Zvláštní skupiny zaměstnanců

– postupy zaměstnavatele

Může činnost vykonávaná bez pracovněprávního vztahu zakládat účast osoby jako zaměstnance na zdravotním pojištění? Kdy se odhlašuje zaměstnanec vykonávající funkci? Plní zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění, jestliže osoba vykonává funkci bezplatně? Ve kterých situacích je u člena družstva důležitá částka příjmu 4 000 Kč?

Ve zdravotním pojištění se osoba může stát zaměstnancem

i tehdy, pokud nemá uzavřen pracovní nebo obdobný poměr. Je-li příjem z vykonávané činnosti předmětem daně z příjmu podle § 6 ZDP, stává se taková osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel plní zákonné povinnosti dané právní úpravou.

Zaměstnavatel se ve zdravotním pojištění naopak nezabývá situací, kdy:

•    se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku – bez ohledu na výši tohoto příjmu,

•    jsou odměňováni členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů,

•    příjem u dohody o provedení práce nepřevyšuje 10 000 Kč,

•    příjem nedosahuje 4 000 Kč u:

-   osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti,

-   člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,

-   dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Pokud osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, neplní zaměstnavatelé vůči zdravotní pojišťovně takového zaměstnance žádné povinnosti. Současně však platí, že si osoba sama musí řešit svůj pojistný vztah, aby jí nevznikl u zdravotní pojišťovny problém.

Je také pravdou, že pokud je pojištěnec zaměstnán v zaměstnání zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem, pak má svůj pojistný vztah řešen po celou dobu trvání tohoto zaměstnání a nemusí se o placení pojistného starat. Pouze oznamuje zaměstnavateli případnou změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání a počátek nebo konec „státní kategorie“.

Za správnost výpočtu a odvodu pojistného zodpovídá zaměstnavatel, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.

Výkon práce pro společnost

Společníci společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti mohou práci pro společnost vykonávat:

•    na základě pracovněprávního či obdobného poměru, nebo

•    bez existence pracovněprávního či obdobného poměru.

Pro společníky společnosti s ručením omezeným (a komanditisty komanditní společnosti) platí ve zdravotním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těmto osobám zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a to bez ohledu na charakter tohoto příjmu – příjem za práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu nebo i bez něj, funkční požitek apod.

Společníci a jednatelé s. r. o. představují ve zdravotním pojištění zcela specifickou skupinu, mající jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například:

•    mohou mít sjednán pracovněprávní vztah se společností,

•    nemusí mít se společností tento vztah uzavřen, nicméně jim mohou být za práci vykonanou pro společnost vypláceny odměny (příjem), které zdaněním podle § 6 ZDP tak z pohledu zdravotního pojištění – bez ohledu na jejich výši – zajistí v daném měsíci účast na zdravotním pojištění,

•    mohou být ve zdravotním pojištění jako OSVČ s pravidelným měsíčním placením záloh podle zákona apod.

Každá z těchto variant řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah jednatele nebo společníka s.r.o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna.

Není-li sjednán pracovněprávní vztah, pak v rámci kalendářního měsíce přicházejí ve zdravotním pojištění z hlediska výše příjmu společníka nebo jednatele s.r.o. v úvahu následující alternativy:

1)  Zúčtovaný příjem je nižší než 17 300 Kč

V tomto případě musí s.r.o. dbát na skutečnost, zda se na tuto osobu vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

a)  minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.):

•    s.r.o. odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku do minimálního vyměřovacího základu,

•    pojistné se odvede ze skutečné výše příjmu také v případě, kdy je společník nebo jednatel s.r.o. současně OSVČ a platí v roce 2023měsíční zálohy nejméně v částce 2 722 Kč, což doloží zaměstnavateli (s.r.o.)čestným prohlášením,

b)  minimální vyměřovací základ musí být dodržen (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb.):

•    s.r.o. zabezpečí v roce 2023 odvod pojistného za příslušný kalendářní měsíc v částce 2 336 Kč. 

Pojistné z rozdílu mezi minimální mzdou 17 300 Kč a zúčtovanou odměnou uhradí (prostřednictvím s.r.o.) jako zaměstnanec společník nebo jednatel společnosti. Pouze v případě, kdyby byla výše příjmu nižší než minimální mzda zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 zákoníku práce), přešla by povinnost úhrady doplatku na s.r.o.

2)  Zúčtovaný příjem dosahuje nejméně 17 300 Kč

Pojistné se odvádí v souladu se zákonem ve výši 13,5 % ze zúčtovaného příjmu.

Pokud výší příjmu nebo jeho charakterem vznikne z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, musí zaměstnavatel (s.r.o.) oznámit zdravotní pojišťovně období trvání tohoto zaměstnání prostřednictvím kódů „P“ a „O“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, případně včetně oznámení skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem během doby trvání zaměstnání. Jestliže zaměstnání netrvá po celý kalednářní měsíc, přihlíží se při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance k potřebě dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb.

Jedná-li se o příjem jednatele či společníka z titulu výkonu funkce a na základě pracovněprávního vztahu, pak se odvádí pojistné z úhrnu příjmů zdaňovaných podle § 6 ZDP.

Odměny za výkon funkce

Plynou-li například členům statutárních orgánů příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci, zaměstnavatel je přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí za ně pojistné podle zákona.

Může se stát, že člen statutárního orgánu nastoupí do funkce například v měsíci únoru, přičemž je známo, že až do prosince mu bude zúčtován určitý příjem (odměna). V takovém případě bude osoba přihlášena jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce. Za období únor – listopad bude na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele vykazována buď jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem, anebo naopak s ohledem na minimální vyměřovací základ, a teprve za měsíc prosinec bude výše zúčtovaného příjmu (včetně příslušného pojistného) zahrnuta do Přehledu za tento měsíc. Bude-li zaměstnavatel odvádět pojistné z příjmu nižšího než minimální mzda anebo neodvede-li žádné pojistné, musí mít k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Co se týká odhlášení takového zaměstnance, platí postup uvedený v následujícím bodě.

Pokud by došlo k situaci, že subjekt (dlouhodobě) neuvažuje o vyplácení odměn, přesto však je posléze členovi statutárního orgánu nějaká odměna přiznána, přihlásí jej zaměstnavatel jako zaměstnance k 1. dni kalendářního měsíce, za který byla odměna zúčtována. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.].

Z hlediska výše příjmu není u odměn členů statutárních orgánů vazba na „rozhodnou částku“4 000 Kč. To znamená, že pojistné se odvádí i z příjmu nižšího než 4 000 Kč, případně i s ohledem na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč. 

Je-li členem statutárního orgánu osoba, která vykonává funkci bezplatně, nebo se jedná o čestnou funkci apod., pak se zaměstnavatel problematikou placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti nezabývá, neboť taková osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem (nevzniká zaměstnání) z toho důvodu, že jí není zúčtován žádný příjem.

Členové výboru právnické osoby

Vzhledem k tomu, že se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance například i placení členové výboru Společenství vlastníků (SV) jako právnické osoby. Na základě této skutečnosti se SV stávají zaměstnavateli se všemi povinnostmi, které z této skutečnosti pro placení pojistného na zdravotní pojištění vyplývají.

SV se zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci odměnu nepobírali, pak se SV problematikou zdravotního pojištění nezabývá. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona (viz výše) a rovněž přihlásit tyto placené členy jako zaměstnance. Budou-li placení členové výboru pojištěni u více zdravotních pojišťoven, pak SV plní veškeré povinnosti u každé z nich. Ti členové výboru SV, kteří vykonávají funkci bez nároku na odměnu, nebudou u zdravotní pojišťovny přihlašováni jako zaměstnanci, neboť se nejedná o zaměstnání. Tato skutečnost však musí být z pohledu SV vyřešena například tím způsobem, že v zápisu ze shromáždění vlastníků bytových jednotek musí být jednoznačně definováno, že za výkon této funkce nepobírají tito členové výboru odměnu. Naopak placení funkcionáři se za zaměstnance považují, přičemž mohou pobírat odměnu pravidelně měsíčně nebo třeba jedenkrát za čtvrtletí nebo dokonce jedenkrát ročně.

U členů výboru SV se pojistné odvádí z každé částky příjmu (odměny), případně i s ohledem na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu.

Práce pro družstvo a v orgánu družstva

Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč, není v tomto měsíci ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

Příklad 1

Družstvo vyplácí měsíčně 1 000 Kč jako odměnu za výkon funkce člena představenstva. Jedná se jak o členy, kteří v družstvu pracují, tak pouze o členy představenstva.

Pokud se jedná o členy představenstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou jsou tímto družstvem odměňováni, pak platí následující:

Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici 4 000 Kč. Příjem (odměna) 1 000 Kč tak nepodléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

U členů družstva, kteří v družstvu pracují, se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se v tomto případě do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují i příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 odst. 1 písm. c) bodu 1. ZDP. Do vyměřovacího základu zaměstnance se tak k příjmu z pracovního poměru připočte i odměna 1 000 Kč.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění

Vyměřovací základ

§ 3

… (3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby ...