| |
TÉMA NOVIN
ŠKOLSKÝ ZÁKON - NOVELA |
Jaké jsou povinnosti ředitele školy vůči žáků školy (např. v oblasti bezpečnosti a ochrany jejich zdraví)? Jakým způsobem má ředitel školy provádět výběr svých budoucích zaměstnanců? Co má na starosti personální a mzdové kanceláře ředitele školy? Jak často se prokazuje bezúhonnost?
Závislá práce ve školství
Zákoník práce stanoví, že závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě a může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tím zákonodárce odlišil závislou práci od práce nezávislé jako např. na základě živnostenského oprávnění či na základě zvláštních předpisů, jako je činnost notáře, advokáta apod.
Definice pojmu závislá práce
bezprostředně navazuje na definici pojmu nelegální práce v zákoně v č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podle tohoto zákona platí, že nelegální prací je výkon práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Práce mimo pracovněprávní vztah se velmi rozšířila v 90. letech a ujalo se pro ní označení švarcsystém – namísto pracovních smluv byly uzavírány obchodní smlouvy s osobami vlastnícími živnostenské oprávnění. Jinak zákon o zaměstnanosti ještě připouští výkon závislé práce prostřednictvím tzv. agentur práce, kdy zaměstnavateli (škole) přiděluje zaměstnance na základě vzájemné smlouvy zaměstnance agentura práce. Výkon práce agenturními zaměstnanci však v případě škol přichází v úvahu pouze u nepedagogických zaměstnanců, jako např. u uklízeček, školníka, ostrahy apod.
U pedagogických pracovníků jsme limitováni § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Z definice pojmu pedagogický pracovník v tomto zákoně vyplývá, že pedagogickým pracovníkem je mimo jiné ten, kdo je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Toto ustanovení tedy znamená, že
pedagogický pracovník musí vždy vykonávat svoji činnost formou závislé práce (tedy na základě některého z pracovněprávních vztahů),
pedagogický pracovník nemůže být přidělen k zaměstnavateli agenturou práce, protože v tomto případě by zaměstnavatelem nebyla škola, ale agentura práce.
Přijímací řízení ve škole
Zákoník práce vychází ze zásady, že výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání je plně v kompetenci zaměstnavatele, tedy ředitele školy. Jedná se o logickou zásadu, neboť jsme v oblasti smluvních vztahů, a je tudíž na obou účastnících, zda uzavřou s durhou stranou pracovní smlouvu či nikoliv.
Právo zaměstnance svobodně a dobrovolně si vybrat, s kým uzavře pracovní smlouvu, je zaručeno samotnou Listinou základních práv a svobod (čl. 26 LZPS). Stejné právo má i zaměstnavatel. Je na zaměstnavateli, aby v případě, že se o jedno místo u něho uchází více uchazečů, si vybral toho, kterého považuje na dané místo za nejvhodnějšího. Na druhé straně je zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami ucházejícími se u něj o zaměstnání a je zakázána jejich diskriminace. Zaměstnavatel, tedy ředitel školy však může brát při výběru nejvhodnějšího kandidáta v úvahu pouze kritéria, která se vztahují k výkonu budoucí práce, nemůže tedy v praxi např. brát v úvahu a ani se dotazovat uchazečky o zaměstnání, zdali plánuje rodinu apod. zákoník práce připouští pouze jako kritérium při výběru uchazečů o zaměstnání hledisko kvalifikace a v ostatním odkazuje na zvláštní předpisy. Pro nás to je na zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících.
Způsob, jakým má ředitel školy provádět výběr svých budoucích zaměstnanců, zákoník práce ani školských zákon či zákon č. 563/2004 Sb. nestanoví. Je to čistě interní věc zaměstnavatele, kterou si může upravit případně svými vnitřními předpisy. Ředitel školy samozřejmě může na místa, která chce obsadit vyhlásit výběrové řízení, jehož pravidla si sám stanoví. I pokud zaměstnavatel výběrové řízení zveřejní, není zásadně povinen ukončit toto vnitřní výběrové řízení tím, že s některou z osob, ucházejících se u něho o zaměstnání, uzavře pracovní poměr. Zaměstnavatel nemusí přijmout žádnou z osob ucházejících se u něho o zaměstnání, pokud dospěje k závěru, že žádná z nich nesplňuje všechna hlediska dle jeho představ, tj. hledisko kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností. Tuto pravomoc ředitele školy provést nezávislý výběr zaměstnanců školy je však třeba důsledně odlišovat od konkursního řízení. V případě škol je konkursní řízení stanoveno zákonem výhradně na obsazení funkce ředitele školy. Školský zákon jasně stanoví, že ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. V případě přijímacího řízení u ostatních zaměstnanců školy se konkursní řízení nepoužívá.
Podmínky splnění kvalifikačních předpokladů
jsou definovány odlišně podle toho, za jakým účelem posuzujeme kvalifikaci pedagoga. Jinak přistupuje zákoník práce k podmínkám zařazení pedagogického pracovníka do platové třídy a platového stupně a jinak při rozhodování, zda lze vůbec zaměstnat pedagoga, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace. Při vědomí toho, že není možné během krátkého času zajistit, aby všichni pedagogičtí pracovníci všech druhů škol splňovali předpoklad odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, stanovil zákonodárce v § 30 zákona č. 503/2004 sb., o pedagogických pracovnících výjimku, že fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejdéle po dobu pěti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí. Pětiletá lhůta se posléze ukázala jako zcela nereálná, a proto bylo ustanovení změněno následujícím způsobem: Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle odborné kvalifikace může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona:
pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti,
nejdéle po dobu deseti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí,
jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný.
Tato právní úprava nakonec také nebyla konečná, protože v roce 2014 se musela přijmout další novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (zákon č. 197/2014 Sb.), která předmětné přechodné stanovení doplnila o další výjimku – pokud fyzická osoba dosáhla ke dni 1. ledna 2015 alespoň 55 let věku a pokud vykonávala přímou pedagogickou činnost na příslušném druhu školy nejméně po dobu 20 let. Na základě tohoto ustanovení mohou přímou pedagogickou činnost vykonávat osoby, které 1. 1. 2015 dosáhnou alespoň 55 let věku a na příslušném druhu školy nebo školského zařízení vykonávaly přímou pedagogickou činnost po dobu nejméně 20 let, přestože nesplňují předpoklad odborné kvalifikace. Uvedená věková hranice byla zvolena z toho důvodu, že pedagogický pracovník, který pracuje na místě, kde získá odbornou kvalifikaci magisterským vzděláním, by studium dokončil krátce před dosažením důchodového věku. Praxe v délce 20 let má dávat záruku, že dotyčná osoba získala kompetence k výkonu dané činnosti.
Předpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka
Nad rámec pracovněprávní svéprávnosti zaměstnance musí pedagogický pracovník splňovat další kvalifikační předpoklady, jež stanoví zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Podle tohoto zákona může být pedagogickým pracovníkem jen ten, kdo splňuje tyto předpoklady:
• je plně způsobilý k právním úkonům,
• má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává,
• je bezúhonný,
• je zdravotně způsobilý a
• prokázal znalost českého jazyka, není-li dále stanoveno jinak.
O plné způsobilosti neboli slovy nového občanského zákoníku „svéprávnosti“ a o odborné kvalifikaci pedagogické pracovníka, jsme pojednali výše. Pokud se týká podmínky bezúhonnosti, tak je třeba vycházet z toho, že její nesplnění zákon vztahuje k úmyslným trestným činům a nedbalostním trestným činům spáchaným v souvislosti s výkonem pedagogické činnosti. Záznam v rejstříku trestů tedy nemusí automaticky znamenat nesplnění tohoto předpokladu. V praxi s vyskytují dotazy, jak často se bezúhonnost prokazuje. Je třeba si uvědomit, že zákon vyžaduje prokazovat bezúhonnost pouze před vznikem pracovněprávního vztahu. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu má pedagogický pracovník povinnost prokázat svoji bezúhonnost pouze tehdy, jestliže byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jímž by mohlo dojít k pozbytí bezúhonnosti. Na druhou stranu, když zákon výslovně stanoví, že bezúhonnost se prokazuje před vznikem pracovněprávního vztahu, znamená to, že se prokazuje před vznikem každého pracovněprávního vztahu, byť by se jednalo o pracovní poměry na dobu určitou několikrát za sebou řetězené.
Prokazování zdravotní způsobilosti
se řídí zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Obecně také platí, že každý zaměstnavatel – tedy i škola – musí mít svého lékaře pracovnělékařské péče.
Pro naše pojednání o podmínkách přijetí zaměstnance na pozici pedagogického pracovníka je důležité si uvědomit zásadu zákona č.373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a to, že osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Z uvedeného vyplývá, že je bezvýjimečně třeba, aby osoba ucházející se o místo učitele na škole se podrobila vstupní pracovnělékařské prohlídce. I když zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách připouští, že prohlídky u zaměstnanců zařazených do první kategorie mohou vykonávat – pokud s tím souhlasí zaměstnavatel – jejich praktičtí lékaři, nelze tuto možnost aplikovat ve školství. Vyhláška č. 79/2013 Sb. totiž vyjmenovává práci ve školách a školských zařízeních podle školského zákona za práci v riziku ohrožení zdraví. Riziko ohrožení zdraví je obecně vzato rizikový faktor, ten ale se nepoužívá k vlastnímu zařazení práce do kategorie, ale týká se obecných pracovních podmínek při výkonu určité práce. Stará směrnice PP-265-20.11.67 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci uváděla.
U všech prací ve školství
(nejen pedagogických, ale i nepedagogických pracovníků) se tudíž nemusí stanovit kategorie práce, protože periodická prohlídka těchto zaměstnanců má odlišnou periodicitu, periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, se provádí jednou za 4 roky, nebo jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věk.
Z těch všech důvodů nelze připustit, aby uchazeč o zaměstnání ve škole absolvoval vstupní prohlídku u svého praktického lékaře, protože pedagogický pracovník není zaměstnanec zařazený do první kategorie, ale zaměstnanec pracující v riziku ohrožení zdraví. Vstupní lékařskou prohlídku musí tedy absolvovat u poskytovatele pracovnělékařských služeb školy. Nakonec obecně platí, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah. Zákon ale také připouští, že osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak. To zase znamená, že ředitel školy se může s novým zaměstnancem dohodnout, že mu vstupní lékařskou prohlídku proplatí např. až po zkušební době nebo že mu ji neproplatí vůbec. Prokazování znalosti českého jazyka jako dalšího nezbytného předpokladu pro výkon činnosti pedagogického pracovníka se týká těch pedagogických pracovníků, kteří získali příslušnou odbornou kvalifikaci absolvováním vzdělávacího programu v jiném než českém vyučovacím jazyce. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících pak výslovně stanoví výjimky z nutnosti skládat zkoušku z českého jazyka. Těmito výjimkami jsou následující případy:
Pedagog bude působit ve škole s jiným vyučovacím jazykem než českým,
pedagog úspěšně vykonal maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury,
pedagog bude vyučovat pouze cizí jazyk. Uvedené se ale vztahuje nejen na uzavírání pracovního poměru, ale i na uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (jak dohody o provedení práce, tak dohody o pracovní činnosti) pedagogických pracovníků.
Specifika pracovní smlouvy pedagogických pracovníků
Podle poznatků praxe je největším problémem při sjednávání pracovních smluv s učiteli škol sjednání druhu práce. Zákoník práce nám k tomu nic bližšího nestanoví. Obecně platí, že sjednaná druh práce vymezuje okruh činností, které bude zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat, tedy které budou tvořit jeho budoucí pracovní náplň. Druh práce je ale součást pracovní smlouvy – dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Na základě sjednaného druhu práce pak již zaměstnavatel jednostranně přiděluje zaměstnanci pracovní náplň, tedy konkrétní činnosti, které má vykonat. Přitom samozřejmě musí dbát, aby tyto činnosti nevybočily ze sjednaného druhu práce. V každém případě musí být druh práce sjednán tak, aby ho nebylo možno zaměnit s jiným. Zákoník práce blíže také nestanoví, jestli má být druh práce sjednán úzce nebo široce, oboje je možné. Nakonec je možné sjednat v pracovní smlouvě i více druhů vykonávané práce. V těchto případech ale platí, že jde o jeden pracovní poměr, na který musí být vydán jeden platový výměr. Proto v takových případech, kdy jsou sjednány jako durh práce např. učitel a vychovatel, což jsou zcela rozdílně platově hodnocené pozice, je vhodné uzavřít dvě samostatné (souběžné) pracovní smlouvy. Úzké nebo široké vymezení druhu práce nese s sebou ve školství své výhody i nevýhody. Tam, kde je v pracovní smlouvě např. uvedeno pouze „učitel českého jazyka a dějepisu“ tak se tím ředitel musí řídit a nemůže s dotyčným učitelem disponovat např. v případě potřeby zástupu za učitele matematiky nebo fyziky.
