| |
| [TÉMA NOVIN] ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU |
DOHODY O ODPOVĚDNOSTI
PREVENCE VZNIKU ŠKOD - Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, a musí soustavně kontrolovat, zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. V případě, že zaměstnavatel zjistí nějaké závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.
To je základní idea celého jeho práva na náhradu škody vůči zaměstnanci. Jedině tehdy, když zaměstnavatel soustavně kontroluje, zda zaměstnanci plní svoje úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám, může posléze bez větších problémů vymáhat vzniklé škody.
K OCHRANĚ MAJETKU ZAMĚSTNAVATELE je zaměstnavatel oprávněn provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci vnášejí k zaměstnavateli nebo od zaměstnavatele odnášejí, popřípadě prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobní svobody a nesmí být ponižována lidská důstojnost. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví.
Zaměstnanec je povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Je dále povinen upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu a v případě neodkladné potřeby proti ní zakročit. Nemusí tak učinit pouze v případě, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké podle [§ 116 občanského zákoníku]. Rovněž je povinností zaměstnance, který zjistil, že potřebné podmínky nemá vytvořeny, oznámit to svému nadřízenému.
Obecně lze konstatovat, že ustanovení § 248 a 249 zákoníku práce jsou souhrnnou a skutečně jen nejobecnější úpravou předcházení škodám na majetku a to jak zaměstnavatele, tak zaměstnance.
ZDŮRAZNĚNA JE POVINNOST ZAMĚSTNANCE ŘÁDNĚ HOSPODAŘIT s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
V praxi musí být povinnosti zaměstnance pokud se týká předcházení škodám na majetku zaměstnavatel blíže konkretizovány nejlépe v pracovním řádu vydaném ve smyslu ustanovení § 306 zákoníku práce, neboť vnitřní předpis vydaný podle ustanovení § 305 zákoníku práce nesmí ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Povinnosti může tedy ukládat pouze pracovní řád.
PŘEDPOKLADY ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU Zákoník práce posuzuje škodu způsobenou zaměstnancem buď podle ustanovení o tzv. obecné odpovědnosti (§ 250 zákoníku práce) nebo podle některého ustanovení, jež upravuje jednotlivé druhy tzv. zvláštní odpovědnosti. Jednotlivými druhy zvláštní odpovědnosti jsou:
- odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
(§ 251 zákoníku práce)
- odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat
(§ 252 až § 254 zákoníku práce)
- odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
(§ 255 a § 256 zákoníku práce).
Základními a všeobecnými předpoklady pro všechny druhy škod jsou:
- škodní událost (jednání, opomenutí nebo jiná skutečnost způsobující škodu, následek)
- její následek (majetková újma, vlastní škoda)
- příčinná souvislost mezi škodnou událostí a následkem (škodou)
PROTIPRÁVNÍ ÚKON spočívá v porušení právní nebo smluvní povinnosti. V našem případě to je porušení povinností uložených zaměstnanci v ustanovení § 248 zákoníku práce a popsaných výše a zavinění, které může být úmyslné nebo nedbalostní.
A právě v otázce zavinění je zásadní rozdíl mezi systémem odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli a systémem odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavatelem zaměstnanci. Při posuzování zejména obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli musí být toto zavinění zaměstnance prokázáno [ § 250 odst. 1 ZP]. Naopak u odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci se tyto dva předpoklady nestanoví, tento druh odpovědnosti je v teorii práva označován jako odpovědnost objektivní na rozdíl od výše uvedené odpovědnosti zaměstnance, která se nazývá odpovědností subjektivní.
Mezi předepsanými předpoklady musí být dialektická souvislost, to znamená, že odpovědnost za škodu a povinnost k její náhradě nemůže vzniknout, jestliže kterýkoliv z předpokladů chybí.
POJEM "ŠKODNÍ UDÁLOST" není v žádném právním předpisu definován. Znamená v podstatě skutečnost, která škodu způsobí, resp. kterou příslušný předpis spojuje s odpovědností za její výsledek, to znamená, za škodu a s ní spojenou povinností k její náhradě. Každá škodní událost má svůj okamžik vzniku, který se nemusí shodovat s okamžikem vzniku škody nebo jejího zjištění. Některé škody nastanou často až mnohem později než došlo ke škodní události. Stejně tak často bývá škoda zjištěna ještě později než skutečně nastala, a tedy i ještě později, než došlo ke škodní události.
Okamžik vzniku škodní události a okamžik vzniku škody mají však velký praktický význam pro běh lhůt, během kterých musí být právo na náhradu škody uplatněn a zajištěn, stejně tak i pro dokazování jednoho ze základních odpovědnostních předpokladů, kterým je příčinná souvislost mezi škodní událostí a nastalou škodou.
Škodní událostí je tedy třeba rozumět protiprávní úkon spočívající v lidském chování (konání nebo opomenutí) nebo událost, kterou byla škodou způsobena.
