| |
TÉMA NOVIN
STAVÍME BEZ CHYB, POKUT A PENÁLE |
STAVEBNÍ ZÁKON PO NOVELE ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Zákonem č. 39/2015 Sb., publikovaným ve Sbírce zákonů dne 6. března 2015 s účinnosti od 1. dubna 2015, byl novelizován zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela předchází vydání nového zákona a reaguje na některé výtky, adresované Evropskou komisí České republice a týkající se především účasti na řízeních o posouzení vlivu na životní prostředí.
1. Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
Pro porozumění změnám stavebního zákona je nezbytné alespoň v kostce se zmínit o podstatě novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Novela se dotkla zásadně těchto bloků:
vymezení některých nových pojmů (navazující řízení), resp. upřesnění pojmů již užívaných (veřejnost a její postavení v procesu posuzování vlivů – tzv. „dotčená“ veřejnost a „privilegovaná“ veřejnost);
rekoncipovaného zjišťovacího řízení a způsobů jeho ukončení (usnesením / rozhodnutím);
nově konstruovaných důsledků a závaznosti postupů podle zákona po posuzování vlivů na navazující řízení;
nové konstrukce některých atributů záměrů uvedených v přílohách.
Tyto bloky byly upraveny v reakci na výtky Evropské komise adresované České republice. Novela zákona je pokusem odstranit některé nedostatky v transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (tzv. EIA směrnice), který byl České republice vytknut v rámci řízení o porušení Smlouvy o fungování EU ve věci nesprávné transpozice EIA směrnice („infringement EIA“). Ve výzvě adresované České republice Evropská komise (dále jen „Komise“) namítala neprovedení, resp. neúplné či nesprávné provedení článků 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11 a 13 a příloh I, II, III a IV EIA směrnice do národního právního řádu. Většina výtek Komise směřovala nikoliv do samého procesu posuzování, nýbrž do navazujících povolovacích řízení, a to přesto, že specifickému českému pojetí posuzování vlivů lze obsahově leccos vyčíst (to však není předmětem tohoto článku).
Komise považovala za nejpodstatnější pochybení zejména:
nedostatečnou závaznost výstupů z procesu EIA a možné změny záměru během navazujících povolovacích řízení (typicky územní a stavební řízení), resp. mezi procesem EIA a navazujícími řízeními,
skutečnost, že jednotlivá ustanovení EIA směrnice by měla být aplikována nejen na proces EIA, ale i na navazující povolovací řízení, v rámci kterých je záměr definitivně schválen, což platná právní úprava nezajišťuje,
nedostatečnou účast veřejnosti v navazujících řízeních,
nezajištění včasné a účinné soudní ochrany příslušníkům dotčené veřejnosti.
Původním důvodem pro novelu zákona bylo tudíž především „uvedení stávající právní úpravy“ do souladu s Aarhuskou úmluvou o účasti veřejnosti na procesech ochrany životního prostředí a dosažení větší míry ingerence veřejnosti do těchto procesů. Dalším důvodem bylo prosazení vyšší míry závaznosti posouzení vlivů na životní prostředí pro navazující řízení. Všechny tyto deficity ovšem byly založeny základní koncepcí zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jakožto paralelního procesu vedle již standardizovaných postupů podle stavebního zákona. Tato dubleta ovšem z požadavků směrnice neplyne – celý systém posuzování vlivů nemusí být nutně, jak je tomu u nás, koncipován jako zcela samostatný správní proces, nýbrž může být včleněn do stávajících správních procesů veřejnoprávního projednání záměrů v územním řízení. Přijatou novelou se tato zásadní překážka ekonomie správního rozhodování neodstraňuje, ani tím není založen efektivnější systém prosazování smysluplných podmínek a náležitostí péče o životní prostředí. Ba právě naopak: zmnožováním procesů vzniká a potvrzuje se nepřehledná změť právních úprav, často vnitřně kolizní, což je pro současné české právo, žel, vlastnost častá, ba typická.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí doznal podstatných změn již v úvodních ustanoveních. V § 3 byl především nově definován pojem „navazujícího řízení“, jímž se rozumí takové řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, které povoluje umístění nebo provedení záměru posuzovaného podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Dalším nově definovaným pojmem je pojem „veřejnost“ a „dotčená veřejnost“, přičemž dotčenou veřejností se rozumí:
osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech,
právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení, případně před dnem vydání rozhodnutí podle, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob („privilegovaná veřejnost“).
Touto koncepcí se vytváří poněkud problematický způsob klasifikace „veřejnosti“ a z řad oprávněné dotčené veřejnosti jsou některé „veřejnosti“ prakticky vyloučeny a zbaveny možnosti celý proces podstatněji ovlivňovat.
Do kategorie „dotčené veřejnosti“ byly novelou tudíž zahrnuty jednak:
osoby rozhodnutím na svých právech či povinnostech přímo dotčené, jimž ovšem zákon o posuzování vlivů jinde v textu žádná zvláštní oprávnění nepřiznává; v praxi se bude jednat zejména o účastníky navazujících řízeních, jimž účastenství a z něj vyvozovaná oprávnění plynou přímo z právních přepisů upravujících tato řízení (především stavební zákon, ale také zákon vodní, zákon o pozemních komunikacích, drážní zákon etc.), a jednak
nepodnikatelské právnické osoby podporující ochranu životního prostředí, které se za splnění dalších zákonných podmínek mohou stát účastníky řízení, respektive tzv. privilegovanými odvolateli; jedná se především o:
- dlouhodobě existující environmentální nevládní organizace, u nichž se bude za rozhodující kritérium pokládat jejich „zavedenost“, čímž se ovšem smysl širší účasti veřejnosti popírá a významně zužuje pouze na určitý segment;
- environmentální nevládní organizace zřizované ad hoc (případ od případu), jejichž „legitimita bude deklarována doložením podporující podpisové listiny o předepsaných náležitostech“;
toto „kriteriální“ omezení postrádá smysluplné odůvodnění a vytváří zjevně disproporční stav mezi zúčastněnými subjekty. „Environmentálnost“ je tu brána jako skutečnost na jisto postavená, avšak je třeba připomínat opakovaně, že se jedná o mnohem strukturovanější a typologicky bohatší strukturu „zájmů“ a jejich kolizí, které musí být ve správním procesu rozhodovány. Touto nerovností se zakládá na sporná budoucí meritorní rozhodnutí.
Postavení veřejnosti se promítá do celé řady novelizovaných ustanovení. Nejvýznamnějším důsledkem je možnost efektivní ingerence do řízení, možnost vznášení námitek do řízení o posouzení vlivu nebo do zjišťovacího řízení, možnost podání odvolání a aktivní legitimace k podání soudní žaloby správní, čímž se zákonem založená nerovnost dále prohlubuje.