Jmenování do funkce
I ve školách se vyskytuje jmenování do funkce. Obecně platí, že jmenováním se zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců taxativně vyjmenovaných v § 33 odst. 3 ZP, pokud to nestanoví zvláštní předpis (jako např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) apod.). Pracovní poměr založený jmenováním vzniká dnem, který byl stanoven jako den nástupu do funkce. Ačkoliv pro jmenování není předepsána písemná, obecně se doporučuje všem zaměstnavatelům, aby je prováděli písemně, a to formou jmenovacího dekretu, jehož jedno vyhotovení předá zaměstnavatel zaměstnanci. Je však nezbytné akceptovat zákonnou podmínku, že jmenování a odvolání může provádět výlučně ten, koho k tomu zmocňuje § 33 odst. 4 ZP. Jmenováním a odvoláním zaměstnance nelze pověřit jinou osobu. Nakonec je třeba zdůraznit, že protože akt jmenování nahrazuje pouze povinné náležitosti v pracovní smlouvě, je zpravidla třeba dohodnout s vedoucím zaměstnancem další podmínky, za kterých bude práci vykonávat (jako např. zkušební dobu nebo délku pracovního úvazku), a spolu se jmenovacím dekretem, vyhotovit i platový výměr. V případě škol platí, že z pohledu výše citovaného § 33 odst. 3 ZP je ředitel školské právnické osoby „vedoucí příspěvkové organizace“. Zákoník práce nijak nezasahuje do školského zákona, který stanoví, že ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.
Loňská novela školského zákona odstranila pravidlo jmenování ředitele veřejné školy a školského zařízení do pracovního poměru na dobu určitou 6 let. Pracovní poměr ředitele na dobu určitou se změnil v pracovní poměr na dobu neurčitou. To je nyní zásada. V podstatě se z textu zákona bylo odstraněno pravidlo jmenování ředitele veřejné školy a školského zařízení do pracovního poměru na dobu určitou 6 let. V rámci pracovního poměru ředitele školy, který je založen na dobu neurčitou, se však budou opakovat po šesti letech tříměsíční časové úseky, kdy zřizovatel bude oprávněn (nebo na základě doporučení České školní inspekce nebo školské rady povinen) vyhlásit na místo ředitele konkurs a ředitel odvolat. Jestliže zřizovatel nevyhlásí v uvedeném období konkurs, nic se nestane, pracovní poměr na dobu neurčitou poběží dále a opět za šest let se bude situace opakovat a zřizovatel bude mít právo vyhlásit konkurs na místo ředitele. Tím byla obnovena zákonná ochrana ředitele spočívající v omezení důvodů pro jeho odvolání v průběhu jeho pracovního poměru na dobu neurčitou. Tato ochrana (nadstandardní oproti jiným vedoucím zaměstnancům) polevuje pouze v době od 6 do 3 měsíců před koncem každých šesti let ve funkci. Jmenování na dobu určitou je nyní – podobně jako před rokem 2012 – možné tam, kde si to vyžádá situace – např. nutnost řešit zástup za ředitele na rodičovské dovolené nebo ředitelku uvolněnou do funkce starostky.
Kromě ředitele školy lze ve školách jmenovat do funkce
další zaměstnance školy. Zákoník práce umožňuje založit jmenováním pracovní poměr dalším vedoucím zaměstnancům, ovšem za podmínky, že takový vedoucí zaměstnanec je vedoucím organizačního útvaru příspěvkové organizace. Jinak ale platí, že u těchto vedoucích zaměstnanců lze pracovní poměr založit oběma způsoby – pracovní smlouvou nebo jmenováním. Zde záleží především na organizační struktuře školy, o které samozřejmě rozhoduje výhradně sám ředitel školy. Je třeba ale připomenout, že u soukromých a církevních škol je možné založit pracovní poměr vedoucích zaměstnanců vždy jen pracovní smlouvu, protože zákon připouští jmenování jen u příspěvkových organizací.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PVS 7-8/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
PERSONÁLNÍ PRÁVA ZŘIZOVATELE ŠKOLY
Jaký je vztah zřizovatele a ředitele školy?
Zřizovateli v pracovněprávních vztazích přísluší pouze práva výslovně stanovená zákonem, a to jsou dvě práva. První je právo jmenování a odvolání ředitele školy podle § 166 školského zákona. Ke jmenování ředitele veřejné školy zřizovatel nepotřebuje souhlas žádného orgánu veřejné správy. Totéž platí i odvolání z funkce. Pro jmenování do funkce se však vyžaduje splněná předpokladů stanovených zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Loňská novela školského zákona odstranila pravidlo jmenování ředitele veřejné školy a školského zařízení do pracovního poměru na dobu určitou 6 let. Pracovní poměr ředitele na dobu určitou se změnil v pracovní poměr na dobu neurčitou. To je nyní zásada. V podstatě se z textu zákona bylo odstraněno pravidlo jmenování ředitele veřejné školy a školského zařízení do pracovního poměru na dobu určitou 6 let. V rámci pracovního poměru ředitele školy, který je založen na dobu neurčitou, se však budou opakovat po šesti letech tříměsíční časové úseky, kdy zřizovatel bude oprávněn (nebo na základě doporučení České školní inspekce nebo školské rady povinen) vyhlásit na místo ředitele konkurs a ředitel odvolat. Jestliže zřizovatel nevyhlásí v uvedeném období konkurs, nic se nestane, pracovní poměr na dobu neurčitou poběží dále a opět za šest let se bude situace opakovat a zřizovatel bude mít právo vyhlásit konkurs na místo ředitele. Tím byla obnovena zákonná ochrana ředitele spočívající v omezení důvodů pro jeho odvolání v průběhu jeho pracovního poměru na dobu neurčitou. Tato ochrana (nadstandardní oproti jiným vedoucím zaměstnancům) polevuje pouze v době od 6 do 3 měsíců před koncem každých šesti let ve funkci. Jmenování na dobu určitou je nyní – podobně jako před rokem 2012 – možné tam, kde si to vyžádá situace – např. nutnost řešit zástup za ředitele na rodičovské dovolené nebo ředitelku uvolněnou do funkce starostky. Druhé právo zřizovatele školy, kdy zasahuje do personálních záležitostí školy je právo dané zákoníkem práce – určit řediteli školy plat. Podle § 122 ZP totiž platí, že vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil. Obdobně se postupuje u zástupce ředitele školy, pokud není pracovní místo ředitele školy dočasně obsazeno, nebo pokud ředitel školy práci přechodně nevykonává. Jinak samozřejmě má zřizovatel pravomoc vykonat u zaměstnavatele (školské právnické osoby) kontrolu dodržování všech právních předpisů, jak vyplývá ze zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. To je ale obecná kontrolní pravomoc zřizovatele vůči jím zřízené organizaci a ne konkrétně vůči řediteli školy.
