Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.
Umělá inteligence již dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců
Zásadním zlomem byl březen 2025, kdy model GPT-4.5 v Turingově testu uspěl u lidí v 73 % případů, což je dokonce více, než jak dopadli skuteční lidé. Čtenáři navíc začali preferovat literární texty generované strojem před pracemi lidských expertů. Tyto modely prokázaly schopnosti na úrovni zlatých medailí v matematických olympiádách, spolupracují na dokazování složitých teorémů a generují vědecké hypotézy, které jsou následně experimentálně potvrzovány.
Přestože výsledky mluví jasně, mnoho expertů se stále zdráhá uznat, že jde o AGI. Průzkum z března 2025 ukázal, že 76 % předních výzkumníků považuje dosažení AGI pouhým škálováním současných přístupů za nepravděpodobné. Autoři článku však naznačují, že tento nesoulad je způsoben nekonzistentními definicemi, strachem z nahrazení lidí a komerčními zájmy, které hodnocení zkreslují.
Definice AGI je často chybně nastavena tak vysoko, že by jí nevyhověl téměř žádný člověk. Pokud by obecná inteligence vyžadovala expertní znalosti ve všech oborech, neuspěl by ani Albert Einstein či Marie Curie. Obecná inteligence je podle autorů spíše o dostatečné šíři a hloubce kognitivních schopností napříč více doménami, jako jsou matematika, jazyk, věda a kreativní úkoly.
Vědci identifikovali čtyři vlastnosti, které pro obecnou inteligenci nejsou nezbytné: dokonalost, univerzálnost ve všech myslitelných úkolech, biologická podobnost člověku a superinteligence přesahující lidstvo ve všech směrech. Pokud připouštíme, že obecnou inteligenci mají lidé, ačkoliv dělají chyby a mají své limity, musíme stejná měřítka uplatňovat i na umělé systémy.
Uznání skutečnosti, že stroje s lidskou úrovní inteligence již dorazily, je zásadní pro tvorbu budoucích politik a hodnocení rizik. Namísto neustálého posouvání hranic toho, co považujeme za „skutečnou“ inteligenci, je třeba se připravit na realitu, ve které již nejsme jedinými nositeli obecných kognitivních schopností.
eurozpravy.cz
06.02.2026