Vzhledem k dosavadní poněkud problematické specifické české praxi, v jejímž důsledku byly často posuzovány záměry, které neměly podstatný dopad na životní prostředí, bylo dosaženo novelou alespoň určitého zdůraznění charakteru činnosti, která režimu posouzení podléhá slovy „které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí“. Toto zpřesnění nedopadá pouze na záměry posuzované vždy (Příloha 1, kategorie I, ale též příloha 1 kategorie II, to jest záměry podléhající „zjišťovacímu řízení“ – i zde se vyžaduje, aby se jednalo o záměry, „které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí“. Identicky se postupuje rovněž u změn záměrů, což je v systematice zákona novum: „změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadu vydaného podle § 9a odst. 4 mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí; tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení“.
Zjišťovací řízení u záměrů a změn záměrů je řízení, jehož cílem je posoudit u hraničních záměrů a jejich změn potřebnost případného posouzení vlivu na životní prostředí. Cílem zjišťovacího řízení je tudíž zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a zda bude posuzován podle tohoto zákona. Zkoumá se, zda konkrétní záměr nebo změna záměru dosahuje limitních hodnot uvedených v Kategorii II buď samostatně, nebo v souběhu s jinými záměry (synergický účinek).
Zásadní změnou, kterou novela přinesla, je ukončení zjišťovacího řízení, čímž zákonodárce do určité míry reagoval na recentní judikaturu ve správním soudnictví. Je-li výsledkem zjišťovacího řízení závěr, že záměr nebo jeho změna budou posouzeny z hlediska vlivu na životní prostředí, učiní tak příslušný správní orgán v odůvodněném písemném závěru zjišťovacího řízení, a to formálně usnesením, proti němuž není odvolání přípustné. Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle zákona o posuzování vlivů, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Rozhodnutí se zveřejňuje způsobem stanoveným zákonem o posuzování vlivů (§ 16) a doručuje veřejnou vyhláškou. Právo podat odvolání proti rozhodnutí má oznamovatel a dotčená veřejnost (§ 3 písm. i) bod 2, neboli „privilegovaná veřejnost“). Dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí.
Velmi rozsáhlé změny doznala forma vydání stanoviska k posouzení vlivu na životní prostředí. Až dosud se jednalo o prosté stanovisko, to jest jiný správní úkon podle části čtvrté správního řádu, který je neopominutelným odborným podkladem pro rozhodování v navazujících (meritorních) řízení, avšak vyplyne-li z dokazování jinak, může správní orgán v navazujícím řízení rozhodnout odchylně od vydaného stanoviska. Za dosavadní právní úpravy představovalo tudíž stanovisko EIA odborný podklad soudně přezkoumatelný teprve v rámci meritorního rozhodnutí, jehož bylo podkladem (k tomu blíže řada rozsudků ve správním soudnictví, například. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 1 As 39/2006 – 55, www.nssoud.cz). Žalobou podle soudního řádu správního lze napadnout toliko samo meritorní rozhodnutí (územní rozhodnutí, stavební povolení a podobně), neboť účelem správního soudnictví je „ochrana subjektivních veřejných práv“, přičemž přezkum úkonů správních úřadů je dán teprve tehdy, může-li takovými správními úkony dojít k přímému zásahu do právní sféry fyzických či právnických osob.
Nově se proto i v tomto případě zakládá postup dle § 149 správního řádu a vydává se závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, přičemž stanovisko předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení. Platnost stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání a může být na žádost oznamovatele prodloužena o 5 let, a to i opakovaně, pokud oznamovatel písemně prokáže, že nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru. Tato lhůta se přerušuje, pokud bylo zahájeno navazující řízení podle zvláštních právních předpisů. Další procesní podrobnosti postupu jsou popsány v nově vložených ustanoveních § 9a až § 9e.
Velmi podstatou změnou, odrážející smysl sousloví „významné negativní důsledky“, jsou změny provedené ve výčtu záměrů a změn záměrů uvedených v Příloze 1 v Kategorii I a Kategorii II. V naprosté většině případů se jedná o zvýšení limitních hodnot – v jednotkách tun, objemu produkce, plošné výměry a dalších kritérií. Doplněny oproti stávající právní úpravě byly především záležitosti dotýkající se odpadů a odpadového hospodářství (zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním, fyzikálně-chemickou úpravou nebo skládkováním; zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů spalováním nebo fyzikálně-chemickou úpravou s kapacitou nad 100 tun/den). V Kategorii II se například mění ve stavební praxi se často vyskytující případy, zejména neblaze proslulý bod 10.6: Nové průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou nad 20 ha. Záměry rozvoje měst s rozlohou nad 5 ha. Výstavba skladových komplexů s celkovou výměrou nad 10 000 m2 zastavěné plochy. Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou výměrou nad 6 000 m2 zastavěné plochy. Parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 500 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
(Více se o tomto tématu se dočtete v monotematické publikaci Stavíme bez chyb, pokut a penále)
POZNÁMKA V KATASTRU NEMOVITOSTÍ
Poznámka je vedle vkladu a záznamu jednou z forem zápisu údajů do katastru nemovitostí. Jaké typy poznámek lze zapsat do katastru nemovitostí? Na základě jakých podkladů se jednotlivé poznámky zapisují? Jaká je současná právní úprava?
1. Právní úprava
Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Přijetí nového katastrálního zákona souvisí s novým občanským zákoníkem, který přinesl do oblasti katastru nemovitostí rozsáhlé změny. Část druhá katastrálního zákona upravuje postup při zápisu práv do katastru a rozlišuje typy zápisu na vklad, záznam a poznámku. Právní úprava poznámky je obsažena v šesti ustanoveních (§ 22 – § 27) části druhé katastrálního zákona. Dále je také právní úprava obsažena ve vyhlášce č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).
2. Zápis do katastru nemovitostí
Způsob, kterým se k nemovitostem, vlastníkům a jiným oprávněným vyznačují práva a údaje potřebné pro vedení a správu katastru nemovitostí je souhrnně označován jako zápis.
V závislosti na povaze zapisované skutečnosti se zápisy práv realizují třemi způsoby:
- vkladem,
- záznamem,
- poznámkou.
I podle nového katastrálního zákona zůstávají zachovány tři základní formy provádění zápisů do katastru nemovitostí, tedy zápisy formou vkladu, záznamu a poznámkou. K podstatné změně však došlo v obsahu jednotlivých druhů zápisů.
Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence práv taxativně vyjmenovaných v ust. § 11 katastrálního zákona (vlastnické právo, právo stavby, věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo atd.). Zápisu vkladem předchází správní řízení, které je nazýváno vkladovým řízením. Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení.
Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Zápis formou záznamu do katastru nemovitostí je nově určen jen pro zcela specifické případy a vlastníky (obce, kraje a stát), a to v případech kdy nedochází ke změně vlastnického práva, avšak je potřebné evidovat a) příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu, b) právo hospodařit s majetkem státu, c) správu nemovitostí ve vlastnictví státu, d) majetek hlavního města Prahy svěřený městským částem hlavního města Prahy, e) majetek statutárního města svěřený městským obvodům nebo městským částem statutárních měst, f) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný organizační složce do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, g) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný příspěvkové organizaci k hospodaření. Provedení záznamu nemá povahu správního řízení. Pokud je listina způsobilá k tomu, aby na základě ní byl proveden záznam do katastru, katastrální úřad záznam provede. V opačném případě tomu, kdo listinu předložil, sdělí písemně důvody, pro které záznam proveden nebyl, a listinu mu vrátí.
Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných. Poznámku zapíše katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení vyjmenovaných institucí (soudu, státního zástupce, soudního exekutora, dražebníka, insolvenčního správce apod.) nebo k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána.
Zápisy vkladu, záznamu, poznámky se provádějí výhradně na základě podání učiněných v listinné nebo elektronické podobě. Pokud je listina vyhotovena v elektronické podobě, musí být též opatřena kvalifikovaným časovým razítkem. V listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti správně označeny údaji katastru dle ust. § 8 katastrální zákona (např. pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu). Pokud dojde katastrálnímu úřadu návrh nebo jiná listina pro zápis práv do katastru, vyznačí u dotčených nemovitostí nejpozději následující pracovní den, že práva jsou dotčena změnou.
3. Poznámka v katastru nemovitostí
Poznámka v katastru nemovitostí je jedním ze tří způsobů zápisů do katastru nemovitostí. Poznámka je zápisem, kterým nedochází ke vzniku, zániku nebo ke změně práva. Přesto má poznámka důležitý význam a má funkci nositele informace o skutečnostech, které by mohly nastat ve vztahu k nemovitostem, vlastníkům a jejich věcným právům. Nezapisuje se tedy vznik, zánik nebo změna právních vztahů, ale informace, která by ve svých důsledcích mohla zapsané právní vztahy změnit.
Poznámku zapíše katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení: soudu, státního zástupce, policejního orgánu, správce daně, správce obchodního závodu, vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora, dražebníka, insolvenčního správce nebo k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána.
Pokud se poznámka zapisuje na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, nemusí být toto rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci ani doložkou vykonatelnosti. Výslovně také zákon určuje, že poznámku vymaže katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, vyvlastňovacího úřadu, soudního exekutora, insolvenčního správce, dražebníka nebo k doloženému návrhu toho, v jehož zájmu má být poznámka vymazána, pokud důvody pro její zápis pominuly, přičemž listina, která má povahu rozhodnutí musí být opatřena doložkou o nabytí právní moci. Katastrální zákon dělí skutečnosti zapisované poznámkou na tři typy, a to na poznámku k nemovitosti (ust. § 23 katastrálního zákona), poznámku k osobě (ust. § 25 katastrálního zákona) a na poznámku spornosti (ust. § 24 katastrálního zákona). Dle typu poznámky se provedený zápis zobrazí v části C nebo v části D listu vlastnictví. Součástí zapsaného sdělení je odkaz na listinu, která byla podkladem k provedení zápisu a dále informace o právních účincích zápisu včetně data, kdy byl zápis fakticky proveden.
4. Postup katastrálního úřadu při zápisu a výmazu poznámky
Procesní postup při zápisu a výmazu poznámky není v katastrálním zákoně samostatně upraven. Dle ust. § 26 katastrálního zákona pro zápis a výmaz poznámky se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu a výmazu záznamem. Podrobněji činnost katastrálního úřadu při zápisu a výmazu poznámky upravuje katastrální vyhláška. O provedení či neprovedení zápisu poznámky se nevydává písemné rozhodnutí, tato činnost katastrálního úřadu nespadá do režimu správního řízení. Z tohoto důvodu není možné využít řádných ani mimořádných opravných prostředků. Podání ve věci zápisu a výmazu poznámek nepodléhají správnímu poplatku. Podání jsou katastrálnímu úřadu doručována prostřednictvím datové schránky, poštou nebo osobně, přičemž písemnosti mohou mít povahu veřejných nebo soukromých listin. S okamžikem doručení návrhu na zápis příslušnému katastrálnímu úřadu (s přesností na dny, hodiny a minuty) jsou spojeny právní účinky zápisu. Katastrální úřad vyznačí nejpozději následující pracovní den po přijetí podání u dotčených nemovitostí informaci, že práva jsou dotčena změnou – tzv. plombu. Uvedený postup se nepoužije, pokud se jedná o listinu, na základě které má být v údajích katastru nemovitostí proveden zápis nebo výmaz poznámky k osobě. Následně katastrální úřad zkoumá, zda jsou předložené listiny bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. Pokud je podkladem pro zápis poznámky soukromá listina, tak katastrální úřad zkoumá, zda navazuje na dosavadní zápisy v katastru, a ověří pravost podpisů. Pokud je listina způsobilá, provede na jejím podkladě katastrální úřad příslušný zápis nebo výmaz poznámky do informačního systému katastru nemovitostí. Po zápisu poznámky katastrální úřad odstraní plombu.
Lhůta pro zápis a výmaz poznámky je vymezena v ust. § 33 písm. c) katastrálního zákona. Dle tohoto ustanovení katastrální úřad provede poznámku do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru a poznámku katastrální úřad vymaže do 30 dnů od doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly. Výjimkou z tohoto pravidla je zápis nebo výmaz poznámky k osobě, který dle ust. § 25 odst. 3 katastrálního zákona zajistí katastrální úřad bezodkladně.
Pokud předložená listina obsahuje chyby, nebo v ní nejsou uvedeny všechny údaje, katastrální úřad podle charakteru zjištěného nedostatku vrátí listinu jejímu předkladateli jako listinu pro zápis do katastru bezpředmětnou nebo jej vyzve k opravě listiny nebo jej vyzve k předložení opravené listiny. Pokud budou odstraněny vady podání, provede katastrální úřad navrhovaný zápis nebo výmaz poznámky. Jestliže k nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, katastrální úřad zápis neprovede a vrátí listinu předkladateli včetně písemného sdělení důvodů, pro které záznam nebyl proveden.
