Em@ilové noviny

P O R A D C A

e-m@ilové noviny

č. 11/2010

5. 5. 2010
 

 
 
 Téma novin 
 P6 aktual v legislativě 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 Populárně ze světa podnikání 
 Řekli moudří 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, ktoré nájdete len u nás:
  • aktuálne a rýchle informácie (zmeny zákonov a predpisov) z oblastí daní, účtovnictva, miezd, odvodov; za výhodné ceny
  • kvalifikovaný a ochotný personál na zákazníckom oddelení;
  • možnosť rýchleho objednania publikácie (telefonicky, faxom, e-mailom, poštou);
  • rýchla dodávka (do 48 hodín)
  • uvádzanie nových produktov prostredníctvom mailingov a telemarketingu;
  • približovanie sa k zákazníkovi prostredníctvom bezplatných odpovedí na otázky.
  

Vážení čtenáři!

     Jsou výhodnější paušální výdaje? Dočtete se o tom v rubrikách Téma novin a Čtenáři se ptají odborníci odpovídají.
      Více informací nabízíme v našich měsíčnících DÚVaP a DaÚ.
      Čím dál, tím více se setkáváme s pracovními pastmi, jak do nich nespadnout, se poučíte v Populárně ze světa podnikání a při práci zůstaneme také v rubrice Řekli moudří.
Děkujeme za vaši přízeň a těšíme se na další náměty a připomínky, které nám zasíláte.

Denisa Orlická
odpovědná redaktorka
poradce@i-poradce.cz

V tomto čísle najdete:

 

  
 
PAUŠÁLNÍ VÝDAJE - téma novin

 
PAUŠÁLNÍ VÝDAJE, NEBO DAŇOVÁ EVIDENCE

Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkům využít namísto skutečných doložených výdajů výdaje paušální. Paušální výdaje se stanoví jednak zákonem danou procentní výší z dosažených příjmů, tj. u příjmů z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu nebo ostatních příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství nebo přímo zákonem stanovenou částkou 5 000 Kč, resp. 4 000 Kč, tj. paušální výdaje na dopravu. Pro uplatnění paušálních výdajů musí poplatník splnit zákonem stanovené podmínky. Pokud poplatník zákonné podmínky splňuje, může se rozhodnout, zda v daném zdaňovacím období uplatní výdaje ve skutečné doložené výši nebo výdaje paušální, přitom v jednotlivých zdaňovacích obdobích může způsob uplatnění výdajů měnit.

