Em@ilové noviny

 

č. 1/2012

31.1.2012

 

 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual 
 Mimořádné téma novin 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
 

Vážení čtenáři!

V Tématu novin i v otázkách našich čtenářů a odpovědích odborníků uvádíme Novelu zákoníku práce, která významně uvolňuje pracovněprávní vztahy a přináší liberalizace trhu. Stanoví taky nová pravidla pro použití občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích.
I v tomto roce přicházíme s pravidelnými i nepravidelnými rubrikami, které vám budou přinášet různé informace z legislativy, ekonomiky a všeobecného okruhu podnikání. Přiznání k dani z nemovitosti za rok 2012 a Přiznání k dani sillniční za rok 2011 vám dnes připomene rubrika Mimořádné téma novin..
Srdečně zdraví a na další setkání se těší


Denisa Orlická
odpovědná redaktorka
poradce@i-poradce.cz


V tomto čísle najdete:

 

 
 
TÉMA NOVIN
ZÁKONÍK PRÁCE

 
NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE - PŘEHLED ZMĚN V ROCE 2012

OD 1. LEDNA 2012 nabývá účinnosti novela zákoníku práce.
Obecné pojetí
a) Novela vychází z nálezu Ústavního soudu z března 2008 (č. 116/2008 Sb.) a z Programového prohlášení vlády.
b) V řadě změn jde o legislativně technické úpravy:
  • např. Místo dikce „hradí“ se uvádí „je povinen hradit“, místo „zabezpečují“ se uvádí „je povinen zabezpečit.“
  • V důsledku posuzování platnosti a neplatnosti právních úkonů se ve všech ustanoveních, kde je uvedeno „ jinak je neplatný“ – se tato dikce zrušuje (např. Výpověď z pracovního poměru, dohoda o zvýšení kvalifikace apod.).


OBSAH NOVELY

       Předmět úpravy [§ 1, § 5]
       Základní zásady [§ 1a]
       Nová definice závislé práce [§ 2]
       Použití občanského zákoníku [§ 4, § 4a]
       Odchýlení se od ZP [§ 4b]
       Jednání za stát [§ 9]
       Vedoucí zaměstnanci [§ 11]
       Platnost právních úkonů [§ 18, § 19, § 20]
       Kolektivní smlouvy [§ 26, § 27 až § 29]
       Odstoupení od pracovní smlouvy [§ 34, § 34a]
       Zkušební doba [§ 35]
       Pracovní poměr na dobu určitou [§ 39]
       Dočasné přidělení [§ 43a]
       Výpověď z pracovního poměru [§ 49/2, § 50, § 50 odstavec 5, § 51, § 51a, § 52 písm. h), § 54, § 56, § 57 § 60, § 66/2]
       Odstupné [§ 67]
       Náhrada mzdy při neplatném skončení pracovního poměru [§ 69]
       Odvolání z pracovního místa [§ 73, § 73a]
       Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr [§ 75 a § 76, § 77]
       Pracovní doba [§ 78, § 80, § 83, § 84, § 85, § 86]
       Odměňování [§ 113, § 114, § 116, § 118, § 120, § 122 odstavec 2, § 123, § 127, § 134a, § 141, § 142]
       Náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce [§ 152, § 192]
       Překážky v práci [§ 206, § 209 odstavec 2, § 209 odstavec 3]
       Dovolená [§ 217 odstavec 1, § 218, § 222 odstavec 2]
       Pracovní podmínky [§ 224, § 224 odstavec 2]
       Působnost odborové organizace [§ 225, § 276, § 286]
       Povinnosti zaměstnanců [§ 301a), § 305 odstavec 1, § 306, § 307a]
       Konkurenční doložka [§ 310]
       Zápočtový list [§ 313, § 313 odstavec 2, § 322/2]
       Promlčení a zánik práva [§ 331, § 333]
       Přechod práv a povinností [§ 338, § 339, § 339a]
       Zákazy pro zaměstnavatele [§ 346a, § 346b]

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Dosavadními předpisy (ZP účinný do 31. 12. 2011) se řídí:
  • výpověď kolektivní smlouvy,
  • odstupné, na které vzniklo právo zaměstnanci před 1. 1. 2012,
  • případy částečné nezaměstnanosti, o kterých bylo třeba rozhodovat ve správním řízení před 1. 1. 2012,
  • přechod práv a povinností, jejichž účinnost nastala před 1. 1. 2012.
  • právo soudu zmírnit (moderační) výši náhrady mzdy na případy vzniklé před 1. 1. 2012.
Podle písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odbory o vymezení důvodů pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou na straně zaměstnavatele je možné postupovat jen do 30. 6. 2012.

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 1/2012)


ZÁKONÍK PRÁCE - ÚPLNÉ ZNĚNÍ S KOMENTÁŘEM

H L A V A I
PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ § 1

Tento zákon
a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,
b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy      pracovněprávními,
c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1),
d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),
e) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle      zákona o nemocenském pojištění107) a některé sankce za jeho porušení.

Komentář

Předmětem zákoníku práce
(dále jen „ZP“) jsou tyto základní otázky:
  • definice předmětu (objektu) pracovněprávních vztahů, jímž bude výkon závislé (podřízené) práce,
  • posílení principu liberalizace rozšířením smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů při respektování principu rovného zacházení, kogentními normami garantovat zaměstnancům základní práva a pracovní podmínky, v dalších otázkách vytvořit prostor zejména pro smluvní ujednání,
  • v pracovněprávních vztazích se upravil rovněž výkon závislé (podřízené) práce mimo pracovní poměr, a to v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti),
  • v pracovním poměru jako základním pracovněprávním vztahu pro výkon závislé (podřízené) práce, jakož i v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytovat zaměstnanci ochranu a záruku odpovídajícího pracovního postavení,
  • vymezuje se vzájemný vztah zákona, kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, popřípadě vnitřního předpisu tak, že zákonná úprava vymezí (upraví) základní otázky (standardy) a vytvoří prostor pro smluvní ujednání účastníků pracovněprávních vztahů; v rámci tohoto prostoru je možné sjednat pro zaměstnance výhodnější úpravu v kolektivní smlouvě. Pracovní smlouvou, popřípadě dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude dále možné tuto výhodnost vzhledem k zákonné úpravě a úpravě v kolektivní smlouvě ještě rozšířit; zároveň se vymezují vztahy mezi jednotlivými právními úkony, popřípadě vnitřním předpisem,
  • vymezují se zákonná oprávnění odborových organizací působících u zaměstnavatelů.
V písm. d) tohoto ustanovení ZP určuje, že některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů upravuje právě ZP.
Zejména se jedná o příslib zaměstnání (ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem) o tom, že bude založen pracovní poměr.
Vzniku pracovní smlouvy může tedy předcházet shodný projev vůle účastníků pracovněprávního vztahu pracovní smlouvu uzavřít. Jako ostatní právní úkony i pracovní smlouva musí být učiněna svobodně, srozumitelně, vážně a určitě. ZP nepovažuje ústně uzavřenou pracovní smlouvu za neplatnou, stanoví však povinnost písemné formy. Ústní příslib zaměstnání můžeme tedy posuzovat i jako pracovní smlouvu, by s porušením povinnosti ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec by však v případném soudním sporu musel prokazovat (například svědectvím osob, které se jednání účastnily), že při příslibu zaměstnání došlo k ujednání takových podstatných náležitostí, které musí obsahovat pracovní smlouva. Jde o druh a místo výkonu práce a den nástupu do práce.
Úspěch v dokazování by však zaměstnanec měl značně ztížen, nebo při ústním příslibu zaměstnání by mohl zaměstnavatel popírat existenci podstatných náležitostí. V důsledku toho by se pak zaměstnanci asi nepodařilo prokázat, že vznikla pracovní smlouva.
Je-li dohoda o přijetí do zaměstnání uzavřena, pak z ní pro zaměstnavatele plynou i dohodnuté závazky.
Ve většině případů je to povinnost, že zaměstnavatel uzavře s občanem pracovní smlouvu, a tím mu poskytne další zaměstnání. Právní důsledky této dohody nebylo možné posuzovat podle ZP, ale jen podle občanského zákoníku (§ 51 – jiná smlouva).
Podle písm. c) tohoto ustanovení ZP zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti v souvislosti s dodržováním režimu dočasně práce neschopného zaměstnance.

