1. PLATEBNÍ NESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELE - NOVELA
Vláda schválila novelu zákona o ochraně
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Kromě jiného je
definováno rozhodné období, nově se definuje platební neschopnost
zaměstnavatele, pojem nadnárodní zaměstnavatel i zaměstnanec, jehož peněžní
nároky v insolvenci řeší zákon. Jaké další změny novela přináší a jaký
budou mít dopad na praxi?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou
určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním
…
1.
Aktualizace III/2 – Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele, zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů /A5, str. 88/
2.
Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str.
320/
3.
Poradce 6/2023 – Insolvenční zákon s komentářem – komentář /A5,
str. 384/
4.
Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/
Cena balíčku je 792 Kč
Cena balíčku s 50 % slevou je 396 Kč.
Ušetříte 396 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
2. OBČANSKÝ
ZÁKONÍK PO NOVELÁCH
Občanský zákoník
komplexně a systematicky upravuje hmotné soukromé
právo. Občanský zákoník zahrnuje i rodinné, spolkové, pojišťovací
právo a další právní oblasti, navíc v sobě sjednotil závazkové právo. Rozsáhlá
novela občanského zákoníku nabyla účinnosti 6. ledna 2023. Jaké změny přinesly
poslední novely občanského zákoníku?
Dočtete se
v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, ekonomům, manažerům, mzdovým
účetním, personalistům, orgánům činným v trestním konaní, auditorům,
exekutorům, všem občanům …
1.
Poradce 1-2/2024 – Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str.
450/
2.
Vzory smluv, žalob a podání 2022 + CD – odborná tematická
publikace /A5, str. 448/
3.
Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem – komentář /A5,
str. 336/
4.
PaM 8/2023 – Občanský zákoník v personální praxi zaměstnavatelů – příspěvek /A4,
str. 80/
Cena
balíčku je 1413 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 990 Kč.
Ušetříte 423 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
3. ODPADY,
OBALY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Potřebujete ke
své práci aktuální znění zákonů po posledních novelách? Nabízíme vám úplná
znění zákonů, které vám pomohou při vaši činnosti. Máte jedinečnou možnost
získat je za zvýhodněnou cenu.
Zákony a
Aktualizace jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, pracovníkům veřejné
správy, obecním úřadům, městům, živnostníkům, ekonomům, manažerům, stavebníkům
…
1.
Zákony VI/2023 – Zákon o odpadech, zákon o obalech ... – úplná znění
zákonů /A5,
str. 640/
2.
Aktualizace VI/1 – Energetický zákon – úplné znění zákona /A5,
str. 128/
3.
Aktualizace VI/2 – Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné
tržní situaci – úplné znění nařízení /A5, str. 32/
Cena balíčku je 398 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 199 Kč.
Ušetříte 199 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
4. OBCHODNÍ,
OBČANSKÉ A TRESTNÍ PRÁVO
Potřebujete ke
své práci aktuální znění zákonů týkajících se obchodního, občanského a
trestního práva po posledních novelách? Nabízíme vám úplná znění zákonů, které
vám pomohou při vaši činnosti.
Publikace jsou
určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, orgánům činným v trestním řízení,
ekonomům, manažerům, živnostníkům, auditorům, exekutorům …
1.
Zákony IIA/2023 – Občanský zákoník, Zákon o obchodních korporacích ... – úplná znění
zákonů
/A5, str. 640/
2.
Zákony IIB/2023 – Trestní zákoník, Trestní řád ... – úplná znění
zákonů /A5, str. 592/
Cena
balíčku je 462 Kč.
Cena balíčku s 10 % slevou je 400 Kč.
Ušetříte 62 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
5. BOZP
Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP
stanoví zákoník práce. Další požadavky v oblasti zajištění BOZP stanoví zákon o
BOZP a jeho prováděcí předpisy. Zákon reaguje na potřebu častých změn právní
úpravy BOZP, reagujících na technický pokrok, ale též na pokrok v oblasti
lékařských věd. Úprava zákona o BOZP dopadá i na situace, kdy mohou být reálné
pochybnosti o tom, zda práce byla u zaměstnavatele vykonávána legálně. Jaká
jsou aktuálně platná pravidla?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny
podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, personalistům, manažerům, mzdovým
účetním …
1.
Poradce 13/2023 – Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci s komentářem – komentář /A5, str. 240/
2.
Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str.
320/
3.
100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání – odborná
tematická publikace /A5, str. 96/
Cena balíčku je 834 Kč
Cena balíčku se 20 % slevou je 671 Kč.
Ušetříte 163 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
6. RODINNÉ
PODNIKÁNÍ
Rodinným podnikem
je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. Jak správně postupovat při
rodinném podnikání z hlediska daní, účetnictví, zákoníku práce? Jaké jsou
nejčastější chyby, které provázejí tuto formu podnikání a jak se jim
vyhnout?
Dočtete se
v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým
poradcům, živnostníkům ...
1.
DÚVaP 7-8/2023 – Rodinné podnikání – příspěvek /A5, str. 224/
2.
Příručka mzdové účetní – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3.
PaM 6-7/2023 – Rodinné podnikání formou rodinného podniku – příspěvek /A4, str. 112/
4.
Poradce 10/2023 – Zákon o sociálním pojištění s komentářem – komentář /A5,
str. 224/
Cena balíčku je 1328 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 664 Kč.
Ušetříte 664 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
Cena balíčků je
včetně DPH. Uvedená
nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit
vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
V rámci
podnikání fyzických osob dochází velmi často k tomu, že tyto osoby
nepodnikají samy, ale zapojují ke svému podnikání další členy rodiny. Hovoříme
pak o tzv. rodinném podnikání.
Může přitom dojít
k následujícím variantám rodinného podnikání:
·
podniká pouze jeden
z manželů nebo oba manželé, přičemž v rámci podnikání s manželem
spolupracuje druhý manžel popř. členové rodiny,
·
manželé nebo další členové
rodiny vytvoří tzv. rodinný závod (rodinný podnik),
·
podniká pouze jeden
z manželů a k podnikání využívá majetek zahrnutý ve společném
jmění manželů,
·
k podnikání je využit
hmotný majetek ve spoluvlastnictví rodinných příslušníků,
·
podniká současně manžel
i manželka v různých předmětech podnikání s využitím majetku
zahrnutém ve společném jmění manželů,
·
podnikající člen rodiny
zaměstnává další členy rodiny v rámci pracovněprávních vztahů,
·
manžel podniká za účasti
vkladu tichého společníka z členů rodiny,
·
manžel založí společnost
s r.o., v níž zaměstná manželku resp. další členy rodiny,
·
manželé založí jako
společníci obchodní společnost (nejčastěji společnost s r.o.), v níž
jsou zaměstnáni případně i další členové rodiny,
·
manželé nebo členové
rodiny se sdruží v rámci společnosti a vyvíjejí společné
podnikatelské aktivity v rámci této společnosti,
·
k podnikání je využit
tzv. svěřenský fond
V jednotlivých kapitolách se následně zabýváme vybranými oblastmi
rodinného podnikání, a to jak z pohledu občanského zákoníku, zákona
o obchodních korporacích, zákoníku práce, živnostenského zákona, zákona
o účetnictví, a především z pohledu zákona o daních
z příjmů. Pozornost zaměříme i na oblast daňového řešení zaměstnávání
členů rodiny a na důsledky úmrtí člena rodiny – podnikatele
a pokračování dědice v podnikání.
Příspěvek vychází z legislativně právních předpisů ke dni 30. 4.
2023.
1. Podnikání a vedení účetnictví
1.1.
Podnikatel ve smyslu občanského zákoníku
Občanský zákoník
(zákon č. 89/2012 Sb.) nedefinuje pojem podnikání a výslovně
vymezuje pouze podnikatele a to v § 420 až § 435 ObčZ.
V § 420 odst. 1 ObčZ se uvádí, že kdo samostatně vykonává na vlastní
účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem
se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se
zřetelem k této činnosti za podnikatele.
Z této definice podnikatele vyplývá, že podnikatelem
je ten, kdo provozuje výdělečnou činnost:
·
samostatně
·
na svůj účet
a odpovědnost
·
živnostenským
či jiným obdobným způsobem
·
se záměrem
činit tak soustavně
·
a za účelem
dosažení zisku
Podle znění
§ 420 odst. 2 ObčZ pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963
ObčZ se za podnikatele považuje také:
·
každá osoba,
která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo
obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání,
·
popřípadě
osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
V § 421 ObčZ se uvádí, že za podnikatele
se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku (ať je zapsaná
povinně, nebo dobrovolně). Podnikatelem je osoba, která má k podnikání
živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.
Podnikatel, který nemá obchodní firmu,
právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem. Tento podnikatel může
připojit k vlastnímu jménu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo
obchodní závod, které však nesmí být klamavé.
Právní úprava
obchodní firmy je vymezena v § 423 ObčZ. Obchodní firma je jméno, pod kterým je
podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, přičemž podnikatel nesmí mít víc
obchodních firem. Ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po
právu použil poprvé. Kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firmě, má
stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží. Obchodní firma nesmí být
zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě.
V § 425
ObčZ se uvádí, že člověk se zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou
tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat
v obchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však
uveřejní. Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou
než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické
osoby.
V § 429
odst. 1 ObčZ se rozlišuje sídlo podnikatele a to podle
toho, zda je či není podnikatel zapsán ve veřejném rejstříku. Uvádí se zde, že
sídlo
podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se
fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde
má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště. Uvádí-li podnikatel
jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat
i jeho skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele
zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné
sídlo v jiném místě.
Dle znění
§ 435 odst. 1 ObčZ musí každý podnikatel uvádět na obchodních
listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti
prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný
v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto
zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném
rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel
nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence.
Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten.
1.2.
Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích
Obchodními
korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi jsou:
- osobní společnost
– veřejná obchodní společnost a komanditní společnost
- kapitálová společnost – společnost s ručením omezeným a akciové společnosti
(systém dualistický a monistický)
- evropská
společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení
Zákon
o obchodních korporacích stanoví: postup založení obchodní korporace,
orgány obchodní korporace, práva a povinnosti společníků (členů), vklady,
zrušení a zánik obchodní korporace, jak z hlediska společných
ustanovení vztahující se na všechny obchodní korporace, tak z hlediska
rozčlenění na jednotlivé druhy obchodních společností a družstvo.
1.3.
Formy podnikání fyzické osoby
Pro
fyzickou osobu přichází v úvahu následující formy podnikání:
- Podnikání jako osoba samostatně výdělečná činná s příjmy ze samostatné činnosti ve
smyslu § 7 zákona o daních z příjmů. Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do
příjmů uvedených v § 6, je:
a)
příjem ze
zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
b)
příjem ze
živnostenského podnikání,
c)
příjem
z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému
je potřeba podnikatelské oprávnění,
d)
podíl
společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní
společnosti na zisku.
Příjmem ze samostatné činnosti, pokud
nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále
a) příjem z užití nebo
poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv
příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání,
rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním
nákladem,
b) příjem z nájmu majetku
zařazeného v obchodním majetku,
c) c)příjem z výkonu nezávislého
povolání
·
Podnikání
ve formě založení obchodní společnosti, nejčastěji založení společnosti
s r.o., ale může dojít i k založení jiné obchodní společnosti.
·
Účast na podnikání
formou tichého společníka na základě uzavření smlouvy o tiché
společnosti, vymezené v § 2747 až § 2755 ObčZ.
·
Podnikání
formou sdružení společníků ve společnosti (dříve jako sdružení osob bez právní
subjektivity) na základě smlouvy uzavřené dle § 2716 až § 2746 ObčZ.
·
Podnikání
formou rodinného závodu vymezeného v § 700 až § 707 ObčZ.
·
Podnikání
prostřednictvím svěřenského fondu vymezeného v § 1448 až § 1474 ObčZ –
svěřenský fond je institut zřízený zakladatelem, který ze svého majetku vyčlení
určitou část a prostřednictvím statutu svěřenského fondu svěří tento
majetek svěřenskému správci, přičemž účel svěřenského fondu může být veřejně
prospěšný anebo soukromý.
1.4.
Vymezení účetních jednotek v ZoÚ
Zákon
o účetnictví v § 1 odst. 2 vymezuje, kdo je účetní
jednotkou a kdo z toho důvodu vede účetnictví. Jedná se např.
o právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky; zahraniční
právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle
kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést
účetnictví, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle
zvláštních předpisů; organizační složky státu; svěřenské fondy zřízené podle
ObčZ; fondy obhospodařované penzijní společností; investiční fondy bez právní
osobnosti.
Fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou a na které se vztahuje
zákon o účetnictví, jsou vymezeny v § 1 odst. 2 písm. d)
až h) ZoÚ:
písm. d)
fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
– tyto účetní jednotky jsou dle § 4 odst. 2 ZoÚ povinny vést
účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu
z obchodního rejstříku. Podle znění § 45 odst. 1 zákona
č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických
a fyzických osob, se fyzická osoba, která je podnikatelem, podnikajícím na
území ČR, zapíše do obchodního rejstříku vždy, jestliže výše jejích výnosů nebo
příjmů snížených o DPH, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo
přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru
částku 120 milionů Kč. V případě, že fyzická osoba, která je
podnikatelem a má bydliště v ČR, nesplní výši pro povinný zápis do
obchodního rejstříku, může být zapsána do obchodního rejstříku, pokud o zápis
požádá;
písm. e)
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat
podle zákona o DPH vč. plnění osvobozených od této daně, jež nejsou
součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za
bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč,
a to od prvního dne kalendářního roku.
Tyto
účetní jednotky jsou dle § 4 odst. 3 ZoÚ povinny vést účetnictví od
prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se
staly účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém
přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle
§ 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h) ZoÚ.
Obratem
podle § 4a
odst. 1 zákona o DPH se rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě
povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění
v tuzemsku, jde-li o úplaty za:
a) zdanitelné plnění,
b) plnění osvobozené od
daně s nárokem na odpočet daně, nebo
c) plnění osvobozené od
daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a ZDPH, jestliže nejsou
doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Do obratu se dle § 4a
odst. 2 ZDPH nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto
uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné
k dani.
písm. f)
ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého dobrovolného
rozhodnutí.
Tyto účetní jednotky
jsou dle § 4 odst. 4 ZoÚ povinny
vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve
kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví již ode
dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, až do dne
ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního období, ve kterém
se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2
písm. d), e), g) nebo h) ZoÚ.
písm. g)
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky
sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených
v této společnosti je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2
písm. a) až f) nebo h) až l) ZoÚ;
Tyto účetní jednotky
jsou dle § 4 odst. 5 ZoÚ povinny
vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve
kterém se staly společníky sdruženými ve společnosti, nebo se některý ze společníků
sdružených ve společnosti stal účetní jednotkou, a to až do posledního dne
účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve společnosti, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle
§ 1 odst. 2 písm. d), e) nebo h) ZoÚ.
písm. h)
ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní
právní předpis.
S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky
podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ukončit vedení účetnictví
v souladu se zněním § 4 odst. 7 ZoÚ nejdříve po uplynutí 5 po
sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.
1.5.
Kategorie účetních jednotek dle ZoÚ
Účetní jednotky jsou
dle § 1b ZoÚ rozděleny do čtyř kategorií: mikro účetní jednotka, malá
účetní jednotka, střední účetní jednotka, velká účetní jednotka. Rozdělení
do kategorií účetních jednotek je podle tří stanovených kritérií k rozvahovému
dni. Těmito kritérii jsou:
·
aktiva – rozumí se jimi aktiva celkem, tj. úhrn
aktiv zjištěný z rozvahy,
·
roční úhrn čistého
obratu – rozumí se jím výše
výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které
trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
·
průměrný počet
zaměstnanců – rozumí se
průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického
úřadu.
Do příslušné
kategorie je účetní jednotka zařazena, pokud dosáhne (překročí) alespoň dvě
z těchto tří kritérií. Z § 1e
odst. 2 ZoÚ vyplývá, že pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových
dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka (nebo skupina účetních jednotek)
překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty kritérií, změní od
počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky
(nebo skupinu účetní jednotky).
Hodnotová kritéria
jednotlivých kategorií účetních jednotek
- Mikro účetní
jednotka je účetní
jednotka, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě
z těchto tří kritérií:
-
aktiva celkem 9 000
000 Kč,
-
roční úhrn čistého obratu
18 000 000 Kč,
-
průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období 10.
- Malá účetní
jednotka je účetní
jednotka, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni
nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:
-
aktiva celkem 100 000
000 Kč,
-
roční úhrn čistého obratu
200 000 000 Kč,
-
průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období 50.