PAUŠÁLNÍ VÝDAJE POPLATNÍKŮ DANĚ Z PŘÍJMŮ
Paušální výdaje u příjmů z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
Podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů v případě, že poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může za zdaňovací období 2009 uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12 ve výši:
  • 80 % z příjmů podle odstavce 1 písm. a) a b), tj. z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a z příjmů ze živností řemeslných. Seznam živností řemeslných stanoví příloha č. 1 k zákonu č. 455/1991  Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
  • 60 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b), tj. z příjmů ze živnosti, s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, a odstavce 1 písm. c), tj. z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, nebo z příjmů podle § 7 odst. 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 8, a nebo z příjmů podle § 7 odst. 2 písm. b) až d).
Za zdaňovací období 2010 bude možno v souladu s § 7 odst. 7 zákona paušální výdaje uplatnit ve výši:
  • 80 % z příjmů podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 1 písm. b) z příjmů ze živností řemeslných,
  • 60 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou příjmů ze živností řemeslných,
  • 40 % z příjmů podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d).
Způsob uplatnění výdajů paušální částkou, nelze zpětně měnit. Pokud podnikatel uplatní za zdaňovací období výdaje paušálem, není možné, aby dodatečným daňovým přiznáním uplatnil za toto zdaňovací období výdaje ve skutečné vynaložené výši. Opačný postup zákon nezakazuje.
Poplatník, který uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, je v souladu s § 7odst. 8 zákona povinen vždy vést záznamy:
  • o příjmech a 
  • evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
Podle stanoviska Ministerstva financí, zveřejněném v pokynu D-300, daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, zákon mu to nezakazuje. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 zákona, tj. paušálem, nevede daňovou evidenci.
  • různé druhy příjmů podle § 7
Podle stanoviska Ministerstva financí, zveřejněném v pokynu D-300, má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.
Má-li poplatník příjmy např. z autorských honorářů, podnikatelské činnosti a zemědělské činnosti a hodlá-li uplatnit výdaje paušální částkou, musí vést evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl správně uplatnit paušální výdaje.
Z autorských honorářů uplatní 40 % paušální výdaje, z podnikatelské činnosti 60 % nebo 80 % paušální výdaje a ze zemědělské činnosti 80 % paušální výdaje. Zákon nestanoví, že by poplatník mohl uplatnit procento paušálních výdajů podle převažující činnosti, nebo naopak paušální výdaje stanovit průměrem.
  • kombinace skutečných výdajů a výdajů paušálních
Podle stanoviska Ministerstva financí, zveřejněném v pokynu D-300, pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 a) až c) a odst. 2 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v poslední větě § 11 nebo § 12 zákona, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.
Jedinou výjimkou k výše uvedenému stanovisku jsou příjmy společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti. Má-li společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti vedle příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona i další příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona, může u těchto dalších příjmů uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů.
  • sociální a zdravotní pojištění
Do konce r. 2007 byly v uvedené paušální částce výdajů zahrnuty veškeré daňové výdaje poplatníka, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které mohl poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu. Poplatník mohl také uplatnit do daňových výdajů uhrazené pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.
Dále mohl do konce r. 2007 zaměstnavatel do daňových výdajů uplatnit pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které musí platit za své zaměstnance, tj. obvykle částku ve výši 35 % hrubé mzdy zaměstnance.
Počínaje r. 2008 § 25 odst. 1 písm. g) zákona stanoví, že daňovým výdajem není pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z pronájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny.
Daňovým výdajem od r. 2008 je pouze pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem z důvodu zaměstnávání pracovníků (obvykle 34 % z hrubé mzdy zaměstnance). V návaznosti na vyloučení so­ciálního a zdravotního pojištění od r. 2008 z daňových výdajů, se již příjmy společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů nesnižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění , které zaplatí společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti.
Dále pak pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře od r. 2008 již není u společníků nebo komplementářů od daně osvobozeno.
Počínaje zdaňovacím obdobím 2008 ani poplatník s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona, který za r. 2008 uplatní výdaje paušální částkou, nemůže k těmto paušálním výdajům uplatnit navíc ještě sociální a zdravotní pojištění, které uhradí počínaje 1. lednem 2008.
Zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 8 stanoví, že uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, tj. paušální částkou z dosažených příjmů, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.
Sociální a zdravotní pojištění bylo daňovým výdajem, pokud bylo zaplaceno do konce r. 2007, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. f) zákona ve znění do konce r. 2007 (tj. do limitu maximálního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění).
  • paušální výdaje a obchodní majetek
Podle § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů se obchodním majetkem pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot):
  • které jsou ve vlastnictví poplatníka a
  • o kterých bylo nebo je účtováno anebo
  • jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen „daňová evidence”).
Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci.
Obchodním majetkem je tedy pro účely daně z příjmů majetek o kterém poplatník – fyzická osoba, s příjmy podle § 7 zákona, tj. z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci. Pokud poplatník s příjmy podle § 7 zákona nevede účetnictví ani nevede daňovou evidenci, tj. výdaje uplatňuje paušální částkou, obchodní majetek z hlediska daně z příjmů nemá.
Uplatní-li nájemce při finančním leasingu výdaje paušální částkou podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů, jsou v paušálních výdajích uplatněny veškeré výdaje, tj. i nájemné. Pokud se však jedná o zdaňovací období, ve kterém poplatník finanční leasing ukončí a najatou věc si koupí, musí splnit podmínku § 24 odst. 4 (resp. odst. 15) písm. c) zákona, aby nájemné, které uplatnil do daňových výdajů v letech, kdy uplatňoval výdaje ve skutečné vynaložené výši, bylo daňovým výdajem, tj. musí koupený majetek zahrnout do obchodního majetku.
Jestliže poplatník najatý hmotný majetek od pronajímatele koupí, nesplní tuto zákonnou podmínku pro uplatňování nájemného do daňových výdajů z toho důvodu, že výdaje uplatňuje paušální částkou z dosažených příjmů, musí základ daně zvýšit o nájemné, které v předcházejících zdaňovacích obdobích, kdy uplatňoval výdaje ve skutečné vynaložené výši, do daňových výdajů již uplatnil, a to v souladu s § 5 odst. 6 zákona.
Pokud by poplatník následně uplatňoval výdaje ve skutečné vynaložené výši, může předmětný majetek vložit do obchodního majetku. Vstupní cenou by poté byla cena podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona, tj. součet pořizovací ceny a zaplaceného nájemného.
  • paušální výdaje při podnikatelské činnosti manželů
Jde-li o manžele, kteří oba podnikají, může každý z nich uplatnit rozdílný způsob daňových výdajů, zákon nestanoví, že by manželé museli uplatňovat výdaje shodným způsobem. To platí i pro případ, kdy manžel podnikatel rozdělil podle § 13 zákona podíl svých příjmů a výdajů na spolupracující manželku.

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 6/2010 od autorky Ing. Evy Sedlákové)

 

  
 
P6 AKTUAL V LEGISLATIVĚ

 
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:

Částka 43, rozeslána dne 29. dubna 2010
118. Zákon o krajském referendu a o změně některých zákonů
119. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o krajském referendu a o změně některých zákonů přijatému Parlamentem dne 9. března 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 19. března 2010
120. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
121. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 9. března 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 22. března 2010
122. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů

Částka 44, rozeslána dne 29. dubna 2010
123. Nález Ústavního soudu ze dne 30. března 2010 ve věci návrhu na zrušení slova „pravomocných“ v § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Částka 45, rozeslána dne 29. dubna 2010
124. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového rozhodnutí 1/10-Far, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely nepodléhajících regulaci ceny původce
125. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 1/2010/DZP o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
126. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 2/2010/DZP, kterým se mění cenový předpis 1/2010/DZP o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů

Částka 46, rozeslána dne 6. května 2010
127. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů
128. Vyhláška o způsobilosti k označování psů tetováním
129. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání
130. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin
131. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY:
Částka 19, rozeslána dne 30. dubna 2010
42. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 17. března 1994 v Praze
43. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o učinění výhrady k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě
44. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava českého překladu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášené pod č. 10/2010 Sb. m. s.
45. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o přidělování styčných důstojníků

FINANČNÝ ZPRAVODAJ:
Částka 3, rozeslána dne 8. března 2010
7. Sdělení k vyhlášce č. 449/2009 Sb. – Číselník účelů VPS (prostředky poskytnuté dle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 218/2000 Sb.)
8. Sdělení k vyhlášce č. 449/2009 Sb. – Oprava legislativně technické chyby
9. Sdělení k uplatňování Smlouvy mezi vládou České republiky a orgánem výkonné moci Gruzie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 40/2007 Sb. m. s.)
(Zdroj: Sbírka zákonů ČR)

 

  
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
ZPŮSOB UPLATNĚNÍ VÝDAJŮ

Do příjmů se zahrnují všechny vystavené faktury za období od 1. 1. do 31. 12. bez ohledu, zda byly zaplaceny nebo ne. Firma v roce 2009 vystavila zálohovou fakturu, která byla v roce 2009 zaplacena, ale konečné vyúčtování proběhne až v roce 2010.
Jak má firma postupovat? Je zaplacená záloha zdanitelným příjmem pro uplatnění výdajů procentem z příjmů?
Vystavené faktury se do příjmů nezahrnují. Poplatník, který uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, je v souladu s § 7odst. 8 zákona povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
Paušální výdaje se odečítají od příjmů, které poplatník obdrží na účet nebo v hotovosti od 1. ledna do 31. prosince daného zdaňovacího období, tj. od veškerých příjmů, tedy i od přijatých záloh. Paušální výdaje se neodečítají od pohledávek (vystavených faktur, které nebyly odběratelem zaplaceny).

PŘÍJMY Z PROVOZOVNY AUTOMATŮ

Podnikatel provozuje hostinskou činnost na základě ŽL. V provozovně má umístěny výherní hrací automaty s tím, že 50 % z výnosů automatu má on a 50 % majitel automatu.
Může podnikatel uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % na veškeré příjmy, včetně těch z automatů?
V daném případě je rozhodující, o jaký příjem se jedná, tj. na základě jakého právního vztahu podnikateli příjem od majitele výherních hracích automatů plyne. Na provozování hracího automatu podnikatel, který provozuje hostinskou činnost, příslušné povolení nemá. V daném případě se patrně jedná o příjem z pronájmu prostoru provozovny, ve které podnikatel provozuje hostinskou činnost, pro umístění výherních hracích automatů, tj. nikoli o příjem z hostinské činnosti, ale o příjem z pronájmu části provozovny podle § 9 zákona o daních z příjmů, pokud podnikatel na tuto činnost nemá živnostenské oprávnění. Též by se mohlo jednat i o příjem za právo na umístění výherních hracích automatů, který by mohl být posouzen jako příjem podle § 10 ZDP.
Pokud jde o výši paušálního výdaje, 80 % paušální výdaj za r. 2009 mohou uplatnit poplatníci u příjmů ze živností řemeslných a 60 % z příjmů z ostatních živností. U příjmů z pronájmu nemovitosti nebo její části lze uplatnit paušální výdaj ve výši 30 % z dosažených příjmů. U příjmů podle výše uvedeného § 10 zákona nelze v daném případě paušální výdaje uplatnit.

UPLATNĚNÍ PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ

Jednatel a zároveň společník firmy používá soukromé osobní vozidlo občas pro potřeby firmy a má zaplacenou silniční daň.
Může si jednatel a společník uplatnit na vozidlo paušální měsíční výdaj?
Z dotazu dovozuji, že Vám jde s největší pravděpodobností o paušální výdaj na dopravu dle ustanovení § 24 odstavce 2, písmena zt) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, ve kterém se uvádí, že výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů poplatníka daně z příjmů je také paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písmena k) bodu 4 tohoto odstavce. Dle ustanovení § 6 odstavce 1 písmena b) zákona o daních z příjmů, pobírá společník a jednatel s.r.o. příjmy ze závislé činnosti a posuzuje se dle ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu jako zaměstnanec. V případě, na který se dotazujete, nemůže tedy jít o výdaj, protože jde o použití vozidla pro podnikání firmy, nikoliv pro podnikání. Jinak řečeno, nejde o výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení Vašich příjmů z podnikání, ale o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů firmy. Krácený paušální výdaj na dopravu si tedy nemůžete uplatnit.
V této souvislosti Vás současně upozorňuji na ustanovení § 4 odstavce 2, písmena a) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění, dle kterého je poplatníkem silniční daně zaměstnavatel (nikoliv zaměstnanec - jednatel, společník) vyplácející cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. To je např. v případě, že předmětný osobní automobil použije ve stejném kalendářním měsíci k podnikání i zaměstnanec (provozovatel vozidla) pro svoji živnost.

(víc otázek a odpovědí na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení 3/2010)

 

  
 
POPULÁRNĚ ZE SVĚTA PODNIKÁNÍ

 
PRACOVNÍ PASTI – JAK DO NICH NESPADNOUT?

Když je krize a člověku či firmě se nedaří dostatečně – přicházejí na řadu i nekalé a neobjektivní praktiky. Mezi ně patří všelicos zákeřné, nesystémové, kontraproduktivní, nesmyslné a neférové. Často jsou to jednoduše pasti, které jsou, bohužel, stále větší módou.

PRACOVNÍ PASTI
  • nevyplacená mzda: počkej, dokud ti zaplatím mzdu, musíš snést odklad a něco strpět,
  • nekalá konkurence: když hloupý a neschopný neumí vyrovnat výkon schopnějšího, tak najde na něm chyby, pomluví ho před šéfem a znemožní před kolegy s cílem vyštvat ho nebo propustit z pracoviště,
  • zaměstnávání na černo: když to přijmete, zaplatí vám zaměstnavatel méně, ale riskujete řadu rizik a problémů. Chybějící odvody na starobní důchod nebo zdravotní pojišťovně jsou jen vrcholem ledovce,
  • nevýhodné pracovní smlouvy: pozor na klauzule ve smlouvách, které jsou z hlediska procesního, systémového i právního nestandardní a mohou znamenat, že vás může kdokoliv, kdykoliv a bez udání důvodu vyhodit jen tak – bezdůvodně. Např. za něco z práce, co jste nezapřičinili nebo o tom nemáte ani tušení,
  • zlá dělba práce: na dobrého se lehčeji nakládá, jako se se zlým hádá. Takto myslí a postupují neschopní ředitelé a manažeři. Následně demotivují nejschopnějších a potlačí v nich iniciativní potenciál k vyšší kvalitě,
  • mobbing (pracovní šikanování): šikanování – psychické vydírání v práci probíhá nejčastěji ve dvou směrech:
    1. mezi nerovně postavenými (mezi nadřízeným a podřízeným)
    2. mezi rovně postavenými (kolegové, spolužáci),
  • zfušované normování výkonů: zlé normy vytvářejí lidé hloupí (když to nevědí) nebo zákeřní (když vědí, že je to zlé, ale i tak na tom trvají),
  • humor na pracovišti vnímaný zákeřně: vtipné lidi mají jednotlivci i kolektivy rádi. Ale humor na pracovišti se přijímá jen do určité míry. Základní pastí je trestání za vtip (důvtip) na základě hlouposti. Např. nikdy nehovořte na pracovišti vtipy o šéfech, protože jen 2 % šéfů to umí přijmout v pohodě, zbylých 98 % je příliš ješitných na to, aby vás za to nějak nepotrestali.

VTIPNĚ, DŮVTIPNĚ, SMĚLE A PROVOKATIVNĚ
  • šikovnost: když jste dobrý, hodí na vás všechnu práci. Když jste opravdu dobrý, dokážete se jich zbavit,
  • motivace: každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě. Když na něm nejsem, jdu do práce,
  • významnost: bezvýznamně působí tvá práce, když si žádáš o zvýšení platu, ale jak je najednou důležitá pro šéfa, když žádáš alespoň den dovolené,
  • dobro: v práci se všichni kolegové tváří, že chtějí vaše dobro. Nenechte si ho vzít,
  • moudrost: moudrost i v práci ať přichází s věkem. Někdy věk přichází sám,
  • věrnost (loajalita): co to je věrnost v práci? Nedostatek jiných příležitostí.

ZÁVĚR – Když se vás nějaká pracovní past týká, je vhodné ji řešit. Tak akorát, v klidu, s rozvahou a postupně. Moc neotálet s řešením, ale ani moc nespěchat. Při zvládání různých pastí v životních nástrahách je produktivní nezapomenout se řídit rozvahou a klidem. Raději rozvážně třikrát měřit a jen jednou stříhat. A nezapomenout, že práce kvapná je často málo platná.

(Ing. Emil Burák, Ph.D.)

 

  
 
ŘEKLI MOUDŘÍ

 
O PRÁCI

Když pracujeme totálně cílevědomě osm hodin denně, můžeme to dotáhnout až na vedoucího a potom pracovat čtrnáct hodin denně.
Robert Frost

Vytrvalost je tvrdá práce, kterou vykonáte potom, když jste se už u jiné práce unavili.
Newt Ginrich

I nejhorší práce má své dobré stránky.
Kdybych byl hrobařem nebo katem, věděl bych o některých lidech, kterým bych s radostí posloužil.
Douglas Wiliam Jerrold

Mám rád práci, přímo mě fascinuje.
Vydržím celé hodiny sedět a dívat se na ni.
Jerome Klapka Jerome

Je pravda, že tvrdá práce ještě nikdy nikoho nezabila, ale domnívám se, že to není potřebné zkoušet.
Ronald Reagan

Jako mladý jsem byl vzorný a oblíbený pracovník.
Potom jsem se naučil myslet.
Gabriel Laub

Svět je plný ochotných lidí – jedni jsou ochotní pracovat, druzí jsou ochotní nechat je pracovat.
Robert Frost

 

  
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 


10. května
pondělí
(za státní svátek 8. 5., 9. 5. je neděle)

Zdravotní pojištění - OSVČ

Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za duben 2010
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění)

Sociální pojištění - OSVČ

Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2009 (vyrovnání rozdílu mezi zaplacenými zálohami a vyšším pojistným) u OSVČ podávající daňové přiznání poslední den základní lhůty 31. 3. (jinak do 8 dnů po podání pojistného přehledu)
(§ 14 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)






20. května
čtvrtek


Daně z příjmů- plátce

Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za duben 2010
(§ 38h odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Sociální pojištění - OSVČ

 Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2010
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení)

Sociální pojištění - zaměstnavatel

 Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2010
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2010
(§ 9 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Zdravotní pojištění - zaměstnavatel

Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2010
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)

Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2010(§ 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

 

  
 
EKONOMIKA

 
  země     měna     množství     kód     26.04.10     27.04.10     28.04.10     29.04.10     30.04.10     03.05.10     04.05.10  
  Austrálie     dolar     1     AUD     17,739     17,721     17,820     17,900     17,900     17,882     17,984  
  Brazílie     real     1     BRL     10,944     10,963     10,976     11,088     11,088     11,139     11,287  
  Bulharsko     lev     1     BGN     13,000     13,044     13,071     13,065     13,065     13,063     13,145  
  Čína     renminbi     1     CNY     2,796     2,812     2,829     2,824     2,824     2,828     2,877  
  Dánsko     koruna     1     DKK     3,417     3,428     3,436     3,433     3,433     3,433     3,454  
  EMU     euro     1     EUR     25,430     25,510     25,570     25,550     25,550     25,550     25,710  
  Estonsko     koruna     1     EEK     1,625     1,630     1,634     1,633     1,633     1,633     1,643  
  Filipíny     peso     100     PHP     43,168     43,227     43,099     43,166     43,166     43,305     44,009  
  Hongkong     dolar     1     HKD     2,458     2,472     2,485     2,482     2,482     2,486     2,530  
  Chorvatsko     kuna     1     HRK     3,503     3,518     3,528     3,526     3,526     3,519     3,544  
  Indie     rupie     100     INR     42,993     43,188     43,244     43,292     43,292     43,404     44,022  
  Indonesie     rupie     1000     IDR     2,119     2,131     2,135     2,137     2,137     2,138     2,176  
  Japonsko     jen     100     JPY     20,266     20,458     20,536     20,479     20,479     20,448     20,785  
  Jihoafrická rep.     rand     1     ZAR     2,594     2,596     2,585     2,618     2,618     2,610     2,613  
  Jižní Korea     won     100     KRW     1,729     1,729     1,725     1,729     1,729     1,725     1,761  
  Kanada     dolar     1     CAD     19,109     19,118     19,081     19,220     19,220     19,034     19,287  
  Litva     litas     1     LTL     7,365     7,388     7,405     7,400     7,400     7,400     7,446  
  Lotyšsko     lat     1     LVL     35,933     36,031     36,118     36,082     36,082     36,136     36,362  
  Maďarsko     forint     100     HUF     9,668     9,561     9,476     9,525     9,525     9,530     9,404  
  Malajsie     ringgit     1     MYR     5,995     6,022     6,000     6,037     6,037     6,013     6,114  
  Mexiko     peso     1     MXN     1,572     1,574     1,566     1,571     1,571     1,571     1,589  
  MMF     SDR     1     XDR     28,877     29,034     29,085     29,071     29,071     29,163     29,489  
  Norsko     koruna     1     NOK     3,239     3,251     3,246     3,256     3,256     3,258     3,286  
  Nový Zéland     dolar     1     NZD     13,808     13,823     13,840     13,932     13,932     14,084     14,250  
  Polsko     zlotý     1     PLN     6,558     6,513     6,506     6,527     6,527     6,526     6,494  
  Rumunsko     nové leu     1     RON     6,176     6,178     6,180     6,176     6,176     6,191     6,208  
  Rusko     rubl     100     RUB     65,590     65,768     65,866     65,898     65,898     65,884     66,703  
  Singapur     dolar     1     SGD     13,954     14,014     14,052     14,077     14,077     14,063     14,272  
  Švédsko     koruna     1     SEK     2,657     2,664     2,657     2,655     2,655     2,659     2,681  
  Švýcarsko     frank     1     CHF     17,728     17,776     17,825     17,809     17,809     17,832     17,944  
  Thajsko     baht     100     THB     59,197     59,519     59,697     59,693     59,693     59,615     60,862  
  Turecko     nová lira     1     TRY     12,926     12,895     12,868     12,988     12,988     12,932     13,049  
  USA     dolar     1     USD     19,087     19,195     19,306     19,274     19,274     19,299     19,640  
  Velká Británie     libra     1     GBP     29,487     29,428     29,374     29,439     29,439     29,435     29,782  

 

  
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 10/2010
  • Komentář k zákonu o omezení plateb v hotovosti
  • Vzory podání v daňovém řízení
  • Výhody a nevýhody spolupráce osob při jednotné sazbě daně z příjmů
  • Mateřské a dceřiné společnosti
  • Pracovní cesty zaměstnanců

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2010
  • Placení pojistného v roce 2010
  • Postup zaměstnavatele a zaměstnance při podávání žádostí ve zdravotním pojištění
  • Inspekce práce v oblasti BOZP
  • Zdanění odměn členů statutárních orgánů

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2010
  • Paušální výdaje nebo daňová evidence
  • Reklama a propagace z účetního a daňového hlediska
  • Cestovní náhrady při pracovní cestě

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2010
  • Souhrnný přehled zaměstnaneckých benefitů v r. 2010
  • Osvobození dotací, důchodů a příspěvků
  • Důležité limity v zákoně o daních z příjmů
  • Stanovení základu DPH ve zvláštních případech
  • Účtování na podrozvahových účtech
  • Nájem automobilu z hlediska ZDP

Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5/2010
  • Platové třídy ve VS
  • Změny v evidenci školních úrazů
    •
  • Změny v prováděcích vyhláškách Ministerstva finací
  • Prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti
  • Výnosy a náklady nadací a jejich daňový režim
  • Evidence zaměstnanců u zdravotní pojišťovny
  • Hospodaření občanských sdružení v roce 2010
  • Povinnosti ředitele školy v oblasti BOZP
  • Aktuální pracovně-právní judikatura Nejvyššího soudu
    •

1 000 řešení – dvouměsíčník, č. 3/2010
  • Živnostenské podnikání
    •

Zisk – měsíčník, č. 5/2010
  • Jako si udržet zákazníka v době ekonomické krize
  • Jak získat důvěrtu zákazníků
  • Billboardová reklama – jeden z kroků k úspěchu vašeho podnikání
  • Je čas na změny – kdy malí budou první a velcí poslední

PŘIPRAVUJEME

Poradce č. 11/2010 (V/2010)
  • Zákoník práce – zákon s komentářem po posledních novelách

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) č. 7/2010 (V/2010)
  • Mezinárodní zdanění příjmů
  • Podrozvahová evidence

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 6/2010 (V/2010)
  • Zastupování v daňovém řízení
  • Audit projektů EU
  • Maximální vyměřovací základ a zdanění manažerů v roce 2010
  • Důležité limity v zákoně o daních z příjmů
  • Podnikání v zemědělské výrobě
  • Ochrana zdraví zaměstnanců
  • Fotovoltaické elektrárny a daň z příjmů
  • Ochrana zdraví zaměstnanaců
  • DPH u služeb cestovního ruchu v roce 2010
  • Osoby povinné přiznat a zaplatit DPH

Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále – (PaM) č. 6/2010 (V/2010)
  • Invalidní důchod
  • Rozvrhnutí pracovního času
  • Starobní důchodové spoření
  • Rekondiční pobyty
  • Zaměstnávání mladistvých zaměstnanců

Poradce veřejné správy – (PVS) č. /2010 (V/2010)
  • Změny v zákoně proti kouření a alkoholu
  • Volby a finance
  • Změny v prováděcích vyhláškách Ministerstva financí
  • Závazné posouzení u neziskových subjektů
  • DPH u prací na movité věci
  • Výnosy a náklady nadací a jejich daňový režim
  • Zaměstnanecké benefity
  • Dohody o práci
  • Předčasný starobní důchod

Zisk č. 6/2010 (V/2010)
  • Dobrý šéf oddělení, jak ho vybrat
  • Jaké otázky klást
  • Vsaďte na charakter
    •
  • Jak zvládnout bez problémů vystoupení
  • Mýty marketinku
  • Jak vytvořit atraktivní blog
  • Tvořivost je výzva

 

  
 
HORKÁ TÉMATA

 
PLATY A MZDY V KOSTCE
 V oblasti mzdové evidence se setkáváme v období hospodářské krize s celou řadou složitých právních předpisů. Jedná se např. o pravidla odměňování, minimální mzdy, sociální a zdravotní pojištění, náhradu mzdy zaměstnanců pro rok 2010.
Součástí balíčku Platy a mzdy v kostce je Příručka mzdové účetní, která se týká problematiky mezd a všeho, co s nimi souvisí. Taky přinášíme pohled na platy a platové třídy ve veřejné správě, který najdete v měsíčníku PVS.

Příručka mzdové účetní pro rok 2010 (měsíčník DÚVaP 4-5/2010, A5, 320 str.)
cena: 251 Kč

Platové třídy – příspěvek (měsíčník PVS 5/2010, A4, 88 str.)
cena: 194 Kč

Stavební zákon a související předpisy… (sborník Zákony IV., A5, cca 368 str.)
cena: 153 Kč

Zákony pro školy, obce, státní a veřejnou správu… (sborník Zákony V., A5, 352 str.)
cena: 153 Kč

Odpady,obaly a ochrana životního prostředí… (sborník Zákony VI., A5, 464 str.)
cena: 154 Kč

BALÍČEK PLATY A MZDY V KOSTCE, DÚVaP 4-5/2010 + PVS 5/2010 + Zákony IV., Zákony V., Zákony VI. - zdarma
cena: 445 Kč

SPOTŘEBNÍ DANĚ
Již od počátku letošního roku dochází k významným změnám v několika daňových zákonech. Změny se dotýkají i spotřebních daní. Nejsou to jen změny formální, ale jsou to i změny zasahující do podstaty daňového řízení u spotřebních daní. Jaký je nový elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a odpovědi na další otázky Vám přinášíme v následujících publikacích.

Novela zákona o spotřebních daních - příspěvek (měsíčník Poradce 9/2010, A5, 224 str.)
cena: 129 Kč

Novela zákona o spotřebních daních – příspěvek (měsíčník DaÚ 4/2010, A4, 80 str.)
cena: 203 Kč

Zákon o spotřebních daních (Aktualizace k sborníku I. 2010 I/1, A5, cca 72 str.)
cena: 45 Kč

BALÍČEK SPOTŘEBNÍ DANĚ, DaÚ 4/2010 + Aktualizace 2010 + Poradce 9/2010 - zdarma
cena: 248 Kč

Bližší informace o cenách a způsobu objednání získáte i na telefonním čísle 558 731 125.


Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT na adresu noviny@i-poradce.cz, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

    •  

  
KONTAKTY

Adresa:

Telefon

Fax

e-mail

internetová stránka

Poradce s.r.o.

(558) 731 125

.........................

poradce@i-poradce.cz

 www.i-poradce.cz

Hlavní třída 28/2020

(558) 731 126




Český Těšín

(5581) 731 127






Když jste s našimi službami spokojení, dejte to vědět Vašim známým, přátelům, kolegům!
Když jste s našimi službami nespokojení, máte připomínky nebo námitky, napište nám, zatelefonujte, faxujte!
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zaslání e-mailových novin. V případě, že jste si noviny osobně nevyžádali(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT na adresu novin@i-poradce.cz. Následně budete vyřazený(á) z databáze příjemců e-mailových novin.

 

 
Copyright (c) Poradce s.r.o., 2002 - 2010
Untitled Page