Em@ilové noviny
č.10/2024
31.5.2024
31.5.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. BALÍČEK DAŇOVÉ VÝDAJE 2024
O výdaji hovoříme jako o daňovém výdaji tehdy, pokud má daňovou účinnost (uznatelnost), a proto může snížit základ daně z příjmů. Mnoho změn do podnikatelského prostředí přinesl tzv. konsolidační balíček. Tímto změnám se věnuje i publikace Daňové a nedaňové výdaje pro rok 2024. Naleznete v ní abecedně seřazené daňové a nedaňové výdaje s mnoha příklady z praxe. Každý pojem je rozebrán dle zákona o daních z příjmů, účetnictví, DPH a z právního hlediska. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
2. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str. 384/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 449/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Odpisy majetku – účetně a daňové – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1804 Kč. Cena balíčku s 45 % slevou je 993 Kč. Ušetříte 811 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PO NOVELE
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob se týkají hlavně omezení či zrušení daňových výjimek. Dále došlo k mnoha změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Dále se změnila sazba daně pro fyzické osoby, změny nastaly v oblasti slev na dani, příspěvku na stravování, odpisů, zdaňování ostatních příjmů, změny nastaly i z titulu zvýšení minimální mzdy a mnohé další. O jaké konkrétní změny se jedná?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů po novele – komentář /A5, str. 560/
2. Zákony IB/2024 – Zákon o účetnictví, zákon o rezervách ... – úplná znění zákonů /A4, str. 464/
3. DaÚ 2/2024 – Slevy na dani na manželku za rok 2023 – změny v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 80/
4. PaM 3/2024 – Uplatnění progresivní daně u zaměstnance – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1278 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 831 Kč. Ušetříte 447 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. CESTOVNÍ NÁHRADY NOVĚ
Při pracovních cestách vznikají přímé či nepřímé zvýšené výdaje, zejména na dopravu a stravování. Tyto soukromé výlohy by měl nahradit zaměstnavatel, který přikázal vykonání pracovní cesty. Nárok na cestovní náhrady vzniká nejen u pracovních cest, ale také v některých dalších případech, jako je například přeložení nebo dočasné přidělení zaměstnance.
O jaké minimální cestovní náhrady se jedná? Jak se vypočtou? O kolik se tento rok zvýšilo stravné a náhrady za využívání motorových vozidel?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. DÚVaP 5-6/2024 – Cestovní náhrady v podnikání – příspěvek /A5, str. 184/
2. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
3. PaM 4-5/2024 – Náhrada zvýšených stravovacích výdajů při tuzemské a zahraniční pracovní cestě v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 1084 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 650 Kč. Ušetříte 434 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
4. PODNIKÁNÍ V KOSTCE
Jak správně postupovat při podnikání z hlediska zdanění mezd, optimalizace daně, zákoníku práce, občanského práva, BOZP, daňového řízení, správního řízení? Jaké jsou nejčastější chyby při podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 208/
2. Optimalizace daně – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
|
Cena balíčku je 1283 Kč. Cena balíčku s 43 % slevou je 681 Kč. Ušetříte 602 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
LETNÍ BRIGÁDY STUDENTŮ
Letní měsíce jsou pro žáky a studenty nejen obdobím klidu a odpočinku, ale mnohdy i příležitostí pro brigády a pracovní výpomoci. Při současném nedostatku pracovních sil v některých odvětvích je jejich pomoc zaměstnavateli vítaná. Pracovněprávní předpisy sice neuvádějí pojem „brigáda,“ ale rozumí se tím pracovní zapojení mladých lidí nejen v průběhu prázdnin, ale i ve školním roce. Může to být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Jaká pravidla platí při zaměstnávání studentů?
Způsobilost fyzické osoby, a tedy žáků a studentů,
mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a právním jednáním nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato osoba ukončí povinnou školní docházku (§ 35 zák.č. 89/2012 Sb. – nový občanský zákoník).
Žák si může sjednat pracovní činnost (např. prázdninovou brigádu), po dovršení 15 let věku. Jestliže např. v květnu nebo červnu dovršil 15 let, může uzavřít pracovněprávní vztah, ale den nástupu na brigádu může být po 1. červenci, neboť povinná školní docházka končí 30. června. Pracovněprávní vztah však nelze uzavřít např. v červenci s žákem, který má sice ukončenou povinnou školní docházku, ale 15 let dosáhne až v měsíci srpnu příslušného kalendářního roku. Podmínkou je, že tyto práce svým charakterem ani rozsahem neohrožují zdraví a vývoj žáků a nebrání jim v přípravě na povolání.
ZAKÁZANÉ PRÁCE - Prázdninová aktivita žáků a studentů se většinou soustřeďuje do druhé oblasti jejich možné činnosti, kdy je nutno brát ohled na zákonná omezení. Může tedy jít o jakékoliv práce, zaměstnavatel musí však brát ohled na psychický a fyzický vývoj žáků a studentů – mladistvých. Nemohli by vykonávat práce, které jsou mladistvým ze zdravotního hlediska zakázány. Jde například o tyto práce: práce přesčas, práce v noci a v úkolu, práce s těžkými břemeny (maximálně do 10 kg), práce, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazů, práce ve špatných mikroklimatických podmínkách aj.
Zaměstnavatel může tedy přijmout na krátkodobou pracovní činnost studenta (žáka) za předpokladu, že mu nebude přidělovat práce, které mladiství nemohou vykonávat. Práce zakázané mladistvým jsou uvedeny v § 245 a 246 ZP a ve vyhlášce č. 180/2015 Sb.
Například jsou mladistvým zakázány práce:
- spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje u chlapců 20 kg nebo při časté manipulaci 15 kg, u dívek pak při občasné manipulaci 15 kg nebo při časté manipulaci 10 kg,
- při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje u chlapců 5500 kg a u dívek 4000 kg za průměrnou směnu,
- vykonávané vsedě chlapci, spojené s častým zvedáním a přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 4,5 kg, nebo dívkami o hmotnosti vyšší než 2,5 kg,
- spojené s přepravou břemene pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, při nichž je chlapci vynakládaná tažná síla vyšší než 150 N nebo tlačná síla vyšší než 200 N nebo při nichž je dívkami vynakládaná tažná síla vyšší než 115 N nebo tlačná síla vyšší než 160 N,
- vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,
- se zdroji ionizujícího záření,
- spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím označovaným standardními větami označujícími specifickou rizikovost podle jiného právního předpisu upravujícího chemické látky nebo chemické směsi nebo standardními větami o nebezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
Dohoda o pracovní činnosti
(dále DPČ) patří mezi nejčastější formy práce studentů. Ke vzniku DPČ je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle zaměstnavatele a zaměstnance. Proto zákoník práce (dále ZP) požaduje, aby DPČ byla sjednávána písemně. Podle DPČ může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Je-li tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah DPČ být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
Příklad 1
Student má sjednánu DPČ na prázdninové období, na 10 týdnů.
Může tedy pracovat nepravidelně, podle rozvrhu pracovní doby. Například jeden týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, ve většině případů 20 hodin.
I když to ZP výslovně neuvádí, je podle povahy sjednané činnosti zpravidla třeba v DPČ uvést místo výkonu práce, které může být určeno podobným způsobem jako v pracovní smlouvě. Toto ujednání se nemůže měnit jednostranným opatřením, nýbrž vždy vzájemnou dohodou.
DPČ lze uzavírat na dobu určitou i neurčitou. Při dohodách na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobně jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, popřípadě pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit vzájemnou dohodou a jednostranně výpovědí z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou.
Před uzavřením DPČ musí zaměstnavatel respektovat zákaz diskriminace a dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Princip rovného zacházení však nemůže platit vždy a ve všech případech. Z věcného hlediska mohou být výjimky odůvodněny pouze zvláštní povahou sjednané práce, s ohledem na společností uznávané morální, náboženské či kulturní hodnoty, které jsou pro povahu práce považovány za nezbytné. O diskriminaci například nepůjde, když zaměstnavatel nepřijme ženu na dohodu o pracovní činnosti k výkonu práce, která je ženám zakázána z důvodu těhotenství nebo mateřství.
Dohoda o provedení práce
V obsahu dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah a rozvrh práce. Je nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má dojít mimo pracovní poměr.
Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce (dále DPP) se nevymezuje druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce. Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se DPP uzavírá, není vyšší než 300 hodin v kalendářním roce. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro jiného (dalšího) zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP.
Míru odpracované doby nelze stanovit v předpisech, je nutno vyjít z konkrétní záležitosti. Předpokládaný rozsah práce stanoví zaměstnavatel a vychází přitom ze znalosti pracovní problematiky, která je dohodou zajišťována.
Příklad 2
DPP je uzavřena na 3 měsíce po dobu prázdnin s tím, že zaměstnanec v ní bude vykonávat práce vždy 100 hodin v měsíci.
Celkový součet hodin za období dvou měsíců nepřesáhne 300.
ROZVRH PRACOVNÍ DOBY - ZP v novém § 74 odst. 2 uvádí povinnost zaměstnavatele. I v dohodách musí předem písemně rozvrhnout pracovní dobu a seznámit s ní nebo s jeho změnami zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Může se však se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
Příklad 3
Rozvrhne-li zaměstnavatel pracovní dobu tak, že některý den bude zaměstnanec pracovat více než 6 hodin, musí mu poskytnout na tuto pracovní směnu přestávku v práci.
Přestávka se však nebude započítávat do pracovní doby.
Zápočet zvláštních přestávek do pracovní doby
ZP v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby.
Mezi tyto právní předpisy patří nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci (dále NV). Nejedná se o „klasické“ přestávky, ale o situace, kdy při splnění podmínek je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na práci jiného druhu, v případě neexistence takové možnosti, musí poskytnout přestávku v naturální podobě.
NV bylo vydáno k provedení některých ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Toto NV se v celém rozsahu vztahuje i na zaměstnance, kteří pracují podle dohod o práci.
Jedná se např. o bezpečnostní přestávky při práci spojené se zrakovou zátěží, při monotónním nebo vnuceném tempu, s těžkými břemeny apod. Tyto přestávky jsou v rozsahu 10 minut po nepřetržité dvouhodinové práci na pracovišti uvedeném v NV.
I brigádníci podle dohod mají nově právo na dovolenou
Ta se určuje v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1/52) z 80 hodin (20 × 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.
Brigádníkovi, který odpracuje např. v DPP 300 hodin, bude náležet za 100 hodin práce 7 a půl hodiny dovolené, tedy 22 a půl hodiny.
Nebude-li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy.
Odměna za práce podle dohod
není limitována, uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená.
Ochrana prostřednictvím minimální mzdy se vztahuje i na dohodáře. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy 112,50 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.
Příklad 4
Zaměstnanec, který bude pracovat v dohodě o provedení práce, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 33 750 Kč a v dohodě o pracovní činnosti 2 250 Kč za 20 hodin za týden.
Od 1. října 2023 po novele ZP dohodářům náleží i mzda nebo náhrada mzdy za práci ve svátek, za noční práci, ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Náhrada mzdy za dobu jiných důležitých osobních překážek v práci (např. lékařské vyšetření, doprovod rodinného příslušníka apod.) jedině tehdy, jestliže je tato povinnost uvedena ve vnitřním předpise zaměstnavatele podle § 305 ZP nebo je-li to dohodnuto.
Vstupní lékařská prohlídka
se provádí pro zjištění, zda osoba ucházející se o zaměstnání je zdravotně způsobilá vykonávat zvolenou práci. Vyžaduje se též před převedením zaměstnance na jinou práci, která bude vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena jeho zdravotní způsobilost. Odlišnými podmínkami se rozumí zejména navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden.
Problémy se vyskytovaly při řešení otázek, zda je vstupní prohlídka povinná i při uzavírání dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zákon č. 47/2013 Sb., s účinností od 1. dubna 2013 novelizoval zákon č. 373/2011 Sb., v části týkající se vstupních lékařských prohlídek občanů, kteří budou pracovat u zaměstnavatele podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku v těchto případech, a zaměstnanec je povinen ji absolvovat, jestliže by měla být budoucí práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.) prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Zaměstnavatel musí sám posoudit, jaký charakter práce bude mladistvý brigádník vykonávat podle DPČ nebo DPP a v závislosti na tom, např. při práci na rizikovém pracovišti, ho musí vyslat na vstupní lékařskou prohlídku. Bude-li mladistvý vykonávat brigádu v pracovním poměru na dobu určitou, je zaměstnavatel podle § 247 odst. 1 písm. a) ZP povinen vždy ho vyslat na vstupní lékařskou prohlídku. Náklady hradí zaměstnavatel.
PRACOVNÍ SMLOUVA - Letní brigádu může student vykonávat i podle pracovní smlouvy. Po uzavření pracovní smlouvy, která musí být písemná, se student stává zaměstnancem a má všechny pracovní nároky. Pracovní smlouva se uzavírá k provádění pravidelných, opětujících se činností. Zaměstnanec je vykonává v tzv. závislé práci, tedy ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, osobně, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho náklady a odpovědnost, za mzdu a v pracovní době.
V pracovní smlouvě se uvede druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Vedle těchto náležitostí by pracovní smlouva měla obsahovat i údaj o sjednané mzdě. K tomu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci mzdový výměr ihned po jeho nástupu do práce.
Zaměstnavatel je dále povinen rozvrhnout pracovní dobu a určit zaměstnanci začátek a konec směn. Zpravidla se to provádí v pracovní smlouvě. Nesmí se zapomínat, že u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a bude-li brigádu vykonávat např. ve více kratších pracovních poměrech, nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.
S ohledem na to, že „brigáda“ studentům většinou po prázdninách končí, měl by být pracovní poměr sjednán na tuto dobu nebo na provedení určitých prací. Jednalo by se o pracovní poměr na dobu určitou podle § 39 ZP. Ten pak končí uplynutím sjednané doby nebo ukončením (vykonáním) sjednaných prací.
POVINNOST K OHLÁŠENÍ DOHODY
Pro odvod pojistného z DPP pro letošní brigádu platí od 1. 7. 2024 dosavadní pravidla. Brigádník je účasten odvodu, pokud jeho měsíční odměna přesáhne u DPP 10 000 Kč a u DPČ je-li odměna vyšší než 4 000 Kč.
Více se již dočtete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 8/2024.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – LETNÍ BRIGÁDY A SEZÓNNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ
Jak se přihlašují u zdravotní pojišťovny studenti jako zaměstnanci v případě sjednání pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Platí pro studenty-zaměstnance ustanovení o minimálním vyměřovacím základu? Kdy se zaměstnavatel zabývá u zaměstnaného studenta problematikou poměrné části minimálního vyměřovacího základu?
Studenti jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami, velmi často formou brigády nebo sezónní výpomoci.
Přihlašování a odhlašování studenta – zaměstnance
Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování, již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.
Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej podle písmene d) tohoto zákonného ustanovení přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:
- u dohody o pracovní činnosti alespoň 4 000 Kč (po celý rok 2024),
- u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč (tato rozhodná částka platila v době zpracování článku v dubnu 2024).
Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Oznamování „státní kategorie“
Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „G“, a to vždy společně s kódem „P“ – oba kódy se použijí ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání. Kód „G“ se rovněž použije i v případě zahájení studia v průběhu zaměstnání (na základě dokladu o zahájení studia doloženého zaměstnancem).
Pokud student skončí zaměstnání a nadále ve studiu pokračuje, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by de facto (a irelevantně) ukončil evidenci pojištěnce v kategorii nezaopatřeného dítěte neboli osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.
Osoba ve „státní kategorii“ je povinna platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána (platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele), nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Osoby, pro které dále uvedené podmínky platí, naleznete vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., kdy značně specifikou skupinu představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.
PODMÍNKY PŘI PLACENÍ POJISTNÉHO
Významné zvýhodnění studentů při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že zaměstnavatelé (ani studenti jako OSVČ) nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je v roce 2024:
- u zaměstnance dosažený příjem, tedy částka i nižší než 18 900 Kč (za kalendářní měsíc),
- u OSVČ sazba 50 % daňového základu (za kalendářní rok), bez povinnosti placení alespoň minimálních záloh.
Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok).
Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv:
- u zaměstnance na nutnost odvodu pojistného zaměstnavatelem nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz dále),
- u OSVČ na dodržení minimálního vyměřovacího základu za takový měsíc včetně nutnosti zaplacení alespoň minimální zálohy.
Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu z titulu registrace pojištěnce u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, musí být ve mzdové evidenci zaměstnavatele kopií příslušného dokladu řádně doložen nárok na odvod pojistného ze skutečné výše příjmu.
V následujícím textu si formou příkladů ukážeme postupy zaměstnavatele při placení pojistného v právních podmínkách roku 2024.
Příklad 1
Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu na měsíce červenec až září s příjmem 3 000 Kč.
Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy třeba i nižší než 4 000 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. Pojistné bude činit 405 Kč (13,5 % z 3 000 Kč).
Příklad 2
Zaměstnavatel sjednal se studentem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 23. 7. do 22. 8. Za měsíc červenec mu zúčtoval 2 800 Kč a za měsíc srpen 4 500 Kč.
Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc červenec (nedosahuje 4 000 Kč), u příjmu za měsíc srpen ve výši 4 500 Kč platí následující:
- zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,
- v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 8.) a „O“ (k datu 22. 8.),
- zaměstnanec bude za srpen započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Příklad 3
Student pracoval v měsíci srpnu u dvou zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem mu byl za období 1. 8. – 9. 8. zúčtován příjem 8 400 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 19. 8. – 31. 8. příjem 10 000 Kč. Nejedná se o dohody o provedení práce.
Každý ze zaměstnavatelů odvede pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 1 134 Kč resp. 1 350 Kč, bez ohledu na minimální vyměřovací základ.
Příklad 4
Student je současně zaměstnán na dohody o pracovní činnosti u dvou zaměstnavatelů s příjmy 6 800 Kč a 8 200 Kč. U zaměstnavatele s vyšším příjmem bylo studentovi poskytnuto neplacené volno v rozsahu čtyř kalendářních dnů.
Ani v jednom z těchto zaměstnání se nebude provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné se odvede ze skutečně dosaženého příjmu. Pojistné bude poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 918 Kč a 1 107 Kč. Poskytnuté neplacené volno nemá na stanovení vyměřovacího základu zaměstnaného studenta žádný vliv.
Příklad 5
Příjem studenta zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti nepřetržitě od 1. 6. do 31. 8. činil za měsíc červen 3 999 Kč, za měsíc červenec 4 600 Kč a za měsíc srpen 3 850 Kč.
Vzhledem k tomu, že příjmy za měsíce červen a srpen nedosahují částky 4 000 Kč, pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí. Za měsíc červenec činí pojistné 621 Kč (13,5 % z částky 4 600 Kč).
Při přihlašování a odhlašování zaměstnance musí zaměstnavatel u dohod o pracovní činnosti (a také u dohod o provedení práce) respektovat kritérium vzniku, resp. zániku účasti na zdravotním pojištění ve vazbě na výši zúčtovaného příjmu. Pokud v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) účast na zdravotním pojištění vzniká, vztahuje se na zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k placení pojistného – a naopak.
V našem konkrétním případě je postup zaměstnavatele následující: zaměstnavatel se přihlásí k platbě pojistného za tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny až ode dne 1. 7. Od platby pojistného se odhlásí ke dni zániku účasti na zdravotním pojištění, tj. posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém zúčtovaný příjem poklesne pod 4 000 Kč, v našem případě tedy ke dni 31. 7.
Příklad 6
Dohoda o provedení práce je se studentem uzavřena na období od 17. června do 26. července. Za měsíc červen činil dosažený příjem 9 500 Kč, za měsíc červenec 12 800 Kč. Od 1. července do 26. července je osoba na základě této dohody o provedení práce evidována ve zdravotním pojištění jako zaměstnanec. Do měsíce srpna je studentovi na základě takto sjednané dohody o provedení práce dodatečně zúčtována odměna 4 000 Kč.
Jedná se o příjem po skončení zaměstnání, které založilo účast na zdravotním pojištění. Zaměstnavatel přihlásí studenta jako zaměstnance kódem „P“ k datu 1. 7. a odhlásí kódem „O“ k datu 26. 7. Vyměřovacím základem je za měsíc červenec částka 12 800 Kč. Zaměstnavatel zahrne na tiskopise Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za srpen do úhrnu vyměřovacích základů i částku 4 000 Kč (včetně pojistného 540 Kč), do počtu zaměstnanců se však tato osoba nezapočítává – v srpnu není zaměstnancem. Protože zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na měsíc srpen u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, zůstává den vzniku a zániku zaměstnání (1. 7. resp. 26. 7.) beze změny.
Více se dočtete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 8/2024.
|
3. červen Pondělí (za sobotu 1. 6.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2023 OSVČ podávající přiznání k dani z příjmů elektronicky bez poradce mezi 3. 4. a 2. 5., kromě osob s „paušální daní“ za rok 2023; pozn.: dle oficiální metodiky ČSSZ se pojistná lhůta 1 měsíc počítá již od 1. 5. (svátek), kdy končí daňová lhůta pro podání přiznání, jejíž odklad na 2. 5. (pracovní den) se týká pouze daně (§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
3. červen Pondělí (za neděli 2. 6.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2023 OSVČ podávající přiznání k dani z příjmů elektronicky bez poradce mezi 3. 4. a 2. 5., kromě osob s „paušální daní“ za rok 2023; pozn.: zdravotní pojišťovny počítají měsíční pojistnou lhůtu od posledního dne odloženého podání přiznání k dani 2. 5. (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
10. červen Pondělí (za sobotu 8. 6.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za květen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
11. červen Úterý |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2023, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 3. 6.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 14a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2023, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 3. 6.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
17. červen Pondělí (za sobotu 15. 6.) |
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod 1. pololetní zálohy na rok 2024 ve výši 40 % daně za rok 2023, pokud přesáhla 30 000 Kč, ale ne 150 000 Kč, je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Odvod 2. čtvrtletní zálohy na rok 2024 ve výši 25 % daně za rok 2023, pokud přesáhla 150 000 Kč, je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
20. červen Čtvrtek |
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za květen 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na červen 2024 poplatníka v paušálním režimu; zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za květen 2024 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za květen 2024 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za květen 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za květen 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. červen Úterý |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za květen 2024 plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za květen 2024 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za květen 2024 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemcem, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za květen 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za květen 2024 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
30. červen Neděle |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za květen 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ Pozor: konec lhůty se neodsouvá na následující pracovní den! (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Různé |
Daňové a pojistné povinnosti se přesouvají na pondělí 1. července 2024. |
Poradce 13/2024 – měsíčník (V/2024)
· Zákon o dani z nemovitých věcí s komentářem
· Zákon o dani silniční s komentářem
· Přestupky (sankce) v zákoně o účetnictví - změny a doplnění
· Uplatnění mimořádných odpisů a odpisování nadlimitního motorového vozidla v roce 2024
· Odpočet daně při nákupu osobního automobilu
· Změny v uplatnění progresivní daně
· Pomoc zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů - nová pravidla a valorizace
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 8/2024 (V/2024)
· Letní brigády studentů
· Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu - od 1. 5. 2024
· Příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených – zvýšení
· Mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – novela
· Uplatnění minimální a průměrné mzdy v údajích zaměstnance v roce 2024
· Zdravotní pojištění – letní brigády studentů a sezónní zaměstnávání
· Základní vzdělávání - aktuálně platná pravidla
· Fondy příspěvkových organizací podle aktuální právní úpravy
· Školy v přírodě, výlety
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2024 (V/2024)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6-7/2024 (II/2024)
1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2024 (V/2024)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
8. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
9. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
10. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
11. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
Poradce 1/2025 – měsíčník (VI/2024)
· Zákon o zaměstnanosti s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2024 (VI/2024)
· Zajímavé (i nové) zaměstnanecké benefity v roce 2024
· Otazníky kolem loňské dovolené
· Změny v minimální mzdě
· Nová práce pro zaměstnance - v závislosti na digitalizaci
· Smlouva o smlouvě budoucí a její využitelnost v pracovním právu
· Ukončení studia na VŠ a postupy ve zdravotním pojištění
· Dohled nad žáky
· DIP ve vazbě na FKSP
· Osoby vykonávající funkci a zdravotní pojištění
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2024 (VI/2024)
· Kontrolní hlášení – změny
· Paušální výdaj na dopravu
· DPP a zdravotní pojištění
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 8-9/2024 (VI/2024)
· Zálohy a závdavky v daních a účetnictví
· Problémy mzdové účetní
· Daňová kontrola z FÚ
Aktualizace V/1 (V/2024)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