- Střední účetní
jednotka je účetní
jednotka, která není mikro ani malou účetní jednotkou
a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří
kritérií:
-
aktiva celkem 500 000
000 Kč,
-
roční úhrn čistého obratu
1 000 000 000 Kč,
-
průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období 250.
- Velká účetní
jednotka je účetní
jednotka, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě
z těchto tří kritérií:
-
aktiva celkem 500 000
000 Kč,
-
roční úhrn čistého obratu
1 000 000 000 Kč,
-
průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období 250.
Za velkou účetní
jednotku se však vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní
jednotka. Vymezení subjektů veřejného zájmu nalezneme v § 1a ZoÚ.
V § 1c ZoÚ
naleznme hodnotová kritéria pro vymezení malé, střední a velké skupiny
účetních jednotek.
1.6.
Vedení účetnictví
Zákon
o účetnictví rozeznává v rámci vedení účetnictví dva rozsahy vedení
tohoto účetnictví:
·
základním účetnictvím je účetnictví
v plném rozsahu (klasické podvojné účetnictví)
·
účetnictví ve
zjednodušeném rozsahu, kdy
účetní jednotky sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové
skupiny, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní
knize a dále postupovat dle jednotlivých úlev specifikovaných
v § 13a ZoÚ.
Kdo může vést
účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, je stanoveno v § 9 odst. 3
ZoÚ – jde např. o malé účetní jednotky nebo mikro účetní jednotky, které
nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
V § 1f ZoÚ
jsou stanoveny podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví účetními
jednotkami vymezenými v § 1 odst. 2 písm. a) a b) ZoÚ
(jedná se např. o spolek, odborovou organizaci, organizaci zaměstnavatelů,
církev ad., které nejsou plátcem DPH, celkové příjmy za poslední účetní období
nepřesáhnou 3 000 000 Kč a hodnota majetku nepřesáhne
3 000 000 Kč). Náplň jednoduchého účetnictví je stanovena
v § 13b ZoÚ.
1.7.
Povinnost ověření účetní závěrky auditorem
Podle
znění § 20 odst. 1 ZoÚ jsou povinny mít řádnou nebo mimořádnou účetní
závěrku ověřenu auditorem, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví
zvláštní právní předpis, a dále:
a)
velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které
nejsou subjekty veřejného zájmu,
b)
střední účetní jednotky,
c)
malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými
fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období,
za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího,
překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot
1.
aktiva celkem 40 000 000 Kč,
2.
roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
3.
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50
d)
ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního
období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně
předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené
v písmeni c) bodech 1 až 3.
Podrobně
rozebranou problematiku najdete v měsíčníku Daně, účetnictví, vzory a
případy 7-8/2023.
Co rozumíme
rodinným podnikem, jaké druhy obchodních korporací v rámci rodinného
podniku bývají nejčastěji využívány v souvislosti s rodinným
podnikáním a jaké je jejich základní daňové řešení?
VYMEZENÍ RODINNÉHO
PODNIKU - Usnesením vlády ČR
ze dne 18. října 2021 došlo ke zpřesnění definice rodinného podniku. Uvádí se
zde, že rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost:
- Rodinnou
obchodní korporací je
obchodní korporace, ve které členové jedné rodiny přímo nebo nepřímo
vykonávají většinu hlasovacích práv a alespoň jeden člen této rodiny je
členem statutárního orgánu této obchodní korporace; znaky rodinné obchodní
korporace jsou splněny i tehdy, je-li jediným jejím společníkem člen jedné
rodiny, který je současně členem statutárního orgánu, a alespoň jeden jiný
člen téže rodiny je členem jejího statutárního orgánu, jejím zaměstnancem,
jejím prokuristou nebo členem její dozorčí rady. Za rodinnou obchodní
korporaci se považuje také obchodní korporace, ve které většinu
hlasovacích práv vykonává ve prospěch jedné rodiny fundace nebo svěřenský
správce svěřenského fondu, pokud je současně alespoň jeden člen této
rodiny členem statutárního orgánu fundace, nebo svěřenský správce
svěřenského fondu.
- Rodinná živnost
je podnikání, na kterém
se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové jedné rodiny a
nejméně jeden z členů této rodiny je držitelem živnostenského nebo jiného
obdobného oprávnění nebo je oprávněn k podnikání z jiného důvodu.
- Za členy jedné
rodiny se pro účely
rodinného podniku považují společně pracující manželé nebo partneři
(ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb.) nebo alespoň s jedním z manželů nebo
partnerů i jejich příbuzní až do čtvrtého stupně, osoby s manžely nebo
partnery sešvagřené až do třetího stupně, dále osoby příbuzné v přímé
linii, nebo sourozenci.
Podnikání v rámci rodinné
obchodní korporace
Rodinní příslušníci mohou založit
obchodní společnost za účelem společného podnikání, nejčastěji jde o společnost
s r.o., komanditní společnost, resp. veřejnou obchodní společnost.
Variantou společného podnikání je založení obchodní společnosti jedním nebo
oběma manžely, nejčastěji pak jde o společnost s ručením omezeným. Pokud
například manžel založí společnost s r.o. a je jejím jediným společníkem a
současně je statutárním orgánem společnosti jako její jediný jednatel, pak tato
společnost jakožto právnická osoba může uzavřít prostřednictvím svého statutárního
orgánu pracovněprávní vztah s manželkou jako zaměstnancem společnosti. Obdobně
může každý z manželů založit samostatnou obchodní společnost a tyto právnické
osoby pak mohou uzavírat mezi sebou různé druhy smluv v souladu
s občanským zákoníkem. Rovněž tak může dojít k uzavírání smluv mezi
společností s r.o. zastoupenou statutárním orgánem - jednatelem (manžel) a
manželkou – samostatně podnikající fyzickou osobou. Nutno zde mít na zřeteli
dodržení postupu dle § 23 odst. 7 ZDP, týkající se sjednaných cen mezi
kapitálově a jinak spojenými osobami.
Právní úprava veřejné obchodní společnosti je obsažena v § 95 až § 117
zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Veřejnou obchodní
společností je společnost alespoň dvou osob, které se zúčastní na jejím podnikání
nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jde
tedy o osobní obchodní společnost. Společníkem může být jak fyzická tak
právnická osoba. Statutárním
orgánem společnosti jsou všichni společníci, přičemž společenská smlouva může určit, že statutárním
orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, nebo jeden z nich. Zisk a
ztráta se dělí mezi společníky veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) rovným
dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr. Společník má právo na
podíl na zisku ve výši 25% z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost.
Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi
společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý
zisk se dělí mezi společníky rovným dílem.
Právní úprava komanditní společnosti je obsažena v § 118 až § 131 ZOK. Komanditní
společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy
omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí neomezeně (komplementář).
Pokud je jméno komanditisty uvedeno ve firmě, pak však ručí za dluhy
společnosti jako komplementář.
Statutárním orgánem
společnosti jsou všichni komplementáři, přičemž společenská
smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z
komplementářů, nebo jeden z nich. Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a
komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a
ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku
a ztráty rozdělí rovným dílem. Část zisku, která připadla společnosti, se po
zdanění rozdělí mezi komanditisty dv poměru jejich podílů. Ztrátu
komanditisté nenesou.
Právní úprava společnosti s ručením omezeným je obsažena v § 132
až § 242 ZOK. Společností s ručením omezeným je společnost, za jejíž
dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili
vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku
v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Jde o kapitálovou
obchodní společnost. Minimální výše
vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Statutárním
orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Společníci se podílejí na zisku určeném
valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva neurčí jinak.
ŘEŠENÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ V JEDNOTLIVÝCH
OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH
Veřejná obchodní společnost
U veřejné obchodní společnosti jsou podle znění § 18b odst. 1 ZDP
předmětem daně z příjmů pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní
sazbou podle § 36 ZDP (srážková daň); to neplatí pro účely stanovení základu
daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní
společnosti. Dle § 18b odst. 2 ZDP jsou u společníka veřejné obchodní
společnosti předmětem daně také příjmy veřejné obchodní společnosti.
Veřejná obchodní společnost neúčtuje o dani
z příjmů, ani nepodává
daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Vlastní
zdanění u společníka závisí na tom, zda společník je fyzickou nebo právnickou
osobou. U společníka, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku
(ztrátě) veřejné obchodní společnosti součástí dílčího základu daně z podnikání
[dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Podle znění § 7 odst. 4 ZDP je součástí základu
daně (dílčího základu daně) společníka veřejné obchodní společnosti poměrná
část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr
odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní
společnosti.
Na společníky veřejné obchodní společnosti – fyzické
osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném
zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné,
jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné
zdravotní pojištění může za společníka odvádět buď veřejná obchodní společnost,
anebo si ho platí každý společník sám - v obou případech se podle znění §
25 odst. 1 písm. g) ZDP jedná o daňově neuznatelný náklad.
Poznámka:
·
Podíl společníka
veřejné obchodní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nelze dle § 13
odst. 1 ZDP rozdělit na spolupracující osobu;
·
K podílu
společníka veřejné obchodní společnosti nelze uplatnit paušální výdaje dle § 7
odst. 7 ZDP;
·
Společník veřejné
obchodní společnosti nemůže být poplatníkem v paušálním režimu ve smyslu
znění § 2a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP (nemůže uplatnit paušální daň).
Příklad 1
Veřejná obchodní společnost má dva společníky (fyzické
osoby), přičemž dle společenské smlouvy se společník A podílí na zisku (ztrátě)
40% a společník B 60%. Za rok 2023 dosáhne veřejná obchodní společnost základu
daně z příjmů (rozdíl mezi příjmy a výdaji s úpravou podle § 23 až §
33 ZDP) ve výši 900 000 Kč.
Součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP bude u
společníka A poměrná část daňového základu veřejné obchodní společnosti ve výši
900 000 Kč x 0,40 = 360 000 Kč a u společníka B poměrná část daňového
základu veřejné obchodní společnosti ve výši 900 000 Kč x 0,60 = 540 000
Kč.
Příklad 2
Veřejná obchodní společnost má dva společníky (fyzické
osoby), přičemž dle společenské smlouvy se společník A podílí na zisku (ztrátě)
55% a společník B 45%. Za rok 2023 dosáhne veřejná obchodní společnost daňové
ztráty ve výši 180 000 Kč.
Součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP bude u
společníka A poměrná část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši
180 000 Kč x 0,55 = 99 000 Kč a u společníka B poměrná část daňového
ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši 180 000 Kč x 0,45 = 81 000 Kč.
Komanditní společnost
je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. V ustanovení § 20 odst. 4 ZDP se uvádí,
že u komanditní společnosti se základ daně stanovený dle § 23 až § 33
ZDP snižuje o částku připadající na komplementáře. Zbylý základ daně je
základem daně společnosti, podléhající zdanění sazbou daně z příjmů
právnických osob ve výši 19%.
Zdanění komplementářů komanditní společnosti je
obdobné jako u společníka veřejné obchodní společnosti. Vlastní zdanění u
komplementáře závisí na tom, zda společník – komplementář je fyzickou nebo
právnickou osobou. U komplementáře, který je fyzickou osobou, je podíl na
zisku (ztrátě) komanditní společnosti součástí dílčího základu daně
z podnikání podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Podíl na zisku (ztrátě)
komanditní společnosti zdaňují přímo komplementáři v rámci daňového
přiznání k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob. V § 7
odst. 5 ZDP se uvádí, že u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který
je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího
základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní
společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na
zisku komanditní společnosti.
Způsob zdanění podílů na zisku komanditistů je obdobný jako u
společníků společnosti s ručením omezeným. Vyplácené podíly na zisku
komanditistům podléhají zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15%, kterou
odvádí společnost jako plátce této daně. Příjmy za práci komanditisty
komanditní společnosti jsou dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP příjmy ze
závislé činnosti. Vlastní zdanění bude záviset na tom, zda komanditista
učiní nebo neučiní prohlášení k dani.
Poznámka:
·
Podíl komplementáře
komanditní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nelze dle § 13 odst.
1 ZDP rozdělit na spolupracující osobu;
·
K podílu
komplementáře komanditní společnosti nelze uplatnit paušální výdaje dle § 7
odst. 7 ZDP;
·
Komplementář komanditní
společnosti nemůže být poplatníkem v paušálním režimu ve smyslu znění § 2a
odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP (nemůže uplatnit paušální daň).
Na komplementáře komanditní společnosti – fyzické
osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném
zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné,
jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné
zdravotní pojištění může za komplementáře odvádět buď komanditní společnost,
anebo si ho platí komplementář sám - v obou případech se podle znění
§ 25 odst. 1 písm. g) ZDP jedná o daňově neuznatelný náklad.
Více o této
problematice najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále
6-7/2023.