Exicon s.r.o.

Em@ilové noviny

č. 10/2011

2. 5. 2011

Téma novin

Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají

P6 aktual v legislativě

Praktická komunikace

Aktuální příloha novin

Chybovat znamená platit

Ekonomika

Nejvíce čtená témata a publikace

Horká témata

Kontakty

Služby, které najdete jen u nás:

aktuální a rychlé informace
(změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
kvalifikovaný a ochotný personál
na zákaznickém oddělení;
možnost rychlého objednání
publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
rychlá dodávka (do 48 hodin)
s minimálními reklamacemi;
uvádění nových produktů
prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
přibližování se k zákazníkovi
prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin

Vážení čtenáři!

   Ne každý majetek můžete uplatnit do daňových výdajů, někdy je potřebné majetek do výdajů uplatnit prostřednictvím odpisů. Víc se o Odpisování majetku dočtete v Tématu novin a v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají.
   Matka, prosté slovo, které zní důvěrně. Nezapomeňte, že druhá neděle v květnu je věnovaná matkám. Měli bychom je uctít a potěšit návštěvou, květem, nebo i pěknou knihou. V Horkých tématech vám nabízíme náš tip pro dárek.
   Prožijte co nejvíc času a krásných chvil s nejbližšími osobami. Častokrát si v každodenním shonu neuvědomujeme, jak jsou pro nás důležití.

Na další setkání se těší

Denisa Orlická
odpovědná redaktorka

V tomto čísle najdete:

ODPISOVÁNÍ MAJETKU

ODPISOVÁNÍ MAJETKU Z HLEDISKA DANĚ Z PŘÍJMŮ

Výdaje spojené s pořízením hmotného a nehmotného majetku, podle terminologie účetních předpisů se jedná o dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, nejsou podle § 25 zákona o daních z příjmů výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Uvedené výdaje spojené s pořízením hmotného a nehmotného majetku, evidovaného v obchodním majetku poplatníka nebo majetku pronajímaného, lze do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů zahrnout až prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.

HMOTNÝ MAJETEK
Podle § 26 odst. 10 zákona o daních z příjmů (dále jen zákon) se hmotným majetkem stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (např. koupený automobil se musí zaregistrovat, dostavěný dům se musí zkolaudovat nebo oznámit jeho dokončení stavebnímu úřadu).
Hmotným majetkem se pro účely zákona o daních z příjmů (§ 26) rozumí:

Samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena podle § 29 zákona je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok.
Samostatné věci movité podle účetních předpisů
Budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem (§ 2 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů).
Stavby
Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky
Dospělá zvířata a jejich skupiny
Jiný majetek, vymezený v § 26 odst. 3 zákona

NEHMOTNÝ MAJETEK
Počínaje zdaňovacím období 2004 zákon o daních z příjmů definuje nehmotný majetek v § 32a a stanoví způsob jeho odpisování na straně poplatníků, kteří vedou účetnictví. Poplatníci - fyzické osoby, kteří nevedou účetnictví, uplatní výdaje spojené s pořízením nehmotného majetku do výdajů daňových při jeho zaplacení tak, jak postupují již od r. 2001. Ustanovení § 32a zákona se použije poprvé u nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004.
Daňově budou odpisovány:

zřizovací výdaje,
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje,
software,
ocenitelná práva a
jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený účetními předpisy, pokud

nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo
vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování, a

vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a
doba použitelnosti je delší než jeden rok.

Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
U nehmotného majetku nabytého vkladem nebo přeměnou, který byl vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem odpisován pouze účetně a tyto odpisy bylo možné uplatňovat podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 2 zákona, pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem, tj. pokračuje v účetním odpisování.

ZAHÁJENÍ ODPISOVÁNÍ
Zákon v § 26 odst. 5 stanoví, že odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.
Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a § 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek evidovaný v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob.
Zákon stanoví pro zemědělské podnikatele, kteří vedou daňovou evidenci, že zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob.
Pro zahájení odpisování není rozhodující, zda poplatník majetek již zaplatil či nikoli. Pokud se např. dodavatel s odběratelem dohodnou na úhradě příslušné částky za dodaný hmotný majetek postupně v určitých splátkách, nemá tato dohoda vliv na odpisování předmětného majetku. Důležité je, aby poplatník majetek vlastnil, a v případě, že bude majetek odpisovat nájemce, aby měl sepsanou s pronajímatelem řádnou nájemní smlouvu, ze které plyne, že pronajímatel souhlasí s odpisováním na straně nájemce, a aby se jednalo o majetek funkční.

DROBNÝ DLOUHODOBÝ MAJETEK
Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro podnikatele vedoucí podvojné účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v § 6 stanoví mimo jiné, že drobným nehmotným majetkem se rozumí složky majetku vyjmenované v § 6 odst. 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce "Dlouhodobý nehmotný majetek", ale v nákladech. Dále vyhláška v § 7 stanoví mimo jiné, že samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce "Samostatné movité věci a soubory movitých věcí" se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.
Poplatník vedoucí daňovou evidenci zahrne výdaje spojené s pořízením výše uvedeného drobného hmotného či nehmotného majetku do výdajů při úhradě tohoto majetku. Zákon o daních z příjmů již poplatníkům nepřikazuje vést zvláštní evidenci tohoto majetku. Vzhledem však ke skutečnosti, že poplatník je povinen prokázat údaje evidované v daňové evidenci, zvláště pak výdaje, je vhodné jednoduchou evidenci tohoto majetku vést i nadále.

OCEŇOVACÍ ROZDÍL - GOODWILL
Zákon v § 23 odst. 15 stanoví, že do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté závazky (dále jen "oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku").
Kladný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.
Záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu součástí příjmů (výnosů).
Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku.
Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený podnik, nebo část podniku, se oceňovací rozdíl nemění.
Při nájmu podniku, jehož pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku, může nájemce na základě písemné smlouvy s pronajímatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání nájmu.
Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní společnost nebo družstvo pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo.
Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku.
Počínaje zdaňovacím obdobím 2004 byl do zákona doplněn oceňovací rozdíl a goodwill (tj. dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 7 a § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), pro podnikatele vedoucí podvojné účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, které nahrazují podle dřívější účetní terminologie opravnou položku. Věcně se postup z hlediska daně nemění, oceňovací rozdíl, případně goodwill se do základu daně zahrnují obdobným způsobem, jako se do základu daně zahrnovala opravná položka, tj, po dobu 15 let, resp. 180 měsíců.
Bod 15 přechodných ustanovení novely č. 438/2003 Sb. zákona stanoví, že pro aktivní a pasivní opravnou položku evidovanou do konce roku 2003 v majetku poplatníka uvedeného v § 2, tj. fyzické osoby, který byl do konce zdaňovacího období 2003 účetní jednotkou účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, se použ?e zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003, a to až do doby jejího zahrnutí do základu daně.

ROČNÍ VÝŠE ODPISŮ
Zákon o daních z příjmů v § 26 odst. 6 stanoví, že odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 zákona (rovnoměrný způsob odpisování) a § 32 zákona (zrychlený způsob odpisování) lze uplatnit z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období.
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že u poplatníků fyzických osob je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, v souladu s § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů. To platí i v případě, že podnikatel, fyzická osoba, zahájí účtování v hospodářském roce.
V případě uplatňování roční výše odpisů je třeba pamatovat, že při koupi nemovitostí se vlastnictví nabývá až vkladem do katastru nemovitostí, nikoli podpisem kupní smlouvy či zaplacením kupní ceny, jak se mylně mnoho poplatníků domnívá.

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 4/2011)

NEHMOTNÝ MAJETEK A JEHO TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ

ZÁVAZNÉ POSOUZENÍ
Poplatníci daně z příjmů mají občas problémy se stanovením, zda jimi vynaložené výdaje na úpravu nehmotného majetku využívaného k podnikatelské činnosti nebo k pronájmu jsou technickým zhodnocením majetku. V případě nehmotného majetku se tyto výdaje zaměňují s výdaji na pořízení nového nehmotného majetku. Z důvodu pomoci poplatníkům k lepší orientaci v této složité problematice ZDP počínaje r. 2008 stanoví postup pro závazné posouzení dotazů poplatníků, týkajících se zákonem stanovených oblastí, kterou je mimo jiné i posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením.
Zákon v § 33a stanoví, že poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33.
V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 poplatník uvede:

jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo bylo zasahováno (dále jen "posuzovaný majetek"), datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování,
u posuzovaného majetku, který tvoří soubor movitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto souboru movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,
popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu,
výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění těchto pochybností,
popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do posuzovaného majetku,
předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů),
zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku 1 týkat,
návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku.

Spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku je poplatník povinen předložit

doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,
dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33, v případě zásahu do nemovitosti stavební dokumentaci zachycující změny v nemovitosti.

O posouzení musí poplatník požádat příslušného správce daně a v žádosti musí uvést výše specifikované údaje, včetně návrhu výroku rozhodnutí o závazném posouzení, ve kterém bude přesně navržena požadovaná odpověď správce daně. ZDP nestanoví lhůty ani pro poplatníka, dokdy musí být žádost o závazné posouzení podána, ani pro správce daně, dokdy musí rozhodnutí o závazném posouzení vydat. Poplatník může požádat o rozhodnutí o závazném posouzení kdykoliv.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, stanoví postup při závazném posouzení v § 132 a 133. Citovaná ustanovení stanoví mimo jiné, že proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze uplatnit opravné prostředky. Prokáže-li se při stanovení daně, že podmínky, za kterých bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, nejsou splněny, nelze toto rozhodnutí v tomto daňovém řízení použít. Výše uvedená žádost o závazné posouzení je zpoplatňována, a to částkou 10 000 Kč v souladu se zákonem o správních poplatcích.

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 5/2011)

ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

PŘERUŠENÍ ODPISOVÁNÍ HMOTNÉHO MAJETKU A JEHO NÁSLEDNÝ PRODEJ

V roce 2009 poplatník přerušil daňové odpisy dlouhodobého majetku a zároveň ho prodal.
Může si poplatník v roce 2010 uplatnit zůstatek daňového odpisu u uvedeného majetku?
Hmotný majetek lze daňově odpisovat pouze po dobu právního vlastnictví (až na okrajové výjimky), takže po jeho prodeji jej samozřejmě nelze daňově odpisovat ani už nemůže být vykazován v účetní či daňové evidenci poplatníka, proto nepřichází do úvahy ani uplatnění jeho zůstatkové ceny. Prodejem hmotného majetku došlo automaticky k jeho vyřazení z obchodního majetku dotyčného poplatníka.
Daňová zůstatková cena hmotného majetku (který lze daňově odpisovat) měla být uplatněna jako daňově účinný výdaj (náklad) již v roce jeho prodeje (tj. v daném případě v roce 2009), nikoli až v dalším roce.
Výhodou přitom je, že v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) bodem 2 ZDP, ve znění p.p. ("ZDP") při prodeji není daňová zůstatková cena hmotného majetku nijak omezena výší prodejní ceny, takže je možno se takto dostat i do dílčí daňové ztráty z tohoto prodeje.
Takže poplatník má jedinou možnost, jak uplatnit daňovou zůstatkovou cenu hmotného majetku prodaného v roce 2009 - podat dodatečné daňové přiznání za tento rok 2009 na nižší daňovou povinnost, případně na vyšší daňovou ztrátu.
Přerušení odpisů v roce 2009 tomuto nijak nebrání, pouze bude o neuplatněný daňový odpis za rok 2009 vyšší daňová zůstatková cena předmětného hmotného majetku. Připomeňme, že daňovou zůstatkovou cenou se podle § 29 odst. 2 ZDP rozumí rozdíl mezi vstupní cenou (tedy zpravidla pořizovací cenou majetku) a celkovou výší daňových odpisů.
Dodejme, že kdyby poplatník daňové odpisování hmotného majetku v roce 2009 nepřerušil, pak by z důvodu jeho prodeje mohl do daňových výdajů (nákladů) uplatnit za tento rok pouze polovinu vypočteného ročního odpisu [jak stanoví § 26 odst. 7 písm. a) bod 1 ZDP]. Což by ale v daném případě nevadilo, protože, jak bylo výše uvedeno, při prodeji je daňově účinná bez podmínek celá daňová zůstatková cena hmotného majetku.

ODPISOVÁNÍ NEHMOTNÉHO MAJETKU I.

Podnikatel vedoucí účetnictví si pořídil v lednu 2004 software za 240 000 Kč. V září 2005 dokoupil technické zhodnocení za 200 000 Kč. Další technické zhodnocení provedl v květnu 2011 ve výši 50 000 Kč. Celkové výdaje spojené s pořízením softwaru tedy činí 490 000 Kč.
Jak má podnikatel nehmotný majetek odpisovat?
Poměrně komplikované bylo odpisování nehmotného majetku pořízeného podnikatelem již v r. 2004 a následně technicky zhodnoceného v pozdějších letech, kdy se doba odpisování jak samotného nehmotného majetku, tak i jeho technického zhodnocení měnila.
V daném případě podnikatel zahájil odpisování od února 2004.

Výše odpisu v r. 2004 byla

(240 000 : 48) × 11 = 55 000 Kč.

– zůstatková cena činila

240 000 – 55 000 = 185 000 Kč.

Za r. 2005 musel spočítat výši odpisů do konce září, tj. do doby, než provedl technické zhodnocení, a poté od října do prosince, kdy již technické zhodnocení provedl. Počínaje r. 2005 se již software odpisuje pouze 36 měsíců. Podnikatel software odpisoval již 11 měsíců, tzn., že mu zbývá odpisovat po dobu 36 - 11 = 25 měsíců. Výše odpisu v r. 2005 do konce září činila:

– měsíční odpis činí

185 000 : 25 = 7 400 Kč,

– odpis za leden až září činí

7 400 × 9 = 66 600 Kč.

Zůstatková cena činila

185 000 – 66 600 = 118 400.

Zbývalo odpisovat po dobu

25 – 9 = 16 měsíců.

Protože došlo k technickému zhodnocení nehmotného majetku, musel poplatník zůstatkovou cenu nehmotného majetku zvýšit: 118 400 + 200 000 = 318 400 Kč. Tuto částku bude odpisovat po dobu 16 měsíců.

Měsíční výše odpisu bude činit

318 400 : 16 = 19 900 Kč.

Odpis za říjen až prosinec 2005 činil:

19 900 × 3 = 59 700 Kč.

Zůstatková cena činila

318 400 – 59 700 = 258 700 Kč.

Celkový odpis za r. 2005 činil

66 600 + 59 700 = 126 300 Kč.

V r. 2006 zbývalo nehmotný majetek odepsat za 36 - 23 = 13 měsíců. Počínaje r. 2006 se však již technické zhodnocení odpisuje 18 měsíců a protože v r. 2005 bylo odpisováno pouze po dobu 3 měsíců, musí být nově odpisováno po dobu 18 - 3 = 15 měsíců:

– měsíční odpis činí

258 700 : 15 = 17 247 Kč,

Odpis za r. 2006 činil

17 247 × 12 = 206 964 Kč.

Odpis za r. 2007 činil

17 247 × 3 = 51 741 Kč,

z důvodu zaokrouhlení odpisů na koruny nahoru, bylo možno do daňových výdajů uplatnit pouze zbývající část ve výši 51 736 Kč.
Celková výše odpisů za roky 2004 až 2007 byla: 55 000 + 126 300 + 206 964 + 51 736 = 440 000 Kč.
Technické zhodnocení dokončené v květnu 2011 bude podnikatel odpisovat po dobu 18 měsíců. V r. 2011 uplatní do daňových výdajů odpis ve výši 7/18 (tj. za červen až prosinec) z částky 50 000 Kč, tj. po zaokrouhlení 19 446 Kč. V r. 2012 odpis ve výši 11/18 z částky 50 000 Kč, tj. zbývající částku 30 554 Kč.

ODPISOVÁNÍ NEHMOTNÉHO MAJETKU II.

Podnikatel vedoucí účetnictví si pořídil v lednu 2010 software za 50 000 Kč, který zaúčtoval jako dlouhodobý nehmotný majetek a do nákladů uplatnil účetní odpis 5 000 Kč. V únoru 2011 dokoupil technické zhodnocení za 80 000 Kč. Jak bude podnikatel nehmotný majetek odpisovat?
Podnikatel zahájil účetní odpisování dlouhodobého nehmotného majetku s tím, že daňovým výdajem r. 2010 byla částka 5 000 Kč v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) zákona. V r. 2011, kdy provedl technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, bude postupovat podle § 32a odst. 6 zákona [obdoba § 29 odst. 1 písm. f) zákona].
Vstupní cenou bude částka 50 000 + 80 000 = 130 000 Kč.
Od března 2011 zahájí daňové odpisování, software bude odpisovat po dobu 36 měsíců. Daňovým výdajem r. 2011 bude 10/36 z částky 130 000 Kč. Daňovým výdajem r. 2012 a 2013 bude 12/36 z částky 130 000 Kč. Daňovým výdajem r. 2014 bude zbývající část z uvedené částky.
V daném případě je nutno pamatovat, že do daňových výdajů může podnikatel uplatnit daňové odpisy pouze do výše 125 000 Kč, protože částku 5 000 Kč uplatnil již do daňových výdajů v r. 2010 jako účetní odpis dlouhodobého nehmotného majetku.

ODPISY TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ MAJETKU POŘÍZENÉHO V R. 2000

Podnikatel si v r. 2000 pořídil za 80 000 Kč software na vedení účetnictví, zakázek, majetku a závazků, který zaevidoval v r. 2000 do svého obchodního majetku a zahájil odpisování podle § 31 ZDP v odpisové skupině 1. V letošním roce, kdy je software již odepsán, provedl jeho technické zhodnocení za 50 000 Kč.
Jak bude podnikatel technické zhodnocení nehmotného majetku odpisovat?
Podnikatel zvýší vstupní cenu o výši technického zhodnocení, tj. na částku 80 000 + 50 000 = 130 000 Kč a z této zvýšené vstupní ceny zahájí odpisování sazbou pro zvýšenou vstupní cenu, kterou zákon stanovil v r. 2000. Výše této sazby pro zvýšenou vstupní cenu činila 25.
Výše odpisu bude v letošním roce činit: 130 000 × 0,25 = 32 500 Kč. V následujícím roce uplatní podnikatel do daňových výdajů zbývající část technického zhodnocení softwaru ve výši 50 000 - 32 500 = 17 500 Kč.

ODPISY TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ MAJETKU POŘÍZENÉHO V R. 2001

Podnikatel vedoucí podvojné účetnictví si v r. 2001 pořídil za 98 000 Kč software na vedení účetnictví, zakázek, majetku a závazků, který zaúčtoval jako dlouhodobý nehmotný majetek, a zahájil odpisování podle účetního odpisového plánu. Daňovým výdajem byly účetní odpisy podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP. V letošním roce provedl jeho technické zhodnocení za 81 000 Kč.
Jak bude podnikatel technické zhodnocení nehmotného majetku odpisovat?
Podnikatel bude technické zhodnocení softwaru odpisovat spolu s dlouhodobým nehmotným majetkem i nadále podle účetního odpisového plánu. Daňovým výdajem stále budou účetní odpisy v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) ZDP.

ODPISY TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ MAJETKU POŘÍZENÉHO V R. 2002

Podnikatel, který vede JÚ, si v r. 2002 pořídil za 71 000 Kč software na vedení účetnictví, evidence zakázek, majetku a závazků. Výdaje spojené s pořízením nehmotného majetku zaúčtoval v JÚ v peněžním deníku do výdajů daňových při zaplacení. V letošním roce provedl jeho technické zhodnocení za 47 000 Kč.
Jak bude podnikatel technické zhodnocení nehmotného majetku odpisovat?
Podnikatel zaeviduje v DE (ta nahradila od r. 2004 jednoduché účetnictví) výdaje spojené s technickým zhodnocením softwaru do výdajů daňových při jejich zaplacení.

(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení 3/2011)

P6 AKTUAL V LEGISLATIVĚ

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:

Částka číslo 40/2011 ze dne 22.4.2011
104. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů
105. Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
106. Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Částka číslo 41/2011 ze dne 26.4.2011
107. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací 108. Vyhláška o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu 109. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání
110. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů
111. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
112. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2010 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
113. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Částka číslo 42/2011 ze dne 27.4.2011
114. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
115. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm.a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů

PRAKTICKÁ KOMUNIKACE

UMĚNÍ VYJEDNÁVAT

Věda tvrdí, že člověk je tvor společenský. Praxe zase ukazuje, že člověk je především tvor hašteřivý. Když se blízko sebe vyskytnou dva jedinci druhu homo sapiens, je jen otázkou času, kdy vznikne problém.

Problémy se dají řešit různě:

ručně stručně, což je řešení rychlé, ale s nejistým výsledkem;
na soudě, což je řešení na dlouhé lokty, a výsledek je též nejistý;
dohodou, což je řešení, vyžadující si invenci a uměleckého ducha.

Při výběru jednoho ze tří výše uvedených řešení je třeba zvážit, co je naší silnou stránkou - bicepsy, peněženka, anebo rozum. My nebudeme radit, jak zvětšit objem bicepsů, ani objem peněženky, ale jak se stát úspěšným vyjednávačem.
I když se to na první pohled nezdá, na světě neexistuje nic, co by nemohlo být předmětem vyjednávání. Toto tvrzení platí jak pro rodinný, tak i pro pracovní život.

Vyjednávání komplexní proces se čtyřmi fázemi:

příprava;
vlastní vyjednávání;
dohoda;
realizace dohody.

Příprava
Nedá se říci, která z těchto čtyř fází je nejdůležitější, ale jedno je jisté: bez dobré přípravy se už jen zázrakem dopracujeme k pro nás výhodné dohodě. Proto si nejprve podrobně rozebereme přípravnou fázi. V jejím průběhu si musíme především odpovědět na následující otázky:

Co je ve skutečnosti předmětem vyjednávání?

Jaké jsou naše cíle?

Jaké jsou cíle druhé strany?

Co bude pro nás přínosem?

Kde jsou naše limity, za které není možno ustoupit?

I když se tyto otázky zdají na první pohled triviální, ne vždy na ně dokážeme dát správné odpovědi. Jako pomůcka nám může posloužit čistý list papíru, na kterém si postupně vytvoříme jakousi počáteční mapu situace, například takto:

Předmět vyjednávání ..................................................................................
Oponent 1 (jméno) ......................... Oponent 2...............................
Pozice ............................................. Pozice.....................................
Motivy............................................. Motivy....................................
Vazby.............................................. Vazby......................................

Smyslem mapy je ozřejmit si, s kým budeme mít tu čest vyjednávat (tj. např. ředitel, obchodní zástupce, vedoucí odboru atd.), jaké jsou jejich pravděpodobné zájmy (tj., co chtějí vyjednáváním dosáhnout) a zda existují mezi nimi obchodní, přátelské, resp. jiné vazby.
Tím si vytvoříme počáteční představu o soupeři, kterou si potom při vlastním vyjednávání budeme upřesňovat, případně korigovat.
Vlastní vyjednávání
V této fázi je důležité všechno - výběr místa, času, poloha u stolu, síla našich argumentů, umění vyjednávat, dokonce i náš slovník a naše kravata. O výběr místa a času se obvykle vede válka. I když všeobecně platí "Můj dům, můj hrad", při vyjednávání to vždy nemusí být pravda.

Výhoda domácí půdy nemusí být výhodou:

náš oponent tím získá možnost "nakouknout nám do kuchyně", případně vyzvídat od spolupracovníků;
doma se jen těžko vymlouvá na to, že s sebou nemáte všechny podklady k tomu, abyste se mohli jednoznačně vyjádřit, což je obvyklý postup, když se snažíme natahovat čas;
při vyjednávání se často zahraje divadélko s odchodem od stolu, ale v domácím prostředí to nevyzní tak efektně, jako např. na neutrální půdě.

O volbě času si zatím řekneme jen tolik, že se snažíme načasovat schůzku na dobu, kdy nám to "nejlíp pálí". U někoho je to ráno, u jiného naopak podvečer. Důležité je také, abychom si rezervovali dostatek času. Tím vyloučíme situaci, že budeme muset vyjednávání přerušit, anebo předčasně ukončit předtím, než vyjednáme pro nás optimální řešení. Na následujících řádcích jsou heslovitě vyjmenované zásady, které je třeba v průběhu vyjednávání dodržovat.

Začněte vyjednávání s jasnou představou o tom, co chcete, kde chcete začít, k čemu chcete směřovat a kdy chcete skončit.
Snažte se postavit svoje požadavky tak vysoko, jak jen to je možné. Je vyzkoušenou věcí, že když na začátku žádáte málo, už jen těžko bude váš oponent souhlasit s významným navýšením. Na druhé straně počáteční požadavek nemůže být natolik přemrštěný, aby oponent nabyl dojem, že vyjednávání nemá smysl.
Buďte flexibilní a schopní reagovat na různé situace. To se dá udělat jednak předpřípravou a jednak postupným upřesňováním si počátečního obrazu.
Nechejte mluvit oponenta. Člověk má dvě uši a jen jeden jazyk. Asi v takovémto poměru bychom měli poslouchat a mluvit. Přitom pod posloucháním se rozumí nejen sledování toho, co oponent říká, ale i jeho chování, gestikulace apod.
Nevyložte všechny karty na stůl. Snažte se poskytovat jen ty informace, které pohnou proces vyjednávání požadovaným směrem.
Zachovávejte klid. Při vyjednávání je možné křičet, ale vždy jen jedna strana - když křičí oba, jde o hádku, a ne o vyjednávání. Když na vás oponent zaútočí, snažte se útok interpretovat jako útok na předmět vyjednávání a ne jako útok na vás osobně.
Nelžete. Hlavně ne v případech, kdy existuje reálná možnost, že toto není poslední setkání s oponentem. Požadavek nelhat však od vás nevyžaduje, abyste řekli o věci všechno, co o ní víte.
Neupínejte se při vyjednávání na dosažení konkrétního čísla, například nemá smysl snažit se dosáhnout přesně cenu tisíc. Spíše je rozumné mít představu o přijatelném intervalu - například od 990 do 1050.
Pokud možno vyjednávejte přímo, bez prostředníků.
Každý mezičlánek proces vyjednávání nejen zpomaluje, ale i znepřehledňuje a vnáší do něj zkreslení.

Dohoda
Paradoxně při uzavírání dohody je nejtěžší uhádnout okamžik, kdy už je třeba přestat s vyjednáváním a přejít ke psaní dohody. Když to uděláme příliš brzy, později si budeme vyčítat, že jsme mohli vyjednat ještě lepší podmínky.
Když naopak budeme natahovat vyjednávání, může se stát, že k dohodě nikdy nedojde. Vyjednávání totiž není válka, která může skončit jen totální porážkou jedné strany. Je to spíše hledání kompromisu, užitečného pro obě strany.
Samozřejmě důležité je posoudit, do jaké míry dosažený kompromis naplňuje naše původní představy. Když nejsme s výsledkem spokojení, je třeba zvážit další postup. A aby věci byly ještě komplikovanější, je třeba mít na paměti, že špatný kompromis je horší než nedohoda. Proto je dobré ještě předtím, než přikývneme, ještě jednou si v duchu přehodnotit, co se stane, když se nedohodneme. Stejně třeba je si tutéž otázku položit z pohledu oponenta - co to bude pro něho znamenat, když se nedohodneme? Tento odhad nám ukáže, zda má smysl ještě na něho tlačit, anebo to už nemá smysl. Když jsme už dospěli k rozhodnutí, že výsledek vyjednávání je pro nás akceptovatelný a víc už asi nedosáhneme, je třeba přestat diskutovat a přejít ke psaní dohody.
Naše další řečnění jen poskytne oponentovi čas ještě jednou věci přehodnotit a výsledkem může být jeho odstoupení od už dosažené dohody.
Je lepší mít dohodu v písemné formě. Je jednoznačnější, hůř se porušuje, a navíc je zjištěno, že lidé mnohem častěji respektují a plní písemné dohody než dohody ústní. Pro nás je výhodnější, když se nám podaří přesvědčit oponenta, že dohodu sepíšeme my.
Jednak můžeme formulovat dohodu našimi slovy a jednak odpadá potřeba detailně zkoumat každou verzi dohody, kterou by připravil oponent. V době, kdy se dohody píšou na počítači, totiž není problém kromě dohodnuté změny udělat nepozorovaně i změnu v jiné, už odsouhlasené části. Proto je žádoucí, aby obě strany podepisovaly každou verzi dohody.

Naplnění dohody
Mít v kapse papír s dohodou je pěkná věc, ale to ještě nezaručuje, že druhá strana dohodu splní. Šance, že se tak stane, je tím větší, čím výhodnější je dohoda pro obě strany.

Když chceme odhadnout, jaké jsou šance, že druhá strana dohodu dodrží, je třeba si položit dvě otázky:

Jakým způsobem jsme k dohodě dospěli?

Jsou v dohodě zakomponované kontrolní mechanismy, případně pokuty za její neplnění?

Jestliže v odpovědi na první otázku zkonstatujeme, že jsme druhou stranu k dohodě "dokopali", tj. že -jsme využili naši momentálně silnější pozici, je téměř jisté, že druhá strana se bude snažit hledat cestičky, jak se plnění dohody vyhnout.
Jestliže v dohodě nejsou definované žádné doby, dokdy je třeba uskutečnit určité věci, a ani tam není definovaný jiný způsob kontroly plnění dohody, je dohoda prakticky bezcenná a záleží jen na dobré vůli druhé strany, jestli ji dodrží.
Zdálo by se, že zkušený vyjednávač by se do takovéto pozice neměl dostat. Existuje ale celá řada situací, kdy "taháme za kratší konec" a nemůžeme si diktovat podmínky.

Tehdy je výhodnější mít dohodu, která je sice děravá, ale přece jen představuje aspoň jakýsi morální závazek, jak neodejít od stolu s prázdnýma rukama.
Tady by naše rozhodnutí mělo být opět založeno na posouzení alternativ tak, jak jsme o tom psali v předcházejícím odstavci.

Závěr
O úspěchu či neúspěchu vyjednávání rozhoduje mnoho faktorů, mezi nimiž je jedním z nejdůležitějších šikovnost a zkušenost vyjednavače. Jiným důležitým faktorem je, nakolik jsme "silní v kramflecích", tj. jaká je naše vyjednávací pozice. Na rozdíl od prvního faktoru - šikovnosti - je sílu možné, aspoň do jisté míry, předstírat. Vyjednávání je totiž založeno na předpokladu, že žádná ze stran nemá o věci úplné informace. Kromě šikovnosti a síly je dále důležité i to, v jakém vztahu jsou zájmy vyjednávacích stran. Samozřejmě ideální by bylo, kdyby si byly co nejvíc podobné. Bohužel, v reálném životě jsou takové případy méně pravděpodobné, než že uvidíme na dálnici živého mamuta.
Takže se spokojíme s tím, když jsou zájmy vyjednávajících stran v přímém konfliktu. Ale ani v případě, když jde o konfliktní zájmy, není třeba házet flintu do žita. Místo toho je třeba se pokusit najít aspoň pár styčných bodů, od nichž by se mohlo odvíjet další vyjednávání.

AKTUÁLNÍ PŘÍLOHA NOVIN

DEN MATEK

Žena jako dárkyně života - matka, byla oslavovaná už v období antiky. V Anglii v době humanismu a renesance začali uznávat Neděli matek, která byla určená na čtvrtou neděli v době velikonočního půstu. 8. květen 1914, druhou květnovou neděli, Kongres USA vyhlásil za Den matek a později prezident Woodrov Wilson podepsal dokument, ve kterém vyhlásil druhou květnovou neděli jako tento svátek. V novodobé historii je druhá neděle v květnu svátkem, kterým si připomínáme jedinečnost matky téměř ve všech krajinách světa.

CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

2. května pondělí (za sobotu 30. 4.)	Daně z příjmů- plátce	Odvod “srážkové” daně sražené v březnu 2011 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč) (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
		Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2011 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně (§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
	Zákonné pojištění úrazu	Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2011 (§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.)
	Soc. poj. – zaměstnavatel	Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců účastných důchodového pojištění za rok 2010 (§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení)
	Sociální pojištění – OSVČ	Podání kopie plné moci k zastupování daňovým poradcem zpracovávajícím daňové přiznání, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2010 do 1. 7. 2011 (§ 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
	Zdravotní pojištění – OSVČ	Podání kopie plné moci k zastupování daňovým poradcem zpracovávajícím daňové přiznání, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2010 do 1. 7. 2011 (§ 24 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
2. května pondělí (za neděli 1. 5.)	Sociální pojištění – OSVČ	Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2010 u OSVČ podávající daňové přiznání v základním termínu (do 1. 4. 2011) (§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
	Zdravotní pojištění – OSVČ	Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám za rok 2010 u OSVČ podávající daňové přiznání v základním termínu (do 1. 4. 2011) Pozor, doplatek musel být uhrazen již do 8 dnů po podání daňového přiznání ! (§ 24 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
	Daně z příjmů- plátce	Podání vyúčtování “srážkové” daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za kalendářní rok 2010 (lze podat v listinné nebo elektronické formě) (§ 38d odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) (§ 33 odst. 1 a 4, § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
9. května pondělí (za státní svátek 8. 5.)	Zdravotní pojištění – OSVČ	Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za duben 2011 (§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
9. května pondělí	Sociální pojištění – OSVČ	Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2010 (vyrovnání rozdílu mezi zaplacenými zálohami a vyšším pojistným) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích poslední den 1. 5. 2011 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu) (§ 14a odst. 3, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
20. května pátek	Daně z příjmů- plátce	Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za duben 2011 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
	Sociální pojištění – OSVČ	Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2011 (§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
		Odvod pojistného na (dobrovolné) nemocenské pojištění OSVČ za duben 2011 (§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
	Sociální pojištění – zaměstnavatel	Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2011 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
		Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2011 (§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
	Zdravotní pojištění – zaměstnavatel	Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2011 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
		Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2011 (§ 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

EKONOMIKA

Název krajiny	Název měny	Měna	21.4.	26.4.	27.4.	28.4.
Austrálie	dolar	AUD	17,825	17,737	17,801	17,751
Brazílie	real	BRL	10,582	10,53	10,566	10,369
Bulharsko	lev	BGN	12,365	12,325	12,336	12,333
Čína	renminbi	CNY	2,554	2,527	2,527	2,508
Dánsko	koruna	DKK	3,243	3,233	3,237	3,235
EMU	euro	EUR	24,185	24,105	24,135	24,125
Filipíny	peso	PHP	38,4	38,111	38,095	37,994
Hongkong	dolar	HKD	2,134	2,122	2,117	2,098
Chorvatsko	kuna	HRK	3,287	3,276	3,282	3,278
Indie	rupie	INR	37,358	37,037	37,053	36,682
Indonesie	rupie	IDR	1,922	1,906	1,908	1,9
Japonsko	jen	JPY	20,232	20,179	19,993	19,946
Jihoafrická rep.	rand	ZAR	2,458	2,459	2,474	2,461
Jižní Korea	won	KRW	1,532	1,521	1,524	1,518
Kanada	dolar	CAD	17,489	17,306	17,279	17,152
Litva	litas	LTL	7,004	6,981	6,99	6,987
Lotyšsko	lat	LVL	34,097	33,984	34,027	34,012
Maďarsko	forint	HUF	9,168	9,117	9,115	9,128
Malajsie	ringgit	MYR	5,512	5,517	5,526	5,499
Mexiko	peso	MXN	1,428	1,422	1,422	1,412
MMF	SDR	XDR	26,683	26,542	26,527	26,409
Norsko	koruna	NOK	3,106	3,098	3,099	3,089
Nový Zéland	dolar	NZD	13,292	13,264	13,254	13,043
Polsko	zlotý	PLN	6,124	6,125	6,143	6,124
Rumunsko	nové leu	RON	5,918	5,92	5,925	5,912
Rusko	rubl	RUB	59,39	59,272	59,374	59,199
Singapur	dolar	SGD	13,415	13,362	13,352	13,26
Švédsko	koruna	SEK	2,721	2,7	2,701	2,702
Švýcarsko	frank	CHF	18,814	18,779	18,721	18,622
Thajsko	baht	THB	55,431	54,996	54,912	54,468
Turecko	nová lira	TRY	10,927	10,821	10,809	10,734
USA	dolar	USD	16,579	16,491	16,457	16,305
Velká Británie	libra	GBP	27,444	27,173	27,224	27,137
Izrael	šekel	ILS	4,871	4,83	4,811	4,777

NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 10/2011

Zákon o ochraně zaměstnanců - s komentářem
Změny zákona o DPH a jejich dopady na účetnictví

Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 5/2011

Novela zákona o DPH

Manka, škody a ztratné na zásobách v maloobchodě

Konkurs a likvidace společnosti

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č. 5/2011

Paušální výdaje na dopravu

Zákon o Úřadu práce

Daň silniční - co, kdo a jak
Osvobození od daně při dovozu zboží
Daňové doklady po novele
Zápočet vzájemných pohledávek
Zahraniční měny v účetnictví

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 5/2011

Reorganizace úřadů práce

Novela vyhlášky BOZP

Dodržování léčebného režimu - kontrola zaměstnavatele
Střet zájmů zaměstnance a zaměstnavatele
Inspekce práce v České republice
Povinný nástup loňské dovolené - naposledy
Důkazní břemeno podle antidiskriminačního zákona

Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 5/2011

Úřad práce ČR - nový zákon

Automobil při pracovní cestě
Přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění
Kratší pracovní doba
Přesčasová práce ve zdravotnictví
Nepeněžité odměňování funkcionářů
Dovolená zaměstnanců obcí
Změna zdravotní pojišťovny zaměstnancem

1 000 řešení - dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 3/2011

Automobil v podnikání

Účetnictví, DE
DPH, ZDP
Zákoník práce
Veřejná správa

Zisk - měsíčník, č. 4-5/2011

Jak komunikovat se zákazníkem
6 mýtů o prodeji
Kolik dávat do reklamy?
Motivační seminář
Má udávání značky význam?
Když je proti vám vlastní tým
Jak zdokonalit řízení

PŘIPRAVUJEME

Poradce č. 11/2011 (V/2011)

Zákon o technických požadavcích na výrobky

Daně, účetnictví - vzory a případy - (DÚVaP) č. 6/2011 (V/2011)

Finanční majetek
Jak stanovit vstupní cenu
Úvěry a půjčky z pohledu účetních a daňových předpisů

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 6/2011 (V/2010)

Společné jmění manželů
Uplatňování výdajů procentem nebo skutečné výdaje
Účtování o pořízení automobilu směnou
Režim přenesení daňové povinnosti
Finanční majetek

Poradce veřejné správy - (PVS) č. 4/2011 (III/2010)

Rozdíly mezi sociálním a zdravotním pojištěním v roce 2011
Hospodaření ÚSC - sledování a vnější zásahy
Rezervy z daňového hlediska

1000 řešení č. 4/2011 (V/2011)

Čerpání dovolené

Pracovní právo
Daně
Účetnictví

HORKÁ TÉMATA

ZMĚNY V DPH A DOPAD NA ÚČETNICTVÍ
Rozsáhlé změny přinesla poslední novela zákona o DPH, která například ruší daňové dobropisy a daňové vrubopisy a nahrazuje je opravnými daňovými doklady. Jaké jsou klíčové údaje, které by měly být na tomto daňovém dokladu uvedeny? Jak provést opravu výše daně? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších zajímavostí se dozvíte z našich následujících publikací.

Změny zákona o DPH a jejich dopady na účetnictví - příspěvek
měsíčník Poradce 10/2011 (A5, cca 224 str.)
Aktualizované znění zákona po poslední novele
aktualizace I/2 2011 (A5, 72 str.)
Novela zákona o účetnictví - příspěvek
měsíčník DÚVaP 5/2011 (A5, 184 str.)

BALÍČEK ZMĚNY V DPH A DOPAD NA ÚČETNICTVÍ se slevou 30 % obsahuje: Poradce 10/2011 + Aktualizace I/2 2011 + DÚVaP 5/2011

cena: 195 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz

AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ
V dnešní době neexistuje podnikatel nebo živnostník, který by k výkonu své činnosti nepotřeboval automobil. S využíváním automobilu v podnikání souvisí mnoho problémů, které je třeba řešit. Při jejich řešení Vám určitě pomohou naše publikace, ve kterých se s problematikou důkladněji obeznámíte.

Automobil v podnikání – Dotazy a odpovědi z praxe
dvouměsíčník 1000 řešení 3/2011(A5, cca 144 str.)
Automobil při pracovní cestě - příspěvek
měsíčník PVS 5/2011 (A4, 80 str.)
Paušální výdaje na dopravu - příspěvek
měsíčník DaÚ 5/2011 (A4, 80 str.)

BALÍČEK AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ se slevou 30 % obsahuje: 1000 řešení 3/2011 + PVS 5/2011 – zdarma + DaÚ 5/2011

cena: 296 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz

BALÍČEK KE DNI MATEK
Květen již tradičně patří našim maminkám. Matka je v životě vším: útěchou ve strastech, nadějí v zoufalství, silou v okamžicích slabosti, je pramenem lásky, trpělivosti, porozumění. Pokud chcete potěšit své maminky nejen kyticí květů, ale i pěknou knížkou, nabízíme úsměvné výroky a příběhy z edice vesele i vážně.

Zrnka lásky – Muž má jedinou bezpečnou lásku - lásku své matky.
edice vesele i vážně (A6, 253 str.)
Zrnka odvahy – Kohout se může hrdě naparovat, ale ve skutečnosti to je slepice, co snáší vajíčka.
edice vesele i vážně (A6, 236 str.)
Murphyho zrnka II – Malé peníze se vydělávají rukama, velké hlavou, ...
edice vesele i vážně (A6, 202 str.)

BALÍČEK KE DNI MATEK obsahuje: Zrnka lásky + Zrnka odvahy + Murphyho zrnka II

cena: 210 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz

RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.

Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

KONTAKTY

Adresa:		E-mail:
ExiCon, s. r. o. Martina Rázusa 1140 010 01 Žilina Slovenská republika		objednavky@exicon.eu

IČO: 44853530 DIČ: 2022854900 IČ DPH: SK2022854900


Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

Untitled Page