| |
TÉMA NOVIN
Zákoník práce - novela |
CO SE ZMĚNÍ V ZÁKONÍKU PRÁCE V ROCE 2017?
Zákoník práce platí v současné podobě s řadou dílčích novel již deset let. V řadě oblastí je však třeba přizpůsobit legislativní úpravu podnikatelské i nepodnikatelské praxi. Proto je připravena koncepční novela, jejíž změny v prvním čtvrtletí 2017 zásadně zasáhnou do personální činnosti zaměstnavatelů. Srovnání současné a navrhované právní úpravy nám pomůže objasnit připravené změny, které prošly meziresortním připomínkovým řízením.
VÝPOČET DOVOLENÉ
Současný stav
Podmínkou pro poskytnutí dovolené je výkon práce v kalendářním roce po dobu alespoň 60 dnů. Neodpracuje-li zaměstnanec ani 60 dnů, vznikne nárok na dovolenou za odpracované dny, a to jedna dvanáctina za 21 odpracované dny. Není podmínkou, aby 60 dnů odpracoval zaměstnanec do dne nástupu dovolené, stačí, když je odpracuje do konce kalendářního roku. Nebude –li pracovat celý kalendářní rok, dostane za každý měsíc trvání pracovního poměru jednu dvanáctinu z celkové výměry dovolené (tzv. poměrná část). Jestliže zaměstnanec u zaměstnavatele odpracuje např. čtyři měsíce, dostane čtyři dvanáctiny z celkové výměry dovolené. Odpracuje-li méně než 60 dnů, např. dva měsíce, dostane jednu dvanáctinu za odpracovaných 21 dnů, tedy celkem dvě dvanáctiny.
Návrh v novele
Podle nové úpravy § 213 ZP zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Zohlední se, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a adekvátně k tomu bude mít dovolenou. Podmínkou pro poskytnutí dovolené nebude již výkon práce po dobu alespoň 60 dnů v kalendářním roce.
POMĚRNÁ DOVOLENÁ
Současný stav
Výpočet poměrné části dovolené je uveden v § 212 odst. 2 ZP. Určuje se tak, že za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru se poskytne jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok.
Jinak se posuzuje poměrná část dovolené, když v kalendářním měsíci zaměstnanec změnil zaměstnání. V tom případě mu náleží i za kalendářní měsíc, v němž došlo ke změně zaměstnání, poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.
Příklad
Zaměstnanec změnil zaměstnání 15. června a 16. června nastoupil do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli. Jak se bude řešit dovolená za duben?
Podle § 212 odstavec 3 ZP přísluší poměrná část dovolené v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší pak poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.
Změnou zaměstnání se rozumí skončení pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele a bezprostřední nástup k jinému zaměstnavateli. Mezi těmito zaměstnáními nesmí být ani jeden den přestávka. Výjimka je pro skončení zaměstnání v pátek a nástup k jinému zaměstnavateli v pondělí.
Pokud nejde o změnu zaměstnání a zaměstnanec rozváže pracovní poměr - má-li mezi pracovními poměry přestávku– může dostat poměrnou část dovolené za měsíc, v němž došlo k rozvázání pracovního poměru, jen tehdy, jestliže pracovní poměr byl rozvázán posledním dnem v měsíci.
Návrh v novele
Jestliže zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli nekonal u něho během kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů (buď z toho důvodu, že pracovní poměr vznikl nebo skončil v průběhu kalendářního roku a netrval po dobu alespoň 52 týdnů, nebo proto, že během 52 týdnů zaměstnanec neodpracoval v průměru připadajícím na týden stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, například z důvodu překážek v práci, které se nepovažují za výkon práce), přísluší mu poměrná část dovolené. Předpokladem je, že u zaměstnavatele konal za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci alespoň po dobu 4 týdnů po stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu. Délka této poměrné části dovolené za kalendářní rok činí jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu.
PŘEVEDENÍ DOVOLENÉ
Současný stav
Čerpání dovolené stanoví § 218 ZP. Zaměstnavatel je povinen určit její nástup do konce kalendářního roku, v němž právo na ni vzniklo. Tato úprava je přísná a mnohdy nevyhovuje běžné praxi. Často je v zájmu samotného zaměstnance převést část jeho nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Jedná se zejména o situace, kdy v následujícím kalendářním roce potřebuje čerpat dovolenou již v době, kdy mu na ni ještě nevzniklo právo.
Návrh v novele
Novela připouští možnost převedení nevyčerpané části dovolené, která přesahuje minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů v kalendářním roce, do následujícího kalendářního roku.
Podmínkou je písemná žádost zaměstnance o převedení a uvedení jeho oprávněných zájmů.
KRÁCENÍ DOVOLENÉ
Současný stav
Zaměstnavatel má povinnost a někdy možnost krátit výměru dovolené. Jde o situace, kdy zaměstnanec zameškal více než 100 pracovních dnů, jako je např. pracovní neschopnost, která nebyla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Za prvních 100 takto zameškaných dnů musí zaměstnavatel krátit dovolenou o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Jiná je situace při tzv. neomluvené nepřítomnosti v práci (neomluvená absence). Na rozdíl od povinnosti zaměstnavatele krátit dovolenou z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, ZP neukládá zaměstnavateli povinnost krátit dovolenou pro neomluvenou absenci. Za jeden neomluvený den, může být dovolená kratší až o 3 dny. Zameškání práce po kratší dobu, než jeden den, se sčítají, např. neomluvené pozdní příchody na pracoviště.
Návrh v novele
Krácení dovolené upravuje § 223 ZP jen pro případ neomluveného zameškání směny zaměstnancem. Bude se postupovat tak, že se odečte počet neomluveně zameškaných hodin ve směně od celkového počtu hodin, které připadají zaměstnanci na jeho dovolenou v kalendářním roce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Při krácení musí být zaměstnanci poskytnuta dovolená alespoň v délce 3 týdnů. Podmínkou je, že jeho pracovní poměre k zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok.
Dosavadní postih zaměstnance za neomluvenou absenci krátit jeho dovolenou o 1 až 3 dny se snižuje na počet skutečně zameškaných hodin. I při krácení dovolené v důsledku neomluvené absence musí zaměstnanci zůstat dovolená alespoň v rozsahu 3 týdnů.
PŘEKÁŽKY V PRÁCI A DOVOLENÁ
Současný stav
Pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci (viz nařízení vlády č. 590/2006 Sb.)
Návrh v novele
Překážky v práci tohoto druhu se budou zaměstnanci pro účely dovolené posuzovat jako výkon práce, avšak pouze do limitu celkového součtu 100 směn v kalendářním roce, s výjimkou mateřské dovolené a doby dočasné pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Všechny překážky v práci vztahující se k jednotlivým směnám zaměstnance nebo jejich částem bude nutné vyjádřit v hodinách a podle toho, na jak dlouhou směnu nebo její část zaměstnanci připadly.
KONTO PRACOVNÍ DOBY
Současný stav
ZP neřeší při uplatnění konta pracovní doby možnost zaměstnavatele nařídit nebo se zaměstnancem dohodnout výkon práce mimo rozvrh směn. Při uplatnění konta pracovní doby je práce přesčas konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období podle § 86 odst. 3 nebo podle § 87 odst. 3 (§ 98 odst. 2 ZP).
Návrh v novele
Úprava této části ZP řeší nedostatek současné právní úpravy tak, aby bylo umožněno zaměstnavateli nařídit nebo dohodnout výkon práce mimo rozvrh směn, aniž jsou splněny obě podmínky pro výkon práce přesčas. Z konta pracovní doby vyplývá, že zaměstnavatel nemusí rozvrhovat pracovní dobu v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (tj. je to jedna z podmínek pro posouzení práce přesčas). Podmínky pro práci mimo rozvrh směn ale zůstávají pro konto pracovní doby stejné jako u práce přesčas (např. výjimečnost, nařizování, dohodnutá práce přesčas, limity této práce).
PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA
Současný stav
Pružné rozvržení pracovní doby je zvláštní pracovní režim, který zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec je povinen odpracovat základní pracovní dobu podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
Návrh v novele
Ruší se ruší dosavadní § 85 odst. 2 ZP, podle něhož musí být zaměstnanec v základní pracovní době na pracovišti. Tato povinnost vyplývá z jiných ustanovení ZP, takže její další setrvání v ZP je nadbytečné.
STRES NA PRACOVIŠTI
Současný stav
ZP nestanoví povinnosti zaměstnavateli, aby vytvářel podmínky k předcházení stresu na pracovišti.
Návrh v novele
Zaměstnání je zdrojem stresu pro 39 procent Čechů, jak ukázal loňský průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nespokojený a přetížený pracovník má vyšší riziko pracovních úrazů a chyb. Proto ustanovení § 102 odst. 5 ZP se doplňuje v tom smyslu, aby zaměstnavatel předcházel riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti. Jedná se o nové všeobecné preventivní zásady, ze kterých bude zaměstnavatel povinen vycházet při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik. Zaměstnavatel bude tedy mít dosavadní povinnost respektovat zákon o zákazu diskriminace a dodržování rovnosti na pracovišti a ještě i předcházet negativním jevům na pracovišti podle § 102 odst. 5 ZP.
PRÁCE Z DOMOVA
Současný stav
ZP upravuje zvláštním způsobem práva a nároky zaměstnanců, kteří pracují doma v § 317. Tito zaměstnanci mohou k provádění sjednaných prací a úkolů používat své vlastní nářadí, stroje nebo jiné předměty. Pracovní doba je i pro tyto zaměstnance nejvýše 40 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že tito zaměstnanci mají možnost přizpůsobovat si svou pracovní dobu osobním časovým možnostem, není nutné jim zajišťovat ve většině případů náhradu mzdy při osobních překážkách v práci.
Návrh v novele
Nová právní úprava § 317 ZP stanoví:
- zaměstnavatel je povinen hradit náklady související s prací konanou mimo pracoviště zaměstnavatele,
- musí přijmout opatření zabraňující izolaci zaměstnance.
Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebyl znevýhodněn v porovnání se srovnatelnými zaměstnanci, kteří vykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele. Další povinnosti zaměstnavatele se týkají instalace a udržování technického a programového vybavení potřebného pro výkon práce, zajištění ochrany údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem a informování zaměstnance o všech omezeních použití technického vybavení a zákazu shromažďování a rozšiřování nezákonných materiálů i o sankcích, které zaměstnanci hrozí za porušení těchto povinností. Při povolení práce z domova by měl zaměstnavatel zajistit proškolení zaměstnance z oblasti bezpečnosti práce. Zejména by mu měl sdělit, jaké parametry má splňovat jeho domácí pracoviště. Na základě školení by měl být zaměstnanec schopný vytvořit si bezpečné pracovní prostředí a prohlásit, že jeho pracoviště splňuje bezpečnostní požadavky. Kdyby uvedl nepravdivé údaje a potom by vznikla škoda, tak se odpovědnost zaměstnavatele může snížit (omezit) nebo by se této odpovědnosti úplně zprostil. Přitom platí, že zaměstnavatel nemůže zasahovat do soukromí zaměstnance a např. kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel. Nové ustanovení § 317a rovněž umožňuje, aby si zaměstnanec na základě dohody rozvrhnul pracovní dobu sám.
NOVÉ POSTAVENÍ VEDOUCÍCH
Současný stav
ZP definuje právní postavení vedoucího zaměstnance v § 11. Neumožňuje však různé výjimky při realizaci jejich právního postavení v závislé činnosti, jako např. úpravu pracovní doby. Rozumí se jimi zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kon¬trolovat jejich práci a dá¬vat jim k tomu účelu závazné pokyny.
Návrh v novele:
Novela ZP jde ve vymezení pojmu vedoucích zaměstnanců dále se jedná se o vedoucího zaměstnance v pracovním poměru:
a) v přímé řídící působnosti statutárního orgánu právnické osoby nebo zaměstnavatele, který je fyzickou osobou,
b) nebo o vedoucího zaměstnance, který je přímo podřízen vedoucímu zaměstnanci podle písm. a).
Podmínkou je, že zaměstnavatel sjednal s vrcholovým zaměstnancem mzdu a jeho průměrný měsíční výdělek činí alespoň 100 tisíc korun. Této zákonné definici mohou vyhovět pouze řídící zaměstnanci, u nichž je použití výjimky opodstatněné. Tím se omezuje možnost účelového zneužívání tohoto pojmu v praxi na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
Příklad
U s.r.o. je statutárním zástupcem jednatel. Vrcholový řídící zaměstnanec může být ten, který je podřízen tomuto jednateli (např. ředitel) a dále ti, kteří jsou podřízeni tomuto zaměstnanci, v daném případě řediteli (např. ředitelé odborů, úseků apod.). Samozřejmou podmínkou bude, že dosahují průměrného výdělku nad 100 tisíc korun měsíčně.
Mezi „výhody,“které jim ZP umožní, bude např. rozvrh týdenní pracovní doby, který si mohou provést sami. Manažeři (vedoucí zaměstnanci) budou moci si sami určit pracovní dobu s ohledem na potřeby provozu firmy. Nebude se na ně vztahovat úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Neposkytovaly by se jim příplatky a neměli by ani právo na pracovní volno při osobních překážkách v práci. Je to z toho důvodu, že si pracovní dobu budou moci sestavit sami a to tak, aby případná překážky v práci (např. prohlídka u lékaře) nezasahovala do pracovní doby.
ZMĚNY V DOHODÁCH O PRÁCI
Současný stav
Při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (dále DPČ) je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a uvést v něm náležitosti stanovené v § 313 odst. 1 ZP. Dovolená se při práci podle dohody o pracovní činnosti poskytuje jen tehdy, pokud byla mezi účastníky sjednána.
Návrh v novele
Tato povinnost zvyšuje administrativní náročnost u zaměstnavatelů, kteří musí vydávat potvrzení o zaměstnání např. jen při malém rozsahu dohody o provedení práce. Novela ruší povinnost zaměstnavatele vydat potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody o provedení práce. Potvrzení se nadále bude vydávat zaměstnanci jen v případě, kdy je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z této dohody nebo byl-li účasten nemocenského pojištění. To je v případě, kdy odměna z dohody o provedení práce přesáhla v kalendářním měsíci částku 10 tisíc korun. Nový § 77 odst. 2 ZP stanoví, že dovolená náleží i zaměstnancům, kteří pracují podle DPČ. Vylučuje poskytování dovolené u zaměstnanců na dohodu o provedení práce, neboť její výpočet by byl v těchto případech velmi složitý a obtížný. Kromě toho dohoda o provedení práce není uzavírána na větší počet hodin (maximálně 300 hodin v kalendářním roce), jako je tomu u DPČ a svým obsahem se znakům závislé činnosti nepřibližuje v takovém rozsahu, jako DPČ.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM 7-8/2016)
NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE Z POHLEDU MZDOVÉ ÚČETNÍ
Novela zákoníku práce je v současnosti připravena v legislativním procesu. Po jeho ukončení se předpokládá účinnost novely začátkem roku 2017. Bude tak vytvořen dostatečný časový prostor pro seznámení s obsahem novely účastníky pracovněprávních vztahů a širší veřejnosti. Jak se návrh dotkne otázek, kterými se v praxi zabývají mzdové účetní?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP), je soukromoprávní předpis, který se řídí liberálním principem. Od 1. ledna 2007, kdy nabyl účinnosti, byl již 39 krát novelizován. Nejvýznamněji do jeho účinnosti zasáhl nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Přesto lze říci, že ve svém komplexu je vyhovující právní normou. V praxi se však projevují některé problémy, které je nutné řešit.
Bez příplatků
se podle novely musí obejít jen určitá kategorie zaměstnanců. Jedná se o tzv. vrcholové řídící zaměstnance v pracovním poměru:
a) v přímé řídící působnosti statutárního orgánu právnické osoby nebo zaměstnavatele, který je fyzickou osobou,
b) nebo o vedoucího zaměstnance, který je přímo podřízen vedoucímu zaměstnanci podle písm. a).
Podmínkou je, že zaměstnavatel sjednal s vrcholovým zaměstnancem mzdu a jeho průměrný měsíční výdělek činí alespoň 100 tisíc korun.
Příklad
U s.r.o. je statutárním zástupcem jednatel.
Vrcholový řídící zaměstnanec může být ten, který je podřízen tomuto jednateli (např. ředitel) a dále ti, kteří jsou podřízeni tomuto zaměstnanci, v daném případě řediteli (např. ředitelé odborů, úseků apod.) Samozřejmou podmínkou bude, že dosahují průměrného výdělku nad 100 tisíc korun měsíčně.
Mezi „výhody,“které jim ZP umožní, bude např. rozvrh týdenní pracovní doby, který si mohou provést sami podle § 3107a odst. 1 písm. a). Manažeři (vedoucí zaměstnanci) budou moci si sami určit pracovní dobu s ohledem na potřeby provozu firmy. Nebude se na ně vztahovat úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Při jejich odměňování se nepoužijí ustanovení § 114 až 118 ZP, § 125 až 130 ZP a § 135 ZP. Vrcholoví zaměstnanci v tzv. podnikatelských subjektech nebudou dostávat mzdu nebo náhradní volno za práci přesčas, za noční práci, za práci ve svátek, nebo v sobotu a v neděli Obdobně to bude s příplatky u těchto zaměstnanců v tzv. nepodnikatelské sféře. Neposkytne se jim příplatek např. za práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo zvláštní příplatek apod. Při jiných důležitých osobních překážkách v práci jim nebude příslušet náhrada mzdy nebo platu, kromě náhrady mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti. Pro tento účel bude zaměstnavatel povinen jim rozvrhnout pracovní doby do směn.
Definice vedoucích zaměstnanců
zůstává v novele v platnosti. ZP je charakterizuje v § 11. Rozumí se jimi zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Toto vymezení je důležité např. pro sjednávání manažerské smlouvy a paušálního příplatku za práci přesčas nebo pro délku zkušební doby, případně pro skončení pracovního poměru výpovědí pro nesplňování požadavků kladených na výkon práce.
Pluralita odborů
V praxi může nastat situace, že v případě existence více odborových organizací na pracovišti (pluralita odborů), se tyto organizace neshodnou s hospodářským vedením na postupu při uzavíraní kolektivní smlouvy. V takovém případě je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele. Ostatní odborové organizace působící u zaměstnavatele (§ 286 odst. 3 ZP), mají nově právo na informování o zahájení kolektivního vyjednávání a dále právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu se zaměstnavatelem za stanovených podmínek. Tímto se zaručuje, že zaměstnavatel nemůže ostatní odborové organizace při kolektivním vyjednávání obcházet.
„Zvláštní pracovní režimy“
je kapitola, která se zařazuje do nové části ZP. Obsahuje stávající úpravu pružného rozvržení pracovní doby a konta pracovní doby, které se v některých otázkách úpravy pracovní doby výrazně liší od standardních pracovních režimů (např. způsob rozvržení pracovní doby, posuzování práce přesčas, vznik překážek v práci). Při pružném rozvržení pracovní doby bude muset zaměstnanec odpracovat základní pracovní dobu podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby. Dosavadní právní úprava je zbytečná a matoucí, jelikož povinnost zaměstnance být v pracovní době na pracovišti je ZP obecně stanovena v § 2 odst. 2 a § 81 odst. 3.
Nově se vymezuje právní úprava konta pracovní doby
jako zvláštního pracovního režimu, při jehož uplatnění nemusí zaměstnavatel rozvrhovat pracovní dobu v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, nebo kratší pracovní doby. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci pracovní dobu rozvrhne do směn, musí mu v tomto rozsahu práci i přidělit. Pokud tak neučiní, doba, po kterou zaměstnanec nebude v rozvržené směně vykonávat práci, se bude posuzovat jako překážka v práci na straně zaměstnavatele, za kterou bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy (§ 208 ZP) a tato doba se započte jako odpracovaná [§ 348 odst. 1 písm. a) ZP].
Práce přesčas
je ZP definována jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a konaná mimo rámec rozvrhu pracovní doby. Při uplatnění konta pracovní doby je práce přesčas konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období podle § 86 odst. 3 nebo podle § 87 odst. 3 (§ 98 odst. 2 ZP). Z toho vyplývá, že při uplatnění konta pracovní doby, výkon práce v konkrétní den nad rozvrženou směnu není prací přesčas a jako případná práce přesčas bude vyhodnocen až po skončení vyrovnávacího období výpočtem podle. § 98 odst. 2 zákoníku práce. Novela řeší nedostatek současné právní úpravy tak, aby bylo umožněno zaměstnavateli nařídit nebo dohodnout výkon práce mimo rozvrh směn, aniž jsou splněny obě podmínky pro výkon práce přesčas. Podmínky pro práci mimo rozvrh směn ale zůstávají pro konto pracovní doby stejné jako u práce přesčas (např. výjimečnost, nařizování, dohodnutá práce přesčas, limity této práce).
Poskytování mzdy a její náhrady za práci ve svátek,
patří mezi nejkomplikovanější problémy v oblasti odměňování. Připadne–li svátek u jednosměnného pracovního režimu (týdenní pracovní doba 40 hodin) na pondělí až pátek, zaměstnanec v den svátku pracovat nebude. Svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den. Jde–li o zaměstnance s měsíční mzdou, tak se mu mzda nekrátí. Podle ustanovení § 348 odstavec 1 písm. d) ZP se odpadlá pracovní doba posuzuje jako výkon práce. Započítává se jako odpracovaná do stanovené týdenní pracovní doby. Svátek se nenapracovává.
Nové znění § 135 ZP výslovně stanoví, že se mzda za dobu, kterou zaměstnanec neodpracoval z důvodu svátku, nekrátí. Tento postup je v § 135 ZP stanoven pro zaměstnance odměňované platem a v praxi je již nyní využívaný i v případě odměňování mzdou. Zejména pokud je mzda zaměstnance tvořena pevnou měsíční částkou, která se zaměstnanci poskytuje ve stále stejné výši bez ohledu na počet pracovních dnů a svátků v kalendářním měsíci. Zároveň se stanoví, že pokud by zaměstnanci v důsledku navrhované úpravy mzda (její část) ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu ušlé mzdy ve výši průměrného výdělku (popř. jeho části). Vzhledem k tomu, že podle § 348 odst. 1 písm. d) ZP se za výkon práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě, za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí, není toto ustanovení v souvislosti s navrhovanou změnou dotčeno.
Průměrný výdělek
Současná právní úprava § 356 odst. 2 ZP je nedostatečná z toho důvodu, že chybí nejen správný způsob výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku při změně týdenní pracovní doby zaměstnance v rozhodném období, ale i výpočet průměrného hrubého měsíčního výdělku u zaměstnanců konajících práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterým není stanovena týdenní pracovní doba. Z tohoto důvodu je problematika výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku aplikována pouze na základě odlišných výkladů. Správná a spravedlivá aplikace by měla spočívat v použití tzv. váženého průměru týdenní pracovní doby, ve kterém bude zohledněna různá týdenní pracovní doba zaměstnance v rozhodném období. Institut průměrného hrubého měsíčního výdělku je používán pro pracovněprávní účely, například při náhradě mzdy (platu) při některých překážkách v práci a za dovolenou. Při výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku při změně týdenní pracovní doby zaměstnance může zaměstnavatel chybně aplikovat § 356 odst. 2 ZP, protože v tomto ustanovení není uveden pro takový případ postup. Hlavní problém tedy spočívá v rozdílné aplikaci tohoto ustanovení z důvodu výskytu odlišných výkladů této problematiky.
Průměr v dohodách
U zaměstnanců konajících práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se neuplatňují ustanovení upravující pracovní dobu a dobu odpočinku pro zaměstnance v pracovním poměru. Podle § 74 odst. 2 ZP není zaměstnavatel v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr povinen rozvrhnout zaměstnanci týdenní pracovní dobu. Cílem úpravy ustanovení § 356 odst. 2 ZP je sjednocení způsobu výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku se zaměstnanci v pracovním poměru tak, aby odměna za práci odpovídala skutečně odpracované době v rozhodném období.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku DaÚ 7-8/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Bude v připravované novele zákoníku práce nějaká změna týkající se skončení pracovního poměru?
Ano jsou navrhovány změny institutu hromadného propouštění Podle § 62 odst. 1 ZP se hromadným propouštěním rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nejméně
a) 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců,
b) 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo
c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců.
Skončí-li za podmínek uvedených ve větě první pracovní poměr alespoň 5 zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených v písmenech a) až c) i zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z týchž důvodů dohodou. Novela navrhuje změnu § 62 odstavce 2 a 4 ZP. V novém odstavci 2 se z důvodu transpozice výkladu podaného soudní judikaturou SD EU stanovit, že prahové hodnoty stanovené v § 62 odst. 1 ZP vztahují na jednotlivé části zaměstnavatele, v případě, že je zaměstnavatel rozdělen na části. V ustanovení § 64 odst. 4 ZP se v rámci jednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců o dosažení shody zejména o opatřeních směřujících k předejití nebo omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především možnosti jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele, navrhuje pro vymezené zaměstnavatele zakotvit zvláštní formu plnění této povinnosti formou tzv. sociálního plánu. Opatření je cíleno na velké zaměstnavatele, u nichž se hromadné propouštění má týkat 30 zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců, tedy u těch, u nichž hromadné propouštění může vyvolat výrazné sociální dopady. Pro sociální plán se vyžaduje písemná forma a musí obsahovat údaje uvedené v odstavci třetím písm. a) až f).
ČÁSTI PÁTÉ ZÁKONÍKU PRÁCE
Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v zákoníku práce posledních 15 let prakticky neměnná.
Připravují se nějaké změny v ustanoveních části páté zákoníku práce?
V části páté zákoníku práce je navrhována změna ustanovení § 102 ZP o prevenci rizik Konkrétně se do všeobecných preventivních zásad má zakomponovat ochrana před stresem a násilím na pracovišti.
S obtěžováním a násilím na pracovišti i stresem spojeným s prací se dnes setkává mnoho zaměstnanců, a to i na úrovni EU. Pokud jde o Českou republiku, přestože zákoník práce v této oblasti již dnes obsahuje právní nástroje ochrany zaměstnanců, poznatky z praxe ukazují, že nejsou zcela dostačující.
Vědomí uvedených problémů i v evropském kontextu vedlo evropské sociální partnery – Evropskou odborovou konfederaci (EOK) na straně odborů a Konfederaci evropského podnikání (BUSINESSEUROPE), Evropskou asociaci řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) a Evropské centrum podniků veřejného sektoru (CEEP) k uzavření:
• Autonomní rámcové dohody o obtěžování a násilí na pracovišti ze dne 26. 4. 2007,
• Rámcové dohody o stresu spojeném s prací ze dne 8. 10. 2004.
Z těchto dokumentů vychází i navrhované doplnění rizikových faktorů v zákoníku práce.
ÚPRAVA DORUČOVÁNÍ
Jaké změny nastávají v právní úpravě doručování?
V ustanovení § 336 ZP u doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci se navrhují tři změny.
Předně se navrhuje se, aby zaměstnavatel doručoval písemnost zaměstnanci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Nově se tedy stanovuje určitá míra odpovědnosti zaměstnance v oblasti písemného oznámení aktuální adresy, na níž chce, aby mu bylo zaměstnavatelem v rámci základního pracovněprávního vztahu doručováno. Zaměstnanec sám bude povinnou osobou, která bude písemně nahlašovat správné a aktuální údaje k doručování a ponese tak parciální odpovědnost v oblasti doručování. Dále pak zaměstnavatelé nejčastěji využívají služeb České pošty s.p., která je do roku 2017 výhradním držitelem poštovní licence na území ČR, a která je povinna po dobu platnosti licence zajistit všeobecnou dostupnost základních poštovních služeb. Lhůta 10 pracovních dnů stanovená zákoníkem práce nekoresponduje s aktuálními poštovními podmínkami, které stanoví jako standardní lhůtu k uložení zásilky 15 kalendářních dnů, tedy nikoli pracovních. Z důvodu tohoto zjevného rozporu mohou vznikat, a také vznikají, problémy s vykázáním správného doručení písemnosti zaměstnanci, neboť počítání 10 pracovních dnů, jakožto doby úložní není jednoznačné. Nakonec se navrhuje se pro případ, že zaměstnanec znemožní doručení písemnosti tím, že ji odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, bude zaměstnanec doručovatelem o následcích svého konání poučen, ovšem nebude již nadále nutné provádět o tomto poučení písemný záznam. Tím dojde k zjednodušení daného procesu oproti současnému stavu, kdy provedení písemného záznamu o poučení znemožňovalo úspěšné doručení písemnosti zaměstnanci.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM 7-8/2016)
|
|
| |
Částka číslo 66/2016 ze dne 8.6.2016
172/2016 Nařízení vlády o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek
173/2016 Nařízení vlády o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel
174/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
175/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
176/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Částka číslo 67/2015 ze dne 8.6.2016
177/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání
Částka číslo 68/2016 ze dne 8.6.2016
178/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
179/2016 Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 20. dubna 2016 a vrácenému prezidentem republiky dne 4. května 2016
Částka číslo 69/2016 ze dne 9.6.2016
180/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
181/2016 Nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát
182/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Částka číslo 70/2016 ze dne 13.6.2016
183/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů
184/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
185/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
|
|
| |
LETNÍ ŠTÍPANCE
Teplé počasí nastupujícího léta způsobuje zajímavý úkaz živočišné říše – nepříjemně se přemnožil dotěrný hmyz různého typu i druhu, který může vyvolávat rozličné problematické zdravotní problémy.
NA BODNUTÍ BLANOKŘÍDLÉHO HMYZU
(včela, vosa, sršeň, čmelák) jsme, pokud jde o živočišné jedy, asi nejcitlivější. Vosa je agresivnější a často bodá víckrát do té samé oblasti, sršeň patří mezi méně útočný hmyz. Včela na rozdíl od vosy nebo sršně nechává žihadlo spolu s kusem zadečku v ráně, což je pro ni smrtelné poranění. Při vytahování žihadlo není dobré na ně tlačit, protože ze zbytku „pozadí“ může vystříknout pod kůži ještě více jedu – lepší je pokusit se ho „vydloubnout“ (nebo vytáhnout pinzetou). Místo vpichu je vhodné umýt studenou vodou a neutralizovat potřením čpavkovou vodou, čistým lihem, nebo jinou zásaditou tekutinou. Při bodnutí do úst je dobré, když postižený konzumuje zmrzlinu, cumlá led nebo navlhčenou sůl a co nejrychleji vyhledá lékaře.
Nezapomeňte!
Asi nejhorší a nejútočnější budou vosy, které si dělají hnízda často na skrytých místech mezi panely, ve škvírách zdí, na balkonech, pod střechami, ve skříních, dutinách pod omítkami nebo za obklady. Lákají je též nevynesené odpadkové koše, interiéry autobusů, tramvají i osobních automobilů a najdeme je i v obchodech a restauracích. Na rozdíl od včel, které přitahují jen sladké objekty, vosy jsou všežravci a láká je kromě sladkého i maso, šunka, salámy či jiné uzeniny.
Jako ochrana před vosami
se doporučují různé druhy účinných repelentů. V přítomnosti vosy není vhodné dělat prudké pohyby a při jídle je třeba sledovat každé sousto, abychom náhodou nespolkli s jídlem i vosu, která mezitím potravinu obšťastnila svojí přítomností. Vosy lákají i nejrůznější voňavé spreje, parfémy a voňavky. Je nutno se vyhýbat místům, kde se vosy vyskytují, zakrývat odpadky, nenechávat na stole nedopité sladké nápoje, nezdvihat ze země ovoce, nechodit naboso a v přírodě nosit raději lehké oblečení, které pokrývá většinu těla. Když někoho bodne víc vos, je to pro něho velmi nebezpečná situace, i když nemusí být na vosí žihadla alergický. Štípnutí, resp. bodnutí žihadlem způsobí u většiny lidí jen místní (lokální) reakci – pálení, zarudnutí, otok – která trvá nanejvýš dva dny. V takovém případě je nejlepší na místo bodnutí přikládat studené obklady a použít protialergický gel či tabletky, což obvykle stačí. V případě alergického jedince dochází po bodnutí vosou k závažnějším reakcím.
Bolest, pálení a rozsáhlý otok můžou trvat i několik dní. Nejtěžším projevem alergické aktivity je anafylaktická reakce – začíná výsevem pupínků, nevolností, později bolestmi břicha, hrudníku, nutkáním ke zvracení a zvracením, závratěmi, zhoršeným polykáním, zmodráním kůže a sliznic a následným bezvědomím.
Bodnutí vosou však může mít i smrtelný konec, a proto by měl alergik po poradě se svým lékařem u sebe nosit pohotovostní balíček, který může v případě bodnutí použít. Tvoří ho čtyři léky – steroidní hormon, protialergický lék druhé generace, sprej pro uvolnění dýchání a adrenalinová, život zachraňující injekce EpiPen auto-injector.
DVOJKŘÍDLÝ HMYZ PŘEDSTAVUJÍ HLAVNĚ KOMÁŘI – samci se živí květinovým nektarem a samice sají krev hlavě savcům. Nadměrné poštípání komáry v oblastech, kde se tento hmyz přemnožil, by ale nemělo pro člověka znamenat zvýšené riziko onemocnění některou z infekčních chorob (aspoň pokud jde o „domácí“ druhy komárů). Občas však na veřejnost prosáknou obavy, že komáři přenášejí zákeřné infekce, např. AIDS. Bylo vědecky dokázáno, že tato cesta nákazy není možná kromě jiného i proto, že infekční dávka viru HIV by byla vzhledem k velikosti komára tak malá, že by člověka neohrozila.
O možnosti přenosu AIDS by šlo uvažovat, kdyby komár měl velikost králíka. Stejně tak se nepředpokládá přenos lymské boreliózy komáry, i když vědci tento problém stále sledují. Onemocnění není považováno za závěžné a probíhá buď skrytě, nebo připomíná mírnou chřipku. Poštípání komáry ale může mít negativní dopad na alergiky (i když není tak výrazné jako bodnutí od vosy či včely) – může vyvolat závažné, život ohrožující reakce organismu.
Hrozí též druhotné infekce, když se poštípaná svrbící místa rozškrábou. Proto pokud k takové situaci dojde, je nutno rozškrábaná místa vydezinfikovat a ošetřit. Proti komárům se lze chránit jen dosud používanými prostředky – sítěmi, elektronickými odpuzovači a repelenty.
Hmyz se neumí bránit proti repelentu,
ani si na něj „nezvykne“. Repelenty mohou mít různou účinnost, je to velmi individuální. Běžně vydrží účinek tak dvě až čtyři hodiny. Roli zde hraje i úsek dne, v němž jsou repelenty použity. Při soumraku, když jsou komáři nejútočnější, se působení repelentu zkracuje až na jednu hodinu i méně, protože hmyz se nejvíc snaží svůj odpor k chemické látce překonat.
Důležité!
Repelent je možno aplikovat přímo na pokožku, ale například spreje je vhodné nastříkat i na oděv, což se osvědčuje nejen u komárů, ale i u klíšťat. Komáři a jejich působení jsou mírně komplikovanou součástí života každého jedince, a proto je lépe být připraven.
Ve zmíněném období se v přírodě vyskytuje ve zvýšené míře i mnoho infikovaných klíšťat, přenašečů klíšťové encefalitidy – nebezpečného virového onemocnění. V Evropě se ve velkém množství klíšťata vyskytují i v Čechách, Rakousku, Německu, Slovinsku, Chorvatsku a Polsku. Nacházejí se v trávě, nízkých porostech a listnatých lesích. Útok klíštěte může podnikateli způsobit i zápal mozku a mozkových blan s následným částečným až celkovým ochrnutím, v některých případech může skončit i smrtí. Postižený jedinec má zpočátku podobné problémy jako při chřipce – horečka, únava, bolesti hlavy, trupu i končetin, žaludeční a střevní problémy, celková nevolnost, nechutenství, nutkání ke zvracení. Toto období může být velmi krátké (pár dní), ale může trvat i čtyři týdny. Pak následuje doba bez příznaků (jeden až dvacet dní) a vlivem rozmnožení viru pak dochází ke stadiu napadení centrální nervové soustavy a poškození nervových buněk. Tehdy má postižený vysoké horečky, bolesti hlavy, zvracení, ztuhnutí šíje, poruchy vědomí, obrny, světloplachost, deprese. Pak může dojít k uzdravení, ale u více než 6 procent nemocných dlouhodobě přetrvávají bolesti hlavy, obrny, nebo dochází k úbytku svalové hmoty. Někdy má onemocnění i fatální konec.
NA TUTO NEMOC ZATÍM NEEXISTUJÍ CÍLENÉ LÉKY
a jedinou možnou ochranou (kromě vyhýbání se infikovaným oblastem) je pro podnikatele preventivní očkování podle specializovaného schématu. Očkovací látka obsahuje usmrcené viry, které už nemají schopnost rozmnožování. Po očkování touto látkou si začne imunitní systém vytvářet obranné látky jako při skutečném onemocnění a později je schopen zabránit vzniku nebezpečného onemocnění. Protilátky totiž zabrání virům klíšťové encefalitidy, aby vnikly do buněk organismu a tak vzniklo onemocnění. Nejlepší je, když se dáváme každé tři roky přeočkovat jednou vakcínou. Tak si můžeme zabezpečit skutečnou ochranu před onemocněním.
Když někoho bodne víc vos, je to pro
něho velmi nebezpečná situace, i když
nemusí být na vosí žihadla alergický.
V LÉTĚ SE ZVYŠUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ LYMSKOU BORELIÓZOU
Jde o problém, který vyvolává bakterie Borrellia burgdorferi. Ta se do těla dostává také kousnutím klíštětem. Bakterie pronikají do organismu v místě kousnutí (bodnutí, přisátí) a možnost přenosu infekce závisí i na době, která je poskytnuta pro sání krve. Čím je delší, tím je větší pravděpodobnost přenosu infekce. Ne každý kontakt jedince s původcem nákazy musí znamenat onemocnění. Inkubační doba (čas, dokud nevypuknou příznaky) je velmi zákeřná a pohybuje se v rozpětí od jednoho do tří set dní. Vlastní onemocnění se velmi těžce přesně identifikuje a diagnostikuje, protože svými příznaky může připomínat mnoho jiných chorob či tělesných stavů. V první stadiu se mohou, ale nemusí vyskytnout kožní příznaky – pomalu se kruhovitě šířící červená skvrna v místě přisátí hmyzu, obvykle ohraničená lemem se světlým středem. Může se ale vyskytnout i horečka, třesavka, bolesti svalů, únava – všechno příznaky, které svědčí pro nějaký druh chřipky.
V dalším stadiu se vyskytne stav podobný chronické únavě, který může imitovat přetrénování z „nepochopitelných“ příčin. Nastupuje později – někdy až půl roku po prvním stadiu. Po uplynutí dalších měsíců se objevují stále zvýšené teploty, bolesti kloubních spojení, páteře, ochabující svalstvo, poruchy srdečního rytmu. Léčba je pak dlouhodobá a postižený musí být pravidelně kontrolován u lékaře víc než dva roky, i když v pracovní kariéře může po odeznění těžkostí a rekonvalescenci (trvá víc týdnů až měsíců) pokračovat.
ZÁVĚR – Jak předejít zmíněným nepříjemnostem? Je dobré okamžitě při podezření na útok zákeřného hmyzu reagovat lékařskou kontrolou. Opatrnosti není nikdy dost a pracovní i osobní neschopnost je zbytečně dlouhá. Zdraví je opravdu jen jedno a komfortně žít i pracovat bez jeho stoprocentní kvality jde těžko a ne bezpečně.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Termíny pro praxi v ČERVNU 2015
| 15. června
Středa
|
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod 1. pololetní zálohy na rok 2016 (ve výši 40 %), pokud daň za rok 2015 byla mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod 2. čtvrtletní zálohy na rok 2016 (ve výši 25 %), pokud daň za rok 2015 byla vyšší než 150 000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| 20. června
Pondělí
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za květen 2016
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za květen 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za květen 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za květen 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za květen 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za květen 2016
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 27. června
Pondělí (za sobotu 25. 6.)
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za květen 2016 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za květen 2016 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za květen 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za květen 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za květen 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
| 30. června
Čtvrtek
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v květnu 2016 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v květnu 2016 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| DPH |
Žádost zahraniční osoby povinné k dani o vrácení daně za rok 2015 za nakoupené zboží a poskytnuté služby v tuzemsku nebo při dovozu zboží
(§ 83 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| FATCA
a DAC II
|
Oznámení české finanční instituce o požadovaných údajích o finančním účtu zahraniční oznamované osoby ze zúčastněného státu za rok 2015
(§ 13a až § 13p zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
2.6.
|
3.6.
|
6.6.
|
7.6.
|
8.6.
|
9.6.
|
10.6.
|
13.6.
|
14.6.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,581
|
17,411
|
17,548
|
17,525
|
17,704
|
17,743
|
17,716
|
17,691
|
17,757
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
6,719
|
6,72
|
6,76
|
6,766
|
6,788
|
6,966
|
7,041
|
6,993
|
6,977
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,819
|
13,822
|
13,817
|
13,817
|
13,817
|
13,815
|
13,814
|
13,819
|
13,823
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,677
|
3,672
|
3,678
|
3,626
|
3,624
|
3,617
|
3,631
|
3,645
|
3,645
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,633
|
3,634
|
3,633
|
3,633
|
3,634
|
3,633
|
3,634
|
3,635
|
3,636
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,025
|
27,03
|
27,025
|
27,025
|
27,02
|
27,02
|
27,02
|
27,025
|
27,035
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
51,861
|
51,89
|
52,134
|
51,56
|
51,743
|
51,731
|
51,76
|
51,988
|
51,998
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,113
|
3,11
|
3,117
|
3,065
|
3,066
|
3,058
|
3,068
|
3,08
|
3,091
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,598
|
3,605
|
3,605
|
3,6
|
3,597
|
3,59
|
3,586
|
3,584
|
3,587
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,856
|
35,912
|
36,018
|
35,548
|
35,683
|
35,677
|
35,69
|
35,785
|
35,759
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,771
|
1,771
|
1,782
|
1,78
|
1,795
|
1,79
|
1,795
|
1,798
|
1,807
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
22,139
|
22,166
|
22,243
|
22,22
|
22,123
|
22,187
|
22,377
|
22,372
|
22,623
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,541
|
1,549
|
1,554
|
1,589
|
1,603
|
1,612
|
1,606
|
1,585
|
1,581
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,03
|
2,034
|
2,043
|
2,042
|
2,06
|
2,06
|
2,052
|
2,053
|
2,044
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,528
|
18,433
|
18,509
|
18,424
|
18,629
|
18,725
|
18,685
|
18,745
|
18,79
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,603
|
8,635
|
8,653
|
8,675
|
8,702
|
8,715
|
8,675
|
8,682
|
8,654
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,834
|
5,821
|
5,84
|
5,808
|
5,869
|
5,845
|
5,884
|
5,876
|
5,869
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,308
|
1,301
|
1,294
|
1,283
|
1,282
|
1,307
|
1,306
|
1,299
|
1,284
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
33,928
|
33,954
|
33,964
|
33,616
|
33,691
|
33,618
|
33,673
|
33,74
|
33,788
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,904
|
2,896
|
2,911
|
2,907
|
2,93
|
2,935
|
2,92
|
2,914
|
2,898
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,504
|
16,404
|
16,588
|
16,495
|
16,549
|
16,65
|
16,944
|
16,941
|
16,953
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,146
|
6,157
|
6,163
|
6,175
|
6,213
|
6,252
|
6,238
|
6,2
|
6,16
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,982
|
5,98
|
5,981
|
5,98
|
5,995
|
5,996
|
5,992
|
5,986
|
5,984
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
36,12
|
36,025
|
36,087
|
36,422
|
36,653
|
37,258
|
37,099
|
36,945
|
36,503
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,575
|
17,556
|
17,601
|
17,519
|
17,588
|
17,616
|
17,616
|
17,651
|
17,707
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,912
|
2,908
|
2,918
|
2,923
|
2,93
|
2,928
|
2,923
|
2,899
|
2,899
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,445
|
24,437
|
24,457
|
24,446
|
24,603
|
24,699
|
24,754
|
24,82
|
24,835
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
67,823
|
67,886
|
68,038
|
67,495
|
67,578
|
67,549
|
67,597
|
67,894
|
68,168
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,205
|
8,198
|
8,207
|
8,185
|
8,215
|
8,239
|
8,224
|
8,191
|
8,209
|
| USA |
dolar
|
USD
|
24,186
|
24,167
|
24,221
|
23,805
|
23,815
|
23,743
|
23,815
|
23,905
|
23,997
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
34,932
|
34,941
|
34,96
|
34,33
|
34,711
|
34,616
|
34,447
|
34,433
|
34,007
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,279
|
6,273
|
6,248
|
6,211
|
6,233
|
6,206
|
6,195
|
6,207
|
6,199
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 11/2016 (V/2016)
- Zákon o veřejných rejstřících s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
- Daňová kontrola – Ing. Dalimila Mirčevská
- Dary poskytnuté zaměstnanci – Ing. Ivan Macháček
- Ochranná lhůta v nemocenském pojištění – JUDr. Tomáš Hejkal
- Sankce v účetnictví – Ing. Vladimír Hruška
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Novela vyhlášky o nakládání s odpady - Ing. Karel Janda
- Daňové a účetní odpisy - Ing. Helena Machová
- Daňová ztráta - Ing. Ivan Macháček
- Příjmy plynoucí manželů do a ze SJM - Ing. Eva Sedláková
- Dluhy v daňové evidenci - Ing. Eva Sedláková
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Služby v DPH – Ing. Václav Benda
- Podnikání ve sdružení – Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Jak rozvrhnout pracovní dobu, práce na směny? - JUDr. Ladislav Jouza
- Koncepční novela zákoníku práce - JUDr. Lada Jouzová
- Příplatky ke mzdě - JUDr. Ladislav Jouza
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Obce, kraje a hlavní město Praha – novela - Ing. Karel Janda
- DPH při prodeji pozemku v roce 2016 - Ing. Václav Benda
- Jak bezpečně ukončit pracovní poměr? (2.) – Ing. Karel Janda
1000 řešení – měsíčník č. 6/2016 (V/2016)
- Odpisování dlouhodobého majetku - Ing. Martin Děrgel
- Stavby bez chyb, pokut a penále - Ing. Karel Janda
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatel – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Stavíme bez chyb, pokut a penále – (legislativní část, změny a novinky, slovník stavebních pojmů)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 12/2016 (VI/2016)
- Zákon o přestupcích s komentářem – Mgr. Petr Taranda
- Vnitropodnikové směrnice v roce 2016 - Ing. Vladimír Hruška
- Dodanění dluhů 30 měsíců po splatnosti - Ing. Martin Děrgel
- Dodržování práv duševního vlastnictví - Ing. Jan Šmolík
- Studenti – specifické situace a zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2016 (VI/2016)
- Sleva na studenta – Ing. Helena Machová
- DPH u telekomunikačních služeb – Ing. Václav Benda
- Zálohy poplatníků na daň z příjmů - Ing. Martin Děrgel
- Likvidace majetku a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Finanční leasing automobilu - Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2016 (VI/2016)
- Zákoník práce – připravovaná novela - JUDr. Eva Dandová
- Co se mění v ZP v roce 2017 - srovnání - JUDr. Ladislav Jouza
- Rodinný závod a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 7-8/2016 (VI/2016)
- Školský zákon – novela - JUDr. Eva Dandová
- Legislativní úprava daňové soustavy ČR - Ing. Karel Janda
- Vydědění - JUDr. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2016 (V/2016)
- Letní brigády studentů - Ing. Martin Děrgel
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
|
|
| |
Odpady - nově
Každý občan, podnikatel, organizace ….. produkuje odpad. Novela vyhlášky je zaměřena zejména na problematiku nebezpečného odpadu. Ve kterých případech platí striktní zákaz hotovostní úplaty při výkupu odpadů? Co je identifikační číslo zařízení a komu se přiděluje? Jak se nově označují nebezpečné odpady? Jaké změny nastaly v nakládání s nebezpečnými odpady?
Více se již dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny: podnikatelům, živnostníkům, zaměstnavatelům, zastupitelům obcí a krajů ….
- 1. DaÚ 6/2016 - Novela vyhlášky o nakládání s odpady - příspěvek – Ing. Karel Jandabr>
/A4, str. 80/
- 2. Aktualizace VI/1 - Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady - úplné znění vyhlášky
/A5, str. 40/
- Zákony VI - životní prostředí, odpady a obaly
/A5, str. 544/ - zákon o životním prostředí, zákon o ochraně přírody a krajiny, vodní zákon, zákon o obalech, zákon o odpadech …
Cena balíčku je 395 Kč.
Cena balíčku s 40 % slevou je 235 Kč.
Ušetříte 160 Kč.
Smluvní vztahy a daň z příjmů
Úprava smluvních pokut je stanovena v občanského zákoníku. Pokud si podnikatelé (strany) ujednají pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením povinnosti vznikla škoda. Jaká je právní úprava smluvních sankcí v občanském zákoníku? Jak řešit smluvní sankce z pohledu daní z příjmů a z pohledu účetnictví? Jak správně zdaňovat příjmy z nájmu a pachtu?
Náš balíček je užitečnou pomůckou pro všechny fyzické osoby, podnikatele, živnostníky, auditory, ekonomy, podnikající manžele, daňové poradce, zaměstnavatele, účetní …
- 1. DaÚ 2/2016 - Vydržení dle NOZ - příspěvek – JUDr. Jana Drexlerovábr>
/A4, str. 80/
- 2. DaÚ 3-4/2016 - Smluvní sankce a daň z příjmů - příspěvek – Ing. Helena Machová
/A4, str. 80/
- 3. Poradce 10/2016 - Příjmy z nájmu a pachtu z hlediska daně z příjmů - příspěvek – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 224/
- 4. Občanský zákoník II. - zákon s komentářem – JUDr. Zbyněk Pražák
/A5, str. 320/
Cena balíčku je 996 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 498 Kč.
Ušetříte 498 Kč.
Školský balíček
Jaké novinky přinesla nová vyhláška ohledně maturity z psaní na počítači? Kromě toho najdete v balíčku najdete příklady z praxe k novele školského zákona, úplné znění školského zákona, zákona o ověřování a uznávání výsledku dalšího vzdělávání a sedm platných vyhlášek ke školskému zákonu, například: vyhlášku o krajských normativech, o zájmovém vzdělávání, o organizaci školního roku, o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a další. Ekonomický a personalistický slovník plný odborných pojmů a výrazů je praktickou pomůckou pro všechny. Přinášíme také aktuální znění Ústavy ČR.
Balíček je určen předškolním, základním, středním, vyšším odborným školám, rodičům, zákonným zástupcům žáků všem pracovníkům ve školství.
- 1. PVS 1/2016 - Školský zákon po novele - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 72/
- 2. PVS 5/2016 - Půjdeme k maturitě z psaní na počítači – nová vyhláška - příspěvek - JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 72/
- 3. Ekonomický a personalistický slovník - cca 3000 ekonomických pojmů a výrazů, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách
/A5, str. 272/
- 4. Ústava ČR - aktuální znění Ústavy ČR a zákona o volbě prezidenta republiky
/A6, str. 88/
Cena balíčku je 628 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 314 Kč.
Ušetříte 314 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |