Zvýšení minimální mzdy

a zdravotní pojištění

Jako každoročně, tak i k datu 1. ledna 2022 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám, majícím přímý vliv na placení pojistného všemi skupinami plátců, kterými jsou: a) zaměstnavatelé (za zaměstnance i za sebe),
b) samoplátci, tedy osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, c) stát, platící pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. „státní pojištěnce“. Jak se mění sazba penále ve zdravotním pojištění?

Role průměrné mzdy ve zdravotním pojištění

V souvislosti s placením pojistného zaměstnavateli (i osobami samostatně výdělečně činnými) hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 činí 36 119 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0773. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru průměrnou mzdu pro rok 2022 ve výši 38 911 Kč.

Třebaže výše průměrné mzdy převyšuje od 1. ledna 2022 částku 35 000 Kč, avšak nedosáhla alespoň 40 000 Kč, znamená tato skutečnost, že v roce 2022 (stejně jako v roce 2021) zůstává pro účely dále uvedené rozhodná částka na hodnotě 3 500 Kč.

Částka 3 500 Kč hraje roli při odvodu pojistného na zdravotní pojištění u osob jako zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy u:

a)  člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován

b)  osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele

c)  dobrovolného pracovníka pečovatelské služby

Jinak také řečeno, pokud příjem osoby jako zaměstnance dle písmen a) až c) nedosáhne v roce 2022 částky 3 500 Kč, neplatí zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu žádné pojistné a ani neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Tato osoba však nemá tímto zaměstnáním řešený svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, což si musí zajistit jiným způsobem.

MINIMUM OSVČ - Průměrná mzda vždy ovlivňuje (zvyšuje) minimální výši zálohy a minimální výši ročního pojistného u osob samostatně výdělečně činných.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2022 je určen sazbou 50 % z hodnoty průměrné mzdy 38 911 Kč, tj. 19 455,50 Kč.

Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2022 se vypočte jako 13,5 % z částky 19 455,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2022 z dosavadních 2 393 Kč na 2 627 Kč, tj. o 234 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2022 ve výši 2 627 Kč (jakož i každé jiné zálohy na leden) je 8. únor 2022.

Pokud pro OSVČ platí po celý kalendářní rok výkonu samostatné výdělečné činnosti povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pak činí za rok 2022 minimální vyměřovací základ 233 466 Kč (12 × 19 455,50) a minimální pojistné 31 518 Kč (0,135 × 233 466). Výjimky, kdy pro OSVČ neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, jsou uvedeny v ustanovení § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb.

Stanovení pravděpodobné výše pojistného

Pokud nemá zdravotní pojišťovna relevantní informace o pohledávkách zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné (plátcem není podán Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 z. č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2022 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se vypočte jako 36 119 × 1,5 a činí u zaměstnavatele 54 178,50 Kč, 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 7 315 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (3 658 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY - Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance, a to při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Tento minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů v situacích, kdy:

•    zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc,

•    u zaměstnance trvá některá z důležitých osobních překážek v práci na jeho straně podle § 191 a následujících zákoníku práce (například nemoc, karanténa, ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti),

•    se zaměstnanec stal nebo přestal být v průběhu měsíce ve zdravotním pojištění:

-    osobou, za kterou platí pojistné stát,

-    osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,

-    osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

-    osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Pokud příjem zaměstnance nedosáhne zákonného minima, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a doplatek pojistného dle ustanovení § 3 odst. 9 a odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.

Příklad

Zaměstnanec pracuje v měsících prosinci 2021 a lednu 2022 na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek s hrubým příjmem 15 800 Kč.

Za prosinec bude odvedeno pojistné z 15 800 Kč v částce 2 133 Kč. Částka příjmu je vyšší než minimální vyměřovací základ 15 200 Kč, platný v roce 2021.

Za leden provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zvýšeného minima 16 200 Kč takto:

-    z částky příjmu 15 800 Kč činí 13,5 % pojistného 2 133 Kč, jedna třetina (711 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 422 Kč) hradí zaměstnavatel,

-    pojistné z rozdílové částky 400 Kč ve výši 54 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce).

Zaměstnanci bude sraženo:

                        711 + 54 = 765 Kč

Zaměstnavatel odvede:   1 422 Kč

Celkem                            2 187 Kč

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 15 800 Kč uzavřena některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro:

-    osoby jako zaměstnance, účastné právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních pravidel Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009],

-    cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,

-    případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.

Zaměstnáním z pohledu zdravotního pojištění není například sjednaná dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 500 Kč nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Další osoby bez minima ve zdravotním pojištění

Zákonem č. 363/2021 Sb. se s účinností od 1. ledna 2022 rozšiřuje okruh osob, pro které v souladu s ustanovením § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. neplatí ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V novém písmenu f) se pojistné z odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce ČR, provádí při výplatě dávky pěstounské péče ze skutečné výše odměny, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Důvodem pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pěstounská péče je výkonem společensky prospěšné aktivity, nahrazující do určité míry úkoly státu vůči ohroženým dětem.

Tzv. nekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

a)  výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

V roce 2022 nelze v rámci nekolidujícího zaměstnání sjednávat dohody o provedení práce. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“.

Z uvedeného vyplývá, že příjem zaměstnance v tzv. nekolidujícím zaměstnání nesmí od ledna 2022 převýšit 8 100 Kč.

Naproti tomu nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.

Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)

představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kdy pro zařazení do této kategorie musí být splněny zákonem stanovené podmínky, konkrétně specifikované v ustanovení § 5 písm. c) z. č. 48/1997 Sb. Těchto osob se bezprostředně dotýká každé zvýšení minimální mzdy.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která není zaměstnancem nebo OSVČ, anebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Neboli naopak, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci OBZP.

Mezi OBZP tak patří například:

•    žena v domácnosti, která

a)  není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát

b)  nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

c)  nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění

d)  není v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.

•    pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 500 Kč nebo na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč.

•    pojištěnec, který pracuje pouze v zaměstnání nezakládajícím účast na zdravotním pojištění (například členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise)

•    student školy, která nebyla ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové školy)

•    student střední nebo vysoké školy v cizině, která nebyla rozhodnutím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postavena na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR, oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině nebylo provedeno

•    student starší 26 let [s výjimkou studenta doktorského studia staršího 26 let při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/1997 Sb.]

•    nezaměstnaný, který není v evidenci Úřadu práce

•    osoba pracující v cizině mimo státy Evropské unie (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Spojené království) pro cizího zaměstnavatele. To znamená, že taková osoba není výdělečně činná podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie.

•    člen náboženského řádu bez příjmu aj.

trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.

Pojištěnec, který chce být zařazen jako OBZP, je povinen přihlásit se u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo a platit pojistné.

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy 16 200 Kč. To znamená, že měsíční platba pojistného OBZP představuje od 1. 1. 2022 částku 2 187 Kč.

Vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát

Zákonem č. 253/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance na částku 14 570 Kč. To znamená, že za každého tzv. „státního pojištěnce“ obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2022 měsíčně 1 967 Kč, což je o 200 Kč více než v roce 2021.

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ představuje současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. Od 1. ledna 2022 se tak částka odpočtu zvyšuje na 14 570 Kč. Tento nárok může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2021

platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

-    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2021 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2022

-    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 2. 5. 2022 a Přehled tak může podat až do 1. 8. 2022.

Do 8. 4. 2022 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy). Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2022 vychází na neděli, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2022. Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2021 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2021), podává Přehled za rok 2021 oběma zdravotním pojišťovnám.

Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola Finančního úřadu apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.

Úhrada případného doplatku pojistného

Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled. Nejzazší základní termín pro podání Přehledu OSVČ je 2. 5. 2022, takže doplatek musí být zaplacen nejpozději dne 10. 5. 2022.

U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek pojistného splatný vzhledem k velikonočním svátkům nejpozději dne 19. 4. 2022.

Podnikatelé s daňovým poradcem mají termín doplatku pojistného od svého data podání, nejpozději dne 9. 8. 2022.

Pokud ovšem podáte Přehled dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, musíte provést úhradu doplatku pojistného do osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.

Penále od 1. 1. 2022

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb., část šestá, se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Ing. Antonín Daněk

§ 136 zákona č. 280/2009 Sb.

(1) Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na

a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo

b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud

1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.

(3) Daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období.

(4) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

(5) Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování.

(6) Žádá-li daňový subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 a současně hodlá využít prodloužení této lhůty podle odstavce 2 písm. a), nebo podle odstavce 2 písm. b) bodu 2, uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle odstavce 1. Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty podle odstavce 2, a následně nedodrží podmínky pro toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 zaniká.