15.09.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Zvýšení minimální a průměrné mzdy
- daňové parametry zaměstnance

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2022 činí minimální mzda 16 200 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 405/2021 Sb. a průměrná mzda 38 911 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 356/2021 Sb. Jak zvýšení minimální a průměrné mzdy ovlivní daňové parametry zaměstnance?

Uplatnění minimální mzdy v zákonu o daních z příjmů

Minimální mzda je dle § 111 ZP nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZP, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. V souladu s § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nařízením vlády ČR č. 405/2021 Sb. byla pro rok 2022 stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin základní sazba minimální mzdy 96,40 Kč za hodinu a 16 200 Kč za měsíc.

 

Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. V zákonu o daních z příjmů nalezneme následující ustanovení, ve kterých jsou daňové limity odvozeny z výše minimální mzdy.

 

OSVOBOZENÍ VYPLACENÝCH DŮCHODŮ A PENZÍ OD DANĚ Z PŘÍJMŮ - Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

 

Zatímco za kalendářní rok 2021 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 15 200 Kč × 36 = 547 200 Kč, pak za kalendářní rok 2022 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 16 200 Kč × 36 = 583 200 Kč.

?

Příklad 1

Občan pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Rakouska. Za rok 2022 obě částky souhrnně (po přepočtu rakouské penze na českou měnu dle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 590 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá.

V článku 17 smlouvy mezi ČR a Rakouskem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 31/2007 Sb.m.s.) se uvádí, že penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Z toho vyplývá, že penze vyplácená občanovi z Rakouska podléhá zdanění v ČR. Výše důchodu a penze převyšující v roce 2022 hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 6 800 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Vzhledem k tomu, že částka ke zdanění nedosáhne výše 15 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za rok 2022.

 

UPLATNĚNÍ ROČNÍHO DAŇOVÉHO BONUSU - Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo formou slevy na dani a současně daňového bonusu. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

 

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. V roce 2022 pro možnost výplaty daňového bonusu musí činit výše příjmů poplatníka podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 16 200 Kč × 6 = 97 200 Kč (v roce 2021 to bylo 91 200 Kč).

?

Příklad 2

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění. V roce 2022 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2022 dosáhnou pouze 97 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 2 studující děti.

Poplatník vyčíslí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 základ daně 38 800 Kč a daň z příjmů 5 820 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit ani plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2022 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP 97 000 Kč nemůže si poplatník uplatnit daňový bonus na vyživované dvě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. A přitom stačí poplatníkovi zvýšit příjmy pouze o 200 Kč, aby mohl uplatnit plnou výši daňového bonusu na dvě děti.

UPLATNĚNÍ MĚČNÍHO DAŇOVÉHO BONUSU U ZAMĚSTNANCE - Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Z ustanovení § 35d odst. 4 ZDP vyplývá omezující podmínka, dle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2022 alespoň výše 8 100 Kč (v roce 2021 to bylo alespoň 7 600 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

 

UPLATNĚNÍ DAŇOVÉHO BONUSU V RÁMCI ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ U ZAMĚSTNANCE - Pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění platí dle § 35d odst. 6 ZDP, že je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou daňového bonusu, pokud úhrn příjmů poplatníka ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2022 částka 97 200 Kč. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

?

Příklad 3

Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2022 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu 8 900 Kč a v říjnu 9 500 Kč (v těchto měsících obdrží zaměstnankyně k základní mzdě i čtvrtletní odměnu), v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 7 500 Kč.

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2022 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 8 100 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2022 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 97 200 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2022 zachován.

 

VÝŠE SLEVY ZA UMÍSTĚNÍ DÍTĚTE dle § 35bb ZDP odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Slevu za umístění dítěte lze uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dle § 35bb odst. 4 ZDP lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení maximálně do výše minimální mzdy. Zatímco ve zdaňovacím období roku 2021 se jednalo o maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě 15 200 Kč, pak ve zdaňovacím období roku 2022 se jedná o maximální výši slevy na dani 16 200 Kč za každé vyživované dítě umístěné v předškolním zařízení.

 

Uplatnění průměrné mzdy v zákonu o daních z příjmů

V § 21g odst. 2 ZDP se uvádí, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

 

Výše průměrné mzdy vyplývá pro rok 2022 z nařízení vlády č. 356/2021 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 36 119 Kč a přepočítací koeficient 1,0773 Kč. Průměrná mzda za rok 2022 tedy činí 38 911 Kč (v roce 2021 se počítalo s průměrnou mzdou ve výši 35 441 Kč).

 

VÝŠE DVOU SAZEB U DANĚ Z PŘÍJMŮ U FYZICKÉ OSOBY - Z § 16 ZDP vyplývá, že sazba daně 15 % se uplatní pro část základu daně do výše 48 násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 48 násobek průměrné mzdy. V roce 2022 tak činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 38 911 Kč × 48 = 1 867 728 Kč.

 

Z § 38h odst. 2 ZDP vyplývá, že sazba měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2022

Sazba daně

Hrubá mzda zaměstnance

15

do výše 155 644 Kč/měsíc (včetně)

23

přesahující výši 155 644 Kč/měsíc

 

?

Příklad 4

Manažer má měsíční stálou hrubou mzdu 160 000 Kč a učinil pro rok 2022 u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2022:

Údaje v Kč

Měsíce 1-12/2022

Výše hrubé mzdy

160 000

Daň 15 %

23 346,60

Daň 23 %

1 001,88

Výše zálohy po zaokrouhlení

24 349

Základní sleva na dani na poplatníka

2 570

Záloha na daň

21 779

 

Poznámka k výpočtům v tabulce:

•    Výpočet daně ve výši 15 % vychází ze základu daně 155 644 Kč a daň činí:

     155 644 Kč × 0,15 = 23 346,60 Kč

•    Výpočet daně ve výši 23 % vychází ze základu daně 160 000 Kč – 155 644 Kč = 4 356 Kč a daň činí:

     4 356 Kč × 0,23 = 1 001,88 Kč

 

VÝŠE MĚČNÍ PAUŠÁLNÍ ZÁLOHY U POPLATNÍKA V PAUŠÁLNÍM REŽIMU je v souladu se zněním § 38lk odst. 2 ZDP pro rok 2022 odvozena u zálohy na pojistné na důchodové pojištění a u zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění z nařízení vlády č. 356/2021 Sb.:

-    minimální pojistné na zdravotní pojištění činí 2 627 Kč (13,5 % z 50 % průměrné mzdy, tedy 0,135 × 0,50 × 38 911 Kč = 2 627 Kč);

-    minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % činí 2 841 Kč × 1,15 = 3 267 Kč (minimální pojistné se rovná 29,2 % z 25 % průměrné mzdy, tedy 0,292 × 0,25 × 38 911 Kč = 2 841 Kč);

 

Záloha na daň z příjmů fyzických osob u poplatníka v paušálním režimu činí 100 Kč (dle § 38lk odst. 7 ZDP).

 

Celková výše měsíční paušální zálohy u poplatníka v paušálním režimu pro rok 2022 je tedy 5 994 Kč měsíčně a vzroste oproti roku 2021 o 525 Kč. Celková výše paušální daně tak za rok 2022 bude činit 5 994 Kč/měsíc × 12 měsíců = 71 928 Kč.

 

Ing. Ivan Macháček