|
NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE - PŘEHLED ZMĚN V ROCE 2012
OD 1. LEDNA 2012 nabývá účinnosti novela zákoníku práce.
Obecné pojetí
a) Novela vychází z nálezu Ústavního soudu z března 2008 (č. 116/2008 Sb.) a z Programového prohlášení vlády.
b) V řadě změn jde o legislativně technické úpravy:
- např. Místo dikce „hradí“ se uvádí „je povinen hradit“, místo „zabezpečují“ se uvádí „je povinen zabezpečit.“
- V důsledku posuzování platnosti a neplatnosti právních úkonů se ve všech ustanoveních, kde je uvedeno „ jinak je neplatný“ – se tato dikce zrušuje (např. Výpověď z pracovního poměru, dohoda o zvýšení kvalifikace apod.).
OBSAH NOVELY
Předmět úpravy [§ 1, § 5]
Základní zásady [§ 1a]
Nová definice závislé práce [§ 2]
Použití občanského zákoníku [§ 4, § 4a]
Odchýlení se od ZP [§ 4b]
Jednání za stát [§ 9]
Vedoucí zaměstnanci [§ 11]
Platnost právních úkonů [§ 18, § 19, § 20]
Kolektivní smlouvy [§ 26, § 27 až § 29]
Odstoupení od pracovní smlouvy [§ 34, § 34a]
Zkušební doba [§ 35]
Pracovní poměr na dobu určitou [§ 39]
Dočasné přidělení [§ 43a]
Výpověď z pracovního poměru [§ 49/2, § 50, § 50 odstavec 5, § 51, § 51a, § 52 písm. h), § 54, § 56, § 57 § 60, § 66/2]
Odstupné [§ 67]
Náhrada mzdy při neplatném skončení pracovního poměru [§ 69]
Odvolání z pracovního místa [§ 73, § 73a]
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr [§ 75 a § 76, § 77]
Pracovní doba [§ 78, § 80, § 83, § 84, § 85, § 86]
Odměňování [§ 113, § 114, § 116, § 118, § 120, § 122 odstavec 2, § 123, § 127, § 134a, § 141, § 142]
Náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce [§ 152, § 192]
Překážky v práci [§ 206, § 209 odstavec 2, § 209 odstavec 3]
Dovolená [§ 217 odstavec 1, § 218, § 222 odstavec 2]
Pracovní podmínky [§ 224, § 224 odstavec 2]
Působnost odborové organizace [§ 225, § 276, § 286]
Povinnosti zaměstnanců [§ 301a), § 305 odstavec 1, § 306, § 307a]
Konkurenční doložka [§ 310]
Zápočtový list [§ 313, § 313 odstavec 2, § 322/2]
Promlčení a zánik práva [§ 331, § 333]
Přechod práv a povinností [§ 338, § 339, § 339a] –
Zákazy pro zaměstnavatele [§ 346a, § 346b] –
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Dosavadními předpisy (ZP účinný do 31. 12. 2011) se řídí:
- výpověď kolektivní smlouvy,
- odstupné, na které vzniklo právo zaměstnanci před 1. 1. 2012,
- případy částečné nezaměstnanosti, o kterých bylo třeba rozhodovat ve správním řízení před 1. 1. 2012,
- přechod práv a povinností, jejichž účinnost nastala před 1. 1. 2012.
- právo soudu zmírnit (moderační) výši náhrady mzdy na případy vzniklé před 1. 1. 2012.
Podle písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odbory o vymezení důvodů pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou na straně zaměstnavatele je možné postupovat jen do 30. 6. 2012.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 1/2012)
ZÁKONÍK PRÁCE - ÚPLNÉ ZNĚNÍ S KOMENTÁŘEM
H L A V A I
PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ § 1
Tento zákon
a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,
b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,
c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1),
d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),
e) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění107) a některé sankce za jeho porušení.
Komentář
Předmětem zákoníku práce (dále jen „ZP“) jsou tyto základní otázky:
- definice předmětu (objektu) pracovněprávních vztahů, jímž bude výkon závislé (podřízené) práce,
- posílení principu liberalizace rozšířením smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů při respektování principu rovného zacházení, kogentními normami garantovat zaměstnancům základní práva a pracovní podmínky, v dalších otázkách vytvořit prostor zejména pro smluvní ujednání,
- v pracovněprávních vztazích se upravil rovněž výkon závislé (podřízené) práce mimo pracovní poměr, a to v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti),
- v pracovním poměru jako základním pracovněprávním vztahu pro výkon závislé (podřízené) práce, jakož i v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytovat zaměstnanci ochranu a záruku odpovídajícího pracovního postavení,
- vymezuje se vzájemný vztah zákona, kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, popřípadě vnitřního předpisu tak, že zákonná úprava vymezí (upraví) základní otázky (standardy) a vytvoří prostor pro smluvní ujednání účastníků pracovněprávních vztahů; v rámci tohoto prostoru je možné sjednat pro zaměstnance výhodnější úpravu v kolektivní smlouvě. Pracovní smlouvou, popřípadě dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude dále možné tuto výhodnost vzhledem k zákonné úpravě a úpravě v kolektivní smlouvě ještě rozšířit; zároveň se vymezují vztahy mezi jednotlivými právními úkony, popřípadě vnitřním předpisem,
- vymezují se zákonná oprávnění odborových organizací působících u zaměstnavatelů.
V písm. d) tohoto ustanovení ZP určuje, že některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů upravuje právě ZP.
Zejména se jedná o příslib zaměstnání (ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem) o tom, že bude založen pracovní poměr.
