Změny v zákoně č. 592/­1992 Sb.

Podle § 3d zákona č. 592/­1992 Sb. je vyměřovacím základem u osoby, která je po celý kalendářní měsíc pojištěncem podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 9 nebo 11 zákona č. 48/­1997 Sb., minimální mzda.

Pojištěncem podle zákona č. 48/­1997 Sb. je osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt, pokud:

–   se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození,

–   jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.

Podle § 11a zákona č. 592/­1992 Sb. platí pojistné za osoby uvedené v § 3d zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

     Změny v zákoně č. 48/­1997 Sb.

Podle novelizovaného znění § 2 odst. 1 písm. b) bodu 10 zákona č. 48/­1997 Sb. je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt, pokud se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území ČR, a to dokonce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození.

Zdravotní pojištění vzniká osobě bez trvalého pobytu na území ČR dnem nabytí právní moci povolení k dlouhodobému pobytu, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11.

V souladu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. c) bodu 8 zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území ČR uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) v bodě 9 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, nastala-li tato skutečnost později.

Dle § 3 odst. 2 písm. c) bodu 10 zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území ČR uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11skončením platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky nebo dnem dosažení zletilosti, nastala-li tato skutečnost dříve.

V § 10 se doplňuje odstavec 9, který zní: Vydání povolení k dlouhodobému pobytu pojištěnci uvedenému v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne doručení tohoto povolení.

V § 41b odst. 1 byla doplněna písmena h) a i). Pro účely vedení registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu sdělí správci tohoto registru den, kdy byla podána žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, a informaci o způsobu vyřízení žádosti a dni nabytí právní moci rozhodnutí, nebo den, kdy bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11, a dobu platnosti tohoto povolení.

Přechodná ustanovení se jednak věnují okamžiku vzniku účasti na veřejném zdravotním pojištění, jednak reagují na situaci cizinců, kteří budou mít ke dni nabytí účinnosti zákona sjednáno tzv. soukromé zdravotní pojištění.

Osobě, která je podle § 2 odst. 1 písm. b)bodů 9 až 11 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pojištěncem a která jím přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla, vzniká účast na veřejném zdravotním pojištění dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tuto skutečnost oznámí osoba podle věty první vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pokud má osoba uvedená v předcházejícím odstavci ve větě první sjednáno soukromé zdravotní pojištění splňující podmínky vyžadované zákonem č. 326/­1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li pro tuto osobu povinné, vzniká této osobě účast na veřejném zdravotním pojištění až dnem následujícím po dni skončení soukromého zdravotního pojištění. Tuto skutečnost tato osoba oznámí vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 8 dnů přede dnem skončení soukromého zdravotního pojištění.

2. Minimum OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2024 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 43 967 Kč, tj. 21 983,50 Kč.

Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2024 se vypočte jako 13,5 % z částky 21 983,50 Kč a činí od ledna 2024 částku 2 968 Kč.

Alespoň minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2024 omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

     Placení nové zálohy

Nová výše zálohy se platí od měsíce, ve kterém OSVČ podá (případně měla podat) zdravotní pojišťovně Přehled. To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled za rok 2023 například v březnu 2024, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. duben 2024, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.

Pokud OSVČ platí zálohy na pojistné formou trvalého příkazu, musí s ohledem na situaci provést příslušnou změnu v peněžním ústavu, a to jak v návaznosti na zákonnou úpravu, kterou se zvyšuje minimální záloha (od 1. ledna kalendářního roku), tak podle nové výše zálohy na základě podávaného Přehledu, je-li tato vyšší než minimální.

Placení záloh v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, nebo opožděně, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, jehož výše se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Penále, jehož výše nepřesáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje a ani se nepřipočítává k penále, případně vzniklému v dalších letech.

     Přeplatek u OSVČ

Při řešení přeplatku vzniklého při podání Přehledu jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

a) vrácení přeplatku ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila, a to dle volby OSVČ buď bezhotovostním převodem na účet nebo poštovní poukázkou

b) použití přeplatku pojistného na úhradu záloh/zálohy na pojistné na další období

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně jiného splatného závazku.

3. Zúčtování roku 2023 ve zdravotním pojištění

Roční zúčtování vychází ve zdravotním pojištění zejména z těchto zásad:

–   dotýká se pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá,

–   základním podkladem pro toto zúčtování je podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné,

–   nepředložení Přehledu je pod sankcí – zdravotní pojišťovna může provinilci stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného včetně penále a za porušení zákona ještě uložit pokutu.

Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů.

4. Termíny pro podání Přehledu OSVČ za rok 2023

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2023 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

– do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2023 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2024

– pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 1. 8. 2024.

Do 8. 4. 2024 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2024 je státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 3. 6. 2024.

Podá-li OSVČ daňové přiznání dříve než v těchto nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.

5. Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát

Nařízením vlády č. 288/­2023 Sb. se s účinností od 1. 1. 2024 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 14 074 Kč, platné do konce roku 2023, na 15 440 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2024 z hodnoty 1 900 Kč na 2 085 Kč (13,5 % z částky 15 440 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2024 měsíčně navíc 185 Kč.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/­1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 1. 2024 ve výši 15 440 Kč) bylo možné uplatnit za těchto značně specifických podmínek:

–   nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

–   u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

6. Pravděpodobné pojistné

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2024 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, kdy hodnota tohoto parametru je 40 638 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 60 957 Kč (1,5 × 40 638), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 8 230 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2024 poloviční (4 115 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

7. Hodnota minimální mzdy

V době zpracování tohoto článku nebyla známá výše minimální jakožto důležitého parametru pro postupy zejména zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů. Minimální mzda ovlivňuje ve zdravotním pojištění například:

1. Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.

2. Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce) pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zdravotní pojišťovně kódem „P“, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce se pak používá kód „J“.

3. Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

8. Osoby bez zdanitelných příjmů

Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kdy pro zařazení do této kategorie musí být splněny zákonem stanovené podmínky, konkrétně specifikované v ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 48/­1997 Sb. Těchto osob se bezprostředně dotýká každé zvýšení minimální mzdy.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje například osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

–   nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a

–   není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb.) a ani

–   není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti v jiném státě podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/­2004 a 987/­2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci OBZP.

Osobou bez zdanitelných příjmů tak mů­že být například:

–   žena v domácnosti, která není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát (není na mateřské nebo rodičovské dovolené, nepobírá rodičovský příspěvek, nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku)

–   student starší 26 let [s výjimkou osoby starší 26 let, studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud není zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou podle § 5 písm. a) resp. b) zákona č. 48/­1997 Sb.],

–   nezaměstnaný, který není v evidenci Úřadu práce nebo také

–   osoba pracující v cizině mimo státy Evropské unie (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Spojené království) pro cizího zaměstnavatele, případně tam podnikající.

9. Situace na přelomu let 2023/­2024

Formou příkladů si předvedeme postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění na přelomu let 2023/­2024.

?  Příklad 1

Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2023. Souběžně se zaměstnáním podnikal, takže od ledna 2024 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2022 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2024 zálohy ve výši 3 116 Kč, Přehled za rok 2023 podá daňový poradce až v červenci. Ke dni 13. 5. 2024 bude této osobě přiznán starobní důchod.

Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2023 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2024 však již zálohy v částce 3 116 Kč musejí být placeny. Přiznání důchodu nemá v tomto případě vliv na výši zálohy, nicméně při zúčtování roku 2024 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících červen – prosinec 2024.

?  Příklad 2

Zaměstnavatel vyhověl zaměstnanci a na jeho žádost mu poskytnul od 1. 12. 2023 neplacené volno na dobu tří měsíců. Zaměstnanec je současně osobou samostatně výdělečně činnou a platí minimální zálohy.

Při splnění této zákonné podmínky, tedy placení záloh na pojistné jako OSVČ alespoň v minimální povinné výši (což zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením), se v zaměstnání za měsíc prosinec z důvodu neplaceného volna žádné pojistné neodvede, resp. nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Stejně bude zaměstnavatel postupovat i po datu 1. 1. 2024, neboť pro zaměstnance neplatí minimum podle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/­1992 Sb.

?  Příklad 3

Zaměstnanec ukončil zaměstnání k datu 31. 12. 2022. Firma měla v úmyslu vyplatit zaměstnanci odměnu 10 000 tak, aby ji měl k dispozici ještě před vánočními svátky 2023. Osoba nepobírá žádný důchod. Odvedlo by se z takto zúčtované odměny pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud osoba nepobírá žádný důchod, pak se pojistné vždy odvede. Jinak by se však postupovalo tehdy, kdyby byla osoba v měsíci poskytnutí odměny poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. V takovém případě by se pojistné neodvedlo tehdy, pokud by se jednalo o plnění, které bylo poskytnuto poživateli některého z těchto dvou druhů důchodů po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Jinými slovy, pokud by byla odměna zúčtována do listopadu a vyplacena v prosinci, nebyla by naplněna dikce osvobození od platby pojistného dle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/­1992 Sb. Avšak při zúčtování odměny do prosince 2023 a vyplacením v lednu 2024 by se pojistné na zdravotní pojištění již neplatilo, neboť tento příjem byl poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytnut po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

n

     Rozhodná částka 4 000 Kč beze změny

Vzhledem k výši tzv. průměrné mzdy pro rok 2024 v hodnotě 43 967 Kč (viz výše) se pro rok 2024 nemění výše rozhodné částky 4 000 Kč, která platila v roce 2023.

S odkazem na ustanovení § 5 písm. a) bodů 4 až 6 zákona č. 48/­1997 Sb. platí pro účely zdravotního pojištění i po datu 1. 1. 2024 částka tzv. započitatelného příjmu 4 000 Kč. Jinak řečeno, pokud příjem osob dále vyjmenovaných pod písmeny a) – c) nedosáhne od 1. 1. 2024 alespoň 4 000 Kč, nevznikají pro zaměstnavatele z titulu takového příjmu ve zdravotním pojištění žádné povinnosti a svůj pojistný vztah si musí dotyčná osoba řešit jiným způsobem.

Dosažením příjmu alespoň 4 000 Kč vzniká v roce 2024 zaměstnání u:

a)  osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti

Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce částky 4 000 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel takovou osobu u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje a je-li jako zaměstnanec přihlášena, musí ji na příslušný kalendářní měsíc (případně měsíce) odhlásit. Pro posouzení této situace není důležité, zda osoba pracovala po celý kalendářní měsíc, nebo jen po jeho část, rozhoduje výhradně zúčtovaná výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Současně platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele.

b)  členů družstev ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/­1997 Sb.

V roce 2024 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč. V této souvislosti platí, že i výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 4 000 Kč a vyšší.

c)  dobrovolných pracovníků pečovatelské služby

Jedná se o nepříliš početnou skupinu osob – zaměstnanců, u kterých jsou taktéž rozhodnou částkou 4 000 Kč.

Z uvedeného tak plyne, že při příjmu alespoň 4 000 Kč se tyto osoby stávají ve zdravotním pojištění zaměstnanci s povinností zaměstnavatele odvádět pojistné, případně i s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část.

Poznámka: Pokud budou ve sněmovním tisku č. 488 přijaty v zákoně č. 187/­2006 Sb. připravované zásadní změny u dohod o provedení práce, je jejich účinnost navrhována od data 1. 7. 2024. To znamená, že za této situace by se u těchto dohod nezměnila k datu 1. 1. 2024 rozhodná částka 10 000 Kč.

     Uplatňování pohledávek zdravotními pojišťovnami

Jednotlivé skupiny plátců pojistného ve zdravotním pojištění mají zákonem č. 592/­1992 Sb. stanoveny podmínky pro provedení příslušných plateb.

Pojistné placené zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

OSVČ platí zálohy na pojistné a OBZP odvádějí pojistné za daný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Připadne-li poslední den těchto lhůt na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

U všech plátců je rozhodující datum připsáním úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Pro úplnost je třeba uvést, že pokud vznikne OSVČ povinnost uhradit po podání Přehledu o výši daňového základu ještě doplatek pojistného, je tento splatný do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán nebo měl být podán tento Přehled.

Z uvedeného tak plyne, že u každé z těchto skupin mohou vzniknout zdravotní pojišťovně v souvislosti s realizací povinných plateb pohledávky na pojistném a návazně na penále. Pro úřední a kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je důležité ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 48/­1997 Sb., kde je uvedeno, že pokud plátce pojistného nezaplatí pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále. Jinak také řečeno, zdravotní pojišťovna si nemůže selektivně vybrat, kterému dlužníkovi pohledávky vyměří a kterému nikoli. Naproti tomu pokutu za porušení zákonných povinností zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí.

Jestliže plátce dobrovolně nezaplatí evidované a vyměřené dluhy, zahájí zdravotní pojišťovna s příslušným subjektem správní řízení, a to tím způsobem, že zašle plátci Oznámení o zahájení správního řízení. V tomto oznámení plátci sdělí, čeho se správní řízení týká a zároveň mu uloží lhůtu pro vznesení případných námitek. Po uplynutí této lhůty (za předpokladu, že případné námitky dlužníka nejsou pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelné) vydá zdravotní pojišťovna v rámci správního řízení správní rozhodnutí – platební výměr.

Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu, prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala.

Vydání výkazu nedoplatků je definováno jako první úkon v řízení, kterému nepředchází např. oznámení o zahájení řízení. Výkaz nedoplatků se stává vykonatelným dnem doručení s možností podání námitek podle § 53 odst. 4 zákona č. 48/­1997 Sb., důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést. Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. Navazujícím ustanovením § 53 odst. 6 se stanovuje lhůta, v jejímž rámci může zdravotní pojišťovna zrušit výkaz nedoplatků z vlastního podnětu, a to do 3 let ode dne jeho vykonatelnosti.

Výkaz nedoplatků, který se doručuje stejným způsobem jako platební výměr, je vykonatelný dnem doručení.

Proti rozhodnutí o námitkách proti výkazu nedoplatků vydanému podle § 53 odst. 2 zákona č. 48/­1997 Sb. nelze podat odvolání.

     Odstranění tvrdosti ve zdravotním pojištění

V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. ledna 2022 zvýšila hranice penále, o kterém rozhodují Rozhodčí orgány zdravotní pojišťovny, ze 20 000 Kč na 30 000 Kč.

Rozhodčí orgán tak může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. Projednání žádosti o prominutí penále do 30 000 Kč je v kompetenci té zdravotní pojišťovny (resp. jejího základního článku v rámci organizační struktury), která jej vyměřila.

Od 1. 1. 2022 nelze podat žádost o odstranění tvrdosti při uložení pokuty. Institut odstranění tvrdosti se tedy nadále nevztahuje na pokutu, protože je ta ukládána v řízení o přestupku.

V praxi to znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána do 8 dnů ode dne jeho vykonatelnosti.

Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.

Pokud plátce aktuálně nemá dostatek prostředků na úhradu dluhu na pojistném v plné výši a současně má v úmyslu podat žádost o prominutí penále, může si domluvit se zdravotní pojišťovnou sjednání splátkového kalendáře. Zdravotní pojišťovny vesměs celkem běžně sjednávají s dlužníky splácení (zpravidla pravomocných a vykonatelných) pohledávek formou splátkových kalendářů. Základním smyslem tohoto postupu zdravotních pojišťoven je jednak umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace, jednak je však při uzavírání takových dohod zapotřebí přihlížet k vývoji bilance systému veřejného zdravotního pojištění, jinými slovy, postupné úhrady by neměly zásadním způsobem narušit vyrovnanost systému veřejného zdravotního pojištění. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží.

Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro povolení splátek dluhu může být například závažná osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první případ splátek, v případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak (ne)dodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let. Vždy platí, že zdravotní pojišťovna k uzavření splátkové dohody přistoupit může, ale také nemusí.

Jednotlivé splátky je plátce – dlužník povinen splácet samostatnými platbami na příslušné účty zdravotní pojišťovny.

Sjednání splátek je vstřícným krokem zdravotní pojišťovny, která tak vcelku logicky očekává obdobný přístup i ze strany dlužícího subjektu. Zpravidla základními podmínkami splátkové dohody je:

–   včasné splácení jednotlivých splátek podle harmonogramu a

–   řádné placení běžného pojistného (záloh na pojistné u OSVČ).

Pokud plátce neplní jednu z těchto podmínek, má zdravotní pojišťovna právo odstoupit od sjednané dohody, vždy však záleží na konkrétně dohodnutých náležitostech, neboť každá ze zdravotních pojišťoven může mít „svoji“ podobu splátkového kalendáře.

Pokud se plátce domnívá, že sjednáním splátkového kalendáře sníží svoje zatížení z titulu penále, pak je na zásadním omylu, neboť splácením dluhu ve splátkách se penále nesnižuje. Aktuálně se stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Pokud by například podnikatel – dlužník řádně splácel jednotlivé částky dlužného pojistného, ale nehradil by běžné měsíční zálohy, nebo by tyto platil opožděně, vznikalo by další penále.

Platí zásada, že v případě podání žádosti o prominutí penále není nutno vyměřené penále předem uhradit.

Ing. Antonín Daněk