Základní zásady pracovněprávních vztahů § 1a
V pracovněprávních vztazích se uplatňují zejména tyto základní zásady
a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
b) uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce,
c) spravedlivé odměňování zaměstnance,
d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměsvnavatele,
e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.


Komentář

Dřívější úprava ZP obsahovala v části první hlavě III (§ 13 až 15) základní zásady pracovněprávních vztahů. Jednalo se však o specifické povinnosti uložené zaměstnavateli, nikoli o obecně použitelná aplikační pravidla. Nová úprava dosavadní přístup mění a konkretizuje základní východiska právní úpravy pracovněprávních vztahů.
Smyslem je vytýčení obecných základních zásad, na nichž je vybudováno pracovní právo jako součást soukromého práva. V základních zásadách jsou vyjádřena základní pravidla, jimiž se řídí pracovněprávní vztahy za účelem realizace jejich základních cílů spočívající v organizaci práce fyzické osoby a ve vytváření odpovídajících pracovních podmínek, jakož i v nezbytné ochraně zaměstnance při práci. Je tomu tak proto, že úprava práv a svobod podle čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není pro pracovněprávní vztahy dostačující.
Tyto základní zásady jsou významnými interpretačními (výkladovými) pravidly pro použití právních norem ZP, pro realizaci smluvní vůle stran v mezích zásady „co zákon nezakazuje, to dovoluje“, neboli „co není zakázáno, je dovoleno“, i pro použití právních norem OZ v pracovněprávních vztazích. Jak vyplývá z principu podpůrné působnosti občanského zákoníku, musí zaměstnavatelé používat OZ v pracovněprávních vztazích se zřetelem k těmto základním zásadám.
Základní zásady pracovněprávních vztahů jsou:
  • zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
  • uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce,
  • spravedlivé odměňování zaměstnance,
  • řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
  • rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
Fakticky se jedná o určité „povinnosti“ zaměstnavatele. Použití OZ musí být vždy v souladu s těmito základními zásadami (§ 4 novely ZP). To je jediné limitující hledisko při uplatnění zásady subsidiarity (podpůrnosti) OZ v pracovněprávních vztazích.


§ 4
Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

§ 4a
    (1) Pro pracovněprávní vztahy se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o smlouvě ve prospěch třetí osoby, o zadržovacím právu, o vymíněném odstoupení od smlouvy, o společných závazcích a právech, o smlouvě s přesnou dobou plnění a o postoupení pohledávky.
    (2) Smluvní pokuta smí být dohodnuta jen, stanoví-li to tento zákon.


Komentář

Z důvodu větší srozumitelnosti právních norem a jejich použití v personální činnosti, nevychází novela ve vzájemném vztahu OZ a ZP z obecných pravidel vzájemného používání soukromoprávních předpisů, která deklaroval Ústavní soud v odůvodnění nálezu, nýbrž zakotvuje vztah podpůrné působnosti občanského zákoníku do normativního textu ZP.
Ústavní soud sice zrušil delegační pravidlo, ale byl vázán obsahem ústavní stížnosti. Ta směřovala pouze k některým ustanovením ZP. Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu zůstala ustanovení, proti nimž nesměřovala ústavní stížnost poslanců a senátorů, součástí ZP. Jedná se o ustanovení nadbytečná. Proto novela ruší ustanovení ZP, která odkazují na použití ustanovení OZ. Zrušení těchto výslovných odkazů nebude mít za následek nemožnost používat ustanovení občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy. Jejich použití bude vyplývat z principu podpůrné působnosti (subsidiarity). Podle něho se OZ použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li ZP speciální úpravu, a to aniž by bylo třeba zvláštního odkazu.
Zrušená ustanovení OZ
V důsledku uplatnění principu podpůrné působnosti OZ vůči ZP se ruší téměř všechny odkazy na použití OZ v pracovněprávních vztazích. Jde zejména o:
  • § 6 odst. 2 – zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům (odkaz – delegace § 10 OZ),
  • § 8 – právní postavení zaměstnavatelů – (odkaz na § 18, 19, 19a, 19b, 19c, 20, 20a a násl. OZ),
  • § 10 odst. 2 – zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům fyzické osoby, která je zaměstnavatelem – odkaz na § 10 OZ,
  • § 11 odst. 1 – právní úkony – (odkaz na § 20 OZ),
  • § 18 – právní úkony – (odkaz na § 34 až 39, 40/3 až 5, a násl. OZ),
  • § 23 odst. 3 – KS není možné nahradit smlouvou podle OZ – (odkaz na § 51 OZ),
  • § 28 – pro KS se nepoužije ustanovení § 41a, 42a, 43b, 43c, 44 a 49 OZ,
  • § 39 odst. 4 – vymezení vážných provozních důvodů pro PP na dobu určitou, § 51 OZ nelze použít,
  • § 177 – posuzování členů domácnosti pro poskytování náhrad při přijetí – (odkaz na § 115 OZ),
  • § 187 – posuzování domácnosti pro náhrady – (odkaz na § 115 OZ),
  • § 191 – omluva pro osobní překážky, péče o člena domácnosti – (odkaz na § 115 OZ),
  • § 248 odst. 2 – kontrola zaměstnance při odchodu z práce, ochrana osobnosti – (odkaz na § 11 OZ),
  • § 249 odst. 2 – nemusí odvracet škodu, pokud by tím způsobil ohrožení zdraví osoby blízké – (odkaz na § 116 OZ),
  • § 325 – závazky,
  • § 326 – závazky – (odkaz na § 488, § 489 a násl. OZ),
  • § 329 odst. 1 – promlčení – (odkaz § 100 a § 101 OZ),
  • § 331 – promlčení – (odkaz na § 103, 106 a 107 OZ),
  • § 333 odst. 1 – počítání času – (odkaz na § 122 OZ).

Význam pro personálni praxi
Zrušená ustanovení ZP znamenají na jedné straně zjednodušení koncepce pracovního kodexu, a realizaci zásady subsidiarity (podpůrnosti) v pracovněprávních vztazích. Naproti tomu však přinášejí personalistům, mzdovým účetním a zaměstnancům, kteří realizují personální činnost, horší orientaci a ztížení přehlednosti při uplatňování ustanovení OZ.
Prakticky to znamená, že u řady ustanovení ZP, jako je např. posuzování právního postavení zaměstnavatelů, zjišování způsobilosti k právním úkonům, počítání času a lhůt, vymezování členů domácnosti pro překážky v práci apod., musí se zaměstnavatelé bez odkazu v ZP orientovat v příslušných ustanoveních OZ, která danou problematiku upravují.
Kdy se OZ neuplatní
Rozhodující pro použití OZ v pracovněprávních vztazích je ustanovení § 4 a § 4a ZP. <{>Nelze-li použít ZP, uplatní se OZ a to v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Současně ZP vylučuje použití OZ v konkrétních případech. Výčet vyloučených občanskoprávních úprav je obsažen v § 4a. Jedná se o smlouvu ve prospěch třetí osoby (§ 50 občanského zákoníku), o sjednaném odstoupení od smlouvy (§ 497 občanského zákoníku), o společných závazcích a právech (§ 511 až 515 občanského zákoníku), o smlouvě s přesnou dobou plnění (§ 518 občanského zákoníku) a o postoupení pohledávky (§ 524 občanského zákoníku).
V nově koncipovaném ustanovení § 4 se vymezuje způsob použití OZ na pracovněprávní vztahy tak, že jako první se v těchto vztazích použijí ustanovení ZP, a pokud je není možné použít, protože neupravují určitou záležitost, použijí se odpovídající ustanovení OZ. Ta se však použijí způsobem odpovídajícím základním zásadám pracovního práva, které jsou nově obsaženy v § 1a. Znamená to, že se nemůže použít OZ v pracovněprávních vztazích ve dvou případech:
  • jestliže daná problematika je upravena ZP (např. vznik pracovního poměru, sjednání dohody o odpovědnosti nebo o zvýšení kvalifikace) a
  • dále v případech taxativně uvedených v § 4a novely ZP.
Dohody podle OZ v pracovních vztazích
ZP nemá specielní ustanovení, která by obecně po obsahové i formální stránce charakterizovala smlouvy a dohody, jako právní úkony. Legislativně pouze vymezuje smlouvy, které jsou charakteristické pro pracovněprávní vztahy a nelze je nahradit dvoustrannými právními úkony podle občanského zákoníku. Jedná se např. o pracovní smlouvu, dohodu o odpovědnosti, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o zvýšení kvalifikace apod. ZP umožňuje však, aby účastníci pracovněprávního vztahu v důsledku uplatnění smluvní volnosti a principu delegace použili smlouvy, případně dohody, sjednané podle OZ. Dohodami uzavřenými podle OZ nemohou však nahradit smlouvy, které jsou specifické pro pracovní právo.

PŘÍKLAD
Zaměstnavatel sjednal nástup do zaměstnání se zaměstnancem dohodou podle občanského zákoníku. Může tato dohoda nahradit např. Pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti?

Takový postup není možný. Dohoda podle § 51 OZ nemůže např. nahradit pracovní smlouvu, nebo na výkon závislé práce je nutno sjednat pracovněprávní vztah a nikoliv smlouvu podle OZ, může však tuto pracovní smlouvu doplňovat. Toto řešení se však nezdá příliš praktické, nebo je možné sjednávat dodatky nebo doplňky ke smlouvám, které jsou v ZP uvedeny, a nikoliv dohodu podle § 51 OZ. Dohoda podle § 51 OZ se však může vhodně uplatnit při sjednávání pracovněprávního vztahu ve stadiu, kdy ještě není uzavřena pracovní smlouva. Jedná se o tzv. příslib zaměstnání (pactum de contrahendo).


 
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
VZTAH ZÁKONÍKU PRÁCE K OBČANSKÉMU ZÁKONÍKU

Novela zákoníku práce (dále jen „ZP“) přináší od 1. ledna 2012 významnou změnu koncepce pro používání občanského zákoníku (dále jen „OZ“) v pracovněprávních vztazích. Vychází zejména z nálezu Ústavního soudu (č. 116/2008 Sb.), z dosavadní praxe i z návrhu nového občanského zákoníku.
Jak je řešen vztah OZ k ZP?

Před nálezem Ústavního soudu (č. 116/2008 Sb., z 13. dubna 2008) byl vztah těchto zákonů vyjádřen v § 4 ZP, který stanovil, že OZ se na pracovněprávní vztahy použije jen tehdy, stanoví-li to ZP. Jednalo se o tzv. delegaci, při níž bylo možné použít OZ na pracovněprávní vztahy pouze tehdy, pokud to ZP výslovně stanovil, a jen v rozsahu, který uváděl. Ústavní soud však neshledal tzv. delegaci za soulad s principy právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy české republiky). Podle nálezu Ústavního soudu v právu „zásadně platí, že občanské právo je obecným soukromým právem (jinak řečeno: OZ je obecným soukromoprávním předpisem) subsidiárně platným vůči ostatním soukromoprávním odvětvím (ostatním soukromoprávním předpis ům)“. Ústavní soud zrušil § 4 ZP. Uvedl, že speciální předpisy upravující příslušná odvětví (ZP) mají zásadně přednost, avšak neupravují-li určitou otázku, nastupuje obecná občanskoprávní úprava, a to i v případě, není-li to výslovně vyjádřeno v předpise. Novela ZP vychází z odůvodnění nálezu Ústavního soudu a zakotvila vztah podpůrné působnosti občanského zákoníku do normativního textu ZP. Novela ZP zrušila ustanovení ZP, která odkazují na použitíOZ v jednotlivých případech. Zrušení těchto výslovných odkazů nemá za následek nemo.nost používat ustanovení OZ na pracovněprávní vztahy. Jejich použití vyplývá z principu podpůrné působnosti (subsidiarity). Podle něho se OZ použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li ZP speciální úpravu, a to aniž by bylo třeba zvláštního odkazu.

KDY SE OBČANSKÝ ZÁKONÍK NEUPLATNÍ

Rozhodující pro použití OZ v pracovněprávních vztazích je ustanovení § 4 a § 4a ZP. Nelze-li použít ZP, uplatní se OZ, a to v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
Stanoví ZP případy, kdy se OZ neuplatní?

ZP vylučuje použití OZ v konkrétních případech. Výčet vyloučených občanskoprávních úprav je obsažen v § 4a. Jedná se o smlouvu ve prospěch třetí osoby (§ 50 občanského zákoníku), o sjednaném odstoupení od smlouvy (§ 497 občanského zákoníku), o společných závazcích a právech (§ 511 a. 515 občanského zákoníku), o smlouvě s přesnou dobou plnění (§ 518 občanského zákoníku) a o postoupení pohledávky (§ 524 občanského zákoníku). V nově koncipovaném ustanovení § 4 se vymezuje způsob použití OZ na pracovn ěprávní vztahy tak, že jako první se v těchto vztazích použijí ustanovení ZP, a pokud je není možné použít, protože neupravují určitou záležitost, použijí se odpovídající ustanovení OZ. Ta se však použijí způsobem odpovídajícím základním zásadám pracovního práva, které jsou nově obsaženy v § 1a.
Znamená to, že se nemůže použít OZ v pracovněprávních vztazích ve dvou případech:
  • jestliže daná problematika je upravena ZP (např. vznik pracovního poměru, sjednání dohody o odpovědnosti nebo o zvýšení kvalifikace) a
  • dále v případech taxativně uvedených v § 4a novely ZP.


ZASTUPOVÁNÍ ZAMĚSTNAVATELE

Mezi ustanovení ZP, která byla novelou zrušena, patří § 12, který upravoval zastupování zaměstnavatele při vykonávání právních úkonů. Zaměstnavatelé se při této činnosti musí řídit § 22, 23, 24, 31,32, 33, 33a, 33b OZ.
Kdo může vykonávat právní úkony za zaměstnavatele?

Právní úkony za zaměstnavatele mohou vykonávat:
a) ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány),
b) jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitř- ních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení     obvyklé,
c) jiné fyzické osoby, např. Advokáti nebo občané.
K právnímúkonům osob, které jsou uvedeny v písm. a) a b), není nutná plná moc. Jiné fyzické osoby [uvedené v písm. c)] musímít dohodu o plné moci. OZ obecně vyjadřuje, že právní úkony právnické osoby ve v.ech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutárníorgány).
Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě, jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druh ý účastník nemohl vědět.

DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci mohou být uspokojeny a zajištěny dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy. Srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. Tato dohoda musí být uzavřena písemně.
Je zaměstnavatel povinen provádět srážky ze mzdy podle občanského zákoníku?

Významné zjednodušení přinesla zaměstnavatelům úprava § 551 OZ. Podle tohoto ustanovení byl zaměstnavatel do 31. 12. 2006 povinen srážet ze mzdy zaměstnanci částky, které si sjednal zaměstnanec v dohodě s jiným subjektem, např. s půjčovnou, spotřebitelskými organizacemi apod. Podle současné úpravy dohoda o srážkách ze mzdy sjednaná podle § 551 OZ zavazuje zaměstnavatele pouze tehdy, jestliže bude zajišťovat pohled ávky výživného podle zákona o rodině. Např. sjedná-li zaměstnanec (dlužník) dohodu o srážkách ze mzdy se svou bývalou manželkou (věřitelem) o poskytování výživného na děti, bude zaměstnavatel povinen tuto dohodu respektovat a bude muset srážky provádět. Bude to tím okamžikem, kdy plátci (zaměstnavateli) bude tato dohoda předložena. Zaměstnavatel není však povinen provádět srážky ze mzdy k zajištění pohledávek, které nemají charakter výživného. Jedná se např. o dohodu o srážkách ze mzdy se subjektem, který zaměstnanci zajišťoval určité služby a zaměstnanec smlouvu na tuto službu (např. zapůjčování různých předmětů apod.) nedodržel a včas neprováděl platby. Důvodem je neúměrná zátěž, kterou zaměstnavatelům způsobilo předkládání takových dohod, kdy zaměstnavatel vlastně „nahrazoval“ peněžní ústav.

INFORMACE PRO ZAMĚSTNANCE

Dřívější právní úprava informování a projednávání se zaměstnanci, kteří jsou v případě převodu činností zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo při převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli tímto převodem dotčeni, je upravena v souladu s článkem 7 směrnice Rady 2001/23/ES.
Jsou převodce a nabyvatel povinni uvědomit zástupce svých zaměstnanců o skutečnostech týkajících se převodu?

Dřívější právní úprava ukázala, že praxi toto obecné vymezení nepostačuje, a proto se v § 339 odstavec 1 novely ZP stanoví dostatečný časový předstih, kdy se tak nejpozději musí stát, který by byl vymezen 30 dny přede dnem přechodu práv a povinností. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace ani rada zaměstnanců, je převodce a nabyvatel povinen informovat o skutečnostech týkajících se převodu jednotlivé zaměstnance, kteří budou tímto převodem dotčeni.


(Víc na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 1/2012)

 

 
 
P6 AKTUAL

 

Částka číslo 1/2012 ze dne 5.1.2012
1/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
2/2012 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem
3/2012 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku
4/2012 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů
5/2012 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 400. výročí úmrtí Rudolfa II.
6/2012 Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
7/2012 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
8/2012 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce

Částka číslo 2/2012 ze dne 10.1.2012
9/2012 Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
10/2012 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Chlumská stráň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
11/2012 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Jiřího Trnky
12/2012 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí založení Sokola

Částka číslo 3/2012 ze dne 13.1.2012
13/2012 Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Labiště lázeňského místa Lázně Toušeň a vymezení konkrétních ochranných opatření
14/2012 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Částka číslo 4/2012 ze dne 17.1.2012
15/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů
16/2012 Vyhláška o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů

Částka číslo 5/2012 ze dne 17.1.2012
17/2012 Zákon o Celní správě České republiky
18/2012 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky
19/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Částka číslo 6/2012 ze dne 20.1.2012
20/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
21/2012 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně

Částka číslo 7/2012 ze dne 20.1.2012
22/2012 Nález Ústavního soudu ze dne 25. října 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09 ve věci návrhu na vyslovení rozporu § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném do 31. 7. 2011, s ústavním pořádkem

Částka číslo 8/2012 ze dne 20.1.2012
23/2012 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2012-2017, VAR %

Částka číslo 9/2012 ze dne 24.1.2012
24/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů

Částka číslo 10/2012 ze dne 24.1.2012
25/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
26/2012 Vyhláška, kterou se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu a výše paušální částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly

Částka číslo 11/2012 ze dne 26.1.2012
27/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů
28/2012 Vyhláška o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních školách
29/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů
30/2012 Vyhláška o náležitostech žádostí o schválení jmenování, volby, jiného ustanovení do funkce a odvolání orgánů nezávislého provozovatele přepravní soustavy
31/2012 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Částka číslo 12/2012 ze dne 30.1.2012
32/2012 Vyhláška o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin
33/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin
34/2012 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně

Částka číslo 13/2012 ze dne 31.1.2012
35/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů
36/2012 Nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2011 sp. zn. Pl. ÚS 20/09 ve věci návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první a odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Částka číslo 14/2012 ze dne 31.1.2012
37/2012 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii
38/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

 

 
 
MIMOŘÁDNÉ TÉMA NOVIN

 
PŘIZNÁNÍ K DANI Z NEMOVITOSTI ZA ROK 2012

V lednu mají poplatníci kromě jiného povinnost vyplnění a podání daňového přiznání k dani z nemovitostí za rok 2012.

Právní úprava daně z nemovitostí
je obsažena v zákonu č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí v příslušném platném znění (dále jako „ZDN“). Jak vyplývá z občanského zákoníku, pod pojmem „nemovitost“ se rozumí jednak pozemek, jednak stavba spojená se zemí pevným základem. Analogicky je i daň z nemovitostí rozdělena na dvě společně propojené daně, a to na „daň z pozemků“ a „daň ze staveb“.
  • Vzhledem k tomu, že výše daně z pozemků je v porovnání s daní ze staveb poměrně nízká, je velmi důležité správně určit, kdy dotyčná nemovitost je předmětem daně z pozemků a kdy naopak podléhá dani ze staveb. Nutno podotknout, že v některých případech toto posouzení představuje pro poplatníka poměrně těžké rozhodování o tom, zda nemovitost je předmětem daně z pozemků anebo zda má být již předmětem daně ze staveb. Týká se například tzv. „zpevněných ploch pozemků“.
S účinností od 1. ledna 2012 byl zákon o dani z nemovitostí novelizován, a to zákonem č. 212/2011 Sb., kterým se mění zákon o dani z nemovitostí. Novela tak přinesla některé významné změny, které se týkají zejména daňového řešení zdaňování zpevněných ploch, jejichž posuzování z pohledu daně z nemovitostí bylo doposud poměrně sporným bodem.

ZDN vymezuje předmět daně z pozemků
jednak pozitivně (které pozemky dani z pozemků podléhají), jednak negativně (které pozemky dani z pozemků nepodléhají).
Předmětem daně z pozemků jsou:
  • pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí.
Předmětem daně z pozemků nejsou:
  • pozemky zastavěné stavbami uvedenými v § 7 odst. 1 nebo 2 v rozsahu půdorysu staveb. Tedy bez ohledu na to, zda dotyčné stavby jsou nebo nejsou předmětem daně ze staveb.
  • lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,
  • vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb,
  • pozemky určené pro obranu státu.
Poplatníkem daně z pozemků je
  • vlastník pozemku. V případě, že vlastníkem pozemku je ČR, platí některé odlišnosti pro určení, kdo je poplatníkem daně,
  • nájemce pozemků v případě, že se jedná
    • o pronajaté pozemky evidované v katastru zjednodušeným způsobem,
    • pronajaté pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv nebo u pozemků převedených na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí,
  • uživatel pozemku v případě, není-li vlastník pozemku znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.


Základ daně Pro účely daně z nemovitostí jsou pozemky rozděleny na jednotlivé druhy a označovány kódem takto:
A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad
B – trvalý travní porost
C – hospodářský les
D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb
E – zastavěná plocha a nádvoří
F – stavební pozemek
G – ostatní plocha
Pro určení základu daně z pozemků platí následující pravidla:
  • v případě druhu pozemků A, B je základem daně cena půdy zjištěná jako součin skutečné výměry pozemků v m2 x průměrná cena půdy na 1 m2 stanovená příslušnou vyhláškou,
  • v případě druhu pozemků C je základem daně:
    • základní cena za 1 m2 zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období dle zařazení lesního pozemku do lesního typu (SLT) x skutečná výměra pozemku v m2 nebo
    • částka 3,80 Kč x skutečná výměra pozemku v m2,
  • - v případě druhu pozemku D je základem daně
    • cena za 1 m2 zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období x skutečná výměra pozemku v m2 nebo
    • částka 3,80 Kč x skutečná výměra pozemku v m2
  • v případě druhu pozemku E, F, G je základem daně skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.
Výměrou pozemku se rozumí pro tento účel skutečná výměra pozemku snížená o výměru ploch zastavěných nemovitými stavbami (s výjimkou staveb zpevněných ploch pozemků, které nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 4 ZDN a jsou předmětem daně z pozemků).

Základní sazba daně z pozemků
je stanovena dvěma způsoby:
1) procentní sazbou, v případě druhů pozemků A, B, C, D,
2) sazbou určenou v Kč za 1 m2, a to pro druhy pozemků E, F, G.
Pro jednotlivé druhy pozemků jsou stanoveny následující základní sazby daně:
A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, sazba 0,75 %
B – trvalý travní porost, sazba 0,25 %
C – hospodářský les, sazba 0,25 %
D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb, sazba 0,25 %
E – zastavěná plocha a nádvoří, sazba 0,20 Kč/m2
F – stavební pozemek, sazba 2,00 Kč/1 m2
G – ostatní plocha, sazba 0,20 Kč/m2
V případě, že se jedná o zpevněné plochy pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících pro:
  • zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství, sazba 1,00 Kč/m2,
  • průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost, sazba 5,00 Kč/m2.


(Poznámka: V době přípravy tohto příspěvku ještě nebylo známo, jakým kódem bude tento druh pozemku – „zpevněné plochy užívané pro podnikatelské účely nebo v souvislosti s ní“ označován v daňovém přiznání).

Zpevněnou plochou pozemku
se pro účely ZDN přitom rozumí „pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce“. V případě, pokud slouží zpevněná plocha pozemku různým podnikatelským činnostem a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým činnostem, použije se ta sazba daně, která je vyšší, tedy v daném případě sazba daně 5,00 Kč/m2. Pokud jde o zpevněné plochy pozemků, byla vydána dne 15. 11. 2011 Generálním finančním ředitelstvím pod č.j. 34100/11-3310-010560 informace týkající se posuzování zpevněných ploch pozemků jako předmětu daně z pozemků se zvláštní sazbou daně. Ze zmíněného informačního materiálu lze upozornit alespoň na některé vybrané názory k problematice zpevněných ploch pozemků:
  • V případě „zpevněných ploch pozemků“ musí být splněno, že se jedná o pozemky, které jsou v katastru nemovitostí evidovány jako druh pozemku „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“,
  • Musí se jednat o pozemek, na kterém je stavba.
  • Zpevněnou plochou pozemku v tomto pohledu však není plocha se snadno rozebíratelným povrchem.
  • Terénní úpravy nejsou stavbou představující zpevněnou plochu pozemku.
  • Pro stanovení daně je rozhodující výměra zpevněné plochy pozemku stavbou v m2. Pokud zbývající část pozemku není zpevněná stavbou, tato část pozemku se zdaňuje sazbou odpovídající druhu pozemku tj. jako pozemek „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“.
  • Dále platí, že předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami podle § 7 odst. 1 a 2 v rozsahu půdorysu těchto staveb. Například se jedná o pozemky zastavěné stavbami, které slouží veřejné dopravě (tj. veřejně užívané pozemní komunikace – například komunikace a parkovací plochy u čerpacích stanic PHM).
  • Zvláštní sazba daně z pozemků podle § 6 odst. 2 písm. a) se použije za předpokladu splnění podmínky, že zpevněná plocha pozemku je užívána k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Například se jedná o neveřejná parkoviště, která mohou být využívána pouze pro vozidla firmy nebo jejich zaměstnanců.
  • Zvláštní sazba daně z pozemků podle § 6 odst. 2 písm. a) se použije také při splnění podmínky, že se jedná o zpevněnou plochu pozemku, splňující zmíněné podmínky, která je součástí obchodního majetku podnikatele (fyzické nebo právnické osoby), i když fyzicky není používána pro podnikatelskou činnost, neboť je splněna podmínka, že je používána „v přímé souvislosti s podnikatelskou činností“.
  • Neslouží-li zpevněná plocha pozemku k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní, použije se sazba daně odpovídající danému druhu pozemku, tj. pro pozemek „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“.

Daňové přiznání k dani z nemovitostí
se podává u místně příslušného finančního úřadu. Místně příslušným finančním úřadem je ten finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se předmět daně z nemovitostí nachází. Pozor! V případě, že se jedná o více nemovitostí, které se nachází v územní působnosti více finančních úřadů, podává se daňové přiznání u každého finančního úřadu samostatně. Pro zjištění, kdo je pro účely podání daňového přiznání k dani z nemovitostí místně příslušným finančním úřadem, není rozhodující, kde má poplatník trvalé bydliště nebo kde má sídlo. Rozhodující pro toto zjištění, u kterého finančního úřadu podat daňové přiznání, je místo, kde se dotyčná nemovitost nachází.
Daňové přiznání (řádné nebo dílčí, případně opravné daňové přiznání) se podává nejpozději v termínu do 31. ledna. Existují však výjimky, pro které je lhůta pro podání daňového přiznání stanovena odlišně.

Jedná se o tyto situace:
  • v případě, pokud nebylo do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitost, která byla předmětem vkladu vlastnického práva, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Daňové přiznání se podává za zdaňovací období, které následuje po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Výjimka: Daňové přiznání se nepodává, pokud daňové přiznání za uvedenou nemovitost podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.
  • V případě, pokud není pravomocně skončeno dědické řízení do 31. prosince roku, v němž poplatník zemřel, je dědic povinen za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v němž poplatník zemřel. Výjimka: Daňové přiznání se nepodává, pokud daňové přiznání za uvedenou nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.

(Víc na toto téma najdete v měsíčníku DaÚ 1/2012)


PŘIZNÁNÍ K DANI SILNIČNÍ ZA ROK 2011

V měsíci lednu je daňový poplatník povinen splnit daňové povinnosti k dani silniční. Znamená to vyplnit a podat na příslušném formuláři daňové přiznání k dani silniční, zjistit přesnou výši silniční daně za příslušný rok (zde rok 2011) a provést zúčtování s příslušnými zálohami na daň, zaplacenými již v průběhu předchozího roku (zde v roce 2011).

Právní úprava daně silniční
je obsažena v zákonu č. 16/1993 Sb., o dani silniční (v platném znění, tedy ve znění p.p.). Úvodní dojem z tohoto daňového zákona by mohl být, že právní úprava daně silniční není až tak příliš rozsáhlá. Po praktické stránce je vhodné při řešení některých navazujících otázek mít k dispozici i některé další právní předpisy či pokyny MF řady D, případně Pokyny k vyplnění přiznání k dani silniční (formulář MFin 5408).
Bezprostředně navazujícími právními předpisy na problematiku silniční daně jsou například:
  • Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění p.p.
  • Prováděcí vyhláška Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění p.p.
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jako „ZDP“).

V přiznání k dani silniční
poplatník uvádí vozidla, která jsou předmětem uvedené daně. Vymezení okruhu vozidel, která jsou předmětem silniční daně, je uvedeno v § 2 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb.
Předmětem daně silniční jsou v roce 2011:
  • Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, registrovaná a provozovaná v ČR, pokud jsou splněny tyto podmínky:
    • jsou používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti,
    • nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním,
    • anebo jsou používána k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu (zde viz § 18 odst. 3 až 15 ZDP).
Předmětem daně silniční tedy podle uvedených pravidel nejsou například vozidla, která používá občan pro svoje soukromé účely, případně pro dosahování příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo z pronájmu (§ 9 ZDP). Pozor však na případy, kdy je soukromé vozidlo poskytnuto jiné osobě, která vozidlo použije pro svoje podnikání! Předmětem silniční daně jsou kromě jiného i soukromá vozidla zaměstnanců, pokud jsou používána pro pracovní cesty pro zaměstnavatele, neboť tato soukromá vozidla pak splňují podmínku, že jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním, popřípadě s jinou samostatnou výdělečnou činností. Jedná se tedy o posouzení splnění kritéria „souvislost s podnikáním“ ve vztahu k zaměstnavateli.