Vzniku pracovní smlouvy může tedy předcházet shodný projev vůle účastníků pracovněprávního vztahu pracovní smlouvu uzavřít. Jako ostatní právní úkony i pracovní smlouva musí být učiněna svobodně, srozumitelně, vážně a určitě. ZP nepovažuje ústně uzavřenou pracovní smlouvu za neplatnou, stanoví však povinnost písemné formy. Ústní příslib zaměstnání můžeme tedy posuzovat i jako pracovní smlouvu, by s porušením povinnosti ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec by však v případném soudním sporu musel prokazovat (například svědectvím osob, které se jednání účastnily), že při příslibu zaměstnání došlo k ujednání takových podstatných náležitostí, které musí obsahovat pracovní smlouva. Jde o druh a místo výkonu práce a den nástupu do práce.
Úspěch v dokazování by však zaměstnanec měl značně ztížen, nebo při ústním příslibu zaměstnání by mohl zaměstnavatel popírat existenci podstatných náležitostí. V důsledku toho by se pak zaměstnanci asi nepodařilo prokázat, že vznikla pracovní smlouva.
Je-li dohoda o přijetí do zaměstnání uzavřena, pak z ní pro zaměstnavatele plynou i dohodnuté závazky.
Ve většině případů je to povinnost, že zaměstnavatel uzavře s občanem pracovní smlouvu, a tím mu poskytne další zaměstnání. Právní důsledky této dohody nebylo možné posuzovat podle ZP, ale jen podle občanského zákoníku (§ 51 – jiná smlouva).
Podle písm. c) tohoto ustanovení ZP zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti v souvislosti s dodržováním režimu dočasně práce neschopného zaměstnance.
Základní zásady pracovněprávních vztahů § 1a
V pracovněprávních vztazích se uplatňují zejména tyto základní zásady
a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
b) uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce,
c) spravedlivé odměňování zaměstnance,
d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměsvnavatele,
e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
Komentář
Dřívější úprava ZP obsahovala v části první hlavě III (§ 13 až 15) základní zásady pracovněprávních vztahů. Jednalo se však o specifické povinnosti uložené zaměstnavateli, nikoli o obecně použitelná aplikační pravidla. Nová úprava dosavadní přístup mění a konkretizuje základní východiska právní úpravy pracovněprávních vztahů.
Smyslem je vytýčení obecných základních zásad, na nichž je vybudováno pracovní právo jako součást soukromého práva. V základních zásadách jsou vyjádřena základní pravidla, jimiž se řídí pracovněprávní vztahy za účelem realizace jejich základních cílů spočívající v organizaci práce fyzické osoby a ve vytváření odpovídajících pracovních podmínek, jakož i v nezbytné ochraně zaměstnance při práci. Je tomu tak proto, že úprava práv a svobod podle čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není pro pracovněprávní vztahy dostačující.
Tyto základní zásady jsou významnými interpretačními (výkladovými) pravidly pro použití právních norem ZP, pro realizaci smluvní vůle stran v mezích zásady „co zákon nezakazuje, to dovoluje“, neboli „co není zakázáno, je dovoleno“, i pro použití právních norem OZ v pracovněprávních vztazích. Jak vyplývá z principu podpůrné působnosti občanského zákoníku, musí zaměstnavatelé používat OZ v pracovněprávních vztazích se zřetelem k těmto základním zásadám.
Základní zásady pracovněprávních vztahů jsou:
- zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
- uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce,
- spravedlivé odměňování zaměstnance,
- řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
- rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
Fakticky se jedná o určité „povinnosti“ zaměstnavatele. Použití OZ musí být vždy v souladu s těmito základními zásadami (§ 4 novely ZP). To je jediné limitující hledisko při uplatnění zásady subsidiarity (podpůrnosti) OZ v pracovněprávních vztazích.
§ 4
Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
§ 4a
(1) Pro pracovněprávní vztahy se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o smlouvě ve prospěch třetí osoby, o zadržovacím právu, o vymíněném odstoupení od smlouvy, o společných závazcích a právech, o smlouvě s přesnou dobou plnění a o postoupení pohledávky.
(2) Smluvní pokuta smí být dohodnuta jen, stanoví-li to tento zákon.
Komentář
Z důvodu větší srozumitelnosti právních norem a jejich použití v personální činnosti, nevychází novela ve vzájemném vztahu OZ a ZP z obecných pravidel vzájemného používání soukromoprávních předpisů, která deklaroval Ústavní soud v odůvodnění nálezu, nýbrž zakotvuje vztah podpůrné působnosti občanského zákoníku do normativního textu ZP.
Ústavní soud sice zrušil delegační pravidlo, ale byl vázán obsahem ústavní stížnosti. Ta směřovala pouze k některým ustanovením ZP. Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu zůstala ustanovení, proti nimž nesměřovala ústavní stížnost poslanců a senátorů, součástí ZP. Jedná se o ustanovení nadbytečná. Proto novela ruší ustanovení ZP, která odkazují na použití ustanovení OZ. Zrušení těchto výslovných odkazů nebude mít za následek nemožnost používat ustanovení občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy. Jejich použití bude vyplývat z principu podpůrné působnosti (subsidiarity). Podle něho se OZ použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li ZP speciální úpravu, a to aniž by bylo třeba zvláštního odkazu.
Zrušená ustanovení OZ
V důsledku uplatnění principu podpůrné působnosti OZ vůči ZP se ruší téměř všechny odkazy na použití OZ v pracovněprávních vztazích. Jde zejména o:
- § 6 odst. 2 – zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům (odkaz – delegace § 10 OZ),
- § 8 – právní postavení zaměstnavatelů – (odkaz na § 18, 19, 19a, 19b, 19c, 20, 20a a násl. OZ),
- § 10 odst. 2 – zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům fyzické osoby, která je zaměstnavatelem – odkaz na § 10 OZ,
- § 11 odst. 1 – právní úkony – (odkaz na § 20 OZ),
- § 18 – právní úkony – (odkaz na § 34 až 39, 40/3 až 5, a násl. OZ),
- § 23 odst. 3 – KS není možné nahradit smlouvou podle OZ – (odkaz na § 51 OZ),
- § 28 – pro KS se nepoužije ustanovení § 41a, 42a, 43b, 43c, 44 a 49 OZ,
- § 39 odst. 4 – vymezení vážných provozních důvodů pro PP na dobu určitou, § 51 OZ nelze použít,
- § 177 – posuzování členů domácnosti pro poskytování náhrad při přijetí – (odkaz na § 115 OZ),
- § 187 – posuzování domácnosti pro náhrady – (odkaz na § 115 OZ),
- § 191 – omluva pro osobní překážky, péče o člena domácnosti – (odkaz na § 115 OZ),
- § 248 odst. 2 – kontrola zaměstnance při odchodu z práce, ochrana osobnosti – (odkaz na § 11 OZ),
- § 249 odst. 2 – nemusí odvracet škodu, pokud by tím způsobil ohrožení zdraví osoby blízké – (odkaz na § 116 OZ),
- § 325 – závazky,
- § 326 – závazky – (odkaz na § 488, § 489 a násl. OZ),
- § 329 odst. 1 – promlčení – (odkaz § 100 a § 101 OZ),
- § 331 – promlčení – (odkaz na § 103, 106 a 107 OZ),
- § 333 odst. 1 – počítání času – (odkaz na § 122 OZ).
Význam pro personálni praxi
Zrušená ustanovení ZP znamenají na jedné straně zjednodušení koncepce pracovního kodexu, a realizaci zásady subsidiarity (podpůrnosti) v pracovněprávních vztazích. Naproti tomu však přinášejí personalistům, mzdovým účetním a zaměstnancům, kteří realizují personální činnost, horší orientaci a ztížení přehlednosti při uplatňování ustanovení OZ.
Prakticky to znamená, že u řady ustanovení ZP, jako je např. posuzování právního postavení zaměstnavatelů, zjišování způsobilosti k právním úkonům, počítání času a lhůt, vymezování členů domácnosti pro překážky v práci apod., musí se zaměstnavatelé bez odkazu v ZP orientovat v příslušných ustanoveních OZ, která danou problematiku upravují.
Kdy se OZ neuplatní
Rozhodující pro použití OZ v pracovněprávních vztazích je ustanovení § 4 a § 4a ZP. <{>Nelze-li použít ZP, uplatní se OZ a to v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Současně ZP vylučuje použití OZ v konkrétních případech. Výčet vyloučených občanskoprávních úprav je obsažen v § 4a. Jedná se o smlouvu ve prospěch třetí osoby (§ 50 občanského zákoníku), o sjednaném odstoupení od smlouvy (§ 497 občanského zákoníku), o společných závazcích a právech (§ 511 až 515 občanského zákoníku), o smlouvě s přesnou dobou plnění (§ 518 občanského zákoníku) a o postoupení pohledávky (§ 524 občanského zákoníku).
V nově koncipovaném ustanovení § 4 se vymezuje způsob použití OZ na pracovněprávní vztahy tak, že jako první se v těchto vztazích použijí ustanovení ZP, a pokud je není možné použít, protože neupravují určitou záležitost, použijí se odpovídající ustanovení OZ. Ta se však použijí způsobem odpovídajícím základním zásadám pracovního práva, které jsou nově obsaženy v § 1a. Znamená to, že se nemůže použít OZ v pracovněprávních vztazích ve dvou případech:
- jestliže daná problematika je upravena ZP (např. vznik pracovního poměru, sjednání dohody o odpovědnosti nebo o zvýšení kvalifikace) a
- dále v případech taxativně uvedených v § 4a novely ZP.
Dohody podle OZ v pracovních vztazích
ZP nemá specielní ustanovení, která by obecně po obsahové i formální stránce charakterizovala smlouvy a dohody, jako právní úkony. Legislativně pouze vymezuje smlouvy, které jsou charakteristické pro pracovněprávní vztahy a nelze je nahradit dvoustrannými právními úkony podle občanského zákoníku. Jedná se např. o pracovní smlouvu, dohodu o odpovědnosti, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o zvýšení kvalifikace apod. ZP umožňuje však, aby účastníci pracovněprávního vztahu v důsledku uplatnění smluvní volnosti a principu delegace použili smlouvy, případně dohody, sjednané podle OZ. Dohodami uzavřenými podle OZ nemohou však nahradit smlouvy, které jsou specifické pro pracovní právo.
PŘÍKLAD
Zaměstnavatel sjednal nástup do zaměstnání se zaměstnancem dohodou podle občanského zákoníku. Může tato dohoda nahradit např. Pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti?
Takový postup není možný. Dohoda podle § 51 OZ nemůže např. nahradit pracovní smlouvu, nebo na výkon závislé práce je nutno sjednat pracovněprávní vztah a nikoliv smlouvu podle OZ, může však tuto pracovní smlouvu doplňovat. Toto řešení se však nezdá příliš praktické, nebo je možné sjednávat dodatky nebo doplňky ke smlouvám, které jsou v ZP uvedeny, a nikoliv dohodu podle § 51 OZ. Dohoda podle § 51 OZ se však může vhodně uplatnit při sjednávání pracovněprávního vztahu ve stadiu, kdy ještě není uzavřena pracovní smlouva. Jedná se o tzv. příslib zaměstnání (pactum de contrahendo).
|
|
PŘIZNÁNÍ K DANI Z NEMOVITOSTI ZA ROK 2012
V lednu mají poplatníci kromě jiného povinnost vyplnění a podání daňového přiznání k dani z nemovitostí za rok 2012.
Právní úprava daně z nemovitostí
je obsažena v zákonu č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí v příslušném platném znění (dále jako „ZDN“). Jak vyplývá z občanského zákoníku, pod pojmem „nemovitost“ se rozumí jednak pozemek, jednak stavba spojená se zemí pevným základem. Analogicky je i daň z nemovitostí rozdělena na dvě společně propojené daně, a to na „daň z pozemků“ a „daň ze staveb“.
- Vzhledem k tomu, že výše daně z pozemků je v porovnání s daní ze staveb poměrně nízká, je velmi důležité správně určit, kdy dotyčná nemovitost je předmětem daně z pozemků a kdy naopak podléhá dani ze staveb. Nutno podotknout, že v některých případech toto posouzení představuje pro poplatníka poměrně těžké rozhodování o tom, zda nemovitost je předmětem daně z pozemků anebo zda má být již předmětem daně ze staveb. Týká se například tzv. „zpevněných ploch pozemků“.
S účinností od 1. ledna 2012 byl zákon o dani z nemovitostí novelizován, a to zákonem č. 212/2011 Sb., kterým se mění zákon o dani z nemovitostí. Novela tak přinesla některé významné změny, které se týkají zejména daňového řešení zdaňování zpevněných ploch, jejichž posuzování z pohledu daně z nemovitostí bylo doposud poměrně sporným bodem.
ZDN vymezuje předmět daně z pozemků
jednak pozitivně (které pozemky dani z pozemků podléhají), jednak negativně (které pozemky dani z pozemků nepodléhají).
Předmětem daně z pozemků jsou:
- pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí.
Předmětem daně z pozemků nejsou:
- pozemky zastavěné stavbami uvedenými v § 7 odst. 1 nebo 2 v rozsahu půdorysu staveb. Tedy bez ohledu na to, zda dotyčné stavby jsou nebo nejsou předmětem daně ze staveb.
- lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,
- vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb,
- pozemky určené pro obranu státu.
Poplatníkem daně z pozemků je
- vlastník pozemku. V případě, že vlastníkem pozemku je ČR, platí některé odlišnosti pro určení, kdo je poplatníkem daně,
- nájemce pozemků v případě, že se jedná
- o pronajaté pozemky evidované v katastru zjednodušeným způsobem,
- pronajaté pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv nebo u pozemků převedených na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí,
- uživatel pozemku v případě, není-li vlastník pozemku znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.
Základ daně
Pro účely daně z nemovitostí jsou pozemky rozděleny na jednotlivé druhy a označovány kódem takto:
A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad
B – trvalý travní porost
C – hospodářský les
D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb
E – zastavěná plocha a nádvoří
F – stavební pozemek
G – ostatní plocha
Pro určení základu daně z pozemků platí následující pravidla:
- v případě druhu pozemků A, B je základem daně cena půdy zjištěná jako součin skutečné výměry pozemků v m2 x průměrná cena půdy na 1 m2 stanovená příslušnou vyhláškou,
- v případě druhu pozemků C je základem daně:
- základní cena za 1 m2 zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období dle zařazení lesního pozemku do lesního typu (SLT) x skutečná výměra pozemku v m2 nebo
- částka 3,80 Kč x skutečná výměra pozemku v m2,
- - v případě druhu pozemku D je základem daně
- cena za 1 m2 zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období x skutečná výměra pozemku v m2 nebo
- částka 3,80 Kč x skutečná výměra pozemku v m2
- v případě druhu pozemku E, F, G je základem daně skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.
Výměrou pozemku se rozumí pro tento účel skutečná výměra pozemku snížená o výměru ploch zastavěných nemovitými stavbami (s výjimkou staveb zpevněných ploch pozemků, které nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 4 ZDN a jsou předmětem daně z pozemků).
Základní sazba daně z pozemků
je stanovena dvěma způsoby:
1) procentní sazbou, v případě druhů pozemků A, B, C, D,
2) sazbou určenou v Kč za 1 m2, a to pro druhy pozemků E, F, G.
Pro jednotlivé druhy pozemků jsou stanoveny následující základní sazby daně:
A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, sazba 0,75 %
B – trvalý travní porost, sazba 0,25 %
C – hospodářský les, sazba 0,25 %
D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb, sazba 0,25 %
E – zastavěná plocha a nádvoří, sazba 0,20 Kč/m2
F – stavební pozemek, sazba 2,00 Kč/1 m2
G – ostatní plocha, sazba 0,20 Kč/m2
V případě, že se jedná o zpevněné plochy pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících pro:
- zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství, sazba 1,00 Kč/m2,
- průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost, sazba 5,00 Kč/m2.
(Poznámka: V době přípravy tohto příspěvku ještě nebylo známo, jakým kódem bude tento druh pozemku – „zpevněné plochy užívané pro podnikatelské účely nebo v souvislosti s ní“ označován v daňovém přiznání).
Zpevněnou plochou pozemku
se pro účely ZDN přitom rozumí „pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce“. V případě, pokud slouží zpevněná plocha pozemku různým podnikatelským činnostem a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým činnostem, použije se ta sazba daně, která je vyšší, tedy v daném případě sazba daně 5,00 Kč/m2. Pokud jde o zpevněné plochy pozemků, byla vydána dne 15. 11. 2011 Generálním finančním ředitelstvím pod č.j. 34100/11-3310-010560 informace týkající se posuzování zpevněných ploch pozemků jako předmětu daně z pozemků se zvláštní sazbou daně. Ze zmíněného informačního materiálu lze upozornit alespoň na některé vybrané názory k problematice zpevněných ploch pozemků:
- V případě „zpevněných ploch pozemků“ musí být splněno, že se jedná o pozemky, které jsou v katastru nemovitostí evidovány jako druh pozemku „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“,
- Musí se jednat o pozemek, na kterém je stavba.
- Zpevněnou plochou pozemku v tomto pohledu však není plocha se snadno rozebíratelným povrchem.
- Terénní úpravy nejsou stavbou představující zpevněnou plochu pozemku.
- Pro stanovení daně je rozhodující výměra zpevněné plochy pozemku stavbou v m2. Pokud zbývající část pozemku není zpevněná stavbou, tato část pozemku se zdaňuje sazbou odpovídající druhu pozemku tj. jako pozemek „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“.
- Dále platí, že předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami podle § 7 odst. 1 a 2 v rozsahu půdorysu těchto staveb. Například se jedná o pozemky zastavěné stavbami, které slouží veřejné dopravě (tj. veřejně užívané pozemní komunikace – například komunikace a parkovací plochy u čerpacích stanic PHM).
- Zvláštní sazba daně z pozemků podle § 6 odst. 2 písm. a) se použije za předpokladu splnění podmínky, že zpevněná plocha pozemku je užívána k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Například se jedná o neveřejná parkoviště, která mohou být využívána pouze pro vozidla firmy nebo jejich zaměstnanců.
- Zvláštní sazba daně z pozemků podle § 6 odst. 2 písm. a) se použije také při splnění podmínky, že se jedná o zpevněnou plochu pozemku, splňující zmíněné podmínky, která je součástí obchodního majetku podnikatele (fyzické nebo právnické osoby), i když fyzicky není používána pro podnikatelskou činnost, neboť je splněna podmínka, že je používána „v přímé souvislosti s podnikatelskou činností“.
- Neslouží-li zpevněná plocha pozemku k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní, použije se sazba daně odpovídající danému druhu pozemku, tj. pro pozemek „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“.
Daňové přiznání k dani z nemovitostí
se podává u místně příslušného finančního úřadu. Místně příslušným finančním úřadem je ten finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se předmět daně z nemovitostí nachází. Pozor! V případě, že se jedná o více nemovitostí, které se nachází v územní působnosti více finančních úřadů, podává se daňové přiznání u každého finančního úřadu samostatně. Pro zjištění, kdo je pro účely podání daňového přiznání k dani z nemovitostí místně příslušným finančním úřadem, není rozhodující, kde má poplatník trvalé bydliště nebo kde má sídlo. Rozhodující pro toto zjištění, u kterého finančního úřadu podat daňové přiznání, je místo, kde se dotyčná nemovitost nachází.
Daňové přiznání (řádné nebo dílčí, případně opravné daňové přiznání) se podává nejpozději v termínu do 31. ledna. Existují však výjimky, pro které je lhůta pro podání daňového přiznání stanovena odlišně.
Jedná se o tyto situace:
- v případě, pokud nebylo do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitost, která byla předmětem vkladu vlastnického práva, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Daňové přiznání se podává za zdaňovací období, které následuje po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Výjimka: Daňové přiznání se nepodává, pokud daňové přiznání za uvedenou nemovitost podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.
- V případě, pokud není pravomocně skončeno dědické řízení do 31. prosince roku, v němž poplatník zemřel, je dědic povinen za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v němž poplatník zemřel. Výjimka: Daňové přiznání se nepodává, pokud daňové přiznání za uvedenou nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.
(Víc na toto téma najdete v měsíčníku DaÚ 1/2012)
PŘIZNÁNÍ K DANI SILNIČNÍ ZA ROK 2011
V měsíci lednu je daňový poplatník povinen splnit daňové povinnosti k dani silniční. Znamená to vyplnit a podat na příslušném formuláři daňové přiznání k dani silniční, zjistit přesnou výši silniční daně za příslušný rok (zde rok 2011) a provést zúčtování s příslušnými zálohami na daň, zaplacenými již v průběhu předchozího roku (zde v roce 2011).
Právní úprava daně silniční
je obsažena v zákonu č. 16/1993 Sb., o dani silniční (v platném znění, tedy ve znění p.p.). Úvodní dojem z tohoto daňového zákona by mohl být, že právní úprava daně silniční není až tak příliš rozsáhlá. Po praktické stránce je vhodné při řešení některých navazujících otázek mít k dispozici i některé další právní předpisy či pokyny MF řady D, případně Pokyny k vyplnění přiznání k dani silniční (formulář MFin 5408).
Bezprostředně navazujícími právními předpisy na problematiku silniční daně jsou například:
- Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění p.p.
- Prováděcí vyhláška Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění p.p.
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jako „ZDP“).
V přiznání k dani silniční
poplatník uvádí vozidla, která jsou předmětem uvedené daně. Vymezení okruhu vozidel, která jsou předmětem silniční daně, je uvedeno v § 2 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb.
Předmětem daně silniční jsou v roce 2011:
- Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, registrovaná a provozovaná v ČR, pokud jsou splněny tyto podmínky:
- jsou používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti,
- nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním,
- anebo jsou používána k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu (zde viz § 18 odst. 3 až 15 ZDP).
Předmětem daně silniční tedy podle uvedených pravidel nejsou například vozidla, která používá občan pro svoje soukromé účely, případně pro dosahování příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo z pronájmu (§ 9 ZDP). Pozor však na případy, kdy je soukromé vozidlo poskytnuto jiné osobě, která vozidlo použije pro svoje podnikání! Předmětem silniční daně jsou kromě jiného i soukromá vozidla zaměstnanců, pokud jsou používána pro pracovní cesty pro zaměstnavatele, neboť tato soukromá vozidla pak splňují podmínku, že jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním, popřípadě s jinou samostatnou výdělečnou činností. Jedná se tedy o posouzení splnění kritéria „souvislost s podnikáním“ ve vztahu k zaměstnavateli.
Výjimka
Základním kritériem pro poplatníky z řad podnikatelů je splnění podmínky, že dotyčné vozidlo, registrované a provozované v ČR, je používáno k podnikání. Z uvedeného základního pravidla pro vymezení předmětu daně silniční však existuje výjimka, která stanoví pro určitá vozidla zásadu, že jsou předmětem silniční daně bez ohledu na to, zda jsou používána pro podnikání. Předmětem daně silniční jsou též:
- Silniční motorová vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny,
- určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v ČR,
- a to bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání či nikoliv.
Pro některé poplatníky (neziskové organizace, subjekty provádějící vlastní výcvik řidičů a nepodnikající fyzické osoby) jsou však pro tento případ stanoveny v § 16 odst. 9 další podmínky, při jejichž splnění je možné uplatnit snížení sazby daně o 100 %, případně, pokud nemají daňovou povinnost u dalšího vozidla, nemusejí podávat daňové přiznání (§ 15 odst. 3). Za podmínek uvedených v § 16 odst. 10 mohou uvedení poplatníci uplatnit snížení sazby daně o 48 %.
Poplatník daně
V případě, pokud je vozidlo předmětem silniční daně, je velmi důležité správné určení, kdo bude finančnímu úřadu silniční daň za toto vozidlo platit. Ne vždy je to jednoduchý úkol. Z ustanovení § 4 zákona lze zjistit tyto informace, pokud jde o určení, kdo je poplatníkem daně:
Základní pravidlo:
Poplatníkem silniční daně je fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána v technickém průkazu vozidla vydaném v ČR jako provozovatel vozidla (ve starších technických průkazech jako „držitel vozidla“).
Výjimky:
- Poplatníkem silniční daně je fyzická nebo právnická osoba, která užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel,
- poplatníkem silniční daně je zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla,
- poplatníkem silniční daně je stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.
Je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně.
Pokud jde o pojem „provozovatel vozidla“, jeho upřesnění lze nalézt v ustanovení § 2 zákona č. 56/2001 Sb.) Provozovatelem vozidla je:
- FO s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v ČR nebo
- PO se sídlem v ČR,
- která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem vozidla anebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla.
Znamená to, že mohou nastat tyto situace:
- vlastník vozidla a provozovatel vozidla jsou shodné osoby,
- vlastník vozidla a provozovatel vozidla jsou rozdílné osoby.
Nejčastěji se rozdíl mezi osobou vlastníka a osobou provozovatele projevuje u vozidel, která jsou používána na základě finančního leasingu. Vlastníkem vozidla je během doby nájmu leasingová společnost. Osoba, která je nájemcem předmětu finančního leasingu (nájemcem vozidla), je pak uvedena v technickém průkazu jako provozovatel. Nájemce, a nikoliv vlastník vozidla, je tedy v daném případě poplatníkem silniční daně. Vzhledem k tomu, že zákon o silniční dani jako základní pravidlo stanoví, že poplatníkem silniční daně je provozovatel vozidla, mohou a v praxi i nastávají někdy poněkud zvláštní situace, kdy poplatníkem silniční daně je dokonce osoba odlišná od osoby, která vozidlo používá pro svoji podnikatelskou činnost.
Daňové přiznání k dani silniční
se podává u místně příslušného finančního úřadu, a to nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případě, pokud se jedná o poplatníka, kterému daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Zdaňovacím obdobím u daně silniční je kalendářní rok. Do daňového přiznání se uvádějí i vozidla osvobozená od silniční daně, s výjimkou vozidel uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b). Po praktické stránce to znamená, že například vozidla kategorie L (to znamená motocykly) se do daňového přiznání neuvádějí, protože jsou osvobozeny od daně silniční podle § 3 písm. a) zákona. Existuje také výjimka, týkající se daňového přiznání k dani silniční, která platí pro poplatníky, kteří jsou provozovateli vozidla se sníženou sazbou za předpokladu splnění podmínek podle § 6 odst. 9 (nákladní vozidla včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun). Takový poplatník nemusí podávat daňové přiznání, za podmínky, že nemá daňovou povinnost u dalšího vozidla. Daň (doplatek) je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 31. ledna. Daňové přiznání je možné též podat elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené elektronickým podpisem pomocí aplikace „Elektronické podání pro daňovou správu“ na webových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz.
V případě opožděného podání daňového přiznání je nutné se připravit na příslušné daňové sankce. V případě, pokud toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Pokud by takto vypočtená částka pokuty byla nižší než 500 Kč, činí výše pokuty 500 Kč (§ 250 daňového řádu).
(Víc na toto téma najdete v měsíčníku DaÚ 1/2012)
|
|
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
2.1.
|
3.1.
|
4.1.
|
5.1.
|
6.1.
|
9.1.
|
10.1.
|
11.1.
|
12.1.
|
13.1.
|
16.1.
|
17.1.
|
18.1.
|
19.1.
|
20.1.
|
Austrálie |
dolar
|
AUD
|
20,143
|
20,39
|
20,523
|
20,739
|
20,723
|
20,711
|
20,832
|
20,905
|
20,788
|
20,581
|
20,824
|
20,891
|
20,71
|
20,432
|
20,57
|
Brazílie |
real
|
BRL
|
10,548
|
10,672
|
10,867
|
11,028
|
10,984
|
11,004
|
11,215
|
11,271
|
11,22
|
11,197
|
11,329
|
11,316
|
11,198
|
11,102
|
11,174
|
Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,036
|
13,13
|
13,171
|
13,248
|
13,214
|
13,202
|
13,183
|
13,21
|
13,08
|
13,007
|
13,084
|
13,113
|
13,066
|
12,94
|
13,02
|
Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,133
|
3,134
|
3,161
|
3,204
|
3,207
|
3,212
|
3,188
|
3,217
|
3,179
|
3,159
|
3,198
|
3,176
|
3,156
|
3,104
|
3,116
|
Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,432
|
3,453
|
3,465
|
3,484
|
3,477
|
3,472
|
3,468
|
3,474
|
3,439
|
3,422
|
3,443
|
3,45
|
3,437
|
3,404
|
3,424
|
EMU |
euro
|
EUR
|
25,51
|
25,68
|
25,765
|
25,91
|
25,85
|
25,815
|
25,785
|
25,835
|
25,58
|
25,44
|
25,595
|
25,65
|
25,555
|
25,31
|
25,465
|
Filipíny |
peso
|
PHP
|
44,859
|
45,082
|
45,466
|
45,883
|
45,83
|
45,996
|
45,742
|
46,182
|
45,594
|
45,525
|
46,029
|
45,972
|
45,868
|
45,05
|
45,607
|
Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,539
|
2,539
|
2,561
|
2,6
|
2,605
|
2,612
|
2,592
|
2,615
|
2,585
|
2,565
|
2,6
|
2,582
|
2,566
|
2,526
|
2,543
|
Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,386
|
3,416
|
3,416
|
3,439
|
3,431
|
3,426
|
3,423
|
3,427
|
3,39
|
3,37
|
3,39
|
3,39
|
3,381
|
3,348
|
3,365
|
Indie |
rupie
|
INR
|
36,991
|
37,139
|
37,634
|
38,15
|
38,405
|
38,633
|
39,006
|
39,139
|
38,983
|
38,723
|
39,326
|
39,599
|
39,531
|
38,989
|
39,292
|
Indonesie |
rupie
|
IDR
|
2,172
|
2,16
|
2,175
|
2,213
|
2,224
|
2,217
|
2,199
|
2,218
|
2,193
|
2,194
|
2,212
|
2,207
|
2,206
|
2,185
|
2,206
|
Japonsko |
jen
|
JPY
|
25,628
|
25,711
|
25,91
|
26,27
|
26,22
|
26,381
|
26,201
|
26,394
|
26,124
|
25,945
|
26,317
|
26,116
|
25,934
|
25,517
|
25,584
|
Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,438
|
2,448
|
2,446
|
2,468
|
2,48
|
2,489
|
2,493
|
2,497
|
2,493
|
2,479
|
2,496
|
2,498
|
2,479
|
2,472
|
2,475
|
Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,707
|
1,716
|
1,728
|
1,747
|
1,74
|
1,747
|
1,744
|
1,749
|
1,738
|
1,735
|
1,753
|
1,755
|
1,745
|
1,726
|
1,74
|
Kanada |
dolar
|
CAD
|
19,332
|
19,497
|
19,587
|
19,871
|
19,807
|
19,727
|
19,801
|
19,983
|
19,757
|
19,539
|
19,793
|
19,806
|
19,652
|
19,453
|
19,475
|
Litva |
litas
|
LTL
|
7,388
|
7,437
|
7,462
|
7,504
|
7,487
|
7,476
|
7,468
|
7,482
|
7,408
|
7,368
|
7,413
|
7,429
|
7,401
|
7,33
|
7,375
|
Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
36,456
|
36,725
|
36,876
|
37,107
|
37,026
|
36,997
|
36,939
|
37
|
36,551
|
36,33
|
36,577
|
36,64
|
36,494
|
36,149
|
36,433
|
Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,115
|
8,138
|
8,053
|
8,078
|
8,117
|
8,188
|
8,255
|
8,283
|
8,305
|
8,214
|
8,262
|
8,249
|
8,344
|
8,378
|
8,358
|
Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,216
|
6,265
|
6,343
|
6,413
|
6,428
|
6,432
|
6,415
|
6,471
|
6,393
|
6,355
|
6,434
|
6,42
|
6,388
|
6,312
|
6,351
|
Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,414
|
1,43
|
1,447
|
1,472
|
1,473
|
1,476
|
1,484
|
1,487
|
1,479
|
1,471
|
1,491
|
1,489
|
1,49
|
1,477
|
1,487
|
MMF |
SDR
|
XDR
|
30,272
|
30,439
|
30,63
|
30,948
|
30,957
|
31,015
|
30,782
|
30,985
|
30,677
|
30,447
|
30,875
|
30,649
|
30,486
|
30,085
|
30,283
|
Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,287
|
3,319
|
3,344
|
3,373
|
3,368
|
3,371
|
3,368
|
3,377
|
3,331
|
3,307
|
3,337
|
3,346
|
3,317
|
3,303
|
3,324
|
Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
15,342
|
15,519
|
15,654
|
15,834
|
15,814
|
15,914
|
16,015
|
16,133
|
16,002
|
15,812
|
16,012
|
16,051
|
16,064
|
15,723
|
15,846
|
Polsko |
zlotý
|
PLN
|
5,7
|
5,74
|
5,739
|
5,751
|
5,746
|
5,759
|
5,779
|
5,792
|
5,761
|
5,774
|
5,827
|
5,871
|
5,877
|
5,853
|
5,895
|
Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,905
|
5,941
|
5,962
|
5,972
|
5,948
|
5,928
|
5,911
|
5,916
|
5,882
|
5,87
|
5,931
|
5,916
|
5,871
|
5,827
|
5,862
|
Rusko |
rubl
|
RUB
|
61,234
|
62,125
|
62,527
|
63,08
|
63,257
|
63,52
|
63,853
|
64,049
|
63,501
|
62,83
|
63,639
|
63,657
|
63,247
|
62,399
|
62,953
|
Singapur |
dolar
|
SGD
|
15,199
|
15,342
|
15,424
|
15,642
|
15,637
|
15,635
|
15,625
|
15,718
|
15,556
|
15,444
|
15,652
|
15,626
|
15,565
|
15,389
|
15,474
|
Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,858
|
2,876
|
2,895
|
2,929
|
2,925
|
2,922
|
2,926
|
2,933
|
2,89
|
2,862
|
2,884
|
2,902
|
2,897
|
2,889
|
2,9
|
Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
20,979
|
21,083
|
21,124
|
21,266
|
21,221
|
21,266
|
21,244
|
21,315
|
21,114
|
21,022
|
21,161
|
21,21
|
21,136
|
20,953
|
21,087
|
Thajsko |
baht
|
THB
|
62,487
|
62,763
|
63,094
|
63,825
|
63,837
|
63,788
|
63,631
|
63,865
|
63,147
|
62,699
|
63,337
|
63,11
|
62,732
|
61,977
|
62,536
|
Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,463
|
10,478
|
10,599
|
10,731
|
10,786
|
10,83
|
10,771
|
10,905
|
10,883
|
10,763
|
10,898
|
10,906
|
10,827
|
10,725
|
10,786
|
USA |
dolar
|
USD
|
19,718
|
19,728
|
19,893
|
20,191
|
20,232
|
20,284
|
20,131
|
20,315
|
20,084
|
19,919
|
20,2
|
20,053
|
19,916
|
19,603
|
19,736
|
Velká Británie |
libra
|
GBP
|
30,563
|
30,76
|
31
|
31,337
|
31,274
|
31,326
|
31,141
|
31,281
|
30,799
|
30,535
|
30,93
|
30,878
|
30,644
|
30,295
|
30,541
|
Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,169
|
5,168
|
5,156
|
5,243
|
5,268
|
5,28
|
5,262
|
5,28
|
5,235
|
5,199
|
5,246
|
5,231
|
5,233
|
5,18
|
5,208
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
23.1.
|
24.1.
|
25.1.
|
26.1.
|
27.1.
|
30.1.
|
31.1.
|
Austrálie |
dolar
|
AUD
|
20,556
|
20,446
|
20,512
|
20,457
|
20,415
|
20,331
|
20,364
|
Brazílie |
real
|
BRL
|
11,112
|
11,089
|
11,136
|
11,041
|
10,995
|
11,024
|
11,001
|
Bulharsko |
lev
|
BGN
|
12,962
|
12,998
|
12,972
|
12,889
|
12,861
|
12,919
|
12,877
|
Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,075
|
3,086
|
3,094
|
3,028
|
3,023
|
3,044
|
3,03
|
Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,409
|
3,419
|
3,413
|
3,39
|
3,384
|
3,402
|
3,388
|
EMU |
euro
|
EUR
|
25,35
|
25,42
|
25,37
|
25,205
|
25,155
|
25,265
|
25,185
|
Filipíny |
peso
|
PHP
|
44,979
|
45,283
|
45,447
|
44,746
|
44,656
|
44,738
|
44,564
|
Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,509
|
2,519
|
2,525
|
2,472
|
2,468
|
2,484
|
2,464
|
Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,35
|
3,359
|
3,35
|
3,324
|
3,324
|
3,332
|
3,324
|
Indie |
rupie
|
INR
|
38,948
|
39,069
|
39,045
|
38,775
|
38,772
|
38,728
|
38,652
|
Indonesie |
rupie
|
IDR
|
2,177
|
2,171
|
2,204
|
2,139
|
2,133
|
2,144
|
2,126
|
Japonsko |
jen
|
JPY
|
25,319
|
25,189
|
25,116
|
24,721
|
24,863
|
25,131
|
25,021
|
Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,461
|
2,447
|
2,436
|
2,452
|
2,466
|
2,452
|
2,456
|
Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,718
|
1,728
|
1,736
|
1,71
|
1,705
|
1,706
|
1,704
|
Kanada |
dolar
|
CAD
|
19,307
|
19,305
|
19,351
|
19,148
|
19,16
|
19,164
|
19,179
|
Litva |
litas
|
LTL
|
7,342
|
7,362
|
7,347
|
7,3
|
7,285
|
7,317
|
7,294
|
Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
36,289
|
36,431
|
36,36
|
36,082
|
35,985
|
36,142
|
36,027
|
Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,395
|
8,407
|
8,501
|
8,559
|
8,565
|
8,537
|
8,567
|
Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,267
|
6,29
|
6,369
|
6,306
|
6,291
|
6,303
|
6,284
|
Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,486
|
1,478
|
1,489
|
1,484
|
1,48
|
1,483
|
1,479
|
MMF |
SDR
|
XDR
|
29,992
|
30,085
|
30,099
|
29,652
|
29,615
|
29,82
|
29,573
|
Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,307
|
3,327
|
3,301
|
3,296
|
3,29
|
3,289
|
3,289
|
Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
15,834
|
15,79
|
15,792
|
15,748
|
15,778
|
15,751
|
15,817
|
Polsko |
zlotý
|
PLN
|
5,916
|
5,914
|
5,905
|
5,934
|
5,962
|
5,938
|
5,962
|
Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,84
|
5,855
|
5,835
|
5,807
|
5,789
|
5,824
|
5,8
|
Rusko |
rubl
|
RUB
|
62,855
|
63,251
|
63,752
|
63,285
|
63,291
|
63,329
|
63,532
|
Singapur |
dolar
|
SGD
|
15,382
|
15,379
|
15,424
|
15,269
|
15,264
|
15,292
|
15,274
|
Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,888
|
2,89
|
2,867
|
2,84
|
2,827
|
2,839
|
2,831
|
Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
21,018
|
21,07
|
21,01
|
20,879
|
20,827
|
20,973
|
20,904
|
Thajsko |
baht
|
THB
|
62,048
|
62,111
|
62,035
|
61,321
|
61,509
|
61,78
|
61,789
|
Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,691
|
10,699
|
10,711
|
10,708
|
10,77
|
10,763
|
10,797
|
USA |
dolar
|
USD
|
19,474
|
19,546
|
19,597
|
19,178
|
19,142
|
19,271
|
19,111
|
Velká Británie |
libra
|
GBP
|
30,316
|
30,457
|
30,489
|
30,083
|
30,058
|
30,226
|
30,155
|
Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,166
|
5,166
|
5,173
|
5,103
|
5,097
|
5,116
|
5,122
|
|
|