VLASTNÍ POJEM "ŠKODA" rovněž není v žádném právním předpise přímo definován. Ze všech ustanovení předpisů upravujících předcházení škodám, zjišťování škod a především odpovědnost za vzniklou škodu (tedy zejména z občanského zákoníku a ze zákoníku práce), z odborné literatury i z běžné praxe lze však "škodu" definovat jako újmu, která nastala na majetku zaměstnavatele, zaměstnance nebo občana, na zdraví či životě zaměstnance nebo občana.
Pro vznik odpovědnosti za škodu však musí jít o újmu vyjádřitelnou v majetkové sféře, to znamená peněžním ekvivalentem. Některé škody ale (např. vzniklé usmrcením nebo živelnou pohromou) nejsou prakticky vůbec nahraditelné nebo není stanovena odpovědnost a povinnost k jejich náhradě.
Z hlediska odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli a z hlediska odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci (tedy z pohledu pracovněprávních systémů odpovědnosti za škodu) se tedy škodou rozumí:
- újma, která nastala nebo se projevuje v majetkové sféře a kterou se majetek zničí nebo alespoň zmenší,
- újma, která je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi,
- újma, která je napravitelná poskytnutím peněžní náhrady nebo jiným majetkovým plněním, popřípadě uvedením v předešlý stav (např. vrácením peněz, opravou apod.).
ŠKODA MŮŽE VZNIKNOUT BUĎ JEDNORÁZOVĚ NEBO POSTUPNĚ v delším trvajícím procesu (např. ušlý výdělek u škod na zdraví). Projevit se neboli nastat může současně se škodnou událostí nebo kdykoliv později. Dodatečně může dojít také k její modifikaci. Škoda i povinnost k její náhradě se mohou dodatečně zvýšit nebo snížit například na základě rozhodnutí soudu. Okamžikem vzniku škody, jehož správné zjištění má klíčový význam i pro běh promlčecích nebo prekluzivních (tj. propadných) lhůt, se rozumí okamžik, kdy skutečně došlo ke zmenšení majetku zaměstnavatele nebo jiného poškozeného, a nikoliv okamžik, kdy se poškozený o hrozící nebo dokonané škodě dozví či dokonce okamžik, kdy je rozhodnutím soudu mu přiznáno právo vymáhat na škůdci škodu formou zaplacení.
Škodou z hlediska rozsahu a předmětu náhrady škody pro zaměstnance se rozumí:
- škoda skutečná, spočívající ve zmenšení hmotného majetku poškozeného, která spočívá především v úplném nebo částečném znehodnocení majetku v důsledku zničení, poškození nebo ztráty věcí),
- vynaložení nákladů, které by bez škodné události poškozený nemusel vynaložit (např. dopravné, poštovné apod.),
- znemožnění výkonu majetkových práv poškozeného a zbytečně vynaložených nákladech,
- náhrada ušlého zisku, tedy to co poškozenému ušlo (zejména v případě tzv. jiné škody podle § 257 odst. 3 zákoníku práce)
Pokud jde o příčinnou souvislost mezi jednotlivými předpoklady, zejména mezi příčinou škody a jejím následkem, nejsou její znaky v právních předpisech blíže vymezeny. Pro prokázání její existence je třeba použít všech zjištění svědčících o vzájemném vztahu a souvislosti jednotlivých jevů a skutečností. Příčinná souvislost musí existovat i u případů objektivní odpovědnosti, tj. odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci.
Důležitou zásadou při posouzení existence příčinné souvislosti je, že musí jít o souvislost přímou, která není a nesmí být přerušena jinou událostí.
PROTIPRÁVNÍM ÚKONEM SE ROZUMÍ jednání nebo opomenutí povinného subjektu, kterým je porušen právní předpis, právní a smluvní povinnost. Protiprávnost úkonu spočívá nejenom v přímém porušení závazku nebo jiné právní povinnosti, ale též v tom, že je obchází. Protiprávnost úkonu lze často posoudit i podle trestněprávních předpisů. Ovšem pro otázky odpovědnosti za škodu jde o pojem značně širší.
Existence protiprávního úkonu však nemusí mít v každém případě za následek škodu, viz např. kdy poškozený neuplatní svůj právo na náhradu škody z titulu odpovědnosti za vady nebo v případě zaměstnavatele, kdy tento neuplatní na zaměstnanci právo na náhradu škody.
Protiprávnost úkonu (na rozdíl od zavinění) má subjektivní charakter, není závislá na vědomí a vůli subjektu, který za škodu odpovídá. Některé úkony mající obecně protiprávní charakter např. jednání zaměstnance při odvracení hrozící škody, nezakládají vůbec škodní odpovědnost.
V ustanovení § 250 zákoníku práce o obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je protiprávnost úkonu vázána na existenci dalších předpokladů, zejména na plnění pracovních úkolů nebo přímou souvislost s ním.
Zaviněním se u zaměstnance rozumí vnitřní psychický vztah k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě, založený na jeho vědomí a vůli.
DVĚ FORMY ZAVINĚNÍ
- zavinění úmyslné
, tj. případ, kdy zaměstnanec
- věděl, že může protiprávním úkonem způsobit škodu a chtěl ji způsobit (jde o tzv. úmysl přímý) nebo
- věděl, že může protiprávním úkonem škodu způsobit a pro případ, že ji způsobí, byl s tím srozuměn (jde o tzv. úmysl nepřímý neboli eventuální).
Pro případ odpovědnosti za škodu podle zákoníku práce stačí zásadně pouhý úmysl nepřímý nebo eventuální.
- zavinění z nedbalosti
, tj. případ kdy zaměstnanec
- věděl, že může protiprávním úkonem způsobit škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí (jde o tzv. nedbalost vědomou)
- nevěděl, že jde o protiprávní úkon, kterým může způsobit škodu, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (jde o tzv. nedbalost nevědomou).
Pro případ odpovědnosti za škodu podle zákoníku práce stačí pouze nedbalost nevědomá.
Zavinění zaměstnance má nejenom význam pro založení škodní odpovědnosti, ale i pro stanovení způsobu a rozsahu náhrady škody.
U úmyslných škod je zpravidla stanovena povinnost k jejich úplné náhradě. Při posuzování odpovědnosti za škodu je třeba pečlivě zkoumat i možné zavinění odpovědného zaměstnance a poškozeného zaměstnavatele. Přitom je třeba hodnotit tzv. míru odpovědnosti za zavinění jednotlivých subjektů, vyjadřovanou zpravidla procentuálně k celkové škodě, která má především vliv na požadovanou výši náhrady škody. V některých případech se však při společné odpovědnosti více osob stanoví náhrada i podle jiných kritérií. Klasickým příkladem je v této souvislosti určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají na základě dohody o odpovědnosti za schodek k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování nebo v praxi zvané dohody o hmotné odpovědnosti.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 1/2011)
ŠKODA ZPŮSOBENÁ PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ MOCI - ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE
STÁTNÍ MOC SLOUŽÍ OBČANŮM
Nejdůležitější je, že činnost veřejné správy je vázána právem a ústavními zásadami (čl. 2 Ústavy ČR: "Státní moc slouží občanům a lze ji uplatňovat jen v případech a způsoby, které stanoví zákon".)
Do oblasti veřejné správy však řadíme
- nejen pro účely náhrady škody - i subjekty, které zřídil ÚSC [viz § 84 odstavec 1 písm. e) zákona o obcích].
Veřejnou správu vykonávají zaměstnanci příslušných zaměstnavatelských subjektů. Při této činnosti mohou způsobit občanům škodu. Odpovědnost příslušných subjektů za způsobenou škodu přichází v úvahu ve dvou případech:
- způsobí-li škodu v důsledku porušení právní povinnosti např. Úředníci, případně zaměstnanci ÚSC nebo zaměstnanci dalších subjektů, které ÚSC zřídil anebo
- dojde-li ke škodě nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
ZA ŠKODU ODPOVÍDÁ STÁT
Podle čl. 36 odstavec Listiny základních práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.
Tento článek Listiny rozpracovává zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen "zákon"). Jde o zvláštní zákon, který se (kromě orgánů státu) vztahuje zejména na ÚSC, které odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu pravomocí svěřených jim zákonem v rámci samostatné působnosti. Za škodu odpovídá stát, pokud ÚSC způsobil škodu při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem.
Stát odpovídá za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno např. ve správním řízení nebo nesprávným úředním postupem. Jedná se o objektivní odpovědnost státu (bez ohledu na zavinění), jíž se nelze zprostit. Je založena na současném splnění tří podmínek:
- ?? nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup,
- ?? vznik škody nebo nemajetkové újmy,
- ?? příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy.
PRÁVO NA NÁHRADU ŠKODY
způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu má i ten, s nímž nebylo jednánáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (např. škoda vznikla občanovi, který nebyl přizván ke stavebnímu řízení jako jeho účastník).
Bylo-li nezákonné rozhodnutí např. ÚSC v samostatné působnosti vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu tímto rozhodnutím vznikla škoda.
Základní podmínkou pro tento druh odpovědnosti za škodu je, aby pravomocně nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno příslušným orgánem (§ 8 odstavec 1 zákona). Rozhodnutím tohoto orgánu je pak soud, který rozhoduje o náhradě škody, vázán. Další podmínkou pro poskytnutí náhrady škody je, že poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost nebo opravný prostředek.
PORUŠENÍ POVINNOSTI ÚŘEDNÍKA
V činnosti ÚSC může přicházet v úvahu odpovědnost státu za nesprávný úřední postup. Rozumí se tím i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.
Např. účastníkovi správního řízení byla způsobena škoda úředníkem ÚSC tím, že ÚSC nevydal rozhodnutí k odstranění závadného stavu ve lhůtě stanovené zákonem. Poškozený občan podal odvolání a odvoalcí orgán potvrdil, že se jednalo o nedodržení lhůty v řízení.
Může se jednat i o jinou formu nečinnosti ÚSC nebo o jinou vadu ve způsobu vedení řízení. Majetková újma vyjádřená v nepežní formě (škoda) musí vzniknout poškozenému občanovi v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem.
ZPĚTNÁ NÁHRADA
Nahradil-li ÚSC škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, při jehož vydání se řídil nesprávným právním názorem státního orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí ÚSC, může požadovat regresní náhradu od státu. Nahradí-li ÚSC škodu nebo zaplatil-li regresní náhradu, může požadovat tuto náhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.
Např. ÚSC se řídil právním názorem správního soudu a vydal rozhodnutí v jeho intencích, které bylo nezákonné (v rozporu s právním předpisem). Na tomto rozhodnutí se podílel úředník ÚSC. Proti němu může ÚSC uplatňovat regresní náhradu.
Je-li uplatněn nárok na regresní úhradu proti osobě, u níž účast na rozhodnutí náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo služebního poměru, řídí se výše regresní úhrady zvláštními předpisy.
U zaměstnance (úředníka) se jedná o ZP, může se jednat o náhradu škody ve výši až čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení se neuplatní v případech:
- opilosti,
- zneužití jiných návykových látek nebo
- úmyslného zavinění.
V ostatních případech nesmí výše regresní úhrady přesahovat jednu šestinu částky zaplacené tím, kdo regresní úhradu požaduje, nejvýše však 5 tisíc korun. Toto omezení neplatí, jde-li o škodu způsobenou úmyslně. Bude-li např. ÚSC uplatňovat regresní náhradu vůči úředníkovi, který škodu způsobil, musí mu prokázat zaviněné porušení právní povinnosti.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 6/2011)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
KDY ZANIKÁ DOHODA O ODPOVĚDNOSTI
Zaměstnankyně končí pracovní poměr a má sjednánu dohodu o odpovědnosti. Pracuje jako mzdová účetní.
Končí tak zaměstnankyni automaticky i dohoda o odpovědnosti?
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, lze označit za zpřísněnou. Proto i zánik této dohody je v zákoníku práce vymezen.
Zaměstnanec, který uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou práci nebo zařazován na jiné pracoviště, anebo pokud zaměstnavatel v době do 15 dnů od obdržení písemného upozornění zaměstnance neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Odstoupení musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit písemně, ovšem i ústní odstoupení je platné. Zaměstnanec by však musel jinak než předložením písemného dokladu prokázat, že od dohody odstoupil a kdy se tak stalo. Dohoda rovněž zaniká dnem skončení pracovního poměru. Odpovědnosti za schodek se zaměstnanec zprostí, jestliže prokáže, že jej nezavinil. Zaměstnavatel nemusí zaměstnanci prokazovat, že schodek zavinil úmyslně nebo z nedbalosti. Je povinen prokázat jen to, že vznikla škoda (schodek), a že zaměstnanec uzavřel dohodu o odpovědnosti.
Důvody, pro které se může zaměstnanec zcela nebo zčásti zprostit odpovědnosti za schodek, mohou být různé. Především se jedná o nahodilé události, jako je např. oheň, povodeň nebo jiná živelní událost. Schodek může vzniknout i úmyslným jednáním někoho jiného. Např. občan odcizil věc v čekárně autoservisu, nebo občan se zmocnil léků v lékárně.
Odpovědnosti se zprostí také tehdy, jestliže prokáže vznik schodku nevytvořením přiměřených pracovních podmínek zaměstnavatelem.
NÁHRADA ŠKODY NA VOZIDLE
Zaměstnavatel sepsal dohodu o odpovědnosti s řidičem, který odpovídá za škodu na autě.
Může zaměstnavatel v případě, kdy zaměstnanec způsobí škodu na vozidle, požadovat náhradu škody v plné výši?
Předmětem zvýšené odpovědnosti podle § 252 zákoníku práce nemohou být hodnoty, které nejsou předmětem obratu nebo oběhu. Nemůže jím být například inventář prodejny, kanceláře, dílny apod. (kontrolní váhy, počítací nebo psací stroje, registratury, nábytek, obrazy apod.), i kdyby byla uzavřena dohoda o odpovědnosti za tyto předměty. Nešlo by tedy o škodu, za kterou by zaměstnanec odpovídal plně, ale jen do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku, pokud by se prokázalo, že porušil právní předpis. To platí i o motorových vozidlech.
I kdyby zaměstnavatel s řidičem uzavřel dohodu o odpovědnosti nebo kdyby mu vozidlo svěřil na písemné potvrzení, odpovídal by podle § 250 zákoníku práce. Jeho škoda by byla omezena opět čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku. Zvýšená odpovědnost zaměstnance by ovšem přicházela v úvahu při ztrátě poukázek na pohonné hmoty apod.
POVINNOST ÚŘEDNÍKA ÚSC K ZAKROČENÍ PŘED ŠKODOU
Úředník obecního úřadu spatřil v odpadkovém koši v kanceláři doutnající nedopalek cigarety. Koš se vznítil a vznikla škoda na okně a záclonách asi 8 tisíc korun.
Byl povinen úředník proti nebezpečí zakročit?
Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku. Hrozí-li škoda, je zaměstnanec povinen na ni upozornit vedoucí zaměstnance (§ 249 odst. 1 ZP). Pokud je k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit. Nemusí však tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance. Způsob, který mají zaměstnanci při práci volit, a dodržovat konkrétní povinnosti související s výkonem práce, vyplývají např. z bezpečnostních předpisů či z přímých pokynů nadřízených. Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen závadu oznámit svému nadřízenému (§ 249 odst. 3 ZP). Povinnost oznamovat závady v pracovních podmínkách je zdůrazněna i v části zákoníku práce, týkající se bezpečnosti a ochraně zdraví při práci [ustanovení § 106 odst. 4 písm. f) ZP]. Nastala-li skutečnost, z níž se dá usuzovat na vznik škody, je zaměstnanec povinen na ni upozornit vedoucí zaměstnance (§ 249 odst. 1, ZP). ZP neurčuje vedoucí zaměstnance, jimž by měl zaměstnanec tuto skutečnost oznámit.
Jelikož jde o situaci, kdy je třeba urychleně jednat, je třeba oznámení učinit nejblíže dosažitelnému vedoucímu zaměstnanci. Nerozhoduje, zda škoda hrozí zaměstnavateli nebo někomu jinému. V praxi se vyskytují situace, jako je tomu v uvedeném případě, kdy hrozí škoda bezprostředně a kdy nelze dále vyčkávat, ale je třeba okamžitě jednat. Nelze čekat na opatření, které učiní vedoucí zaměstnanec, ale je nutné, aby zaměstnanec zakročil sám. Tyto případy upravuje § 249 odst. 2 ZP, který stanoví povinnost zaměstnance zakročit, je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli zákroku neodkladně třeba (tzv. prevenční povinnost). Jde o případy, kdy škoda hrozí přímo a je nebezpečí z prodlení. Zaměstnanec musí sám aktivně jednat. Zakročovat však nemusí, brání- li mu v tom důležitá okolnost nebo pokud by tím sebe, ostatní zaměstnance nebo osoby sobě blízké vystavil vážnému ohrožení. Škoda musí hrozit zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v pracovněprávním vztahu. Může jít o škodu, která hrozí zaměstnavateli přímo (např. hrozí poškození zařízení), ale i nepřímo. Jsou to případy, kdy škoda hrozí zaměstnanci, ostatním zaměstnancům nebo dalším třetím osobám a kdy by zaměstnavatel za tuto škodu odpovídal dle ustanovení § 265 a násl. ZP (např. hrozí nebezpečí pracovního úrazu zaměstnanci, kterému by za vzniklou škodu odpovídal zaměstnavatel). Za okolnost, která zbavuje zaměstnance zakročit proti hrozící škodě, se považuje např. skutečnost, že zákrok je třeba činit na elektrickém zařízení určitým odborným způsobem a zaměstnanci tyto odborné znalosti chybějí.
Za vědomé porušení této prevenční povinnosti má zaměstnanec zvláštní odpovědnost za škodu podle ustanovení § 251 ZP. Porušení prevenčních povinností zaměstnancem může vést i ke snížení rozsahu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Při plnění zakročovací povinnosti vznikají mnohá rizika, která zaměstnanec v okamžitě nastalé situaci není schopen posoudit. ZP proto v těchto případech zaměstnance zvýšenou měrou chrání. Jde zejména o vyloučení odpovědnosti za škodu, kterou zaměstnanec svým zákrokem způsobil, a to za podmínek daných ustanovením § 251 odst. 2 ZP. Úraz utrpěný zaměstnancem při odvracení škody se posuzuje jako úraz pracovní se zvláštním zpřísněným předpokladem zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel dále odpovídá za věcnou škodu, kterou zaměstnanec při zákroku utrpěl (odpovědnost při odvracení škody).
(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení)
|
|
| |
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:
Částka číslo 49/2011 ze dne 17.5.2011
127/2011 Vyhláška o vydání zlaté mince „Gotický most v Písku“ po 5 000 Kč
128/2011 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Částka číslo 50/2011 ze dne 20.5.2011
130/2011 Nález Ústavního soudu ze dne 13. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 43/10 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 33 odst. 3 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
Částka číslo 51/2011 ze dne 25.5.2011
132/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 52/2011 ze dne 25.5.2011
135/2011 Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
136/2011 Zákon o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
138/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY:
Částka číslo 24/2011 ze dne 17.5.2011
43. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o vzájemné ochraně vyměněných utajovaných informací
44. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic na česko-slovenských státních hranicích
Částka číslo 25/2011 ze dne 20.5.2011
45. Sdilení Ministerstva zahranieních vicí o sjednání Dohody mezi vládou Eeské republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vidy, mládeže a sportu
46. Sdilení Ministerstva zahranieních vicí o sjednání Smlouvy mezi Eeskou republikou a Švýcarskou konfederací o poedávání a poebírání osob pobývajících neoprávnini na jejich území
47. Sdilení Ministerstva zahranieních vicí o sjednání Protokolu mezi Ministerstvem vnitra Eeské republiky a Spolkovým ministerstvem spravedlnosti a policie Švýcarské konfederace k provádiní Smlouvy mezi Eeskou republikou a Švýcarskou konfederací o poedávání a poebírání osob pobývajících neoprávnini na jejich území
Částka číslo 26/2011 ze dne 20.5.2011
48. Sdilení Ministerstva zahranieních vicí o sjednání Memoranda o porozuminí ohledni Evropských závazku v oblasti organizace výzkumu, programu a aktivit (EUROPA)
49. Sdilení Ministerstva zahranieních vicí o sjednání Protokolu mezi Eeskou republikou a Albánskou republikou o zmini Dohody mezi Eeskou republikou a Albánskou republikou o podpooe a vzájemné ochrani investic, podepsané dne 27. eervna 1994 v Praze
|
|
| |
| ZE SBÍRKY ZÁKONŮ V KOSTCE |
PŘEHLED NOVÝCH PŘEDPISŮ A ZMĚN V LEGISLATIVĚ OD ČÁSTKY 40/2011 DO ČÁSTKY 49/2011, VE VÝBĚRU PRO PODNIKATELSKOU SFÉRU
OCHRANA SPOTŘEBITELE
Novelizace vyhlášky - hygienické požadavky
Vyhláška č. 111/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
Částka 41/2011 Sb. Účinnost 1. 5. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
Novelizace vyhlášky - nealkoholické a alkoholické nápoje
Vyhláška č. 115/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů
Částka 42/2011 Sb. Účinnost 1. 5. 2011
Novelizace vyhlášky - označování potravin a tabákových výrobků
Vyhláška č. 117/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů
Částka 43/2011 Sb. Účinnost 1. 8. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů.
Novelizace vyhlášky - požadavky na přídatné látky při výrobě potravin
Vyhláška č. 121/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 235/2010 Sb., o stanovení požadavků na čistotu a identifikaci přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 319/2010 Sb.
Vyhláška č. 122/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin
Částka 47/2011 Sb. Účinnost 1. 6. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů.
FINANCE
Novelizace vyhlášky - centrální evidence dotací
Vyhláška č. 107/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací
Částka 41/2011 Sb. Účinnost 26. 4. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 281/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění zákona č. 138/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 26/2008 Sb. a č. 30/2011 Sb.
PRÁCE A MZDY
Sdělení - průměrná hrubá roční mzda v ČR za rok 2010
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 112/2011 Sb., o výši průměrné měsíční hrubé mzdy v České republice za rok 2010 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Částka 41/2011 Sb. Účinnost 26. 4. 2011
Podstata úpravy: Ministerstvo sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR v roce 2010 ve výši 23 951 Kč činí pro období od 1. 5. 2011 do 30. 4. 2012 průměrná hrubá roční mzda v ČR 287 412 Kč.
Sdělení - mzdové nároky při platební neschopnosti zaměstnavatele
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/2011 Sb., o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Částka 49/2011 Sb. Účinnost 17. 5. 2011
Podstata úpravy: Ministerstvo sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. 5. 2011 do 30. 4. 2012 částka 23 951 Kč.
SOCIÁLNÍ PÉČE
Novelizace nařízení vlády - seznam nemocí z povolání
Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
Částka 42/2011 Sb. Účinnost 1. 7. 2011
Podstata úpravy: K provedení § 107 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se mění příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb.
Sdělení - průměrná měsíční mzda
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/2011 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Částka 49/2011 Sb. Účinnost 17. 5. 2011
Stanoví zejména:
- Podle § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu - 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2010 je částka 11 900 Kč.
- Podle § 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 346/2010 Sb. a č. 347/2010 Sb.
- 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2010 je částka 11 900 Kč,
- 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2010 je částka 5 900 Kč.
|
|
| |
|
25.
května
středa
|
DPH
|
Podání
přiznání k DPH a její zaplacení za duben
2011 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o
DPH)
|
|
E-podání
souhrnného hlášení za duben 2011, pokud plátce dodal
zboží jinam do EU, poskytl službu osobě registrované k DPH jinde v EU,
přemístil do jiného státu EU obchodní majetek nebo byl „prostřední osobou“
v třístranném obchodu
(§ 102 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004
Sb., o DPH)
|
|
30. května
pondělí
|
Soc. pojiš. –
zaměstnavatel
|
Předložení
evidenčních listů důchodového pojištění zaměstnanců
za rok 2010 České správě sociálního zabezpečení skrze okresní správy
sociálního zabezpečení
(§ 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o
organizaci a provádění soc. zabezpečení)
|
|
31.
května
úterý
|
Daně z příjmů-
plátce
|
Odvod
„srážkové“ daně sražené v dubnu 2011 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (s
výjimkou příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů)
|
|
Odvod
zajištění daně sraženého v dubnu 2011 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního
poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů)
|
|
Daň z
nemovitostí
|
Úhrada daně na rok 2011, pokud roční daň nepřesáhla 5.000 Kč, anebo
sice přesáhla, ale poplatník nevyužije splátkování daně
(§ 15 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitostí)
|
|
Odvod první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2011, pokud
daň přesáhla 5.000 Kč, poplatník neprovozuje zemědělskou výrobu a nechce daň
platit najednou
(§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992
Sb., o dani z nemovitostí)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
16.5.
|
17.5.
|
18.5.
|
19.5.
|
20.5.
|
23.5.
|
24.5.
|
25.5.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,202
|
18,264
|
18,232
|
18,275
|
18,319
|
18,4
|
18,432
|
18,34
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
10,58
|
10,57
|
10,646
|
10,673
|
10,625
|
10,701
|
10,726
|
10,717
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
12,461
|
12,505
|
12,527
|
12,509
|
12,517
|
12,546
|
12,565
|
12,565
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
2,649
|
2,653
|
2,648
|
2,637
|
2,649
|
2,69
|
2,684
|
2,69
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,269
|
3,28
|
3,286
|
3,281
|
3,283
|
3,291
|
3,296
|
3,296
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
24,375
|
24,46
|
24,5
|
24,465
|
24,48
|
24,535
|
24,575
|
24,575
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
39,798
|
39,878
|
39,82
|
39,737
|
39,87
|
40,29
|
40,182
|
40,098
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,216
|
2,22
|
2,215
|
2,206
|
2,212
|
2,25
|
2,243
|
2,245
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,295
|
3,306
|
3,312
|
3,3
|
3,3
|
3,305
|
3,307
|
3,301
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
38,168
|
38,321
|
38,212
|
38,154
|
38,251
|
38,691
|
38,573
|
38,533
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
2,01
|
2,013
|
2,012
|
2,005
|
2,014
|
2,041
|
2,036
|
2,033
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,318
|
21,142
|
21,221
|
20,938
|
21,054
|
21,392
|
21,284
|
21,283
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,461
|
2,47
|
2,486
|
2,486
|
2,491
|
2,49
|
2,486
|
2,474
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,578
|
1,586
|
1,583
|
1,579
|
1,588
|
1,594
|
1,595
|
1,585
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
17,687
|
17,699
|
17,675
|
17,728
|
17,735
|
17,873
|
17,831
|
17,845
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,059
|
7,084
|
7,095
|
7,085
|
7,09
|
7,106
|
7,117
|
7,117
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
34,365
|
34,49
|
34,541
|
34,497
|
34,513
|
34,59
|
34,647
|
34,647
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,101
|
9,143
|
9,106
|
9,13
|
9,11
|
9,082
|
9,129
|
9,102
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,661
|
5,673
|
5,679
|
5,657
|
5,709
|
5,719
|
5,717
|
5,705
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,467
|
1,469
|
1,468
|
1,469
|
1,478
|
1,493
|
1,489
|
1,491
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
27,338
|
27,433
|
27,403
|
27,288
|
27,359
|
27,636
|
27,624
|
27,641
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,099
|
3,082
|
3,088
|
3,107
|
3,128
|
3,126
|
3,132
|
3,14
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
13,428
|
13,474
|
13,556
|
13,539
|
13,674
|
13,812
|
13,956
|
13,905
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,201
|
6,226
|
6,24
|
6,237
|
6,234
|
6,214
|
6,226
|
6,195
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,937
|
5,947
|
5,948
|
5,943
|
5,953
|
5,954
|
5,964
|
5,945
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
61,174
|
61,276
|
61,396
|
61,25
|
61,353
|
61,433
|
61,414
|
61,417
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
13,797
|
13,82
|
13,844
|
13,852
|
13,9
|
14,025
|
13,993
|
13,995
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,705
|
2,717
|
2,727
|
2,729
|
2,742
|
2,752
|
2,755
|
2,757
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
19,435
|
19,485
|
19,532
|
19,392
|
19,622
|
19,817
|
19,807
|
19,938
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
56,796
|
56,954
|
56,889
|
56,635
|
56,751
|
57,594
|
57,362
|
57,358
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,843
|
10,886
|
10,873
|
10,903
|
10,834
|
10,89
|
10,901
|
10,872
|
| USA |
dolar
|
USD
|
17,235
|
17,26
|
17,22
|
17,15
|
17,194
|
17,5
|
17,441
|
17,467
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
27,939
|
28,022
|
27,821
|
27,762
|
27,913
|
28,209
|
28,157
|
28,336
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
4,883
|
4,883
|
4,867
|
4,918
|
4,931
|
4,963
|
5,007
|
4,992
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 11/2011
- Zákon o technických požadavcích na výrobky
Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 6/2011
- Finanční majetek
- Jak stanovit vstupní cenu
- Úvěry a půjčky z pohledu účetních a daňových předpisů
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č. 6/2011
- Společné jmění manželů
- Uplatňování výdajů procentem nebo skutečné výdaje
- Účtování o pořízení automobilu směnou
- Režim přenesení daňové povinnosti
- Finanční majetek
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 6/2011
- Reorganizace úřadů práce
- Novela vyhlášky BOZP
- Dodržování léčebného režimu - kontrola zaměstnavatele
- Střet zájmů zaměstnance a zaměstnavatele
- Inspekce práce v České republice
- Povinný nástup loňské dovolené - naposledy
- Důkazní břemeno podle antidiskriminačního zákona
Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 6/2011
- Rozdíly mezi sociálním a zdravotním pojištěním v roce 2011
- Hospodaření ÚSC - sledování a vnější zásahy
- Rezervy z daňového hlediska
1 000 řešení - dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 4/2011
- Čerpání dovolené
- Pracovní právo
- Daně
- Účetnictví
Zisk - měsíčník, č. 4-5/2011
- Jak komunikovat se zákazníkem
- 6 mýtů o prodeji
- Kolik dávat do reklamy?
- Motivační seminář
- Má udávání značky význam?
- Když je proti vám vlastní tým
- Jak zdokonalit řízení
PŘIPRAVUJEME
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 7-8/2011 (VI/2010)
Poradce veřejné správy - (PVS) č. 7-8/2011 (VI/2010)
- Nový seznam nemocí z povolání
- Opravné položky z daňového hlediska
|
|
| |
MDD
Největší radostí každé matky je její dítě, kterému věnuje nejen svůj čas, ale i svou lásku. 1. červen už tradičně patří všem dětem. Pokud nevíte, jakým dárkem potěšíte Vaše ratolesti, přicházíme s nabídkou univerzálního dárku z edice Poradce dětem.
1. PŘEDŠKOLÁCI (4 - 7 let)
- Veselá matematika - Vhodný doplněk při osvojování základních matematických pojmů.
(A4, 23 str.)
- Mluvící písmenka - Písmena vystupují jako malé dětské bytosti.
(atyp, 40 str.)
- Malý rytíř s omalovánkou - Veršované pohádky jsou doplněné otázkami a úlohami, které pomáhají rozvíjet fantazii.
(A4, 40 str.)
- S pastelkou v království matematiky - Základní matematické pojmy, geometrické tvary, číslovky.
(A4, 92 str.)
2. ŠKOLÁCI (8 - 10 let)
- Kouzlení s hádankami - Dětské hádanky, které jsou nejoblíbenější dětskou zábavou.
(atyp, 53 str.)
- Sto zvířátek v hádankách - Různé dětské hádanky.
(atyp, 47 str.)
- Dobrodružství žáčka Chytráčka I., II. - Řešení dětských úloh.
(A4, 84 str.)
3. ŠKOLÁCI (11 - 15 let)
- Murphyho věčné zákony - "Nic se nedá získat bez námahy, kromě špatné pověsti."
(A6, 219 str.)
- Zrnka mládí - "Nejdůležitější věcí, kterou může otec udělat pro svoje děti, je milovat jejich matku."
(A6, 204 str.)
- Murphy v bajkách - "Manželstvo není slovo, je to rozsudek."
(A6, 135 str.)
BALÍČEK 1. PŘEDŠKOLÁCI (4 - 7 LET) se slevou 30 % obsahuje: Veselá matematika + Mluvící písmenka a slabiky + Malý rytíř s omalovánkou + S paselkou v království matematiky
cena: 245 Kč
BALÍČEK 2. ŠKOLÁCI (8 - 10 LET) se slevou 30 % obsahuje: Kouzlení s hádankami + Sto zvířátek v hádankách + Dobrodružství žáčka Chytráčka I., II.
cena: 213 Kč
BALÍČEK 3. ŠKOLÁCI (11 - 15 LET) se slevou 30 % obsahuje: Murphyho věčné zákony + Zrnka mládí + Murphy v bajkách
cena: 238 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) ExiCon, s. r. o., 2011 |