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést). Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. Ustanovením § 53 odst. 6 se stanovuje lhůta, v rámci které může zdravotní pojišťovna zrušit výkaz nedoplatků z vlastního podnětu, a to do 3 let ode dne jeho vykonatelnosti.

Odstraňování tvrdosti

V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. ledna 2022 zvyšuje hranice penále, o kterém rozhodují zdravotní pojišťovny, ze 20 000 Kč na 30 000 Kč. Důvodem pro přijetí této změny je mimo jiné i skutečnost, že za období fungování systému veřejného zdravotního pojištění, tedy od 1. 1. 1993, se výrazně zvýšily například minimální zálohy OSVČ, platby pojistného osobami bez zdanitelných příjmů nebo také minimální platby pojistného zaměstnavateli. Rozhodčí orgány zdravotních pojišťoven se tak mohou důkladněji zaměřit například na rozhodování o odvolání proti rozhodnutí zdravotních pojišťoven, které je časově i věcně náročnější.

Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. Od 1. 1. 2022 tak nelze podat žádost o odstranění tvrdosti při uložení pokuty. Institut odstranění tvrdosti se tedy nadále nevztahuje na pokutu, protože ta je ukládána v řízení o přestupku.

V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána do 8 dnů ode dne jeho vykonatelnosti.

Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.

Ve věci doručování

se na základě praxe zpřesňují některé podmínky. Doručení veřejnou vyhláškou použije zdravotní pojišťovna v případě, kdy jí není znám pobyt nebo sídlo účastníka řízení, nebo v případě, že nebyly splněny podmínky pro doručení písemnosti uplynutím úložní doby.

Doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinou.

Zřízení zástavního práva

Za účelem zvýšení efektivity vymáhání pohledávek se umožňuje zdravotním pojišťovnám zřizovat zástavní právo k majetku dlužníka pojistného nebo penále za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud není zákonem stanoveno jinak. Bez bližší specifikace se konstatuje, že hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.

Týká-li se řízení o zřízení zástavního práva k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zdravotní pojišťovna vyrozumí o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušný katastrální úřad, který zapíše k nemovitosti poznámku.

Možnosti zřizovat zástavní právo již řadu let úspěšně využívají orgány sociálního zabezpečení a správce daně.

Přechodné ustanovení

Správní řízení zahájená podle zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti z. č. 371/­2021 Sb., která nebyla přede dnem nabytí účinnosti zákona (tj. k 1. 1. 2022) pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Změny v zákoně č. 592/­1992 Sb. od 1. ledna 2022

Změny v oblasti placení pojistného se týkají například stanovení hranice, od které zdravotní pojišťovny budou vracet přeplatky, nebo do jaké výše naopak nebudou vymáhat dlužné pojistné. Dále se ruší ustanovení týkající se počítání času a doručování písemností z toho důvodu, že jsou řešena úpravou obsaženou ve správním řádu.

Přeplatek k vrácení – alespoň 200 Kč, nevymáhané dlužné pojistné

V uplynulém období docházelo k situacím, kdy zdravotní pojišťovny vyplácely částky přeplatku např. ve výši několika korun poštovními poukázkami s mnohem vyššími náklady. S účinností od 1. ledna 2022 se stanovuje minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, a tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč. Jak vyplývá z ustanovení § 19, stejně se postupuje i při vracení přeplatku na penále – po dohodě se zdravotní pojišťovnou lze přeplacené penále převést na pojistné.

Obdobným způsobem se od 1. ledna 2022 také aktualizuje částka nedoplatků pojistného, kterou nelze vymáhat, a to z 50 Kč na 200 Kč. V této souvislosti upozorňuji, že jinak postupují zdravotní pojišťovny u penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. Dlužné pojistné a penále, převyšující tyto hodnoty, jsou zdravotní pojišťovny povinny vůči dlužníkům uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě jejich nezaplacení vymáhat – viz § 8 odst. 5 z. č. 48/­1997 Sb. Naproti tomu pokutu za porušení zákona zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí.

Lhůty a počítání času

Zrušuje se ustanovení § 26b, které do konce roku 2021 určovalo pravidla pro běh lhůt a počítání času ve zdravotním pojištění. V dalším období se bude v této oblasti vycházet z ustanovení § 39 a následujících z. č. 500/­2004 Sb., správní řád, v platném znění.

Pro účely zdravotního pojištění tak lze dovodit, že pokud je provedení určitého úkonu vázáno na lhůtu, platí například tyto podmínky:

-    do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin

-    lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce

-    připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.

Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. V pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak.

Doručování písemností správním orgánem

je komplexně řešeno úpravou obsaženou ve správním řádu v ustanovení § 19 a následujících z. č. 500/­2004 Sb., v platném znění. Z tohoto důvodu není nutné ponechávat v zákoně č. 592/­1992 Sb. zvláštní ustanovení, proto je § 26d s účinností od 1. 1. 2022 zrušen.

Zdravotní pojišťovny vystupují při správě pojistného na veřejné zdravotní pojištění jako správní orgány ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu. Při svém postupu se proto řídí zvláštními právními předpisy a pomocně správním řádem.

Při doručování písemností tak platí pro zdravotní pojištění například následující:

-    správní orgán doručuje písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, alternativně pak sám, prostřednictvím obecního úřadu, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do datové schránky kontaktního místa veřejné správy. Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, doručuje správní orgán na požádání účastníka řízení na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí. Ve stanovených případech se doručuje do vlastních rukou.

-    doručuje se fyzickým i právnickým osobám

-    nebyl-li zastižen adresát nebo osoba, které by bylo možno písemnost doručit, a ani nebylo možno doručit jiným přípustným způsobem, pak se písemnosti uloží, a to:

a)  u správního orgánu, který ji vyhotovil, nebo

b)  u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jejich prostřednictvím.

Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl.

Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou.

Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Adresátům, kteří se zdržují v cizině

nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu je v cizině, lze doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím příslušného orgánu státní správy pověřeného k doručování písemností do ciziny. Pokud se tímto způsobem nepodaří písemnost doručit, ustanoví jim správní orgán opatrovníka podle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu.

Ing. Antonín Daněk

§ 53 zákona č. 48/1997 Sb.

Rozhodování

(1) Zdravotní pojišťovny rozhodují

a) ve věcech týkajících se sporných případů o naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce,

b) ve věcech udělení předchozího souhlasu podle §14b,

c) ve věcech vydání povolení podle koordinačních nařízení,

d) ve věcech náhrady nákladů podle koordinačních nařízení,

e) ve věcech náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4,

f)  ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného,

g) ve věcech posuzování naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených podle § 19,

h) ve věcech zřízení zástavního práva podle § 53d,

i)  ve sporných případech ve věcech placení pojistného a penále platebními výměry; odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek,

j)  ve sporných případech ve věcech vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné,

k) ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b; k návrhu pojištěnec přiloží doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b, ze kterých vyplývá, že limit podle § 16b byl překročen.

(2) Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat

a) označení plátce pojistného, jemuž se nedoplatky vykazují,

b) výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného nebo z kontrol provedených zdravotní pojišťovnou, z pravděpodobné výše pojistného, byla-li stanovena, a z penále vypočteného k tomuto dni,

c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,

d) čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na která musí být nedoplatky uhrazeny,

e) poučení o vykonatelnosti,

f)  poučení o námitkách,

g) označení zdravotní pojišťovny, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vydání. Výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.

(3) Vydání výkazu nedoplatků je prvním úkonem v řízení. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.

(4) Proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší. Důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést.

(5) Na základě námitek zdravotní pojišťovna do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách ve lhůtě výše uvedené, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.

(6) Zjistí-li zdravotní pojišťovna, že údaje o výši nedoplatků obsažené ve výkazu nedoplatků jsou nesprávné, může výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu do 3 let ode dne vykonatelnosti výkazu nedoplatků.

(7) Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.

(8) Správní výkon rozhodnutí ve věcech uvedených v odstavci 1 provádí zdravotní pojišťovna, která platební výměr vydala v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.

(9) O odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny podle odstavce 1, s výjimkou rozhodnutí o udělení...