S výjimkou výše uvedených zákonem stanovených dvou kompetencí zřizovatele vůči řediteli školy nemá zřizovatel žádná další práva. Platí obecná zásada – zaměstnavatelem ředitele školy není zřizovatel, ale školská právnická osoba, jíž je ředitel školy statutárním orgánem. Zřizovatel jako subjekt veřejné správy nemůže jím zřízené příspěvkové organizaci a jejímu statutárnímu orgánu ukládat povinnosti, které nevyplývají přímo ze zákona. K uvedenému lze citovat z rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 854/2007 „Zřizovateli jako orgánu nadřízenému zaměstnavateli náleží pouze ta práva a povinnosti, která mu zákon přiznává; kromě jiného je povinen sledovat, jak zaměstnavatelé plní své povinnosti při vytváření pracovněprávních vztahů a jejich rozvíjení (§ 8 odst. 3 ZP), zjišťovat příčiny porušování pracovněprávních předpisů, vyvozovat z něho důsledky a soustavně vytvářet podmínky pro jejich dodržování (srov. § 26 ZP). Zřizovateli také přísluší za podmínek stanovených v ustanovení § 166 odst. 4, odst. 5 a odst. 6 školského zákona oprávnění (popř. povinnost) odvolat ředitele školské právnické osoby z funkce. Výkon práv zřizovatele však nelze směšovat s výkonem práv zaměstnavatele; zřizovatel se ani v rozsahu svých zákonných práv a povinností nestává zaměstnavatelem, a ani v tomto rozsahu nevstupuje do práv a povinností zaměstnavatele. V praxi se však často setkáváme s případy, kdy zřizovatel zasahuje do personálních záležitostí ředitele školy tím, že např. stanoví, že dovolenky nebo cestovní příkazy musí řediteli školy podepisovat jeho zástupce. To vše je v rozporu s výše uvedenou zásadou výlučného postavení ředitele školy jako statutárního orgánu školské právnické osoby.
VÝBĚR NOVÉHO UČITELE
Jak probíhá přijímací řízení ve škole?
Zákoník práce vychází ze zásady, že výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání je plně v kompetenci zaměstnavatele, tedy ředitele školy. Jedná se o logickou zásadu, neboť jsme v oblasti smluvních vztahů, a je tudíž na obou účastnících, zda uzavřou s durhou stranou pracovní smlouvu či nikoliv. Právo zaměstnance svobodně a dobrovolně si vybrat, s kým uzavře pracovní smlouvu, je zaručeno samotnou Listinou základních práv a svobod (čl. 26 LZPS). Stejné právo má i zaměstnavatel. Je na zaměstnavateli, aby v případě, že se o jedno místo u něho uchází více uchazečů, si vybral toho, kterého považuje na dané místo za nejvhodnějšího. Na druhé straně je zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami ucházejícími se u něj o zaměstnání a je zakázána jejich diskriminace. Zaměstnavatel, tedy ředitel školy však může brát při výběru nejvhodnějšího kandidáta v úvahu pouze kritéria, která se vztahují k výkonu budoucí práce, nemůže tedy v praxi např. brát v úvahu a ani se dotazovat uchazečky o zaměstnání, zdali plánuje rodinu apod. zákoník práce připouští pouze jako kritérium při výběru uchazečů o zaměstnání hledisko kvalifikace a v ostatním odkazuje na zvláštní předpisy. Pro nás to je na zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Způsob, jakým má ředitel školy provádět výběr svých budoucích zaměstnanců, zákoník práce ani školských zákon či zákon č. 563/2004 Sb. nestanoví. Je to čistě interní věc zaměstnavatele, kterou si může upravit případně svými vnitřními předpisy. Ředitel školy samozřejmě může na místa, která chce obsadit vyhlásit výběrové řízení, jehož pravidla si sám stanoví. I pokud zaměstnavatel výběrové řízení zveřejní, není zásadně povinen ukončit toto vnitřní výběrové řízení tím, že s některou z osob, ucházejících se u něho o zaměstnání, uzavře pracovní poměr. Zaměstnavatel nemusí přijmout žádnou z osob ucházejících se u něho o zaměstnání, pokud dospěje k závěru, že žádná z nich nesplňuje všechna hlediska dle jeho představ, tj. hledisko kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností. Tuto pravomoc ředitele školy provést nezávislý výběr zaměstnanců školy je však třeba důsledně odlišovat od konkursního řízení. V případě škol je konkursní řízení stanoveno zákonem výhradně na obsazení funkce ředitele školy. Školský zákon jasně stanoví, že ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. V případě přijímacího řízení u ostatních zaměstnanců školy se konkursní řízení nepoužívá.
KRATŠÍ ÚVAZEK UČITELKY PEČUJÍCÍ O DÍTĚ
Učitelka po rodičovské dovolené bude uzavírat pracovní poměr na kratší úvazek z důvodu péče o dítě.
Jak se správně postupuje při stanovení kratší pracovní doby?
Sjednání kratší týdenní pracovní doby u pedagogických pracovníků znamená, že se tak sjednává kratší pracovní doba v obou částech pracovní doby, protože – jak jsme si uvedli výše – platí, že pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
přímou pedagogickou činnost, práce související s přímou pedagogickou činností.
Přímou a tzv. nepřímou pedagogickou činnost od sebe nelze oddělit, byť by např. učitel měl sjednán úvazek jen na 2 vyučovací hodiny týdně. Ředitelé škol často nabývají dojmu, že v případě, kdy potřebují pokrýt nějaký neobsazený minimální úvazek, že to vyřeší sjednáním pracovní doby v rozsahu potřebných vyučovacích hodin. To je zásadní omyl. Přímou a nepřímou pedagogickou činnost nelze od sebe oddělit, to je zásada. Pedagogický pracovník, který vyučuje, se musí zároveň na vyučování připravit nebo vykonat další práce související s výukou (opravit písemky apod.). Tato zásada neplatí jen pro uzavírání pracovních poměrů, ale i pro uzavírání dohod o pracovní činnosti) nebo dohod o provedení práce). Vzhledem k tomu, že nařízení vlády č. 75/2005 Sb. o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků stanoví rozdílný počet přímé vyučovací povinnosti (vyučovacích hodin) jednotlivých pedagogických pracovníků (např. pro učitele základní školy je při stanovené týdenní pracovní době úvazek 22 vyučovacích hodin), musí se každý kratší úvazek přepočítávat podle následující rovnice:
PD = PVH/PVP x 40
kde PD je pracovní doba
PVH počet vyučovacích hodin
PVP – týdenní rozsah přímé vyučovací povinnosti podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb.
Pokud např. ředitel základní školy potřebuje obsadit pouze 5 vyučovacích hodin týdně, pak vzájemný poměr 5/22 činí 0,23 a tudíž je celková týdenní pracovní dotyčného pedagoga doba 9 hodin.
Základní poměr přímé pedagogické činnosti (tedy vyučovacích hodin) k nepřímé pedagogické činnosti je u učitele základní školy 22: 18. Je však třeba připomenout další zvláštnost škol, kterou umožňuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Ustanovení § 23 odst. 3 umožňuje řediteli školy nebo ředitel zařízení sociálních služeb nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout. V tom okamžiku se však výše uvedený poměr přímé pedagogické činnosti k nepřímé pedagogické činnosti 22: 18 změní na 25: 15 a zmenší se tak prostor pro výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. Ředitel školy pak musí mít na paměti, že nařízením nebo dohodnutím „nadúvazkových hodin“ se snižuje prostor pro výkon ostatních činností (např. dohledu nad žáky, péče o kabinety apod.). Nakonec je třeba připomenout i jednu věc, která je dnes možná i trochu zapomenuta. Rozvržení pracovní doby pedagoga na přímou a nepřímou pedagogickou činnost platilo i za starých předpisů. Původně tuto oblast upravovala vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Bylo však praktickým problémem, že takovou zásadní věc stanovila „jen“ vyhláška a ne zákon. Navíc ještě vyhláška č. 263/2007 Sb. platí pouze pro školy a školská zařízení třízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, a neplatí pro školy soukromé a církevní. Proto v r. 2010 došlo k vložení § 22a do zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a proto je dnes toto ustanovení tak důležité pro praxi. Žádný ředitel školy nesmí opomenout v okamžiku, kdy sjednává týdenní pracovní dobu pedagoga, že tato tvoří část přímé vyučovací povinnosti a nepřímé vyučovací povinnosti. To je zákonná zásada.
JMENOVÁNÍ ŘEDITELE ŠKOLY
Škola bude jmenovat nového ředitele školy do funkce.
Jak správně postupovat, abychom se škola nedopustila něčeho mimo zákon?
V případě škol platí, že z pohledu výše citovaného § 33 odst. 3 ZP je ředitel školské právnické osoby „vedoucí příspěvkové organizace“. Zákoník práce nijak nezasahuje do školského zákona, který stanoví, že ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.
Loňská novela školského zákona odstranila pravidlo jmenování ředitele veřejné školy a školského zařízení do pracovního poměru na dobu určitou 6 let. Pracovní poměr ředitele na dobu určitou se změnil v pracovní poměr na dobu neurčitou. To je nyní zásada. V podstatě se z textu zákona bylo odstraněno pravidlo jmenování ředitele veřejné školy a školského zařízení do pracovního poměru na dobu určitou 6 let. V rámci pracovního poměru ředitele školy, který je založen na dobu neurčitou, se však budou opakovat po šesti letech tříměsíční časové úseky, kdy zřizovatel bude oprávněn (nebo na základě doporučení České školní inspekce nebo školské rady povinen) vyhlásit na místo ředitele konkurs a ředitel odvolat. Jestliže zřizovatel nevyhlásí v uvedeném období konkurs, nic se nestane, pracovní poměr na dobu neurčitou poběží dále a opět za šest let se bude situace opakovat a zřizovatel bude mít právo vyhlásit konkurs na místo ředitele. Tím byla obnovena zákonná ochrana ředitele spočívající v omezení důvodů pro jeho odvolání v průběhu jeho pracovního poměru na dobu neurčitou. Tato ochrana (nadstandardní oproti jiným vedoucím zaměstnancům) polevuje pouze v době od 6 do 3 měsíců před koncem každých šesti let ve funkci. Jmenování na dobu určitou je nyní – podobně jako před rokem 2012 – možné tam, kde si to vyžádá situace – např. nutnost řešit zástup za ředitele na rodičovské dovolené nebo ředitelku uvolněnou do funkce starostky. Kromě ředitele školy lze ve školách jmenovat do funkce další zaměstnance školy. Zákoník práce umožňuje založit jmenováním pracovní poměr dalším vedoucím zaměstnancům, ovšem za podmínky, že takový vedoucí zaměstnanec je vedoucím organizačního útvaru příspěvkové organizace. Jinak ale platí, že u těchto vedoucích zaměstnanců lze pracovní poměr založit oběma způsoby – pracovní smlouvou nebo jmenováním. Zde záleží především na organizační struktuře školy, o které samozřejmě rozhoduje výhradně sám ředitel školy. Je třeba ale připomenout, že u soukromých a církevních škol je možné založit pracovní poměr vedoucích zaměstnanců vždy jen pracovní smlouvu, protože zákon připouští jmenování jen u příspěvkových organizací.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PVS 7-8/2016)
|
|
| |
204/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů
205/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích
206/2016 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF)
207/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb.
208/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů
209/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů
210/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
211/2016 Nález Ústavního soudu ze dne 31. května 2016 sp. zn. Pl. ÚS 13/15 ve věci návrhu na zrušení § 114b odst. 5 a slov „§ 114b odst. 5“ v § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
212/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
213/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
214/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb.
215/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.
216/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů
217/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
218/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
219/2016 Nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh
220/2016 Vyhláška o postupu při služebním hodnocení vojáků v záloze ve službě a jeho hlediscích
221/2016 Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. července 2016
222/2016 Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
223/2016 Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
224/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
225/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů
226/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
227/2016 Vyhláška o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků
228/2016 Vyhláška o stanovení podmínek provozu mezinárodních letišť z hlediska ochrany hranic
229/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
230/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
231/2016 Vyhláška o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků
232/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě
233/2016 Nález Ústavního soudu ze dne 31. května 2016 sp. zn. Pl. ÚS 29/15 ve věci návrhu na zrušení nařízení obce Štěpánovice č. 1/2015, tržní řád
234/2016 Nález Ústavního soudu ze dne 14. června 2016 sp. zn. Pl. ÚS 7/15 ve věci návrhu na zrušení § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů
235/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů
236/2016 Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů
237/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů
238/2016 Vyhláška, kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí
239/2016 Nález Ústavního soudu ze dne 15. března 2016 sp. zn. Pl. ÚS 30/15 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb.
240/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
241/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
242/2016 Zákon celní zákon
243/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona
244/2016 Nařízení vlády k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky
245/2016 Vyhláška k provedení některých ustanovení celního zákona
246/2016 Vyhláška o způsobu provádění osobní prohlídky celníkem
247/2016 Sdělení Českého statistického úřadu o stanovení Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků
248/2016 Vyhláška o náležitostech obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek
249/2016 Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
250/2016 Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
251/2016 Zákon o některých přestupcích
252/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů
253/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
254/2016 Zákon, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
255/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
256/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
257/2016 Zákon o spotřebitelském úvěru
258/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru
259/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů
260/2016 Vyhláška o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody
261/2016 Vyhláška o tabákových výrobcích
262/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče
263/2016 Zákon atomový zákon
264/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona
265/2016 Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Bezděz“ po 5000 Kč
266/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 296/2015 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny a zelených bonusů na teplo a o stanovení doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech)
267/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
268/2016 Nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2016 sp. zn. Pl. ÚS 18/16 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Všeň č. 2 ze dne 30. 6. 2015 o místní úpravě provozu na veřejně přístupových účelových komunikacích v územním obvodu obce Všeň
|
|
| |
VĚCNOST JAKO ZVYK
Jak vypadají vaše porady? Jsou to dlouhé nudné hodiny, které vás nebaví a po jejich skončení odcházíte s pocitem, že se vlastně nic neřešilo a nedozvěděli jste se nic podstatného? Možná jste sami v roli toho, kdo porady vede – zkuste se zamyslet, jestli ti, co vás musí poslouchat, nemají pocit, že by se porada dala vyřídit v několika minutách. ¬Věcné jednání však není jen otázkou porad, ale naší každodenní pracovní činnosti.
V ŘÍDÍCÍ PRÁCI se vždy koncentrujte na řešení konkrétních případů a situací a za tímto účelem zkoumejte obsah problému. Jděte pragmaticky do hloubky s tím záměrem, že výslednicí vašeho počínání musí být nalezení cesty k vyřešení úkolu. Prostředky (trochu hrubě řečeno lidský i hmotný materiál) máte k dispozici a musíte je umět maximálně využít. Ne však za každou cenu, protože vždy existují určité hranice nebo limity, dané prostředím a podmínkami, v nichž působíte. Tato omezení musíte vždy vnímat a desetkrát si rozmyslete, jestli máte mandát k jejich narušení.
Omyly se odpouštějí málokdy a vaší omluvou nebude ani to, že jste měli ten nejlepší úmysl.
Související okolnosti
hrají hodně důležitou roli a někdy bývají rozhodujícími činiteli na misce vah úspěchu nebo zatracení. Proto fázi před konečným rozhodnutím věnujte dle možností hodně (co nejvíce) času, můžete tak předejít komplikacím a vyhnete se nepříjemným nervním stavům.
Dávejte si pozor na to, abyste do podrobností nezacházeli až příliš. Klidně se může stát, že se v nich ztratíte a zároveň vám unikne podstata. Proto princip komplexnosti pohledu platí vždy a za všech okolností. Nikdy samozřejmě nelze úvahou postihnout všechny vlivy a možné skutečnosti, které by mohly nastat. Na druhou stranu nemůže být vedoucí až příliš bázlivý a přemýšlet, co by se stalo, kdyby… Určité výchozí parametry jsou stanoveny a všeobecná odborná analýza je základem úspěchu. V některých situacích je opravdu lepší nechat běh věcí příštích vývoji a nezabývat se problémy, které nenastaly a možná ani vůbec nenastanou. A pokud se přece jen objeví, pak s chutí do jejich řešení, i kvůli nim tady jste.
Abyste se nedostali do zbytečného stresu, hlídejte si čas, který máte k dispozici. Rámcový hodinový nebo minutový rozvrh, bleskově provedený, je téměř nutností, jinak můžete snadno a lehce způsobit všeobecný chaos, který půjde na vaši hlavu. Považujte si situací, kdy máte pracovní čas takzvaně volný, nestává se to často. Dokážete li u mě Váš řídící čas optimalizovat, jste na dobré cestě.
Otravující balast zbytečností
Připouštějte pouze věcné námitky. Vedoucí musí velmi bedlivě pozorovat slovní projev diskutujícího a s ohledem na charakter řešeného problému dokázat odhadnout, která diskuse je věcná a podnětná a která již naopak zdržující. Lidé mívají potřebu se „vymluvit“ a porada k tomu bývá někdy vhodným a vítaným prostředkem, pokud se tomuto jejich počínání včas neučiní rázná přítrž. Jiní se zase rádi poslouchají a čas se nenápadně ztrácí v nenávratnu, aniž byl učiněn krok vpřed. V každém případě však vznikají, nejen ty časové, ztráty, které se pak někdy jen s obtížemi dohánějí. Proto se někdy nebojte více či méně důrazně říci něco na způsob: „Dobře, vraťme se k ………“ Nehleďte na to, jestli se to adresátovi líbí nebo ne.
ODDECHOVKY - Pro uvolnění klimatu na pracovišti a vytvoření určité pohody doporučuji alespoň jednou až dvakrát v roce uspořádat poradu, jejíž náplní primárně nebude řešení pracovních záležitostí, ale téma tak trochu „z jiného soudku“ (například blížící se období dovolených nebo vánočních svátků). Nicméně i při takovém relaxačním posezení nemusíte pracovní témata úplně vypustit, okrajově můžete s trochou byť i uměle vytvořené pohody zmínit něco, co se podařilo nebo co všechny teprve čeká. Účelem takového posezení je však navodit uvolněnější atmosféru. Lidé jsou rádi, když se jim čas od času něco líbivého předestře, vnitřně se aspoň dočasně upokojí, když uslyší něco pozitivního, protože s očekáváním, napětím a obavami se – s trochou nadsázky – žije celý pracovní život. Kultivovaně lze rovněž využít třeba i oslav narozenin některého člena kolektivu.
KAŽDÝ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK či poznámka by měly mít takříkajíc „hlavu a patu“ ve smysluplnosti řečeného. Diskusní poznámky musí být podnětné a přínosné, musí jít k věci, konstruktivně poukazovat na sebe i na druhé, upozorňovat na možnosti, rezervy, varianty řešení. Zdánlivě na první pohled nepatrná zmínka může mít ve svých důsledcích až kolosální dopad, využije li se správně. Pokud je hovořeno k věci, pak naslouchejte každému slovu a vždy nechejte diskutujícího domluvit až do konce. Získáváte tím informace, ke kterým byste se jinak třeba vůbec nedostali a které pro Vás mohou mít (nyní nebo později) svoji cenu. Aby byl výsledek projednávání opravdovým posunem žádoucím směrem, můžete ještě před rozhodující fází jednání požádat jednotlivé členy kolektivu o jejich osobní názor či pohled na řešenou záležitost, a to buď od každého povinně, nebo dobrovolně – záleží na okolnostech tak, abyste měli určitý časový prostor na předběžné vyhodnocení, na jehož základě pak budete finálně rozhodovat.
BONMOT si můžeme vyložit třeba jako vtipné slovo či určitou slovní pikantérii, rčení nebo také úsloví, někdy doplněné citátem nebo satirickým podtextem. Takový bonmot může být dozajista vítaným zpestřením porady či jednání a pro svůj charakter je spíše oblíben než neoblíben. Jako vše, tak ani bonmot nesmí být používán často a ne každý má pro jeho použití patřičné vlohy. Pokud se bonmotu použije nevhodným způsobem, působí řečník směšně až trapně, proto buďte v takových slovních výlevech velmi obezřetní a neupozorňujte na sebe jenom proto, že za každou cenu něco řeknete, v takových případech si lidé kupodivu až moc pamatují. Raději pomyslné zlato za mlčení než kopec ostudy na dlouhou dobu (než se na to zapomene).
Bonmoty však mají i svoje negativa. Často odvádějí od podstaty, nedávají přímou odpověď na přímou otázku, nejdou k jádru věci. A právě tu odpověď chtějí pracovníci slyšet, mnohdy na ni až hladově čekají, a pokud ji nedostanou, pak ani dílo nemusí mít takovou hodnotu, jakou všichni očekávají. Hluboká poklona tomu, kdo bonmotem pobaví a zároveň inteligentně (jinak to nejde) vyřeší problém.
Soukromé vyhodnocení
Po skončení složitého a náročného úkolu doporučuji někdy provést takové malé osobní vyhodnocení, retropohled na to, zda se úkol povedl podle zadání a představ, na vyhodnocování těch „malých“ zpravidla čas není. Sedněte si v kanceláři a určitou dobu se nenechte rušit, vyhodnoťte, jak se záměr podařilo naplnit, které vaše kroky byly správné a které situace jste naopak mohl vyřešit jinak. Krátká rozvaha a letmý pohled do nedávno minulého vám ještě naposledy přiblíží to, co se pod vaším vedením událo, a buď umocní pocit spokojenosti, nebo také nastíní směr použitelný v budoucnu. Symbolicky tím uzavřete jeden kruh předtím, než otevřete další.
ZVYK je v životě člověka velmi důležitý, protože vůle usměrňuje počínání. Zvyknout si lze na všechno, stačí jen si danou skutečnost uvědomit a podle ní pak i jednat. Stanou li se věcnost a praktičnost součástí vaší každodenní praxe, zbavíte se zbytečností, které zdržují vás i ostatní, ušetříte čas a více si vylepšíte vaši pověst. Racionální pohled je základem smysluplných úvah, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu, jenž je cílem veškerého snažení. Proto uvažte, zda léty zažité zvyky neobtěžují vás nebo vaše okolí a žádoucí změně se nebraňte. I starého psa lze naučit novým kouskům – musí však chtít. Setrvávání v nesprávném je projevem slabosti a povahové nevyrovnanosti.
Ing. Antonín Daněk
| |
| |
Termíny pro praxi v září 2015
| 8. 9.
Čtvrtek
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za srpen 2016
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 15. 9.
Čtvrtek
|
Daně z příjmů |
Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2016 (á 25 %), přesáhla-li daň za rok 2015 150.000 Kč a zdaňovacím obdobím poplatníka je kalendářní rok
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| 20. 9.
Úterý
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za srpen 2016
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za srpen 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za srpen 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za srpen 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za srpen 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za srpen 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za srpen 2016
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 26. 9.
Pondělí (za neděli 25. 9.)
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za srpen 2016 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za srpen 2016 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za srpen 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za srpen 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za srpen 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| 30. 9.
Pátek
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v srpnu 2016 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (kromě příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v srpnu 2016 z určených příjmů nerezidentů EU/EHP ze zdrojů na území ČR a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| DPH |
Podání žádosti plátce o vrácení DPH z jiného státu EU za rok 2015 (pouze přes elektronický portál spravovaný Generálním finančním ředitelstvím)
(§ 82 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání žádosti osoby registrované k dani v jiném státě EU o vrácení DPH v Česku za rok 2015 (jen přes elektronický portál ve státě usazení dotyčné osoby)
(§ 82a odst. 4 a 10 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
12.8.
|
15.8.
|
16.8.
|
17.8.
|
18.8.
|
19.8.
|
22.8.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,686
|
18,584
|
18,503
|
18,503
|
18,289
|
18,3
|
18,157
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
7,687
|
7,655
|
7,563
|
7,563
|
7,465
|
7,407
|
7,374
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,813
|
13,814
|
13,814
|
13,814
|
13,815
|
13,815
|
13,814
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,649
|
3,644
|
3,614
|
3,614
|
3,616
|
3,6
|
3,585
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,632
|
3,632
|
3,632
|
3,632
|
3,632
|
3,632
|
3,631
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,02
|
27,02
|
27,02
|
27,02
|
27,025
|
27,025
|
27,02
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
51,873
|
51,989
|
51,811
|
51,811
|
51,637
|
51,584
|
51,427
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,123
|
3,122
|
3,084
|
3,084
|
3,091
|
3,078
|
3,076
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,604
|
3,607
|
3,613
|
3,613
|
3,615
|
3,611
|
3,61
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
36,249
|
36,208
|
35,853
|
35,853
|
35,826
|
35,693
|
35,509
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,847
|
1,845
|
1,826
|
1,826
|
1,831
|
1,819
|
1,813
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
23,903
|
23,747
|
23,965
|
23,965
|
23,809
|
23,786
|
23,793
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,813
|
1,793
|
1,807
|
1,807
|
1,782
|
1,787
|
1,765
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,202
|
2,189
|
2,192
|
2,192
|
2,157
|
2,149
|
2,129
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,562
|
18,659
|
18,663
|
18,663
|
18,608
|
18,605
|
18,571
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,709
|
8,715
|
8,719
|
8,719
|
8,7
|
8,706
|
8,708
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,049
|
6,01
|
6,001
|
6,001
|
5,972
|
5,975
|
5,943
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,314
|
1,325
|
1,333
|
1,333
|
1,321
|
1,314
|
1,301
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
33,794
|
33,756
|
33,535
|
33,535
|
33,591
|
33,544
|
33,521
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,927
|
2,948
|
2,934
|
2,934
|
2,911
|
2,924
|
2,904
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
17,559
|
17,436
|
17,446
|
17,446
|
17,333
|
17,342
|
17,31
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,342
|
6,332
|
6,328
|
6,328
|
6,294
|
6,297
|
6,285
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,058
|
6,06
|
6,059
|
6,059
|
6,039
|
6,047
|
6,05
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
37,339
|
37,409
|
37,532
|
37,532
|
37,454
|
37,243
|
37,209
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
18,025
|
17,982
|
17,899
|
17,899
|
17,829
|
17,781
|
17,697
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,865
|
2,865
|
2,859
|
2,859
|
2,846
|
2,852
|
2,846
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,884
|
24,818
|
24,9
|
24,9
|
24,883
|
24,899
|
24,893
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
69,731
|
69,573
|
69,208
|
69,208
|
69,107
|
68,949
|
68,856
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,176
|
8,188
|
8,177
|
8,177
|
8,173
|
8,137
|
8,122
|
| USA |
dolar
|
USD
|
24,224
|
24,211
|
23,918
|
23,918
|
23,973
|
23,865
|
23,851
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
31,403
|
31,393
|
31,036
|
31,036
|
31,195
|
31,396
|
31,219
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,353
|
6,349
|
6,329
|
6,329
|
6,318
|
6,315
|
6,331
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 12-13/2016 (VII/2016)
- Zákon o přestupcích s komentářem – Mgr. Petr Taranda, Mgr. Aleš Šustr
- Vnitropodnikové směrnice – Ing. Vladimír Hruška
- Zákon o evidenci tržeb – Ing. Zdeněk Kuneš
- Pojem a účel předběžného opatření – JUDr. Jana Drexlerová
- Dodržování práv duševního vlastnictví – Ing. Jan Šmolík
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2016 (VI /2016)
- Sleva na studenta - Ing. Helena Machová
- Zálohy poplatníků na daň z příjmů - Ing. Martin Děrgel
- DPH u telekomunikačních služeb - Ing. Václav Benda
- Likvidace majetku a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Finanční leasing automobilu - Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. */2016 (VI/2016)
- Zdanění odměny jednatele - Ing. Martin Děrgel
- Delší výpovědní doba - JUDr. Ladislav Jouza
- Používání psychologických testů - JUDr. Jana Drexlerová
- Zaměstnanecké akcie – získání a prodej - Ing. Ivan Macháček
- Zaměstnanecké benefity – péče o zdraví a pracovní podmínky - JUDr. Eva Dandová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 9/2016 (VI/2016)
- Školský zákon – novela - JUDr. Eva Dandová
- Zásoby v účetnictví - Ing. Zdeněk Morávek
- DPH u ubytovacích a stravovacích služeb – Ing. Václav Benda
- Zákon o evidenci tržeb – Ing. Zdeněk Kuneš
1000 řešení – měsíčník č. 9/2016 (VI/2016)
- Školský zákon – novela - JUDr. Eva Dandová
- Veřejné zakázky - Ing. Karel Janda
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatel – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Stavíme bez chyb, pokut a penále – (legislativní část, změny a novinky, slovník stavebních pojmů)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 1/2017 (VIII/2016)
- Školský zákon s komentářem – JUDr. Eva Dandová
- Zákon o technických požadavcích na výrobky s komentářem - JUDr. Jiří Nesnídal
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2016 (VIII/2016)
- Cesta do zaměstnání a na dovolenou automobilem zaměstnavatele – JUDr. Eva Dandová
- Nevyžádaná a internetová reklama - JUDr. Jana Drexlerová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2016 (VIII/2016)
- Kolektivní smlouvy na rok 2017 - JUDr. Eva Dandová
- Spotřebitelský úvěr nově - Ing. Karel Janda
- Sledování zaměstnanců - JUDr. Jana Drexlerová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 10/2016 (VIII/2016)
- Školský zákon – novela - JUDr. Eva Dandová
- Zákon o odpadech - novela vyhlášky - Ing. Karel Janda
- Cestovní náhrady zaměstnanců v roce 2016 - Ing. Martin Děrgel
- Zákon o evidenci tržeb (2) - Ing. Zdeněk Kuneš
1000 řešení – měsíčník č. 10/2016 (VIII/2016)
- Veřejné zakázky - JUDr. Eva Dandová
- Odpisy - Ing. Ivan Macháček
|
|
| |
Novela školského zákona I.
Novela školského zákona se zaměřila do 3 oblastí: 1. zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky, 2. provést úpravu systému přijímacího řízení do oborů středního vzdělání ukončených maturitní zkouškou, 3. provést úpravu modelu a hodnocení maturitní zkoušky a některých náležitostí přezkumného řízení výsledků maturitní zkoušky. Novela školského zákona celek nabude účinnosti 1. září 2016 s tím, že některá opatření budou do praxe zavedena později: - zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky a s tím související změny účinné od 1. ledna 2017; - další změny týkající se předškolního vzdělávání od 1. září 2017, - některé změny nabývají účinnosti 1. ledna 2018, některé s účinností 1. září 2020 a poslední tři změny nabývají účinnosti 1. listopadu 2020.
Balíček je určen předškolním, základním, středním, vyšším odborným školám, rodičům, zákonným zástupcům žáků všem pracovníkům ve školství.
- 1. PVS 7-8/2016 - Novela školského zákona
- příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 120/
- 2. Aktualizace V/3 - Školský zákon - úplné znění zákona po novele
/A5, str. 72 /
- 3. Aktualizace V/2 - Zákon o vysokých školách - úplná znění zákonů po novele
/A5, str. 56/
- 4. Ekonomický a personalistický slovník - cca 3000 ekonomických pojmů a výrazů, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách
/A5, str. 272/
Cena balíčku je 822 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 342 Kč.
Ušetříte 480 Kč.
Daňová legislativa
Česká daňová legislativa je plně v souladu s daňovou legislativou Evropské unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady jsou do příslušných českých daňových zákonů běžně transponovány. Jaké je poslání českého daňového práva? Jaké změny přinášejí Směrnice Evropského parlamentu do české daňové soustavy?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poplatníkům, daňovým poradcům …
- 1. PVS 7-8/2016 - Legislativní úprava daňové soustavy ČR - Ing. Karel Janda
/A, str. 120/
- 2.Poradce 11/2016 - Daňová kontrola - příspěvek – Ing. Dalimila Mirčevská
/A5, str. 256
- 3. Ústava ČR - aktuální znění Ústavy ČR a zákona o volbě prezidenta republiky
/A6, str. 88/
- 4. Zákony I/2016 - Daňový řád … - úplné znění zákona
Cena balíčku je 702 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 270 Kč.
Ušetříte 432 Kč.
Podnikání ve společnosti a daň z příjmů
Podnikáte a přivítali byste pomoc? Můžete se sdružit s jinými osobami, abyste se společně přičinili o dosažení sjednaného účelu. Jaký to má dopad na rozdělení příjmů a výdajů ze samostatné činnosti mezi společníky společnosti? Jaký je postup při úhradě ztráty s.r.o. jejími společníky? Jak řešit problematiku základního kapitálu kapitálových obchodních společností, jeho změny a daňové souvislosti?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům,účetním, daňovým poradcům …
- 1. DÚVaP 6/2016 - Podnikání ve společnosti z hlediska daně z příjmů - příspěvek– Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 160/
- 2. DaÚ 5/2016 - Úhrada ztráty s.r.o. jejími společníky - příspěvek – Ing. Martin Děrgel
příspěvek – Ing. Martin Děrgel
- 3. Poradce 10/2016 - Základní kapitál a jeho změny - příspěvek – Ing. Dalimila Mirčevská
/A5, str. 160/
- 4. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2016 - které výdaje uplatnit do daňových výdajů (monotematika) – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 272/
Cena balíčku je 710 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 355 Kč.
Ušetříte 355 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |