Zvýšení minimální a průměrné mzdy – ovlivní zdanění zaměstnanců?

Sdělením MPSV č. 356/2025 Sb. došlo pro rok 2026 ke zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč/­měsíc a na základě údajů obsažených v Nařízení vlády č. 365/­2025 Sb. je pro rok 2026 stanovena průměrná mzda ve výši 48 967 Kč/­měsíc. Jak tyto dva údaje ovlivní zdanění fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti?

VLIV VÝŠE MINIMÁLNÍ MZDY NA ZDANĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ - Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 21g odst. 1 ZDP měsíční minimální mzda podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.

Výše měsíční minimální mzdy v letech 2024 až 2026

Vliv minimální mzdy na uplatnění ročního daňového bonusu

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Omezující podmínka pro uplatnění daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období má příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Zatímco pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2025 musela činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 20 800 Kč × 6 = 124 800 Kč, pak v roce 2026 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 22 400 Kč × 6 = 134 400 Kč.

Vliv minimální mzdy na uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance

Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Z § 35d odst. 4 ZDP však vyplývá omezující podmínka, podle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2026 alespoň 11 200 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Vliv minimální mzdy na uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování

V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2026 částky 134 400 Kč.

Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již přiznaný měsíční nárok neztrácí.

Příklad 1

Uplatnění měsíčního a ročního daňového bonusu u zaměstnance

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele jako člen ostrahy na zkrácený pracovní úvazek. U zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2026má příjmy ze závislé činnosti v dubnu až červnu ve výši12 800 Kč, v listopadu 13 000 Kč a v ostatních měsících jsou jeho příjmy ze závislé činnosti nižší než 10 000 Kč. Jak bude v daném případě postupovat zaměstnavatel při výplatě daňového bonusu v rámci stanovení zálohy na daň a v rámci ročního zúčtování daně?

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce duben až červen a listopad 2026 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč, neboť výše měsíčních příjmů v těchto měsících pro přiznání daňového bonusu je vyšší než ze zákona o daních vyplývající částka 11 200 Kč. V ostatních měsících příjem nedosahuje částky 11 200 Kč, proto zaměstnanci v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2026 příjmy ze závislé činnosti u zaměstnance nedosáhnou výše 134 400 Kč, nemá nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane vyplacený daňový bonus zaměstnanci za měsíce duben až červen a listopad 2026 zachován.

UPLATNĚNÍ PRŮMĚRNÉ MZDY PŘI ZDANĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ - V § 21g odst. 2 ZDP se uvádí, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/­1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Výše průměrné mzdy pro rok 2026 vyplývá z nařízení vlády č. 365/­2025 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 46 278 Kč a přepočítací koeficient 1,0581 Kč. Průměrná mzda pro rok 2026 tedy činí 48 967 Kč.

Vývoj průměrné mzdy v letech 2024 až 2026

Vliv průměrné mzdy na uplatnění dvou sazeb daně z příjmů u fyzické osoby

Z ustanovení § 16 odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 349/­2023 Sb. vyplývá, že sazba daně 15 % se uplatní od roku 2024 pro část základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. Zatímco v roce 2025 činilo rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 46 557 Kč × 36 = 1 676 052 Kč, v roce 2026 činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 48 967 Kč × 36 = 1 762 812 Kč.

Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/­23 % sazby daně v letech 2025 a 2026 vyplývá, že zatímco poplatník s vyšším základem daně platil sazbu daně 23 % v roce 2025 již od výše základu daně 1 676 052 Kč, pak v roce 2026 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23 % sazby daně o 86 760 Kč.

Z § 38h odst. 2 ZDP vyplývá, že sazba měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do trojnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující trojnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy. Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2025

Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2026

Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/­23 % sazby daně v letech 2025 a 2026 vyplývá, že zatímco zaměstnanec s vyšší hrubou měsíční mzdou měl uplatněnu sazbu daně 23 % v roce 2025 již od výše měsíční mzdy 139 671 Kč, pak v roce 2025 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23% sazby daně o 7 230 Kč.

Příklad 2

Porovnání zdanění příjmů manažera v roce 2025 a 2026

Manažer má měsíční stálou hrubou mzdu 190 000 Kč a učinil pro rok 2025 i 2026 u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jaký bude rozdíl ve zdanění příjmů manažera, pokud v obou letech bude mít stejný měsíční příjem, přičemž poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka?

Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2025 a 2026

Zaměstnanec s příjmy ve výši 190 000 Kč/­měsíc zaplatí v roce 2026 oproti roku 2025 na měsíční záloze na daň o 579 Kč méně (tedy za celý rok zaplatí méně na dani o částku 6 948 Kč).

Vliv průměrné mzdy na osvobození benefitů dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve znění zákona č. 360/­2025 Sb. jsou od 1. 1. 2026 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období, tedy v roce 2026 do výše 48 967 Kč (v roce 2025 šlo o částku 46 557 Kč),

2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, tedy v roce 2026 do výše 24 483,50 Kč (v roce 2025 šlo o částku 23 278,50 Kč).

Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě poskytnutých benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nad stanovený limit podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť.

Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance je posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele.

Ing. Ivan Macháček