Výjimka
Základním kritériem pro poplatníky z řad podnikatelů je splnění podmínky, že dotyčné vozidlo, registrované a provozované v ČR, je používáno k podnikání. Z uvedeného základního pravidla pro vymezení předmětu daně silniční však existuje výjimka, která stanoví pro určitá vozidla zásadu, že jsou předmětem silniční daně bez ohledu na to, zda jsou používána pro podnikání. Předmětem daně silniční jsou též:
  • Silniční motorová vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny,
  • určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v ČR,
  • a to bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání či nikoliv.
Pro některé poplatníky (neziskové organizace, subjekty provádějící vlastní výcvik řidičů a nepodnikající fyzické osoby) jsou však pro tento případ stanoveny v § 16 odst. 9 další podmínky, při jejichž splnění je možné uplatnit snížení sazby daně o 100 %, případně, pokud nemají daňovou povinnost u dalšího vozidla, nemusejí podávat daňové přiznání (§ 15 odst. 3). Za podmínek uvedených v § 16 odst. 10 mohou uvedení poplatníci uplatnit snížení sazby daně o 48 %.

Poplatník daně
V případě, pokud je vozidlo předmětem silniční daně, je velmi důležité správné určení, kdo bude finančnímu úřadu silniční daň za toto vozidlo platit. Ne vždy je to jednoduchý úkol. Z ustanovení § 4 zákona lze zjistit tyto informace, pokud jde o určení, kdo je poplatníkem daně:
Základní pravidlo:
Poplatníkem silniční daně je fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána v technickém průkazu vozidla vydaném v ČR jako provozovatel vozidla (ve starších technických průkazech jako „držitel vozidla“).

Výjimky:
  • Poplatníkem silniční daně je fyzická nebo právnická osoba, která užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel,
  • poplatníkem silniční daně je zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla,
  • poplatníkem silniční daně je stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.
Je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně.
Pokud jde o pojem „provozovatel vozidla“, jeho upřesnění lze nalézt v ustanovení § 2 zákona č. 56/2001 Sb.)
Provozovatelem vozidla je:
  • FO s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v ČR nebo
  • PO se sídlem v ČR,
  • která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem vozidla anebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla.
Znamená to, že mohou nastat tyto situace:
  • vlastník vozidla a provozovatel vozidla jsou shodné osoby,
  • vlastník vozidla a provozovatel vozidla jsou rozdílné osoby.
Nejčastěji se rozdíl mezi osobou vlastníka a osobou provozovatele projevuje u vozidel, která jsou používána na základě finančního leasingu. Vlastníkem vozidla je během doby nájmu leasingová společnost. Osoba, která je nájemcem předmětu finančního leasingu (nájemcem vozidla), je pak uvedena v technickém průkazu jako provozovatel. Nájemce, a nikoliv vlastník vozidla, je tedy v daném případě poplatníkem silniční daně. Vzhledem k tomu, že zákon o silniční dani jako základní pravidlo stanoví, že poplatníkem silniční daně je provozovatel vozidla, mohou a v praxi i nastávají někdy poněkud zvláštní situace, kdy poplatníkem silniční daně je dokonce osoba odlišná od osoby, která vozidlo používá pro svoji podnikatelskou činnost.

Daňové přiznání k dani silniční
se podává u místně příslušného finančního úřadu, a to nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případě, pokud se jedná o poplatníka, kterému daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Zdaňovacím obdobím u daně silniční je kalendářní rok. Do daňového přiznání se uvádějí i vozidla osvobozená od silniční daně, s výjimkou vozidel uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b). Po praktické stránce to znamená, že například vozidla kategorie L (to znamená motocykly) se do daňového přiznání neuvádějí, protože jsou osvobozeny od daně silniční podle § 3 písm. a) zákona. Existuje také výjimka, týkající se daňového přiznání k dani silniční, která platí pro poplatníky, kteří jsou provozovateli vozidla se sníženou sazbou za předpokladu splnění podmínek podle § 6 odst. 9 (nákladní vozidla včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun). Takový poplatník nemusí podávat daňové přiznání, za podmínky, že nemá daňovou povinnost u dalšího vozidla. Daň (doplatek) je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 31. ledna. Daňové přiznání je možné též podat elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené elektronickým podpisem pomocí aplikace „Elektronické podání pro daňovou správu“ na webových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz.
V případě opožděného podání daňového přiznání je nutné se připravit na příslušné daňové sankce. V případě, pokud toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Pokud by takto vypočtená částka pokuty byla nižší než 500 Kč, činí výše pokuty 500 Kč (§ 250 daňového řádu).

(Víc na toto téma najdete v měsíčníku DaÚ 1/2012)

 

 
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 
2. ledna
Pondělí
(za sobotu 31. 12.)
Daně z příjmů - plátce Odvod „srážkové“ daně sražené v listopadu 2011 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Odvod zajištění daně sraženého v listopadu 2011 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
9. ledna
Pondělí
(za neděli 8. 1.)
Zdravotní pojištění - OSVČ Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za prosinec 2011
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
Daně z příjmů - plátce Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za prosinec 2011
(38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Sociální pojištění - OSVČ Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za prosinec 2011
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za prosinec 2011
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Sociální pojištění - zaměstnavatel Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za prosinec 2011
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za prosinec 2011
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Zdravotní pojištění - zaměstnavatel Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za prosinec 2011
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za prosinec 2011
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
25. ledna
Středa
DPH Podání přiznání k DPH a její zaplacení za prosinec, resp. IV. čtvrtletí 2011 u plátců včetně příp. opravy poměrného odpočtu, vypořádání kráceného odpočtu a úpravy odpočtu daně (§ 101 odst. 1, § 75 odst. 4, § 76 odst. 7 a § 78 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Poslední možnost uplatnění nároku na odpočet daně v částečné výši v řádném daňovém přiznání u přijatých plnění uskutečněných v kalendářním roce 2011,
(§ 73 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
E-podání souhrnného hlášení za prosinec 2011, pokud plátce dodal zboží jinam do EU, poskytl službu osobě registrované k DPH jinde v EU, přemístil do jiného státu EU obchodní majetek nebo byl „prostřední osobou“ v třístranném obchodu
(§ 102 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
30. ledna
Pondělí
Daň dědická a darovací – neziskovka Podání přiznání k dani dědické, resp. k dani darovací za rok 2011 z nabytí majetku „neziskovými organizacemi“, je-li osvobozeno od daně podle § 20 odst. 4 dtto
(§ 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 357/1992 Sb., o daních dědické, darovací a z převodu nem.)
Daň darovací – lékaři a útulky Podání přiznání k dani darovací za rok 2011 z nabytí majetku fyzickými osobami provozujícími zařízení zdravotnická nebo na ochranu opuštěných či ohrožených zvířat, je-li osvobozeno od daně podle § 20 odst 10 dtto
(§ 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 357/1992 Sb., o daních dědické, darovací a z převodu nem.)
31. ledna
Úterý
Daně z příjmů - plátce Odvod „srážkové“ daně sražené v prosinci 2011 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Odvod zajištění daně sraženého v prosinci 2011 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Daně z příjmů - poplatník Podání žádosti o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2012
(§ 7a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
DPH Oznámení finančnímu úřadu dobrovolné změny zdaňovacího období ze čtvrtletního na měsíční nebo naopak od 1. 1. 2012 u plátců s obratem mezi 2 a 10 miliony Kč
(§ 99 odst. 3 a 8 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Silniční daň Podání přiznání k dani silniční za zdaňovací období 2011 a odvod příp. doplatku daně
(§ 15 odst. 1 a 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
Daň z nemovitostí Podání přiznání k dani z nemovitostí na zdaňovací období roku 2012, pokud nebylo v minulosti podáno a nastaly změny rozhodné pro vyměření daně nebo se změnil poplatník
(§ 13a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí)
Oznámení o tom, že osoba přestala být poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu roku 2011 změnila vlastnická nebo jiná práva, anebo tyto nemovitosti zanikly
(§ 13a odst. 8 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí)
Zákonné pojištění úrazu Odvod pojistného zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za I. čtvrtletí 2012
(§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele)

 

 
 
EKONOMIKA

 
Název krajiny Název měny Měna 2.1. 3.1. 4.1. 5.1. 6.1. 9.1. 10.1. 11.1. 12.1. 13.1. 16.1. 17.1. 18.1. 19.1. 20.1.
Austrálie dolar AUD 20,143 20,39 20,523 20,739 20,723 20,711 20,832 20,905 20,788 20,581 20,824 20,891 20,71 20,432 20,57
Brazílie real BRL 10,548 10,672 10,867 11,028 10,984 11,004 11,215 11,271 11,22 11,197 11,329 11,316 11,198 11,102 11,174
Bulharsko lev BGN 13,036 13,13 13,171 13,248 13,214 13,202 13,183 13,21 13,08 13,007 13,084 13,113 13,066 12,94 13,02
Čína renminbi CNY 3,133 3,134 3,161 3,204 3,207 3,212 3,188 3,217 3,179 3,159 3,198 3,176 3,156 3,104 3,116
Dánsko koruna DKK 3,432 3,453 3,465 3,484 3,477 3,472 3,468 3,474 3,439 3,422 3,443 3,45 3,437 3,404 3,424
EMU euro EUR 25,51 25,68 25,765 25,91 25,85 25,815 25,785 25,835 25,58 25,44 25,595 25,65 25,555 25,31 25,465
Filipíny peso PHP 44,859 45,082 45,466 45,883 45,83 45,996 45,742 46,182 45,594 45,525 46,029 45,972 45,868 45,05 45,607
Hongkong dolar HKD 2,539 2,539 2,561 2,6 2,605 2,612 2,592 2,615 2,585 2,565 2,6 2,582 2,566 2,526 2,543
Chorvatsko kuna HRK 3,386 3,416 3,416 3,439 3,431 3,426 3,423 3,427 3,39 3,37 3,39 3,39 3,381 3,348 3,365
Indie rupie INR 36,991 37,139 37,634 38,15 38,405 38,633 39,006 39,139 38,983 38,723 39,326 39,599 39,531 38,989 39,292
Indonesie rupie IDR 2,172 2,16 2,175 2,213 2,224 2,217 2,199 2,218 2,193 2,194 2,212 2,207 2,206 2,185 2,206
Japonsko jen JPY 25,628 25,711 25,91 26,27 26,22 26,381 26,201 26,394 26,124 25,945 26,317 26,116 25,934 25,517 25,584
Jihoafrická rep. rand ZAR 2,438 2,448 2,446 2,468 2,48 2,489 2,493 2,497 2,493 2,479 2,496 2,498 2,479 2,472 2,475
Jižní Korea won KRW 1,707 1,716 1,728 1,747 1,74 1,747 1,744 1,749 1,738 1,735 1,753 1,755 1,745 1,726 1,74
Kanada dolar CAD 19,332 19,497 19,587 19,871 19,807 19,727 19,801 19,983 19,757 19,539 19,793 19,806 19,652 19,453 19,475
Litva litas LTL 7,388 7,437 7,462 7,504 7,487 7,476 7,468 7,482 7,408 7,368 7,413 7,429 7,401 7,33 7,375
Lotyšsko lat LVL 36,456 36,725 36,876 37,107 37,026 36,997 36,939 37 36,551 36,33 36,577 36,64 36,494 36,149 36,433
Maďarsko forint HUF 8,115 8,138 8,053 8,078 8,117 8,188 8,255 8,283 8,305 8,214 8,262 8,249 8,344 8,378 8,358
Malajsie ringgit MYR 6,216 6,265 6,343 6,413 6,428 6,432 6,415 6,471 6,393 6,355 6,434 6,42 6,388 6,312 6,351
Mexiko peso MXN 1,414 1,43 1,447 1,472 1,473 1,476 1,484 1,487 1,479 1,471 1,491 1,489 1,49 1,477 1,487
MMF SDR XDR 30,272 30,439 30,63 30,948 30,957 31,015 30,782 30,985 30,677 30,447 30,875 30,649 30,486 30,085 30,283
Norsko koruna NOK 3,287 3,319 3,344 3,373 3,368 3,371 3,368 3,377 3,331 3,307 3,337 3,346 3,317 3,303 3,324
Nový Zéland dolar NZD 15,342 15,519 15,654 15,834 15,814 15,914 16,015 16,133 16,002 15,812 16,012 16,051 16,064 15,723 15,846
Polsko zlotý PLN 5,7 5,74 5,739 5,751 5,746 5,759 5,779 5,792 5,761 5,774 5,827 5,871 5,877 5,853 5,895
Rumunsko nové leu RON 5,905 5,941 5,962 5,972 5,948 5,928 5,911 5,916 5,882 5,87 5,931 5,916 5,871 5,827 5,862
Rusko rubl RUB 61,234 62,125 62,527 63,08 63,257 63,52 63,853 64,049 63,501 62,83 63,639 63,657 63,247 62,399 62,953
Singapur dolar SGD 15,199 15,342 15,424 15,642 15,637 15,635 15,625 15,718 15,556 15,444 15,652 15,626 15,565 15,389 15,474
Švédsko koruna SEK 2,858 2,876 2,895 2,929 2,925 2,922 2,926 2,933 2,89 2,862 2,884 2,902 2,897 2,889 2,9
Švýcarsko frank CHF 20,979 21,083 21,124 21,266 21,221 21,266 21,244 21,315 21,114 21,022 21,161 21,21 21,136 20,953 21,087
Thajsko baht THB 62,487 62,763 63,094 63,825 63,837 63,788 63,631 63,865 63,147 62,699 63,337 63,11 62,732 61,977 62,536
Turecko nová lira TRY 10,463 10,478 10,599 10,731 10,786 10,83 10,771 10,905 10,883 10,763 10,898 10,906 10,827 10,725 10,786
USA dolar USD 19,718 19,728 19,893 20,191 20,232 20,284 20,131 20,315 20,084 19,919 20,2 20,053 19,916 19,603 19,736
Velká Británie libra GBP 30,563 30,76 31 31,337 31,274 31,326 31,141 31,281 30,799 30,535 30,93 30,878 30,644 30,295 30,541
Izrael šekel ILS 5,169 5,168 5,156 5,243 5,268 5,28 5,262 5,28 5,235 5,199 5,246 5,231 5,233 5,18 5,208


Název krajiny Název měny Měna 23.1. 24.1. 25.1. 26.1. 27.1. 30.1. 31.1.
Austrálie dolar AUD 20,556 20,446 20,512 20,457 20,415 20,331 20,364
Brazílie real BRL 11,112 11,089 11,136 11,041 10,995 11,024 11,001
Bulharsko lev BGN 12,962 12,998 12,972 12,889 12,861 12,919 12,877
Čína renminbi CNY 3,075 3,086 3,094 3,028 3,023 3,044 3,03
Dánsko koruna DKK 3,409 3,419 3,413 3,39 3,384 3,402 3,388
EMU euro EUR 25,35 25,42 25,37 25,205 25,155 25,265 25,185
Filipíny peso PHP 44,979 45,283 45,447 44,746 44,656 44,738 44,564
Hongkong dolar HKD 2,509 2,519 2,525 2,472 2,468 2,484 2,464
Chorvatsko kuna HRK 3,35 3,359 3,35 3,324 3,324 3,332 3,324
Indie rupie INR 38,948 39,069 39,045 38,775 38,772 38,728 38,652
Indonesie rupie IDR 2,177 2,171 2,204 2,139 2,133 2,144 2,126
Japonsko jen JPY 25,319 25,189 25,116 24,721 24,863 25,131 25,021
Jihoafrická rep. rand ZAR 2,461 2,447 2,436 2,452 2,466 2,452 2,456
Jižní Korea won KRW 1,718 1,728 1,736 1,71 1,705 1,706 1,704
Kanada dolar CAD 19,307 19,305 19,351 19,148 19,16 19,164 19,179
Litva litas LTL 7,342 7,362 7,347 7,3 7,285 7,317 7,294
Lotyšsko lat LVL 36,289 36,431 36,36 36,082 35,985 36,142 36,027
Maďarsko forint HUF 8,395 8,407 8,501 8,559 8,565 8,537 8,567
Malajsie ringgit MYR 6,267 6,29 6,369 6,306 6,291 6,303 6,284
Mexiko peso MXN 1,486 1,478 1,489 1,484 1,48 1,483 1,479
MMF SDR XDR 29,992 30,085 30,099 29,652 29,615 29,82 29,573
Norsko koruna NOK 3,307 3,327 3,301 3,296 3,29 3,289 3,289
Nový Zéland dolar NZD 15,834 15,79 15,792 15,748 15,778 15,751 15,817
Polsko zlotý PLN 5,916 5,914 5,905 5,934 5,962 5,938 5,962
Rumunsko nové leu RON 5,84 5,855 5,835 5,807 5,789 5,824 5,8
Rusko rubl RUB 62,855 63,251 63,752 63,285 63,291 63,329 63,532
Singapur dolar SGD 15,382 15,379 15,424 15,269 15,264 15,292 15,274
Švédsko koruna SEK 2,888 2,89 2,867 2,84 2,827 2,839 2,831
Švýcarsko frank CHF 21,018 21,07 21,01 20,879 20,827 20,973 20,904
Thajsko baht THB 62,048 62,111 62,035 61,321 61,509 61,78 61,789
Turecko nová lira TRY 10,691 10,699 10,711 10,708 10,77 10,763 10,797
USA dolar USD 19,474 19,546 19,597 19,178 19,142 19,271 19,111
Velká Británie libra GBP 30,316 30,457 30,489 30,083 30,058 30,226 30,155
Izrael šekel ILS 5,166 5,166 5,173 5,103 5,097 5,116 5,122

 

 
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č.6-7/2012
  • Zákoník práce s komentářem

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 1/2012
  • Zdaňovaní příjmu FO za rok 2011
  • Zdaňovaní příjmu u PO za rok 2011

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č.1/2012
  • Daňové přiznání k dani z nemovitosti za rok 2012
  • Sestavení daňového přiznání – závazné posouzení
  • Spojené osoby v daních – výhody a nevýhody
  • Pes v podnikání
  • Novela zákona o DPH
  • DPH při dodání zboží s moíntáží – změny pro rok 2012
  • Účetní závěrka
  • Časové rozlišení nákladů a výnosů
  • Kdy se FO stává účetní jednotkou
  • Přiznání k dani silniční za rok 2011
  • Výdaje na pracovní cesty
  • Odměňování od roku 2012

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2012
  • Desatero k nové podpoře v nezaměstnanosti
  • Novela Zákoníku práce – přehled změn v roku 2012
  • Použití občanského zákoníku – nová pravidla
  • Manželka podnikatele
  • Spolupracující osoby versus zaměstnanci rodinné firmy
  • Pracovní posudek – hodnocení zaměstnancovy práce
  • Legislativní opatření proti práci na černo
  • Zdravotní pojištění a průměrná mzda v roce 2012
  • Zákon o důchodovém spoření
  • Nezdanitelná částka základu daně z příjmů z titulu daru
  • Když je OSVČ ve „státní kategorii
  • Evropská unie a ukončení pojištění v zahraničí
  • Poskytování náhrad cestovních výdajů – změny od 1. 1. 2012
  • Pracovní cesta automobilem zaměstnance
  • Připravované změny v sociálním pojištění

Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 1/2012
  • Zákoník práce od 1.1.2012 - změny
  • Novela zákona o DPH – změna sazby daně
  • DPH u stavebních prací v roce 2012
  • Režim přenesení daňové povinnosti
  • Dovolená – nová řešení
  • Zkušební doba - ano či ne?
  • Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2012
  • Přihlašování a odhlašování zaměstnanců po 1. 1. 2012
  • Zaměstnavatelé – jak na vyúčtování zaslané zdravotní pojišťovnou?
  • Družstevní byty – převody a smlouvy
  • Soustavné prohřešky proti pracovní kázni - výpověď
  • Kurzové rozdíly u příspěvkových organizací
  • Valutová pokladna v účetnictví obce
  • Valorizace náhrady za ztrátu na výdělku v roce 2012
  • Zajištění práv a nároků zaměstnavatele
  • Obecní pozemky
  • Státní dluh

1000 řešení – dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 1/2012
  • Zákoník práce - novela
  • Účetnictví, DE
  • Mzdy, odvody
  • DPH, ZDP

Sborníky – Zákony 2010

Zákony I – daňové, účetní …
  • Daně z příjmů
  • Daň z přidané hodnoty
  • Daň z nemovitostí
  • Silniční daň
  • Zákon o účetnictví
  • Živnostenský zákon
  • Autorský zákon
  • Zákon o rezervách

Zákony II – obchodní, občanské …
  • Obchodní zákoník
  • Občanský zákoník
  • Občanský soudní řád
  • Exekuční řád
  • Trestní právo
  • Správní právo
  • Ochrana spotřebitele

Zákony III – sociální, zdravotní …
  • Zákoník práce
  • Plat a odměny
  • Sociální zabezpečení
  • Nemocenské pojištění
  • Důchodové pojištění
  • Zaměstnanost
  • Zdravotní pojištění
  • Úrazové pojištění

Zákony IV – stavební, pozemkové …
  • Stavební zákon
  • Katastrální zákon
  • Zeměměřické orgány
  • Nájem bytů
  • Vlastnictví bytů
  • Pozemkové uřady
  • Požární ochrana

Zákony V – státní správa, veřejná správa …
  • Zákon o obcích
  • Zákon o krajích
  • Přístup k informacím
  • Zákon o matrikách
  • Zákon o ochraně osobních údajů
  • Školský zákon
  • Zákon o o evidenci obyvatel

Zákony VI - životní prostředí, odpady …
  • Životní prostředí
  • Ochrana ovzduší
  • Vodní zákon
  • Lesní zákon
  • Zákon o odpadech
  • Zákon o obalech
  • Energetický zákon

PŘIPRAVUJEME

Poradce č. 8/2012 (I/2012)
  • Novela zákona o účetnictví
  • Novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele k zákonu o účetnictví

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 2/2012 (I/2012)

Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) č. 2/2012 (I/2012)
  • Novela zákona o DPH v příkladech
  • Optimalizace daňové povinnosti v daňovém přiznání FO za rok 2011

Poradce veřejné správy – (PVS) č. 2/2012 (I/2012)
  • Rejstřík trestů po novém

Poradce veřejné správy – (PVS) č. 3/2012 (II/2012)
  • Odměňování v občanských sdruženích od 1. 1. 2012

1000 řešení – (1000 řešení) č. 2/2012 (I/2012)
  • Přiznáník daním z příjmů FO a PO za r. 2011

 

 
 
HORKÁ TÉMATA

 
UKONČENÍ ROKU 2011
Rok 2012 je na začátku, ale přináší sebou povinnost ročního zúčtovaní příjmů ze závislé činnosti a sestavení účetní závěrky. Když se chcete dozvědět, jaké jsou povinnosti účetní jednotky, nabízíme několik publikací pro lehčí orientaci v problematice.

  • Roční zúčtování příjmů – ze závislé činnosti, z funkčních požitků, roční zúčtování záloh ...
    monotematika (A5, 104 str.)
  • Účetní závěrka podnikatelů za rok 2011 – účetní zásady, účetní knihy, inventarizace, proces účetní závěrky, účetní závěrka, výroční správa ...
    monotematika (A5, 176 str.)
  • Daňová přiznání – fyzické osoby, vzory podání, vyplněné tiskopisy ...
    monotematika (A5, 104 str.)
  • Účetní souvztažnosti pro podnikatele – české účetní standardy, odložená daň, rezervy, syntetické účty, dlouhodobý majetek, operace s cennými papíry a podíly, nákladym výnosy, kapitálové účty ...
    monotematika (A5, 400 str.)

BALÍČEK UKONČENÍ ROKU 2011 se slevou 30 % obsahuje: Roční zúčtování příjmů + Účetní závěrka podnikatelů + Daňová přiznání + Účetní souvztažnosti pro podnikatele
cena: 388 Kč


Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.


Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz


RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

 

 
 
KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
 
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

 

 


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011
Untitled Page