Posoudí-li katastrální úřad listinu jako bezpředmětnou, vrátí celé podání předkladateli včetně písemného sdělení důvodů, pro které nebyl zápis proveden.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku Poradce 10/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA ZÁKONEM č. 91/2016 Sb.
V současné době je již účinná novelizace stavebního zákona provedená zákonem č. 91/2016 Sb.
Jaké změny stavebního zákona novelizace přinesla?
Novelizující zákon zrušil jen jedno ustanovení stavebního zákona. Tato změna není učiněna ve prospěch projektantů ani ve prospěch stavebníků, stavebních podnikatelů či stavebního dozoru. Spíše jim bude komplikovat jejich činnost. Může vést ke zdražení výstavby. Dosavadní ustanovení § 196 odst. 2 ukládalo povinnost zajištění bezplatného veřejného přístupu k technickým normám (ČSN, ČSN EN) pro výstavbu, na něž odkazuje stavební zákon a jiné právní předpisy vydané k jeho provedení, a ukládalo povinnost postupovat podle nich. Nabytím účinnosti novelizujícího zákona, tj. dnem 15. dubna 2016, tato povinnost zanikla. Bezplatný veřejný přístup k uvedeným technickým normám je již minulostí. Novelizujícím zákonem č. 91/2016 Sb. byla zrušena povinnost zajišťování bezplatného veřejného přístupu k technickým normám, podle nichž se při výstavbě musí postupovat.
PŘEDČASNÉ UŽÍVÁNÍ STAVBY
Obchodní společnost zabývající se prodejem silničních vozidel, jejich servisem a opravami buduje soubor budov a provozních venkovních prostorů pro provádění činností souvisejících s předmětem její činnosti. Má zájem před dokončením výstavby celého provozního areálu zahájit prodej vozidel v budovách a přilehlých prostorách, které jsou stavebně dokončeny a vybaveny potřebným zařízením.
Jaké jsou podmínky pro vydání souhlasu stavebního úřadu s předčasným užíváním stavby?
Předčasné užívání nedokončené stavby umožňují ustanovení § 123. Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením při splnění podmínek, že povolení předčasného užívání:
– nebude mít podstatný vliv na uživatelnost stavby,
– neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat,
– neohrozí životní prostředí.
U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti.
Účastníkem řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby. Stavebník k žádosti o předčasné užívání stavby doloží závazná stanoviska, popřípadě stanoviska dotčených orgánů.
PŘEVOD NEBYTOVÉ JEDNOTKY NA BYTOVOU JEDNOTKU
Výbor společenství vlastníků má zájem převést jednu nebytovou jednotku na jednotku bytovou. V souvislosti s převodem nebude nutné provedení žádných úprav, protože příslušná nebytová jednotka je již určitou dobu využívána jejím vlastníkem k bydlení.
Komu musí být podána žádost o povolení změny způsobu užívání jednotky?
Pravomoc k rozhodnutí o změně způsobu užívání jednotky mají společenství vlastníků jednotek a stavební úřad. Rozhodování o změně nebytové jednotky na jednotku bytovou přísluší do působnosti shromáždění společenství vlastníků [§ 1208 písm. f) bod 2 zákona č. 89/¬2012 Sb., občanský zákoník]. Změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Změna ve způsobu využívání nebytové jednotky na jednotku bytovou v budově rozdělené na jednotky je změnou v účelu stavby.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby (tedy provedením stavebních úprav), která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby. Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
– doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání,
– dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
– stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
– závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Jestliže je oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání není v rozporu s cíli územního plánování, s veřejnými zájmy, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení (§ 127 odst. 2).
Jestli se změna v užívání bytového domu dotkne práv vlastníků ostatních jednotek, nebude možné, aby v této věci stavební úřad vydal souhlas, nýbrž bude nutné, aby zahájil příslušné řízení a následně vydal rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby (dle § 127 odst. 4).
Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby, popř. rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby pouze tehdy, budou-li splněny všechny podmínky, které pro tyto případy stavební zákon (ve svých § 126 a § 127) zakotvuje. Stavební úřad není povinen k automatickému souhlasu s požadovanou změnou.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku 1000 řešení 6/2016)
|
|
| |
Částka číslo 60/2016 ze dne 20.5.2016
155/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů
156/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2016
157/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013 - 2016
Částka číslo 61/2015 ze dne 23.5.2016
158/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, ve znění pozdějších předpisů
159/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb., a o zrušení vyhlášky č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení
160/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Částka číslo 62/2016 ze dne 23.5.2016
161/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb.
162/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky, (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 63/2016 ze dne 23.5.2016
163/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
164/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů
165/2016 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové
Částka číslo 64/2016 ze dne 27.5.2016
166/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 478/2009 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 157/2014 Sb.
167/2016 Nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob v insolvenci zabývajících se těžbou černého uhlí
Částka číslo 65/2016 ze dne 31.5.2016
168/2016 Vyhláška o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele
169/2016 Vyhláška o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
170/2016 Vyhláška o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek
171/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
|
|
| |
DOBRÝ MANAŽER – DOBRÝ HEREC
„Ze sociologického hlediska je role manažera funkce, ve které manažer působí k jiným lidem“. Z hlediska manažmentu role vyjadřují specifické formy chování, které jsou potřebné k vykonávání úlohy daného pracovního místa nebo práce. Jaké typy manažerů známe?
Manažerské role existují ve vztahu
k podřízeným, nadřízeným, ke spolupracovníkům, majitelům a zákazníkům. Dělí se na:
formální role - vyplývají z pracovních a formálních vztahů pracovníka v organizační struktuře společnosti (ředitel, vedoucí a jiní),
neformální role - vyplývající z osobních vztahů mezi spolupracovníky (přítel, manžel).
Každý manažer zastává tři role, jsou to vedoucí, podřízený a spolupracovník. Základní role každého manažera spočívá v pomoci skupině spolupracovníků splnit určitou úlohu, udržet skupinu jako celek a zajistit, aby všichni spolupracovníci přispěli k řešení úloh podle svých schopností a možností. Vědomě či nevědomě manažeři v průběhu výkonu své specifické práce role hrají. Ke kvalitě manažera v přímé interakci s okolním světem přispívá kromě odborných poznatků i skutečnost, jak dobře se umí zorientovat v situaci, ve které se ocitne plánovaně nebo neočekávaně a musí adekvátně reagovat. Připustit tuto možnost a nevyžadovat jen formální vedení si můžeme v podstatě dovolit od časů vývoje behavioristické koncepce manažmentu, která člověka z úrovně objektu posunula do pozice subjektu, s nárokem na pocity, potřeby a motivy. Konkrétně je možné uvést jméno Henryho Mintzberga, který přišel v roce 1973 ve své knize „The Nature of Managerial Work“ s konceptem manažerských rolí. Jeho pojetí se značně podobá sociálně- psychologickému pojetí role. Definoval manažerské role na základě zevšeobecňování svých pozorování práce mnohých vedoucích pracovníků v průběhu jejich pracovního dne.
