Em@ilové noviny
č.13/2023
31.08.2023
31.08.2023
Vážení čitatelia!
Andrea Súkeníková
zodpovedná
redaktorka
poradca@poradca.sk
1. OBČANSKÝ ZÁKONÍK PO NOVELÁCH
Občanský zákoník komplexně a systematicky upravuje hmotné soukromé právo. Občanský zákoník zahrnuje i rodinné, spolkové, pojišťovací právo a další právní oblasti, navíc v sobě sjednotil závazkové právo. Rozsáhlá novela občanského zákoníku nabyla účinnosti 6. ledna 2023. Jaké změny přinesly poslední novely občanského zákoníku?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, ekonomům, manažerům, mzdovým účetním, personalistům, orgánům činným v trestním konaní, auditorům, exekutorům, všem občanům …
1. Poradce 1/2024 – Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 300/
2. Poradce 2/2024 - Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 300/
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 + CD – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem – komentář /A5, str. 336/
5. PaM 8/2023 – Občanský zákoník v personální praxi zaměstnavatelů – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1495 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 1045 Kč. Ušetříte 450 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
2. PLATEBNÍ NESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELE - NOVELA
Vláda schválila novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Kromě jiného je definováno rozhodné období, nově se definuje platební neschopnost zaměstnavatele, pojem nadnárodní zaměstnavatel i zaměstnanec, jehož peněžní nároky v insolvenci řeší zákon. Jaké další změny novela přináší a jaký budou mít dopad na praxi?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním …
1. Aktualizace III/2 – Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů /A5, str. 88/
2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3. Poradce 6/2023 – Insolvenční zákon s komentářem – komentář /A5, str. 384/
4. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/
|
Cena balíčku je 792 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 396 Kč. Ušetříte 396 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
3. ODPADY, OBALY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Potřebujete ke své práci aktuální znění zákonů po posledních novelách? Nabízíme vám úplná znění zákonů, které vám pomohou při vaši činnosti. Máte jedinečnou možnost získat je za zvýhodněnou cenu.
Zákony a Aktualizace jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, pracovníkům veřejné správy, obecním úřadům, městům, živnostníkům, ekonomům, manažerům, stavebníkům …
1. Zákony VI/2023 – Zákon o odpadech, zákon o obalech ... – úplná znění zákonů /A5, str. 640/
2. Aktualizace VI/1 – Energetický zákon – úplné znění zákona /A5, str. 128/
3. Aktualizace VI/2 – Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci – úplné znění nařízení /A5, str. 32/
|
Cena balíčku je 398 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 199 Kč. Ušetříte 199 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
4. BOZP
Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP stanoví zákoník práce. Další požadavky v oblasti zajištění BOZP stanoví zákon o BOZP a jeho prováděcí předpisy. Zákon reaguje na potřebu častých změn právní úpravy BOZP, reagujících na technický pokrok, ale též na pokrok v oblasti lékařských věd. Úprava zákona o BOZP dopadá i na situace, kdy mohou být reálné pochybnosti o tom, zda práce byla u zaměstnavatele vykonávána legálně. Jaká jsou aktuálně platná pravidla?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním …
1. Poradce 13/2023 – Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s komentářem – komentář /A5, str. 240/
2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání – odborná tematická publikace /A5, str. 96/
|
Cena balíčku je 834 Kč Cena balíčku se 20 % slevou je 671 Kč. Ušetříte 163 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
5. RODINNÉ PODNIKÁNÍ
Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. Jak správně postupovat při rodinném podnikání z hlediska daní, účetnictví, zákoníku práce? Jaké jsou nejčastější chyby, které provázejí tuto formu podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 7-8/2023 – Rodinné podnikání – příspěvek /A5, str. 224/
2. Příručka mzdové účetní – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3. PaM 6-7/2023 – Rodinné podnikání formou rodinného podniku – příspěvek /A4, str. 112/
4. Poradce 10/2023 – Zákon o sociálním pojištění s komentářem – komentář /A5, str. 224/
|
Cena balíčku je 1328 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 664 Kč. Ušetříte 664 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
STAVEBNÍ ZÁKON - NOVELA
Nová právní úprava si předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě: institucionální změny, důsledná digitalizace stavební agendy, změny v územním plánování, procesní změny, řízení o povolení stavby, odstraňování staveb, změny veřejného hmotného práva, změny v soudním přezkumu.
Nová právní úprava si v původních verzích záměru předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě:
- institucionální změny (vytvoření jednotného modelu státně správního vyjmutého z modelu veřejné správy; maximální integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů a zásadní reorganizace dotčených orgánů; odstranění systémové podjatosti; vznik Nejvyššího stavebního úřadu; posílení nezávislosti výkonu úřední činnosti a odpovědnosti za způsobenou újmu; nové postavení obcí jako dotčených orgánů; posílení odpovědnosti stavebních úřadů za výsledek řízení);
- důsledná digitalizace stavební agendy (od nástrojů územního plánování, přes projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů; portál stavebníka);
- změny v územním plánování (posílení územních samospráv v územním plánování – samostatná působnost obcí a krajů i v pořizování; sjednocená a jednodušší struktura dokumentací; jednodušší obsah dokumentace s možností odchylek; princip kontribucí a posílení významu plánovacích smluv; úprava opatření obecné povahy, kterým se jednotlivé nástroje územního plánování vydávají);
- procesní změny (zavedení závazných procesních lhůt; koordinace stanovisek/vyjádření v rámci organizace stavebních úřadů; zrušení duality územního a stavebního řízení – jedno veřejnoprávní řízení; konec instančního ping-pongu mezi stavebními úřady různých stupňů i mezi stavebními úřady a soudy důsledným zavedením apelačního principu, to jest povinnost nadřízeného rozhodnout ve věci, ne pouze rušit napadené rozhodnutí a vracet věc k dalšímu řízení);
- řízení o povolení stavby (důsledné prosazení zásady koncentrace řízení; výsledkem jedno rozhodnutí integrující všechny dosavadní modely; závazné lhůty v prvním stupni řízení a následky jejich nedodržení; prosazení principu apelačního v odvolacím řízení);
- odstraňování staveb (rozlišení mezi případy odchylky od povolení s možností dodatečného povolení a vzniku stavby zcela bez právního důvodu bez této možnosti; náklady spojené s odstraněním stavby, pokud ji neodstraní stavebník, nese stát; povinnost úhrady pokuty);
- změny veřejného hmotného práva (revize, modernizace a sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu spolu s eliminací multiplicit chráněných zájmů s cílem je zpřehlednit, zjednodušit a zajistit kvalitu architektury, urbanismu a ochranu volné krajiny; jednodušší koncepce obsahu dokumentace a soustředění všech typů dokumentací i podle speciálních předpisů v jednom podzákonném předpisu; stanovení požadavků na projektování a provádění staveb, zejména povinností stavebníka a vlastníka, projektanta a stavitele);
- změny v soudním přezkumu (posílení apelačních prvků v rozhodování správních soudů; nepřípustnost žalobního bodu, nebyl-li účinně uplatněn v povolovacím řízení; nepřípustnost žaloby sledující zjevné zneužití práva; zrychlení, zefektivnění a zkvalitnění soudního přezkumu při zachování ochrany veřejných subjektivních práv).
Deklaroval-li zákonodárce v důvodové zprávě k návrhu zákona, že mezi cíle rekodifikace patří zejména:
- snaha o zajištění univerzálnosti, jednoduchosti, efektivity a férovosti jediného povolovacího řízení při respektování práv všech dotčených subjektů a ochrany veřejných zájmů, s čímž souvisí i cíl
- celkového posílení autonomní rozhodovací pravomoci stavební správy, která by měl být koordinátorem vzájemně provázaných i si konkurujících soukromých i veřejných zájmů v území, a
- upozadění procesního postavení dotčených orgánů, aniž by došlo z hlediska věcného k oslabení ochrany jednotlivých tzv. složkových veřejných zájmů dotčených v procesu povolování staveb, na niž rezignovat nelze,
pak se to novým zákonem podařilo pouze zčásti. Lze shrnout, že nový stavební zákon především nepovede k podstatným a velmi potřebným změnám na úseku územního plánování; ovšem je to právě územní plánování, kterým se nastavují pravidla pro utváření (to jest uspořádání a využívání) území a jehož prostřednictvím se mohou obce osobitě profilovat. Právě naopak: sjednocováním tzv. „legendy“, jejíž podobu lze spatřit ve vyhlášce č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, se celý systém nesmyslně zglajchšaltuje.
Na půli cesty zůstala právní úprava stavebního práva hmotného, a to zejména v těch částech, které se týkají územní ekonomie. Stavební zákon by snad mohl vést k efektivnějšímu (jednomu) povolovacímu řízení vedeného stavebním úřadem s následným účinným a efektivním soudním přezkumem.
Již na počátku procesu legislativní přípravy byly totiž některé z deklarovaných principů opuštěny nebo rozmlženy. To se týkalo zejména části územního plánování, které se prakticky vrátilo k podobě stávající – a víceméně s drobnými úpravami trvá i po schválení poslanci. Obcím tak byla odňata působnost stavebních úřadů, avšak nebyla kompenzována ani silnějším postavením obcí v povolovacím procesu jako orgánu dotčeného (předvídaného ostatně § 136 odst. 2 správního řádu), nebyla jim přiznána samostatná působnost pořizování územních plánů a obsah územně plánovacích dokumentací zůstal zachován prakticky v původní podobě, a to přesto, že právě územním plánem a regulačním plánem nastavují obce pravidla výstavby ve svém území. Podcenění územního plánování bude první významnou překážkou prosazení jednodušších přístupů v povolovacím řízení. Ba hůře, obce byly zbaveny i možnosti vydávání opatření obecné povahy o stavebních uzávěrách a asanaci území!
V povolovacím řízení nebyl důsledně aplikován princip koordinace. Zákon však nevedl ani k úplné integraci stavebních úřadů a dotčených orgánů, neboť mimo tento režim bude samostatné postavení zachováno hasičskému záchrannému sboru, orgánům památkové péče a v určitém rozsahu též orgánům ochrany přírody a krajiny; a i tato nedokonalá koncepce byla novelou [2023] opět opuštěna!
Ne dosti na tom. U této klíčové právní normy veřejného práva, jejíhož schválení a vydání by mělo být dosaženo konsensuálně celou politickou reprezentací, byla ještě v legisvakanční lhůtě realizována zásadní koncepční novela – a je velmi pravděpodobné, že i tuto právní normu potká osud předchozího stavebního zákona [2006] novelizovaného třicetkrát, z toho třikrát koncepčně zcela zásadně. Minimálně do části územního plánování bude nutno zasáhnout. Jak plyne z výsledků analýz společnosti Deloitte, která byla v minulosti pověřena podrobným průzkumem a analýzou evropských plánovacích systémů (a jejíž výsledky byly známy s dostatečným předstihem, aby mohly být zpracovány novou právní úpravou), odchyluje se (a to bezdůvodně) česká právní úprava od evropského standardu. Zejména směrem k centralizaci a etatizaci plánování.
Základní struktura nového stavebního zákona, srovnání s dosavadní právní úpravou a základní změny provedené novelou
Jaká je tedy struktura schváleného stavebního zákona? Především zůstává u koncepce jednoho právního předpisu pro územní plánování a stavební řád, avšak s výrazným rozšířením části hmotného stavebního práva, byť – jak poukážeme dále – nedotaženým. Celý zákon je rozdělen do třinácti částí a doplněn devíti (po novele) deseti přílohami. U každé jednotlivé části souhrnně popisujeme, co a v jakém rozsahu bylo novelizováno. Podrobnější informace jsou následně uvedeny v příslušných pasážích stavebního zákona.
V části první je upraven předmět a jsou vyloženy, obdobně jako v předchozím zákonu, pojmy, avšak podstatně obsáhleji. Řada pojmů, dříve uvedených v prováděcích vyhláškách, je definována nyní zákonem (pojmy územní plánování, mezi nimiž se právo podle pražských stavebních předpisů vrací k některým tradičním pojmům, například uliční a stavební čára; pojmy stavebního řádu s inovovanou definicí rodinného domu; pojmy ostatní, zejména se týkající jednotlivých aktérů výstavbového procesu).
· Novelou [SZ 2021/2023] první části byl především zrušen pojem „koordinované vyjádření“, který byl klíčovým pojmem strukturální koncepce „státní stavební správy“, který je také opuštěn. Zpřesněna byla definice souboru staveb se stavbou hlavní. Staronově je definována politika územního rozvoje, která byla novým stavebním zákonem opuštěna, avšak s novelou se vrací. Doplněny byly dva, resp. tři podstatné pojmy, a to jednak pojem architektonická soutěž, pojem urbanistická soutěž a konečně pojem dozor projektanta (který se stává konečně vybranou činností ve výstavbě).
V části druhé jsou pojednány, obdobně jako v předchozí právní úpravě, organizace a výkon veřejné správy, a to obecně a s rozlišením výkonu v územním plánování a ve stavebním řádu. Ponecháním pořizování v režimu přenesené působnosti státní správy (proti vší věcné i právní logice) tak víceméně setrvává stávající model. Původně byl ústředním orgánem územního plánování míněn Nejvyšší stavební úřad, jemuž mělo příslušet obdobné postavení i ve věcech stavebního řádu. Jako jeho specifická součást byl koncipován „Specializovaný stavební úřad“. Ponechán byl i formát „jiných stavebních úřadů“ (MO, MV, MSp). V samostatném režimu pak budou MO a MV určovat opatřením obecné povahy „vymezená území“.
· Novelou [SZ 2021/2023] byla tato druhá část stavební zákona zcela zásadně koncepčně přepracována a důsledky této změny se promítají prakticky do celého právního předpisu, jakož i do řady zákonů v souvislosti s touto novelou rovněž novelizovaných (změnová ustanovení). Systém „státní stavební správy“ je opuštěn, Nejvyšší stavební úřad je zrušen a jeho místo zaujímá zpět ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Speciální stavební úřad je nyní nově koncipován jako Dopravní a energetický stavební úřad, který má dvě nadřízená ministerstva (MD a MPO). Soustava stavebních úřadů se vrací ke koncepci výkonu stavební správy prostřednictvím obcí a krajů v režimu přenesené působnosti. Lze důvodně předpokládat, že se s touto koncepcí vrátí rovněž jedna z významných procesních překážek, a to námitka podjatosti, resp. dokonce námitka systémové podjatosti. V souvislosti s jednotným environmentálním stanoviskem (JES) vstupuje do hry vedle ministerstva životního prostředí i MZe a MZd. Bylo-li záměrem zákonodárcovým co nejvíce systém stavební správy zkomplikovat a znepřehlednit, pak se to povedlo a rozbujelý resortismus byl potvrzen!
V části třetí je pojednáno územní plánování; jak už bylo řečeno, zůstává prakticky zachován stávající (nefunkční) model pouze s některými drobnými odchylkami (například vymezení pojmu „charakter území“). Rozsáhlá pasáž je věnována „pořizování“ jakožto výkonu státní správy v přenesené působnosti, se zachováním principu určeného zastupitele, pouze s upřesněním jejich vzájemného vztahu, který však činí určeného zastupitele faktickým podřízeným a obec rukojmím pořizovatele, potažmo ministerstva, které je určeno arbitrem pro případy vzájemných sporů!
Podrobněji je v zákonu popsáno postavení a výkon dotčených orgánů. Do společných ustanovení byly uvedeny některé obsahové náležitosti, zejména požadavky na úplné znění, na koordinační výkres, stanoven jednotný standard dokumentace, popis mapových podkladů. V obsahu nástrojů územního plánování byla ponechána dosavadní struktura podkladů a dokumentací (s novým názvem územní rozvojový plán, který nahradil politiku územního rozvoje) a byla pouze doplněna Politika architektury a stavební kultury ČR. Procesní náležitosti byly, oproti stávající právní úpravě, sjednoceny. Upraveny byly i některé zvláštní postupy a podmínky zrušení územně plánovací dokumentace a následky takového zrušení. Poněkud obšírněji je pojednáno vymezení zastavěného území a možnosti výstavby v území nezastavěném. Mezi nástroje územního plánování pak byla – oproti předchozí úpravě – zařazena územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území (avšak svěřené státu) a úprava vztahů v území (plánovací smlouva, náhrady za změnu v území).
· Novelou [SZ 2021/2023] třetí části byla dosavadní koncepce jenom prohloubena. Vrácena byla Politika územního rozvoje, které je věnována řada nových ustanovení (§ 70, § 71 a nové § 71a až § 71e). V souvislosti s tím byla také pozměněna a doplněna koncepce územního rozvojového plánu (§ 74 an.). Jen drobnou pozitivní změnou je uvedení možnosti podmínit vymezení ploch nebo koridorů územním plánem, popřípadě regulačním plánem architektonickou nebo urbanistickou soutěží, jejíž definice je podána v první části [SZ 2021/2023] a vychází z mezinárodních standardů těchto soutěží, jak jsou obsaženy jednak v AutZ, jednak jakožto soutěž o návrh [§ 143 až § 150 ZVZ]. Obecné vymezení tohoto typu závazku je obsaženo v ObčZ [§ 1772 až § 1779 – veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku]. Určitá zpřesnění, nikoliv však zpřehlednění, se týkají možností nápravy stavu, při němž byla provedena v územně plánovací dokumentaci podstatná úprava, aniž byla dána dotčeným orgánům a dotčeným vlastníkům odpovídající možnost ochrany svých práv. Nově byla pojednána Politika architektury a stavební kultury (§ 136a).
V části čtvrté je pojednáno stavební právo hmotné, které v předchozí právní úpravě [SZ 2006] prakticky chybí (je mu věnováno jen velmi málo ustanovení a většina byla součástí podzákonných právních předpisů). Jedná se především o územní požadavky na výstavbu (na pozemky a umísťování staveb na nich) a na technické požadavky na stavby a na výrobky (právní předpis se vrací k jejich výslovnému uvedení, nejen odkazu na evropské předpisy). Součástí této části jsou rovněž vybrané činnosti ve výstavbě (projektování a provádění staveb) a vymezení práv a povinností osob při přípravě, provádění a užívání staveb (stavebník, projektant, zhotovitel, stavbyvedoucí a stavební dozor, vlastník) včetně podmínek obsahu a vedení stavebního deníku. Nicméně ani v této části se nepodařilo upravit nově a lépe podmínky územní ekonomie.
· Novelou [SZ 2021/2023] čtvrté části byla zpřesněny případy, na něž dopadá uplatňování technických požadavků. Uvedena je rovněž podrobněji možnost odchýlit se v regulačních, popřípadě i územních plánech od prováděcího právního předpisu (výjimky z požadavků a odchylná řešení). Zpřesněna byla definice uličního prostranství. Upřesněno bylo rovněž vymezení povinnosti projektanta respektovat při projektování veřejné zájmy.
V části páté jsou pojednány účely vyvlastnění (tzv. „vyvlastňovací tituly“ podle stavebního zákona), jejichž podoba zůstává víceméně zachována. Toto jedno paragrafové ustanovení (§ 170) novelizováno nebylo, avšak institucionální změny stavebního zákona do jeho implementace dopadat budou, jak uvádíme v komentáři k této části.
V části šesté je upraven stavební řád, který doznal nejrozsáhlejších změn v souvislosti s přechodem na jeden povolovací proces. Upraveny byly podmínky podání žádosti, úkony před zahájením řízení, kromě podání předběžné informace stavebním úřadem zejména podmínky a náležitosti vyjádření, koordinovaného vyjádření a závazného stanoviska dotčeného správního orgánu. Jako základní byla stanovena lhůta 30 dnů, která může být v odůvodněných případech prodloužena ještě o 30 dnů. Součástí byla a zůstává též omezená forma též fikce souhlasu, nebyl-li ve stanovené lhůtě předepsaný úkon učiněn, a to především s výjimkami týkajícími se posouzení vlivu na životní prostředí a některých záležitostí ochrany přírody a krajiny. Do stejné části je zařazeno i vyjádření vlastníků a provozovatelů veřejné dopravní a technické infrastruktury – a to ve stejných lhůtách, jako pro dotčené správní orgány (!?). Určitým přínosem mohla být skutečnost, že v případě nepředložení vyjádření, koordinovaného vyjádření (pojem koordinované vyjádření byl v souvislosti s novelou vypuštěn) či závazného stanoviska spolu se žádostí si je vyžádá u dotčeného orgánu stavební úřad, přičemž se běh lhůt správního řízení meritorního staví, a to nejpozději do doby, kdy se nevydáním těchto úkonů považují za souhlasná.
V ustanoveních o řízení o povolení záměru jsou v obecných ustanoveních pojednáni účastníci řízení ve výměru víceméně odpovídajícím ustanovení § 27 správního řádu (stavebník, obec, vlastník pozemku nebo stavby anebo ten, kdo má jiné věcné právo, osoby, jejich práva mohou být záměrem přímo dotčena, a osoby, o nichž to stanoví speciální právní předpis). Samostatné ustanovení je věnováno společenstvím vlastníků jednotek.
Obsah žádosti je uveden v zákonu, stejně jako podmínky předložení dokumentace k žádosti a doložení souhlasu vlastníka. Následuje popis samotného procesu (vyrozumění o zahájeném řízení, ústní jednání, námitky účastníků a připomínky veřejnosti, posouzení záměru stavebním úřadem, což představuje návrat k § 90 ve znění před novelou stávajícího zákona v roce 2017, vyjádření stavebníka).
Upřesněna a sjednocena byla ustanovení o lhůtách z hlediska jejich struktury a délky (i nadále 30 dnů, resp. 60 dnů, resp. 120 dnů – EIA (tato možnost byla novelou opuštěna), s možností jejich prodloužení o 30 resp. 60 dnů před uplynutím prodlužované lhůty). Součástí zákona je též obsah vydaného povolení a doba jeho platnosti (2 roky, až 5 let – s možností i opakovaného prodloužení, vždy však nejdéle o dva roky) a v případě zahájení realizace záměru se lhůtou nejdéle desetiletou.
Samostatně bylo upraveno i řízení s posouzením vlivu na životní prostředí (včetně podmínek zadání a vypracování posudku a vydání rozhodnutí). Stavební zákon rovněž stanovil možnost samostatného posouzení vlivu. Zákon stanovuje obsah povolení stavby ve výrokové části a možnosti a náležitosti zrychleného řízení, pokud o to stavebník požádá a charakter stavby to umožní. Ve některých specifických případech v uzavřených areálech jaderných zařízení, popřípadě u záměrů v působnosti jiných stavebních úřadů (MO, MV, MSp) lze vydat též rámcové povolení, vymezující pouze stavební pozemek a v jeho rámci skladbu, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech; koncepce řízení o povolení záměru s EIA byla novelou opuštěna!
Samostatně jsou také upraveny náležitosti povolování záměrů nestavebních (vyžadujících povolení a nevyžadujících povolení), změn v užívání území, dělení a scelování pozemků, stanovení ochranných pásem opatřením obecné povahy. Novým nástrojem povolování staveb je rámcové povolení pro areály jaderných zařízení nebo záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu.
Samostatně jsou upraveny podmínky změny záměru před dokončením (v obdobném režimu jako v současnosti).
Zásadní změnou prošly podmínky řízení o odvolání. Jak bylo již uvedeno, prosazuje se apelační princip rozhodování; zjistí-li odvolací orgán, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními přepisy nebo je nesprávné, změní je a vydá rozhodnutí. Při tom je vázán týmiž procesními lhůtami.
Další ustanovení jsou věnována kontrolním prohlídkám, opět v režimu obdobném režimu současnému. Možnostem udělování výjimek z požadavků na výstavbu, k podmínkám a náležitostem náhrad za škodu, řízení o užívání staveb – kolaudační řízení, závěrečná kontrolní prohlídka a kolaudační rozhodnutí. Obdobně současné právní úpravě je koncipováno rovněž předčasné užívání staveb a zkušební provoz. Samostatně jsou upraveny podmínky a náležitosti rekolaudace (změn v užívání stavby), včetně podmínek zrychleného řízení.
Vzhledem ke skutečnosti, že se zákon vrací k rozlišování drobných a jednoduchých staveb, stanovuje pro tyto případy i samostatný režim povolení změny v jejich užívání.
Odstraňování staveb sleduje rovněž víceméně platnou právní úpravu, avšak s některými zásadními odchylkami, týkajícími se případů nařízení odstranění stavby. Možnost dodatečného povolení stavby je připuštěna pouze u staveb, které se odchýlily od vydaného povolení, nikoliv však u staveb, které vznikly zcela bez právního důvodu – tedy s absencí dobré vůle.
Ve společných ustanoveních jsou především stanoveny podmínky a náležitosti mimořádných postupů (mimořádných opatření a obnovy po zničení mimořádnými událostmi). Obdobně jako dosud jsou upraveny i podmínky neočekávaných nálezů archeologických, paleontologických nebo kulturně cenných předmětů nebo chráněné části přírody a krajiny.
· Novelou [SZ 2021/2023] byla ustanovení šesté části přímo i nepřímo zásadně dotčena, a to zejména důsledky návratu ke koncepci stavební správy vykonávané na obecní a krajské úrovni. Opuštěna byla prakticky myšlenka kooperace a koordinace uvnitř státní stavební správy. Opuštěn je model vyjádření a vrací se zpět (závazná) stanoviska, dokonce speciálně jednotné environmentální stanovisko (JES), přestože bylo původně koncipováno jako resortní „obrana“ před silou stavebních úřadů, jejichž součástí měly být též některé dotčené správní orgány (jediným rozdílem je delší doba platnosti těchto stanovisek, a to 5 let). Místo koordinovaného vyjádření je znovu ordinováno koordinované závazné stanovisko (také s platností pětiletou). V souvislosti s návratem k (závazným) stanoviskům bylo do zákona vloženo ustanovení § 179a o podmínkách a náležitostech přezkumu závazného stanoviska v přezkumném řízení s nově koncipovanými lhůtami.
Jak uvádíme níže, již od samého počátku nejsou vyloučeny ani případy podmiňujících správních rozhodnutí (například podle zákona o ochraně přírody a krajiny)! V souvislosti s JES byla také vypuštěna část týkající se společného povolení záměru s posouzením vlivu na životní prostředí (§ 201 až 210); řízení o povolení záměru, jakož i případná další řízení podle zvláštních právních předpisů, budou navazujícími řízeními na posouzení vlivu na životní prostředí podle příslušné právní úpravy.
Upraveny jsou drobněji i některé další procesní souvislosti: souhlas vlastníka a nemožnost jeho zpětvzetí, podmínky rozhodování o záměrech uvnitř areálů dokončených staveb, podmínky rozhodování v odvolacím řízení, týkající se účasti spolků, některé detaily kolaudace, předčasného užívání stavby, podmínky dodatečného povolování staveb, možnosti dokladu splnění podmínek pro udělení výjimky, podmínky úhrady nákladů vynaložených na náhradní výkon exekuce státem a podobně.
V části sedmé je pojednán informační systém veřejné správy, portál stavebníka, Národní geoportál územního plánování a podrobnější podmínky elektronizace výkonu veřejné správy na úseku výstavby.
· Novelou [SZ 2021/2023] sedmé části byla provedena (vedle dopadů institucionálních změn) spíše jen drobnější doplnění a zpřesnění, například podmínek nahlížení do spisu.
V části osmé jsou stanoveny podmínky a náležitosti autorizace a činnosti autorizovaných inspektorů. Jejich činnost byla zásadně redukována na poskytování odborných posudků staveb pro účely kolaudace a pro porovnání dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby.
· Novelou [SZ 2021/2023] osmé části byla pouze tato ustanovení dílčím způsobem zpřesněna.
V části deváté je pojednán systém kontrol a nápravných opatření v územním plánování a stavebním řádu.
· Novelou [SZ 2021/2023] deváté části byla především promítnuta změna institucionální a z ní plynoucí důsledky pro oprávnění ke kontrolním činnostem. Drobně upřesněny byly podmínky vstupu na pozemek a do staveb.
V části desáté jsou upraveny přestupky v obdobném rozsahu, jako ve stávající právní úpravě, pochopitelně ovšem s rozdílnými skutkovými podstatami. Obdobně jako v předchozích částech, i v novele [SZ 2021/2023] desáté části byla promítnuta především institucionální změna stavební správy. Upřesněny byly například podmínky odpovědnosti za plnění podmínek rozhodnutí, byly-li převzaty z vydaného JES.
· Novou úpravou je část jedenáctá, pojednávající o soudním přezkumu ve věcech výstavbových, zejména důsledné prosazování apelačního principu a tudíž urychlení soudního řízení.
Novelou [SZ 2021/2023] jedenácté části byla významně oslabena procesní pozice žadatele jakožto účastníka (soudního) řízení, jemuž je nyní přiznáno pouze postavení osoby zúčastněné na řízení, jejíž procesní práva jsou podstatně užší a okleštěná.
· Ze standardní úpravy společných, přechodných a závěrečných ustanovení, která je obsažena v části dvanácté, se stala úprava ne zcela standardní. V důsledku již dvojí novely provedené před nabytím účinnosti zákona v legisvakanční lhůtě máme před sebou přechodná ustanovení přechodných ustanovení. Obdobné platí i pro účinnost, kterou měl nabýt zákon 1. července 2023 (část třináctá), avšak některá ustanovení účinnosti nabyla již bezprostředně po vydání a některá měla nabýt (a zčásti nabyla) účinnosti k 1. lednu 2022.
· Novelou [SZ 2021/2023] dvanácté a třinácté části byla tedy zejména dotčena přechodná ustanovení, jimiž se souhrnně zabýváme v příslušné části komentáře. Novela se rovněž promítla do nabývání účinnosti, které pro přehlednost uvádíme již zde:
- ustanovení § 36, 319, § 322 odst. 1 a 3, § 324 a § 326 odst. 1 nabyla účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení, tj. 30. července 2021;
- ustanovení § 15 až 18, § 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1 nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2022;
- ustanovení § 312 odst. 4 nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2023;
- veškerá zbylá ustanovení nabývají (alespoň zatím) účinnosti dnem 1. ledna 2024.
K zákonu bylo připojeno devět příloh. Jedna příloha byla doplněna, jedna revidována a jedna zrušena (jednotný standard). Součástí stavebního zákona [2021/2023] je tak i nadále devět příloh, a to výčet drobných staveb nevyžadujících povolení záměru, výčet jednoduchých staveb podléhajících v některých případech zjednodušujícím postupům, výčet vyhrazených staveb, jejichž rozhodování přísluší specializovanému a odvolacímu stavebnímu úřadu, obsah a struktura vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj, a velmi problematické výčty obsahu a struktury znovu „obnovené“ politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu a jeho odůvodnění, obsahu a struktury zásad územního rozvoje a jejich odůvodnění, obsahu a struktury územního plánu a jeho odůvodnění, obsahu a struktury regulačního plánu a jeho odůvodnění.
Úplné znění zákona s komentářem již najdete v měsíčníku Poradce 3/2024.
NOVELA ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH – 1. ZÁŘÍ 2023
Dne 23. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 183/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabude účinnosti 1. září 2023. Jaké změny přináší?
DNE 1. ZÁŘÍ 2023 NABUDE ÚČINNOSTI další novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnicích a o změně některých zákonů. Ve Sbírce zákonů byla publikována pod č. 183/2023 Sb. spolu s drobnou novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Podle předkladatelů bylo hlavním cílem zákona navázat na Programové prohlášení vlády, pokud jde o záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, podpory začínajících učitelů a realizaci reformy profesní přípravy učitelů akcentující zejména jejich praktické dovednosti.
Novela zákona především umožní řediteli školy uznat na dobu nejvýše 3 let předpoklad odborné kvalifikace učitele 2. stupně základní školy a střední školy, včetně odborníků z praxe, pokud jejich praxe odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.
Hlavním cílem zákona však bylo posílit pravomoc ředitele školy v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Novela zužuje rozsah akreditací vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pouze na akreditace vzdělávacích programů, jimiž se získává odborná kvalifikace pedagogického pracovníka, a na studia vedoucí k získání kvalifikačních předpokladů a dalších kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků (např. specializační studia, studium pro ředitele). Vzdělávací programy průběžného vzdělávání pedagogických pracovníků nebudou v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků akreditovány; výběr vhodných vzdělávacích programů nebo jiných profesně rozvojových aktivit pro pedagogické pracovníky bude v pravomoci ředitele školy, přičemž i nadále půjde o další vzdělávání pedagogických pracovníků, na něž bude škola moci využít finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu. Na druhou stranu zákon stanoví, že všechny programy celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokými školami, pokud se jimi získává odborná kvalifikace pedagogického pracovníka, budou muset být akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Zároveň se u kvalifikačního programu pro učitele 2. st. základní školy a střední školy rozšiřuje okruh poskytovatelů z vysokých škol i na zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Novelou zákona také dochází k posílení možností ředitelů škol zajišťovat účinné uvádění začínajících učitelů, kdy v rámci adaptačního období je ukotvena pozice uvádějícího učitele, jenž začínajícímu učiteli poskytuje potřebnou podporu v počátečním období jeho kariéry.
Nově je definována též činnost třídního učitele spočívající zejména v organizační a administrativní činnosti, ale také v další práci s žáky a studenty a jejich zákonnými zástupci.
Zákon také obsahuje změny související s vyhodnocením úpravy společného vzdělávání spočívající zejména v revizi požadavků na odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga a specifikaci požadavků na odbornou kvalifikaci školského logopeda, tj. speciálního pedagoga vykonávajícího logopedickou činnost v oblasti školské logopedie. Současně upravuje i požadavky na odbornou kvalifikaci asistentů pedagoga (navrhuje se zvýšit požadavky na jejich odbornou přípravu).
Z dalších změn návrh zákona zejména stanoví minimální úroveň prokázání znalosti českého jazyka pro pedagogické pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, a provazuje kvalifikační předpoklady vybraných skupin pedagogických pracovníků se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.
Novela školského zákona pak stanoví pravidla o výši platů pedagogických pracovníků
ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.
Zákon výslovně stanoví MŠMT povinnost vyhlašovat pravidelně normativy a opravné koeficienty, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.
To znamená, že zákon garantuje minimální úroveň prostředků na platy pedagogických pracovníků, přičemž vláda ČR, resp. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR budou mít nadále prostřednictvím zákona o státním rozpočtu na příslušný rok možnost prostředky nad tuto minimální úroveň navýšit, např. v souvislosti s vyšší mírou růstu spotřebitelských cen nebo s rychlejším růstem průměrné mzdy v národním hospodářství. Konkrétní výše platových tarifů však stále zůstane předmětem právní úpravy v nařízení vlády jako u jiných zaměstnanců odměňovaných platem.
Tato úprava ovšem nabývá účinnosti až 1. ledna 2024.
Zákon č. 563/2004 Sb.
vytváří právní rámec pro tři důležité oblasti výkonu práce pedagogických pracovníků:
Na rozdíl od školského zákona nemá tento zákon svého bezprostředního předchůdce v podobě zákona. Jednotlivé části zákona buď nebyly předchozí právní úpravou řešeny vůbec, nebo jen částečně, a to zpravidla podzákonnými právními předpisy (např. vyhláška č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogického pracovníka a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců). V některých případech sice zákon danou oblast týkající se pedagogických pracovníků řešil, ale úprava již přestala vyhovovat (to se týká zejména definice pojmu „pedagogický pracovník“). Navíc činila potíže roztříštěnost ustanovení o pedagogických pracovnících do řady předpisů nejrůznější právní síly. Proto se jevilo přijetí speciálního právního předpisu (zákona) postihujícího uvedené oblasti jako velice potřebné.
Jak jsme uvedli úvodem, dne 1. září 2023 nabude účinnosti v pořadí celkem sedmnáctá novela tohoto zákona, zákon č. 183/2023 Sb. Novela se zaměřila celkem na šest hlavních opatření, a to:
Novela je značně rozsáhlá, pouze první část zákona (vlastní novela zákona č. 563/2004 Sb.) obsahuje celkem 125 změnových bodů. Nad rámec výše uvedeného dochází zejména k definování a terminologické úpravě vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Nové úpravy jsou pouze legislativně technické, dochází ke zpřehlednění terminologickému sjednocení označení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v zákoně č. 563/2004 Sb., které bude přínosné pro širokou veřejnost, poskytovatele těchto vzdělávání i ředitele škol. Touto změnou nedochází ke změně zaměření nebo požadavků na obsah studií, mimo zamýšleného navýšení rozsahu některých studií pedagogiky, uvedených v tezích novely vyhlášky č. 317/2005 Sb., která má být v nejbližší době upravena.
UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE UČITELE - Podle nového ustanovení § 9a zákona bude platit, že zaměstnanci, který je absolventem akreditovaného magisterského studijního programu, jehož zaměření odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy za splněný na dobu nejdéle 3 let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat.
Nové ustanovení umožňuje řediteli školy uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele za splněný na dobu nejdéle 3 let. Odborná kvalifikace se uznává k výuce předmětů, které svým charakterem odpovídají zaměření absolvovaného magisterského studia. U tzv. učitelů-odborníků z praxe ve středním odborném školství je navíc jako podmínka stanovena délka nejméně 5 let praxe v oboru a podmínka charakteru dosaženého vzdělání, které musí odpovídat charakteru vyučovaného předmětu.
Zároveň může být na dobu 3 let uznána kvalifikace zaměstnanci, který je absolventem bakalářského studijního programu v oblasti pedagogických věd a zároveň studentem navazujícího magisterského učitelského studia. Pokud si zaměstnanec do 3 let od tohoto uznání předpokladu odborné kvalifikace tuto odbornou kvalifikaci nedoplní, bude nadále považován za nekvalifikovaného a ředitel ho může zaměstnat pouze za splnění předpokladů stanovených zákonem. Toto uznání není možné opakovat u více zaměstnavatelů, zaměstnanec je povinen sdělit řediteli školy, zda a na jakou dobu u něho dříve došlo k uznání předpokladu odborné kvalifikace podle tohoto ustanovení.
Novela zákona v té souvislosti řeší i odbornou kvalifikaci učitele jazykové školy. Odbornou kvalifikaci učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, resp. učitele cizího jazyka v základní škole nebo střední škole, nemůže získat osoba, která by dosáhla jen bakalářského stupně vzdělání. Textaci ustanovení bylo proto třeba upravit tak, aby i slovní vyjádření tuto zásadu odráželo. To, že předchozí právní předpisy umožňovaly získat odbornou kvalifikaci učitele cizího jazyka také v jednooborovém bakalářském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů daného jazyka, zůstává nedotčeno.
V návaznosti na § 22 odst. 1 zákona dochází ke sjednocení vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů a studia pedagogiky. V případě absolventů magisterských studijních programů v oblasti společenských věd zaměřené na příslušné cizí jazyky se jedná o studium pro učitele odborných předmětů, v případě absolventů magisterských studijních programů jiného zaměření pak studium pedagogiky pro učitele 2. stupně základní školy a střední školy.
OMEZENÍ OKRUHU PROGRAMŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - Podstatnou změnu zaznamenalo ustanovení § 22 zákona, tzv. Společné ustanovení k odborné kvalifikaci. V ustanovení dochází především ke sjednocení studia celoživotního vzdělávání a pedagogiky, tímto způsobem je doplněna definice § 22 odst. 1 zákona.
Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků uskutečňovaném vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků:
Toto ustanovení reaguje na stav, kdy vysoké školy mohou realizovat jak studium v oblasti pedagogických věd, tak studium pedagogiky, která přitom v zákoně často představovala dvojí způsob dosažení příslušné kvalifikace, za současného neopodstatněného rozdílu na požadovanou délku těchto kvalifikačních studií. Poté, co byl rozšíření okruh poskytovatelů studia pro učitele 2. stupně základní školy a střední školy, nemá toto rozdělení ani praktické důvody.
Zároveň došlo v ustanovení § 22 zákona ke specifikaci všech druhů studia v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, která vedou k získání nebo rozšíření odborné kvalifikace, a tedy budou po novele zákona podléhat akreditaci MŠMT. Možnost zaměření studia na sociální pedagogiku, kterým bude možné získat kvalifikaci vychovatele, asistenta pedagoga a pedagoga volného času reflektuje dosavadní právní stav, kdy bylo možné získat kvalifikaci vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném, mimo jiné, na sociální pedagogiku.
Nová právní úprava má dále za cíl reagovat na nastoupený trend vyšší regulace přípravného vzdělávání pedagogických pracovníků (tento trend se projevuje též v oblasti akreditace studijních programů vysokých škol). Z toho důvodu se stanoví, aby všechny programy celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokými školami musely být akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, pokud se ve spojení s nimi získává podle tohoto zákona odborná kvalifikace pedagogického pracovníka (tzv. kvalifikační studia). Konkrétní požadavky na tento druh studia, zejména minimální hodinovou dotaci, stanoví vyhláška č. 317/2005 Sb. Novela má za cíl odstranit stav, kdy lze ve spojení s absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou získat odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka i v případě, že program nebyl vysokou školou akreditován v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a nemusel tedy splňovat ani rámcové obsahové požadavky (např. na složku pedagogickou, psychologickou a didaktickou), ani požadavky na minimální rozsah (např. 250 hodin).
Samostatně se zakotvuje definice studia k rozšíření odborné kvalifikace, které nebyla doposud v zákoně výslovně uvedena, byť se na úrovni vyhlášky č. 317/2005 Sb. stanovila odlišná kritéria pro akreditaci těchto programů. Jedná se o studia, kterými je možné nad rámec již dosažené pedagogické kvalifikace získat způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném stupni nebo druhu školy. Studiem k rozšíření odborné kvalifikace bude nově i studium zaměřené na speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, doposud akreditováno jako studium v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, studium k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na přípravu speciálních pedagogů, doposud akreditováno jako doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace, a dále studium k rozšíření odborné kvalifikace o způsobilost k výuce dalšího předmětu, které doposud bylo upraveno v § 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 317/2005 Sb. Tato studia budou nadále poskytovat pouze vysoké školy v rámci programů celoživotního vzdělávání, na základě akreditace udělené MŠMT podle § 6 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
UKOTVENÍ NOVÉ POZICE „UVÁDĚJÍCÍ UČITEL“, „PROVÁZEJÍCÍ UČITEL“ A „TŘÍDNÍ UČITEL“ - V nových ustanovení § 24a až § 24d zákona se řeší adaptační období učitele a definují pojmy „uvádějící učitel“, „provázející učitel“ a „třídní učitel“. Ustanovení reaguje na stav, kdy školský zákon odkazuje na „jiný právní předpis“ upravující adaptační období učitelů – původně šlo o návaznost na souběžně předložený návrh novely zákona o pedagogických pracovnících z r. 2017, který měl zavést kariérní systém učitelů.
Zavedení adaptačního období bylo jedním z prvků kariérního systému učitelů. Všem začínajícím učitelům (učitelům v prvním kariérním stupni) byla garantována doba 2 let adaptačního období, v němž měla škola těmto učitelům poskytovat zvýšenou podporu. Cílem nové právní úpravy je adaptační období rámcově definovat, a to co do obsahu a délky, a dále definovat, že každému učiteli bude škola poskytovat péči pouze po dobu 2 let od vzniku jeho vůbec prvního pracovního poměru ke škole; jinými slovy se bude učiteli poskytovat zvýšená péče v adaptačním období (ve smyslu tohoto zákona a školského zákona) pouze u jednoho, prvního zaměstnavatele.
Poskytování této podpory bude přerušeno po dobu, kdy začínající učitel nebude vykonávat práci po dobu více než 4 měsíců, tj. např. po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Adaptační období se počítá podle textu zákona od vzniku prvního pracovního poměru, byť by tento byl uzavřen před účinností zákona. Zároveň je výslovně upravena pozice tzv. uvádějícího učitele v § 24b, který je začínajícímu učiteli určen ředitelem školy a který mu poskytuje potřebnou podporu na začátku jeho profesní dráhy.
V ustanovení § 24c zákon zavádí definici činností provázejícího učitele. Nově se definuje pozice a činnosti provázejícího učitele v rámci pedagogické praxe. Provázející učitel v průběhu pedagogické praxe žáka nebo studenta metodicky vede, což především znamená zajištění odborného dohledu nad výukou žáka nebo studenta v rámci praxe, z reflexe přípravy na výkon pedagogické praxe a reflexe odučené hodiny. Předpokladem pro výkon těchto činností je spolupráce se vzdělavatelem budoucího učitele. Zároveň se specifikuje minimální požadavek na pedagogickou praxi provázejícího učitele v délce 5 let.
Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 9-10/2023.
|
8. září Pátek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za srpen 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
15. září Pátek |
Daně z příjmů |
Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2023 (á 25 %), přesáhla-li daň za rok 2022 150.000 Kč a zdaňovacím obdobím poplatníka je kalendářní rok (§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
20. září Středa |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za srpen 2023 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na září 2023 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za srpen 2023(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za srpen 2023(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za srpen 2023 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za srpen 2023 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
||
|
30. září Sobota |
|
|
|
|
|||
|
|||
|
Daně z příjmů- plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. října 2023. |
|
|
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Pojistné povinnosti se přesouvají na pondělí 2. října 2023. |
|
· Stavební zákon po novelách s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9-10/2023 (VIII/2023)
· Zákoník práce – připravovaná novela
· Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
· Mimořádné odpuštění a zánik některých daňových dluhů
· Pružná pracovní doba, její výhody a nevýhody
· Právní ochrana mladistvých a dětí při práci
· Výpočet dovolené
· Veřejně prospěšné práce – kdy jsou pro obce užitečné?
· Doplňková činnost u příspěvkových organizací
· Novela zákona o pedagogických pracovnících – 1. září 2023
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9-10/2023 (VIII/2023)
· Daňové milostivé léto
· Daňové zvýhodnění pro poplatníky FO
· Ubytovací služby – daňové povinnosti
· Spolupráce osob – výhody a záludnosti
· Motivační odměna – zdanění
· Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně
· Potraviny a nápoje – sazby DPH
· Poradenství a konzultace
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2023 (VIII/2023)
· Ukončení podnikání OSVČ
· Zákoník práce versus občanský zákoník
· Platební neschopnost zaměstnavatele
· Problémové situace ve zdravotním pojištění a jejich řešení
1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2023 (VI/2023)
· Rodinné podnikání
· Daně v praxi
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Mzdy
· Veřejná správa
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)
5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)
6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)
9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
14. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
15. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
1. Účtovné súvzťažnosti 2022 pre PÚ (prehľad súvzťažného účtovania na syntetických účtoch zoradených podľa jednotlivých účtových tried a skupín v sústave podvojného účtovníctva podnikateľských subjektov)
2. Jednoduché účtovníctvo, postupy účtovania po novele (komplexná príručka pre účtovné jednotky vedúce jednoduché účtovníctvo)
3. Dedičská príručka (všetky potrebné informácie ohľadom dedenia)
4. Podvojné účtovníctvo s komentárom 2022 (správne postupy účtovania nájdete v komentári k zákonu o účtovníctve, komentár je obohatený o prípady z praxe a definíciu pojmov, s ktorými sa podnikateľ pri účtovaní môže stretnúť)
5. Školský zákon s komentárom (úplné znenie školského zákona s komentárom po zásadných zmenách)
6. 100 otázok a odpovedí Nehnuteľnosti, Rozvoj bývania, Automobil (tematické odpovede na otázky doplnené vybranými aktualizovanými zákonmi)
7. Územné plánovanie a výstavba (STAVEBNÝ ZÁKON) (Zákon o územnom plánovaní s komentárom a Zákon o výstavbe s komentárom)
8. Vzory zmlúv, žalôb a podaní 2022 (aktualizované vzory zmlúv z oblasti pracovnoprávnych vzťahov, trestného a správneho práva, obchodného a občianskeho práva)
9. 100 otázok a odpovedí Vnútropodnikové smernice (vnútropodnikové smernice z oblasti účtovníctva, Zákonníka práce, BOZP)
10. Účtovná závierka podnikateľov za rok 2022 (venuje sa problematike účtovnej závierky za rok 2022 pre podnikateľov účtujúcim v jednoduchom a podvojnom účtovníctve. Titul obsahuje tieto témy: prebytok, inventúra, manko, kapitálový fond, závierka, cenné papiere, opravné položky, rezervy, kurzové rozdiely, výdavky, ...)
11. Daňové priznania FO a PO za rok 2022 (obsahuje vysvetlenia pojmov a postupov, názorné príklady a vyplnené tlačivá daňových priznaní za rok 2022, upozorňuje na zmeny, ktoré nastali v priebehu roka 2022)
12. Optimalizácia dane bez chýb, pokút a penále 2023 (pri legálnej daňovej optimalizácii daňovník analyzuje a uplatňuje v praxi všetky dostupné prvky, ktoré umožňujú znížiť daňový základ, využíva rôzne variantné riešenia uplatnenia daňových výdavkov a využíva prípadné medzery v daňových zákonoch. Prinášame postupy, ktoré môže daňovník využiť pri daňovej optimalizácii tak, aby neporušil zákon)
13. Príručka mzdovej účtovníčky 2023 (v jednotlivých kapitolách sú vysvetlené všetky povinnosti, ktoré musí splniť zamestnávateľ voči svojim zamestnancom a inštitúciám, povereným spravovať výber daní, príspevkov a poistení súvisiacich so zamestnávaním osôb na území Slovenska)
14 100 otázok a odpovedí DPH po novele, Cestovné náhrady – (problematika novely Zákona o DPH a novej úpravy cestovných náhrad riešená prostredníctvom praktických príkladov)
15. Trestné právo po novelách 2023 (najdôležitejšie právne predpisy po ostatných novelách pre rok 2023 z oblasti trestného a správneho práva nielen pre právnikov, advokátov, prokurátorov, ale aj pre príslušníkov policajného zboru a študentov vysokých škôl)
16. Ústava SR (od 1. 1. 2023) (úplné znenie Ústavy SR po novelách, Listina základných práv a slobôd, Všeobecná deklarácia ľudských práv, Zákon o štátnych symboloch Slovenskej republiky a ich používaní)
17. Daňové a nedaňové výdavky 2023 (Abecedne zoradené daňové a nedaňové výdavky s príkladmi: z pohľadu Zákona o dani z príjmov, Zákona o dani z pridanej hodnoty, Zákona o účtovníctve)
18. Trestný zákon 2023 (Titul obsahuje trestné a správne právo po novelách 2023, doplnený Vyhláškou o Spravovacom a kancelárskom poriadku. Nakoľko bola schválená novela Trestného poriadku a Zákona o obetiach trestných činov, ktorá nadobúda účinnosť od 1. 4. 2023, rozhodli sme sa pre druhé rozšírené vydanie publikácie z oblasti trestného práva v roku 2023)
19. 100 otázok a odpovedí Sociálne zabezpečenie, Automobil (v prvej kapitole prinášame aktualizované právne predpisy, druhá kapitola rieši formou praktických príkladov problematiku odstupného a odchodného, rekreácií, stravovanie podnikateľov, stravovanie zamestnancov, daňové bonusy a tretia kapitola je zameraná na automobil z pohľadu daní a účtovníctva)
· Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
· Vyhláška o zájmovém vzdělávání
· Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plněn povinné školní docházky
· Vyhláška o školním stravování
· Zákon o správních poplatcích
· Stavební zákon
· Zákon o vyvlastnění
· Autorizační zákon
· Zákon o zaměstnanosti
· Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
· Zákon o zaměstnanosti
· Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
· Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci
· Energetický zákon
|
· Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
· Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
|
ZÁKONY VI (životní prostředí, odpady, energie) · Životní prostředí · Ochrana ovzduší, půdy, rostlin, vod · Odpady, obaly · Energie
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
