Elektronicky poskytované služby § 47/6

U elektronicky poskytovaných služeb se uplatní snížená sazba daně. Jedná se ale pouze o elektronicky poskytované služby, které spočívají v poskytnutí novin, časopisů a periodik u kterých by se při jejich dodání uplatnila snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní u dodání novin, časopisů a periodik bez ohledu na to, jak často vycházejí. Z této množiny tiskovin byly vyjmuty knihy, brožury, letáky, u kterých se nově uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně.

     Dodání zboží nebo pořízení zboží z jiného členského státu jako souboru zboží s různými sazbami daně § 47/7

Při dodání zboží nebo pořízení zboží z jiného členského státu jako souboru zboží s různými sazbami daně se použije základní sazba daně pro celý soubor zboží, pokud soubor zboží obsahuje alespoň jedno zboží se základní sazbou daně, uplatní se tato základní sazba daně pro celý soubor zboží. Plátce má nadále možnost uplatnit u každého druhu zboží v souboru příslušnou sazbu daně samostatně. Jedná se o tzv. balíčky zboží jako jsou dárkové potravinové koše apod.

     Dovoz uměleckých děl a sběratelských předmětů § 47/8

Tento odstavec byl zrušen, protože u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 k zákonu o DPH se od 1. ledna 2024 uplatní základní sazba daně. To má zásadní dopad především na ty plátce, kteří umělecká díla a sběratelské předměty dováží a uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Jedná se především o právnické osoby, které nebyly zřízeny za účelem podnikání a které poskytují kulturní služby, podle § 61 zákona o DPH osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, například muzea, galerie apod.

     Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení § 48

U stavebních nebo montážních prací, provedených na dokončené stavbě pro bydlení, jako jsou opravy, rekonstrukce, modernizace apod. se od 1. ledna 2024 uplatní snížená sazba daně 12 %. Jedná se o snížení sazby daně o tři procenta, což může mít dopady na ta plnění, která byla započata v roce 2023, rozpočet byl proveden se sazbou daně 15 % a tato plnění budou dokončena v roce 2024, kdy bude uplatněna sazba daně 12 %. Pokud plátce přijal v těchto případech v roce 2023 zálohy, byl povinen přiznat daň z přijaté zálohy výpočtem shora, protože záloha je vždy včetně daně. Při vyúčtování celého zdanitelného plnění v roce 2024 uplatní podle § 37a zákona o DPH sníženou sazbu daně 12 % na doplatek ze zdanitelného plnění poskytnutého v roce 2024.

V § 48 byly provedeny změny stavebním zákonem. V odstavci 2 jsou stavby pro bydlení nově definovány s odkazem na stavební zákon. Na základě stavebního zákona se upřesňuje definice pojmů „bytový dům“ a „rodinný dům“. Pojmy „bytový dům“ a „rodinný dům“ jsou nadále beze změny definovány jako stavby pro bydlení, v nichž více než polovina podlahové plochy musí sloužit k bydlení. Bytovým domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení.

Definice rodinného domu je rozšířena. Rodinným domem je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo rodinný dům může mít místo podkroví další, maximálně třetí nadzemní podlaží, které musí být ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry.

Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Návazně na to jsou definovány stavby pro sociální bydlení. K věcné změně ve stanovení podlahové plochy u staveb pro sociální bydlení nedochází.

4. Dodání nemovité věci § 56

V § 56 dodání nemovité věci dochází souvislosti se změnou stavebního zákona bez věcné změny k nahrazení pojmu „kolaudační souhlas“ pojmem „kolaudační rozhodnutí“.

Tato změna nemá žádný dopad na pětiletou lhůtu pro dodání nemovité věci.

5. Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně § 63

Ve výčtu plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně se doplňuje písmeno l) dodání knihy a poskytnutí obdobné služby, osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (§ 71i).

Z toho vyplývá, že se dodání knihy osobě povinné k dani, která není plátcem, zahrnuje do obratu pro registraci plátce. Nejedná se o věcnou změnu, protože dodání knih do konce roku 2023 jako zdanitelné plnění se neplátcům zahrnuje také do obratu.

6. Osvobození od daně

     Osvobození od daně při dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a při dovozu pohonných hmot cestujícím § 71c

Ve vazbě na rozšíření předmětu spotřební daně byl od ledna 2024 do § 71c zákona o DPH doplněn nový odstavec 2, ve kterém jsou stanoveny množstevní limity výrobků, které z pohledu zákona o spotřebních daních spadají do skupiny zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky. Uvedené výrobky v rámci stanovených limitů může cestující dovézt osvobozené od daně. Konkrétně se stanoví množstevní limit 100 g pro dovoz zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků, kterými se rozumí například žvýkací a šňupací tabák, nikotinových sáčků a ostatních nikotinových výrobků, kterými se rozumí jiné než výše uvedené výrobky, které obsahují nikotin, ale nikoliv tabák. V případě náplní do elektronických cigaret je limit nastaven na 20 ml.

     Osvobození od daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby § 71i

Od ledna 2024 se na některé tiskoviny uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně.

Jedná se o dodání tištěných knih a dalších tiskovin, dodání jejich elektronických verzí a poskytnutí souvisejících služeb, které odpovídají vymezení uvedenému v § 71i zákona.

Co se rozumí knihou je definováno v odstavci 1, podle kterého se knihou pro účely zákona rozumí kniha, obrázková kniha, předloha ke kreslení, omalovánka, brožura, hudebnina nebo kartografický výrobek, včetně zvukového záznamu jejich přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží, které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku 4901, 4903 až 4905, 4911 nebo 8523. Uvedené kódy vychází z celního sazebníku platného k 1. lednu 2018. Kódem celního sazebníku se rozumí kód popisu výrobků uvedený v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018.

Knihou se však podle komentovaného ustanovení rozumí výše specifikované zboží jen v případě, že množství reklamy v něm obsažené nepřesahuje 50 % jeho obsahu a dané zboží nesmí sestávat výlučně nebo převážně z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu. Vzhledem k tomu, že se jedná o zboží, musí se jednat o hmotnou věc, tzn. musí být obsaženo na hmotném nosiči.

Osvobození od daně se tedy vztahuje na knihy a další tiskoviny, které splní výše uvedené podmínky a jsou obsaženy na jakémkoliv hmotném nosiči, například na papíru, CD, DVD.

Pokud nejsou knihy a další tiskoviny obsaženy na hmotném nosiči, může se jednat o poskytnutí služeb obdobných dodání knih, které je osvobozeno od daně podle odst. 2.

V odstavci 2 je definováno, co se rozumí poskytnutím služeb obdobných dodání knihy. Touto službou je elektronicky poskytovaná služba spočívající v poskytnutí knihy, včetně zvukového záznamu jejího obsahu, jejíž dodání by bylo osvobozeno od daně, pokud by byla obsažena na hmotném nosiči. Za poskytnutí služeb obdobných dodání knihy se rozumí i zpřístupnění knihy vymezené v předchozí větě v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu. Může se jednat o materiály určené ke stažení (download) nebo zasílané prostřednictvím elektronické pošty, ale i o materiály zpřístupněné ke čtení on-line (streamované).

Osvobození od daně se uplatní rovněž na půjčování nebo nájem knih, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační služby nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.

Obdobnými službami poskytovanými podle jiného právního předpisu se rozumí služby, které mají materiálně stejný obsah jako veřejné knihovnické a informační a další služby podle knihovního zákona, tedy elektronické zpřístupňování výše uvedených dokumentů. Jiným právním předpisem může být například zákon č. 561/­2004 Sb., o živnostenském podnikání, zákon č. 561/­2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon).

Osvobození se uplatní pouze v případě, že jsou výše uvedené služby poskytovány za úplatu. Služby, které nejsou poskytovány za úplatu, nejsou předmětem daně dle obecných pravidel daných § 2 zákona o DPH.

Odstavec 3 upravuje vztah mezi osvobozením uplatněným podle § 71i a dalšími instituty osvobození dodávek zboží, které jsou upraveny zákonem o DPH. S ohledem na systematiku zákona o DPH, která vychází ze směrnice Rady, představuje osvobození podle § 71i výjimku z množiny osvobozených plnění dle Hlavy IX směrnice Rady.

Z tohoto důvodu je nutno v § 71i výslovně stanovit, že osvobození podle tohoto ustanovení se nepoužije v případě dodání knihy do jiného členského státu podle § 64, v případě vývozu knihy dle § 66, při dodání knihy v rámci plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51, ani v případě dodání knihy provozovateli elektronického rozhraní dle § 71h zákona o DPH.

Z uvedeného vyplývá, že při dodání knihy do jiného členského státu postupuje plátce podle § 64 zákona o DPH, v případě vývozu knihy podle § 66 zákona o DPH.

Pořízení knihy z jiného členského státu bude podle § 65 zákona o DPH osvobozeno od daně. Osvobozen od daně je i dovoz knih. Důvodem osvobození je, že dodání knih v tuzemsku je od daně vždy osvobozeno, a tudíž je naplněn titul pro uplatnění osvobození dle § 65 a § 71 odst. 1 zákona o DPH. Hodnota osvobozeného plnění vstupuje osobě povinné k dani do obratu podle § 4a odst. 1 písm. b) zákona o DPH.

Při prodeji knihy na dálku vstupuje hodnota osvobozeného plnění podle § 71i do celkové hodnoty příslušných plnění bez daně podle § 8 odst. 2 písm. c) zákona o DPH, tedy do limitu 10 000 EUR.

     Předmět závazného posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby § 71j

Ve vazbě na zavedení osvobození od daně při dodání knih nebo poskytnutí obdobné služby, jak vyplývá z ustanovení § 71i zákona, byla zavedena možnost požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení pro uplatnění osvobození od daně u dodání knih a poskytnutí obdobné služby. Náležitosti žádosti o toto závazné posouzení upravuje následující § 71k zákona.

     Žádost o závazné posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby § 71k

O rozhodnutí o závazném posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knih a poskytnutí obdobných služeb může Generální finanční ředitelství požádat jakákoliv osoba. V žádosti o toto závazné posouzení je třeba uvést popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká. V každé žádosti lze uvést pouze jednu položku zboží nebo služby. Žadatel je povinen v žádosti o závazné posouzení dále uvést návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. Procesně řízení o závazném posouzení upravují ustanovení § 132 a § 133 DŘ. Podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč podle zákona č. 634/­2004 Sb., o správních poplatcích.

7. Nárok na odpočet daně § 72

V nároku na odpočet daně je nově nastaven limit pro odpočet daně při nákupu vybraného osobního automobilu. Do § 72 zákona o DPH jsou doplněny odstavce 3, 4 a 9.

V odstavci 3 je nově je nastaven limit pro možnost odpočtu daně při nákupu vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce. Výše limitu je 420 000 Kč, základ daně 2 mil. Kč. Vybraný osobní automobil je definován v odstavci 9.

Podle přechodného ustanovení č. 2 k zákonu o DPH je odpočet daně při nákupu vybraného osobního automobilu omezen od prvního okamžiku, zakládajícího povinnost přiznat daň, který vznikne od 1. ledna 2024. Z toho vyplývá, že pokud plátce prodávající přijme úplatu na dodání vybraného osobního automobilu nebo dodá tento vybraný osobní automobil do konce roku 2023, uplatní plátce kupující odpočet daně od 1. ledna 2024 v plné výši, tedy ještě bez limitu.

Pokud se jedná o pořízení osobního automobilu z jiného členského státu, vzniká podle § 25 zákona o DPH povinnost přiznat daň k patnáctému dni, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém byl osobní automobil pořízen, pokud byl daňový doklad vystaven před tímto patnáctým dnem, je povinnost přiznat daň dnem vystavení daňového dokladu. Při dovozu zboží, tedy dovozu osobního automobilu je podle § 23 zákona o DPH povinnost přiznat daň propuštěním zboží do volného oběhu.

Podle odstavce 1 je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění do limitu 420 000 Kč.

Pokud je u dodání vybraného osobního automobilu daň na výstupu stanovena v souladu se zákonem o DPH v nějaké výši, tak pro účely odpočtu daně může být daň na vstupu rozdílná.

To znamená, že když plátce pořídí automobil a na daňovém dokladu bude uveden základ daně například 3 000 000 Kč daň z přidané hodnoty 630 000 Kč, může plátce uplatnit pouze částku 420 000 Kč.

Pokud je vybraný osobní automobil dodán ve zvláštním režimu podle § 90 zákona o DPH, osvobozený od daně podle § 51 zákona o DPH nebo nebude předmětem daně, nemá plátce nárok na odpočet daně. Pokud je vybraný osobní automobil plátcem pořízen jako zboží za účelem dalšího prodeje, uplatní plátce se daň na vstupu podle odstavce 2, tedy v plné výši. Například autosalon nakoupí vybraný osobní automobil za účelem dalšího prodeje. V případě, že plátce vybraný osobní automobil pořídil jako zboží za účelem jeho prodeje a následně se tento automobil stane jeho dlouhodobým majetkem, je plátce povinen provést snížení odpočtu daně podle § 77a zákona o DPH. Limit pro odpočet daně platí i v případě, kdy plátce má nárok na odpočet daně u tohoto typu přijatého zdanitelného v plné výši.

?  Příklad 1

Plátce si pořídil vybraný osobní automobil jako dlouhodobý majetek výhradně pro uskutečňování zdanitelných plnění. Základ daně byl 4 000 000 Kč + daň na výstupu 840 000 Kč.

Plátce si může uplatnit odpočet daně ve výši 420 000 Kč.

n

Částka daně na vstupu ve výši 420 000 Kč se také vztahuje na odpočet daně na vstupu v částečné výši nebo při úpravě odpočtu daně, kdy například § 75 odst. 3, § 76 odst. 2, § 78 odst. 1 písm. a) používají částku daně na vstupu u příslušeného majetku. Obdobně se tak postupuje při nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace plátce.

?  Příklad 2

Plátce si pořídil vybraný osobní automobil jako dlouhodobý majetek. Základ daně byl 4 000 000 Kč + daň na výstupu 840 000 Kč.

Pro účely související s ekonomickou činností má plátce nárok na odpočet z 80 %, z 20 % automobil pořídil pro účely nesouvisející s ekonomickou činností. Plátce uplatnil odpočet daně ve výši 336 000 Kč (420 000 × 0,8).

n

Při dodání vybraného osobního automobilu se k omezení možnosti uplatnit odpočet daně na vstupu nepřihlíží. V odstavci 4 je řešena problematika technického zhodnocení, které je dlouhodobým majetkem. Pokud plátce provede na vybraném osobním automobilu, který je jeho dlouhodobým majetkem, technické zhodnocení, které je dlouhodobým majetkem podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 zákona o DPH, tak je povinen při uplatnění nároku na odpočet daně zohlednit stanovené limitní částky daně na vstupu. To se týká i automobilů, u kterých byla při jejich pořízení daň nižší než 420 000 Kč, ale v součtu této daně na vstupu při pořízení vybraného osobního automobilu a daně na vstupu z technického zhodnocení (případně proběhlých technických zhodnocení) přesáhne částku 420 000 Kč. Problematika odpočtu daně u technického zhodnocení se týká vybraného osobního automobilu, tedy toho, u kterého prodávajícímu vznikla první povinnost přiznat daň v roce 2024.

?  Příklad 3

Plátci si pořídil v roce 2023 osobní automobil v hodnotě 1 000 000 Kč + daň na výstupu 210 000 Kč. Automobil používá plně pro uskutečnění zdanitelných plnění, uplatnil plný odpočet daně.

V roce 2024 si nechal provést jeho technické zhodnocení, základ daně 1 500 000 Kč, daň na výstupu 315 000 Kč. Plátce má z technického zhodnocení nárok na odpočet daně v plné výši.

n

V odstavci 4 jsou uvedeny tři varianty způsobu stanovení částky daně na vstupu u technického zhodnocení, které je dlouhodobým majetkem. Podle první varianty není možnost uplatnit odpočet daně u technického zhodnocení (částka daně na vstupu je ve výši 0 Kč), v případě, že součet daně na vstupu u pořízení automobilu a případných předchozích technických zhodnocení je již vyšší než 420 000 Kč.

?  Příklad 4

Plátci si pořídil vybraný osobní automobil v hodnotě 2 000 000 Kč + daň na výstupu 420 000 Kč, uplatnil plný odpočet daně. Nechal si provést jeho technické zhodnocení, základ daně 200 000 Kč, daň na výstupu 42 000 Kč.

Plátce nemá z technického zhodnocení nárok na odpočet daně.

n

Druhá varianta řeší případ, kdy součet daně na vstupu u pořízeného dlouhodobého majetku i předchozích technických zhodnocení (pokud by žádné takové zhodnocení nenastalo, potom je ve výši 0 Kč) a aktuálně posuzovaného (tj. posledního) technického zhodnocení je menší nebo roven částce 420 000 Kč. Potom platí, že u tohoto aktuálně posuzovaného technického zhodnocení je částka daně na vstupu ve výši daně na vstupu podle odstavce 2.

?  Příklad 5

Plátci si pořídil vybraný osobní automobil v základu daně 1 000 000 Kč + daň na výstupu 210 000 Kč, uplatnil plný odpočet daně. Nechal si provést jeho technické zhodnocení v základu daně 100 000 Kč, daň na výstupu 21 000 Kč.

Plátce má z technického zhodnocení nárok na odpočet daně, protože celkový nárok na odpočet daně u vybraného osobního automobilu je 231 000 Kč, tedy nižší než 420 000 Kč.

n

Třetí případ vychází z výpočtu použitého u druhé varianty, kdy daň na vstupu podle odstavce 2 náležící aktuálnímu (poslednímu) technickému zhodnocení spadne do limitu 420 000 Kč jen částečně. V tomto případě platí, že částka daně na vstupu u tohoto technického zhodnocení je jen částečné výši do limitu 420 000 Kč.

?  Příklad 6

Plátce si pořídil vybraný osobní automobil v základu daně 1 500 000 Kč + daň na výstupu 315 000 Kč. Uplatnil plný odpočet daně. Nechal si provést technické zhodnocení automobilu v základu daně 1 000 000 Kč, daň na výstupu 210 000 Kč.

Plátce má z technického zhodnocení nárok na odpočet daně 105 000 Kč, tedy pouze rozdíl do limitu 420 000 Kč.

n

Výsledná kladná částka daně na vstupu u předmětného technického zhodnocení se pak použije standardně pro uplatnění nároku na odpočet daně, ať již v plné výši, částečné výši, při úpravě odpočtu daně nebo při nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace plátce. V odstavci 9 je definován vybraný osobní automobil. Vybraným osobním automobilem jsou motorová vozidla s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a bez prostoru pro stojící cestující, bez ohledu na to, zda je počet míst k sezení omezen na místo k sezení řidiče. Z definice vybraného osobního automobilu jsou vyloučeny sanitní a pohřební automobily a vozidla kategorie M1, která plátce používá na základě koncese k provozování živnosti silniční motorová doprava. Vzhledem k tomu, že se jedná o motorová vozidla, tak jsou z definice vybraného osobního automobilu vyřazeny elektromobily.

8. Snížení odpočtu daně v případě vybraného osobního automobilu § 77a

V § 77a zákona o DPH je řešena situace, kdy plátce pořídil vybraný osobní automobil jako zboží za účelem jeho dalšího prodeje, uplatnil plný odpočet daně a následně tento vybraný osobní automobil zařadil do dlouhodobého majetku. Pokud byl v okamžiku zařazení tohoto vybraného osobního automobilu překročen limit 420 000 Kč pro odpočet daně, tak je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o částku, převyšující limit 420 000 Kč, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se stal tento automobil součástí dlouhodobého majetku. Povinnost snížení uplatněného odpočtu daně se týká nejen odpočtu daně uplatněného při pořízení osobního automobilu, ale také odpočtu daně uplatněného při jeho úpravách, které by byly technickým zhodnocením podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 zákona o DPH, pokud by se jednalo o dlouhodobý majetek.

?  Příklad 7

Plátce pořídil v lednu 2024 vybraný osobní automobil jako zboží za účelem dalšího prodeje v základu daně 3 000 000 Kč + daň na výstupu 630 000 Kč. Uplatnil plný odpočet daně 630 000 Kč. V květnu 2024 přeřadil tento vybraný osobní automobil do dlouhodobého majetku.

Plátce byl povinen v květnu 2024 snížit odpočet daně o 210 000 Kč.

n

9. Zvláštní režim pro obchodníky s po­užitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi § 90

V § 90 byl doplněn nový odstavec 17, podle kterého může zvláštní režim použít plátce i při prodeji použitých knih vhodných k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě (prodej knih prostřednictvím antikvariátu) nebo knih, které spadají do kategorie uměleckých děl, sběratelských předmětů či starožitností (viz příloha č. 4). Vzhledem k tomu, že se při dodání knih uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, tak při dodání knih, pokud je kniha zbožím, které spadá do kategorie uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4, nebo které jsou použitým zbožím, se ustanovení upravující tento zvláštní režim použijí obdobně. Přirážka je osvobozena od daně.

10. Změny sazeb daně

     Služby – nově základní sazba daně

38.1 Sběr a přeprava komunálního odpadu.

38.2 Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu.

38.3 Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny.

Důvodem je skutečnost, že podle směrnice o DPH může být ve snížené sazbě daně pouze domovní odpad, tj. výlučně odpad vyprodukovaný domácností. Veškerý další odpad již musí být v základní sazbě daně.

Změna sazby daně se týká osob povinných k dani. Netýká se obcí, protože výkon veřejné správy, uskutečňovaný veřejnoprávním subjektem není předmětem daně (poplatek, vybíraný obcí za komunální odpad).

51    Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.

Mezinárodní letecká doprava je dle § 70 zákona o DPH osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně.

U pravidelné hromadné letecké dopravy u vnitrostátních letů se uplatní základní sazba daně.

90    Služby autorů a výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo nebo umělecký výkon užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek.

Tyto služby nemají charakter sociálního ani zdravotního charakteru, z tohoto důvodu se při jejich poskytnutí uplatní základní sazba daně.

Zvýšení sazby daně má dopad na zpěváky, herce, malíře apod., kteří jsou plátci.

81.21.10         Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.

81.22.11         Služby mytí oken prováděné v domácnostech.

Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se považuje úklid v bytovém prostoru nebo rodinném domě a také úklid společných prostor bytového domu.

Změna sazeb daně se týká úklidových společností, které provádějí úklid v domácnostech nebo ve společných částech bytových domů.

95.23 Opravy obuvi a kožených výrobků.

95.29.11         Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků.

95.29.12         Opravy jízdních kol.

96.02 Kadeřnické a holičské služby.

     Ve snížené sazbě daně zůstávají tyto služby:

36.00.2           Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.

37    Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.

49    Pozemní hromadná doprava osob a jejich zavazadel; osobní doprava lyžařskými vleky.

V případě osobní dopravy se jedná o věcnou změnu. Snížená sazba daně se od 1. ledna 2024 uplatní také u příležitostné osobní silniční dopravy, např. u zájezdové autobusové dopravy.

Snížená sazba daně se uplatní také u zvláštní linkové dopravy, kterou se rozumí např. služby poskytnuté přepravcem určité vymezené množině příjemců (určené např. pro zaměstnance konkrétní firmy nebo firem) s vyloučením ostatních osob, které sice jsou poskytovány na určené trase dopravní cesty, přičemž cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách.

50    Vodní hromadná doprava osob a jejich zavazadel.

Ve slovním popisu bylo odstraněno se slovo „pravidelná“, protože hromadnou (v daném případě vodní) dopravou osob se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů. Jedná se například o provoz přívozů.

Při poskytnutí příležitostné vodní dopravy se uplatní základní sazba daně.

55    Ubytovací služby.

U ubytovací služby se jedná o změnu z 15 % na 12 %.

56    Stravovací služby, s výjimkou podávání nápojů jiných než pitné vody a vybraných nápojů; podávání pitné vody a vybraných nápojů.

U stravovací služby se nadále uplatňuje snížená sazba daně 12 %. Nově se v rámci stravovací služby či služby podávání nápojů se při podávání veškerých nápojů (a to jak alkoholických, tak i nealkoholických) uplatní základní sazba daně, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou nápoje podávány s jídlem, potravinou či samostatně.

Výjimkou z pravidla aplikace základní sazby daně je podávání pitné vody dodávané vodovodem (tzv. kohoutkové vody) a podávání vybraných nápojů, u nichž se uplatní snížená sazba daně.

Základní sazba daně se uplatní při podávání všech druhů alkoholických nápojů (včetně piva), nealkoholických nápojů jako například čajů, čokoládových nápojů, kávy, a to bez ohledu na množství přidané kohoutkové vody, mléka, tekutých mléčných výrobků či tzv. rostlinných alternativ mléka.

Základní sazba daně se tak uplatní například u podání kávy s mlékem (expressomacchiato, latte macchiato, flatwhite apod.) nebo se smetanou, čaje, alkoholického či nealkoholického piva, ovocných a zeleninových šťáv, minerální vody, limonád včetně domácích limonád (byť vyrobených z kohoutkové vody).

Mezi vybrané nápoje, u nichž se při jejich podávání uplatní snížená sazba daně 12 %, patří mléko (kravské, kozí apod.) a dále pak tekuté mléčné výrobky vymezené kódem nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4. Jedná se například o podmáslí, mléko, jogurtové mléko, kefír či jiná fermentovaná (kysaná) nebo acidofilní mléka. Snížená sazba daně se uplatní též například u našlehaného teplého mléka.

Mezi vybrané nápoje dále patří veškeré rostlinné alternativy mléka, kterými jsou například nápoje na bázi sóji (např. sójové mléko), nápoje na bázi ořechů (např. mandlové či kokosové mléko), nápoje na bázi obilovin (např. rýžové či ovesné mléko) a nápoje na bázi semen (např. makové mléko, konopné mléko či sezamové mléko).

Vybranými nápoji jsou též veškerá mléka, tekuté mléčné výroby a jejich rostlinné alternativy, které obsahují přidaný cukr či jiná sladidla (například mléko s medem, cukrem apod.), ovoce (např. mléčný koktejl s jahodami), ořechy, kakao, čokoládu, koření, rostliny či část rostlin, obiloviny nebo jiné potraviny (například mléčný koktejl se zmrzlinou). Nutnou podmínkou pro uplatnění snížené sazby daně v případě vybraných nápojů je to, aby tyto nápoje nebyly alkoholickým nápojem ve smyslu zákona č. 65/­2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň, aby si tyto nápoje i po přidání ochucovadel, potravin, jiných nápojů (může se jednat i o jejich kombinaci – např. mléko se zmrzlinou a čajem matcha) zachovaly podstatný charakter mléka, tekutého mléčného výrobku či rostlinné alternativy mléka. Výsledný produkt tak z pohledu kódu nomenklatury celního sazebníku nemusí (ale může) spadat do kapitoly 4 nebo kódů 2202 99 11 a 2202 99 15.

V případě podání tzv. kohoutkové vody se snížená sazba daně uplatní pouze za předpokladu, že není nikterak ochucená (např. šťávou, sirupem, sladidlem, jiným nápojem nebo přidaným ovocem). Například ledová tříšť vyrobená z kohoutkové vody a ochucená sirupem bude v základní sazbě daně. Aplikaci snížené sazby daně nebrání přidání dekorace do/na sklenici s kohoutkovou vodou, příkladně v podobě lístků máty.

59.14, 90, 91 Poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů,

93    do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků.

77, 85, 91 Půjčování nebo nájem novin, časopisů, periodik, hudebnin a kartografických výrobků, na jejichž dodání se uplatňuje snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.

V případě půjčování nebo nájmu novin, časopisů, periodik se uplatní snížená sazba daně bez ohledu na to, jak často vycházejí.

86    Zdravotní péče.

87    Sociální péče.

88.10, 88.91 Domácí péče o děti, staré, nemocné nebo zdravotně postižené občany.

93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11 Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží, provoz lyžařských svahů.

Do této položky přílohy č. 2 se dále doplňuje kód 93.29.19 a slovní vymezení „provoz lyžařských svahů“, protože lyžařský svah má pro účely uplatnění DPH stejný charakter jako nekryté sportovní zařízení.

96.03 Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata.

96.04 Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.

     Komentář k příloze č. 3 –seznam zboží podléhajícího snížené sazbě daně

Snížená sazba daně se uplatní:

- 01-05, 07-23, 25 – Potraviny; krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin. Mimo nápojů a vody; to neplatí vybrané nápoje.

Potraviny prodávané v obchodech (kamenných nebo dodané skrze objednávku v e-shopu) + jídlo, které je prodávané v restauracích, stáncích, cukrárnách s sebou (tj. nejedná se o službu stravovací).

Při dodání alkoholických a nealkoholických nápojů se uplatní základní sazbě daně.

Při dodání tekutých mléčných výrobků, zařazených do KN 04 se uplatní snížená sazba daně 12 % jako u potravin.

Do snížené sazby daně spadají veškeré potraviny s výjimkou alkoholických či nealkoholických nápojů.

Nápoje tak podléhají základní sazbě daně. Výjimkou je dodání vybraných nápojů, jejichž definice je uvedena v příloze č. 2, tedy kohoutkové vody, mléka a tekutých mléčných výrobků.

Kategorie potravin jako doposud zahrnuje jak potraviny prodávané v obchodech (kamenných nebo dodané skrze objednávku v e-shopu), tak jídlo, které je prodávané v restauracích, stáncích, cukrárnách tzv. s sebou (tj. nejedná se o službu stravovací).

Tím došlo ke sjednocení sazby daně se stravovací službou. Snížená sazba daně se uplatní jak u stravovací služby, tak u jídla dodávaného do jídlonosičů.

- Položky 0402, 0404, 1901, 2106 „Počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti“ a 0801, 1101 až 1106, 1201, 1204, 1206 až 1208, 1212, 1214, 2004, 2005 „Mlýnské výrobky, a to z obilovin, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10, z výrobků, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 8 a 12, z brambor, ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z výrobků kapitoly 8. Směsi těchto mlýnských výrobků“, dále položky 1107 až 1109, 1903, 3505 „Slad, škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků“ a 1806, 1901, 2004, 2005, 2103, 2106 „Upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ se nově pod tuto položku podřazují pod obecnou položku potraviny (tj. aplikuje se zde sazba daně 12 %), jelikož se ve všech uvedených případech obecně jedná o potraviny, tj. není tak nutné je výslovně uvádět do Přílohy č. 3.

- Položka 2201 – Pitná voda.

Dochází k doplnění stávající definice pitné vody z důvodu právní jistoty, nejedná se o věcnou změnu. Nadále je tak studená i teplá voda dodávaná odběratelům vodovodem ve snížené sazbě daně.

- Položka 0601, 0602 – Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné.

Při dodání řezaných květin a dekorativního listoví se uplatní základní sazba daně. Věnce, smuteční kytice apod. se považují za řezané květiny, proto se při jejich dodání uplatní také základní sazba daně.

V případě obchodů s květinami zůstávají ve snížené sazbě daně hrnkové květiny.

- Položka 28-30

Z důvodu sloučení první a druhé snížené sazby daně ve výši 10 % a 15 % do jedné společné snížené sazby daně ve výši 12 % je v příloze č. 3 vytvořena nová položka s kódem nomenklatury celního sazebníku 28-30, která obsahuje zboží, jehož slovní popis byl uveden k tomuto kódu v původní příloze č. 3 k zákonu o dani z přidané hodnoty, to znamená radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika a farmaceutické výrobky s tím, že zůstává zachována základní podmínka pro uplatnění snížené sazby daně u této kategorie zboží, že se musí jednat o prostředky určené jen pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu výhradně pro humánní lékařské účely. Do této nové položky je dále přiřazeno i zboží zařazené do číselných kódů nomenklatury celního sazebníku 2843-2846, 2852, 3002, 3003, 3004, 3006, které bylo zahrnuto v původní příloze č. 3a k zákonu o dani z přidané hodnoty. Jedná se o radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům a chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě s tím, že zůstává zachována výchozí podmínka pro uplatnění snížené sazby daně u této kategorie zboží, že se musí jednat o prostředky určené nejen pro zdravotní služby, ale taktéž i pro veterinární služby, dále pro prevenci nemocí a léčbu jak pro humánní lékařské účely, tak i pro veterinární lékařské účely.

     Ve snížené sazbě daně zůstávají beze změny tyto položky

- 01-96 Zdravotnické prostředky nebo příslušenství zdravotnických prostředků…

- 90 Ortopedické pomůcky a přístroje…

- 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91 Zboží pro osobní používání nemocnými nebo zdravotně postiženými k léčení nemoci…

- 94 Dětské sedačky do automobilů.

- Položky 4902, 8523Noviny, časopisy a periodika, včetně zvukového záznamu.

Při dodání novin, časopisů a periodik se uplatní snížená sazba daně bez ohledu na to, jak často vycházejí.

- Položka 44014401 dodání palivového dřeva, štěpky, brikety...

Při dodání palivového dřeva, briket apod. se uplatní základní sazba daně.

Od ledna 2024 byl do zákona o DPH doplněn nový díl 4, který upravuje evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích.

11. Evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích § 110zz – 110zzj

Do zákona o DPH byla doplněna nová ustanovení § 110zz až 110zzj, která ukládají nové povinnosti poskytovatelům platebních služeb, a to v souladu s novou unijní úpravou vyplývající ze směrnice Rady 2020/284 ze dne 18. února 2020. Cílem zavedení nových povinností je získání informací o přeshraničních platbách, které umožní správci daně plnit jeho povinnosti spočívající v odhalování podniků zapojených do podvodů v oblasti DPH a kontrole povinností týkajících se DPH. Bez informací o přeshraničních platbách by správci daně nebyly schopni detekovat podvodné aktivity související zejména s elektronickým obchodováním.

Ustanovení § 110zz až 110zzj ukládají poskytovatelům platebních služeb povinnost vést evidenci o přeshraničních platbách a příjemcích, v níž budou vést údaje o přeshraničních platbách, tzn. o platbách, které se uskutečňují mezi členskými státy, případně se třetími zeměmi. Povinnost se týká evidence plateb příchozích z jiných členských států a plateb odchozích v případě plateb do třetích zemí, a údajů o příjemcích těchto plateb. Evidenční povinnost se aktivuje při překročení 25 přeshraničních plateb týkajících se jednoho příjemce za kalendářní čtvrtletí. Poskytovatelé platebních služeb jsou následně povinni poskytnout údaje správci daně elektronicky, a to do konce měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí.

Data předaná správci daně jsou následně předána do Centrálního elektronického systému platebních informací (tzv. „CESOP“). Ve vazbě na zavedení povinnosti vedení uvedené evidence došlo k úpravě právní úpravy, aby poskytování těchto informací nebylo z pohledu poskytovatele platebních služeb považováno za porušení bankovního tajemství.

Ustanovení § 110zz vymezuje základní pojmy týkající se evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích. V písmeni a) se definuje poskytovatel evidované platební služby odkazem na § 5 zákona č. 370/­2017 Sb., o platebním styku (dále jen „zákon o platebním styku“), který obsahuje seznam poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou oprávněni poskytovat platební služby.

Jedná se o banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, správci informací o platebním účtu, zahraniční správci informací, držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem. Z tohoto seznamu je vyjmuta Česká národní banka.

Povinnost vést evidenci v tuzemsku se tak vztahuje vždy na poskytovatele platebních služeb, kteří poskytují evidované platební služby vztahující se k přeshraničním platbám, a to pouze v případě splnění podmínky poskytnutí více než 25 přeshraničních plateb témuž příjemci v daném kalendářním čtvrtletí. Co se rozumí evidovanou platební službou je definováno v písmeni b). Vymezení je učiněno skrz obecný odkaz na vymezení platební služby podle zákona o platebním styku s negativním výčtem situací, které se pro účely evidence o přeshraničních platbách za platební službu nepovažují.

Evidovanou platební službou tedy je jakákoli z následujících činností:

–   provádění platebních transakcí, včetně převodu peněžních prostředků, na platebním účtu vedeném u poskytovatele platebních služeb uživatele nebo u jiného poskytovatele platebních služeb;

–   provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa;

–   provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku;

–   provádění úhrad, včetně trvalých příkazů;

–   provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb;

–   provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa;

–   provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku;

–   provádění úhrad, včetně trvalých příkazů;

–   vydávání platebních prostředků nebo akceptace platebních transakcí;

–   poukazování peněz.

V písmeni c) je obsažena definice platby. Ta je zakotvena prostřednictvím odkazu na definici platební transakce podle zákona o platebním styku. Vzhledem ke skutečnosti, že definice platební transakce již obsahuje i poukazování peněz, kterým se rozumí převod peněžních prostředků, není zde tato položka na rozdíl od vymezení v unijních předpisech speciálně uvedena. Do definice platby pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích spadají pouze ty platby, které jsou prováděné v rámci evidovaných platebních služeb.

Přeshraniční platbou se dle písmene d) rozumí platba, která „překročí“ hranice jednotlivých členských států, resp. Evropské unie. Jedná se tak o platbu, která směřuje od příkazce z jednoho členského státu příjemci do jiného členského státu, nebo o platbu, která směřuje od příkazce z některého členského státu příjemci do třetí země. Z toho vyplývá, že přeshraniční platby směřující od příkazce, který není usazen v členském státě, příjemci do některého členského státu, nejsou do pojmu přeshraniční platba zahrnuty.

Příkazcem se podle písmena e) rozumí plátce podle zákona o platebním styku, kterým je „uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce“. Vzhledem ke skutečnosti, že samotný uživatel není blíže vymezen, může se jednat jak o fyzickou, tak právnickou osobu a v případě fyzické osoby jak o podnikající fyzickou osobu, tak nepodnikající.

Příjemcem se podle písmena f) a v souladu se zákonem o platebním styku rozumí „uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici“. Vzhledem ke skutečnosti, že samotný uživatel není blíže vymezen, může se jednat jak o fyzickou, tak právnickou osobu a v případě fyzické osoby jak o podnikající fyzickou osobu, tak nepodnikající.

V písmeni g) je obsažena definice platebního účtu rovněž odkazem na zákon o platebním styku. Platebním účtem se tak rozumí účet, který slouží k provádění platebních transakcí.

Písmeno h) obsahuje definici identifikátoru IBAN odkazem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/­2012, která v čl. 2 odst. 15 tohoto nařízení vymezuje IBAN následovně „mezinárodní identifikátor čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet v členském státě, jehož prvky jsou stanoveny Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO)“.

Kódem BIC se dle písmene i) v souladu s čl. 2 odst. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/­2012 rozumí „identifikační kód podniku, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb a jehož prvky jsou stanoveny ISO“.

     Stát usazení § 110zza

V odstavci 1 je specifikován postup pro určení státu usazení příkazce nebo příjemce platby, tedy postup, na jehož základě se určí, zda se jedná o přeshraniční platbu. Primárním identifikátorem je v tomto případě identifikátor IBAN platebního účtu příkazce nebo příjemce. Pokud se takový identifikátor nepoužívá, pak jakýkoli jiný identifikátor, na jehož základě lze jednoznačně označit stát usazení příkazce nebo příjemce. Pouze v případě, že žádný takový identifikátor neexistuje, dojde k určení státu usazení příjemce nebo příkazce podle kódu BIC, který označuje poskytovatele evidované platební služby, resp. obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu, případně jiného obdobného kódu, není-li kód BIC k dispozici, který příslušného poskytovatele platebních služeb jednoznačně určí. Tato úprava je důležitá pro určení, zda příslušná platba je přeshraniční platbou, jak je definována v § 110zz písm. d). Aby bylo možné snadno a rychle přiřadit zemi příkazci a příjemci, vychází pravidla použitá pro určení státu usazení příkazce a příjemce z předpokládaného usazení. Nicméně může dojít k situaci, že umístění příkazce a příjemce určené na základě výše uvedených identifikátorů se liší od jejich skutečného umístění. Ustanovení však nestanovuje žádné preferenční pořadí, pokud jde o použití identifikátoru (kromě povinnosti použít nejprve identifikátor příkazce/příjemce). To znamená, že pokud má poskytovatel platebních služeb k dispozici různé identifikátory týkající se konkrétní platby, které poskytují jinou polohu, musí zvolit identifikátor, který nejlépe odráží polohu dané osoby.

Odstavec 2 stanoví stát usazení poskytovatele evidované platební služby, resp. obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu (v tomto případě se jedná o poskytovatele platebních služeb, který poskytuje platební služby podle právních předpisů jiného státu). Státem usazení uvedeného poskytovatele je stát odpovídající kódu BIC nebo jinému obdobnému identifikačnímu kódu jednoznačně označujícímu tohoto poskytovatele a jeho stát usazení. Tato úprava je důležitá pro určení, zda je poskytovatel evidované platební služby příkazce povinen vést v evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích údaje o příslušné přeshraniční platbě (viz § 110zzd odst. 2).

     Stát poskytnutí služby § 110zzb

V tomto ustanovení se zakotvuje, že úprava týkající se stanovení místa plnění obsažená v díle 2 hlavy II části první zákona o DPH se v případě evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích neaplikuje. Stát, kde dochází k poskytnutí služby, se pro účely vedení evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích a poskytování informací z této evidence určuje v souladu s pravidly vycházejícími z oblasti platebního styku, nikoli z pravidel pro stanovení místa plnění.

     Povinnost vést evidenci § 110zzc

V odstavci 1 se stanoví základní povinnost vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích. Tato povinnost vzniká v případě, že poskytovatel evidované platební služby poskytne v tuzemsku evidované platební služby odpovídající více než 25 přeshraničním platbám jednomu příjemci za kalendářní čtvrtletí. Pro vznik povinnosti vést evidenci musí zároveň alespoň jedna z těchto plateb spadat do předmětu evidence podle § 110zzd zákona o DPH. Do stanoveného počtu přeshraničních plateb se započítávají všechny přeshraniční platby (které splňují výše uvedené parametry), nikoli jen ty, které bude poskytovatel evidované platební služby povinen evidovat dle § 110zzd zákona o DPH. Do počtu přeshraničních plateb tak poskytovatel evidované platební služby, který v tuzemsku takovou platební službu poskytne příkazci, započte i platby, u kterých je státem usazení alespoň jednoho poskytovatele evidované platební služby příjemce, nebo obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného členského státu členský stát. Vzhledem k vymezení pojmu příjemce je pro vznik povinnosti vést evidenci irelevantní, zda se jedná o právnickou osobu, fyzickou osobu podnikající nebo nepodnikající. Povinnost vést evidenci tak vznikne k evidovaným platebním službám poskytnutým jakémukoli příjemci (samozřejmě po splnění dalších podmínek navrhované úpravy).

Odstavec 2 stanoví, že počet přeshraničních plateb se stejným příjemcem se určuje podle jednotlivých identifikátorů určujících stát usazení příjemce, které jsou upraveny v § 110zza zákona o DPH. Konsolidace přeshraničních plateb se uskutečňuje s ohledem na členský stát, v němž došlo k poskytnutí evidovaných platebních služeb. To znamená, že pokud má poskytovatel evidované platební služby pobočky ve více členských státech, nebude tyto platební služby sčítat na úrovni nadnárodní, ale kalkulaci přeshraničních plateb bude uskutečňovat vždy k pobočce v daném členském státě. Totéž pravidlo platí v případě poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce nebo napřímo.

Má-li poskytovatel evidované platební služby informace o tom, že jeden příjemce má více identifikátorů, musí dle odst. 3 limit 25 přeshraničních plateb počítat ve vztahu k tomuto příjemci a k platebním službám poskytnutým v tuzemsku, nikoli k jednotlivým jeho identifikátorům. V souladu s tímto pravidlem tak může nastat situace, kdy poskytovatel evidované platební služby poskytne evidované platební služby za použití dvou rozdílných identifikátorů IBAN nebo se jedna služba bude vztahovat k IBAN a ke druhé se bude vztahovat ID obchodníka a zároveň tento poskytovatel ví, že oba tyto IBAN, resp. tento IBAN a ID obchodníka náleží témuž příjemci. V takovém případě poskytovatel evidované platební služby má povinnost pro účely limitu 25 přeshraničních plateb tyto platby sečíst dohromady, nikoli je vést jako samostatné platby, která každá patří k jinému limitu 25 přeshraničních plateb. Na základě tohoto pravidla může docházet k situacím, že budou „sčítány“ různé typy transakcí. S ohledem na skutečnost, že možností, které mohou nastat je mnoho, jsou podrobně popsány v Guidelines for the reporting of payment data from payment service providers and transmission to the Central Electronic System of Payment information (CESOP). V tomto dokumentu je rovněž blíže vysvětleno pojetí kartových operací.

     Předmět evidence § 110zzd

Povinnost evidovat přeshraniční platbu se u různých poskytovatelů evidovaných platebních služeb poskytujících k takové platbě evidovanou platební službu může lišit v závislosti na tom, jestli daný poskytovatel evidovaných platebních služeb poskytuje službu příjemci, nebo příkazci.

Odstavec 1 řeší situaci, kdy se poskytovatel evidovaných platebních služeb nachází v roli poskytovatele evidovaných platebních služeb příjemce. Ten je v evidenci povinen vést údaje o přeshraničních platbách a jejich příjemcích, pokud byla evidovaná platební služba poskytnuta v tuzemsku. Pravidla pro určení, kde došlo k poskytnutí evidované platební služby, zákon o DPH neupravuje a vychází se z obecných pravidel, která se aplikují v oblasti platebního styku. V návaznosti na § 110zzc zákona o DPH navíc dojde ke vzniku povinnosti vést v evidenci údaje o dané platbě a jejím příjemci pouze, pokud je u tohoto příjemce splněna podmínka, že tento poskytovatel platební služby poskytne v tuzemsku v průběhu kalendářního čtvrtletí evidované platební služby odpovídající více než 25 přeshraničním platbám pro tohoto příjemce.

Odstavec 2 se vztahuje na poskytovatele evidovaných platebních služeb příkazce, jehož se evidenční povinnost týká pouze v případě, že poskytovatel evidované platební služby příjemce není usazen v některém členském státě Evropské unie. Typickým příkladem budou platby plynoucí do třetích zemí. V návaznosti na § 110zzc zákona o DPH navíc dojde ke vzniku povinnosti vést v evidenci údaje o dané platbě a jejím příjemci pouze, pokud je u tohoto příjemce splněna podmínka, že tento poskytovatel platební služby poskytne v tuzemsku v průběhu kalendářního čtvrtletí evidované platební služby odpovídající více než 25 přeshraničním platbám pro tohoto příjemce.

     Údaje o přeshraničních platbách a jejich příjemcích § 110zze

Ustanovení § 110zze stanoví konkrétní údaje, které jsou obsahem evidence a následného oznamování správci daně. Údaje o přeshraničních platbách a jejich příjemcích lze rozdělit na údaje (i) povinné – ty musí být v oznámení uvedeny vždy (některé vždy, jiné ve vymezených případech (např. identifikátor IBAN)), (ii) povinné v případě, že je má poskytovatel evidované platební služby k dispozici (např. DPH číslo nebo jiný daňový identifikátor, adresa příjemce) a (iii) povinné pouze v případě, že jsou relevantní (např. označení, že jde o vratku platby). Tyto údaje jsou součástí oznámení, které poskytovatel platebních služeb po splnění zákonných podmínek podává správci daně. Oznámení vychází ze vzoru formuláře obsaženého v unijních předpisech.

     Povinnost poskytovat údaje z evidence § 110zzf

V odstavci 1 se stanoví povinnost poskytovateli evidované platební služby poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích správci daně. Formát a struktura tohoto podání vyplývá z § 110zzh zákona o DPH. Lhůta pro poskytnutí údajů je stanovena do konce měsíce následujícího po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí, za které se údaje evidují. Nesplnění této povinnosti bude sankcionováno v souladu s obecnou úpravou daňového řádu, a to prostřednictvím pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a DŘ. Poskytovatel evidované platební služby bude mít možnost správci daně dobrovolně ohlásit i skutečnost, že mu nevznikla povinnost poskytnout údaje z evidence o přeshraničních platbách a příjemcích.

V odstavci 2 se upřesňuje konec lhůty pro poskytnutí údajů, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek. Důvodem je, aby tato lhůta odpovídala nastavení unijních předpisů. Jedná se o lex specialis k § 33 odst. 4 DŘ.

Pokud poskytovatel evidované platební služby zjistí, že v oznámení podle odst. 1 uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, má v souladu s odst. 3 povinnost tuto skutečnost společně s opravenými údaji oznámit správci daně do 5 pracovních dnů ode dne takového zjištění.

     Uchovávání údajů a povinnost poskytnout údaje z evidence na žádost § 110zzg

Ustanovení stanoví povinnost poskytovatele evidované platební služby uchovávat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích po dobu 3 let od konce kalendářního roku, kdy došlo k provedení platby. Pokud tyto údaje budou správcem daně během této doby vyžádány (např. na základě výzvy), musí být poskytnuty v souladu s § 110zzh.

     Způsob podání oznámení § 110zzh

Odstavce 1 a 2 upravují způsob podání oznámení poskytovatele evidované platební služby vůči správci daně podle § 110zzf nebo 110zzg zákona o DPH. Všechna podání se činí prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) spravované Finanční správou České republiky. Formát a struktura podání je stanovena správcem daně a je zveřejněná na webových stránkách Finanční správy České republiky.

Odstavec 3 stanoví, že podání, které nebude učiněno v požadovaném formátu, struktuře nebo bude učiněno jiným způsobem, bude považováno za neúčinné. Důvodem pro tento postup je nutnost zajištění ochrany oznamovaných informací a nutnosti předání informací do systému CESOP v požadovaném formátu a struktuře. Nicméně poskytovatel evidované platební služby může využít režim podle § 71 odst. 3 DŘ, tzn. dodatečně potvrdit podání učiněné způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ, avšak s tím rozdílem, že k potvrzení kvalifikovaným způsobem bude muset dojít ve lhůtě pro podání oznámení (tedy do konce příslušného kalendářního čtvrtletí). Pokud poskytovatel evidované platební služby nestihne potvrdit toto nekvalifikované elektronické podání ve lhůtě pro podání oznámení, bude se na něj hledět, jako by oznámení nepodal.

     Postavení poskytovatele evidované platební služby § 110zzi

Aby bylo možné na poskytovatele evidované platební služby, resp. na práva a povinnosti vztahující se k evidenci, poskytování a uchovávání údaje v této evidenci vztáhnout ustanovení daňového řádu, je poskytovateli evidované platební služby propůjčeno postavení daňového subjektu.

     Správce daně § 110zzj

Veškerá agenda spojená s evidencí o přeshraničních platbách a jejich příjemcích je v gesci Specializovaného finančního úřadu.

Ing. Zdeněk Kuneš