| |
ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ FO – PROBLÉMY V PRAXI
Příspěvek se zabývá problematikou zdaňování příjmů fyzických osob a s tím souvisejícími nejčastějšími okruhy problémů, jak je ukázala praxe. Je doplněn řadou příkladů. Dočtete se, jak se určí území zdroje příjmů. Příspěvek se nevěnuje jenom příjmové stránce věci, ale i faktorům, které mají vliv na výši zdanitelných příjmů, neboť v závěru poplatníka a správce daně zajímá rozdíl mezi příjmy a výdaji tedy základ daně, jak je pro účely daně z příjmů definován v ustanovení § 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Základem daně je dle tohoto ustanovení částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak. Příjmem se pak rozumí jak příjem peněžní, tak i nepeněžní, včetně příjmu dosaženého směnou. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které jsou buď daňovými rezidenty ČR, nebo daňovými nerezidenty. Vzhledem k tomu, že příjmy rezidentů se ve většině případů zdaňují odlišně od příjmů nerezidentů, je nezbytné nejprve správně určit rezidentství fyzických osob. Zde je také nutné upozornit na možnost osvobození příjmů v některých případech.
Příjmy ze zdrojů na území ČR
Ustanovení § 22 ZDP vymezuje příjmy, které je nutné považovat za příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR poplatníkům nerezidentům, a to jak fyzickým tak i právnickým osobám. V ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) je uvedeno, že se za tyto příjmy považují také příjmy plynoucí z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, přičemž stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činnosti nerezidentů na území ČR za podmínek uvedených v ustanovení § 22 odst. 2 ZDP, pokud smlouva o zamezení dvojího zdanění nestanoví jinak.
Jedná se například o dílnu, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště.
Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb vymezených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 ustanovení § 22 ZDP nerezidentem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území ČR v zastoupení nerezidenta a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto nerezidenta, má se za to, že tento nerezident má stálou provozovnu na území ČR, a to ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba na území ČR provádí.
Vymezení příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR nerezidentům v ustanovení § 22 odst. 1 ZDP je následující. Jedná se o příjmy peněžní, tak i nepeněžní, a to:
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených níže v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území ČR nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány rezidenty,
c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území ČR,
d) příjmy z prodeje nemovitých věcí umístěných na území ČR a z práv s nimi spojených,
e) příjmy z užívání nemovitých věcí nebo bytů umístěných na území ČR,
f) příjmy
1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území ČR,
2. z osobně vykonávané činnosti na území ČR nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu.
g) příjmy z úhrad od poplatníků rezidentů a od stálých provozoven nerezidentů, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace. Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7 ZDP) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl) ZDP, s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než ČR nebo Švýcarské konfederace,; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrových finančních nástrojů a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území ČR,
6. odměny členů orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou,
7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, neuvedených pod písmenem h) níže, majetkových práv registrovaných na území ČR,
8. výhry z hazardních her, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží,
9. výživné a důchody,
10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu,
11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
12. sankce ze závazkových vztahů,
13. příjmy ze svěřenského fondu,
14. bezúplatné příjmy,
h) příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území ČR,
i) příjmy z prodeje obchodního závodu umístěného na území ČR.
V případě příjmů společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo společníka společnosti, který je daňovým nerezidentem, plynoucí z účasti v této obchodní korporaci nebo společnosti a z úvěrového finančního nástroje poskytnutého této obchodní korporaci nebo společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny.
Připravovaná novela ZDP (tisk 873) řeší mimo jiné výběr daně u vybraných příjmů daňových nerezidentů za ZO započaté po 31. 3. 2017.
Jedná se o následující připravované změny:
- Možnost aplikace § 22 odst. 1 písm. g) bod 14 ZDP na bezúplatné příjmy neuvedené v § 22 odst. 1 písm. d), h) a i) ZDP.
- Možnost aplikace § 22 odst. 1 písm. d) ZDP na příjmy z veškerých převodů nemovitých věcí (i bezúplatných převodů) plynoucí z ČR i mezi dvěma daňovými nerezidenty, přičemž nemovitá věc se nachází na území ČR.
- Možnost aplikace § 22 odst. odst. 1 písm. h) ZDP na příjmy z veškerých převody podílů v české obchodní korporaci (i na bezúplatné převody) plynoucí od daňového rezidenta v ČR daňovému nerezidentovi i mezi dvěma daňovými nerezidenty.
- Možnost aplikace § 22 odst. 1 písm. i) ZDP na příjmy z veškerých převodů obchodního závodu (i bezúplatných převodů) plynoucí od daňového rezidenta v ČR daňovému nerezidentovi i mezi dvěma daňovými nerezidenty, přičemž obchodní závod se nachází na území České republiky.
V této souvislosti je nutná i změna ustanovení § 36 ZDP – Zvláštní sazba daně, kde je navrženo doplnění § 36 odst. 1 písm. a) o bod 3, tak, aby z bezúplatných příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. d), h) a i), jedná-li se o příjmy plynoucí od daňových rezidentů ČR nebo od stálých provozoven daňových nerezidentů umístěných na území ČR, byla sražena daň ve výši 15 %. V případě převodce daňového nerezidenta, půjde-li o vztah dvou daňových nerezidentů je ponechána povinnost podat daňové přiznání.
Možnost zahrnout příjmy podléhající srážkové dani nerezidenta do daňového přiznání
Daňový nerezident ČR, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, může zahrnout veškeré příjmy podléhající dani uvedené v ustanovení § 22 odst. 1 písm. b), c), f) a g) bodech 1, 2, 4, 5, 6,12 až14 do daňového přiznání. V tomto případě se započte sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území ČR, za které v ČR podává daňové přiznání v souladu s ustanovením § 36 odst. 8 ZDP.
Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek.
Nejčastější okruhy problémů
1. Určení území zdroje příjmů – příklady
Příjmy nerezidenta ze stálé provozovny v ČR – příklad
Fyzická osoba, rezident Slovenska, zajišťuje prodej a opravy měřících přístrojů na území ČR. Z tohoto titulu mu vznikla ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) a odst. 2 ZDP stálá provozovna a příjmy z území ČR jsou definovány tímto ustanovením jako příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny. Příjmy této stálé provozovny podléhají zdanění v ČR a to na základě podaného daňového přiznání.
Příjem ze závislé činnosti, plynoucí nerezidentovi:
- U nerezidenta může zaměstnavatel přihlédnout jen ke slevě podle § 35ba odst. 1 písm. a) a písm. f) ZDP, tj. k základní slevě na poplatníka a ke slevě na studenta.
- Co se týče slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), a písm. g) tj. sleva na vyživovanou manželku (manžela), na invalidní důchod, na ZTP/P, sleva za umístění dítěte, daňového zvýhodnění podle ustanovení § 35c ZDP a nezdanitelných částek ze základu daně podle § 15 ZDP tyto lze uplatnit jen za podmínek, že činí u těchto poplatníků úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území ČR podle ustanovení § 22 ZDP nejméně 90 % všech jejich příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo je z nich daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně a musí jít o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího EHP.
Správné stanovení rezidentství značnou měrou ovlivňuje zdanění zaměstnance.
Co se týče solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob podle § 16a ZDP o 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro ZO 2016 činí 1 296 288 Kč, pro ZO 2017 činí 1 355 136 Kč), postupuje se dle stanoviska finanční správy, jak bylo uvedeno výše při použití metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů podle § 38f ZDP obdobně, tj. solidární zvýšení daně neovlivní způsob výpočtu daně.
Podle ustanovení § 16a odst. 3 ZDP platí, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu § 7 ZDP, lze o ni pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6.
Příklad 3
Fyzické osoba dosáhla ve zdaňovacím období:
- příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 ZDP ve výši 2 000 000 Kč a
- vykázala daňovou ztrátu podle § 7 ZDP ve výši 1 700 000 Kč.
Ve smyslu ustanovení § 16a odst. 2 ZDP činí solidární zvýšení daně 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Výpočet:
2 000 000 Kč – 1 700 000 Kč = 300 000 Kč. Pro ZO 2017 činí 48násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení 1 355 136 Kč. V tomto případě nevzniká kladný rozdíl a z toho důvodu se na poplatníka solidární zvýšení daně nevztahuje. Příjmy ze závislé činnosti pokrývají ztrátu z podnikání, a tudíž poplatník objektivně nedosahuje příjmů nad stanovený limit.
Příjem ze závislé činnosti, plynoucí rezidentovi ze zahraničí
Ve smyslu ustanovení § 38f odst. 4 ZDP se příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí rezidentům, fyzickým osobám od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v ČR vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny (pozn. do přiznání k DPFO je povinnost vyňaté příjmy uvést). Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů příslušné ustanovení mezinárodních smluv o vyloučení dvojího zdanění.
Jako příklad je možné uvést případ, kdy fyzická osoba, rezident ČR pobírá příjmy ze závislé činnosti na Slovensku. Jiné příjmy nemá. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Slovenskem č. 100/¬2003 Sb.m.s. mohou být příjmy českého rezidenta ze zaměstnání na Slovensku zdaněny na Slovensku. Na Slovensku dojde ke zdanění příjmů ze závislé činnosti. Metodou pro zamezení dvojího zdanění je v tomto případě metoda prostého zápočtu, jak stanoví Smlouva. V tomto případě by poplatník musel podat v ČR daňové přiznání. Vzhledem k tomu, že jsou však splněny podmínky ustanovení § 38f ZDP (mimo jiné, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny), lze tyto příjmy vyjmout podle tohoto ustanovení ze zdanění. Ustanovení § 38g odst. 2 ZDP pak uvádí, že není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 13 ZDP jedná-li se o příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně tento příjem zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.
Poznámka:
Pro přepočet zahraniční měny na české koruny se pro daňové účely (až na výjimky) používají kursy devizového trhu vyhlášené ČNB uplatňované v účetnictví poplatníků (aktuální nebo pevný kurs). Pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle ZoÚ (pozn. jednotný kurs představuje celoroční průměr směnného kursu ČNB, GFŘ vydalo Pokyn GFŘ D-31 – Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2016 podle § 38 zákona č. 586/¬1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2016, který byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 1/2017).
Příklad 4
Fyzická osoba – rezident ČR pracuje ve Francii 170 dní u organizační složky české firmy ve Francii, která není stálou provozovnou. Příjem ze závislé činnosti, bude zdaněn podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v ČR, neboť byla fyzická osoba zaměstnána ve Francii méně než 183 dní v jakémkoli dvanáctiměsíčním období.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčních DÚVaP 6/2017, Poradce 9/2017, DaÚ 5/2017, 1000 řešení 5/2017 )
OPRAVNÉ A DOZORČÍ PROSTŘEDKY DLE DAŇOVÉHO ŘÁDU
Opravné a dozorčí prostředky slouží daňovým subjektům v případech, kdy došlo k nepříjemným či nesprávným krokům ze strany správce daně, či se snaží o snížení svého finančního zatížení pomocí institutu prominutí daně. Který opravný prostředek a ve kterých případech je třeba (či je možné) využít?
Důležitou oblastí, kterou mohou daňové subjekty využít v rámci obrany vůči správci daně, jsou opravné prostředky. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), zařazuje do opravných a dozorčích prostředků tyto:
• Odvolací řízení (§ 109 – 116),
• Obnova řízení (§ 117 – 120) a
• Přezkumné řízení (§ 121 – 123).
Aby byl přehled ucelený, zařazujeme do našeho příspěvku i další možné postupy, které se dají v daňovém řízení využít, i když nejsou přímo v daňovém řádu zařazeny pod opravné prostředky. Uvedeme si:
• Opravy zřejmých nesprávností (§ 104),
• Námitku (§ 159),
• Stížnost (§ 237, § 261) a
• Prominutí daně (§ 259 – 260).
Jak uvádí daňový řád, rozhodnutí vydané při správě daní lze přezkoumat na základě buď řádného opravného prostředku (odvolání nebo rozklad), mimořádného opravného prostředku (návrh na povolení obnovy řízení), nebo dozorčího prostředku, kterým je nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí.
Proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní orgán nebo úřední osoba stojící v jeho čele, lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu na základě návrhu jí ustanovené komise. (Poznámka: na řízení o rozkladu se použijí obdobně ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci.)
Rozhodla-li v řízení o opravném nebo dozorčím prostředku úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu, nelze tato rozhodnutí dále přezkoumávat opravnými a dozorčími prostředky podle daňového řádu. Výjimkami jsou následující situace:
• pokud jde o povolení nebo nařízení obnovy řízení ve věci, ve které rozhodovala v posledním stupni úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu, povolí nebo nařídí obnovu řízení anebo návrh zamítne tato úřední osoba na základě návrhu jí ustanovené komise (viz § § 119 odst. 2 daňového řádu), a
• pokud jde nařízení přezkoumání rozhodnutí ústředního správního orgánu nebo úřední osoby stojící v čele ústředního správního orgánu, nařídí přezkoumání rozhodnutí úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu na základě návrhu jí ustanovené komise (viz § § 122 odst. 2 daňového řádu).
1. Odvolací řízení
Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti rozhodnutí správce daně, pokud daňový řád nestanoví jinak. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Proti rozhodnutí označenému jako výzva, kterým správce daně vyzývá příjemce rozhodnutí k uplatnění práva nebo splnění povinností, se nelze samostatně odvolat, pokud zákon nestanoví jinak.
Pokud tedy zákon výslovně nestanoví něco jiného, může se příjemce rozhodnutí proti němu odvolat do 30 dnů. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Odvolání může být podáno písemně, ústně do protokolu, datovou zprávou. Upozorňujeme však, že odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak. Jako příklad takovéhoto odkladu lze uvést § 97 odst. 3, ve kterém je uvedeno, že včas podané odvolání má odkladný účinek. Jedná se o rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti. Obdobný případ lze dohledat i v § 171 odst. 4. V tomto případě se jedná o výzvu k úhradě nedoplatku ručitelem.
V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze odvolání podat do 30 dnů ode dne doručení opravného rozhodnutí podle § 104 (opravy zřejmých nesprávností – viz dále), bylo-li vydáno, nejpozději však do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje. V tomto případě máme na mysli chybějící náležitost rozhodnutí, které musí (mimo jiné) obsahovat i poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku.
V případě, kdy v poučení k rozhodnutí nalezneme, že správce daně připouští odvolání i tehdy, kdy je zákon nepřipouští, a je-li podáno odvolání, řízení o odvolání se zastaví. Obdoba platí i pro případ, kdy je v poučení chybně přiznán odvolání odkladný účinek tehdy, kdy jej zákon nepřiznává, má včas podané odvolání odkladný účinek.
Příjemce rozhodnutí se může vzdát svého práva na odvolání až do uplynutí odvolací lhůty. V takovém případě dnem vzdání se práva na odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému byl tento úkon učiněn, právní moci. Budeme-li hovořit o rozhodnutí, kterými je více příjemců, (a všichni se vzdávají práva podat odvolání), nabývá rozhodnutí právní moci dnem, kdy tak učinil poslední z nich.
Odvolatel může do doby, než je o odvolání rozhodnuto, již podané odvolání měnit, doplnit nebo vzít zpět. Dnem zpětvzetí odvolání je odvolací řízení zastaveno a rozhodnutí, které bylo tímto odvoláním napadeno, nabývá právní moci. Pokud vzali všichni odvolatelé podané odvolání zpět, odvolací řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů a tímto dnem nabývá rozhodnutí právní moci.
Pokud může podat odvolání několik příjemců rozhodnutí, ale podá-li odvolání jen některý z nich, správce daně, který napadené rozhodnutí vydal, zašle kopii odvolání ostatním příjemcům rozhodnutí a vyzve je, aby se k podanému odvolání vyjádřili ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů.
Za situace, kdy dojde ještě před skončením odvolacího řízení ke změně místní příslušnosti, provede odvolací řízení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal a jemu nejblíže nadřízený správce daně. A v případě, kdy již uplynula lhůta pro stanovení daně, správce daně, který v odvolacím řízení tuto skutečnost zjistil, napadené rozhodnutí o stanovení daně zruší a zastaví odvolací řízení.
1.1 Náležitosti odvolání
Odvolání musí mít tyto náležitosti:
a) označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal,
b) označení odvolatele,
c) číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
d) uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,
e) označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,
f) návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí.
Každé podání posuzuje správce daně podle jeho obsahu, nikoli podle jeho označení. Pokud bude podané odvolání obsahovat vady, které brání řádnému projednání věci, vyzve správce daně odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno. Správce daně pro to stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, kdy odvolatel odstraní vady, které brání řádnému projednání věci, platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas. Pokud nastane opačná situace, správce daně odvolací řízení zastaví.
1.2 Postup správce daně prvního stupně
Správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, má několik možností, jak postupovat. První variantou je, že odvolání v plném rozsahu vyhoví. V takovém případě o odvolání rozhodne sám, pokud to není v rozporu s vyjádřením ostatních příjemců napadeného rozhodnutí, jak bylo popsáno výše. Uvědomme si, že někteří z příjemců mohou mít na výsledku řízení opačný zájem. Druhou možností je, že opět rozhodne o odvolání sám, a to pokud mu vyhoví pouze částečně a ve zbytku je zamítne a toto rozhodnutí není v rozporu s vyjádřením ostatních příjemců napadeného rozhodnutí. Třetí, nejméně populární variantou je, že správce daně odvolání zamítne a zastaví odvolací řízení, pokud je podané odvolání nepřípustné nebo bylo podáno po lhůtě. V případě, kdy správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, nemůže posoudit všechny údaje uvedené v odvolání z výsledků již provedeného řízení, řízení doplní o nezbytné úkony. Pokud správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno (prvostupňový správce daně), o odvolání nerozhodne sám, postoupí odvolání s příslušnou částí spisu a se svým stanoviskem bez zbytečného odkladu odvolacímu orgánu.
1.3 Postup odvolacího orgánu
Odvolacím orgánem je správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který napadené rozhodnutí vydal. Tímto orgánem je Odvolací finanční ředitelství sídlící v Brně, které přezkoumává odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání, ale to neznamená, že nemůže rozhodnutí přezkoumat i nad rámec podaného odvolání. Cílem má být stanovení daně ve správné výši. Pokud by vyšly při přezkoumávání najevo nesprávnosti nebo nezákonnosti odvolatelem neuplatněné, které však by mohly mít vliv na výrok rozhodnutí o odvolání, odvolací orgán je prověří. Výjimkou je odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek. V tomto případě zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek použití tohoto způsobu stanovení daně, jakož i přiměřenosti použitých pomůcek.
V rámci odvolacího řízení může odvolací orgán provádět dokazování k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení, anebo toto doplnění nebo odstranění vad uložit správci daně, který napadené rozhodnutí vydal, se stanovením přiměřené lhůty.
V případě, kdy provádí odvolací orgán v rámci odvolacího řízení dokazování, seznámí před vydáním rozhodnutí o odvolání odvolatele se zjištěnými skutečnostmi a důkazy, které je prokazují, a umožní mu, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil (lhůta nesmí být delší 15 dnů a žádost o navrácení této lhůty v předešlý stav je možné podat nejpozději do vydání rozhodnutí o odvolání), popřípadě navrhl provedení dalších důkazních prostředků. (Poznámka: obdobně postupuje odvolací orgán i v případě, kdy dospěje k odlišnému právnímu názoru, než správce daně prvního stupně, a tato změna by ovlivnila rozhodnutí v neprospěch odvolatele.)
Po uplynutí uvedené lhůty odvolací orgán k návrhům na provedení dalších důkazů nepřihlíží.
Výsledkem práce odvolacího orgánu tedy může být jedna z následujících variant. A sice, že:
a) napadené rozhodnutí změní,
b) napadené rozhodnutí zruší a zastaví řízení, nebo
c) odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.
V odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být vypořádány všechny důvody, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí. Pokud by odvolací orgán zjistil, že jsou u správce daně prvního stupně splněny podmínky pro takové rozhodnutí, že je možno odvolání v plném rozsahu vyhovět, může vrátit věc k rozhodnutí s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně prvního stupně, který je právním názorem odvolacího orgánu vázán, jinak o odvolání rozhodne sám. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze dále odvolat. Rozhodnutí o odvolání lze ale napadnout v rámci správního soudnictví žalobou, uplatněnou podle soudního řádu správního.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčnících Poradce 10/2017, DÚVaP 7-8/2017, DaÚ 2/2017, Zákony I/2017)
|
|
| |
PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY
Problém „ideálu krásy“, kterým jsou v současnosti vyzáblé až „podvyživené“ děvy, dnes zasahuje skoro všechny ženské a nezřídka i mužské věkové kategorie. Jaké projevy a jaké následky má anorexie, bulimie, záchvatové přejídání a orthorexie?
I když v představách mnoha lidí převládá dojem,
že poruchy příjmu potravy (PPP) jsou onemocněním, které souvisí se současnou předimenzovanou /dez/informovaností o kultuře výživy, z historie víme, že poprvé se poruchy příjmu potravin objevily v lékařských záznamech anglických lékařů v roce 1870. Psalo se „o odmítání potravy, extrémním poklesu hmotnosti s poruchami menstruace, zácpou, poklesem tepové frekvence. V 19. století trpělo relativně dost dospívajících dívek ze střední vrstvy chudokrevností z nedostatku železa – nápadnou bledostí a nechutenstvím. Lékaři už tehdy viděli souvislost mezi tímto onemocněním a úmyslným omezováním příjmu potravy z nejrozličnějších psychických příčin, nejčastěji kvůli různým představám o vlastním vzhledu.
PROBLÉM „IDEÁLU KRÁSY“, kterým jsou v současnosti vyzáblé až „podvyživené“ děvy, dnes zasahuje skoro všechny ženské a nezřídka i mužské věkové kategorie. Faktem je, že největší nárůst zájmu o téměř chorobné hubnutí typu „posedlosti štíhlostí“ zaznamenáváme u 12 až 14letých děvčat. Jde o proces spojený se silným vlivem psychické složky (psychosomatické onemocnění) a jedná se buď o mentální anorexii (hladovění), nebo mentální bulimii (přejídání a zvracení) a záchvatovité přejídání (Binge Eating Disorder, BED).
Mentální anorexie
je nemoc, při níž dotyčná osoba odmítá potravu, chce stále snižovat svoji hmotnost a ovládat své tělo, za každou cenu přemáhá pocit hladu, neustále má pocit, že je nepřiměřeně tlustá. Nejčastěji jí trpí dospívající dívky, ale ojedinělé nejsou ani případy starších žen a mužů. Anorektičky si nepřipadají nikdy dostatečně štíhlé a postupně přestanou přijímat potravu, zvracejí, užívají projímadla, nadměrně cvičí.
Podle mezinárodní klasifikace nemocí je mentální anorexie klasifikována tak, že hmotnost mladé ženy musí klesnout pod 15 % její průměrné hmotnosti vzhledem k její výšce, věku a stavbě těla (BMI index je nižší než 17,5 – normální rozpětí je 18,6 až 24,9). Body mass index je parametr (číslo), které získáme, když hmotnost (váhu) v kilogramech vydělíme druhou mocninou výšky v metrech.
Bulimie je zase porucha,
při níž dochází k záchvatům přejídání a při níž se dokáže spotřebovat neuvěřitelné množství jídla. Vzápětí se ho konzument ze strachu, že přibere, z pocitu viny, zbaví zvracením (prst do krku) nebo pomocí projímadel – stolicí. Na rozdíl od anorektika osobu trpící bulimií nerozpoznáme tak snadno. Bulimik totiž svoje trápení dokáže déle skrývat. Zpočátku je pro bulimiky zvracení určitým způsobem očištění organismu, později k němu přistupují systematicky – najedí se a zároveň nepřiberou. Po krátké době však znovu pocítí hlad a mají potřebu přejídat se, aby to opět vyzvraceli. Takto se dostávají do začarovaného kruhu problémů – život se pro ně stává téměř nesnesitelným. Izolují se a obávají se, že ve společnosti se o jejich problému ví, mají časté absence ve škole nebo v zaměstnání, uzavírají se do sebe, mívají stavy podobné depresím.
Záchvatovité přejídání
má podobné znaky jako bulimie, jen s více specifiky. Postižený konzumuje jídlo mnohem rychleji, než je běžné, a jídává do té doby, až se cítí už nepříjemně plný. Často v jídle pokračuje, i když už není hladový. Jídává o samotě, protože se stydí, že zkonzumuje takové množství a po přejedení se je sám sebou znechucený, cítí se provinile. V souvislosti s přejídáním se objevují pocity úzkosti. K záchvatům přejídání dochází dva a vícekrát do týdne, ale přejídání není spojeno s pravidelným zvracením.
Anorexie i bulimie
mohou skončit úplným vyhladověním organismu a smrtí na selhání srdce. V průběhu onemocnění se objevují deprese, řídnutí kostí, poruchy menstruace a později také plodnosti, pokles fyzické i psychické výkonnosti. Léčba je psychiatrická.
Redukční diety
různého charakteru jsou určitě „živnou půdou“ pro postupný rozvoj poruch příjmu potravy. Podle různých statistik až u 20 až 30 procent osob redukční diety zvyšují asi osmkrát riziko vzniku anorexie nebo bulimie. Svoji negativní roli přitom hrají média, která propagují množství „zaručených“ redukčních diet, jakož i přetrvávající ideál ženské krásy ztělesněný vyzáblou mladou ženou. Ve srovnání s minulostí už také neplatí, že redukční diety drží hlavně ženy s vysokou nadváhou a lidé po operačních zákrocích. Dnes už se ztrácejí hranice mezi zásadami zdravé, správně vyvážené stravy a dietním způsobem života, vznikají nové zvláštní závislosti.
Orthorexie
je popisována jako patologická posedlost zdravým jídlem, které neobsahuje pesticidy, herbicidy, konzervační látky a umělé přísady. Je to strach sníst cokoliv, co není „čisté“. Na rozdíl od anorexie tu lidem nejde až tak o hubnutí, spíš se tu řeší pohled na konzumaci potravin a celkový životní styl. Ovšem militantní dodržování takového stravování může mít negativní sociální dopady a po čase se mohou začít vyvíjet různé nutriční nedostatky vedoucí ke zdravotním potížím. Praktický lékař Steven Bratman začal termín orthorexie používat v roce 1997 a přidal k němu příponu nervosa. Orthorexie se označuje jinými slovy i jako „fixace na správné stravování“, případně „narkomanie zdravých jídel“ (přechodně vyvolávají mírné zlepšení nálady a paradoxně i nárůst energie). V mnohých případech to ale přesahuje všechny hranice a posedlost zdravým jídlem může negativně ovlivnit ostatní aktivity, zájmy, a dokonce i vztahy, a v konečném důsledku může být tento stav i fyzicky nebezpečný.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Korespondence se správcem daně a daňový řád
Komunikace se správcem daně bývá občas složitá, protože běžný poplatník nemá obvykle komplexní znalosti v oblasti správy daní. V našich publikacích kromě jiného u vybraných ustanovení naznačíme nezávislé vzory písemností, které by mohly být názornou ukázkou, jak by mohla například vypadat korespondence v podobě žádostí, udělení plné moci, opravného prostředku, sdělení, oznámení, návrhu či podnětu. Předkládané vzory je však nezbytné brát pouze jako informativní.
Více již najdete v našich publikacích, které jsou určeny všem fyzickým osobám, podnikatelům, živnostníkům, plátcům daně, účetním, daňovým poradcům, auditorům, ekonomům …
- 1. DÚVaP 7-8/2017 – Korespondence se správcem daně – příspěvek – Ing. Vladimír Hruška
/A5, str. 240/
- 2. Poradce 10/2017 – Opravné a dozorčí prostředky dle daňového řádu – příspěvek – Ing. Vladimír Hruška
/A5, str. 272/
- 3. DaÚ 2/2017 – Elektronické doručování v soudním řízení – příspěvek – JUDr. Jana Drexlerová
/A4, str. 80/
- 4. Zákony I/2017 – Daňový řád ….. – úplná znění zákonů
Cena balíčku je 810 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 405 Kč.
Ušetříte 405 Kč.
Zdaňování příjmů FO – problémy v praxi
V balíčku najdete publikace, které se zabývají problematikou zdaňování příjmů fyzických osob a s tím souvisejícími nejčastějšími okruhy problémů, jak je ukázala praxe. Najdete zde i řadu praktických příkladů. Ve kterých okruzích problémů se často chybuje, popř. u kterých jejich nepřesná právní úprava způsobuje nejistotu poplatníků? Čeho se dotýká připravovaná novela ZDP?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, zaměstnavatelům, účetním, daňovým poradcům, ekonomům, auditorům …
- 1. DÚVaP 6/2017 – Zdaňování příjmů FO – problémy v praxi – příspěvek – Ing. Dalimila Mirčevská
/A5, str. 184/
- 2. Poradce 9/2017 – Limitní údaje v zákonu o daních z příjmů pro FO – příspěvek – Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 328/
- 3. DaÚ 5/2017 – Zdanění příjmů FO z kapitálového majetku – příspěvek – Ing. Martin Děrgel
/A4, str. 80/
- 4. 1000 řešení 5/2017 – Daňové a nedaňové výdaje – praktické příklady – Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 112/
Cena balíčku je 578 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 289 Kč.
Ušetříte 289 Kč.
Daň z příjmů po novele
Mezi hlavní změny v oblasti daní z příjmů patří zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě, na třetí a každé další dítě, a to již pro rok 2017; rozšíření institutu daně stanovené paušální částkou; navrácení daňového zvýhodnění a slevy na manžela osobám uplatňujícím paušální výdaje; zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu srážkovou daní; umožnění daňového odpisování svěřeného majetku příspěvkovými organizacemi obcí a krajů …. Jaké další změny nás čekají?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny všem plátců daně, podnikatelům, fyzickým osobám, živnostníkům, účetním, daňovým poradcům, ekonomům, auditorům …
- 1. Poradce 12-13/2017 – Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem – komentář – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová
/A5, str. 432/
- 2. PaM 7-8/2017 – Změny ve slevách za umístění dítěte – příspěvek – Ing. Eva Sedláková
/A4, str. 120/
- 3. 1000 řešení 7-8/2017 – Daň z příjmů po novele – praktické příklady – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 120/
- 4. Aktualizace I/1 – Zákon o daních z příjmů – úplné znění zákona
/A5, str. 192/
Cena balíčku je 852 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 426 Kč.
Ušetříte 426 Kč.
Nemovitosti – právní, daňový a účetní pohled
Nemovité věci jsou definované jako pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Jak správně postupovat u nemovitostí z právního, daňového a účetního hlediska?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny všem majitelům nemovitostí, podnikatelům, účetním, plátcům daně, daňovým poradcům, auditorům…
- 1. DÚVaP 6/2017 – Nemovitosti – právní a daňový pohled – příspěvek – Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 160/
- 2. DaÚ 6/2017 – Nemovité věci a daň z příjmů – příspěvek – Ing. Helena Machová
/A4, str. 80/
- 3. 1000 řešení 7-8/2017 – Nemovitosti – daňový a účetní pohled – praktické příklady – Ing. Karel Janda
/A5, str. 120/
Cena balíčku je 490 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 245 Kč.
Ušetříte 245 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|