Role je způsob chování,
které se očekává od nositele. Mezi jednotlivcem, který tato očekávání má a jednotlivcem, který je má naplňovat, je tedy přímý vztah. Hovoříme o definovateli role, který si vytváří soubor očekávání od druhých na základě svých představ a předcházejících zkušeností a který porovnává jednání druhé osoby se svým očekáváním. Na druhé straně je potom nositel, který sám pro sebe stanovuje požadavky role a potom plní nebo neplní očekávání definovatele. Všeobecné přijímání role pro určitou funkci vyplývá z organizační kultury a organizačních norem, které daný podnik přijme za své. Mezi nositelem a definovatelem role existuje nepsaná smlouva, která se jmenuje psychologická. Jde o vzájemné definování a nesení rolí, při kterém pracovník očekává adekvátní plat, pracovní dobu, jiné výhody a jistotu zaměstnání, také práci adekvátní kvalifikaci a podmínky pro osobní růst. Organizace a její manažer mají samozřejmě také očekávání, a sice že pracovník bude konat v souladu se zájmy zaměstnavatele, bude vystupovat v souladu s imidž organizace a utají fakta, které nemají uniknout na veřejnost, bude se snažit pracovat ve prospěch organizace, být vůči ní loajální. V tomto kontextu je důležité připomenout, že nedodržení psychologické smlouvy ze strany zaměstnavatele má za následek nespokojeného pracovníka, jeho odchod ze zaměstnání, či snížení pracovního výkonu, nedůslednost v práci, v krajním případě stávku zaměstnanců. Naopak, pokud smlouvu nedodrží organizace v osobě svého manažera, vede to k různým formám postihu pracovníka. Jde však vždy o negativní jev, který je důsledkem dlouhodobého podceňování individuálních potřeb či nedostatku zpětné vazby - tedy adekvátní reakce manažera na výkon a chování svého pracovníka.
Manažeři by měli sledovat potřeby, představy a očekávání svých zaměstnanců, protože psychologická smlouva není dogma a má proměnlivý charakter - časem se mohou měnit očekávání i představy pracovníka. Také je třeba si uvědomit, že jiné očekávání má zkušený pracovník, jiné nezaškolený, jiné pracovník ve středním věku, jiné mladý člověk. Pokud se tato dynamika podcení, dochází ke zbytečným konfliktům.
Jak dokonalý herec je z manažera
v interakci s lidmi, informacemi a rozhodovacími procesy? To jsou totiž nejdůležitější kategorie, do kterých je možné manažerské role zařadit rámcově. Každá z nich má potom další podkategorie, aby se zahrnulo do poznání manažerských rolí všechno, všichni a také sám manažer, projevující se jinak vůči podřízeným, kolegům či „vnějšímu světu“. První podkategorie se označuje pojmem interpersonální manažerské role. Z názvu plyne, že zde jde o vztah manažera a jiných lidí, se kterými se nevyhnutelně setkává v interním domácím prostředí a které potkává z různých důvodů i mimo podnik. Když se podíváme na důvody tak vidíme, že ty vznikají při různých příležitostech. Jde například o uzavření obchodní smlouvy, zadání úkolů podřízeným, jako i účast na slavnostním otevření pobočky či na jiné slavnostní události. Při každé příležitosti se manažer ocitá v jiné situaci a očekává se, že se v ní dostatečně zorientuje a ani sobě ani podniku neudělá „ostudu“, jinak řečeno, faux pas.
Manažer reprezentant
Už z názvu se dá odvodit, co to znamená, ocitnout se v takové roli a co v ní umět hrát. Jde o dva typy situací. První jsou ty aktivity, na kterých se vyžaduje účast manažera z legislativně-právních důvodů. Příkladem může být podpis oficiálního kontraktu s jinou organizací. Druhá oblast aktivit nevyžaduje účast manažera z předcházejícího důvodu, ale je podmíněná například společenským protokolem. Typickým příkladem jsou: účast na společenské události, které se organizuje na počest důležitého zákazníka, nebo účast na ceremoniálu při příležitosti přebírání ocenění organizace apod. V obou situacích je důležité, aby se manažer dobře připravil. Manažer musí pamatovat i na verbální vystupování, když se od něho očekává a připravit se musí tak, aby projev opět splnil očekávání okolí. Dobré jméno se totiž těžko buduje a tak lehce ztrácí. Velmi důležité je uvědomit si, že kompetence delegovat zde nejsou potřebné, manažer neřeší problémy, nerozhoduje. Jeho pozici by mohl určitě zastat i některý podřízený manažer, ale osobní účastí potvrzuje zainteresovanost nebo i motivuje.
Manažer vedoucí
Manažer jako vůdce zodpovídá za usměrňování a koordinaci činností podřízených pracovníků v zájmu dosažení cílů organizace. Součástí této manažerské role jsou víceré oblasti personálních činností, jako např. výběr pracovníků, rozmísťování, odměňování. Těžiště vůdcovské role spočívá v komunikaci a motivování pracovníků. Je to velmi významná role. Manažer tedy usměrňuje práci svých podřízených výkonných pracovníků, vyhledává jejich silné stránky, upozorňuje na zjištěné nedostatky, přičemž tento proces by měl být zakončen návrhy vhodných forem jejich osobního rozvoje. Práci svých podřízených v této roli i hodnotí, odměňuje a formuluje úlohy do budoucna.
Manažer spojovatel
Jde o interpersonální vztah manažera s jinými manažery na horizontální úrovni, ale i mimo organizaci. Pokud je v této roli manažer úspěšný, tak se mu daří udržovat vztahy mezi jednotlivými útvary jako i vztah organizace s jejím okolím. Role manažera jako koordinátora zahrnuje činnosti manažera ve vztahu k externímu prostředí, tj. k zákazníkům, dodavatelům, vládním institucím atd. Jde o kontakty mimo vertikální řetězce příkazů svým podřízeným. Zjednodušeně řečeno, manažer jako koordinátor má vytvořit síť kontaktů s institucemi z externího prostředí, které můžou přímo nebo nepřímo ovlivnit úspěšné fungování organizace.
Manažer jako pozorovatel
vyhledává, shromažďuje a uschovává informace potřebné pro pochopení fungování života podniku, jako i principů a skutečností z venkovního světa. Manažer musí neustále sledovat vnitřní tak i vnější prostředí organizace, aby mohl identifikovat změny, odkrýt problémy a příležitosti. Přitom využívá ústní, písemné ale i vizuální zdroje informací. Manažer musí tyto informace zhodnotit a rozhodnout o tom, které informace, kdy a jakým způsobem může optimálně využít při rozhodování. Informační zdroje může získávat formálně, účastí na poradě, v rámci informační podnikové sítě či z tisku, ale také neformálně, prostřednictvím rozhovorů na neformální platformě, na recepcích či ve sportovních klubech apod.
Manažer šiřitel
V této pozici je úlohou manažera poskytnout podřízeným takové informace, které nejsou schopni získat jinak. Je to integrální součást manažerské práce, která zahrnuje výměnu informací mezi manažerem a jeho podřízenými, nadřízenými, tak i ostatními manažery na tom stejném stupni manažmentu. Manažer jim poskytuje informace i tehdy, když navzájem nemají rychlý a jednoduchý kontakt. Opět rozeznáváme dvě podoby podávání informací, a sice prostřednictvím role poradce nebo vedoucího. Je možné identifikovat zásadní rozdíly, informace je možné podat jako prostý fakt, nebo jim kromě deskriptivní podoby možno přisoudit i normativní charakter.
Manažer jako mluvčí
se soustřeďuje na výměnu informací mezi organizací a externím prostředím. Manažer jako oficiální představitel organizace poskytuje informace a stanoviska organizace pro masovokomunikační prostředky, zákazníky, nadřízené orgány apod. To znamená, že organizaci reprezentuje navenek nebo svůj útvar vůči jiným útvarům či ostatním. Je tu také prostor pro vytváření určitého imidže na veřejnosti, protože obhajuje zájmy podniku a brání různému napadání a šíření špatného jména ze strany okolí. Aby se proces řízení dynamizoval, musí nastat moment konání, kterým se završuje proces rozhodování. Bez jeho produktu- konkrétního rozhodnutí, by se nemohly dít žádné věci a nastala by stagnace. Ale i spektrum rozhodovacích situací je pestré, diferencuje se v závislosti od časového horizontu a věcné náplně.
Manažer podnikatel
Je to role velmi náročná a v ní se najdou nejvíce manažeři - stratégové. Důvodem je fakt, že role manažera jako podnikatele spočívá hlavně v rozhodování o získávání a využívání podnikatelských příležitostí. Je spojená s realizací změn, které jsou nevyhnutelné v každé organizaci v zájmu jejího dlouhodobého fungování v měnícím se vnějším prostředí. To znamená, že každý manažer má pracovat tak, aby dokázal reagovat na změny. V případě jejich složitosti a náročnosti je potřebné vypracovat nový projekt. Proto se v této roli spojuje i pozorovatel. Je průřezová a přispívá k rozvoji organizace, jejímu lepšímu postavení na trhu. Na manažera klade požadavek i adekvátního zvažování potencionálních rizik souvisejících s novými příležitostmi.
Manažer řešitel rušivých událostí
V této pozici musí manažer umět adekvátně reagovat na různé neočekávané skutečnosti, které by mohly ohrozit nebo ohrozí dosahování podnikových cílů. Vývoj v podniku reálně téměř vůbec neodpovídá ideálu a tedy i podnikové aktivity častokrát neprobíhají lehce. Vybočují z naplánovaného žádoucího stavu. Podstata role spočívá v řešení problémů, které v organizaci běžně vznikají. Manažer obvykle nemá přímou zodpovědnost za jejich vznik a způsob řešení. Podkladem může být řešení problémů vzniklých v souvislosti s novým zákonem, stávkou, bankrotem atd. Adekvátní reakcí manažera je navrácení organizační stability, odstranění rozporů ať už mezilidských nebo v rámci částečných cílů organizace.
Manažer distributor zdrojů
Jde o schopnost manažera hospodařit s takovými důležitými zdroji, jako jsou lidé, informace, finance, ale také moc. Součástí práce manažera je teda rozhodování o způsobu rozdělení zdrojů, které má organizace k dispozici. Nedostatek a význam jednotlivých zdrojů, ať už finančních, lidských, technologických atd., podtrhuje důležitost této rozhodovací úlohy manažera. Proto se jí zabývají všechny funkce řízení, tj. plánování, organizování, personalistika, vedení a kontrola. Problémy rozdělování zdrojů jsou odlišné podle úrovně organizace. Na vrcholové úrovni manažmentu, kde se řeší strategické otázky organizace, alokace zdrojů závisí od její dlouhodobé orientace. Na střední úrovni manažmentu se řeší problémy kratšího časového dosahu, např. může jít o problém výstavby nebo rekonstrukce výrobního objektu apod. Alokace zdrojů je důležitá i na operační úrovni manažmentu, např. při řešení technických problémů výroby.
Manažer v této roli usiluje o optimální dispozičnost a proporčnost zdrojů, které se snaží maximálně využívat prostřednictvím vhodného přerozdělení relevantním útvarem či jiným organizačním jednotkám v podniku. Při této aktivitě samozřejmě přichází do styku s ostatními v organizaci, ať už výkonnými pracovníky nebo manažery na různých úrovních a musí se projevovat i jako vedoucí i jako šiřitel apod.
Manažer vyjednavač
Tato role se projevuje v různých typech jednání s jednotlivci i útvary, jako i s jinými organizacemi - s podřízenými, kolegy, odboráři, klienty, dodavateli, reprezentanty veřejné správy nebo lokální administrativou. V každé organizaci vzniká totiž celá řada konfliktů a jejich příčiny jsou velmi různorodé. Úlohou manažera je řešit tyto konflikty, protože v opačném případě se konflikt prohloubí a může ohrozit splnění cílů organizace. Manažer má vystupovat ve jménu organizace a jednat s jinými organizacemi, nebo může plnit tuto úlohu uvnitř organizace jako reprezentat některého útvaru a jednat s jinými útvary.
Ve snaze řešit konflikty, se manažer setkává, diskutuje, jedná a vyjednává se všemi účastníky s cílem dosáhnout vzájemné dohody. Proto vyjednávání a jednání jsou integrální součástí práce každého manažera. Platí zásada, že čím na vyšším hierarchickém postu manažer působí, tím více času věnuje vyjednávání. Musí však být splněná podmínka, že má možnost hospodařit se zdroji, jinými slovy, rozhodovat o nich.
Ing. Olga Poniščiaková, PhD
Použitá literatura:
• FRANTIŠEK BĚLOHLÁVEK, PAVOL KOŠŤAN, OLDŘICH ŠULEŘR: Management, Vydavateľstvo: Computer Press, 200; • MIKULÁŠ SEDLÁK: Základy manažmentu; • Wolters Kluwer (Iura Edition) (2012); • https://sk.wikipedia.org/wiki/Manažérska_rola.
| |
| |
Termíny pro praxi v ČERVNU 2015
| 8. června
Středa
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za květen 2016
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 15. června
Středa
|
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod 1. pololetní zálohy na rok 2016 (ve výši 40 %), pokud daň za rok 2015 byla mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod 2. čtvrtletní zálohy na rok 2016 (ve výši 25 %), pokud daň za rok 2015 byla vyšší než 150 000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| 20. června
Pondělí
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za květen 2016
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za květen 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za květen 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za květen 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za květen 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za květen 2016
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 27. června
Pondělí (za sobotu 25. 6.)
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za květen 2016 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za květen 2016 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za květen 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za květen 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za květen 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
| 30. června
Čtvrtek
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v květnu 2016 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v květnu 2016 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| DPH |
Žádost zahraniční osoby povinné k dani o vrácení daně za rok 2015 za nakoupené zboží a poskytnuté služby v tuzemsku nebo při dovozu zboží
(§ 83 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| FATCA
a DAC II
|
Oznámení české finanční instituce o požadovaných údajích o finančním účtu zahraniční oznamované osoby ze zúčastněného státu za rok 2015
(§ 13a až § 13p zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
18.5.
|
19.5.
|
20.5.
|
23.5.
|
24.5.
|
25.5.
|
26.5.
|
27.5.
|
30.5.
|
31.5.
|
1.6.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,481
|
17,409
|
17,36
|
17,409
|
17,39
|
17,33
|
17,472
|
17,455
|
17,458
|
17,426
|
17,584
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
6,851
|
6,777
|
6,732
|
6,79
|
6,785
|
6,817
|
6,816
|
6,757
|
6,704
|
6,729
|
6,78
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,813
|
13,815
|
13,814
|
13,815
|
13,826
|
13,813
|
13,82
|
13,814
|
13,82
|
13,815
|
13,813
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,659
|
3,666
|
3,687
|
3,679
|
3,679
|
3,69
|
3,697
|
3,69
|
3,689
|
3,686
|
3,684
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,633
|
3,633
|
3,633
|
3,634
|
3,635
|
3,634
|
3,635
|
3,634
|
3,635
|
3,633
|
3,633
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,02
|
27,02
|
27,02
|
27,025
|
27,035
|
27,025
|
27,03
|
27,025
|
27,03
|
27,02
|
27,02
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
51,387
|
51,343
|
51,512
|
51,487
|
51,514
|
51,691
|
51,87
|
51,839
|
51,884
|
51,904
|
51,854
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,076
|
3,085
|
3,107
|
3,101
|
3,104
|
3,115
|
3,124
|
3,115
|
3,116
|
3,122
|
3,118
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,606
|
3,607
|
3,609
|
3,609
|
3,61
|
3,607
|
3,609
|
3,605
|
3,608
|
3,611
|
3,606
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,727
|
35,755
|
35,767
|
35,693
|
35,703
|
35,745
|
36
|
36,065
|
36,104
|
36,123
|
36,047
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,795
|
1,789
|
1,78
|
1,77
|
1,775
|
1,767
|
1,776
|
1,778
|
1,782
|
1,778
|
1,773
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,802
|
21,897
|
21,937
|
21,825
|
22,036
|
22,045
|
22,011
|
21,979
|
22,071
|
21,811
|
21,82
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,53
|
1,507
|
1,523
|
1,529
|
1,543
|
1,548
|
1,547
|
1,551
|
1,549
|
1,538
|
1,536
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,029
|
2,016
|
2,026
|
2,028
|
2,033
|
2,032
|
2,052
|
2,05
|
2,052
|
2,037
|
2,037
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,464
|
18,461
|
18,4
|
18,378
|
18,331
|
18,411
|
18,507
|
18,706
|
18,566
|
18,602
|
18,595
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,574
|
8,547
|
8,537
|
8,532
|
8,527
|
8,553
|
8,6
|
8,595
|
8,603
|
8,61
|
8,602
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,941
|
5,918
|
5,914
|
5,901
|
5,898
|
5,868
|
5,91
|
5,927
|
5,934
|
5,891
|
5,87
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,303
|
1,3
|
1,306
|
1,309
|
1,312
|
1,313
|
1,319
|
1,317
|
1,308
|
1,313
|
1,317
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
33,662
|
33,732
|
33,94
|
33,857
|
33,874
|
34,001
|
34,05
|
34,014
|
34,025
|
34,098
|
33,983
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,919
|
2,912
|
2,885
|
2,894
|
2,886
|
2,895
|
2,908
|
2,922
|
2,912
|
2,905
|
2,899
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,227
|
16,207
|
16,264
|
16,3
|
16,344
|
16,275
|
16,396
|
16,286
|
16,294
|
16,253
|
16,36
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,194
|
6,157
|
6,151
|
6,114
|
6,094
|
6,093
|
6,113
|
6,127
|
6,155
|
6,149
|
6,161
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,024
|
6,006
|
5,999
|
5,997
|
5,981
|
5,994
|
5,995
|
5,996
|
6,001
|
6
|
5,989
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
36,834
|
36,606
|
36,248
|
36,066
|
35,933
|
36,291
|
36,93
|
37,146
|
36,65
|
36,806
|
36,741
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,433
|
17,39
|
17,49
|
17,433
|
17,466
|
17,498
|
17,585
|
17,567
|
17,598
|
17,567
|
17,582
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,889
|
2,889
|
2,883
|
2,888
|
2,893
|
2,904
|
2,917
|
2,91
|
2,916
|
2,911
|
2,909
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,387
|
24,37
|
24,368
|
24,295
|
24,343
|
24,393
|
24,472
|
24,398
|
24,425
|
24,435
|
24,464
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
67,268
|
67,27
|
67,598
|
67,403
|
67,6
|
67,67
|
67,974
|
67,974
|
67,834
|
67,884
|
67,91
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,046
|
8,026
|
8,052
|
8,071
|
8,071
|
8,183
|
8,221
|
8,251
|
8,209
|
8,206
|
8,203
|
| USA |
dolar
|
USD
|
23,873
|
23,955
|
24,133
|
24,083
|
24,106
|
24,192
|
24,253
|
24,192
|
24,203
|
24,255
|
24,223
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
34,565
|
34,871
|
35,279
|
35,089
|
34,912
|
35,323
|
35,608
|
35,57
|
35,454
|
35,497
|
35,467
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,252
|
6,243
|
6,255
|
6,208
|
6,221
|
6,262
|
6,297
|
6,307
|
6,293
|
6,305
|
6,289
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 11/2016 (V/2016)
- Zákon o veřejných rejstřících s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
- Daňová kontrola – Ing. Dalimila Mirčevská
- Dary poskytnuté zaměstnanci – Ing. Ivan Macháček
- Ochranná lhůta v nemocenském pojištění – JUDr. Tomáš Hejkal
- Sankce v účetnictví – Ing. Vladimír Hruška
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Novela vyhlášky o nakládání s odpady - Ing. Karel Janda
- Daňové a účetní odpisy - Ing. Helena Machová
- Daňová ztráta - Ing. Ivan Macháček
- Příjmy plynoucí manželů do a ze SJM - Ing. Eva Sedláková
- Dluhy v daňové evidenci - Ing. Eva Sedláková
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Služby v DPH – Ing. Václav Benda
- Podnikání ve sdružení – Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Jak rozvrhnout pracovní dobu, práce na směny? - JUDr. Ladislav Jouza
- Koncepční novela zákoníku práce - JUDr. Lada Jouzová
- Příplatky ke mzdě - JUDr. Ladislav Jouza
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Obce, kraje a hlavní město Praha – novela - Ing. Karel Janda
- DPH při prodeji pozemku v roce 2016 - Ing. Václav Benda
- Jak bezpečně ukončit pracovní poměr? (2.) – Ing. Karel Janda
1000 řešení – měsíčník č. 6/2016 (V/2016)
- Odpisování dlouhodobého majetku - Ing. Martin Děrgel
- Stavby bez chyb, pokut a penále - Ing. Karel Janda
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatel – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Stavíme bez chyb, pokut a penále – (legislativní část, změny a novinky, slovník stavebních pojmů)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 12/2016 (VI/2016)
- Zákon o přestupcích s komentářem – Mgr. Petr Taranda
- Vnitropodnikové směrnice v roce 2016 - Ing. Vladimír Hruška
- Dodanění dluhů 30 měsíců po splatnosti - Ing. Martin Děrgel
- Dodržování práv duševního vlastnictví - Ing. Jan Šmolík
- Studenti – specifické situace a zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2016 (VI/2016)
- Sleva na studenta – Ing. Helena Machová
- DPH u telekomunikačních služeb – Ing. Václav Benda
- Zálohy poplatníků na daň z příjmů - Ing. Martin Děrgel
- Likvidace majetku a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Finanční leasing automobilu - Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2016 (VI/2016)
- Zákoník práce – připravovaná novela - JUDr. Eva Dandová
- Co se mění v ZP v roce 2017 - srovnání - JUDr. Ladislav Jouza
- Rodinný závod a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 7-8/2016 (VI/2016)
- Školský zákon – novela - JUDr. Eva Dandová
- Legislativní úprava daňové soustavy ČR - Ing. Karel Janda
- Vydědění - JUDr. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2016 (V/2016)
- Letní brigády studentů - Ing. Martin Děrgel
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
|
|
| |
Odpady - nově
Každý občan, podnikatel, organizace ….. produkuje odpad. Novela vyhlášky je zaměřena zejména na problematiku nebezpečného odpadu. Ve kterých případech platí striktní zákaz hotovostní úplaty při výkupu odpadů? Co je identifikační číslo zařízení a komu se přiděluje? Jak se nově označují nebezpečné odpady? Jaké změny nastaly v nakládání s nebezpečnými odpady?
Více se již dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny: podnikatelům, živnostníkům, zaměstnavatelům, zastupitelům obcí a krajů ….
- 1. DaÚ 6/2016 - Novela vyhlášky o nakládání s odpady - příspěvek – Ing. Karel Jandabr>
/A4, str. 80/
- 2. Aktualizace VI/1 - Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady - úplné znění vyhlášky
/A5, str. 40/
- Zákony VI - životní prostředí, odpady a obaly
/A5, str. 544/ - zákon o životním prostředí, zákon o ochraně přírody a krajiny, vodní zákon, zákon o obalech, zákon o odpadech …
Cena balíčku je 395 Kč.
Cena balíčku s 40 % slevou je 235 Kč.
Ušetříte 160 Kč.
Smluvní vztahy a daň z příjmů
Úprava smluvních pokut je stanovena v občanského zákoníku. Pokud si podnikatelé (strany) ujednají pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením povinnosti vznikla škoda. Jaká je právní úprava smluvních sankcí v občanském zákoníku? Jak řešit smluvní sankce z pohledu daní z příjmů a z pohledu účetnictví? Jak správně zdaňovat příjmy z nájmu a pachtu?
Náš balíček je užitečnou pomůckou pro všechny fyzické osoby, podnikatele, živnostníky, auditory, ekonomy, podnikající manžele, daňové poradce, zaměstnavatele, účetní …
- 1. DaÚ 2/2016 - Vydržení dle NOZ - příspěvek – JUDr. Jana Drexlerovábr>
/A4, str. 80/
- 2. DaÚ 3-4/2016 - Smluvní sankce a daň z příjmů - příspěvek – Ing. Helena Machová
/A4, str. 80/
- 3. Poradce 10/2016 - Příjmy z nájmu a pachtu z hlediska daně z příjmů - příspěvek – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 224/
- 4. Občanský zákoník II. - zákon s komentářem – JUDr. Zbyněk Pražák
/A5, str. 320/
Cena balíčku je 996 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 498 Kč.
Ušetříte 498 Kč.
Školský balíček
Jaké novinky přinesla nová vyhláška ohledně maturity z psaní na počítači? Kromě toho najdete v balíčku najdete příklady z praxe k novele školského zákona, úplné znění školského zákona, zákona o ověřování a uznávání výsledku dalšího vzdělávání a sedm platných vyhlášek ke školskému zákonu, například: vyhlášku o krajských normativech, o zájmovém vzdělávání, o organizaci školního roku, o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a další. Ekonomický a personalistický slovník plný odborných pojmů a výrazů je praktickou pomůckou pro všechny. Přinášíme také aktuální znění Ústavy ČR.
Balíček je určen předškolním, základním, středním, vyšším odborným školám, rodičům, zákonným zástupcům žáků všem pracovníkům ve školství.
- 1. PVS 1/2016 - Školský zákon po novele - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 72/
- 2. PVS 5/2016 - Půjdeme k maturitě z psaní na počítači – nová vyhláška - příspěvek - JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 72/
- 3. Ekonomický a personalistický slovník - cca 3000 ekonomických pojmů a výrazů, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách
/A5, str. 272/
- 4. Ústava ČR - aktuální znění Ústavy ČR a zákona o volbě prezidenta republiky
/A6, str. 88/
Cena balíčku je 628 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 314 Kč.
Ušetříte 314 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |