Zvýšení minimální mzdy

a přelom let 2023/2024

Kdy pro zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ? Jak se posuzují souběžné pracovněprávní vztahy u téhož zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů? Může být osoba ze zahraničí pojištěna v českém systému i po skončení zaměstnání? Jak řeší své zdravotní pojištění osoba, která má pouze příjmy z nájmu?

Na přelomu let se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými případy, kdy nejdůležitějším úkolem je především správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ a splnit oznamovací povinnost, tedy zaměstnance přihlásit a odhlásit v souladu s platnou právní úpravou.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p., nicméně zaměstnavatelé nesmějí zapomínat, že pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d)  kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2024 nejméně v částce 2 968 Kč)

e)  za které je plátcem pojistného stát,

f)  kteří jsou pouze příjemcem odměny pěstouna

pokud tyto skutečnosti, případně i na sebe bezprostředně navazující, trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem bez ohledu na další okolnosti, jako jsou například trvání zaměstnání pouze po část daného měsíce, případně poskytnuté neplacené volno, nemoc apod.

Postupy zaměstnavatele v přímé
návaznosti na zákonné minimum na přelomu let 2023/2024,

kdy od 1. 1. 2024 došlo ke zvýšení minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na částku 18 900 Kč. Ve srovnání s rokem 2023 se od 1. ledna 2024 nemění ve zdravotním pojištění podmínky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Osoba je nadále zaměstnancem, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč. 

U osob pracujících na základě dohody o provedení práce vzniká i na­dá­le účast na zdravotním pojištění tehdy, pokud příjem přesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. V této souvislosti podotýkáme, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. V souvislosti s přijetím tzv. konsolidačního balíčku dojde s účinností od 1. 7. 2024 k významným změnám u dohod o provedení práce, což však není předmětem tohoto pojednání.

U všech dále uvedených příkladů se jedná o zaměstnance, u kterého musí zaměstnavatel na přelomu let 2023/2024 dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum, tedy minimální vyměřovací základ (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně poměnou část tohoto minima při aplikaci ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje v měsíci lednu na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek s hrubým příjmem 18 000 Kč.

Zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do minima 18 900 Kč takto:

-   z částky příjmu 18 000 Kč činí 13,5 % pojistného 2 430 Kč, jedna třetina (810 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 620 Kč) hradí zaměstnavatel,

-   pojistné z rozdílové částky 900 Kč ve výši 122 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce jako překážku v práci na straně zaměstnavatele).

•    Zaměstnanci bude
sraženo:      810 + 122 = 932 Kč

•    Zaměstnavatel odvede:         1 620 Kč

•    Celkem        2 552 Kč

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 18 000 Kč uzavřena dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

Při příjmu 18 000 Kč za prosinec by se pojistné odvedlo standardním způsobem, to znamená, že celková výše pojistného by činila 2 430 Kč, zaměstnanci by bylo sraženo 810 Kč a zaměstnavatel by uhradil 1 620 Kč. 

Příklad 2

Pracovní poměr zaměstnance skončí dne 23. ledna. Za prosinec dosáhne příjmu 15 600 Kč a za leden11 800 Kč.

V obou kalendářních měsících provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, a to:

-   v prosinci do minima 17 300 Kč

Srážka zaměstnanci: 702 + 230 = 932 Kč (1/3 pojistného z příjmu 15 600 Kč + doplatek)

Platba zaměstnavatele: 1 404 Kč (2/3 pojistného z příjmu 15 600 Kč)

Celkem: 2 336 Kč

-   v lednu do poměrné části minima 14 022,58 Kč za 23 kalendářních dnů trvání zaměstnání [(23:31) x 18 900]

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 14 022,58 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 894 Kč (14 022,58 x 0,135). S ohledem na příjem 11 800 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 593 Kč. Jedna třetina (531 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 062 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 222,58 Kč, tj. 301 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 1 894 Kč zaplatí zaměstnanec (je mu sraženo)832 Kč (531 + 301) a zaměstnavatel 1 062 Kč.

Příklad 3

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na základě dvou souběžných pracovněprávních vztahů. Pracovní smlouva (jako „hlavní příjem“) byla ukončena k datu 31. 10., nicméně dohoda o pracovní činnosti se sjednanou částkou příjmu 12 000 Kč pokračuje dále a bude ukončena k datu 29. 2. Od listopadu se tak jedná o jediný příjem zaměstnance.

Vyměřovací základ zaměstnance sestával do října z příjmů na základě pracovní smlouvy a současně dohody o pracovní činnosti, neboť částka 12 000 povinnost placení pojistného zakládá. Od listopadu je jediným zdrojem příjmů zaměstnance pracovněprávní vztah na základě dohody o pracovní činnosti. Vzhledem k tomu, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, musí být v měsících listopad a prosinec zajištěn odvod pojistného z minima 17 300 Kč. Doplatek pojistného ve výši 716 Kč (13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů 5 300 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci. Obdobně musí být dodržen minimální vyměřovací základ 18 900 Kč i v měsících lednu a únoru s výší doplatku zaměstnance 932 Kč.

Ukončení pracovní smlouvy zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, protože účast na zdravotním pojištění z titulu zaměstnání není přerušena. Odhlášení zaměstnance proběhne až ke dni 29. 2. 2024, kdy skončí zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti. Kdyby však příjem za měsíc únor poklesl (například z důvodu nemoci) pod 4 000 Kč, proběhlo by odhlášení k 31. 1.

Příklad 4

Dohoda o provedení práce končí k datu 31. 12. V měsíci listopadu byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 000 Kč a v měsíci prosinci kvůli nemoci pouze 9 860 Kč. Od 1. 3. 2024je tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem činí 10 000 Kč.

Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojšťovny k datu 30. 11. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude v roce 2024 (od března) podléhat povinnosti odvodu pojistného. Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo může začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh. Dalšími možnostmi jsou registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát (například jako uchazeč o zaměstnání), případně i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. K tomuto kroku se může pojištěnec odhodlat tehdy, pokud se rozhodne začít vykonávat výdělečnou činnost ve státech podléhajících režimu koordinančních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 (což může být po jakkoli dlouhou dobu) nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy se v tomto případě musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Příklad 5

Dohoda o provedení práce skončila k datu 31. 12., příjem za prosinec činil 14 000 Kč. Počínaje dnem 15. 1. je uzavřena nová dohoda o provedení práce, přičemžnení zaměstnavateli zřejmé, zda příjem za leden převýší 10 000 Kč.

Za měsíc prosinec odvedl zaměstnavatel pojistné s dopočtem a doplatkem do minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč.

Co se týká zaměstnání v lednu, v tomto případě doporučuji zaměstnavateli zvážit postup s ohledem na realitu, tedy jako první možnost zaměstnance k datu 15. 1. přihlásit, a pokud příjem nepřevýší stanovenou částku, pak jej zpětně kódem „O“ ke stejnému datu odhlásit. Alternativou je zaměstnance nepřihlásit (v situaci, kdy s ohledem na rozsah odvedené práce nelze očekávat příjem vyšší než 10 000 Kč), a poté, jakmile bude známa výše příjmu, zaměstnance neprodleně se zpětnou platností přihlásit, pokud taková potřeba vznikne. V takovém případě by zdravotní pojišťovna určitě neměla plátci tento postup vytýkat, protože v době nástupu zaměstnance do zaměstnání nebylo jednoznačně známo, resp. nebylo možno předpokládat, že příjem rozhodnou částku 10 000 Kč převýší.

Příklad 6

Příjem na dohodu o provedení práce činil v roce 2023nanejvýš 10 000 Kč. Tento pracovněprávní vztah byl od ledna změněn na pracovní smlouvu.

Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce nezakládal v roce 2023 povinnost placení pojistného, neboť výší dosaženého příjmu nevzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání. Co se týká pracovní smlouvy, v takovém případěplatí, že zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, který je v této pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce, což může být třeba i státní svátek 1. 1. 2024 [blíže viz ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce].

U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, v tomto případě s přihlédnutímk povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu, což je od ledna 2024 hodnota 18 900 Kč. 

Příklad 7

Zaměstnavatel vyhověl zaměstnanci a na jeho žádost mu poskytnul od 1. 12. neplacené volno na dobu tří měsíců. Zaměstnanec je současně osobou samostatně výdělečně činnou a platí minimální zálohy.

Při splnění této zákonné podmínky, tedy placení záloh na pojistné jako OSVČ alespoň v minimální povinné výši (což zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením), se v zaměstnání podle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. neplatí v důsledku poskytnutého neplaceného volna žádné pojistné.

Příklad 8

Občan SR ukončil zaměstnání u českého zaměstnavatele k 31. 12. a poté onemocněl v ochranné sedmidenní lhůtě. Může nastat situace, kdy zdravotní pojištění cizince v ČR trvá, i když s ním zaměstnavatel ukončil pracovní poměr?

V tomto případě rozhoduje, zda se jedná o osobu podléhající režimu koordinačních nařízení EU nebo o cizince z tzv. třetí země. Pokud jde o osobu ze státu EU, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska (případně také ze Spojeného království), na kterou se v souvislosti s jejich výdělečnou činností v ČR vztahuje působnost koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009, pak pojištění pracovníka z některé z těchto zemí trvá v ČR po skončení pracovního poměru i nadále, pokud tato osoba:

-   je evidována na Úřadě práce s nárokem na českou podporu v nezaměstnanosti;

-   čerpá peněžitou pomoc v mateřství nebo má nárok na nemocenské;

-   je po skončení výdělečné činnosti nezaopatřeným rodinným příslušníkem českého pojištěnce

Účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění jsou i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí, na které se nevztahují výše uvedená koordinační nařízení EU. V těchto případech jsou zdravotně pojištěny osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Tyto osoby jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. v případech, kdy sjednaný pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem (svojí výší nebo povahou) zakládají účast na zdravotním pojištění.

Na rozdíl od podmínek platných podle koordinačních nařízení Evropské unie:

-   nejsou s těmito zaměstnanými osobami pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci,

-   končením zaměstnání končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další nároky (například při onemocnění v ochranné lhůtě nebo při pobírání podpory v nezaměstnanosti apod.)

Příklad 9

Jednatel s. r. o. nemá se společností uzavřenu pracovní smlouvu, není tudíž jejím zaměstnancem, ale průběžně vykonává pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován. Výše zúčtovaného hrubého příjmu je značně kolísavá a pohybuje se v rozpětí od 2 000 Kč do 10 000 Kč měsíčně. Kromě těchto příjmů je u své zdravotní pojišťovny přihlášen jako samoplátce – osoba samostatně výdělečně činná a měsíčně platil v roce 2023 zálohy na pojistné v minimální částce 2 722 Kč, od ledna 2024 pak 2 968 Kč. Jak má zaměstnavatel v tomto případě správně postupovat z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti?

Zaměstnavatel (s. r. o.) přihlašuje tuto osobu u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém začala pro společnost pracovat s tím, že odhlášení kódem „O“ se provádí ke dni ukončení této práce. Ze strany s. r. o. (mzdové účetní) je tedy zapotřebí sledovat výši příjmů v jednotlivých měsících, a jelikož je tato osoba z pohledu zdravotního pojištění považována za zaměstnance (má tedy příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění p.p.), odvádí zaměstnavatel pojistné podle zákona a plní oznamovací povinnost včetně zahrnutí této osoby do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném „Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele“.

Vzhledem k tomu, že jednatel společnosti je současně osobou samostatně výdělečně činnou a platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (což zaměstnavateli potvrdí čestným prohlášením a ten tak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ), má za dané situace svůj pojistný vztah vyřešen. Protože je zúčtovaný příjem z titulu výkonu práce pro společnost nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda), neprovádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvádí ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na jeho výši, tedy třeba i z částky 2 000 Kč. 

Příklad 10

Pojištěnec (věk 56 let)ukončil podnikání k 31. 12. Od ledna bude pouze najímat sklad za 40 000 Kč měsíčně. Platí se z příjmů z nájmu zdravotní pojištění?

Pokud pojištěnec ukončí podnikání k datu 31. 12., oznámí zdravotní pojišťovně do osmi dnů ukončení samostatné výdělečné činnosti, ještě za měsíc prosinec zaplatí příslušnou zálohu a v roce 2024 podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2023.

Jelikož se z příjmů z nájmu u věci nezapsané v obchodním majetku neplatí zdravotní pojištění, musí si dotyčná osoba řešit od ledna svůj pojistný vztah. To znamená, že pokud nebude zaměstnána nebo nebude mít nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, přihlásí se u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude platit měsíční pojistné 2 552 Kč.

Příklad 11

Zaměstnanec si po celý rok 2023 platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 2 336 Kč. Na den 28. 12. 2023 uzavřel dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč. 

Uzavření této jednodenní dohody o provedení práce (při příjmu převyšujícím 10 000 Kč) mění u pojištěnce jeho situaci tím způsobem, že se v prosinci stává zaměstnancem, a tudíž nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území ČR, která:

-   nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a 

-   není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb.) a ani

-   není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Na základě této skutečnosti se pojištěnec na měsíc prosinec odhlásí jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud si na prosinec zaplatil pojistné, což fakticky mohl učinit až do 8. 1., požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení provedené úhrady 2 336 Kč. Pojistné placené do listopadu měsíčně v částce 2 336 Kč je v pořádku. Kdyby byl pojištěnec od ledna nadále osobou bez zdanitelných příjmů, musel by zvýšit platbu pojistného na částku 2 552 Kč.

Bez ohledu na délku trvání zaměstnání v měsíci prosinci musí zaměstnavatel přihlédnout k výši příjmu, která v příslušném kalendářním měsíci založila účast na zdravotním pojištění. V případě jednodenního zaměstnání slouží k přihlášení zaměstnance kód „Q“, který se například používá k přihlášení svědka u soudu. Z pohledu zdravotního pojištění také platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce zakládá účast na zdravotním pojištění, je takovým zaměstnáním řešen v daném kalendářním měsíci pojistný vztah dotyčné osoby.