| |
TÉMA NOVIN
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V PRAXI V ROCE 2014 |
KDY NENÍ OSVČ POVINNA PLATIT V R. 2014 ZÁLOHY NA POJISTNÉ?
V jakých situacích není OSVČ povinna platit v roce 2014 ve zdravotním pojištění zálohy na pojistné a jak je to u „státních pojištěnců“? Má vliv na placení záloh nemoc OSVČ pouze po část kalendářního měsíce? V jaké lhůtě je OSVČ povinna provést úhradu doplatku pojistného?
OSVČ, jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh (je-li to jejich povinností) a případného doplatku pojistného. Tento doplatek vychází z výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím kalendářním roce.
Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou činnost jako jediný (případně hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy, což je v roce 2014 částka 1 752 Kč. Naopak, v letech 2013 až 2015 neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že po toto období není omezena horní hranice placené zálohy.
Ve zdravotním pojištění však registrujeme několik případů (situací), kdy není povinností OSVČ zálohy na zdravotní pojištění platit. Nejsou-li tedy zálohy placeny, pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi do podání Přehledu za podmínky, že tato povinnost vznikne.
ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ U OSVČ – „STÁTNÍHO POJIŠTĚNCE“ - Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:
- v prvním kalendářním roce své samostatné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
- nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu výdajů.
Vykážou-li však tyto osoby za rok 2014 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.
Příklad
Starobní důchodce začal podnikat v dubnu 2014 a za 9 měsíců své samostatné činnosti vykáže ztrátu 6 528 Kč.
Mimo skutečnost, že se na tuto osobu nevztahuje při odvodu pojistného povinnost respektovat z příjmu ze samostatné činnosti minimální vyměřovací základ, nemusí tato osoba platit:
zálohy na pojistné v roce zahájení samostatné činnosti, tedy v roce 2014,
pojistné na zdravotní pojištění (doplatek) za rok 2014 z titulu výsledků své podnikatelské činnosti v tomto roce,
zálohy na pojistné v roce 2015, pokud bude ve své samostatné činnosti nadále pokračovat.
Příklad
Žena na rodičovské dovolené začala podnikat v červenci 2014 a za 6 kalendářních měsíců své samostatné činnosti vykáže příjmy 91 358 Kč a výdaje 52 847 Kč. Zálohy nebyly placeny.
Pojistné za rok 2014:
Pojistné = 0, 135 x 0,5 x (91 358 – 52 847) = 2 600 Kč
Od měsíce podání Přehledu za rok 2014 (tedy v roce 2015) bude pak tato osoba povinna platit následující měsíční zálohy:
Záloha = 0,135 x 0,5 x (91 358 – 52 847) = 434 Kč
V PŘÍPADĚ NEMOCI OSVČ je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena (alespoň minimální) záloha, neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.
Zálohy na pojistné se neplatí (není to povinností) za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit, zpravidla kopií neschopenky, protože následně dochází v informačním systému zdravotní pojišťovny k úpravě výše zálohy na nulovou hodnotu na období těch kalendářních měsíců, ve kterých nemoc trvá po celý měsíc.
Pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.
Příklad
OSVČ platila po celý rok 2014 minimální zálohy 1 752 Kč, dne 14. 8. 2014 utrpí při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské je do 9. 12. 2014. Za rozhodné období kalendářního roku 2014 vykáže ztrátu.
Kromě toho, že OSVČ dle výše uvedeného neplatí (resp. není povinna platit) za měsíce září až listopad zálohy na pojistné, nemusí být v těchto třech měsících dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část devíti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2014. Jinými slovy, zaplacením devíti záloh ve výši 1 752 Kč postupuje OSVČ v roce 2014 podle zákona.
PODNIKÁNÍ JAKO VEDLEJŠÍ ZDROJ PŘÍJMŮ - Pro určení, zda je příjem ze samostatné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ. V měsících, ve kterých je OSVČ je současně zaměstnancem a samostatná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinností platit zálohy na pojistné. Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2014 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 8 500 Kč a zaměstnání trvá po celý příslušný kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku.
I v případě samostatné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.
Při podnikání jako vedlejším zdroji příjmů platí pro OSVČ
ještě tyto zásady:
- i když je samostatná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení,
- z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny,
- výše pojistného se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů
SNÍŽENÍ ZÁLOHY - Jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2014 částka 1 752 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Do konce listopadu 2011 mohla zdravotní pojišťovna povolit žadateli – OSVČ snížení záloh na dobu nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž o snížení záloh mohla OSVČ žádat i opakovaně. Od prosince 2011 již snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2013 v měsíci dubnu 2014 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2015. U OSVČ s povinností placení alespoň minimálních záloh může být v roce 2014 záloha snížena na nejméně 1 752 Kč. U osob, pro které minimum dle § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb. neplatí, může být snížená záloha i nižší než 1 752 Kč, případně nebude pro OSVČ v roce 2014 povinností platit žádné zálohy:
- od měsíce podání Přehledu v roce 2014 (při záporném výsledku podnikatelské činnosti v roce 2013),
- od měsíce, od kterého zdravotní pojišťovna povolí snížení zálohy na nulovou hodnotu (je-li podnikatel v roce 2014 „v mínusu“).
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 5/2014)
„STÁTNÍ KATEGORIE“ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Jsou pojištěnci registrovaní u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, povinni platit pojistné? Kdy musí brát zaměstnavatel v úvahu zákonné minimum? V jakých situacích se platí pojistné v případě nepřítomnosti v zaměstnání?
POJISTNÝ VZTAH A VÝDĚLEČNÁ ČINNOST - Specifickou skupinu pojištěnců představují ve zdravotním pojištění osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, přičemž z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Příslušné skutečnosti však musí zaměstnanec zaměstnavateli sdělit. V opačném případě se takové osoby musí o povinné náležitosti postarat samy. Podstatnou výhodou těchto osob je placení pojistného sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu zaměstnance nebo z 50 % příjmů po odpočtu výdajů při výkonu samostatné činnosti.
Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto kalendářním měsíci vyřešen svůj pojistný vztah.
Platba pojistného státem
Zákonným opatřením Senátu č. 342/2013 Sb., které nabylo účinnosti dnem 1. listopadu 2013, se ve smyslu ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 362/2009 Sb., zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ na 5 829 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se tak od 1. 11. 2013 z částky 723 Kč zvýšila na 787 Kč měsíčně. To znamená, že za každou osobu, za kterou stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. pojistné platí, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od listopadu 2013 měsíčně navíc 64 Kč. Vzhledem k tomu, že osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu obyvatel České republiky, přibylo tak ještě v roce 2013 do příjmové stránky českého systému veřejného zdravotního pojištění cca 800 mil. Kč, v roce 2014 pak obdrží systém navíc téměř pět miliard korun.
ZAMĚSTNANCI - Zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát, má svá četná specifika, kdy zaměstnavatel musí při zaměstnávání takové osoby respektovat zejména následující skutečnosti:
- vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců v roce 2014 dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 8 500 Kč za předpokladu, že podmínky specifikované v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. trvají po celý kalendářní měsíc,
- odpočet od dosaženého příjmu může za podmínek uvedených v § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 uplatňovat pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to jen u poživatelů invalidního důchodu,
- v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) se pojistné neodvádí, pokud je však takovému zaměstnanci vykázána neomluvená absence, pojistné se platí podle počtu celých kalendářních dnů trvání neomluvené absence,
- skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem oznamuje zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zaměstnavatel na základě zaměstnancova sdělení – jedná se například o přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, zahájení studia apod.,
- placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností vůči zdravotní pojišťovně zabezpečuje za tuto zaměstnanou osobu zaměstnavatel, zejména pak plnění oznamovací povinnosti zpravidla ve vazbě na nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení pracovněprávního vztahu.
POMĚRNÁ ČÁST MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU
Pokud netrvá registrace pojištěnce v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel při odvodu pojistného přihlédnout k tomu, aby dodržel poměrnou část minima za kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec „státním pojištěncem“ nebyl.
Příklad
Zaměstnavatel dlouhodobě prováděl u zaměstnance dopočet do minima 8 500 Kč. Jak má postupovat v případě, kdy je zaměstnanci ke dni 28. 5. 2014 přiznán invalidní důchodu pro invaliditu prvního stupně a příjem za měsíc květen činí 5 000 Kč?
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 27 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“ v měsíci květnu činí 7 403,22 Kč [(27:31) x 8 500].
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 7 403,22 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 000 Kč (7 403,22 x 0,135). S ohledem na příjem 5 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 675 Kč. Jedna třetina (225 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (450 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 403,22 Kč, tj. 325 Kč. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze z důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce.
Z celkové částky pojistného 1 000 Kč zaplatí zaměstnanec standardně 550 Kč (225 + 325) a zaměstnavatel 450 Kč.
Poznámka:
Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.
CELODENNÍ OSOBNÍ A ŘÁDNÁ PÉČE - Z hlediska placení pojistného představují ve zdravotním pojištění zvláštní kategorii zejména osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Za tyto osoby platí stát pojistné pouze v případě, že nemají v příslušném kalendářním měsíci žádný příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné činnosti. Pokud příjem vykazují, stát za ně v daném měsíci pojistné neplatí a vyměřovacím základem je dosažený příjem.
Poznámka:
Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 z. č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V tomto tiskopise je zpravidla uvedeno datum výplaty starobního důchodu, požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelnou i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ. Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 5/2014)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
PŘIHLÁŠENÍ A ODHLÁŠENÍ U DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období celého kalendářního měsíce května, tedy od 1. 5. 2014 do 31. 5. 2014, s příjmem 9 500 Kč. Zaměstnanec začal pracovat až v pondělí 5. 5. a naposledy pracoval v pátek 30. 5.
Ke kterým datům je nutno zaměstnance u zdravotní pojišťovny přihlásit a odhlásit?
Při plnění oznamovací povinnosti se u dohody o pracovní činnosti (a rovněž i u dohody o provedení práce) postupuje ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V zákonné osmidenní lhůtě přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 5. 5. 2014 a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, tedy k 31. 5. 2014. Vzhledem k výši příjmu se neřeší problematika minimálního vyměřovacího základu a pojistné se odvádí ze skutečně zúčtované částky 9 500 Kč. Pokud by se jednalo o zaměstnání na základ dohody o provedení práce, pojistné na zdravotní pojištění by se neodvádělo, neboť výší příjmu by nebyla překročena částka 10 000 Kč.
OSOBA BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ A DODATEČNĚ ZÚČTOVANÝ PŘÍJEM
Dohoda o provedení práce, uzavřená od 2. 1. 2014, skončila ke dni 31. 3. 2014, příjem zaměstnance v měsíci březnu činil 8 000 Kč a v žádném z měsíců roku 2014 nepřevýšil 10 000 Kč. Na základě této skutečnosti nebyla tato osoba jako zaměstnanec u zdravotní pojišťovny přihlášena, přičemž za měsíce leden až březen si zaplatila pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 1 148 Kč. Do měsíce května 2014 byla dodatečně zúčtována odměna 4 000 Kč.
Jak řeší celou situaci zaměstnavatel i pojištěnec?
Příjem zúčtovaný v měsících leden až březen 2014 nezaložil v žádném z těchto měsíců účast na zdravotním pojištění, proto osoba nebyla jako zaměstnanec přihlášena a z dosaženého příjmu nebylo odváděno pojistné.
Dodatečně zúčtovaná odměna však mění celou situaci v tom smyslu, že připočtením částky 4 000 Kč k příjmu dosaženému v posledním měsíci trvání této dohody vznikne v měsíci březnu zaměstnání, neboť úhrnná částka vyměřovacího základu přesahuje 10 000 Kč. Z dané skutečnosti vyplývají pro zaměstnavatele tyto povinnosti:
dodatečně přihlásit a odhlásit pojištěnce u zdravotní pojišťovny na měsíc březen jako zaměstnance s použitím kódů „P“ k datu 1. 3. a „O“ k datu 31. 3.,
podat za měsíc březen 2014 opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém dojde k navýšení počtu zaměstnanců,
částku vyměřovacího základu 12 000 Kč (včetně pojistného 1 620 Kč) zahrnout na Přehled za měsíc květen 2014 a pojistné odvést zdravotní pojišťovně nepozději dne 20. 6. 2014 již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
Protože si pojištěnec zaplatil i za měsíc březen 2014 pojistné jako samoplátce, požádá zdravotní pojišťovnu – s patřičným vysvětlením – o vrácení úhrady 1 148 Kč. Registrace v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů v měsících lednu a únoru, včetně zaplacení příslušných částek pojistného (1 148 Kč za každý měsíc), je v pořádku.
DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI A POMĚRNÁ ČÁST MINIMA
Pojištěnec si platí pravidelně pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů měsíčně ve výši 1 148 Kč. Na měsíc duben 2014 uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 7. 4. do 11. 4. s příjmem 3 200 Kč.
Jak posuzuje zaměstnavatel vzniklou situací s ohledem na minimální vyměřovací základ?
Uzavření dohody o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč mění ve zdravotním pojištění situaci v tom směru, že se pojištěnec stává v měsíci dubnu zaměstnancem. Protože má v dubnu příjem, nemůže si na tento měsíc platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Vzhledem k tomu, že jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny přihlašuje (k 7. 4.) a následně odhlašuje (k 11. 4.) jako zaměstnance, musí se pojištěnec zároveň odhlásit na měsíc duben jako osoba bez zdanitelných příjmů. Zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, neboť částka 3 200 Kč převyšuje poměrnou část minima 1 416,66 Kč za 5 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci [(5:30) x 8 500]. Podotýkám, že minimum ve zdravotním pojištění neplatí pro osoby jako zaměstnance vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.
Situace by se nezměnila a pojištěnec by byl i v měsíci dubnu osobou bez zdanitelných příjmů tehdy, kdyby příjem u dohody o pracovní činnosti nedosáhl 2 500 Kč bez ohledu na délku trvání dohody v tomto měsíci.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 5/2014)
|
|
| |
Částka číslo 28/2014 ze dne 24.4.2014
74/2014 Vyhláška o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní
75/2014 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Částka číslo 29/2014 ze dne 24.4.2014
76/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech
Částka číslo 30/2014 ze dne 25.4.2014
77/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 25. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost
|
|
| |
ZÁKEŘNĚ NEPŘÍJEMNÉ KLÍŠTĚ
I když to zní jako kuriozita, je to pravda. Začínají hrozit útoky mimořádně nepříjemného hmyzu – dotírajících klíšťat. Současné teplé počasí je vyhnalo z úkrytů na mnoha místech už koncem února, a tak se nedoporučuje pohyb v přírodě rozkvetlého jara bez preventivního natření repelentovými preparáty, a to i na nejchoulostivějších částech těla, a ve vhodném oděvu světlejší barvy.
KLÍŠŤATA se totiž neřídí kalendářem. Když se teplota vzduchu drží několik dní po sobě nad deseti stupnci Celsia, proberou se a vylezou ze skrýší. Teplo spolu s vlhkostí vzduchu a půdy jsou klíčovými faktory, které aktivitu a výskyt klíšťat ovlivňují.
Období, v němž lze onemocnět, jakož i riziko závažné nákazy klíšťovou encefalitidou, při které hrozí zápal mozkových blan, borelióza, postižení centrálního nervového systému a obrna, tedy výrazně stoupá. V posledních letech u nás narostl počet postižených na dvojnásobek.
ZÁPAL MOZKOVÝCH BLAN – jednou z nejnepříjemnějších a nejzávažnějších komplikací zdravého a výkonného života člověka je zánětlivé infekční onemocnění blánových obalů jeho mozku, které má na svědomí právě virus přenášený hmyzem patřícím do skupiny roztočů – klíšťatům. Toto onemocnění – klíšťová encefalitida – se vyskytuje, i když se o tom málo mluví – skoro v celé Evropě, hlavně však na území Slovenska, České republiky, Rakouska, Německa, Polska, Maďarska, Chorvatska a Slovinska. Více než ve dvou třetinách případů se v první fázi onemocnění dostaví obtíže podobné chřipce – občasné prudké bolesti hlavy, teplota, únava, pocity „polámaného“ těla, žaludeční a střevní potíže, celková nevolnost, nechutenství, nutkání na zvracení. I lékař zpočátku může předpokládat jen „banální“ virózu. Po několika dnech obtíží se postiženému jedinci uleví, je bez teplot, má pocit lepšího zdraví, optimismu a je jen mírně unavený. Jde o zavádějící takzvanou bezpříznakovou fázi onemocnění, která trvá jeden až dvacet dní. Vzápětí se však dostaví prudce druhá podstatná fáze onemocnění – úporné a déletrvající bolesti hlavy až migrénového typu, vysoké teploty, časté závratě, nesnášenlivost světla (světloplachost), zvracení, deprese, občasné poruchy vědomí a příznaky částečného ochrnutí pohybového systému. Jde o projevy podráždění mozkových blan – viry klíšťové encefalitidy se po masivním rozmnožení dostaly do centrální nervové soustavy a tam poškozují nervové buňky.
Postižený bývá hospitalizován
v nemocnici, ale jen rozbor jeho mozko-míšního moku může definitivně potvrdit obávanou diagnózu, která může skončit úmrtím, nebo často určitým, v lepším případě dočasným omezením schopností snášet pracovní a rekreačně fyzické zatížení, ale i běžný civilní život. Obtíže někdy přetrvávají i po návratu z nemocnice a při pokusech se zapojit do normálního života.
Dotyčný je sice vyléčený, ale nedokáže zvládnout větší fyzickou ani psychickou zátěž. Zápasí s takzvaným postencefalitickým syndromem, který se projevuje sníženou schopností soustředění, bolestmi hlavy, nízkou výkonností, nespavostí, závratěmi, podrážděností. Je unavení a hůře zvládá i běžné každodenní činnosti, natož ještě vážnější pohybovou a pracovní zátěž.
BORELIÓZA – předčasný výskyt aktivních klíšťat zvyšuje i riziko onemocnění lymskou boreliózou. Jde o problém, který vyvolává bakterie Borrelia burgdorferi. Ta se do těla dostává také po kousnutí tímto hmyzem. Bakterie pronikají do organismu v místě kousnutí (bodnutí, přisátí) a možnost přenosu infekce závisí na době, která je klíštěti poskytnuta na cucání krve. Čím je delší, tím je větší pravděpodobnost přenosu infekce a následných komplikací. Ne každý kontakt jedince s původcem nákazy však musí znamenat onemocnění.
Inkubační doba
(čas, dokud nevypuknu příznaky) je velmi zákeřná a pohybuje se v rozpětí od jednoho do tří set dní (!). Vlastní nemoc se velmi těžko přesně identifikuje a diagnostikuje, protože svými příznaky může připomínat mnoho jiných onemocnění nebo tělesných stavů. V prvním stadiu se mohou, ale nemusí vyskytnout kožní příznaky – pomalu se kruhovitě šířící červená skvrna v místě přisátí hmyzu, obvykle ohraničená lemem se světlým středem. Nezřídka se však vyskytne i horečka, třesavka, bolesti svalů, silná únava – všechno příznaky, které by mohly svědčit „jen“ pro nějaký druh chřipky. V dalším stadiu se vyskytne stav podobný chronické únavě, který může imitovat přepracování z „nepochopitelných“ příčin. Nastupuje později, někdy i půl roku po prvním stadiu. Po uplynutí dalších měsíců se objevují stále zvýšené teploty, bolesti kloubových spojení a páteře, ochabující svalstvo, poruchy srdečního rytmu. Léčba je pak dlouhodobá a postižený musí být pravidelně kontrolován u lékaře víc než dva roky, i když v pracovní kariéře může po odeznění obtíží a rekonvalescenci (trvá víc týdnů až měsíců) pokračovat.
Odkud padají klíšťata?
Velmi často se šíří názor, že klíště visí na listnatých stromech a na lidi v přírodě vlastně padají. Není to ale pravda. Klíště se vyskytuje především v trávě v v nízkých porostech. Zachytává se na stéblech trávy a na spodních stranách listů, proto je obtížné je zpozorovat. Stačí se pohybovat na takových místech a klíště se přichytí na nechráněná místa těla nebo na oděv, odtud se pak nepozorovaně klíšťata rozlezou do podkolenních jamek, mezi stehna do rozkroku, do podpaží anebo v případě něžného pohlaví, pod ňadra.
Přisáté klíště je nutno co nejrychleji odstranit. Proto je vhodné, aby se člověk i po obyčejné procházce na rizikových místech zkontroloval a dotěrný hmyz odstranil sám, případně za pomoci lékaře. Doporučuje se natřít klíště mýdlovým roztokem a potom proti směru hodinových ručiček ho z postižených míst „vykroutit“. Když se nepodaří klíště vytáhnout, je vhodné vyhledat další zdravotnickou pomoc.
Každé klíště nemusí být nosičem viru klíšťové encefalitidy nebo boreliózy. Ale choroba, která vzniká po kousnutí infikovaným hmyzem, je natolik vážná a nebezpečná, že by nikdo v tomto ohledu neměl spoléhat na náhodné štěstí jako v loterii. Po řadu let se můžeme setkávat jen s klíšťaty, která nejsou infikovaná a virus nepřenášejí. Ale potom se to jednou stane a kousne nás infikované klíště. U někoho to bude dříve, u někoho později. Proto není rozumné si zahrávat s vlastním zdravím.
DŮLEŽITÉ OČKOVÁNÍ! - Jedinou skutečně reálnou ochranou proti následkům kousnutí dotíravým klíštětem v případě zápalu mozkových blan je očkování (vakcinace). Pro prevenci boreliózy předběžné očkování neexistuje. Po podání těchto inaktivovaných virů encefalitidy do lidského těla v rámci očkování začne vlastní imunitní systém zabezpečující obranyschopnost očkovaného vytvářet obranné látky jako při skutečné infekci. Je tu však jeden podstatný rozdíl.
Vzhledem k tomu, že se viry v očkovací látce už nemohou rozmnožovat, logicky nevede očkování k propuknutí nového onemocnění, jako se stane po kousnutí infikovaných klíštětem, ale když pak organismus dotyčného po přeočkování napadnou skutečná infikované klíšťata, jeho imunitní systém je připraven se ubránit.
V zemích, kde je očkování uplatňováno v širším měřítku, se snížil počet onemocnění na minimum. U nás je podle různých odhadů očkovaných asi sedm až deset procent obyvatelstva, což je nedostatečné. A přitom nejde o nijak nákladnou nebo obtěžující proceduru. Očkování se skládá ze tří dávek podle příslušného schématu a podle ordinace příslušného lékaře se určí období podávání. Obnovení účinků očkování je vhodné každé tři roky podáním jedné dávky.
Schíma očkování:
1. Dílčí očkování: Co možná nejrychleji po přečtení tohoto článku!
2. Dílčí přeočkování: 14 dní až 3 měsíce po prvním dílčím očkování. Představuje už poměrně dobrou ochranu, hlavně pro mladší ročníky.
3. Dílčí očkování: 9 až 12 měsíců po druhém dílčím očkování. Dostaví se úplná, spolehlivá ochrana.
4. Kdy se očkování začíná v letních měsících, odstup mezi první a druhou dávkou může být už 14 dní, aby se co nejrychleji dosáhlo ochrany.
PŘEOČKOVÁNÍ – nejlepší je dát se každé tři roky přeočkovat jednou vakcínou. Tak si zabezpečíme skutečnou ochranu před vznikem onemocnění. Očkování není povinné, nehradí ho zdravotní pojišťovna.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Termíny pro praxi v květen 2014
2. května
pátek (za svátek 1. 5.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2013 u OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 1. 4. 2014
(§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2013 u OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 1. 4. 2014
(§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
9. května
pátek (za svátek 8. 5.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za duben 2014
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
12. května
pondělí (za sobotu 10. 5.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2013 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepředkládá poradce) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích až poslední den 2. 5. 2014 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu)
(§ 14a odst. 3, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2013 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepředkládá poradce) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích až poslední den 2. 5. 2014 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu)
(§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
20. května
úterý |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za duben 2014
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2014
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2014
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2014
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2014
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2014
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2014
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za duben 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za duben 2014 (§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
14.4.
|
15.4.
|
16.4.
|
17.4.
|
22.4.
|
23.4.
|
24.4.
|
25.4.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,691
|
18,682
|
18,576
|
18,553
|
18,546
|
18,625
|
18,402
|
18,45
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,961
|
8,972
|
8,915
|
8,86
|
8,88
|
8,873
|
8,965
|
8,903
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,042
|
14,04
|
14,042
|
14,06
|
14,053
|
14,05
|
14,031
|
14,038
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,194
|
3,198
|
3,191
|
3,192
|
3,192
|
3,189
|
3,178
|
3,175
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,678
|
3,678
|
3,678
|
3,683
|
3,676
|
3,681
|
3,676
|
3,679
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,465
|
27,46
|
27,465
|
27,5
|
27,45
|
27,48
|
27,445
|
27,46
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
44,632
|
44,699
|
44,66
|
44,772
|
44,816
|
44,657
|
44,365
|
44,504
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,562
|
2,566
|
2,559
|
2,56
|
2,562
|
2,565
|
2,561
|
2,561
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,603
|
3,603
|
3,601
|
3,607
|
3,602
|
3,604
|
3,601
|
3,607
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
33,003
|
33,026
|
32,873
|
32,921
|
32,959
|
32,729
|
32,493
|
32,758
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,736
|
1,74
|
1,736
|
1,738
|
1,739
|
1,726
|
1,712
|
1,717
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
19,494
|
19,529
|
19,397
|
19,425
|
19,4
|
19,395
|
19,38
|
19,467
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,892
|
1,893
|
1,88
|
1,885
|
1,893
|
1,883
|
1,877
|
1,863
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,91
|
1,911
|
1,911
|
1,911
|
1,913
|
1,916
|
1,91
|
1,907
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,113
|
18,102
|
18,071
|
18,033
|
18,039
|
18,057
|
18,01
|
18,016
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,955
|
7,953
|
7,955
|
7,965
|
7,95
|
7,959
|
7,949
|
7,953
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,933
|
8,936
|
8,907
|
8,936
|
8,948
|
8,951
|
8,918
|
8,87
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,111
|
6,135
|
6,121
|
6,13
|
6,13
|
6,09
|
6,075
|
6,075
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,521
|
1,525
|
1,52
|
1,52
|
1,522
|
1,525
|
1,519
|
1,512
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
30,837
|
30,796
|
30,763
|
30,79
|
30,813
|
30,808
|
30,758
|
30,782
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,332
|
3,336
|
3,333
|
3,32
|
3,32
|
3,326
|
3,315
|
3,314
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
17,204
|
17,239
|
17,062
|
17,09
|
17,055
|
17,116
|
17,018
|
17,053
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,566
|
6,559
|
6,546
|
6,558
|
6,559
|
6,557
|
6,548
|
6,534
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,147
|
6,144
|
6,142
|
6,161
|
6,153
|
6,152
|
6,153
|
6,17
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
55,442
|
55,211
|
55,086
|
55,263
|
55,813
|
55,639
|
55,64
|
55,096
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
15,86
|
15,891
|
15,869
|
15,884
|
15,866
|
15,834
|
15,789
|
15,79
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
3,028
|
3,021
|
3,02
|
3,019
|
3,01
|
3,023
|
3,026
|
3,02
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
22,596
|
22,582
|
22,567
|
22,59
|
22,51
|
22,5
|
22,488
|
22,521
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
61,528
|
61,666
|
61,521
|
61,665
|
61,749
|
61,534
|
61,324
|
61,541
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,338
|
9,351
|
9,283
|
9,318
|
9,322
|
9,293
|
9,318
|
9,297
|
| USA |
dolar
|
USD
|
19,861
|
19,894
|
19,847
|
19,85
|
19,865
|
19,888
|
19,857
|
19,853
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
33,189
|
33,284
|
33,347
|
33,366
|
33,355
|
33,487
|
33,343
|
33,372
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,72
|
5,734
|
5,717
|
5,711
|
5,706
|
5,711
|
5,71
|
5,717
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 11/2014 (IV/2014)
- Zákon o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2014 (IV/2014)
- Změny v osvobození od DPFO – Ing. Martin Děrgel
- Dodání vybraných nemovitých věcí – Ing. Zdeněk Kuneš
- Dary v roce 2014 a daň z příjmů – Ing. Helena Machová
- Konsolidační metody – Ing. Vladimír Hruška
- Ukládání sankcí dle stavebního zákona – JUDr. Jana Drexlerová
- Zdraví škodlivé pracovní prostředí a příplatky za něj – JUDr. Eva Dandová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7/2014 (IV/2014)
- Povinnosti plátců DPH – Ing. Václav Benda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2014 (IV/2014)
- Podání opravného daňového přiznání – Ing. Ivan Macháček
- Dopady NOZ na pracovní právo – JUDr. Ladislav Jouza
- Srážky ze mzdy – JUDr. Jana Drexlerová
- Dovolená v roce 2014 – JUDr. Ladislav Jouza
- Práce dětí – JUDr. Eva Dandová
- Příjmy osvobozené od daně – Ing. Helena Machová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5/2014 (IV/2014)
- Skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů – JUDr. Ladislav Jouza
- Uplatňování DPH u elektroodpadu – Ing. Zdeněk Kuneš
- DPH u nájmu v roce 2014 – Ing. Václav Benda
- Opravné a dodatečné daňové přiznání – Ing. Zdeněk Morávek
- Vybrané zaměstnanecké benefity po 1. lednu 2014 – Jindřiška Plesníková
1000 řešení – měsíčník č. 5/2014 (IV/2014)
- Opravné a dodatečné daňové přiznání – Ing. Ivan Macháček
- Plátce ve zdravotním pojištění – vybrané situace – Ing. Antonín Daněk
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Automobil
- Pracovní právo
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013 – Ing. Jiří Koch
- účetní zásady,
- účetní knihy,
- inventarizace
- účetní závěrka
Pomocník mzdové účetní – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Roční zúčtování příjmů za rok 2013 – Ing. Martin Děrgel
- ze závislé činnosti,
- z funkčních požitků,
- roční zúčtování záloh
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013 – Ing. Jiří Koch
- fyzické osoby
- právnické osoby
- vzory podání
- vyplnění tiskopisy
Připravujeme monotematiku:
Daňové a nedaňové výdaje 2014 – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 12-13/2014 (IV/2014)
- Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí s komentářem – Ing. Anna Teklá
- Smlouvy dle NOZ – Ing. Vladimír Hruška
- Podíl na likvidačním zůstatku – Ing. Dalimila Mirčevská
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2014 (IV/2014)
- Daňové řešení výpůjčky u zaměstnance - Ing. Martin Děrgel
- Uplatnění hospodářského roku u účtující FO - Ing. Ivan Macháček
- Výdaje na pracovní cesty poplatníků daně z příjmů - Ing. Eva Sedláková
- DPH u společníků společnosti ve vazbě na NOZ - Ing. Václav Benda
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 8/2014 (IV/2014)
- Příjmy ze samostatné činnosti a jejich zdanění v r. 2014 - Ing. Ivan Macháček
- Cestovní náhrady - JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2014 (IV/2014)
- Veřejné zdravotní pojištění – novela zákona - Ing. Antonín Daněk
- Nárok na dovolenou - JUDr. Jana Drexlerová
- Zaměstnanecké karty - JUDr. Lada Jouzová
- Insolvence - nově - JUDr. Ladislav Jouza
- Výpůjčka osobního automobilu - Ing. Ivan Macháček
- Nelegální zaměstnávaní - prevence - JUDr. Eva Dandová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 6/2014 (IV/2014)
- Kontrolní řád - JUDr. Jana Drexlerová
- NOZ a ZP – základní zásady - JUDr. Eva Dandová
- Odstoupení od smlouvy dle NOZ - Ing. Václav Benda
1000 řešení – měsíčník č. 6/2014 (IV/2014)
- Daňové řešení výpůjčky - Ing. Ivan Macháček
- Pohledávky a závazky - Karel Starý
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Vážení čtenáři,
pokud jste si nestihli předplatit ediční ročník 2014 jednotlivých měsíčníků, můžete tak učinit
telefonicky: 558 731 125, 731 126, 731 127, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz.
Těšíme se na Váš zájem o naše publikace i v roce 2014, první číslo nového ročníku vyjde již v prosinci 2013.
|
|
| |
Odklad daňového přiznání a konec roku v účetnictví
Každá OSVČ nebo firma se může dostat do situace, v níž potřebuje odklad daňového přiznání. Odklad daně může poplatníky ochránit před zbytečnými pokutami. Odkladem daňového přiznání získáte až tři měsíce navíc. Jaký je postup při odkladu daňového přiznání?
Při odkladu daňového přiznání můžete využít náš balíček publikací určený účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, podnikatelům, živnostníkům.
- DÚVaP 1/2014 - Základ daně z příjmů pro daňové přiznání - příspěvek
/A5, str. 160/
- DaÚ 2-3/2014 - Spolupracující osoby a daňové přiznání za rok 2013 - příspěvek
/A4, str. 120/
- Daňová přiznání FO a PO za rok 2013 - monotematika
/A5, str. 128/
- Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013 - monotematika
/A5, str. 128/
- DaÚ 11/2013 - Tvorba a čerpání rezerv v daňovém přiznání zdarma (jen do vyprodání zásob)
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 709 Kč.
Cena balíčku se 60 % slevou je 284 Kč.
Ušetříte 425 Kč.
Daňové a nedaňové výdaje při odkladu DP
Mohou nastat případy, kdy poplatník odevzdá pozdě daňové přiznání nebo pozdě zaplatí daň. Může k tomu dojít z důvodu náhlého onemocnění s pobytem v nemocnici, pobytem mimo území ČR nebo momentálním nedostatkem finančních prostředků. Jaký je postup při odkladu daňového přiznání? Které výdaje lze zařadit za zdaňovací období roku 2013 do výdajů daňových? Odpověď najdete v našich publikacích určených účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, podnikatelům, živnostníkům.
- DÚVaP 10/2013 - Technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku - příspěvek
/A5, str. 152/
- DaÚ 10/2013 - Daňová ztráta z hlediska daně z příjmů - příspěvek
/A4, str. 80/
- Daňové a nedaňové výdaje 2013 - monotematika
/A5, str. 264/
Cena balíčku je 580 Kč.
Cena balíčku se 60 % slevou je 232 Kč.
Ušetříte 348 Kč.
Zdravotní pojištění – změny k 1. lednu 2014
Novela zákona o zdravotním pojištění přináší mnoho změn, které souvisejí především se zvýšením průměrné mzdy a s dopady rekodifikace soukromého práva do sféry zdravotního pojištění. O jaké dopady se jedná a jak se projevují v praxi? Jaké další změny přináší novela se dočtete v našich publikacích určených promzdové účetní, zaměstnavatele, zaměstnance, personalisty, živnostníky, podnikatele.
- DÚVaP 2/2014 - Zdravotní pojištění - změny - příspěvek
/A5, str. 160/
- PVS 1/2014 - Dopady změny zdravotní pojišťovny k 1. 1. 2014 - příspěvek
/A4, str. 80/
- 1000 řešení 2-3/2014 - Zdravotní pojištění - příklady z praxe
/A5, str. 120/
Cena balíčku je 577 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 288 Kč.
Ušetříte 289 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem:
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |